Jak hodnotíte období Operačního programu životního prostředí 2007 až 2013 z pohledu vodního hospodářství? Naplnil očekávání, která do něj byla vkládána ze strany Ministerstva životního prostředí?

Na komplexní hodnocení je ještě brzy, ale pevně věřím, že ve výsledku budeme implementaci projektů v oblasti vodního hospodářství v OPŽP 2007 až 2013 hodnotit jako úspěšnou. Je třeba v plné šíři vnímat některé zásadní aspekty, které s touto problematikou souvisí.

Schválením OPŽP 2007–2013 v roce 2007 vznikla možností využít v oblasti vodního hospodářství prostředky překračující částku přibližně 45 mld. Kč naprosto bezprecedentní situace. Zároveň ale potenciální žadatelé v oblasti vodohospodářské infrastruktury (kanalizace, vodovody) museli splnit podmínky týkající se efektivního a transparentního provozování infrastruktury, což nebylo v mnoha případech jednoduché s ohledem na soudobý stav právních vztahů v této oblasti. Dále je nutné vnímat riziko velmi pomalé implementace infrastrukturních projektů, tyto problémy vyvstávaly již v předvstupním období 2000–2004 i v programovém období 2004–2006 a bohužel se potvrdily v oblasti vodohospodářských projektů i v OPŽP 2007–2013 a do značné míry přispěly ke ztrátě části alokace v roce 2013 ve výši přibližně 7,5 mld. Kč

Přes výše uvedené lze podle současného vývoje předpokládat, že nakonec se všechny aktuálně dostupné prostředky pro oblast vodního hospodářství v OPŽP 2007–2013 podaří využít – z tohoto pohledu lze tedy hovořit, že očekávání bylo naplněno. Zbývá vyhodnotit poskytnuté prostředky z pohledu dopadu na životní prostředí a přenést relevantní zkušenosti do programového období 2014–2020. Této problematice jsme již při přípravě OPŽP 2014–2020 věnovali velkou pozornost.

Rád bych zmínil, že u předmětné prioritní osy sledujeme věcný pokrok v naplňování efektů a cílů. Naše statistiky ukazují, že množství vypouštěného znečištění v odpadních vodách má v České republice klesající tendenci. Stále dochází k dalšímu nárůstu obyvatel nově napojených na vodovod, obdobný trend je i u počtu obyvatel nově napojených na veřejnou kanalizaci. Vznikly hlásné a měřicí stanice povodňové služby, digitální povodňové plány v řádu stovek a nově realizované vodní nádrže a poldry zvýšily akumulační prostor v řádech statisíců metrů kubických. V rámci OPŽP 2007–2013 očekáváme další zlepšování ochrany před povodněmi a naplnění efektů týkajících se snížení znečištění vod.

rozhovor-jan-kriz
Ing. Jan Kříž, náměstek ministra a ředitel sekce fondů EU, ekonomiky a politiky životního prostředí

Kolik vodohospodářských akcí bylo podpořeno z Operačního programu životního prostředí 2007–2013?

Globálním cílem pro období 2007–2013 bylo zlepšení stavu povrchových a podzemních vod, zlepšení kvality dodávek pitné vody pro obyvatelstvo a snižování rizika povodní. K naplnění tohoto cíle byly podpořeny projekty čistíren odpadních vod včetně související výstavby kanalizací, rekonstrukce kanalizací, rozšíření a rekonstrukce úpraven vod, přivaděčů pitné vody a rozvodných sítí vodovodů. Cíl snižování rizika povodní byl realizován zpracováním map povodňových rizik a plánů jejich zvládání, rozšířením a zkvalitněním hlásného předpovědního a výstražného systému a realizací protipovodňových opatření v krajině přírodě blízkým způsobem, včetně budování a modernizace provozních informačních systémů.

U prioritní osy 1, oblasti podpory 1.1 – Snížení znečištění vod, evidujeme 787 projektů s rozhodnutím o poskytnutí dotace, kde příspěvek z fondu soudržnosti činí 40,4 mld. Kč. U oblasti podpory 1.2 – Zlepšení jakosti pitné vody 73 projektů s příspěvkem ve výši 4,5 mld. Kč z fondu soudržnosti a u oblasti podpory 1.3 – Omezování rizika povodní 595 projektů za 2,3 mld. Kč z fondu soudržnosti. Výše uvedená čísla se pohybují v závislosti na stavu aktuálního kurzu.

Kolik se předpokládá, že bude nových podpořených vodohospodářských akcí z aktuálního Operačního programu, a je zde nějaká priorita?

Těžko předjímat konkrétní čísla, protože to bude do značné míry ovlivněno investičními náklady předkládaných projektů. Pokud se bavíme o prioritách v obecné rovině, platí, že finančních prostředků je podstatně méně, zatímco potenciálních žadatelů zejména z řad malých obcí významně přibývá, proto jednou z hlavních priorit bude zvýšený tlak na nákladovou efektivitu připravovaných projektů.

S uvedeným též souvisí snaha o systémový přístup – primárně by měly být podporovány projekty, jejichž cílem je řešení problémů, které byly odborníky vyhodnoceny jako nejzásadnější z pohledu aktuálního neuspokojivého stavu životního prostředí, a tedy i možného pozitivního dopadu na kvalitu života občanů v ČR. V praxi tedy budou vnímány jako prioritní projekty, které jsou např. součástí tzv. programů opatření v rámci dokumentů, které definují státní politiku v oblasti vodního hospodářství, ať už hovoříme o zlepšování kvality vod ve vodních útvarech, protipovodňové ochraně a nově i třeba podpoře opatření proti suchu.

Jaké jsou prioritní oblasti podporovaných akcí OPŽP 2014–2020 v problematice vodního hospodářství?

Věcné priority jsem naznačil již v předchozí odpovědi. Pokud mám být konkrétnější, potom bych zdůraznil, že prioritně bude řešeno vypouštění nečištěných odpadních vod z volných výustí kanalizace do toku a výstavba nových kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) v oblastech s vysokou ekologickou prioritou.

V rámci nového operačního programu je možné podpořit celou škálu technických opatření k předcházení následků přírodních nebezpečí, jako jsou např. povodně, sucho, svahové nestability, eroze a další. U problematiky ochrany před povodněmi bude podporována realizace povodňových opatření v intravilánu obcí a extravilánu, která budou mít pozitivní efekt na zmenšení rozsahu zaplaveného území v obcích a snížení počtu zaplavených nemovitostí, a tím snížení povodňových škod. V rámci podpory se předpokládá podpora projektů zprůtočňování koryt vodních toků a přilehlých niv v intravilánu obce a extravilánu s přímou vazbou na snížení povodňového ohrožení v intravilánu. Podporovány budou projekty řešící např. výstavbu poldrů, úpravu stávajících retenčních nadrží (např. vybudování bezpečnostního přelivu) za účelem zvýšení a zlepšení jejich protipovodňových funkcí. Objektivně je nutné se také zaměřit na zvyšování retenčního potenciálu v povodí, a tedy snižování rychlosti odtoku v době povodňových situací. Součástí podpory je i aktivita hospodaření se srážkovými vodami. Zejména v městských aglomeracích je snahou postupně omezovat odvádění srážkových vod do kanalizace. Srážkové vody mohou být zadrženy a využívány např. k zavlažování zahrad a parků nebo zasakovány do podloží.

Jaká poučení byla promítnuta do nového Operačního programu životního prostředí 2014–2020?

Co se týká vlastní implementace, snažíme se eliminovat problémy spojené s velmi dlouhou dobou implementací projektů. Pravidla pro průběžné čerpání evropských prostředků se zpřísňují a na to je nutné reagovat, abychom se vyvarovali ztrát části alokace jako v OPŽP 2007–2013.

Na úrovni administrace programu je to především snaha o transparentnost a předvídatelnost vůči potenciálním žadatelům. Jsme si vědomi toho, že část problémů z minulosti souvisí s pozdní informovaností žadatelů ohledně vyhlašování výzev ze strany odpovědných orgánů, kdy žadatelé následně byli nuceni připravovat žádosti na poslední chvíli, což samozřejmě významně ovlivňuje kvalitu a negativně dopadá na další procesy implementace. Nyní je proto potenciálním žadatelům o dotaci k dispozici na stránkách www.opzp.cz indikativní střednědobý harmonogram výzev, kde se mohou seznámit s předpoklady vyhlašování výzev až do roku 2018 – v případě vodohospodářské infrastruktury (kanalizace, ČOV, vodovody) se právě s ohledem na delší dobu implementace projektů předpokládá rozdělení celé dostupné alokace do výzev do roku 2018. Připravované změny v oblasti implementace vodohospodářských projektů se také snažíme průběžně komunikovat se všemi zainteresovanými partnery – v tomto ohledu již máme i pozitivní zpětnou vazbu v rámci uskutečněných Monitorovacích výborů, které probíhají za účasti Evropské komise.

Na druhou stranu klademe vyšší nároky i na zájemce o dotaci, vytváříme podmínky pro to, aby mohly být předkládány projekty ve vyšším stupni projektové připravenosti než jen s vydaným územním rozhodnutím, což bylo postačující v programovém období 2007–2013. Finančních prostředků je skutečně málo a není možné podpořit všechny projekty. Velmi dobrou šanci uspět ale budou mít kvalitně připravené projekty, a to po stránce věcné (dosažení cílových efektů při vynaložení přiměřené sumy finančních prostředků) i administrativní (předložení kompletní žádosti, vysoký stupeň připravenosti investiční akce k realizaci včetně zadávacího řízení na výběr zhotovitele).

Důležité je ale také zmínit, že příjemce dotace i orgány odpovědné za implementaci projektů čeká i mnoho dalších změn, které s poučením z minulosti přímo nesouvisí, ale musí být reflektovány. Administrace projektů by měla probíhat v novém informačním systému MS2014+, který se stále vyvíjí, chystají se významné legislativní změny v oblasti EIA, stavebního zákona nebo zákona o veřejných zakázkách – jistě se objeví nové podněty, se kterými se budeme muset ve vzájemné spolupráci snažit vypořádat.

Nedílnou součástí bude také snaha o průběžné vyhodnocování výzev s cílem eliminace případných identifikovaných problémů směrem k potenciálním dalším výzvám v dané oblasti. V tomto ohledu bude hrát důležitou roli i zpětná vazba od příjemců dotace a zainteresovaných partnerů – na základě vznesených podnětů jsme již například před první výzvou upravili způsobilost výdajů v oblasti kanalizačních přípojek.

Nastal zde nějaký posun v tom, co bylo podporováno a je podporováno? (čistírny odpadních vod, kanalizace apod.)

Operační program životního prostředí 2007–2013 byl v návaznosti na splnění legislativy zaměřen na výstavbu, rekonstrukci kanalizací a čistíren odpadních vod za účelem zlepšení stavu povrchových a podzemních vod převážně pro aglomerace nad 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO). Projekty pod 2 000 EO byly podporovány pouze v případě, nacházejí­‑li se v územích vyžadujících zvláštní ochranu, jakou jsou např. národní parky, CHKO apod. V rámci nového operačního programu je potřeba se soustředit na přetrvávající problémy při vypouštění odpadních vod z volných výustí, z toho důvodu je nový OPŽP 2014–2020 otevřen všem aglomeracím bez specifického omezení.

Nový operační program s sebou nese i změny ve způsobilosti výdajů. Mezi nezpůsobilé výdaje budou patřit náklady na rekonstrukci kanalizace a s výjimkou řádně odůvodněných případů také náklady na výstavbu jednotné kanalizace, která není primárně podporována s ohledem na požadavky vyplývající z vodního zákona a další legislativy v souvislosti s problematikou hospodaření se srážkovými vodami. Naopak mezi specifické způsobilé výdaje jsou nově zařazeny výdaje na realizaci připojení jednotlivých nemovitostí, tedy výstavbu veřejné i soukromé části kanalizačních přípojek s cílem pozitivně ovlivnit počet skutečně napojených obyvatel.

Globálně je ale nutné brát v úvahu, že vzhledem k omezené alokaci nemohou být pokryty všechny případné požadavky na řešení existujících problémů v oblasti vodohospodářské infrastruktury a z pohledu OPŽP je prioritou podporovat co nejefektivnější opatření z hlediska životního prostředí.

Kolik činily alokace do oblastí spojených s vodou?

Oblasti spojené s vodou v rámci OPŽP 2007–2013 zahrnuje prioritní osa 1 a částečně prioritní osa 6. Prioritní osa 1 zahrnovala oblast podpory snížení znečištění vod, na kterou bylo vyčleněno přibližně 38,2 mld. Kč, oblast zlepšení jakosti pitné vody s alokací přibližně 4,7 mld. Kč a oblast omezování rizika povodní s alokací přibližně 2,3 mld. Kč. Pro úplnost je třeba zdůraznit, že nastaly jisté změny v názvech, tedy „staré“ oblasti podpory jsou nazývány v rámci nového programu jako specifické cíle, dříve podoblasti podpory jsou nově nazývány jako aktivity.

Dalším globálním cílem OPŽP 2007–2013 bylo zvýšení ekologické stability krajiny, kde prostřednictvím prioritní osy 6, podoblasti 6.4 – Optimalizace vodního režimu krajiny, bylo možné podpořit projekty řešící realizace opatření příznivých z hlediska krajinné a ekosystémové diverzity vedoucí ke zvyšování retenční schopnosti krajiny, ochraně a obnově přirozených odtokových poměrů a k omezování vzniku povodní. Realizací projektů došlo ke zlepšení stavu životního prostředí podpořením biodiverzity kvůli optimalizaci vodního režimu krajiny, revitalizací vodních toků, vytvořením mokřadních ekosystémů, realizací protierozních opatření a vytvořením studií revitalizací vodních toků. Na tuto oblast podpory bylo vyčleněno šest miliard korun.

Počítá nový operační program s problematikou sucha? Lze kromě dotací na povodně čerpat i dotace týkající se sucha?

Nový operační program s problematikou sucha určitě počítá. Je třeba poznamenat, že žádná z prioritních os není přímo zaměřena na problematiku zadržování vody v krajině. V rámci jednotlivých specifických cílů jsou však uvedena dílčí opatření, která jsou zaměřena na retenci vody v krajině a napomáhají tak eliminovat nepříznivé dopady sucha. Pokud bych měl být konkrétnější, jedná se o aktivity prioritní osy 4 a částečně do toho přispívá i prioritní osa 1.
Některé aktivity prioritní osy 4 jsou zaměřeny na vytváření a obnovu vodních prvků v krajině s ekostabilizační funkcí, jako jsou např. tůně, mokřady, malé vodní nádrže apod., opatření proti plošnému a soustředěnému povrchovému odtoku, realizaci přírodě blízkých doprovodných prvků v intravilánu a zakládání či obnovu mezí, remízů.

U prioritní osy 1 je problematika obnovy vodního režimu krajiny a s tím související problematika sucha v ČR v novém programovém období posílena o aktivitu 1. 3. 2. Tato aktivita je v rámci OPŽP novinkou a jejím hlavním cílem je zajištění šetrného hospodaření s vodou v sídelních útvarech, což výrazně snižuje výskyt sucha v intravilánu. Jako preventivní opatření proti předpokládaným problémům s množstvím vody a sucha na území ČR bude možné podpořit projekty prioritní osy 1, řešící vybudování či rekonstrukci nádrží (suché nádrže, poldry, akumulační nádrže, retenční nádrže).

V novém programovém období 2014–2020 je vyčleněno přibližně 6,2 mld. Kč na projekty, které jsou přímo zaměřeny na retenci vody v krajině, šetrné hospodaření se srážkovými vodami a posílení přirozeného oběhu vody v krajině. V rámci těchto projektů budou realizována opatření, která budou mít z pohledu boje proti suchu na území ČR sledovatelný efekt a do budoucna značný vliv na celkové zmírnění sucha v daném území.

Kromě výše zmíněných aktivit budou v rámci OPŽP 2014–2020 podporovány projekty, které s problematikou sucha v ČR souvisí a okrajově přispívají k potlačení tohoto problému. Příkladem jsou projekty prioritní osy 1, SC 1.1, kde budou podporovány projekty kanalizací, retenčních nádrží a čistíren odpadních vod. Díky této aktivitě dojde ke zlepšení stavu vyhovujících či nevyhovujících vodních toků a zlepšení kvality povrchových i podzemních vod. Dále budou podporována technická opatření s prokazatelným dlouhodobým efektem na snížení eutrofizace vod, a to zejména u vodárenských nádrží, nádrží koupacích vod a na přítocích do těchto nádrží.

Jak velkou míru spolufinancování lze očekávat u jednotlivých projektů?

Finanční podpora pro projekty prioritní osy 1, jejímž předmětem je zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní, bude poskytována formou dotace EU, konkrétně z prostředků Fondu soudržnosti, ve výši maximálně 85 % celkových způsobilých výdajů projektu (s výjimkou vybudování varovných systémů,
kde bude podpora/dotace poskytována ve výši 70 % celkových způsobilých výdajů). Obecně způsobilým výdajem pro příspěvek z OPŽP 2014–2020 je z časového pohledu výdaj, který vznikl a byl/bude uhrazen příjemcem dotace v období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2023, pokud není stanoveno jinak.

U projektů prioritní osy 1, které po své realizaci vytvářejí čistý příjem, což v praxi znamená, že za užívání vodohospodářské infrastruktury vybudované z prostředků EU jsou uživateli hrazeny poplatky – vodné a stočné, bude výše způsobilých výdajů určena jejich jednorázovým snížením, tzv. paušální sazbou. Tato byla pro vodohospodářské projekty na úrovni Evropské komise stanovena jako 25%. Uplatnění paušální sazby znamená, že reálná výše dotace bude činit 63,75 %, což je v průměru o něco nižší částka než v období 2007–2013. S ohledem na již zmiňovaný nižší objem finančních prostředků alokovaných v OPŽP 2014–2020 a zároveň předpokládaný nárůst počtu potenciálních žadatelů z řad malých obcí vede takovýto postup k podpoře většího množství projektů. Současně předpokládáme, že bude motivovat žadatele k maximální efektivitě při návrhu technického řešení. Nelze opomíjet ani další podstatný pozitivní faktor uplatnění paušální sazby, a to zjednodušení administrace projektu na straně samotných žadatelů.