Generálním ředitelem státního podniku Povodí Ohře jste se stal v květnu 2019. Po vašem nástupu do funkce v něm došlo k řadě změn. Které z nich byste označil za největší a jaké cíle si kladete do dalších let?

Státní podnik Povodí Ohře jsem přebral v uspokojivém stavu, odborná úroveň zaměstnanců ve všech oblastech je dobrá, zejména co se týče vodohospodářské problematiky, podnik disponuje lidmi na velmi vysoké odborné úrovni. Mohu s klidným svědomím tvrdit, že jsou to „tělem i duší“ praví vodohospodáři.

V podniku ale nepanovala ta nejlepší nálada, pokulhávala zejména vnitřní komunikace, důvěra a na to navázané mezilidské vztahy. V této oblasti se, myslím, podařilo udělat významný krok kupředu. Celkově mám za to, že zaměstnanci cítí od vedení větší oporu a chodí do práce s pozitivnější náladou, přestože jsou aktuálně výrazně omezováni z důvodu koronavirové pandemie.

Podnik prošel výraznou organizační proměnou, kterou jsem dlouhodobě připravoval. Hlavním cílem bylo posílení nejen vnitřní, ale především vnější komunikace a propagace podniku zejména v souvislosti s přípravou a následnou realizací strategických investic. Výrazně patrné je to hlavně na úspěšné propagaci vodního díla Kryry, podívejte se na naše webové stránky (www.poh.cz). Již zmíněnou úpravu uspořádání odborných úseků jsem několikrát vyhodnocoval na základě vnitřních jednání, kde jsme postupně analyzovali všechny dopady změn.

Úkolů, které nás čekají v příštích letech, je mnoho, myslím, že k těm nejvýznamnějším se v našem rozhovoru jistě dostaneme.

Letos v lednu jste odstartovali projekt „Informační seriál o vodě H2O“. Co od něj očekáváte?

Název „Informační seriál o vodě H2O“ vznikl na základě pracovní verze připravovaného projektu v loňském roce a ujal se natolik, že jsme jej použili s drobnou úpravou i pro finální veřejné prezentování. A o co jde? Jedná se o týdenní seriál, který je tvořen obrázkovými spoty s komentářem, ty poukazují na základní vodohospodářská fakta vztahující se k vodnímu hospodářství. Dlouhodobě se snažíme přiblížit veřejnosti odbornou podstatu činnosti státního podniku Povodí Ohře. Laická veřejnost má „zakódovanou“ schopnost stát se odborníkem na právě aktuální téma. Každý je hned biatlonistou, kuchařem, silničářem a poslední dobou i imunologem. Při povodních nebo suchu se z něj stává i odborník na vodní hospodářství. Tímto seriálem chceme přiblížit vodohospodářské téma veřejnosti, aby si udělala alespoň dílčí představu o šíři našeho oboru.

Připravujeme přibližně čtrnáct dílů tohoto seriálu a chceme v nich jednoduchou formou představit neodborné, ale zvídavé veřejnosti informace o stavu našich vod i vodního hospodářství jako jedné z důležitých složek životního prostředí. Kolegové z odborných pracovišť připravili jednoduché, graficky zpracované pohledy na základní faktory ovlivňující hydrologii, představili funkce našich nádrží a vysvětlili jejich význam. Protože velká část naší činnosti se zaměřuje na zlepšení kvality vody ve vodních tocích, začlenili jsme do seriálu také zajímavá fakta z této oblasti, jako jsou změny jakosti z pohledu průběhu vodního toku, z historického pohledu nebo z pohledu ročního cyklu.

Státní podnik Povodí Ohře pořádá pro veřejnost řadu akcí (Informační centrum Fláje, Den otevřených dveří, Želenickou neckyádu a další). Prostor pro pořádání takových akcí je však díky současné koronavirové situaci velmi omezen. Máte v plánu tyto aktivity řešit náhradním způsobem?

Informační centrum Fláje nelze řadit mezi pořádané akce, nýbrž mezi dlouhodobé aktivity, kterými se snažíme být veřejnosti nablízku a předávat potřebné informace. Informační centrum zvyšuje povědomí místních obyvatel i návštěvníků o historii regionu, obcí zaniklých kvůli výstavbě vodního díla Fláje, o využití vodní energie v oblasti a o zásobování vodou ve spolupráci s přehradou Rauschenbach na německé straně státních hranic. V Informačním centru podáváme důležité informace k historii, k technickým památkám nebo k ochrannému pásmu vodního zdroje. Budova informačního centra byla postavena v místech, kudy se před více než 60 lety pohyboval po kolejích obrovský lanový jeřáb, který sloužil pro ukládání betonu do tělesa přehrady během její výstavby. Zakončení bývalé jeřábové dráhy, kde je informační centrum umístěno, se nachází nad hladinou vody v nádrži. To ještě umocňuje pocit z návštěvy již tak výjimečného místa s ojedinělou pilířovou přehradou.

Každoročně pořádáme tradiční Den otevřených dveří, v letošním roce na vodních dílech Fláje, Skalka, Březová a na jezu Terezín. Obvyklý termín je v září. Na základě vývoje epidemické situace v loňském roce doufáme, že při dodržení potřebných opatření bude možné akci uskutečnit. Den otevřených dveří má vždy velký ohlas a hezkou účast.

Povodí Ohře podporuje i další akce, z těch výraznějších uvádím například:

  • Den Ohře v Kynšperku nad Ohří spojený s vodáckými závody
  • Josefínské slavnosti: Terezín – město změny
  • Konference Vodní toky
  • Světový den vody
  • Schola Humanitas – fotografická soutěž
  • Vodní záchranná služba Nechranice
  • Auto pomáhá – reklama na vozidle pro sociální služby
  • Českojiřetínský spolek – spolupráce IC Fláje – umístění sochy sv. Jana Křtitele (patrona VD Fláje) na VD Fláje aj.

Nyní je celorepublikové omezení vlivem epidemické situace natolik významné a omezení pohybu tak razantní, že v našich podmínkách je možné využít pouze elektronickou formu. K tomu trvale využíváme našich webových stránek s aktuálními informacemi. Například tradiční akci Čištění Ohře se nám za velmi přísných podmínek podařilo společně s neziskovou organizací MAS Sokolovsko, o. p. s., v polovině dubna zorganizovat.

I když je Informační centrum Fláje uzavřeno a exkurze se nekonají, mohou návštěvníci a obdivovatelé přehrady Fláje získat informace prostřednictvím informačních tabulí v území mezi údolními nádržemi Fláje a Rauschenbach. Rovněž tak mohou využít naučnou stezku, která byla vybudována a napojena na infrastrukturu cestovního ruchu. Například na již v minulosti realizovaný projekt Flájský plavební kanál, jenž byl uskutečněn státním podnikem Lesy ČR. Pevně věříme, že Infomační centrum na hlavní turistickou sezonu opět otevřeme.

Na všech vodních dílech ve správě státního podniku Povodí Ohře jsou instalovány informační tabule, kde návštěvníci získají informace k danému vodnímu dílu. Takže ten, kdo má přehradu, jak se říká, „za humny“, se může kochat krajinou a dostane se mu i základních informací o přehradě.

Území ve správě státního podniku Povodí Ohře je velmi zatíženo důlní činností. S ukončením provozu hnědouhelných elektráren se dostává ke slovu naplánovaná hydrická rekultivace důlních děl. Jaké výzvy to představuje z pohledu vodohospodáře?

Pro hydrickou rekultivaci je třeba mít k dispozici dostatečné množství vody, a to jak s ohledem na předpokládané termíny ukončování těžby hnědého uhlí, tak i s ohledem na projevy změny klimatu. Hydrická rekultivace je historicky naplánována podle souhrnných plánů sanace a rekultivace. Ty však nepracují s aktuálními podklady, což se projevilo v případě jezera Most, do něhož se po jeho prvotním zatopení musí každoročně dočerpávat zhruba jeden milion metrů krychlových vody. Zatápění zbytkových jam povrchových lomů je z vodohospodářského hlediska třeba prověřit na základě aktuálních informací o vodních zdrojích a o dopadech klimatické změny na hydrologický režim území. Z tohoto důvodu vláda uložila ministru zemědělství ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu zpracovat aktualizaci vodohospodářských bilancí zbytkových jam a posoudit realizovatelnost vzniku vodohospodářské soustavy u již dokončených a plánovaných hydrických rekultivací. Státní podnik Povodí Ohře zajistil zpracování studie, která se těmito úkoly podrobně zabývala. Studie prokázala, že je reálné zatopit a bez potřeby dočerpávání vody provozovat lokality Libouš a Bílina, v menší variantě pak i lokalitu ČSA. Pro lokalitu Vršany se neprokázalo udržení předpokládané hladiny vody jako reálné. V případě lokality Libouš je hladina udržitelná za předpokladu, že bude propojena s vodní nádrží Nechranice na Ohři. Toto propojení je zároveň vodohospodářskou příležitostí, významně by totiž zvýšilo nadlepšovací a transformační účinek vodního díla Nechranice pro dolní Ohři.

Obdobnou problematikou se zaobíral státní podnik Palivový kombinát Ústí, na základě úkolu ministra průmyslu a obchodu zadal zpracování analýzy, která se zabývala provozem propojených zatopených jam, avšak s mnoha zjednodušeními.

Obě tyto vodohospodářské analýzy byly spolu s podklady z dalších oborů využity pro jednání mezirezortní pracovní skupiny. Ta navrhla vládě materiál, na jehož základě budou v loňském roce zjištěné skutečnosti dále zpřesňovány a bude prověřována realizovatelnost finálního návrhu budoucí podoby rekultivovaných území, a tím i širší krajiny.

Provozní udržitelnost lokalit ČSA a Bílina je podmíněna dobrou jakostí vody v řece Bílině. Proto státní podnik Povodí Ohře aktuálně zajišťuje formou studie problematiku ke zlepšení jakosti vody ve spolupráci se zhotovitelem studie, Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka. Studie ukáže, za jakých podmínek a zda je s ohledem na jakost voda z Bíliny využitelná pro zatápění zbytkových jam a pro jejich doplňování v následném provozním režimu. Navrhne opatření, s jejichž pomocí by bylo možné jakost vody v Bílině zlepšit, a určí minimální zůstatkové průtoky, které je třeba v jednotlivých odběrných místech s ohledem na jakost vody zachovat.

Vedle toho bude upřesňován návrh budoucí podoby zatopených zbytkových jam a jejich okolí a prověřena bude také propojitelnost lokality Libouš s vodním dílem Nechranice. Kromě vodohospodářské problematiky se toto prověřování zaměří například i na krajinářskou, majetkoprávní, ekonomickou či energetickou stránku věci.

S ukončováním těžby uhlí je spojen i tzv. Fond pro spravedlivou transformaci, jenž je součástí finančních nástrojů Evropské komise pro udržitelný rozvoj. Plánujete využít tyto finanční zdroje pro činnost státního podniku? A pokud ano, na jaké aktivity?

Prostředky Fondu pro spravedlivou transformaci budou poskytovány prostřednictvím samostatného Operačního programu Spravedlivá transformace. Půjde o zcela nový program, který se v období 2021–2027 zaměří na řešení dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech – tedy v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Cílem je zejména zajistit dostatek pracovních míst pro pracovníky, kteří odcházejí z uhelného průmyslu, i zlepšení životního prostředí.

Podpořit z něj bude možné širokou škálu opatření – od podpory malých a středních podniků nebo výzkumu a inovací přes čistou energii a energetické úspory až po rekultivace a nová využití území. Podporovat bude možné i velké podniky zařazené v systému obchodování s emisními povolenkami.

Přesné zaměření programu se připravuje a finální podobu ještě neznáme. Bude vycházet z plánu spravedlivé územní transformace, který připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj, jeho znění však ještě nebylo schváleno. Z toho důvodu není možné přesněji uvést, které aktivity bychom mohli z připravovaného dotačního titulu řešit. Budeme se tím zabývat více, jak se budou postupně zpřesňovat dostupné informace.

V uplynulých letech jsme prošli dlouhým obdobím sucha. Jak se z vašeho pohledu toto období promítlo ve státním podniku Povodí Ohře a jaké kroky či opatření plánujete v reakci na něj? Předpokládám, že to nebude pouze plánovaná vodní nádrž Kryry.

S klimatickými změnami lze v budoucnosti očekávat větší hydrologické extrémy, tedy i výraznější projevy sucha, z něhož může vyplynout nedostatek vody. Sucho se projevuje již v současnosti, poslední roky toho byly důkazem. O suchu, jeho průběhu a možných důsledcích informujeme v případě potřeby vodoprávní úřady, na našich webových stránkách naopak informujeme veřejnost o opatřeních, kterými vodoprávní úřady v období sucha omezují nebo zakazují odběry vody.

V důsledku sucha jsme po projednání s ČEZ, příslušným vodoprávním úřadem a orgánem ochrany přírody změnili povolení k nakládání s vodami a upravili manipulační řád pro vodní dílo Všechlapy, jež zajišťuje vodu pro energetiku.

Kromě operativních opatření souvisejících se suchem se samozřejmě připravujeme na budoucí období. V loňském roce jsme zajistili zpracování generelu možných adaptačních opatření na sucho. V současné době prověřujeme zabezpečenost dostatečné dodávky vody z našich zásobních nádrží pro časový horizont roku 2100 se zohledněním středního scénáře klimatické změny na hydrologické poměry v území.

Celkový vodohospodářský uzel v lokalitě Kryry má zajistit dostatek vody pro říční systémy, pro zásobování zemědělství (zejména závlahy chmele), pro rekreaci a na druhou stranu i pro zmírnění dopadů povodní na jeho okolí. Bude zahrnovat přivaděče vody, vodní nádrž Mukoděly, Senomaty, Šanov, stávající nádrž Vidhostice a především hlavní nádrž Kryry. Do budoucna se zmíněná vodohospodářská soustava postará o oblast Blšanky ve správním území Povodí Ohře i o oblast Rakovnicka ve správním území Povodí Vltavy. Pro dobrou funkci i kvalitní zapojení do krajiny budeme spolu s výstavbou technických prvků připravovat i přírodě blízká opatření. Ta mají zajistit renaturaci či revitalizaci krajiny, eliminaci erozních procesů, vylepšení jakosti vody a mají také pomoci lépe udržet vodu v krajině.

V roce 2011 byl schválen Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod, který vnímáme jako důležité strategické opatření pro výhledovou ochranu vodních zdrojů. Je zohledňován v návrzích politiky územního rozvoje a v územně plánovacích dokumentacích. V roce 2020 byla přijata aktualizace, v níž byly v dílčím povodí Ohře do Generelu k dosavadním šesti zařazeny tři nové lokality (Skřiváň, Stříbrný potok, Tuřany). Lokalita Mnichov, kterou považujeme pro Karlovarský kraj dlouhodobě za velmi významnou, je nadále vedena v Generelu jako území, jehož ochrana je dostatečně zabezpečena ze strany ochrany přírody.

Dlouhodobě se řeší zatížení povodí těžkými kovy, zejména rtutí. Nejcitelnější je v oblasti vodního díla Skalka. Co správa povodí plánuje pro zlepšení stavu v nadcházejících letech?

S kontaminací vodních toků Kössein, Reslava, Ohře a následně vodní nádrže Skalka rtutí se zabýváme dlouhodobě. Původním zdrojem rtuti byl již dávno sanovaný chemický závod v bavorském Marktredwitzu (1788–1985). Nynějším zdrojem jsou kontaminované sedimenty, břehy a nivní půdy v povodí říčky Kössein a řeky Reslavy. Bohužel v současnosti je dotace našeho území rtutí odhadována na 420 kg/rok.

Státní podnik Povodí Ohře se historicky snaží donutit bavorskou stranu k realizaci opatření, která by transport rtuti do České republiky omezila. V roce 2011 byl realizován mezinárodní projekt, jehož hlavním výsledkem byla lokalizace ložisek rtuti v nivách řek Kössein a Reslava. V dnešní době probíhá další mezinárodní projekt zabývající se omezením kontaminace vodních toků Kössein, Reslavy, Ohře a vodní nádrže Skalka, realizuje se v rámci dotačního titulu Operační program přeshraniční spolupráce Interreg V – Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2014–2020.

Česká část projektu byla ukončena v roce 2019 a jejím výstupem byla analýza rizik. Z ní vyplynulo, že současný stav vodní nádrže Skalka představuje reálné ekologické i zdravotní riziko. Týká se to například konzumace dravých, ale i nedravých ryb z nádrže, pro děti a těhotné ženy byla jako významné zdravotní riziko vyhodnocena dokonce už jejich nepravidelná konzumace. Ve středním riziku ohrožení se nacházejí vodní a příbřehové ekosystémy. Naopak náhodné požití vody nebo kontakt s povrchovou vodou rizikem není. Výsledky analýzy včetně potřeby zákazu konzumace ryb z nádrže byly v prosinci 2019 prezentovány odborné veřejnosti včetně Českého rybářského svazu a Krajské hygienické stanice.

Na bavorské straně je zpracovávána studie proveditelnosti realizace opatření a údržby vodních toků Kössein a Reslavy. Kromě výběru správných způsobů péče o koryta vodních toků by projekt na bavorské straně měl vyústit v uskutečnění několika vybraných pilotních opatření. To vše s primárním cílem snížit erozi, to jest snížit remobilizaci rtuti, a tím minimalizovat kontaminaci území České republiky.

Povodí Ohře upřednostňuje tvrdá barierní opatření (opevnění, dlažba, balvany), neboť pouze ta mohou garantovat minimální erozi. Bavorská strana preferuje přírodě blízká inženýrsko-biologická opatření (kokosové a rákosové rohože, vrbové řízky, haťové válce, štěrk a jiné), která dle našeho názoru podporují erozi a remobilizaci rtuti. Jsme přesvědčeni, že ačkoli jsou přírodě blízká opatření v souladu s Rámcovou směrnicí o vodách, měla by být aplikována na vodních tocích nekontaminovaných těžkými kovy. V daném případě potřeba ochrany životního prostředí a zdraví před účinky rtuti převažuje nad obecným trendem přírodě blízkých úprav vodních toků. Nyní bavorští kolegové studii proveditelnosti podle našich námitek přepracovávají.

Vodní dílo Skalka funguje jako retence a větší část kontaminace je uložena v jejím vzdutí. Přesto však byly vysoké koncentrace rtuti (5,23 mg/kg) zaznamenány i v sedimentu z jezové zdrže v Kynšperku nad Ohří (asi 23 říčních km pod vodním dílem Skalka). Celkově se dá konstatovat, že kontaminantem je rtuť vázaná na plavitelný organický sediment. Povrchová voda je rtuti prostá.

Vybrané výsledky analýz matric posuzovaných v rámci analýzy rizik z roku 2019 (bez plavenin – ty sleduje a hodnotí POh, s. p., samostatně):

 

* limit pro využití sedimentu na zemědělské půdě / NEK – RP pro biotu v pevné matrici dle NV č. 401/2015 Sb.

** limity dle Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 – limity pro produkty rybolovu

Nejvyšší hodnoty vnosu rtuti na české území jsou měřeny vždy během vysokých průtoků, kdy dochází vlivem eroze k odplavování materiálu z kontaminované nivy. Například 11. února 2019 byla bavorskými kolegy v Reslavě zjištěna hodnota rtuti 9,02 µg/l, což při průtoku 11 m3/s znamenalo denní vnos rtuti na naše území ve výši 8,6 kg. Koncentraci rtuti sleduje pravidelně bavorská strana i náš podnik. Navíc odebíráme mimořádné vzorky během zvýšených průtoků.

Požadavek na tvrdá opatření byl v roce 2020 prezentován a odsouhlasen zástupci Ministerstva životního prostředí. V rámci jednání byly dohodnuty i další požadavky a diskutována byla i možnost uplatnění Minamatské úmluvy, která se však primárně zabývá jinými aspekty – zejména těžbou rtuti nebo použitím rtuti v průmyslu a výrobcích. Ministerstvu jsme sdělili náš názor, že je nutné na bavorské partnery vytvářet tlak nejen z úrovně správce povodí, ale i na mezistátní úrovni.

Následně česká strana formulovala prostřednictvím Česko-německé komise pro hraniční vody tyto požadavky vůči Bavorsku:

  • realizace tvrdých barierních opatření na Kössein a Reslavě
  • upuštění od realizace inženýrsko-biologických úprav jejich koryt
  • informování státního podniku Povodí Ohře o veškerých zásazích do koryt Kössein a Reslavy
  • změna metodiky monitoringu jakosti vod včetně provádění odběrů za vysokých průtoků
  • řešení náhrady za omezení v užívání vodního díla Skalka
  • v budoucnu dořešení sanace (těžby sedimentu) Skalky na náklady Bavorska

Očekáváme další složitá a dlouhotrvající jednání s bavorskou stranou. Pevně ale věříme, že naše desetiletí trvající snaha o řešení problému kontaminace území České republiky rtutí z Bavorska najde odpovídající podporu na nejvyšší státní úrovni. Kýžený výsledek – zastavení vnosu rtuti na naše území a sanace vodního díla Skalka – za to jistě stojí.

Poslední dotaz je tak trochu pro odlehčení. Posloucháte countryrockovou kapelu Povodí Ohře?

Hudbu poslouchám víceméně jen při cestách v autě, kde ji mám jako kulisu. Většinou poslouchám Český rozhlas, hlavně kvůli pravidelnému dopravnímu zpravodajství. Tam jsem kapelu Povodí Ohře zatím nezaslechl, přestože byla nominována na cenu Vinyla v kategorii deska roku, na cenu Apollo a také na cenu Anděl. O kapele ale povědomí mám a jejich písně znám. Slyšel jsem je naživo, když nám hráli na našem pravidelném letním setkání zaměstnanců, tedy když to ještě bylo možné. Teď bohužel díky stávajícím restrikcím v souvislosti s pandemií koronaviru takováto setkání organizovat nemůžeme, ale pevně věřím, že to nebude trvat věčně.

 

Ing. Josef Nistler