Aktuální číslo

Změny pramenišť po náhlých významných disturbancích

Mgr. Pavel Eckhardt a Mgr. Kamila Tichá, Ph.D. – 5/2026

Článek porovnává stav vybraných pramenišť po náhlých významných disturbancích s předchozím stavem a zároveň hodnotí dlouhodobé změny na odvodněných a neodvodněných prameništích. Popisovanými vlivy jsou významné změny v rámci odběrů podzemní vody pro pitné účely, disturbance po poruchách odvodňovacích systémů a dopady rozsáhlého lesního požáru. Pro výzkum byly zvoleny tři oblasti s rozdílnými hydro-geologickými vlastnostmi. Výsledky ukazují, že zatímco jímání pramenů pro zásobování pitnou vodou má zásadní vliv na jejich samotnou existenci, rozsáhlý lesní požár kvalitu ani kvantitu podzemních vod významně neovlivnil. Pozvolné změny v zemědělském hospodaření a samovolná renaturace nefunkčních odvodňovacích systémů naopak vedou ke vzniku druhotných pramenišť a postupnému zlepšování kvality vyvěrající vody.

Retenční potenciál bobřích hrází z hlediska akumulace povrchové vody v české krajině

Ing. Adam Babuljak, Ing. Miroslav Bauer, Ph.D., Ing. Martin Dočkal, Ph.D., Ing. Petr Koudelka, Ph.D., RNDr. Jitka Uhlíková, Ph.D., Ing. Jan Mokrý, Ing. Aleš Vorel, Ph.D. a prof. Dr. Ing. Tomáš Dostál – 5/2026

Bobr evropský (Castor fiber) je významným ekosystémovým inženýrem, který svou aktivitou mění hydrologický režim krajiny. Cílem studie bylo kvantifikovat objem povrchové vody zadržené bobřími hrázemi v české krajině a odhadnout potenciální retenční kapacitu vybraného povodí při maximálním předpokládaném rozsahu bobřího osídlení. Hlavním předmětem výzkumu bylo stanovení objemu povrchové vody akumulované 150 bobřími hrázemi na lokalitách v Plzeňském kraji (v povodí Křemelné a deseti dalších vybraných mokřadech) a určení zatopené plochy jejich bobřích zdrží. K výpočtům byly využity GIS analýzy
založené na kombinaci přesných geodetických dat a digitálního modelu terénu.

Digitální dvojče povodí: nástroj pro modelování adaptačních opatření na retenci vody v krajině zasažené změnou klimatu

RNDr. Jana Bernsteinová, Ph.D., doc. Ing. Evžen Zeman, CSc., Ing. Maxim Bernstein, Ing. Václav Rára, Ing. Milan Fischer, Ph.D., Ing. Pavel Tachecí, Ph.D. a prof. Mgr. Ing. Miroslav Trnka, Ph.D. – 5/2026

Technologie zvaná digitální dvojče povodí (Digital Twin) představuje pokročilý nástroj pro posuzování vlivu komplexních adaptačních opatření na vodní bilanci v kontextu probíhající klimatické změny. Integrovaný, plně distribuovaný, fyzikálně založený modelovací systém MIKE SHE tvoří základ digitálního dvojčete navrženého pro detailní simulace hydrologického cyklu. Na příkladu povodí Dyje a pilotního povodí horní Svratky byla testována, navržena a kvantifikována specifická opatření pro podporu přirozené infiltrace a nadlepšení základního odtoku. Vliv klimatické změny byl hodnocen pomocí ansámblu 26 nezávislých klimatických scénářů vycházejících z globálních klimatických modelů (CMIP6) pro období 30 let okolo roku 2050 v porovnání s referenčním historickým obdobím 1981–2010.

Hodnocení migrační průchodnosti Rolavy a odhad dopadů její obnovy na rybí společenstva

Mgr. Eduard Bouše, Ing. Miroslav Barankiewicz, RNDr. Petr Vlašánek, Ph.D., Ing. Hana Nováková, Ph.D. a RNDr. Tomáš Daněk, Ph.D. – 5/2026

Studie se zabývá vlivem fragmentace říční sítě na populace reofilních druhů ryb v povodí Rolavy a Ohře, přičemž klade důraz na hodnocení migrační průchodnosti a efektivitu revitalizačních opatření. Na základě analýzy pasportizace vodních toků vykazuje Rolava vysokou míru antro-pogenního narušení; z identifikovaných 41 příčných objektů představuje více než polovina kritickou překážku s výškou nad 0,6 m, kterou většina původních druhů ryb nedokáže překonat.

Simulace teplotního režimu vodárenské nádrže v podmínkách uvažovaných klimatických změn

doc. Ing. Aleš Havlík, CSc., Ing. Adam Vizina, Ph.D. a Mgr. Barbora Krijt – 5/2026

Jezera a nádrže v celosvětovém měřítku reagují na změnu klimatu růstem teploty vody, změnami délky a intenzity teplotní stra-tifikace, změnami mísicích režimů a v některých případech také zhoršováním kyslíkových poměrů. Modelové projekce teplotní struktury nádrží proto představují důležitý podklad nejen pro posouzení jejich fyzikálního režimu, ale také pro navazující hodnoce-ní kvality vody a biogeochemických procesů.
Cílem studie je kvantifikovat, jak se může změnit teplotní režim VD Vrchlice v blízkosti hráze a na hladině při klimatických podmínkách reprezentujících horizonty 2050 a 2085 a scénáře SSP2-4.5 a SSP5-8.5, a porovnat tyto změny s referenčním rokem 2018.

Rozhovor s doc. RNDr. Janem Unuckou, Ph.D., vedoucím Oddělení hydrologie v Českém hydrometeorologickém ústavu v Ostravě

Mgr. Zuzana Řehořová – 5/2026

Pravidelně píše pro VTEI odborné i informativní články, další příspěvky recenzuje, dva roky měl vlastní rubriku na zadní straně obálky. Miluje přírodu a zvířata, překrásně fotí. Když mě na jaře 2023 poprvé oslovil s nabídkou odborného článku, který pak hned v létě vyšel, poslal mi k medailonku fotku, která se velice lišila – byl na ní muž v maskáčích klečící na zemi v lese, obklopen svými třemi obřími psy. „Příroda je dosud ten silnější hráč,“ říká doc. RNDr. Jan Unucka, Ph.D., který teď sedí u stolu naproti mně.