Historické vodné nádrže – klauzy v Nízkych Tatrách (Slovensko)

Príspevok analyzuje vývoj historických vodných nádrží (klauz) v oblasti Nízkych Tatier na základe interpretácie mapových diel od polovice 19. storočia po súčasnosť. Klauzy v minulosti slúžili ako súčasť systému na splavovanie dreva do povodí riek Hron a Váh. Predstavovali kľúčový vodotechnický prvok, ktorý významne ovplyvnil vodný režim tokov a formovanie horskej krajiny. Identifikácia historických klauz bola založená na analýze máp II. vojenského mapovania (1836–1852), ktoré boli porovnané so súčasnými mapovými
podkladmi (Základná báza údajov pre geografický informačný systém – ZBGIS, Ortofotomapa SR) a overené terénnym výskumom.

Fauna vodulí (Acari, Hydrachnidia) kamenitého litorálu ve vodárenských nádržích v České republice

Článek přináší výsledky průzkumu fauny vodulí ve 45 přehradních nádržích České republiky (ČR), které jsou zdrojem vody pro vodárenství. Ve 37 nádržích byly průměrné sezonní koncentrace chlorofylu a ve vodě nižší než 20 µg/l, což indikuje, že většina těchto nádrží má oligotrofní až mírně mesotrofní charakter. Vzorky byly odebírány ruční planktonní síťkou v kamenitém litorálu v hloubce 0,5–1,0 m na všech lokalitách, a proto je možné porovnat výsledky, i když nepředstavují údaje o kvantitě vodulí vztažené na jednotku plochy nebo objemu vody v nádrži. Celkem bylo zachyceno 1 356 vodulí (849 dospělých, 507 nymf) a bylo nalezeno 34 druhů vodulí. 12 druhů se vyskytlo ve více než 15 % sledovaných lokalit a tvořilo 87,4 % všech ulovených jedinců. Jedná se o druhy, které jsou přizpůsobeny plavání ve volné vodě a jsou rovněž běžnou součástí fauny vodulí litorálu evropských jezer.

Rozhovor s RNDr. Pavlem Punčochářem, CSc., pracovníkem Sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství

Život u Sázavy, nadšení pro „živá dřívka“ a mikrosvět vodních organismů, dvacet let vědy, pak zlom: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka v transformačních devadesátých letech a následně Ministerstvo zemědělství. RNDr. Pavel Punčochář, CSc., v rozhovoru vzpomíná na lidi, kteří ho formovali, na okamžiky, kdy šlo o existenci naší instituce, i na to, proč se veřejnost bude muset naučit věřit predikcím a účinným vodohospodářským řešením.