Historie šedé vodní stopy aneb citujme původce myšlenky
Článek pojednává o šedé vodní stopě, tedy součtu objemu znečištěných odpadních vod vypouštěných do vodního toku a dodatečného množství vody, jež je potřeba k naředění znečišťující látky na přijatelnou koncentraci v toku, jež se stala populárním nástrojem pro hodnocení antropogenních vlivů spojených s lidskou činností, a o nesprávném uvádění citací, které se k ní ve skutečnosti nevztahují.
Přehledový příspěvek o rychlotestech v malých kolonkách
Rychlotesty v malých kolonkách (Rapid Small‑Scale Column Tests – RSSCTs) jsou testy, které lze použít pro snadné laboratorní ověření účinnosti adsorpce mikropolutantů na vybraný adsorbent. Volba adsorbentu je nejdůležitějším aspektem při zařazení technologie adsorpce do provozu úpravny vod nebo čistírny odpadních vod (ČOV). Testy probíhají ve zmenšeném měřítku, což minimalizuje náklady na materiál i vlastní realizaci testů. Článek se zaměřuje na adsorpci na granulovaném aktivním uhlí (GAU), jelikož je to nejčastěji používaný typ adsorbentu.
Šedá vodní stopa znečištění vypouštěného z čistíren odpadních vod v ČR evidovaných ve vodní bilanci v období 2002–2018 – datová sada
Koncept vodní stopy byl představen v roce 2002 [1] a dnes je jedním z rozšířených nástrojů pro hodnocení udržitelnosti užívání vodních zdrojů [2]. Vodní stopa patří do rodiny environmentálních stop [3], které umožňují podívat se na problémy užívání přírodních zdrojů z jiné perspektivy. Šedá vodní stopa je kvalitativní ukazatel převádějící vypouštěné znečištění na objem vody potřebný k jeho naředění na koncentrace neškodné pro životní prostředí [4].
Srovnání výzkumu vodní stopy v ČR a ve světě – bibliometrická analýza
Článek popisuje bibliometrickou analýzu českých článků o vodní stopě a srovnání se světem. V úvodní části článku je představena vodní stopa a její vývoj. Pro bibliometrickou analýzu byla pro české články použita data z databáze výsledků VaVaI (RIV).
Vypustit nebo znovu využít?
V souvislosti s klimatickými změnami, které přinášejí stále větší nerovnoměrnosti v distribuci srážek, dochází ke střídání období sucha a období, kdy je vody nadbytek, a může docházet k větším či menším povodním.