V červnu 2019 bude na Den Dunaje zahájena největší mezinárodní říční expedice roku – Společný průzkum Dunaje 4 (Joint Danube Survey 4, JDS4) ve 13 zemích v povodí Dunaje včetně České republiky.

Hlavním účelem společných průzkumů Dunaje je zajistit spolehlivé a vzájemně porovnatelné informace o vybraných ukazatelích kvality vody a stavu ekosystémů řeky Dunaje včetně jeho hlavních přítoků v krátkém časovém období. Tři společné dunajské průzkumy se již uskutečnily v letech 2001, 2007 a 2013. Vlastní průběh JDS koordinuje sekretariát Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje (MKOD). V roce 2007 obdržela komise ocenění v australském Brisbane za nejlepší management povodí: 2007 Thiess International Riverprize.

Obr. 1. Společný průzkum Dunaje 2 byl nejrozsáhlejší expedicí ze všech tří realizovaných průzkumů Dunaje; výzkumná plavidla byla využita v JDS1, 2 a 3

Spolupráce při ochraně povodí řeky Dunaje představuje jednu z největších mezinárodních aktivit v ochraně vod. Spolupráce byla zahájena v osmdesátých letech formou Deklarace podepsané v Bukurešti, ale týkala se pouze řeky Dunaje. Na podnět Evropských společenství zahájil v roce 1992 činnost Environmentální program Dunaje podporovaný z mezinárodních zdrojů, který zahrnoval celé povodí Dunaje včetně jeho přítoků, a současně byla zahájena příprava dokumentu Úmluva o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje (1998). Pro naplňování cílů Úmluvy byla založena Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje (MKOD), viz www.icpdr.org/main/, která se zavázala k plnění úkolů souvisejících s implementací směrnice 2000/60/ES, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (RS o vodě) v celém povodí Dunaje.

Monitoring jakosti vody byl zahájen v roce 1992 a navázal na historické sledování. Byla založena monitorovací síť v celém povodí nazvaná Mezinárodní monitorovací síť povodí Dunaje (TransNational Monitoring Network, TNMN). Od roku 1996 jsou výsledky pravidelně publikovány v ročenkách jakosti (TNMN Yearbooks) na webových stránkách MKOD (viz www.icpdr.org/main/publications/tnmn-yearbooks) a jejich cílem je poskytnout vyvážený pohled na stav znečištění vod a dlouhodobé trendy v kvalitě včetně stanovení míry zatížení jednotlivých významných řek v povodí Dunaje. Data do databáze TNMN jsou poskytována smluvními stranami MKOD a rozsah monitoringu je ovlivněn
možnostmi členských zemí a jejich laboratorním vybavením.

Vedle hlavního účelu společných průzkumů Dunaje, kterým je vytváření spolehlivých a vzájemně porovnatelných dat o kvalitě vody v povodí v rozsahu odlišujícím se od dat v TNMN databázi, umožňují vzájemnou úzkou spoluprací mezi týmy a dalším vzděláváním harmonizovat národní monitorovací přístupy a postupy v souladu s RS o vodě. JDS napomáhá vládám zemí v povodí Dunaje implementovat Úmluvu o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje a naplňovat požadavky RS o vodě. Závěry JDS umožňují rozhodovat o opatřeních v oblasti životního prostředí. Expedice JDS jsou příkladem efektivní mezinárodní spolupráce všech podunajských zemí, počínaje Německem a konče Rumunskem, zahrnující jak členské, tak i nečlenské státy Evropské unie.

Obr. 2. Profil Morava-Lanžhot byl sledován v rámci JDS2 a byl také zařazen mezi lokality, kde bude probíhat průzkum v rámci JDS4

Ve čtvrtém společném průzkumu Dunaje (JDS4) dochází oproti předchozím společným průzkumům ke změně konceptu. Nebude využíváno hlavní průzkumné plavidlo Argus (obr. 1) včetně dalších dvou doprovodných lodí a většinu vzorkovacích prací provedou proškolené národní týmy pod vedením mezinárodního týmu odborných expertů, kteří celou akci metodicky povedou a ve spolupráci s národními týmy vyhodnotí výsledky. Vzorkování bude zahrnovat čtyři různé matrice – povrchovou vodu, sedimenty, plaveniny a jednotlivé složky bioty (fytobentos, fytoplankton, zooplankton, makrozoobentos a ryby) – každou s vlastním seznamem parametrů ke stanovení. Speciální monitoring (např. e-DNA analýzy či mikrobiologický monitoring) provedou speciální mezinárodní týmy. Do JDS4 budou znovu zahrnuty kromě Dunaje i významné přítoky Dunaje shodně jako během JDS2. Společný průzkum Dunaje 4 si vytyčil tyto následující tři hlavní cíle:

  1. získat data pro ukazatele, které obvykle nejsou monitorovány a analyzovány v programech monitoringu;
  2. shromáždit informace o environmentálních proměnných a vodních organismech ve formátu, který je snadno porovnatelný mezi jednotlivými regiony a zeměmi;
  3. zvýšit veřejné povědomí o stavu a kvalitě podunajských vod a o pokračujícím úsilí v ochraně a obnově říčních ekosystémů.

Výsledky JDS4 podpoří přípravu 3. mezinárodních plánů povodí Dunaje (2021), screening rozšíření invazních nepůvodních druhů, harmonizaci vzorkovacích metod biologických složek kvality používaných v různých podunajských zemích, identifikaci specifických znečišťujících a emergentních látek v povodí Dunaje, průzkum kvality sedimentů, hydromorfologické hodnocení, screen-
ing kvality poříčních podzemních vod, testování nových metod (např. využití e-DNA analýz vody a DNA analýzy vzorků bioty, vzorkování mikroplastů v povrchových vodách a jejich analýza), specifické výzkumy (zooplankton, mikrobiální analýzy, izotopy, ekotoxikologie aj.). Získaná data umožní také zajímavé porovnání vývoje kvality a stavu vod a jejich společenstev v dlouhodobém horizontu.

Obr. 3. Profil Dyje-Pohansko

Účast a koordinaci prací na národní úrovni zajišťuje Odbor ochrany vod Ministerstva životního prostředí prostřednictvím národního koordinátora a pracovníků Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v. v. i. Průzkum bude na našem území prováděn na dvou říčních profilech, Morava-Lanžhot a Dyje-Pohansko (obr. 2 a 3), v místech, kde hlavní moravské řeky opouští ČR.