Ze světa vodního hospodářství

Rozhovor s Ing. Tomášem Fojtíkem, ředitelem Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka

Má za sebou rok v pozici ředitele VÚV TGM. Jak tento první rok hodnotí a co už se mu v naší instituci podařilo změnit k lepšímu? Jak vzpomíná na své dvacetileté působení v ústavu v roli běžného pracovníka? A jaké jsou jeho plány a cíle do budoucna ohledně směřování VÚV TGM? „Rád bych pokračoval v naplnění mé vize vytvoření uznávaného a fungujícího ústavu národního a evropského významu jako výzkumné základny pro oblast vodního hospodářství s takovou pracovní kulturou a prostředím, aby byl cílovým a prestižním pracovištěm pro kvalitní a spokojené odborníky ochotné aktivně spolupracovat,“ říká ředitel naší instituce a nově také prezident Mezinárodní komise pro ochranu Labe, Ing. Tomáš Fojtík.

Rozhovor s prof. Ing. Pavlem Pechem, CSc., profesorem České zemědělské univerzity v Praze

Budou světové konflikty v budoucnosti spíše o vodu než o ropu a území? Proč se více bojí genů než klimatické změny? A je lepší budovat přehrady a velké vodní nádrže, nebo zakládat rybníky, mokřady a tůně? Co si myslí o umělé inteligenci? Nejen na tato témata se rozpovídal prof. Ing. Pavel Pech, CSc., dlouholetý šéf Katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování na České zemědělské univerzitě. „Jsem z Hnojárny,“ říká o sobě s úsměvem a z jeho úst to vůbec nevyznívá pejorativně. Jak by ne. Vždyť je to zakladatel Fakulty životního prostředí na ČZU v Praze.

Ohlédnutí za Národním dialogem o vodě 2023

Tradiční akce Národní dialog o vodě proběhla po čtyřleté pauze způsobené covidovou pandemií tentokrát v hotelu Skalský Dvůr na Vysočině ve dnech 25. a 26. října 2023. Akce byla pořádána Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, v. v. i. (dále jen VÚV TGM) ve spolupráci s Českou vědecko­technickou vodohospodářskou společností, z. s. Hlavním tématem akce byl komplexní přístup k ochraně zdrojů pitné vody. Toto téma oslovilo velké množství odborníků z oblasti vodního hospodářství (118 účastníků), ať už šlo o zástupce Ministerstva životního prostředí (MŽP), Ministerstva zemědělství (MZe), Ministerstva zdravotnictví, státních podniků Povodí, Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), vodoprávních úřadů, provozovatelů vodovodů a kanalizací (VaK), starostů, soukromých firem, hydrogeologů a dalších.

Kozmické ptačí louky a jejich význam pro přírodu a krajinu

Kozmické ptačí louky jsou největší soukromou rezervací firmy Semix Pluso, s. r. o., se současnou výměrou přesahující 70 ha. Nacházejí se v záplavovém území řeky Opavy v prostoru mezi obcemi Dolní Benešov, Kozmice a Jilešovice. Jde v současnosti o souvislý biotop psárkových a ostřicových luk, který vznikl na meliorovaných polních pozemcích. Zajímavostí je, že v 19. století se na tomto území nacházely rybníky a mlýnské náhony a zbytek rybniční hráze s porosty dubu a dalších lužních dřevin je dosud zachován. Z mlýnů se dochoval pouze Kolečkův mlýn postavený v roce 1845, ale vyskytovaly se zde i starší objekty, např. mlýn Na Osikovci, poprvé zmiňovaný v roce 1446, nebo ještě starší Jilešovický mlýn, o němž existují záznamy už z roku 1377 (Solnický, [6]). Koneckonců vodní náhony, jako jsou Mlýnská strouha s derivací na jezu ve Smolkově, protékající oblastí bývalých rybníků soustavy Dolního Benešova a Kozmic, nebo Opusta a Přehyně, tuto mlýnskou a rybniční historii lokality při-pomínají.

Rozhovor s RNDr. Radimem Tolaszem, Ph.D., klimatologem Českého hydrometeorologického ústavu

Jediný člověk dnes změnou svého chování nedokáže rychle zmírnit aktuální dopady klimatické změny, jimž čelí celý svět. Nicméně podpora a šíření vzdělanosti je jedním z hlavních klíčů pro rozhýbání pozitivních změn u významné části populace. Další kroky pro zmírnění dopadů klimatické změny či například první vlastní zkušenosti po roce 1980 popisuje v rozhovoru pro VTEI český zástupce v Mezivládním panelu pro klimatickou změnu (IPCC), klimatolog RNDr. Radim Tolasz, Ph.D., z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Vývoj lokalizace rybníků v Polabské nížině od poloviny 19. století – 2. část – Poděbradsko

V článku jsou prezentovány výsledky výzkumu krajinných změn v Polabské nížině v oblasti Poděbradska, kde došlo k výrazným změnám lokalizace rybníků. Plocha všech typů rybníků (podle stability) tvoří 3,17 % řešené plochy v oblasti Poděbradska. Podle výskytu na území v letech 1836/1852–2022 se rybníky, resp. jejich části, dělily na zaniklé, zachovalé a nové. Nejvíce zastoupeny, bezmála 60 % celkové plochy rybníků podle stability, jsou zaniklé rybníky, následují rybníky zachovalé a minimální zastoupení mají nové rybníky. Historické, nebo přesněji zaniklé rybníky byly robustnější než ty současné, měly tedy větší průměrnou velikost. Analýzy ukazují, že zaniklé rybníky na Poděbradsku byly nahrazeny téměř ze tří čtvrtin ornou půdou.

Zásadní revize směrnice o čištění městských odpadních vod vyvolává protichůdné reakce členských států Evropské unie

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Urban Waste Water Treatment Directive – UWWTD) vstoupila v platnost před 32 lety, což je na právní předpis úctyhodný věk. V průběhu účinnosti směrnice bylo důsledným uplatňováním jejích poža-davků v praxi dosaženo dobrých výsledků v ochraně vod. V období 1990–2014 došlo ke snížení množství znečišťujících látek ve vyčištěných a vypouštěných městských odpadních vodách u organického znečištění vyjádřeného BSK5 o 61 %, u celkového dusíku o 32 % a u celkového fos-foru o 44 %. Rozsáhlá podpora poskytovaná městům a obcím z finančních nástrojů EU i z národních zdrojů a poměrně přísné uplatňování sankcí vedly podle údajů publikovaných Evropskou komisí (EK) k tomu, že v současnosti je 98 % odpadních vod v EU efektivně shromažďováno a odváděno a 92 % náležitě čištěno. Požadavky směrnice byly dosud primárně zaměřeny na centralizované systémy shromažďování, odvádění a čištění odpadních vod v aglomeracích produkujících zátěž na úrovni 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO) a více.

Rozhovor s ministrem životního prostředí Mgr. Petrem Hladíkem

Ministr životního prostředí chce dát lidem příležitost žít v souladu s přírodou, a tím nemyslí jen vysazení stromků do ulic měst. Proč Petr Hladík nazývá Ministerstvo životního prostředí ministerstvem budoucnosti? Využívání srážkové vody, solární panely nebo zálohované PET láhve už nemusejí být přehnaně progresivním přístupem, ale standardem, jak naší planetě vracet alespoň minimum z toho, co si od ní bereme. Dotace na šedou vodu? Proč bychom to měli chtít a čemu tím vlastně prospějeme? Pro časopis VTEI odpovídá nový ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Technické památky Labsko-vltavské vodní cesty

V období od 8. listopadu 2022 do 31. ledna 2023 probíhala v atriu Fakulty stavební ČVUT v Praze výstava „Technické památky Labsko-vltavské vodní cesty“. Expozice zahrnovala výstavní panely, interaktivní model zdymadla s jezem, obrazovku s videoprojekcí a kiosek s webovou aplikací www.lvvc.cz. Výstava mapovala historii a vývoj 324 kilometrů dlouhé vodní cesty od počátku 19. století a předpokládá se její pokračování v putovním režimu.

Krajinné změny ve vybraných lokalitách Polabí se zaměřením na mokřady

V tomto článku jsou popsány tři typově odlišné oblasti v Polabí, kde se v minulosti nacházely robustní mokřadní lokality včetně rybníků. Byly vybrány tak, aby zde byly prezentovány zaniklé nivní louky, zaniklé „polní“ mokřady, zaniklé rybníky, resp. rybniční soustavy, a zároveň aby zde mohly být prezentovány lokality, kde došlo alespoň částečně k obnově mokřadních biotopů v místě jejich historického výskytu. Hlavním cílem bylo představit dobře dostupné archivní mapové podklady, díky nimž je možné posoudit časoprostorovou dynamiku mokřadních biotopů na místech zaniklých mokřadů s ohledem na jejich možnou obnovu.

(Mezi)národnost časopisu VTEI

V článku je popsána analýza národní orientace časopisu Vodohospodářské technicko-ekonomické informace (VTEI) pomocí bibliometrického indikátoru Index Národní Orientace (INO). Tato analýza navazuje na citační analýzu provedenou v roce 2022. Na základě údajů o publikovaných článcích se vypočítává Index Národní Orientace Publikujících autorů (INO-P). Pro citace časopisu VTEI v databázi Scopus se vypočítává Index Ná-rodní Orientace Citujících autorů (INO-C).

Rozhovor s Michalem Brožou, vedoucím Informačního centra OSN v České republice

Michal Broža, narozen 13. května 1965 v Sušici, vystudoval Univerzitu Karlovu v Praze a University of Amsterdam v Nizozemsku. Od roku 1995 působil v OSN v různých pozicích. Od roku 2004 je vedoucím Informačního centra OSN v Praze. Účastnil se misí v Africe a pracovních pobytů v bývalé Jugoslávii a na Blízkém východě. Pracoval rovněž jako konzultant Světové banky a výzkumník v soukromém sektoru. Specializuje se na problematiku OSN, komunikaci globálních rizik a megatrendů. Je autorem a spoluautorem publikací a článků týkajících se těchto oblastí a věnuje se lektorské činnosti.

Dotace z Operačního programu Životní prostředí 2021–2027

Dne 15. prosince 2022 byly konečně spuštěny výzvy z Operačního programu Životní prostředí 2021–2027 pro projekty v oblasti ochrany a péče o přírodu a krajinu, jež budou financovány prostřednictvím tzv. zjednodušených metod vykazování (dále také ZMV). Zjednodušení administrace dotací byl jeden z hlavních požadavků Evropské komise, který stanovila jako povinný pro všechny projekty s celkovými výdaji do 200 000 eur.

Plánované revitalizace vodních ekosystémů v Praze 4

Městská část Praha 4 v souladu s Národním akčním plánem adaptace na změnu klimatu [1], Koncepcí na ochranu před následky sucha České republiky [2], Strategií adaptace hlavního města Prahy na změnu klimatu [3] a Metodikou pro hospodaření s dešťovou vodou ve městě [4, 5], stejně jako jiné, progresivně smýšlející městské části Prahy, připravuje investiční akce na podporu a posílení zelenomodré infrastruktury ve městě. Jedním z nejviditelnějších opatření se skutečně prokazatelnými vlivy na podporu biodiverzity a zadržování vody v krajině jsou revitalizace vodních ekosystémů.

Odvodnění čistírenských kalů pomocí kalových polí s mokřadní vegetací, tzv. Reed Bed jednotek

V současné době celosvětově narůstá problém s likvidací odpadů. Jejich druhotné využití je proto více než žádoucí. Palčivým problémem mnoha malých obcí, které potřebují vybudovat nebo rekonstruovat čistírnu odpadních vod (ČOV), je vyřešení otázky zpracování vznikajícího kalu a jeho stabilizace, hygienizace a další uplatnění. Není výjimkou, že malým komunálním ČOV chybí tzv. kalová koncovka. Čistírenský kal je tak často s vysokými náklady odčerpáván a převážen na velkou ČOV. Hlavním cílem pro reálné uplatnění kalů z ČOV je v budoucnu zabránit poškození půd, rostlin a zdraví zvířat i lidí. Z tohoto důvodu, s ohledem na látky v současnosti přítomné v kalech (např. organické mikropolutanty), je vhodné kaly dostatečně předupravit, nejen hygienizovat pro eliminaci nadlimitního mikrobiálního znečištění.

Rozhovor s Jaroslavem Pollertem, profesorem Fakulty stavební ČVUT a úspěšným československým reprezentantem v kanoistice

Rozhovor s Jaroslavem Pollertem, profesorem Fakulty stavební ČVUT a úspěšným československým reprezentantem v kanoistice, o jeho působení v rámci Výkonného výboru Mezinárodní kanoistické federace (ICF), Československého a později Českého olympijského výboru, o profesní kariéře zaměřené na hydrodynamiku disperzních soustav zahrnující mimo jiné i navrhování kanálů pro vodní slalom a o jeho pohledu na vodohospodářské studium na českých vysokých školách.

Představení některých výsledků výzkumného projektu mapující vývoj staveb věžových vodojemů na území České republiky

ABSTRAKT Předložený příspěvek přináší souhrn některých výsledků výzkumného projektu „Věžové vodojemy – identifikace, dokumentace, prezentace, nové využití“ (DG18P02OVV010), který je od roku 2018 řešen v rámci Programu na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity na léta 2016–2022 (NAKI II) Ministerstva kultury. Obsahově navazuje na články z předchozích let publikované v tomto periodiku, avšak problematiku odborné terminologie a typologie… Číst více »

K otázce autenticity vodohospodářských objektů

Autenticita ve smyslu „hodnověrnosti“ nebo „pravdivosti“ je jednou z klíčových kategorií památkové péče. Příspěvek se zabývá otázkou autenticity ve vztahu k průmyslovému dědictví, zejména pak k objektům vodního hospodářství. V případě objektů vodohospodářských je akcentována autenti-cita funkce, ale neméně významné jsou další formy – autenticita hmotné substance nebo formy ve vztahu k prvotnímu projektu a jeho realizaci, nebo naopak autenticita jako výsledek historických proměn. Pro analýzu byly vybrány čtyři modelové příklady památkově chráněných, případně k ochraně navržených vodohospodářských objektů. Na rozboru jejich památkových hodnot jsou osvětleny jednotlivé kategorie autenticity a formulovány zásady pro nakládání s památkově hodnotnými objekty.

Dvojrozhovor s Ing. arch. Evou Dvořákovou a Ing. arch. Terezou Bartošíkovou, Ph.D., o ochraně technického a industriálního kulturního dědictví v Česku a na Slovensku

V rámci prosincového čísla VTEI, jež je celé věnováno tématu technického a industriálního kulturního dědictví a „Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II)“ Ministerstva kultury, jsme o rozhovor požádali dvě specialistky v tomto oboru, paní Ing. arch. Evu Dvořákovou z Národního památkového ústavu a Ing. arch. Terezu Bartošíkovou, Ph.D., z Památkového úřadu Slovenské republiky.

Využívání a popularizace historických a současných vodohospodářských zdrojů informací pro rozvoj environmentálně příznivé společnosti

Výzkum ve všech vědních oborech od nepaměti přináší nespočetné množství nových informací a rozšiřování spektra aktuálního poznání. V minulosti bylo bádání ztíženo tehdejšími možnostmi šíření nově získaných poznatků. Mnoho vědců na světě si kladlo tytéž otázky, nabízelo a ověřovalo podobné hypotézy, získávalo obdobné vědecké výsledky a docházelo k vlastním jedinečným závěrům. Problémem byla velmi omezená možnost sdílení těchto nových informací, tudíž možnost jejich vzájemného využití a velmi často i jejich zachování a zpřístupnění budoucím generacím. S jistotou lze říci, že v historii vědy bylo objeveno obrovské množství poznatků a informací, které nebyly dostatečně využity, byly objevovány opakovaně nebo zcela ztraceny.

Současná doba přináší neskutečné možnosti a nástroje pro shromažďování dochovaných historických dat a jejich využití v souvislostech dnešních poznatků. Velmi přínosným se ukazuje spolupráce odborníků z různých vědních oborů s historiky, kteří se dokážou orientovat v archivech a vyhledat zde a zpřístupnit historické dokumenty z různých oblastí vědy pro nové zpracování a využití. Dalším velkým přínosem je možnost digitalizace a pokročilého technického zpracování historických poznatků, zajišťující jejich zachování pro budoucí generace.

Aktuální verze modelu BILAN

BILAN je celistvý konceptuální model v denní/měsíční struktuře (schéma je uvedeno na obr. 1), simulující složky hydrologické bilance na povodí. Přestože jeho vývoj byl nastartován ve VÚV TGM již počátkem devadesátých let minulého století, jde o model, který je v České republice stále standardně používán a zůstává přístupný laické i odborné veřejnosti. Například je nedílnou součástí řešení aplikace/systému HAMR [1], ale byl použit i jinde [2–4]. Mezi hlavní výhody modelu oproti jiným řešením patří interní kalibrační algoritmy, možnost přímého vkládání dat o užívání vod a nízká výpočetní náročnost vhodná pro variantní simulování (např. dopadů klimatické změny na vodní režim).

Pozvánka na putovní výstavu Závlahy – znovuobjevované dědictví, jejich dokumentace a popularizace

Jako reakce na odvodňování krajiny v moderní éře způsobené intenzifikací zemědělství, vysoušením rybníků či melioračními aktivitami se znovu objevil zájem o opačný proces, tedy o zavlažování. Vzniklé zavlažovací systémy, dnes často nefunkční a torzovitě dochované, se staly předmětem výzkumu projektu, který se snažil zachytit historický vývoj tohoto specifického vodohospodářského oboru i části průmyslu spojeného s realizací závlah a produkcí zařízení k zavlažování půdy.

ČVTVHS v roce 2016

Pokud jde o odborné akce v roce 2016, lze v této chvíli uvést několik záměrů, které se časem budou zpřesňovat a nepochybně i doplňovat dalšími: Jako formální spolupořadatel se budeme podílet na konferenci Voda 2016, kterou uspořádá dne 17. 3. 2016 firma Heineken Česká republika, a. s. Tradiční seminář Radionuklidy a ionizující záření ve vodním hospodářství se… Číst více »

Odborné akce v roce 2015

Přinášíme Vám přehled odborných akcí z oboru vodního hospodářství konaných v roce 2015 a také poslední akce konané v tomto roce, na které se můžete ještě zaregistrovat. Organizační garance většiny dále uvedených odborných akcí náleží Ing. Václavu Bečváři, CSc., tajemníkovi České vědeckotechnické vodohospodářské společnosti, z. s., Novotného lávka 200/5, 110 00 Praha 1, tel.: 221… Číst více »

Přívozy na starých topografických mapách

Střední a velké řeky představovaly významnou překážku na historických obchodních cestách a stezkách. Říční přívozy byly jedním z hlavních způsobů jejich překonávání, jejich lokality byly tedy považovány za body strategické důležitosti. Pomocí starých topografických map rakouského vojenského mapování z let 1763–1768, 1836–1852, 1876–1880, pruských vojenských map z let 1825 a 1877 a československých vojenských map z let 1953–1957 jsme systematicky lokalizovali přívozy na celém současném území Česka. Byly analyzovány také mapové klíče z jednotlivých mapování za účelem prozkoumání způsobu zobrazení přívozů na těchto mapách. Na základě studia starých topografických map byla vytvořena geografická databáze s lokalizací jednotlivých přívozů, včetně uvedení období, ve kterých byl daný říční přívoz evidován.

Citační analýza časopisu VTEI

Citovanost časopisu je považována za ukazatel jeho kvality. V této studii je zpracována analýza citovanosti časopisu Vodohospodářské technicko­‑ekonomické informace (VTEI), vydávaného Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, v. v. i. (dále VÚV TGM). Citační analýza se zabývala identifikací zemí a institucí autorů, kteří citují články publikované ve VTEI, a oblastí výzkumu, v nichž jsou články publikované ve VTEI citovány.

Rozhovor s Dr. Yelizavetou Chernysh, novou ukrajinskou vědeckou pracovnicí ve VÚV TGM

  Paní doktorko, víme o vás, že jste působila na Ukrajině jako výzkumník se zaměřením na odpadní vody a odpady jako takové. Můžete nám v krátkosti popsat vaše zkušenosti? Mám desetiletou zkušenost s výzkumem týkajícím se čištění komunálních odpadních vod a kalů a s dlouhodobou spoluprací v této oblasti v ukrajinském regionu Sumy. Dříve jsem… Číst více »

Posouzení rizik jako komplexní přístup k ochraně zdrojů pitné vody

Zásobování pitnou vodou a její kvalita společně tvoří jeden ze základních pilířů moderní společnosti. Tomu odpovídá i cíl Mezinárodní asociace pro vodu (IWA) – dobrá, nezávadná a pitná voda, která se těší důvěře spotřebitele a již lze nejen bez obav pít, ale u níž spotřebitel zároveň oceňuje i její chuť a estetický vzhled.

BÍLINA – Příběh fialové řeky

Ibra Ibrahimovič (1967) fotografuje svůj černobílý seriál „Střepy severních Čech“ od začátku 90. let. Veřejnosti vešel do povědomí jako fotograf boje za záchranu obce Libkovice v roce 1993 a později v roce 2003 oceněným seriálem o sedláku Rajterovi. Za podpory Ministerstva životního prostředí a VÚV TGM spatřila v roce 2015 světlo světa publikace Příběh fialové… Číst více »

SMART WATER

SMART WATER je projekt financovaný z Norských finančních mechanismů v rámci programu REINE. Trvá od 2. srpna 2021 do 30. června 2022. Projekt koordinuje neziskové výzkumné a školicí centrum METCENAS, o. p. s., partnerem je organizace AVAS, s. r. o., zodpovědná za diseminaci a komunikaci výsledků. SMART WATER je zaměřen na realizaci informačních a vzdělávacích… Číst více »

Bilanční hodnocení vybraných ukazatelů kvality vody na přítocích do vodní nádrže Vranov

Většina vodních nádrží v České republice je budována jako multifunkční, přičemž k základním funkcím patří ta zásobní a ochranná. Způsob využívání povodí nad vodní nádrží má významný vliv na jakost vody. Zdroje znečištění lze rozdělit na bodové, plošné a difuzní. Bodové znečištění je kontinuální nebo se periodicky opakuje, není výrazně ovlivněno meteorologickými faktory a je vázáno na úzce ohraničené území, jako jsou sídla, čistírny odpadních vod (ČOV), průmyslové závody, zemědělské objekty aj. Plošné znečištění je těžko sledovatelné, je nepravidelné a závisí na meteorologických, půdních, morfologických a porostních charakteristikách [4]. Do kategorie difuzních zdrojů jsou obvykle zahrnovány drobné rozptýlené bodové zdroje znečištění, a to komunální, zemědělské, průmyslové, znečištění z dopravy, výluhy ze skládek atd.

Řada vodních nádrží se v současnosti potýká s problémem eutrofizace. Ta je chápána jako proces komplexních změn přírodních vod zapříčiněný obohacováním živinami. Dochází tím k rozvoji vodních květů sinic, jež produkují toxiny. V eutrofizovaných vodách nahromaděná biomasa kolabuje a současně klesá koncentrace kyslíku ve vodě, což následně vede k úhynu ryb. Problematickými živinami z hlediska eutrofizace vod je fosfor a dusík, přičemž u většiny povrchových vod v České republice převažuje fosfor. V současnosti pochází cca 70 % aktivního fosforu z bodových zdrojů (především komunálních), u dusíku je to pouze 20 % [2]. V dnešní době má na znečištění fosforem menší vliv spotřeba minerálních hnojiv i aplikace hnojiv statkových. Lze říci, že za posledních 25 let kleslo množství vstupu fosforu na zemědělskou půdu, rizikem však zůstávají odpadní vody z ČOV [2].

Aktuální problém v souvislosti se znečišťováním povrchových vod představují také specifické polutanty – pesticidy, farmaka, mikroplasty a prostředky osobní hygieny. K jejich degradaci ve vodách často nedochází, naopak mají negativní vliv na vodní organismy. Specifickými polutanty jsou zatěžovány rovněž vody pitné [1].