Souhrn

Příspěvek představuje návrh obsahu plánu pro zvládání sucha a nedostatku vody v ČR. Plán je základní dokument ochrany před následky sucha. Slouží ke koordinaci činností v daném území v období sucha a nedostatku vody. Jedná se o souhrn popisu území z hlediska vodních zdrojů a systému zásobování vodou, organizačních a technických opatření, potřebných k odvrácení nebo zmírnění škod v oblasti základních lidských potřeb a majetku, hospodářské činnosti a životního prostředí souvisejících s nároky na vodu v období sucha.

Úvod

Z usnesení vlády ČR ze dne 29. července 2015 č. 620 k přípravě realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody vyplynul v souvislosti s přípravou koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky požadavek přípravy návrhu obsahu plánů, jejichž cílem je koordinace činností v období sucha a nedostatku vody.

Následující text představuje výňatek z metodiky pro tvorbu plánu pro zvládání sucha a nedostatku vody v ČR (dále jen plán), jejíž příprava probíhala současně s přípravou hlavy Zvládání sucha a nedostatku vody pro novelu vodního zákona. Plán by měl sloužit pořizovatelům a zhotovitelům při zadání a přípravě plánu především na úrovni kraje, ale také pro obce s rozšířenou působností.

Základní pojmy

Suchem se rozumí hydrologické sucho jako výkyv hydrologického cyklu, který vzniká zejména v důsledku deficitu srážek a projevuje se zmenšením průtoků ve vodních tocích a stavu podzemních vod.

Stavem sucha se rozumí míra nebezpečí sucha vázaná na směrodatné limity, jimiž jsou zejména průtoky ve vodních tocích, hladiny podzemních vod a stav srážek nebo kritické hodnoty jiného jevu uvedené v příslušném plánu pro sucho.

Stavem nedostatku vody se rozumí vyhlášený dočasný stav s možným dopadem na základní lidské potřeby, hospodářskou činnost a životní prostředí, kdy v důsledku sucha požadavky na užívání vod převyšují dostupné zdroje vod, a je nezbytné omezovat hospodaření s vodou a vydávat další opatření. Stav nedostatku vody vyhlašuje komise pro zvládání sucha a nedostatku vody.

Plánem pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody (dále jen plán pro sucho) se rozumí dokument, který je podkladem pro postup vodoprávního úřadu při vyhodnocování hrozby vzniku nedostatku vody a pro rozhodování komise pro zvládání sucha a nedostatku vody o opatřeních při stavu nedostatku vody. Jeho hlavním cílem je návrh opatření k zajištění dostatku vody k pokrytí základních společenských potřeb, minimalizaci negativních dopadů sucha na vodní útvary a minimalizaci dopadů sucha a nedostatku vody na hospodářskou činnost.

Komise pro zvládání sucha a nedostatku vody (dále jen komise pro sucho) je orgánem s rozhodovací pravomocí pro vydávání opatření podle plánu pro sucho při stavu nedostatku vody.

Orgány pro zvládání sucha a nedostatku vody

Zvládání sucha a nedostatku vody řídí orgány pro zvládání sucha a nedostatku vody ve spolupráci s dalšími zúčastněnými. Řízení zahrnuje přípravu na sucho a nedostatek vody, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu sucha a nedostatku vody a v období bezprostředně následujícím, včetně organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před suchem a nedostatkem vody. Orgány pro zvládání sucha a nedostatku vody se při své činnosti řídí plány pro sucho.

V období mimo činnost komise pro sucho jsou těmito orgány vodoprávní úřady:

  1. obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
  2. krajské úřady,
  3. příslušná ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad.

Po dobu od svolání komise do ukončení její činnosti jsou těmito orgány:

  1. komise pro sucho na úrovni ORP (v případech, kdy ORP pořizuje plán pro sucho),
  2. komise pro sucho na úrovni krajů,
  3. ústřední komise pro sucho.

Hejtman kraje zřizuje jako zvláštní orgán kraje komisi pro sucho pro příslušný kraj a je jejím předsedou. Další členy této komise hejtman kraje jmenuje ze zaměstnanců krajského úřadu, příslušných správců povodí, Českého hydrometeorologického ústavu, Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky a zástupců krajské hygienické stanice. K jednání komise pro sucho může hejtman kraje přizvat zejména uživatele vody významné pro dané území a zástupce obcí s rozšířenou působností. Přizvané osoby nejsou členy komise pro sucho.

Komise pro sucho vyhlašuje stav nedostatku vody. Při stavu nedostatku vody vydává opatření pro zvládání sucha a nedostatku vody ve své územní působnosti, a to zejména podle ustanovení § Xm vodního zákona. Opatření komise pro sucho vydává podle plánů pro sucho, v odůvodněných případech i nad rámec těchto plánů.

Tato opatření komise pro sucho vydává podle povahy věci formou rozhodnutí či opatření obecné povahy. V případě potřeby komise pro sucho může vyžadovat výpomoc od správních orgánů, právnických i fyzických osob.

Komise pro sucho nižšího stupně je podřízena komisi pro sucho vyššího stupně a neprodleně ji informuje o svém svolání a opatřeních vydaných podle § Xm vodního zákona. Komise pro sucho ORP musí dbát souladu s opatřeními komise pro sucho kraje. Komise pro sucho kraje musí dbát souladu s opatřeními ústřední komise pro sucho.

K jednání komise (bez hlasovacího práva) mohou být přizváni zástupci zejména:

  • uživatelů vody významných pro dané území,
  • správců vodních toků,
  • vlastníků vodních děl,
  • případně dalších subjektů podle místních podmínek.

Opatření pro zvládání sucha a nedostatku vody

Opatření pro zvládání sucha a nedostatku vody zahrnují přípravu a provádění operativních opatření s účinností po omezenou dobu trvání nedostatku vody a dobu bezprostředně následující. Tato opatření nezahrnují koncepční opatření, investiční výstavbu, údržbu, opravy a modernizace zdrojů vody a dalších zařízení pro její distribuci. Opatření pro zvládání sucha a nedostatku vody lze rozdělit na opatření přípravná, realizovaná v období mimo sucho nebo při hrozícím nedostatku vody a na opatření realizovaná v průběhu sucha a nedostatku vody.

Přípravná opatření:

  1. pořízení a aktualizace plánu,
  2. organizační a technická příprava,
  3. monitorování a předpověď vývoje situace včetně stavu zdrojů vody,
  4. vyhledání a příprava využití dodatečných záložních zdrojů vody,
  5. operativní příprava záložních (mobilních) úpraven vody – prověření jejich funkčnosti,
  6. výstražné informace o stavu sucha (vydává ČHMÚ),
  7. zahájení informační kampaně,
  8. evidenční a dokumentační práce,
  9. návrh na úpravu manipulačních řádů vodních děl a VH soustav s ohledem na potřeby zvládání nedostatku vody.

Opatření v průběhu sucha a nedostatku vody:

  1. informační kampaň,
  2. manipulace podle MŘ VD nebo VH soustav, které odpovídají situaci hydrologického sucha, např. převedení části odběrů na jiné zdroje (nádrže, jímací území, propojené soustavy), omezení odběrů vody, využití záložních zdrojů,
  3. manipulace nad rámec MŘ VD nebo VH soustav v odůvodněných případech (§ 59 odst. 4 a § Xm vodního zákona),
  4. kontrola dodržování vydaných rozhodnutí k nakládání s vodami,
  5. omezení obecného nakládání s vodami (§ 6 odst. 4 a § Xm vodního zákona),
  6. dočasné omezení užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu (zákaz zalévání zahrádek, napouštění bazénů, mytí vozidel apod.) (§ 15 odst. 4 až 6 zákona o vodovodech a kanalizacích a § Xm vodního zákona),
  7. přerušení nebo omezení dodávek vody bez předchozího upozornění v případě stavu nedostatku vody (§ 9 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích),
  8. požadavek využití technologií omezujících spotřebu vody u odběratelů,
  9. požadavek využití záložních zdrojů vody,
  10. úprava, omezení až zákaz odběrů s platným vodoprávním rozhodnutím (§ 109 odst. 1 a § Xm vodního zákona),
  11. dočasná úprava minimálních zůstatkových průtoků a minimálních hladin podzemní vody (§ Xm vodního zákona),
  12. dočasná úprava limitů pro vypouštění odpadních vod (§ 109 odst. 1 a § Xm vodního zákona),
  13. zabezpečení náhradního zásobování pitnou vodou (§ 9 odst. 8 zákona o vodovodech a kanalizacích),
  14. nařízení vlastníkovi technického zařízení, které slouží pro odběr ze záložního zdroje vody, jeho zprovoznění tak, aby bylo možné tento záložní zdroj vody využít,
  15. nařízení vlastníkovi potřebného vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění a poskytnutí k řešení nedostatku vody,
  16. nařízení mimořádné sledování množství a jakosti vod (§ Xm vodního zákona),
  17. kontrola opatření vydaných komisí.

Pokud komise pro sucho vydává opatření ve stejné věci, jako již bylo rozhodnuto vodoprávním úřadem při zvládání sucha, po dobu stavu nedostatku vody platí rozhodnutí komise pro sucho. Komise pro sucho vydává při stavu nedostatku vody opatření podle § Xm vodního zákona a § 9 odst. 5 a 8 zákona o vodovodech a kanalizacích. Vodoprávní úřad vydává při stavu sucha opatření podle § 6 odst. 4, § 15 odst. 4 až 6, § 59 odst. 4 a § 109 odst. 1 vodního zákona.

Hodnocení sucha

Předpovědní služba pro sucho informuje orgány pro sucho o nebezpečí vzniku sucha a o jeho dalším vývoji. Tuto službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správci povodí, přičemž hodnotí velikost, intenzitu a délky trvání sucha z hlediska vodních zdrojů. Vodními zdroji se rozumí povrchové a podzemní vody podle ustanovení vodního zákona. Sucho je klasifikováno jako mírné (kategorie 1), silné (kategorie 2) nebo mimořádné (kategorie 3). Výsledky hodnocení zveřejňuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci s podniky Povodí na internetových stránkách. Hodnocení probíhá v týdenním kroku. Hodnocení sucha ČHMÚ je dostupné na http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho.

V případě výskytu silného nebo mimořádného sucha na území kraje nebo ORP vydá Český hydrometeorologický ústav výstražnou informaci o stavu sucha v povrchových nebo podzemních vodách a zveřejní ji v systému výstražné služby. Výstražná informace slouží jako upozornění před pravděpodobným vznikem nedostatku vody.

Po vydání výstražné informace o stavu sucha nebo po zvážení rizika vzniku nedostatku vody je třeba zajistit informace o výsledcích monitoringu množství a jakosti vodních zdrojů, zahájit informační kampaň orientovanou směrem k veřejnosti, informovat uživatele vody významné pro dané území, aktualizovat informace o odběrech vody uživatelů významných pro dané území a o dalším výhledu odběrů, začít s přípravou technických a organizačních opatření.

Hodnocení nedostatku vody

Po vydání výstražné informace o stavu sucha vodoprávní úřad v souladu s plánem pro sucho a ve spolupráci se správci povodí a ČHMÚ vyhodnotí, zda hrozí vznik nedostatku vody. Stejně vodoprávní úřad postupuje v případě překročení v plánu uvedených místních směrodatných limitů. V případě hrozícího nedostatku vody navrhne předsedovi komise pro sucho její svolání. Komise vyhodnotí, zda vznikl nedostatek vody a v takovém případě vyhlásí stav nedostatku vody. Informaci o vyhlášení stavu nedostatku vody uveřejní způsobem v místě obvyklým. Po vyhlášení stavu nedostatku vody komise vydává opatření pro zvládání sucha a nedostatku vody uvedená v plánu, příp. další opatření nad rámec plánu. V případě pominutí podmínek stavu nedostatku vody komise tento stav odvolá.

Místními směrodatnými limity se rozumí kritéria schopnosti systému plnit požadavky na vodu podle bilance reálného stavu vodních zdrojů v území a odběrů vody. Místní směrodatné limity identifikuje vodoprávní úřad ve spolupráci se zástupci členů komise pro sucho v rámci pořizování nebo aktualizace plánu pro sucho.

Takovým limitem v rámci jednoduchého systému zásobování může být např. stav konkrétního vodního zdroje (velikost průtoku vodního toku, stav hladiny podzemní vody, disponibilní objem vody ve VN), na druhé straně v rámci komplexního systému zásobování schopnost VH soustavy plnit požadavky na vodu především preferovaných uživatelů (uvedených v plánu pro sucho) podle významu způsobu užití vody po dobu stanovenou plánem pro sucho.

Tyto způsoby užití vody se stanoví postupně od nejvýznamnějšího k méně významným takto:

  1. zajištění kritické infrastruktury podle předpisů upravujících krizové řízení a dalších provozů poskytujících nezbytné služby,
  2. zásobování obyvatelstva pitnou vodou,
  3. živočišná zemědělská výroba,
  4. hospodářské využití a ekologická funkce vody,
  5. ostatní využití.

V odůvodněných případech se lze s ohledem na zvláštní místní podmínky od ustanovení výše uvedeného odstavce písmena c) až e) odchýlit.

Místní směrodatné limity mohou být odvozeny např. ze situace, kdy sucho má již reálné dopady ve formě hrozícího nedostatku vody pro plnění nároků na odběry (disponibilní zásoba vody ve zdrojích při stávající úrovni spotřeby vystačí již pouze na 5 až 6 měsíců) nebo v důsledku sucha hrozí nedodržení minimálních zůstatkových průtoků, minimálních hladin podzemní vody, nedodržení limitů jakosti surové vody pro úpravu na vodu pitnou nebo nedodržení hodnot pro ukazatele přípustného znečištění povrchových vod. V takové situaci jsou podle plánu pro sucho zaváděna např. opatření za účelem omezení spotřeby (technologická opatření na straně průmyslových uživatelů) a přerozdělování zásob vody, je omezováno obecné nakládání s vodami, případně povolená nakládání s vodami méně významných uživatelů podle hierarchie dané plánem podle významu způsobu užití vody za účelem zajištění množství a/nebo jakosti vody.

Při prohlubování nedostatku vody dochází k nebezpečí vzniku škod většího rozsahu nebo k ohrožení životů a zdraví osob v důsledku nedostatku vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou, k ohrožení provozu kritické infrastruktury, provozu významných podniků a strategických energetických zdrojů. Podle plánu jsou vydávána opatření za účelem omezení spotřeby vody a přerozdělování zásob vody, dochází k omezování povolených nakládání s vodami významnějších uživatelů v rámci hierarchie podle významu způsobu užití vody za účelem zajištění množství a/nebo jakosti vody, mohou být omezovány dodávky pitné vody, může být umožněno dočasné snížení minimálních zůstatkových průtoků, minimálních hladin podzemní vody nebo dočasná změna limitů pro vypouštění odpadních vod.

Krizová situace dlouhodobé sucho

V případě, že komise pro sucho vyčerpá opatření uvedená v plánu (odůvodněných případech i nad rámec plánu) k odvrácení dalšího prohloubení stavu nedostatku vody, zejména v situaci kdy:

  • nedostatek vody ohrožuje fungování prvků kritické infrastruktury, výrobu elektřiny a tepla a provoz významných průmyslových provozů,
  • zásoby vody pro obyvatelstvo jsou pouze na dobu 1–2 měsíců a nelze je dále zabezpečit dostupnými prostředky,
  • nouzové zásobování pitnou vodou nelze zajistit s využitím zdrojů disponibilních v rámci území kraje,
  • jsou plně nasazeny všechny disponibilní síly a prostředky, a přesto se nedaří průběh situace zvrátit,
  • následkem špatné hygienické situace hrozí epidemie,
  • řešení situace vyžaduje další hmotné nebo finanční prostředky, které již na úrovni kraje nelze zajistit,
  • jsou vyčerpány hmotné nebo finanční prostředky pro zvládání mimořádné události,
  • a zároveň je předpověď vývoje hydrologické situace v následujících týdnech i nadále nepříznivá,

může hejtman kraje při splnění podmínek zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) vyhlásit krizový stav. V případě, kdy je v době stavu nedostatku vody vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, se komise pro sucho stávají součástí krizového štábu kraje a Ústřední komise pro sucho součástí Ústředního krizového štábu. Komise pro sucho vykonávají i nadále činnosti podle vodního zákona (tzn. i v průběhu vyhlášeného krizového stavu je možné komisí pro sucho například nařídit mimořádnou manipulaci na vodním díle podle § Xm odst. 1 písm. d).

Obsah plánu

Plán pro sucho jako základní dokument zvládání sucha a nedostatku vody slouží ke koordinaci činností v daném území při nebezpečí vzniku nedostatku vody, v jeho průběhu a po jeho odeznění. Plán obsahuje souhrn organizačních a technických opatření, potřebných k odvrácení nebo zmírnění škod na majetku občanů a společnosti a na životním prostředí. Plán řeší ochranu určitého území, konkrétně území kraje, území České republiky, popř. správní obvod ORP.

Plán pro sucho kraje pořizuje a průběžně aktualizuje pro své území krajský úřad v přenesené působnosti, a to ve spolupráci s příslušnými správci povodí a ČHMÚ. Návrh plánu pro sucho a jeho aktualizace krajský úřad projedná s obecními úřady ORP ve správním obvodu, Policií ČR, HZS ČR, zástupci krajské hygienické stanice, uživateli vody významnými pro území příslušného kraje, resortem A a resortem B. Plán pro sucho pro území kraje musí být v souladu s plánem pro sucho ostatních krajů. Aktuálně platný plán zveřejní na portálu veřejné správy. Zveřejněním se plán pro sucho stává platným.

Plán pro sucho může pořídit pro svůj správní obvod obecní úřad ORP, ve spolupráci s příslušnými správci povodí a ČHMÚ. V případě pořízení jej průběžně aktualizuje. Projedná jej s obcemi, HZS ČR a uživateli vody významnými pro dané území ve správním obvodu této ORP. Plán pro správní obvod ORP musí být v souladu s krajským plánem. Soulad potvrzuje krajský úřad. Aktuálně platný plán zveřejní na portálu veřejné správy.

Plán by měl obsahovat následující části: titulní list, úvodní část, základní část, operativní část, grafickou část a přílohy.

Aktualizace úvodní části se provádí při výrazných změnách s komentářem změn. Aktualizace základní, operativní a grafické části se provádí jednou ročně ověřením platnosti všech údajů plánu, zejména s ohledem na personální obsazení a telefonní spojení.

Titulní list

Titulní list by měl obsahovat název plánu, orgány pro zvládání sucha a jejich sídlo, zpracovatele plánu, datum zpracování, záznamy (nebo odkaz do textu) o aktualizaci potvrzení souladu (u plánů pro sucho ORP).

Úvodní část

Úvodní část by měla obsahovat:

  • pravidla pro aktualizace,
  • použité symboly a zkratky,
  • seznam použitých podkladů,
  • seznam relevantních technických norem,
  • použité termíny a definice, vysvětlení pojmů (sucho – co a jak ČHMÚ vyhodnocuje, kategorie sucha – stručně, podrobnosti formou odkazu na ČHMÚ, nedostatek vody, opatření, citace právních předpisů apod.),
  • orgány pro zvládání sucha a nedostatku vody (citace právních předpisů apod.).

Základní část

Základní část obsahuje údaje potřebné pro zvládání sucha v daném území, charakteristiku území, popis vodních zdrojů včetně záložních a jejich případné zastupitelnosti, popis úpravy, dopravy, převodů vody a zásobování vodou, seznam a popis technických zařízení využitelných k řešení stavu nedostatku vody, seznam uživatelů vody významných pro dané území, seznam povolených nakládání s vodami významněji ovlivňujících množství a jakost vod, popis rizik sucha a místní směrodatné limity a kritéria pro vyhlášení stavu nedostatku vody. To znamená především:

Popis řešeného území za běžného stavu:

  • popisné údaje a charakteristiky území – vymezení území, charakteristiky geografické, hydrologické, hydrogeologické, socioekonomické;
  • popis zdrojové části zásobování – zdroje povrchových a podzemních vod včetně rezervních (jejich lokalizace, vydatnost, limity využití), systém vodohospodářských soustav, jejich klíčové prvky, odkazy na manipulační řády vodohospodářských soustav a vodních děl;
  • seznam významných odběratelů podle druhu vody (povrchová, podzemní) a užití vody (pitná, energetika, průmysl, zemědělství, rybářství, ostatní nakládání – využití klasifikace podle OKEČ), nároky odběratelů na vodu podle vodoprávních povolení, běžných nároků, nároků v období sucha, limitních nároků na množství a jakost vody umožňujících zachování funkcí odběratele);
  • rezervní zdroje vody;
  • popis způsobu úpravy a dopravy vody a jeho případná propojenost a zastupitelnost;
  • popis jakosti vody v tocích, seznam hlavních znečišťovatelů, jejich lokalizace a druh znečištění, vymezení za sucha citlivých úseků vodních toků;
  • vyhodnocení proběhlých epizod sucha – jejich příčiny, projevy, postižené území, délka sucha, roční období, dopady na množství povrchové a podzemní vody, dopady na jakost vody, popis přijatých opatření proti nedostatku vody a jejich účinnost;
  • popis pravděpodobných rizik nedostatku vody v území – příčiny, postižení uživatelé vody druhu a užití vody, délka nedostatku vody, roční období, dopad na povrchové a podzemní vody, dopad na jakost vod, možné dopady nedostatku vody na životy a zdraví osob, na funkci kritické infrastruktury, ekonomické dopady, dopady na životní prostředí, na citlivé úseky toků pod zdroji znečištění, mezinárodní dopady.

Popis řešeného území v období sucha a nedostatku vody:

  • popis rozhodujících veličin (množství a jakost povrchové a podzemní vody), jejich monitoringu, zodpovědnost za monitoring (kdo provádí, jakým způsobem předává informace, odkazy na zdroje aktuálních informací);
  • kritéria a místní směrodatné limity pro stanovení nedostatku vody;
  • minimální zůstatkové průtoky a minimální hladiny podzemní vody;
  • postupy a prostředky (technická zařízení) pro snížení následků sucha a nedostatku vody – druh, způsob použití, místo uložení, majitel či správce.

Operativní část

Operativní část obsahuje seznam subjektů podílejících se na zvládání sucha a stavu nedostatku vody, popis činností, které vykonávají, popis přenosu informací, priority zásobování a popis opatření při vyhlášeném stavu nedostatku vody. To znamená zejména:

  • seznam účastníků zvládání sucha a nedostatku vody a jejich kontaktní údaje: seznam členů komise pro sucho, seznam zástupců uživatelů vody významných pro dané území, správců vodních toků, vlastníků vodních děl, případně dalších subjektů podle místních podmínek;
  • příslušné související (geograficky, technicky z hlediska zásobování vodou související) orgány pro zvládání sucha a nedostatku vody;
  • popis přenosu informací: výstražných informací ČHMÚ, informačních zpráv VHD podniků Povodí, zpráv provozovatelů vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu;
  • obecné principy pro činnost v období sucha a nedostatku vody (včetně uvedení zodpovědné organizace, popř. osoby):
    • zjištění provozního stavu zdrojových a přepravních systémů (existující poruchy, opravy, omezení),
    • zjištění rozsahu deficitu a dopadů na obyvatele, zdravotnictví, sociální služby, bezpečnost, hospodářství, životní prostředí, …),
    • zajištění kontroly situace přímo v terénu,
    • četnější kontrola odběrů vody – kontrola plnění povinností daných povoleními k nakládání s vodami a plnění uložených opatření ke zvládání nedostatku vody,
    • prognózy vývoje,
    • priority zásobování,
    • vydávání opatření – opatření je vhodné sestavit do skupin, které jsou realizovány podle míry aktuálního deficitu vodních zdrojů (viz místní směrodatné limity), případně i se zohledněním stavu sucha pro dané území,
    • kontrolu realizace opatření,
    • modifikace opatření na základě dalšího vývoje situace,
  • popis konkrétních opatření (odvozených např. na základě zkušeností s problémy vzniklými v souvislosti s dříve proběhlými epizodami sucha);
  • kompetence účastníků ochrany před nedostatkem vody;
    • krajský úřad a ORP: zřízení a zajištění činnosti komise pro sucho; předávání informací; kontrola opatření (ve spolupráci s ORP; omezení odběrů apod.) týkajících se vodních toků a vodních děl (obecné nakládání s povrchovými vodami); kontrola nakládání s vodami (ve spolupráci se správci povodí a správci vodních toků); dohled nad znečišťovateli vod (ve spolupráci s ČIŽP); kontrola opatření (ve spolupráci s ORP),
    • ČHMÚ: monitoring aktuálního stavu meteorologických a hydrologických veličin; vyhodnocování stavu sucha; prognóza dalšího vývoje hydrometeorologické situace,
    • správci povodí: stav zásob vody v nádržích, ke kterým mají právo hospodařit, a prognóza jejich vývoje; sledování jakosti vod ve vodních tocích a nádržích; realizace opatření týkajících se manipulací na vodních dílech a VH soustavách (ke kterým mají správci povodí právo hospodařit),
    • vlastníci vodovodů pro veřejnou potřebu: monitoring stavu zdrojů podzemních vod a velikosti odběrů (v případě jimi prováděných odběrů), hodnocení jeho vývoje a předávání informací komisi pro sucho; návrh a realizace opatření v sítích; omezování zásobování pitnou vodou; zabezpečení náhradního zásobování pitnou vodou,
    • správci vodních toků: realizace opatření; spolupráce se správcem povodí,
    • vlastníci vodních děl: manipulace na VD; poskytování informací o VD komisi pro sucho,
    • Hasičský záchranný sbor: nouzové zásobování (náhradní úprava vody…),
    • krajská hygienická stanice: hygienický dohled nad kvalitou vody; prevence epidemií v souvislosti se suchem,
  • návaznost na krizové řízení – popis konkrétní situace a kritérií, kdy by došlo k přechodu na krizové řízení.

Grafická část

Grafická část obsahuje zejména mapy nebo plány, na kterých jsou zakreslena zejména území ohrožená suchem, vodohospodářské a vodárenské soustavy, zdroje a úpravny vody a uživatelé vody významní pro dané území:

  • mapa území, sídla komisí pro sucho,
  • mapa monitorovací sítě povrchových a podzemních vod,
  • mapa zdrojů a úpraven vody (včetně rezervních),
  • schéma VH soustav,
  • schéma vodárenských soustav,
  • mapa významných odběrů vody,
  • výsledky monitoringu jakosti vody ve zdrojích,
  • mapa minimálních zůstatkových průtoků a minimálních hladin podzemní vody, kdo je může ovlivňovat,
  • mapa hlavních zdrojů znečištění vody,
  • mapa závlahových systémů,
  • mapa zvláště chráněných území.

Přílohy

Přílohou plánu jsou např.:

  • statut orgánu pro zvládání sucha a nedostatku vody (úvodní ustanovení, činnost orgánu pro zvládání sucha a nedostatku vody, jednací řád, spolupráce komise pro sucho s ostatními správními orgány, fyzickými a právnickými osobami, zabezpečení činnosti komise, závěrečné ustanovení);
  • evidenční a dokumentační práce – vyhodnocení jednotlivých epizod sucha (i dříve proběhlých, před zavedením komisí pro sucho):
    • příčiny, projevy, postižené území, velikost a trvání sucha, roční období,
    • dopady sucha na množství povrchové a podzemní vody,
    • vzniklé škody,
    • přijatá opatření a jejich účinnost,
    • příčiny negativně ovlivňující zvládání nedostatku vody,
    • návrhy na úpravu vydávaných opatření,
  • odkazy na plány nižších a vyšších úrovní, popř. na havarijní/provozní plány významných uživatelů vody;
  • odkazy na související havarijní a krizové plány;
  • odkazy na plány dílčích povodí;
  • odkazy na plány rozvoje vodovodů a kanalizací.

Poděkování

Autor děkuje Ing. Petru Březinovi za spolupráci při přípravě struktury návrhu obsahu plánu a dále členům meziresortní skupiny pro přípravu novely vodního zákona za podnětné připomínky.