Směrnice INSPIRE je pojem, který se v poslední dekádě skloňuje v souvislosti s prostorově lokalizovanými daty, tzv. geodaty, hydrologickými nevyjímaje. Plným názvem Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) primárně adresuje dostupnost, kvalitu, uspořádání, zpřístupnění a sdílení prostorových informací. INSPIRE legislativa je v českém právním prostředí definována zákonem č. 380/2009 Sb., který novelizoval znění zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, resp. doprovodnou vyhláškou č. 103/2010 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o právu na informace o životním prostředí.

Pod zjednodušeným označením „směrnice INSPIRE“ se rozumí také deset dalších evropských legislativních dokumentů, které blíže popisují základní principy jednotlivých stavebních kamenů infrastruktury pro prostorové informace. Těmito stavebními kameny jsou metadata, síťové (neboli webové) služby, geodata, pravidla pro sdílení dat, sledování infrastruktury. Na technické úrovni pak hovoříme o desítkách dokumentů, které ukazují, jak nejlépe implementovat vznesené legislativní požadavky.

S blížícím se termínem pro naplnění všech legislativních povinností na geodata definovaná ve směrnici INSPIRE (říjen 2020) provádí Evropská komise častější kontroly se zaměřením na chybějící plnění povinností jednotlivých členských států. V rámci České republiky je legislativně definovaným koordinátorem směrnice INSPIRE Ministerstvo životního prostředí, které tyto povinnosti a pravomoce delegovalo na Českou informační agenturu životního prostředí (CENIA).

Primárním účelem směrnice INSPIRE je podpora nalezení geografické informace uživatelem. Z toho důvodu je legislativně vyžadováno, aby geografická data byla popsána metadaty. INSPIRE metadata se skládají z cca 20 metadatových prvků, pomocí kterých se uvádí základní popis datové sady, série datových sad nebo webové služby publikující geodata. Definovanými metadatovými prvky jsou například název, abstrakt, klíčová slova, datum vytvoření, odkaz pro získání geografické informace, jazyk, původ dat, odpovídající měřítko, omezení veřejného přístupu, podmínky přístupu a použití, zodpovědná organizace, datum aktualizace metadat apod. Smyslem je popsat geodata tak, jak jsou popsány jiné produkty každodenní činnosti, od údajů o složení potravin až po vinětu na láhvi vína. V běžném životě člověk na tato metadata spoléhá a nejinak by tomu mělo být v případě geodat.

Metadata sama o sobě nezaručují ani vyhledání, ani získání geodat. Jsou však vhodným začátkem těchto procesů. Vyhledávání, prohlížení i stahování geodat zajišťují webové služby popsané níže. Vyhledávací službu si může čtenář zjednodušeně představit jako webovou stránku, na které může zadat název hledaných dat, měřítko či zakreslením do mapy vyznačit zájmové území např. kolem soutoku Dyje a Moravy. Prohlížecí služby následně dovolí procházet mapou s hydrologickými geodaty podobně jako na portálech Mapy.cz či Google Maps. Pomocí prohlížecí služby je pak možné podívat se na náhled geodat, která lze následně stáhnout pomocí služby stahování dat. Oproti portálům Mapy.cz či Google Mapy cílí směrnice INSPIRE na 34 témat prostorových dat. Jejich výčet je velmi pestrý, od katastrálních parcel, přes ortofota, vodstvo, geologii, statistické jednotky, zařízení pro sledování životního prostředí (zjednodušeně senzory), oblasti ohrožené přírodními riziky, meteorologické jevy, rozložení druhů až po nerostné suroviny. Metadata, vyhledávací i prohlížecí služby musí být dostupné bez poplatku, mohou však být chráněny například registrací. Pro zamezení nechtěného kopírování nebo zneužití dat může být v prohlížecích službách kvalita obrazu degradována či znehodnocena například vodoznakem.

Směrnice INSPIRE definuje také tzv. datové modely. Ty si lze představit jako explicitní definici objektů, které mají být v geodatech uloženy, jako například vodní tok, jez, brod, stojatá voda, povodí, záplavové území či mokřad. Pro každý tento objekt, resp. prvek v Geografickém informačním systému (GIS) jsou definovány konkrétní atributy, jako například geometrie záplavového území, doba opakování povodní (Q5, Q20, Q100 atd.), jedinečný identifikátor prvku či datum vytvoření/modelování v GIS. Takto definované atributy jsou povinné. Zároveň je však vytvořen mechanismus pro situace, kdy hodnotu atributu nelze uvést. Takové případy mohou nastat ve chvílích, kdy správná hodnota není známá nebo ji není z různých důvodů možné spočítat či uvést, či je daná hodnota jakkoli utajená. Dobrým úmyslem v pozadí tohoto požadavku je nepředávat uživateli pouze nulovou hodnotu, ale také uvést důvod, proč je tato hodnota nulová.

Směrnice INSPIRE nikoho nepřesvědčuje pro nová mapování ani pro vedení GIS prvků a jejich atributů jen v předepsané formě. Úmysl i nejčastější praxe nenarušují dobře zaběhnuté a odzkoušené procesy v dané organizaci. Konkrétně řečeno, zaměstnanci mohou dál používat svoje systémy i data tak, jak jsou zvyklí. Z databází s geodaty může být jen navíc nastaven export dat relevantních pro uživatele z řad veřejné správy, soukromých subjektů či občanů. Tento export by pak byl ve struktuře podle směrnice INSPIRE. Zároveň se zjednoduší reportování vůči Evropské environmentální agentuře, například s ohledem na Rámcovou směrnici o vodách (2000/60/ES). Evropská komise prostřednictvím směrnice INSPIRE sjednotila své požadavky na geodata, takže pokud se mají předávat geodata odpovídající Rámcové směrnici o vodách či Ramsarské úmluvě o mokřadech, předávají se ve struktuře definované směrnicí INSPIRE.

Jednotliví pořizovatelé či správci dat mohou vytvářet geoportály, kde bude možné vyhledávat geodata, prohlížet si je či bude uživatelům umožněno si je stáhnout. Míra otevřenosti, zpoplatnění či licencí je přitom na daném subjektu. Pro vytvoření geoportálu hovoří návštěvnost a obliba geoportálů u veřejnosti obecně, představují nejvíce navštěvované webové stránky veřejné správy nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Proti hovoří náklady na jejich realizaci i správu. Alternativou je využití infrastruktury Ministerstva životního prostředí s doprovodným exportem geodat na straně pořizovatelů dat.

Infrastruktura pro prostorové informace není jednorázovou záležitostí. Prostorová informační infrastruktura je stejná jako jiné infrastruktury – vodohospodářská, pro přenos elektrické energie či telekomunikační. Vyžaduje velké úsilí mnoha lidí i finanční investice po desetiletí. Uživatelé se nestarají o to, jak funguje, jen ji používají. Z těchto důvodů je také nutné sledovat funkcionalitu a využívání infrastruktury pro prostorové informace. Souhrnná zpráva o stavu prostorových informací a služeb daného subjektu proto musí být předávána Evropské komisi každý rok, vždy nejpozději 15. května roku následujícího.