povrchová voda

Dynamika vnosu pesticidů do vodárenských nádrží Vír I, Opatovice a Ludkovice

Pesticidy jsou stále významnou skupinou látek podílejících se na znečištění povrchových vod. Jejich zvýšený výskyt v síti vodních toků v zemědělské krajině je vázán především na srážkoodtokové poměry, druhy pěstovaných plodin a způsoby zemědělského obhospodařování. Pro podchycení těchto faktorů byly pro hodnocení zátěže těmito látkami ve zvolených povodích vodárenských nádrží ve správě Povodí Moravy, s. p., zvoleny pasivní vzorkovací techniky. Ty spočívají v kontinuální několikatýdenní expozici s postupným (integrativním) záchytem znečištění na vhodné sorbenty. V této práci byly zvoleny široce používané vzorkovače typu POCIS (a polar organic chemical integrative sampler) vhodné pro záchyt polárních organických látek. Byly aplikovány v osmi po sobě jdoucích vzorkovacích kampaních tak, aby byla pokryta celá vegetační sezona.

Atmosférická depozice jako možný zdroj znečištění povrchových vod (Předběžné výsledky projektu, část 1. – těžké kovy)

Na pilotních lokalitách v Jizerských horách, Moravskoslezských Beskydech a na Českomoravské vrchovině byly v průběhu jednoho roku sledovány koncentrace vybraných těžkých kovů v atmosférické depozici a povrchové vodě s cílem určit významnost vlivu srážek na kvalitu povrchových vod v antropogenně málo ovlivněném prostředí. Dosažené výsledky ukazují, že u vybraných kovů může atmosférická depozice v některých případech představovat významný vnos do povrchových vod. Na výslednou bilanci látkového odnosu má zásadní vliv charakter prostředí a jeho zatížení v minulosti.

Vliv Jaderné elektrárny Temelín na obsah vybraných radionuklidů v povrchových vodách

V příspěvku jsou prezentovány výsledky dlouhodobého sledování radionuklidů cesia 137, stroncia 90 a tritia v povrchové vodě v okolí Jaderné elektrárny Temelín (dále jen JE Temelín). Tyto radionuklidy pochází především z reziduálního znečištění po atmosférických testech jaderných zbraní a havárii jaderného reaktoru v Černobylu v minulém století.

Koronavirus SARS-CoV-2 v povrchových a odpadních vodách

Příspěvek přináší aktuální přehledné informace o virech a koronavirech včetně SARS-CoV-2, možnostech kontaminace povrchových a odpadních vod tímto virem, způsobu jeho stanovení ve vodách metodou RT-qPCR a využití monitoringu přítomnosti viru v odpadních vodách jako biomarkeru pro sledování jeho výskytu v populaci a jako nástroje včasného varování před případným nástupem nové vlny choroby.

Časoprostorová dynamika vnosu organických látek do vodárenské nádrže Švihov

Tento příspěvek se věnuje dynamice vnosu nepolárních organických látek a polárních pesticidů do vodárenské nádrže Švihov v povodí Želivky během celé vegetační sezony pomocí pasivních vzorkovačů. Monitoring probíhal od dubna do listopadu 2018 na devíti přítocích do VN Švihov a na vstupu surové vody do ÚV Želivka, a. s.

Databáze ochranných pásem vodních zdrojů v České republice

Databáze ochranných pásmem vodních zdrojů (OPVZ) vznikla ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka, v. v. i., (dále jen VÚV TGM) přibližně v roce 2004. V následujících letech proběhla řada dílčích aktualizací. V letech 2015–2017 byl v rámci podpory výkonu státní správy Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) řešen projekt s názvem Aktualizace OPVZ v ČR.

Stanovení velmi nízkých objemových aktivit tritia pro potřeby využití tritia jako stopovače

V současnosti jsou hlavními zdroji tritia v životním prostředí přetrvávající dopady atmosférických testů jaderných zbraní v minulém století, tritium vypouštěné jadernými zařízeními a jeho přirozená produkce v atmosféře. Díky jeho všeobecné přítomnosti a příznivým vlastnostem je tritium ve formě HTO využíváno jako stopovač v podzemních a povrchových vodách.

Klasifikace kvality povrchových vod

Článek představuje novelizovanou normu ČSN 75 7221 Kvalita vod – Klasifikace kvality povrchových vod [1], která nahrazuje předchozí 19 let platnou normu [2]. Předmětem novely bylo zohlednit požadavky na současnou úroveň ochrany povrchových vod, a to jak z hlediska ukazatelů znečištění, tak i úrovně přípustného znečištění. Revizí prošel jak rozsah ukazatelů, tak mezní hodnoty tříd kvality.

Změny obsahu radionuklidů v povrchové vodě v okolí Jaderné elektrárny Temelín v období 1990–2016

V příspěvku jsou prezentovány výsledky dlouhodobého sledování výskytu a chování radionuklidů 3H, 90Sr a 137Cs v povrchové vodě v okolí Jaderné elektrárny Temelín (JE Temelín). Tyto umělé radionuklidy pochází především z reziduálního znečištění po atmosférických testech jaderných zbraní a havárii jaderného reaktoru v Černobylu v minulém století.

Simulace dopadů modifikací platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí

Česká republika za dobu své samostatné existence zaznamenala na svém území významné hydrologické extremity v podobě povodní a sucha. Došlo zároveň k posunu požadavků uživatelů na dodávky povrchové vody: od samotného množství k jejich spolehlivosti, bezpečnosti a kvalitě.