English (Angličtina)
Čeština
Článek představuje průběžné výsledky vyhodnocení možného dopadu klimatické změny na zabezpečenost odběrů vody pro vodárenské účely zajišťovaných vodními nádržemi k časové úrovni roku 2050. Při řešení byly aplikovány postupy hydrologické a vodohospodářské bilance, včetně modelování zásobní funkce vodohospodářských soustav.
Příspěvek je věnován stanovení a posouzení hydrologické bilance na vybraných povodích v České republice během suché periody v letech 2015–2019.
Předmětem studie bylo zhodnocení víceletých období hydrologického sucha na povodí Labe v Děčíně (plocha povodí 51 104 km2). Pro vodoměrnou stanici v tomto profilu je k dispozici řada průměrných měsíčních průtoků z let 1851–2020.
Hodnocení erozní účinnosti deště je v současnosti těžištěm výzkumu v oblasti stanovení erozního ohrožení půdy. V rámci empirického modelování pomocí modelů rodiny USLE (the Universal Soil Loss Equation) je erozní účinnost deště reprezentována tzv. R faktorem, jehož hodnotu lze stanovit řadou doporučených postupů.
S překotným vývojem v oblasti geoinformačních a komunikačních technologií se objevují nové možnosti mapování a kvantifikace erozních procesů způsobených přívalovými srážkami. Pro získání relevantních výsledků je důležitá kvalita, hustota a rozsah vstupních dat.
Generálním ředitelem státního podniku Povodí Ohře jste se stal v květnu 2019. Po vašem nástupu do funkce v něm došlo k řadě změn. Které z nich byste označil za největší a jaké cíle si kladete do dalších let? Státní podnik Povodí Ohře jsem přebral v uspokojivém stavu, odborná úroveň zaměstnanců ve všech oblastech je dobrá, zejména co se týče vodohospodářské problematiky, podnik… Číst více »
Při nakládání s odpady a údržbě veřejných ploch zainteresované strany čelí problému výskytu litteringu. Littering je popisován jako ekologický, sociální a estetický problém, ale málokdy je zmiňován i jeho ekonomický dopad.
Stejně jako mnoha jiným publikujícím autorům se i v mé e-mailové schránce pravidelně objevuje nabídka uveřejnit článek ve všech možných vědeckých časopisech. Většina těchto zpráv skončí ve spamu, ale i ten si pravidelně kontroluji.
