English (Angličtina)
Čeština
Příspěvek se zabývá problematikou zpřesnění odhadu nebezpečí přívalových povodní prostřednictvím inovace aplikace Indikátor přívalových povodní (Flash Flood Indicator, dále FFI), který je využíván v předpovědní povodňové službě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Článek představuje postupy a výsledky vyhodnocení zabezpečenosti odběrů vody a minimálních průtoků ve výhledu k roku 2050 v podmínkách možných dopadů klimatické změny na vodní zdroje a výhledových požadavků na odběry vody vycházejících z predikce socioekonomického vývoje. Řešení bylo zpracováno v celostátním rozsahu. Jako minimální územní měřítko byly zvoleny vodní útvary vymezené pro potřebu plánování v oblasti vod. Při řešení byly uplatněny metody simulačního modelování (při posuzování zdrojů povrchových vod), metody vodohospodářské bilance a postupy hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod.
V příspěvku jsou prezentovány navrhované postupy pro zjišťování vývoje stavu povrchových vod, tedy jak probíhá díky realizovaným opatřením pokrok při dosahování dobrého stavu. Postupy vycházejí z nově přepočítaných hodnocení
pro jednotlivé profily, ukazatele a tříletí, přičemž se používají poslední schválené charakteristické hodnoty a limity.
Měnící se klimatické a hydrologické podmínky ovlivňují také jakost vod ve vodních tocích a nádržích. Na toto téma již bylo publikováno více studií, většinou zaměřených na konkrétní území a situaci. Česká republika (ČR) disponuje dostatečně dlouhými a podrobnými řadami sledování průtoků i jakosti na to, aby bylo možné podrobnou datovou analýzou vysledovat převládající typy vztahů v závislosti na charakteristikách povodí a zdrojích znečištění.
Přesná a rychlá predikce biochemické spotřeby kyslíku (BSK5) na odtoku je důležitá pro dodržování legislativních požadavků a zlepšení provozu čistíren odpadních vod (ČOV). Tradiční laboratorní stanovení BSK5 trvá několik dní, což způsobuje prodlevy při hodnocení kvality vody a optimalizaci provozu čistírny. Aby vyřešila tento problém, vyvíjí tato studie model strojového učení pro odhad BSK5 na odtoku s využitím snadno dostupných provozních dat. Byl použit soubor dat z velkokapacitní ČOV zahrnující 12 klíčových proměnných z přítokových i odtokových dat, jako jsou pH, chemická spotřeba kyslíku (CHSK), vodivost, celkové nerozpuštěné látky (NL), BSK5 a teplota, přičemž cílovou proměnnou byla BSK5 odtokové vody.
Ing. Jiří Jílek patří k výrazným osobnostem českého vodního stavitelství. V průběhu své profesní dráhy navrhl, realizoval a dozoroval řadu vodohospodářských staveb, revitalizací vodních toků i městských vodních ploch, jako jsou například soustava jezírek v parku Stromovka, včetně unikátního voru na ostrov, vodní plocha na Letenské pláni, Branický vodní biotop, revitalizace požárních nádrží v Lysolajích, Radonicích a v Dolních Chabrech, první revitalizace Rokytky, Botiče, Říčanského, Motolského a Šáreckého potoka a aktuálně probíhající projekt využití dešťových a podzemních vod ze štol na Petříně.