VTEI / Aktuální číslo

Aktuální číslo

Potravinové odpady z pohledu municipalit – přístupy a opatření pro snižování produkce a předcházení jejich vzniku

, , , and –

Předložený příspěvek se zabývá současnými problémy v oblasti nakládání s potravinovými odpady produkovanými na úrovni měst a obcí České republiky a předcházení jejich vzniku. Shrnuje poznatky autorského kolektivu získané v rámci dlouhodobého řešení této problematiky, představuje různorodou škálu preventivních opatření, elementární ekonomický rozbor výdajů a příjmů municipalit v odpadovém hospodářství a poukazuje na aktuální problémy a úskalí pro vývoj v dalších letech. Mezi ty nejzásadnější patří rostoucí povinnosti sídel v rámci předcházení vzniku komunálních odpadů a nakládání s nimi a s tím spojený zvyšující se tlak na personální zajištění agendy cirkulární ekonomiky a odpadového hospodářství, nedostatečné kapacity pro nakládání s potravinovými odpady v blízké budoucnosti (při plánovaném plnění národních cílů), nedostatečný systém přenosu a výměny relevantních informací a stále se opakující nekázeň občanů při primárním třídění odpadů.

Současné přístupy ke stanovování povodňového nebezpečí v soutokových oblastech

, and –

Studie se zabývá hodnocením změn odtokových poměrů a přístupy ke stanovení povodňového nebezpečí v soutokových oblastech vodních toků. Na základě analýzy několika modelových území jsou prezentovány výsledky numerických simulací proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Výstupy analýz ukázaly, že oddělené modelování hlavního toku a přítoků poskytuje zkreslené výsledky, neboť hydraulické poměry v soutokových oblastech představují složité interakce mezi jednotlivými vodními toky. Autoři proto doporučují komplexní řešení těchto oblastí pomocí 2D numerických modelů, které umožňují přesnější vyhodnocení rozsahu zaplavení, hloubek a rychlostí proudění. Výsledkem studie jsou návrhy aktualizace metodických pokynů Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) s důrazem na jednotný přístup při tvorbě map povodňového nebezpečí a rizik.

Atmosférická depozice polycyklických aromatických uhlovodíků v pilotním povodí Výrovky a městských oblastech Prahy a Ostravy

, , , , , and –

Atmosférická depozice je nejvýznamnějším zdrojem polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v povrchových vodách v České republice. Tyto látky pocházejí převážně ze spalovacích procesů a depozicí se dostávají na zemský povrch, odkud jsou splachem unášeny do povrchových vod. Ačkoli stát i soukromý sektor realizovaly v posledních desetiletích řadu opatření pro snížení emisí, a to nejen u velkých zdrojů znečišťování, ale i domácností (lokální topeniště), nadále přetrvává významná zátěž vodního prostředí těmito látkami. Vybrané PAU jsou na základě prokázaného nepříznivého účinku na vodní organismy a lidské zdraví zařazeny na seznam prioritních látek a jsou pro ně stanoveny přísné normy environmentální kvality v matricích povrchová voda a biota. Tato situace vede k nedosahování dobrého chemického stavu ve většině útvarů povrchových vod podle Rámcové směrnice pro vodní politiku Společenství 2000/60/ES. Výzkum v povodí Výrovky (přítok Labe) pojal znečištění PAU komplexně v relevantních matricích vodního prostředí a v mechu travník Schreberův (Pleurozium schreberi), který je vhodným indikátorem znečištění ovzduší. Zároveň byly pro srovnání monitorovány emise PAU v mokré depozici vybraných městských lokalit. Pro stanovení původu PAU byl použit tzv. fingerprinting, který je založen na analýze poměrů jednotlivých uhlovodíků ve sledovaných matricích a umožňuje rozlišit petrogenní a pyrogenní zdroje znečištění.

Environmentální cíle a limity vodního prostředí pro raka kamenáče

, , and –

Rak kamenáč (Austropotamobius torrentium) je kriticky ohroženým druhem Červeného seznamu bezobratlých ČR, kriticky ohroženým druhem dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., a prioritním druhem podle Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Obecně se předpokládá, že rak kamenáč vyžaduje jakost vody, která splňuje alespoň cílové imisní limity pro lososové vody podle nařízení vlády č. 71/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, potažmo podle nařízení vlády č. 401/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Stabilní a početné populace raka kamenáče vyžadují, aby jakost vody odpovídala přísněji nastaveným environmentálním cílům, a to jak ve vztahu k limitním hodnotám, tak k šíři sledovaných parametrů. Pro jejich stanovení bylo vybráno celkem 14 neovlivněných či mírně antropogenně ovlivněných lokalit s potvrzeným současným výskytem raka kamenáče nebo historickým výskytem, kde k jeho vymizení došlo zřejmě vlivem račího moru.

Využití termometrie pro vyhledávání minerálních pramenů – Mariánské Lázně a Karlovy Vary

, , , , and –

Termometrie je efektivní a neinvazivní nástroj pro vyhledávání skrytých vývěrů minerálních vod. Účinnost a metodologické přístupy byly ověřeny na dvou záměrně kontrastních lokalitách: v Mariánských Lázních, jež jsou charakteristické pro vývěry studených, na CO₂ bohatých minerálních vod, a v Karlových Varech, známých svými termálními prameny.

Rozhovor s doc. Ing. Davidem Stránským, Ph.D., vedoucím Katedry vodního hospodářství obcí Fakulty stavební ČVUT v Praze

–

Před šesti lety doc. David Stránský v časopise Priorita hovořil o tom, že propojením srážkové vody a zeleně může město získat „levnou klimati-zaci“. Od té doby se téma hospodaření s vodou ve městech posunulo nejen v legislativě a technologiích, ale také v přístupu veřejnosti a samospráv. Jak dnes vidí vývoj v této oblasti, kam směřuje výzkum na Katedře vodního hospodářství obcí ČVUT a co považuje za klíč k udržitelnému městskému prostředí? Na to jsme se zeptali v následujícím rozhovoru.

Vodní hospodářství v ČR v podmínkách změny klimatu – odborné poznatky z 5. konference Centra Voda

–

Pátá konference Centra Voda, jež se konala 25. listopadu 2025 ve VÚV TGM, byla věnována vodnímu hospodářství České republiky v podmínkách probíhající klimatické změny. Na akci, pořádané za podpory Ministerstva životního prostředí a Technologické agentury ČR, zazněly aktuální výsledky výzkumu z oblasti modelování vodních zdrojů, krajinné retence, kvality vody a adaptace na extrémní projevy počasí. Konference navázala na předchozí ročníky, jež dlouhodobě poskytují prostor pro prezentaci výsledků výzkumu v oblasti hospodaření s vodou a podporu mezioborového dialogu odborníků z akademické i aplikační sféry. Potvrdila rovněž rostoucí význam interdisciplinární spolupráce při řešení environmentálních výzev a představila řadu prakticky využitelných poznatků pro vodohospodářskou praxi.