This article is available in Czech only. For translation or more information on this topic, please contact author.

 

Od poloviny 80. let 20. století dochází na území ČR k prokazatelnému zvyšování teploty vody málo ovlivněných povrchových toků jako důsledek probíhající klimatické změny. Podle standardizovaného průměru byl zaznamenán nárůst teploty vody o 1,15 °C za 28 let (Hrdinka aj., 2015), což odpovídá pesimistickému klimatickému scénáři HIRHAM A2, který předpokládá nárůst teploty vzduchu o 2–3 °C do konce 21. století. Současné modely sice předpokládají značnou nejistotu ve změně celkového ročního úhrnu srážek na území ČR, nicméně s poměrně velkou jistotou předpovídají zvětšující se sezonalitu srážek (v létě méně, v zimě více). A to se zvyšující se evapotranspirací do budoucna představuje zejména v letních měsících značné riziko vzniku sucha regionálního až nadregionálního významu, přičemž se nemusí nutně jednat o již v současnosti suchem postihované oblasti Rakovnicka, Žatecka nebo jižní Moravy.

S vědomím výše uvedeného a v přímé reakci na signifikantní epizodu sucha z přelomu let 2013 a 2014 byly z iniciativy ministra životního prostředí Mgr. Richarda Brabce ve spolupráci s VÚV TGM, v.v.i., učiněny kroky ke vzniku pracovní skupiny SUCHO, která by formulovala výčet opatření proti negativním dopadům potenciálního sucha vedoucí k předejití krizové situace vyvolané jeho výskytem a následným nedostatkem vody. Na prvním jednání pracovní skupiny dne 9. 4. 2014 bylo konstatováno, že problematice povodní bylo za posledních dvacet let na základě významných povodňových událostí věnováno značné úsilí, které vedlo k dnešní uspokojivé připravenosti z legislativního, organizačního i technického hlediska. Cílem zmíněné pracovní skupiny bylo tedy připravit materiál použitelný pro vytvoření rozsáhlejší koncepce, která by v blízké až střednědobé budoucnosti zajistila obdobnou komplexní připravenost z hlediska problematiky sucha.

V tomto ohledu bylo třeba oslovit již existující pracovní skupinu VODA, zřízenou ministrem zemědělství Ing. Marianem Jurečkou v roce 2013 při VÚMOP, v.v.i., tak, aby se problematika sucha po dvaceti letech začala řešit integrálně, napříč zmíněnými resorty, k čemuž se jednohlasně vyjádřili i delegáti Národního dialogu o vodě v Medlově v červnu 2013. Spolupráce byla s ohledem na příznivou politickou situaci navázána po dohodě obou ministrů v červenci 2014, v srpnu 2014 došlo k sjednocení dokumentů obou pracovních skupin, návrhu členů výkonného výboru a poradního orgánu budoucí komise a dne 9. 10. 2014 se uskutečnilo ustavující jednání výkonného výboru meziresortní komise VODA–SUCHO. Zde došlo pod vedením obou spolupředsedů komise Mgr. Marka Riedera a Ing. Jiřího Hladíka, Ph.D., k projednání sloučeného dokumentu opatření, který byl následně doplněn o další opatření z řad výkonného výboru (v současnosti 17 členů z MŽP, MZe, MV, MPO, MMR a jejich zřízených organizací a dalších subjektů) a poradního orgánu komise (v současnosti 31 členů z akademické/vědecké obce a dalších dotčených subjektů) a během podzimu 2014 podroben rozsáhlému připomínkování všemi členy komise.

Druhé jednání výkonného výboru komise proběhlo dne 19. 2. 2015, kdy byli členové obou orgánů komise oficiálně jmenováni ministry MŽP a MZe a finálně byl připomínkován dokument opatření, který byl v dubnu odeslán do meziresortního připomínkového řízení, ukončeného dne 30. 4. 2015. Po vypořádání připomínek byl dokument opatření postoupen Vládě ČR, která jej dne 29. 7. 2015 vzala na vědomí a přijala k němu usnesení s úkoly pro zainteresovaná ministerstva.

Dokument obsahuje obecný úvod do problematiky sucha včetně předkládací zprávy, zdůvodňující jeho potřebnost, a dále výčet přibližně padesáti konkrétních opatření proti negativním dopadům sucha v osmi dílčích kapitolách (monitorovací a informativní opatření, dále opatření legislativní, organizační a provozní, ekonomická, technická, environmentální a jiná), včetně gescí jednotlivých ministerstev a termínů jejich realizace. Opatření spočívají především ve zpracování odborných studií, které mají posoudit aktuální stav systému z hlediska připravenosti na sucho (z hlediska infrastruktury, související legislativy, využití ekonomických nástrojů, získávání a přenosu informací aj.) a především navrhnout jeho revizi a doplnění za účelem zvýšení jeho robustnosti a efektivity při předcházení a řešení možných negativních dopadů sucha.

Realizace jednotlivých opatření uvedených v dokumentu následně poslouží jako ideový, informační a metodologický základ pro vznik rozsáhlejší koncepce řešení problematiky negativních dopadů výskytu sucha a nedostatku vody s předpokládaným termínem vzniku k datu 30. 6. 2017.

Poděkování

Na tomto místě bych jako tajemník komise rád poděkoval všem členům komise a tajemnici Ing. Petře Kulířové za spolupráci na přípravě dokumentu opatření. Věřím v další úzkou spolupráci při jejich realizaci a přípravě budoucí koncepce.