Články autora

Nakládání s popelem v oběhovém hospodářství obcí

Popel z malých tepelných zdrojů vzniká při spalování tuhých paliv, jako jsou dřevo a uhlí. Na základě průzkumu provedeného autory článku lze popel z malých tepelných zdrojů (MTZ) považovat za největší tok odpadu v menších obcích ČR. Tento materiál má značný potenciál pro snížení produkce odpadu, skládkování a spotřeby primárních surovin. Představenými možnostmi využití tohoto potenciálu bude dodržena nejen hierarchie nakládání s odpady, ale i strategie udržitelného rozvoje mnoha obcí.

Nakládání s komunálním odpadem ve světle nových předpisů

Moderní služby obce v oblasti nakládání s pevným odpadem obvykle zahrnují úklid a čištění veřejných prostor, sběr, přepravu, recyklaci a odstranění vzniklých odpadů. Služby nakládání s pevným odpadem patří mezi nejnákladnější a nejkomplikovanější ze všech obecních systémů prací pro veřejnost. Současně to také může být nejméně oceněnou komunální službou. Zásobování vodou, elektřinou, likvidace požárů a policejní ochrana uspokojuje zásadně a okamžitě denní potřeby obyvatel a podniků, a proto je těmto službám dána mnohem vyšší priorita ze strany komunity a jejího vedení. Služby v oblasti nakládání s odpady jsou obvykle jednou z nejméně „voňavých“ veřejných služeb, ale jejich bezchybná funkčnost a efektivnost mají rozsáhlé dopady. K zajištění udržitelnosti a jednotnosti postupu nakládání s odpady slouží právní předpisy. Předpisy řídící odpadové hospodářství obcí České republiky byly v letošním roce po dlouhé době aktualizovány a k dnešnímu dni je účinný zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, a vyhláška č. 8/2021 Sb., Katalog odpadů. Druhý prováděcí předpis, vyhláška o nakládání s odpady, je momentálně v legislativní radě vlády. Následující článek popisuje, jaké změny pro odpadové hospodářství obcí tyto předpisy přinášejí a jak se lze na ně připravit.

Nerealizované věžové vodojemy

Předložený příspěvek uvádí několik případů nerealizovaných projektů věžových vodojemů na území České republiky. Zabývá se technickým řešením neuskutečněných objektů a zároveň uvádí, jaké důvodu vedly projektanty, úřední orgány nebo investory k hledání jiného řešení.

Monitoring odpadové obslužnosti pro tříděné složky komunálního odpadu na území Hlavního města Prahy

Management každé obce, kraje, potažmo státu potřebuje ke svému rozhodování a plánování základní vstupní data, která dokladují aktuální skutečnost. Nejjednodušší způsob, kterým lze získat data o produkci odpadu a nakládání s ním, je monitoring v předem nastavených pravidelných intervalech.

Způsoby nakládání s bioodpadem v Praze a ve vybraných hlavních městech států Evropské unie

Bioodpad neboli odpad podléhající anaerobnímu nebo aerobnímu rozkladu se díky způsobu využívání zelených ploch zejména ve velkých městech s velkou hustotou osídlení stal problematickou složkou komunálního odpadu.

Stanovení základní typologie věžových vodojemů

Příspěvek přináší prvotní pokus o systematické pojetí stanovení typologie věžových vodojemů pro potřeby řešení výzkumného projektu Věžové vodojemy – identifikace, dokumentace, prezentace, nové využití. Navazuje na předchozí stanovení odborné terminologie problematiky a definování objektu zájmu. Z typologického hlediska je na věžové vodojemy nahlíženo jako na nedílnou součást větších technologických celků – vodovodních systémů. V rámci základního dělení je pak sestavena typologie věžových vodojemů založená na výběru parametrů – stavební situace věžových vodojemů ve vztahu k dalším objektům, funkce věžových vodojemů, nosná konstrukce, tvar a materiál akumulační nádrže, počet nádrží a účel objektu.

Věžové vodojemy – výzkumný projekt mapující vývoj a podobu věžových vodojemů na našem území

Příspěvek přináší souhrn vstupních informací o výzkumném projektu Věžové vodojemy – identifikace, dokumentace, prezentace, nové využití. Ten se zabývá vývojem věžových vodojemů na dnešním území České republiky od počátků jejich vzniku až do současnosti.

Rozhovor s odborníky na téma ochranných pásem vodních zdrojů

Rozhovor se zabývá rozborem aktuální situace v oblasti dnes často diskutovaných ochranných pásem vodních zdrojů. Otázky zodpovídají odborníci Ing. Jiří Novák z Vodárenské akciové společnosti, a. s., v Brně a Ing. Petra Oppeltová, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně.

Aktuální stav problematiky ochranných pásem vodních zdrojů

Aktuální situace v oblasti ochranných pásem vodních zdrojů (dále také OPVZ) je v České republice dlouhodobě problematická, a to nejen z hlediska jejich vymezování, ale také správného nastavení opatření či dostupnosti dat veřejnosti.

Věžové vodojemy – nové využití specifického industriálního dědictví

Problematika nového využívání industriálního dědictví, často označovaná pojmem konverze, je aktuálním trendem dnešní doby. Také věžové vodojemy odstavené z provozu vodovodních sítí a zbavené tak svého původního poslání mohou místo chátrání či demolice nabízet zajímavé alternativy nového života.