Některé aspekty ochrany povodí nad budoucími nádržemi
Lokality budoucí akumulace povrchových vod jsou dlouhodobě sledované a chráněné. Malá pozornost byla však dosud věnována povodí, jež bude v budoucnosti zdrojem vod pro tyto nádrže, z pohledu ovlivňování jejich jakosti. Článek se zaměřuje na některé plošné jevy, které mohou vést ke znečišťování, a tím i k omezenému využití akumulované vody. Popisuje metodiku stanovení kritických míst v okolí budoucí nádrže, kudy se do vodního prostředí dostane při přívalových srážkách nadměrné množství splavenin. Tím bude docházet k zanášení nádrže, ale i ke vnosu rozpuštěných znečišťujících látek. Metodika byla použita na všech 61 vybraných lokalitách, výsledky jsou přehledně uvedeny v tab. 1 a dále komentovány. Jako další plošný aspekt je vyhodnoceno zastoupení tzv. zranitelných oblastí v povodí nádrže. Ačkoli jsou tyto oblasti posuzovány z pohledu nadměrného výskytu dusičnanů ve vodách, mohou se tu vyskytovat i další nežádoucí sloučeniny využívané v zemědělství. Jako třetí aspekt je v článku popisován stav zpracování komplexních pozemkových úprav ve sledovaných povodích a je diskutován jejich přínos pro ochranu povodí. V závěru se konstatuje, že by bylo potřebné zakotvit legislativně ochranu povodí LAPV, zejména u těch nádrží, kde se předpo-kládá jejich vodárenské využití.
Závlahy – znovuobjevované dědictví, jejich dokumentace, popularizace a ochrana na příkladu historických lučních závlah
Objekty závlah byly budovány a fungují převážně jako součást většího nebo menšího funkčního celku. Jejich význam i z pohledu potenciální pa-mátkové ochrany tak roste s identifikací a dokumentací nejen solitérních staveb, ale zejména celých soustav/funkčních celků a popisem vazeb mezi nimi. Samostatný objekt či stavba nemusejí být nijak výjimečné, avšak jejich zapojení do většího funkčního celku může vytvářet unikátně pojaté řešení. V oboru vodního hospodářství se obzvlášť projevuje důležitost a význam kritérií, jako je hodnota typologická, hodnota technologického toku, autenticita formy a funkce, hodnota technologických a systémových vazeb s přesahem do zemědělství či průmyslu. Článek přináší informace o možnostech využití tradičních metod historického a archivního výzkumu a dokumentace lokalit, jakož i o využití moderních nástrojů pro plošně rozsáhlejší systémy, včetně metod digitalizace a digitálního zpracování podkladů.
Alternativní stanovení faktoru R (erozní účinnost deště) v povodí Husího potoka
Hodnocení erozní účinnosti deště je v současnosti těžištěm výzkumu v oblasti stanovení erozního ohrožení půdy. V rámci empirického modelování pomocí modelů rodiny USLE (the Universal Soil Loss Equation) je erozní účinnost deště reprezentována tzv. R faktorem, jehož hodnotu lze stanovit řadou doporučených postupů.
Stanovení úrovně dna vodních děl z historických projektových dokumentací
Monitoring a údržba vodních děl vyžadují znalost jejich referenčního stavu charakterizujícího návrhové parametry. Referenční stav je odvozován primárně z dostupných projektových dokumentací, které jsou vhodně zvolenými metodami převedeny na digitální model terénu dna.
Možnosti extrapolace digitálního modelu terénu z rastru DMR 5G
Nad územím celé České republiky bylo provedeno letecké laserové snímkování (LiDAR), díky němuž je možné vytvářet rastry digitálního modelu terénu. Tyto podklady mají široké uplatnění v různých odvětvích
Přesnost simulace rozlivu pomocí alternativního nástroje AIZM
Relativně přesné určení rozsahu povodňových rozlivů umožňuje matematické či fyzikální modelování, které se používá a rozvíjí po dlouhou řadu let. Ruku v ruce s růstem přesnosti, plynoucí z přesnějších měřicích zařízení.