English (Angličtina)
Čeština
V rámci řešení projektu Zatopené kulturní a přírodní dědictví jižní Moravy bylo shromážděno velké množství údajů o složení společenstev vodních a bažinných rostlin v řekách Svratce a Dyji před vybudováním Brněnské přehrady (1935–1940), Vranovské přehrady (1930–1933) a vodního díla Nové Mlýny (1975–1988).
Při zamyšlení nad vývojem vodního hospodářství a změnami přírodního prostředí v povodí sledovaných vodních děl je zjevné, že k nejzásadnějším změnám došlo na plochách přímo zatopených přehradní vodou, nicméně vliv vodohospodářských děl je významně rozsáhlejší.
Stále vzrůstající počet povodní na dolních tocích Dyje a Svratky vyvolával potřebu úprav jejich toků. Ve 20. stol. se jevila proto potřeba výstavby přehrad. Krajina umožňovala jejich výstavbu nedaleko Vranova na Dyji a Kníniček na Svratce.
Příspěvek se zabývá dopady budování vodních nádrží na změny využití krajiny v zátopových oblastech a v zázemí tří jihomoravských nádrží – Nové Mlýny, Vranov a Brno. Pro sledování vývoje využití krajiny byly použity dostupné staré topografické mapy.
Jedním ze základních směrů krajinné ekologie je hodnocení změn krajiny prostřednictvím srovnání jejího stavu (využití) v různých časových obdobích. K tomuto účelu se běžně používají mapy, fotografie, letecké i družicové snímky. Významným podkladem pro krajinně ekologickou interpretaci však mohou být i malířská a grafická zobrazení krajiny, pokud jsou ovšem dostatečně realistická.
Rozhovor s doc. Ing. Antonínem Bučkem, CSc., českým krajinným ekologem, na téma projektu a vydané knihy Zatopené kulturní a přírodní dědictví jižní Moravy.
Rozhovor s náměstkem v oblasti výzkumu a vývoje Ing. Jiřím Hůlkou ze Státního ústavu radiační ochrany, který je od roku 2011 veřejnou výzkumnou institucí, kdy byl zřízen rozhodnutím předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Rozhovor pojednává o radiační ochraně a veřejných výzkumných institucích a jejich problematice.
Za odběr vzorků pro účely stanovené vodním zákonem, zákonem o vodovodech a kanalizacích a zákonem o ochraně veřejného zdraví zodpovídá zkušební laboratoř.
V roce 1980 u příležitosti 90. výročí narození akademika Theodora Ježdíka vyhlásil tehdejší Český ústřední výbor vodohospodářské společnosti ČSVTS z podnětu prof. Ing. Dr. L. Votruby, DrSc., Diplom akademika Theodora Ježdíka jako cenu za stěžejní díla z oblasti teorie, výzkumu, vývoje, přípravy, výstavby a provozu vodohospodářských děl a zařízení.
Dne 24. května 2017 proběhlo zasedání valné hromady ČVTVHS, z. s., na Novotného lávce.
Téma uplatňování převodů vody ve vodním hospodářství se stává opět aktuální v souvislosti s přípravou opatření na ochranu před následky sucha a nedostatku vody.
Lékaři s trochou nadsázky tvrdí, že zdravý člověk neexistuje, setkat se lze pouze s pacientem špatně vyšetřeným. Toto tvrzení lze aplikovat i na pitnou a odpadní vodu.
Sdělovací prostředky reagují především na aktuální situace a vzhledem k vyššímu výskytu extrémních situací, jako jsou epizody sucha, vlny veder, výskyt intenzivních srážek, je jejich komentování přirozeně častějším mediálním tématem. Z pohledu člověka odtrženého od přírody se může množství a frekvence tohoto typu informací zdát skutečně vysoká.
Historické civilizace vyschly, archeologové je nachází pod nánosy písku. Nejstarší velká civilizace byla v Mezopotámii na území dnešní Sýrie mezi řekami Eufrat a Tygris. Záběry ze Sýrie můžeme vidět každý den – je to vyschlá země bez stromů, bez vegetace, bez vody. Jakou chybu udělaly historické civilizace, že vyschly, poučili jsme se?
Rozhovor s Ing. Danielem Pokorným ředitelem odboru státní správy ve vodním hospodářství na Ministerstvu zemědělství na téma odběrů povrchových vod a přípravy protipovodňových děl Nové Heřminovy a Skalička.
V rámci opatření zaměřených na aktuální problematiku zmírnění povodňových škod vyvolaných výskytem významného období sucha se pozornost soustředila mj. na převody vody mezi dílčími povodími vodních toků.
Tento příspěvek je prvním z chystané řady tematicky obdobných článků – autor by rád čtenáře seznámil s nejstaršími zaznamenanými zprávami o využívání energie vodních toků v Čechách v období raného středověku.
Rozhovor s náměstkyní ministra životního prostředí Ing. Berenikou Peštovou, Ph.D., na téma plánování v oblasti vod a otázky k problematice vodního zákona.
Po 10. únoru 2017 byly v mediích uváděny informace o hrozícím protržení přehrady Oroville opírající se jednak o zjištěné poruchy hlavního přelivného objektu a tzv. nouzového přelivu vodou přepadající za významné povodně, jednak o evakuaci 190 tisíc lidí z údolí pod vodním dílem.
Dne 20. 12. 2016 se konal v Praze v Domě techniků seminář Ochranná pásma zdrojů pitné vody z povrchových zdrojů. Přes pozdní datum konání se semináře zúčastnilo 78 platících zájemců, celkem pak 88 účastníků.
Jako zastánce věcných diskusí si dovoluji předložit ještě jedno upřesnění jako reakci na odpověď zástupce sdružení SOVAK ČR Ing. Ondřeje Beneše, Ph.D., MBA, LL.M. (VTEI č. 1/2017), na můj příspěvek Zbytečná hysterie kolem používání glyfosátu (VTEI č. 6/2016), který jsem adresoval jako odpověď na původní příspěvek ředitele SOVAK ČR Ing. Oldřicha Vlasáka SOVAK ČR podporuje co nejrychlejší úplný zákaz používání glyfosátu (VTEI č. 5/2016).
Přehled akcí, které pořádala nebo na kterých se organizačně podílela Česká vědeckotechnická společnost, v roce 2016 a další plánované akce na rok 2017.
Rozhovor s vedoucím Katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství na Fakultě stavební ČVUT doc. Dr. Ing. Tomášem Dostálem na téma vysokých škol a získávání studentů, povodní a sucha.
Tradiční seminář Adolfa Patery se konal dne 16. listopadu 2016 v sídle České vědeckotechnické vodohospodářské společnosti (ČVTVHS) v Klubu techniků na Novotného lávce.
Seminář o problematika malých vodních nádržích se konal v sídle ČVTVHS v kongresovém sále č. 217, Klub techniků, Novotného lávka 5, Praha 1, dne 27. září 2016.
SOVAK ČR se dlouhodobě věnuje a aktivně působí v koordinační skupině i podskupině na ochranu vod k přípravě a realizaci Národního akčního plánu ke snížení používání pesticidů (NAP), který stanovil řadu opatření a úkolů pro jednotlivá ministerstva a další subjekty.
Rozhovor s generálním ředitelem SOVAK ČR Ing. Oldřichem Vlasákem na téma vodního zákona, dělení kompetencí a OPŽP.
Téměř celý rok 2015 byl srážkově podnormální a naopak teplotně výrazně nadnormální. Srážkový deficit se začal projevovat již na počátku roku 2015 a vyvrcholil v polovině srpna s dalším prohloubením v podzimních měsících.
V minulém čísle časopisu VTEI (5/2016) se čtenář mohl seznámit s názorem SOVAKu ČR na podporu „co nejrychlejšího úplného zákazu používání glyfosátu“ s ohledem na možnou kontaminaci povrchových vod touto látkou (hlavní látka totálních herbicidů typu roundup) a jejími rezidui.
V letošním roce mohl každý občan našeho státu zaznamenat vskutku význačné jubileum – sedmisté výročí narození Karla IV. Autor tohoto příspěvku původně zamýšlel zpracování právních vztahů k vodám, které by byly (jednoznačně) vymezeny obdobím vlády pouze tohoto panovníka.
Rozhovor na téma klimatických změn a klimatických scénářů s náměstkem pro hydrologii z Českého hydrometeorologického ústavu RNDr. Janem Daňhělkou, Ph.D.
Přestože Evropská komise dne 29. června letošního roku rozhodla o dočasném prodloužení používání chemických přípravků obsahujících herbicidní látku glyfosát po dobu 18 měsíců, prosazuje Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z. s. (SOVAK ČR), i Evropské sdružení vodohospodářských společností (EurEau) co nejrychlejší úplný zákaz glyfosátu.
Odborníkům to není třeba opakovat, ale laická veřejnost o tom nemá tušení. V Čechách je nedostatek vody a trend, který je spíše nepříznivý, bude s nejvyšší pravděpodobností pokračovat i v budoucích letech.
Rozhovor s ministrem zemědělství Ing. Marianem Jurečkou na téma sucho a plánování v oblasti vod.
Řešitelský tým, skládající se z odborníků Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v. v. i. (RNDr. Dana Baudišová, Ph.D., Ing. Tomáš Mičaník, Ing. Eduard Hanslík, CSc., RNDr. Denisa Němejcová a další), začal od února 2016 pracovat na řešení výzkumného projektu „Kvalita a hodnocení povrchových vod“.
V období let 2013–2016 byl týmem odborníků z různých oblastí, který zastřešovalo VÚV TGM, v. v. i., řešen projekt programu NAKI Ministerstva kultury ČR pod názvem „Zatopené kulturní a přírodní dědictví jižní Moravy“.
Česká republika patří mezi šest zemí v rámci EU, která vykazuje v mikrobiologických a chemických parametrech pitné vody 99 až 100 procent požadované kvality.
Dne 26. května se při příležitosti 97. výročí nynějšího Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v. v. i., uskutečnilo neformální setkání vodohospodářů uspořádané VÚV TGM.
V sobotu 4. června 2016 proběhl u příležitosti Světového dne životního prostředí a pod záštitou ministra životního prostředí Mgr. Richarda Brabce Den otevřených dveří Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v. v. i.
Dne 22. června 2016 proběhl na Novotného lávce v Praze pod záštitou odborné skupiny Odpadní vody – čistota vod při ČVTVHS seminář „Nové právní předpisy v oblasti ochrany vod“, akreditovaný u Ministerstva vnitra ČR.