VTEI / Výpis článků

Výpis článků z čísla – 5/2022

Odhad přírodních zdrojů podzemní vody v hydrogeologických rajonech v České republice v měnících se klimatických poměrech 1981–2019

, , and –

V České republice (dále ČR) v rámci regionálního hydrogeologického průzkumu byly už v roce 1965 vymezeny hydrogeologické rajony. Hydrogeologický rajon (HGR) je definován jako celek s obdobnými hydrogeologickými poměry, vymezený tektonicky a geologicky, na jehož území převládá určitý typ zvodnění a oběhu podzemní vody. V několika časových etapách byly hranice HGR upravovány a postupně byly různými postupy určovány jejich číselné hydrogeologické charakteristiky, z nichž jedním ze základních údajů je velikost přírodních zdrojů podzemní vody. Přírodní zdroje jsou dynamickou složkou podzemních vod a vyjadřují se v m3.s-1. Přírodní zdroje jsou dány dotací vody do zvodněného systému (srážky, přetoky podzemní vody z jiných kolektorů, přirozená infiltrace povrchové vody apod.). Pokud je HGR hydrogeologicky uzavřený, lze dlouhodobý průměr jeho dotace ze srážek i dlouhodobý průměr základního odtoku použít jako odhad přírodního zdroje podzemních vod. V rámci projektu „Rebilance zásob podzemních vod“ byly zpracovány odhady přírodních zdrojů podzemní vody ve 152 hydrogeologických rajonech v ČR, které jsou uvedeny ve zprávě [1]. Přírodní zdroje byly stanoveny několika odlišnými postupy s využitím dat z období 1971–2010, případně 2000–2010.

Vliv revitalizace Teplice na odtok z povodí – předběžné výsledky

–

SOUHRN V rámci řešení projektu pro Ministerstvo životního prostředí zabývajícího se monitoringem vlivu přírodě blízkých opatření na zlepšení hydrologického režimu malých povodí je sledováno povodí Teplice v Bílých Karpatech. Monitoring probíhá od roku 2018, k realizaci opatření došlo v roce 2020. K dispozici jsou data před realizací opatření a za rok 2021, na kterém je již možné pozorovat vliv realizované revitalizace…. Číst více »

Posouzení možnosti změny užívání suchých nádrží

, , , and –

Hlavním cílem projektu „Potenciál využití suchých nádrží v rámci hospodaření s vodou v krajině“, řešeného v letech 2019–2021, bylo vypracovat metodický pokyn popisující postup změny užívání suché nádrže, např. pro zadržení vody v krajině. Metodický pokyn je založen na dvouúrovňové multikriteriální analýze (dále MKA). Dalším cílem projektu bylo provést kompletní evidenci realizovaných suchých nádrží a poldrů v České republice (dále ČR) a prezentovat ji ve formě databáze a mapy s odborným obsahem. Významným výstupem z projektu byla rovněž dokumentace technického stavu některých suchých nádrží.

Měření celoročních srážek radarovým srážkoměrem v náročných horských podmínkách

and –

Cílem článku je popis zkušeností s využitím alternativní technologie měření celoročních srážek v náročných horských podmínkách bez zdroje elektrické energie. Za tímto účelem byl v roce 2020 na Šumavě v nadmořské výšce 1 270 m n. m. instalován radarový srážkoměr WS100 od firmy Lufft. Z dosavadního měření lze pozitivně hodnotit zejména bezúdržbovost senzoru, podrobný krok měření a například rozlišování typu srážek. Otázkou zůstává přesnost měření, kdy při některých srážkových epizodách srážkoměr pravděpodobně svá měření nadhodnocuje. Přesné srovnání s jiným měřením je v těchto hřebenových podmínkách obtížné. Zároveň však senzor produkuje i přesná měření, která lze ověřit vedle umístěným nevyhřívaným člunkovým srážkoměrem a měřením výšky sněhu. Tímto způsobem byla vyloučena systematická chyba. Měření bude nadále pokračovat za účelem podrobnějšího hodnocení. Senzor je mimo jiné součástí monitoringu povodí Kaplického potoka v Národní přírodní rezervaci (NPR) Boubín, kde je sledován také odtok. Z tohoto hlediska jsou informace o srážkách a jejich typu důležité pro vyhodnocení hydrologických vlastností povodí.

Rozhovor s Ing. Miroslavem Olmerem, jedním ze zakladatelů rajonizace podzemních vod v České republice

–

Předávání medaile Oty Hynie na XIV. hydrogeologickém kongresu v Liberci 2014 za významný a dlouhodobý přínos české hydrogeologii Pane Olmere, studium vysoké školy jste začal krátce po druhé světové válce. Můžete nám přiblížit tuto dobu z vašeho pohledu a také prozradit, proč jste si vybral inženýrské stavitelství a vodohospodářský směr? Maturoval jsem v roce 1948, kdy už i na našem Reformovaném reálném… Číst více »

Aktuální verze modelu BILAN

and –

BILAN je celistvý konceptuální model v denní/měsíční struktuře (schéma je uvedeno na obr. 1), simulující složky hydrologické bilance na povodí. Přestože jeho vývoj byl nastartován ve VÚV TGM již počátkem devadesátých let minulého století, jde o model, který je v České republice stále standardně používán a zůstává přístupný laické i odborné veřejnosti. Například je nedílnou součástí řešení aplikace/systému HAMR [1], ale byl použit i jinde [2–4]. Mezi hlavní výhody modelu oproti jiným řešením patří interní kalibrační algoritmy, možnost přímého vkládání dat o užívání vod a nízká výpočetní náročnost vhodná pro variantní simulování (např. dopadů klimatické změny na vodní režim).

Pozvánka na putovní výstavu Historické vodohospodářské objekty, jejich hodnota, funkce a význam pro současnou dobu

and –

Již pátým rokem probíhá výzkum zaměřený na hodnocení historických vodohospodářských objektů v České republice z pohledu jejich významu pro památkovou péči. Jde o široce pojatý interdisciplinární výzkum se zapojením odborníků z VÚV TGM, Metodického centra průmyslového dědictví Národního památkového ústavu, Historického ústavu AV ČR, VÚKOZ a PřF UPOL. Výzkum je realizován v rámci řešení projektu DG18P02OVV019 „Historické vodohospodářské objekty, jejich hodnota, funkce a význam pro současnou dobu“ financovaného programem NAKI II Ministerstva kultury.

Pozvánka na putovní výstavu Závlahy – znovuobjevované dědictví, jejich dokumentace a popularizace

, and –

Jako reakce na odvodňování krajiny v moderní éře způsobené intenzifikací zemědělství, vysoušením rybníků či melioračními aktivitami se znovu objevil zájem o opačný proces, tedy o zavlažování. Vzniklé zavlažovací systémy, dnes často nefunkční a torzovitě dochované, se staly předmětem výzkumu projektu, který se snažil zachytit historický vývoj tohoto specifického vodohospodářského oboru i části průmyslu spojeného s realizací závlah a produkcí zařízení k zavlažování půdy.