ÚVOD
Aluviální mokřady a nivní (v literatuře často označované jako mokré) louky jsou jedním z typů biotopů, jež s postupným rozvojem kulturní krajiny postihla největší transformace a často úplný zánik. Na území České republiky ta nejvýznamnější transformace převodem na polní kultury spolu s melioracemi vyvrcholila zhruba v sedmdesátých letech minulého století. Diskuze o významu mokřadů však v různých obdobích ožívaly, přičemž faktory, které tyto diskuze spouští, jsou především povodně a sucha, na což jednoznačně poukazuje sucho započaté v roce 2015. Aluviální mokřady a nivní louky už svým názvem naznačují, že jsou situovány v říční krajině a jsou v periodickém či stálém kontaktu s povrchovou vodou větších řek a podzemní vodou včetně hyporeálu. Je tedy nasnadě, že tyto krajinné prvky mají minimálně lokálně význam pro koloběh vody a látek říční krajiny. Tyto hydrologické efekty jsou už dnes v literatuře poměrně dobře popsány, v tomto ohledu lze zmínit zásadní práce Benstead, Drake a kol. [1], Štěrba a kol. [2], Cílek, Just a kol. [3] nebo Čížková, Vlasáková a kol. [4]. Důležitostí mokřadů s ohledem na jejich historický výskyt v krajině Polabí se zabývá i Richter [5]. Hydrologický význam aluviálních luk je tedy neoddiskutovatelný, je proto žádoucí akcentovat i význam pro biodiverzitu rostlin a živočichů. Navíc tyto biotopy představují v krajině přirozený a vzájemně provázaný přechod mezi terestrickými a akvatickými stanovišti a systémy.
Popis lokality a její historie
Kozmické ptačí louky jsou největší soukromou rezervací firmy Semix Pluso, s. r. o., se současnou výměrou přesahující 70 ha. Nacházejí se v záplavovém území řeky Opavy v prostoru mezi obcemi Dolní Benešov, Kozmice a Jilešovice. Jde v současnosti o souvislý biotop psárkových a ostřicových luk, který vznikl na meliorovaných polních pozemcích. Zajímavostí je, že v 19. století se na tomto území nacházely rybníky a mlýnské náhony a zbytek rybniční hráze s porosty dubu a dalších lužních dřevin je dosud zachován. Z mlýnů se dochoval pouze Kolečkův mlýn postavený v roce 1845, ale vyskytovaly se zde i starší objekty, např. mlýn Na Osikovci, poprvé zmiňovaný v roce 1446, nebo ještě starší Jilešovický mlýn, o němž existují záznamy už z roku 1377 (Solnický, [6]). Koneckonců vodní náhony, jako jsou Mlýnská strouha s derivací na jezu ve Smolkově, protékající oblastí bývalých rybníků soustavy Dolního Benešova a Kozmic, nebo Opusta a Přehyně, tuto mlýnskou a rybniční historii lokality připomínají.
Etapy
V první etapě vznikla rezervace o výměře 13 ha v rámci adaptačního projektu MŽP „Kozmické ptačí louky – obnovená příroda“. Hlavním záměrem tohoto projektu bylo dosáhnout těchto cílů (upraveno podle Semix Pluso, s. r. o.):
- obnovy základních funkcí říční krajiny (aluvia údolní nivy řeky Opavy spolu s potoky Juliánka a Přehyně a optimalizace vodního režimu v krajině),
- podpory retenční schopnosti území,
- vzniku nových tůní (11 objektů o celkové ploše 3,27 ha),
- náhrady napřímeného toku potoka Přehyně novým meandrujícím korytem s proměnlivou šířkou se dvěma bočními tůněmi a délkou toku 735 m,
- vybudování tří valů sloužících jako zimoviště pro obojživelníky,
- obnovy aluviálních luk a šetrného hospodaření (vhodné načasování sečí s ohledem na hnízdění ptáků a vývojový cyklus motýlů),
- výsadby dřevin a keřů (doplnění stávajících solitérních dřevin a vytvoření pásu keřů podél cyklostezky s cílem odclonění díla a zajištění potřebného klidu),
- propagace přírody vybudováním pozorovatelny a naučných tabulí pro veřejnost,
- podpory ohrožených a chráněných druhů organismů (ptáků, obojživelníků, bezobratlých i ryb).
Součástí první etapy bylo i vybudování ptačí pozorovatelny pro návštěvníky rezervace, která byla později přejmenována na Pozorovatelnu Petra Čolase – na počest předčasně zemřelého ředitele ostravské ZOO.
Během druhé etapy v letech 2017 a 2018 byla rezervace rozšířena o další vodní a suchozemské biotopy a prvky. Třetí etapa probíhala v letech 2020 a 2021 a motivací pro její vznik bylo mimo jiné i zasažení území povodněmi; šlo tedy o to, aby byly umožněny přirozené rozlivy a zároveň existovala refugia pro zvířecí obyvatele Kozmických ptačích luk včetně Exmoorského divokého koně.
![](https://www.vtei.cz/wp-content/uploads/2023/11/ptaci-louky-obr-1.jpg)
Obr. 1. Stav lokality v roce 2000 s převahou zemědělské půdy a polí (Zdroj: WMS ČÚZK)
Obr. 2. Současný stav lokality s výskytem mokřadů a vodních ploch (Zdroj: WMS ČÚZK)
Význam lokality pro přírodu a krajinu
Pokud se zaměříme na význam Kozmických ptačích luk pro zadržení vody v krajině, tak ani extrémně suché období let 2015–2019 nevedlo k úplnému vyschnutí lokality. Od třetí etapy navíc počet vodních ploch a mokřadů vzrostl, takže se tento efekt ještě posílil. Půdní vláhu pozitivním způsobem ovlivňuje i existence rozvinutého a pestrého lučního společenstva, které je v dobré kondici díky spásání Exmoorským divokým koněm. Specifické účinky pastvy velkých kopytníků na tato společenstva a na ně navazující druhy bezobratlých a obratlovců včetně vzácných druhů motýlů nebo bahňáků lze nalézt v publikaci Jirků, Dostál [7] nebo Danell, Duncan a kol. [8]. Pozitivní efekty lze shrnout na dopady samotné pastvy (koně si vybírají rychle rostoucí druhy, jež by bez pastvy dominovaly) a také rozrušování půdy kopyty, což při periodickém podmáčení lokality zvyšuje druhovou diverzitu bylinného patra. Dalším pozitivním efektem výskytu divokých koní je i „ochranný faktor“ pro ptačí druhy, kdy zejména bahňáci vyhledávají jejich přítomnost a jsou daleko klidnější než obvykle. Tato obecná tendence se projevila i v prostoru Kozmických ptačích luk, kde se ze skupiny bahňáků vyskytuje stabilní populace čejky chocholaté (Vanellus vanellus) či vodouše rudonohého (Tringa totanus). Pravidelně jsou tu přítomny i další druhy vodoušů, např. vodouš šedý (Tringa nebularia), a ze skupiny bahňáků i v ČR vzácně se vyskytující koliha velká (Numenius arquata). Z dalších zajímavých a výjimečných druhů vodních a mokřadních ptáků se na lokalitě pravidelně objevuje více druhů volavek, mezi nimi občas i volavka stříbřitá (Egretta garzetta). Významným okamžikem v historii luk bylo i vyhnízdění hohola severního (Bucephala clangula). Zvyšující se počet hnízdících párů husy velké (Anser anser) je během jarního a podzimního tahu doplněn i přechodným výskytem husy běločelé (Anser albifrons). Z vzácnějších či v krajině ČR méně se vyskytujících kachen můžeme zmínit čírku modrou (Anas querquedula) nebo lžičáka pestrého (Spatula clypeata).
![](https://www.vtei.cz/wp-content/uploads/2023/11/ptaci-louky-obr-3.jpg)
Obr. 3. Malé srnče objevuje svět
![](https://www.vtei.cz/wp-content/uploads/2023/11/ptaci-louky-obr-4.jpg)
Obr. 4. Ledňáček na Kozmických ptačích loukách prospívá
![](https://www.vtei.cz/wp-content/uploads/2023/11/ptaci-louky-obr-5.jpg)
Obr. 5. Exmoorský pony je nádherné zvíře…
![](https://www.vtei.cz/wp-content/uploads/2023/11/ptaci-louky-obr-6.jpg)
Obr. 6. … a zároveň velmi odolné a nenáročné
![](https://www.vtei.cz/wp-content/uploads/2023/11/ptaci-louky-obr-7.jpg)
Obr. 7. Na vodu je zvyklý a s vodou provázaný
![](https://www.vtei.cz/wp-content/uploads/2023/11/ptaci-louky-obr-8.jpg)
Obr. 8. Ranní slunce nad Kozmickými ptačími loukami
![](https://www.vtei.cz/wp-content/uploads/2023/11/ptaci-louky-obr-9.jpg)
Obr. 9. Vodouš rudonohý
![](https://www.vtei.cz/wp-content/uploads/2023/11/ptaci-louky-obr-10.jpg)
Obr. 10. Volavka bílá v ranních paprscích slunce
![](https://www.vtei.cz/wp-content/uploads/2023/11/ptaci-louky-obr-11.jpg)
Obr. 11. Rybák obecný
Mezi vzácné druhy pěvců, s nimiž se lze na lukách setkat, je možné zařadit např. strnada rákosního (Emberiza schoeniclus). K opravdovým perlám a úspěchům rezervace však bezesporu patří pravidelně se opakující výskyt jeřába popelavého (Grus grus) a jeho letošní první úspěšné vyhnízdění na této lokalitě. Zmiňovaná pastva divokých koní, která podporuje diverzitu nektarodárných bylin, pozitivně ovlivňuje i výskyt krvavce totenu (Sanguisorba officinalis), a tím i téměř ohroženého modráska bahenního (Maculinea nausithous). Velkou výhodou Exmoorského pony je i fakt, že ve srovnání s domestikovanými plemeny koní je daleko otužilejší a s vyšší imunitou vůči parazitům, takže až na výjimky (námraza, zasažení lokality povodní apod.) není nutné jeho přikrmování. V současnosti stádo na Kozmických ptačích loukách čítá 26 hřebců převážně mladého věku. Během loňského a letošního roku byly počty velkých kopytníků doplněny o desetičlenné stádo Skotského náhorního skotu (Highland cattle). Kozmické ptačí louky tak vedle svého nesporného významu pro přírodu a krajinu Hlučínska a Opavska představují i atraktivní cíl pro výlety. Pokud však chtějí návštěvníci pozorovat zde se vyskytující vzácné a zajímavé druhy živočichů, je nutné se chovat citlivě a tiše, což by pro přírodní lokality mělo platit obecně.