Články autora

Aktuální výzkum komunálních biologicky rozložitelných odpadů a potravinových odpadů ve VÚV TGM

Od roku 2021 probíhá výzkum vybraných otázek spojených se sběrem, tříděním, zpracováním a znovuvyužitím vybraných druhů biologicky rozlo-žitelných odpadů (BRO) ve VÚV TGM v rámci výzkumného centra „Centrum environmentálního výzkumu: Odpadové a oběhové hospodářství a environmentální bezpečnost“, které bylo podpořeno v rámci výzvy Technologické agentury ČR „Prostředí pro život“, Podprogram 3 „Dlouhodobé environmentální a klimatické perspektivy“, na období 2021–2026. Výzkum navazuje na řadu dílčích výzkumných projektů a úloh, jejichž přehled lze nalézt např. na stránkách HEIS VÚV [1] v záložce Projekty.

Způsoby sběru a nakládání s biologickým odpadem ve vybraných státech Evropské unie a aktuální výsledky z měření ztráty vlhkosti

Neustále se zvyšující množství odpadů, včetně bioodpadů, vyvolává vážné problémy v moderní společnosti, např. plnění skládek komunálních odpadů, jež následně produkují skleníkové plyny. Aby se společnost s tímto problémem vypořádala, zavádí legislativa některých členských států Evropské unie (EU) včetně České republiky (ČR) nové povinnosti na podporu předcházení vzniku odpadů, jejich důkladnějšího recyklování a využívání. V roce 2020 vydala Evropská komise akční plán pro oběhové hospodářství, který představuje směrnice pro mnoho zemí týkající se obnovitelných zdrojů a odpadů. V některých případech však současná opatření nestačí. V ČR byl přijat nový zákon o odpadech, jenž konkretizuje povinnost třídění bioodpadů u podnikajících právnických a fyzických osob, které umožňují ve svých provozovnách odkládání komunálního odpadu fyzickým osobám.
Předložený příspěvek přináší aktuální průběžné výsledky řešení výzkumného projektu SS02030008 „Centrum environmentálního výzkumu: Odpadové a oběhové hospodářství a environmentální bezpečnost (CEVOOH)“. Zabývá se stručným popisem situace sběru biologicky rozložitel-ného komunálního odpadu (BRKO) v některých zemích EU a ze zjištěných skutečností vyvozuje obecné závěry. Dále se věnuje aktuálním výsled-kům měření ztráty vlhkosti biologických odpadů pro splnění povinnosti ČR hlásit množství tohoto odpadu v „čerstvém“ stavu.

Problematika potravinových odpadů ve vztahu k povinnému vykazování jejich produkce pro potřeby směrnice o odpadech

Členské země Evropské unie mají od letošního roku povinnost zavést preventivní opatření, která povedou ke snižování množství potravinových odpadů ve všech fázích potravního řetězce. Předložený příspěvek se zabývá tímto aktuálním tématem, představuje možné postupy pro získávání dat o produkci potravinových odpadů v jednotlivých fázích potravního řetězce a prezentuje výsledky vlastního šetření a vlastních rozborů ve vztahu k využitelnosti těchto dat pro ohlašovací povinnost a prokazování snižování množství odpadů v budoucnu.

Nakládání s popelem v oběhovém hospodářství obcí

Popel z malých tepelných zdrojů vzniká při spalování tuhých paliv, jako jsou dřevo a uhlí. Na základě průzkumu provedeného autory článku lze popel z malých tepelných zdrojů (MTZ) považovat za největší tok odpadu v menších obcích ČR. Tento materiál má značný potenciál pro snížení produkce odpadu, skládkování a spotřeby primárních surovin. Představenými možnostmi využití tohoto potenciálu bude dodržena nejen hierarchie nakládání s odpady, ale i strategie udržitelného rozvoje mnoha obcí.

Nakládání s komunálním odpadem ve světle nových předpisů

Moderní služby obce v oblasti nakládání s pevným odpadem obvykle zahrnují úklid a čištění veřejných prostor, sběr, přepravu, recyklaci a odstranění vzniklých odpadů. Služby nakládání s pevným odpadem patří mezi nejnákladnější a nejkomplikovanější ze všech obecních systémů prací pro veřejnost. Současně to také může být nejméně oceněnou komunální službou. Zásobování vodou, elektřinou, likvidace požárů a policejní ochrana uspokojuje zásadně a okamžitě denní potřeby obyvatel a podniků, a proto je těmto službám dána mnohem vyšší priorita ze strany komunity a jejího vedení. Služby v oblasti nakládání s odpady jsou obvykle jednou z nejméně „voňavých“ veřejných služeb, ale jejich bezchybná funkčnost a efektivnost mají rozsáhlé dopady. K zajištění udržitelnosti a jednotnosti postupu nakládání s odpady slouží právní předpisy. Předpisy řídící odpadové hospodářství obcí České republiky byly v letošním roce po dlouhé době aktualizovány a k dnešnímu dni je účinný zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, a vyhláška č. 8/2021 Sb., Katalog odpadů. Druhý prováděcí předpis, vyhláška o nakládání s odpady, je momentálně v legislativní radě vlády. Následující článek popisuje, jaké změny pro odpadové hospodářství obcí tyto předpisy přinášejí a jak se lze na ně připravit.

Littering

Při nakládání s odpady a údržbě veřejných ploch zainteresované strany čelí problému výskytu litteringu. Littering je popisován jako ekologický, sociální a estetický problém, ale málokdy je zmiňován i jeho ekonomický dopad.

Monitoring odpadové obslužnosti pro tříděné složky komunálního odpadu na území Hlavního města Prahy

Management každé obce, kraje, potažmo státu potřebuje ke svému rozhodování a plánování základní vstupní data, která dokladují aktuální skutečnost. Nejjednodušší způsob, kterým lze získat data o produkci odpadu a nakládání s ním, je monitoring v předem nastavených pravidelných intervalech.

Srovnání výzkumu vodní stopy v ČR a ve světě – bibliometrická analýza

Článek popisuje bibliometrickou analýzu českých článků o vodní stopě a srovnání se světem. V úvodní části článku je představena vodní stopa a její vývoj. Pro bibliometrickou analýzu byla pro české články použita data z databáze výsledků VaVaI (RIV).

Workshop na téma Water Footprint

Dne 22. května 2019 pořádal Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i., v pražském areálu workshop na téma Water Footprint. Odborným garantem byl Ing. Libor Ansorge, Ph.D. Workshopu se zúčastnilo devět tuzemských a zahraničních expertů zabývajících se problematikou posuzování vodní stopy (WF).

Způsoby nakládání s bioodpadem v Praze a ve vybraných hlavních městech států Evropské unie

Bioodpad neboli odpad podléhající anaerobnímu nebo aerobnímu rozkladu se díky způsobu využívání zelených ploch zejména ve velkých městech s velkou hustotou osídlení stal problematickou složkou komunálního odpadu.

Workshop „Vodní stopa“

Dne 22. května 2019 Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i., v pražském areálu pořádal workshop tuzemských a zahraničních expertů zabývajících se problematikou posuzování vodní stopy (WF).

Vypustit, nebo znovu využít?

V souvislosti s klimatickými změnami, které přinášejí stále větší nerovnoměrnosti v distribuci srážek, dochází ke střídání období sucha a období, kdy je vody nadbytek, a může docházet k větším či menším povodním.

VÚV TGM, v. v. i. – spolupořadatel a účastník konference Analytika odpadů

Ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka, v. v. i., působí též odborné pracoviště v oblasti nakládání s odpady – Centrum pro hospodaření s odpady (CeHO). Od roku 2001 se významně podílí na zajištění odborné podpory Odboru odpadů Ministerstva životního prostředí.