Hydraulika, hydrologie a hydrogeologie

Vybrané aspekty reportovaných výsledků plánů povodí

RNDr. Hana Prchalová, Mgr. Silvie Semerádová and Ing. Petr Vyskoč – 2/2017

Zpracování dat pro reporting plánů povodí v ČR umožňuje nejen získat podrobné statistiky výsledků, ale také pochopit souvislosti mezi dílčími výsledky a jejich význam pro dosažení stanovených cílů.

Typologie útvarů povrchových vod kategorie řeka v prvním a druhém cyklu plánů povodí a její důsledky pro hodnocení stavu útvarů

RNDr. Hana Prchalová, Ing. Petr Vyskoč and Mgr. Silvie Semerádová – 2/2017

Vymezení útvarů povrchových vod a určení jejich typologie patří k prvním krokům při implementaci Rámcové směrnice o vodě (dále RSV) [1]. První vymezení a určení typů v ČR proběhlo v letech 2004 a 2005 v rámci prvního cyklu plánů povodí, celý proces však byl významně přepracován v období 2009 až 2010 pro druhý cyklus.

Reporting plánů povodí podle Rámcové směrnice o vodách

Ing. Petr Vyskoč, RNDr. Hana Prchalová, Mgr. Silvie Semerádová and Ing. Tomáš Fojtík – 2/2017

V roce 2015 bylo dokončeno zpracování plánů povodí pro 2. plánovací cyklus podle požadavků Rámcové směrnice o vodách (RSV). Následně byla zpracována a zkompletována a souhrnně vyhodnocena široká škála údajů pro potřeby splnění reportingových povinností vůči Evropské komisi.

Proces implementace směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik v podmínkách České republiky

Mgr. Pavla Štěpánková, Ph.D., Mgr. Ing. Jana Tejkalová and Ing. Karel Drbal, Ph.D. – 2/2017

Směrnice EU 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (dále jen směrnice 2007/60/ES) si klade za cíl předejít nepříznivým dopadům povodní, nebo je omezit vypracováním plánů pro zvládání povodňových rizik.

Východiska a historické souvislosti procesu plánování v oblasti vod

RNDr. Jakub Čurda and Ing. Jaroslav Kinkor – 2/2017

Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnost, kterou podle vodního zákona zajišťuje stát a která implementuje požadavky Rámcové směrnice o vodách.

Proudění v oblouku Podkrušnohorského přivaděče

Ing. Martin Králík, Ph.D., Ing. Tomáš Kašpar and Ing. Michael Mildner – 1/2017

Článek se zabývá hydraulickým výzkumem proudění v oblasti oblouku v lokalitě Podkrušnohorského přivaděče (PKP IV – ř. km 2,812–2,736). Koryto přivaděče v oblouku je lichoběžníkového průřezu se sklonem stěn 9 : 1. Proudění je převážně bystřinného charakteru.

Vývoj povrchu holé orné půdy s využitím stereofotogrammetrie

Ing. Tomáš Laburda, PhD., doc. Ing. Josef Krása, Ph.D., Bc. Martin Florian and Ing. Monika Macháčková – 1/2017

Příspěvek se zabývá vývojem půdního povrchu bez vegetace pomocí metody stereofotogrammetrie. Popisuje a porovnává změny půdních vlastností na čtyřech typech kultivace půdy. Vyhodnocení je zaměřeno na změny drsnosti půdního povrchu a konsolidace v důsledku přirozeného sesedání, působení dešťových srážek a vysychání.

Příklad použití aktivního protiabrazního prvku – dvojitý zápletový plůtek

Ing. Lenka Gernešová, Ing. Petr Pelikán, Ph.D., prof. Dr. Ing. Miloslav Šlezingr, Ing. Jana Marková, Ph.D. and Ing. Jaroslav Blahuta – 1/2017

Článek řeší problematiku stability břehů vodních nádrží s rozvinutou břehovou abrazí a možnosti využití aktivních stabilizačních prvků za použití zejména přírodních materiálů. Problematika stability břehů je demonstrována na příkladu vodního díla Brno, konkrétně v oblasti Osada.

Vliv polohy nádrže v povodí při adaptivním řízení zásobní funkce

Ing. Pavel Menšík, Ph.D. and Ing. Martin Sobek – 6/2016

V průběhu několika posledních let je možno pozorovat častější výskyt hydrologických extrémů. Dochází k častějšímu výskytu povodní a k prohlubování období sucha. Reálně je možné, že v případě po sobě opakujícího se výskytu několika déletrvajících období sucha může dojít k ohrožení zásobní funkce některých vodních zdrojů.

Využití geomorfologických charakteristik pro odhad celkové retence povodí

doc. Ing. Petr Máca, Ph.D., Ing. Petr Bašta, Ing. Roman Kožín and prof. Ing. Martin Hanel, Ph.D. – 6/2016

V předložené studii byly testovány vybrané lineární a nelineární regresní modely, které popisují vzájemný vztah mezi parametry modelu Bilan, které jsou stanoveny na základě meteorologických a hydrologických řad a mezi retenčními charakteristikami stanovenými na základě vybraných geomorfologických charakteristik povodí.

Charakteristiky určující stabilitu říčního dřeva na příkladu Moravy v Litovelském Pomoraví

Mgr. Pavel Kožený – 6/2016

Říční dřevo je významnou součástí vodních toků, ve kterých ovlivňuje hydraulické, morfologické i biologické vlastnosti. Pro potřeby správy vodních toků a omezení povodňových rizik je důležité znát faktory, které zvyšují stabilitu dřeva a brání jeho odplavení při zvýšených průtocích.

Hydrologické modelování srážko‑odtokového procesu v povodí Husího potoka

Ing. Jana Uhrová, Ph.D. and Ing. Kamila Zárubová – 6/2016

Cílem projektu QJ1520268 Nové postupy optimalizace systémů integrované ochrany území v kontextu jejich ekonomické udržitelnosti, který je řešen na pracovišti brněnské pobočky VÚV TGM, v. v. i., je vytvoření návrhu systému optimalizace hospodaření s vodními i půdními zdroji v dlouhodobém horizontu, včetně jejich bilancování v systému půda‑rostlina‑atmosféra.

Změny hydrologické bilance způsobené vlivem klimatických změn na území Karlovarského kraje

Ing. Adam Beran, Ph.D., prof. Ing. Martin Hanel, Ph.D. and Ing. Magdalena Nesládková – 5/2016

Na území Karlovarského kraje byly identifikovány oblasti, jež se pravidelně potýkají s problémy nedostatku vody pro vodárenské i průmyslové využití. Od roku 2015 je ve spolupráci VÚV TGM, v. v. i., a státního podniku Povodí Ohře řešen projekt s názvem Zajištění dostupnosti vodních zdrojů ve vybraných oblastech Karlovarského kraje.

Korekce chyb srážek a teploty z regionálních klimatických modelů – vliv na modelování odtoku

prof. Ing. Martin Hanel, Ph.D. and Ing. Roman Kožín – 5/2016

Pro odhad vlivu změny klimatu na vodní režim v krajině a sektory vodního hospodářství se zpravidla užívá hydrologického modelování, kde vstupem do hydrologického modelu jsou scénářové srážky a teploty založené na simulacích klimatických modelů. Tyto simulace jsou zatíženy systematickými chybami, které lze korigovat pomocí řady dostupných metod.

Ochrana vod před dusičnany ze zemědělství

Ing. Anna Hrabánková – 5/2016

Cílem směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů [1] (dále „nitrátová směrnice“) je snižovat znečištění vod, které pochází ze zemědělských zdrojů, a předcházet dalšímu takovému znečišťování, a to jednak pro zajištění dodávek kvalitní pitné vody a jednak k ochraně povrchové vody před eutrofizací.

Teplota vzduchu a srážky na meteorologické stanici Bučnice v povodí horní Metuje

Mgr. Pavel Treml – 5/2016

Článek se zabývá analýzou časových řad teploty vzduchu a srážek na meteorologické stanici Bučnice ve východních Čechách, kterou provozuje Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka.

Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice

Ing. Karel Drbal, Ph.D. – 4/2016

Příspěvek popisuje důvody a okolnosti vzniku projektu Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice.

Analýza změn odtokových poměrů pro Českou republiku

Ing. Lukáš Smelík, Ph.D. – 4/2016

Dílčím cílem projektu „Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice“ bylo zjištění současných odtokových poměrů v České republice pomocí metody CN křivek.

Komplexní systém návrhů přírodě blízkých opatření na ochranu před dopady eroze a povodní z přívalových srážek

Ing. Jana Uhrová, Ph.D., Mgr. Pavla Štěpánková, Ph.D. and Ing. Kamila Zárubová – 4/2016

Komplexní systém opatření na ochranu před dopady eroze a povodní z přívalových srážek byl vytvořen pro zhruba 80 % území České republiky. Je založen především na přírodě blízkých opatřeních na zemědělské půdě a tocích a jejich nivách.

Postup vyhodnocení odtokových poměrů a stanovení návrhových průtoků v projektu Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice

Mgr. Martin Stehlík, Ing. Martin Pavel and Ing. Vladimír Burian – 4/2016

Projekt Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice řeší komplexně možnosti zvýšení retence vody v krajině. Příspěvek stručně popisuje dva z nástrojů pro analýzy a návrhy: použití metody CN křivek a srážkoodtokové modelování.

Prezentační portál Voda v krajině jako zdroj informací o přírodě blízkých protipovodňových opatřeních

Ing. Viktor Levitus – 4/2016

Článek představuje prezentační portál Voda v krajině (www.vodavkrajine.cz) jako zdroj informací o přírodě blízkých protipovodňových opatřeních.

Posouzení spolehlivosti hrází na základě prošetření jejich selhání

Dr.-Ing. Torsten Heyer – 3/2016

Povodňová rizika v územích chráněných podélnými hrázemi vycházejí z možnosti selhání hrází v důsledku přelití, porušení nebo nekontrolovaného prosakování vody. Ve většině případů vede porušení hráze k vyšším škodám v důsledku toho, že se tyto události vyskytují neočekávaně, a lze je stěží předvídat.

Dvacet pět let systematického sledování jakosti podzemních vod v České republice

Mgr. Vít Kodeš, Ph.D., Mgr. Miroslava Svátková and Ing. Jindřich Freisleben – 2/2016

Sledováním jakosti podzemních vod se v České republice věnuje mnoho subjektů s různými cíly sledování a s různou kvalitou získávaných výsledků. Český hydrometeorologický ústav dlouhodobě buduje a rozvíjí jednotný systém monitoringu poskytující srovnatelná data napříč územím republiky.

V Praze proběhlo plenární zasedání Mezinárodní asociace hydrologických věd a bylo schváleno tzv. Pražské prohlášení

Mgr. Ondřej Ledvinka – 2/2016

Hlavní město České republiky mělo v období mezi 20. červnem a 2. červencem 2015 čest hostit 26. valné shromáždění Mezinárodní unie geodetické a geofyzikální (International Union of Geodesy and Geophysics, IUGG), o které projevilo zájem téměř 5 000 vědců z celého světa.

Pražské prohlášení o potřebě vývoje systémů managementu vodních zdrojů

Mgr. Ondřej Ledvinka – 2/2016

Hydrosféra se potýká s globální vodní krizí způsobenou nerovnoměrnou dostupností sladké vody v čase a prostoru, nadužíváním zdrojů, poškozováním životního prostředí a častějším výskytem povodní a sucha. Každoročně umírá 842 000 lidí v důsledku nedostatečného zásobování vodou.

Ověření Českého imisního testu

Ing. Jiří Šajer – 1/2016

Na vybraných údajích uvedených v obnoveném povolení k vypouštění odpadních vod pro objekt KB Alloys z 20. května 2010 bylo ověřováno, k jakým výsledkům by při stejném zadání dospěl Český imisní test (CIT).

Vliv barometrického tlaku na úroveň hladiny vody v pozorovacích vrtech

Jan Kašpárek – 1/2016

Příspěvek se zabývá vlivem změn barometrického tlaku na úroveň hladiny vody ve vrtech a dalších pozorovacích sondách podzemních vod. Obsahuje rozbor souvisejících problémů při měření úrovně hladiny podzemní vody.

Základní hydrologické údaje za referenční období 1981–2010

Ing. Petr Šercl, Ph.D. and RNDr. Pavel Kukla – 1/2016

Základní hydrologické údaje jsou poskytovány pro libovolný profil říční sítě a slouží jako podklad např. pro vydávání vodoprávních rozhodnutí, povolení nakládání s vodami, stavební řízení atd. Pověřenou organizací pro jejich vydávání je Český hydrometeorologický ústav.

Přesnost simulace rozlivu pomocí alternativního nástroje AIZM

Mgr. Martin Caletka – 6/2015

Relativně přesné určení rozsahu povodňových rozlivů umožňuje matematické či fyzikální modelování, které se používá a rozvíjí po dlouhou řadu let. Ruku v ruce s růstem přesnosti, plynoucí z přesnějších měřicích zařízení.

Vyhodnocení komplexních pozemkových úprav v povodí Litavy

Ing. Jana Uhrová, Ph.D. and Ing. Kamila Zárubová – 6/2015

V rámci projektu QJ1520268 Nové postupy optimalizace systémů integrované ochrany území v kontextu jejich ekonomické udržitelnosti realizovaného na brněnské pobočce VÚV TGM, v.v.i., s počátkem řešení v roce 2015 byla vyžadována prvotní analýza dostupných dat a podkladů jednoho z pilotních povodí, povodí Litavy.

Zvládání sucha a výstavba vodních nádrží v kontextu územního plánování

Ing. Milena Forejtníková, Mgr. Jana Ošlejšková and Tomáš Morávek – 6/2015

V rámci České republiky existuje dlouhodobá ochrana lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV), kterých je v současnosti 65, v blízké budoucnosti je plánována aktualizace.

Nové možnosti modelu BILAN

Ing. Adam Vizina, Ph.D., Ing. Stanislav Horáček, Ph.D. and prof. Ing. Martin Hanel, Ph.D. – 4–5/2015

Příspěvek představuje vývoj tohoto modelu během posledních let. Popisuje jednak některé změny v modelu samotném, dále se zabývá přepracovaným uživatelským rozhraním, doplněným o grafické výstupy a další prvky pro interaktivní práci s modelem. Zmíněno je také rozhraní pro prostředí R a jeho webová verze. Závěrem jsou uvedeny příklady použití ve studiích vyžadujících simulaci chování povodí, ať už pro současný stav, nebo pro podmínky klimatické změny.