Výpis článků z čísla – 1/2023

Dynamika vnosu pesticidů do vodárenských nádrží Vír I, Opatovice a Ludkovice

Pesticidy jsou stále významnou skupinou látek podílejících se na znečištění povrchových vod. Jejich zvýšený výskyt v síti vodních toků v zemědělské krajině je vázán především na srážkoodtokové poměry, druhy pěstovaných plodin a způsoby zemědělského obhospodařování. Pro podchycení těchto faktorů byly pro hodnocení zátěže těmito látkami ve zvolených povodích vodárenských nádrží ve správě Povodí Moravy, s. p., zvoleny pasivní vzorkovací techniky. Ty spočívají v kontinuální několikatýdenní expozici s postupným (integrativním) záchytem znečištění na vhodné sorbenty. V této práci byly zvoleny široce používané vzorkovače typu POCIS (a polar organic chemical integrative sampler) vhodné pro záchyt polárních organických látek. Byly aplikovány v osmi po sobě jdoucích vzorkovacích kampaních tak, aby byla pokryta celá vegetační sezona.

Vliv výstavby jezu v lokalitě Abovce (Slovensko) na hladinu podzemních vod – případová studie z povodí Slané

Výstavba jezů na řekách ovlivňuje dynamiku hladiny podzemních vod. Jez vybudovaný na řece Slaná v roce 2010 mezi obcemi Abovce a Chanava přinesl možnost studovat tento vliv díky již existujícím monitorovacím vrtům podzemních vod Slovenského hydrometeorologického ústavu. Pro ověření vlivu vybudovaného jezu na dynamiku podzemních vod v této oblasti byly použity záznamy týdenních dat za období 1986–2018. Dále bylo provedeno prostorové vymezení ovlivněných území pomocí geografických informačních systémů a byly použity techniky prostorové interpolace. Výsledky ukázaly, že bezprostředně po vybudování jezu hladina podzemních vod výrazně stoupla.

Potenciál chráněných území pro akumulaci povrchových vod pro zmírnění dopadů klimatické změny na zásobování pitnou vodou

V České republice jsou prostřednictvím Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod vymezeny plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod pro zmírnění nepříznivých účinků povodní a sucha. V souvislosti se změnou klimatu tyto lokality vytvářejí potenciál pro možná adaptační opatření. Článek popisuje vyhodnocení potenciálu vybraných lokalit určených k zajištění vodárenských odběrů v podmínkách klimatické změny pomocí postupů hydrologické a vodohospodářské bilance.

Malá zdrojová povodí – jejich prostorové vymezení a klasifikace z hlediska rizika ohrožení rychlým odtokem

Příspěvek představuje plošné vymezení malých horních zdrojových povodí do velikosti 5 km2 na území ČR. Cílem bylo nejen představit vymezení těchto povodí, ale také jejich kategorizaci z hlediska charakteristik ovlivňujících formování rychlého odtoku. Rychlý odtok způsobený přívalovými srážkami je dynamický proces epizodního charakteru a zásadní dopad má právě v malých povodích. Vymezení malých zdrojových povodí, kde probíhají výše zmíněné procesy, tak může doplnit standardní hierarchickou klasifikaci povodí v ČR. Tato povodí tvoří 80 % území ČR.

Modelování dělení průtoků v nátokových galeriích

Příspěvek pojednává o optimalizaci objektů sloužící k rozdělení průtoků v nátokových galeriích, které se využívají nejen v úpravnách vod, ale i v čistírnách odpadních vod (ČOV) se zaměřením na technické řešení směřující k rovnoměrnému rozdělení průtoků na libovolné množství nátokových větví do nádrží o stejném průtoku,a  to bez významné regulace na rozdělovacím objektu.

Rozhovor s Jaroslavem Pollertem, profesorem Fakulty stavební ČVUT a úspěšným československým reprezentantem v kanoistice

Rozhovor s Jaroslavem Pollertem, profesorem Fakulty stavební ČVUT a úspěšným československým reprezentantem v kanoistice, o jeho působení v rámci Výkonného výboru Mezinárodní kanoistické federace (ICF), Československého a později Českého olympijského výboru, o profesní kariéře zaměřené na hydrodynamiku disperzních soustav zahrnující mimo jiné i navrhování kanálů pro vodní slalom a o jeho pohledu na vodohospodářské studium na českých vysokých školách.

Historie šedé vodní stopy aneb citujme původce myšlenky

Článek pojednává o šedé vodní stopě, tedy součtu objemu znečištěných odpadních vod vypouštěných do vodního toku a dodatečného množství vody, jež je potřeba k naředění znečišťující látky na přijatelnou koncentraci v toku, jež se stala populárním nástrojem pro hodnocení antropogenních vlivů spojených s lidskou činností, a o nesprávném uvádění citací, které se k ní ve skutečnosti nevztahují.

Okružní vzorek 2022

Okružní vzorek neboli okružák je vzorek, který umožňuje zejména laboratořím porovnávat své odborné dovednosti mezi sebou. Oficiálně jde o zkoušení způsobilosti laboratoří, jež probíhá pod záštitou Střediska pro posuzování způsobilosti laboratoří (ASLAB), a to v oblasti, na kterou se daná laboratoř zaměřuje (hydrobiologická, mikrobiologická, chemická či radiochemická). Článek informuje o přípravě okružního vzorku, jehož testování bylo součástí Určovacího kurzu klanonožců pořádaném v roce 2022 skupinou zooplanktonářů České limnologické společnosti (Limnospol).