Souhrn

Článek seznamuje se souhrnnými výsledky hodnocení chemického stavu a ekologického stavu/potenciálu útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ a kategorie „jezero“ za období 2016–2018, které slouží jako podklad pro zpracování plánů povodí 3. plánovacího období (2021–2027) na všech jeho úrovních: plánů dílčích povodí, národních plánů a plánů mezinárodních povodí Labe, Dunaje a Odry. Hodnocení stavu bylo realizováno Výzkumným ústavem vodohospodářským, T. G. Masaryka, v. v. i., a Biologickým centrem Akademie věd ČR ve spolupráci s Hydrosoftem Veleslavín, s. r. o., Českým hydrometeorologickým ústavem a Povodím Vltavy, s. p. Pro hodnocení byly využity výsledky monitorovacích programů státních podniků Povodí Labe, Vltavy, Ohře, Moravy a Odry a Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

V nevyhovujícím chemickém stavu je vzhledem k použití principu „one out – all out“ 51,1 % útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ (z celkem 1 045 útvarů) a 20,5 % útvarů kategorie „jezero“ (ze 73 útvarů), přičemž u 16,7 % útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ a u 43,8 % útvarů kategorie „jezero“ byl jejich chemický stav označen jako „neznámý“. V nevyhovujícím ekologickém stavu/potenciálu je 94,6 % útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ (z 1 045 útvarů) a 86,3 % útvarů kategorie „jezero“ (ze 73 útvarů).

Pro hodnocení byly z větší části využity aktualizované a v některých případech zcela nové metodické postupy. Zároveň se změnily monitorovací programy – pro 3. období plánů se obecně monitorovalo více ukazatelů a složek. Kvůli tomu nelze jednoduše porovnávat výsledky ekologického stavu a potenciálu a chemického stavu mezi 2. a 3. plánovacím obdobím. Vzhledem k rozsahu a povaze problematiky není cílem tohoto článku podrobnější analýza souvislostí, příčin a faktorů ovlivňující výsledky předkládaného hodnocení stavu útvarů povrchových vod jako rovněž podrobnější srovnání s výsledky hodnocení stavu útvarů povrchových vod ve 2. plánovacím období.

Úvod

V rámci přípravy již 3. plánů povodí na období 2021–2027 bylo potřeba provést hodnocení stavu v útvarech povrchových vod z dat monitoringu vod realizovaných jednotlivými správci povodí a ČHMÚ. Toto hodnocení je významným podkladem pro zpracování všech úrovní plánů povodí a jednotlivým správcům povodí slouží jak k formulování opatření k dosažení dobrého stavu vod, tak jako podklad i v dalších oblastech výkonu vodohospodářských činností. Hodnocení se provádí pro každý vodní útvar kategorie „řeka“ a kategorie „jezero“. Rozhodným obdobím pro zpracování hodnocení stavu bylo období 2016–2018, v některých případech předchozí hodnocené období 2013–2015 [1]. Hodnocení bylo provedeno v souladu s požadavky evropské [2] i národní legislativy [3–4] podle aktualizovaných metodických postupů hodnocení, které jsou shrnuty v následující kapitole.

Použité metodické postupy

Hodnocení stavu útvaru povrchových vod se dělí na hodnocení chemického stavu a hodnocení ekologického stavu v přirozených útvarech povrchových vod a ekologického potenciálu v silně ovlivněných a umělých útvarech povrchových vod. Počet těchto útvarů za celou ČR je uveden v tabulce 1.

Tabulka 1. Kategorie útvarů povrchových vod pro 3. plánovací období
Table 1. Surface water bodies – categories valid for the third planning cycle

Proti 2. plánovacímu období (z hodnocení období 2010–2012) se sice počet útvarů povrchových vod změnil jen nevýrazně, podstatná změna ale nastala v převymezení silně ovlivněných útvarů kategorie „řeka“ v roce 2019. Důvodem byla úprava metodiky identifikace silně ovlivněných vodních útvarů, aby navazovala na vyhodnocení významnosti hydromorfologických vlivů. Celkem 49 vodních útvarů dříve určených jako „přirozený“ bylo nyní vymezeno jako „silně ovlivněný“; naopak dříve 40 silně ovlivněných vodních útvarů bylo nyní vymezeno jako „přirozený“.

Vyhodnocení bylo realizováno na základě reálně naměřených dat situačního a provozního monitoringu povrchových vod v tzv. reprezentativních profilech útvarů povrchových vod (v několika případech jeden reprezentativní profil sloužil pro vyhodnocení dvou nebo více útvarů kategorie „řeka“). Hodnocení je pak vztaženo na celý vodní útvar. Hodnoceno je období 2016–2018, popřípadě období 2013–2015 u biologických složek nebo ukazatelů chemického stavu, pokud v příslušných dílčích povodích nebyla novější data k dispozici. Při hodnocení bioty byla vzhledem k rotaci profilů po třech letech použita data z obou období v plném rozsahu.

Přehled metodik použitých pro hodnocení stavu je uveden v literatuře k tomuto článku [5–18]. V následujícím textu jsou zmíněny významné odlišnosti oproti předchozímu realizovanému hodnocení.

Chemický stav

Vůbec poprvé byla ve shodě se směrnicí 2013/39/EU a nařízením vlády č. 401/2015 Sb. hodnocena biologicky dostupná forma rozpuštěných kovů niklu a olova podle metodiky [17]. Ta závisí na koncentraci příslušného rozpuštěného kovu, koncentraci rozpuštěného organického uhlíku (DOC), reakci vody (pH) a vápníku (Ca). Biologicky dostupná koncentrace kovů vypočtená pomocí vhodných softwarových nástrojů [19, 20] je vždy nižší než koncentrace rozpuštěné formy kovu. Tím vyšlo hodnocení niklu a olova příznivěji než v hodnocení pro 2. plánovací období.

Zásadní změnou oproti předchozímu způsobu hodnocení byl přístup k situacím, kdy v daném reprezentativním profilu nebyl monitorován žádný z ukazatelů chemického stavu. Stav takového útvaru byl z důvodu předběžné opatrnosti označen jako „neznámý“ (dříve „dobrý“). Na základě expertního posouzení pak příslušný správce povodí mohl jeho stav označit jako „dobrý“ v případě, že v hodnoceném útvaru povrchových vod neexistuje významný antropogenní vliv (bodového, difúzního nebo plošného charakteru znečištění).

Ekologický stav/potenciál

Útvary kategorie řeka

Všeobecné fyzikálně-chemické složky

Pro hodnocení všeobecných fyzikálně-chemických ukazatelů útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ za období 2016–2018 byla použita Metodika hodnocení všeobecných fyzikálně-chemických složek ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích [11] a Metodika hodnocení všeobecných fyzikálně-chemických složek ekologického potenciálu útvarů povrchových vod tekoucích [15]. Naproti tomu pro 2. plánovací období byly pro hodnocení útvarů kategorie řeka použity „relaxované“ limity ukazatelů, a to stejné pro ekologický stav i potenciál (limitní hodnoty mezi dobrým a středním stavem/potenciálem v metodice [11] jsou nyní přísnější, než „relaxované“ limity použité v hodnocení předchozích období). Kromě změny charakteristických hodnot je změna i v případě některých ukazatelů. Tím mohla být pro hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů pro kategorii řeka použita původní metodika [13] (v předchozím období plánů nemohla být použita, neboť limity pro ekologický potenciál byly v některých případech přísnější než limity pro stav). Proto nelze porovnávat výsledky hodnocení mezi druhým a třetím obdobím.

Biologické složky

Hodnocení biologických složek s výjimkou ryb bylo v rámci 3. plánovacího období provedeno podle dřívějších metodických postupů pro 2. plánovací období, do kterých byly zapracovány výsledky interkalibračního porovnání [21]. Zpřísnění původně nastavených hranic tříd, které byly použity pro 2. plánovací období, se dotklo biologické složky fytobentos a makrofyta. Změny v zatřídění výsledných hodnot EQR indexů jsou uvedeny v aktualizovaných metodikách [6, 7]. Metodika pro hodnocení biologické složky ryby byla přepracována [5]. Vychází sice z výpočetních postupů původní metodiky [22], ale byl revidován seznam taxonů včetně vlastností organismů (traits), doplněny nové vlastnosti (nepůvodnost taxonu) a byly upraveny parametry spolehlivosti hodnocení, které také ovlivnily, jaké kategorie vodních útvarů se mohou hodnotit, tj. hodnotí stav vodních útvarů pro kategorie 4.–9. řádu podle Strahlera. Nižší řády toků na rozdíl od předchozí metodiky nehodnotí, hodnocení by bylo nespolehlivé. Takže zatímco postupy a výsledky hodnocení ostatních biologických složek jsou z větší části porovnatelné s minulým obdobím, postupy hodnocení ryb srovnávat nelze, výsledky hodnocení lze porovnat jen obtížně.

Hodnocení biologických složek fytobentos a makrofyta v silně ovlivněných vodních útvarech je stejně jako v 2. plánovacím období shodné s postupem hodnocení pro přirozené vodní útvary [6, 7]. Hodnocení ekologického potenciálu makrozoobentosu a fytoplanktonu v silně ovlivněných vodních útvarů bylo provedeno podle původních metodik [9, 10] a použitý postup je shodný pro 2. i 3. plánovací období. Změny v hodnocení biologických složek pro vodní útvary kategorie „řeka“ shrnuje tabulka 2.

Tabulka 2. Změny v hodnocení a výsledcích biologických složek kategorie „řeka“ mezi 2. a 3. plánovacím obdobím
Table 2. Changes in biological element assessment and results of category “river” between second and third planning cycle

Specifické znečišťující látky

Hodnocení specifických znečišťujících látek je stejné pro ekologický stav i potenciál. Pro hodnocení byla použita metodika z 2. období plánů a jediný rozdíl je v tom, že pokud v útvaru nebyl v hodnoceném období sledován
a/nebo klasifikován žádný ukazatel, byl ekologický stav/potenciál vodního útvaru označen jako „neznámý“.

Hydromorfologie

V 2. období plánů nebyly hydromorfologické složky hodnoceny a ani neproběhlo hodnocení významnosti hydromorfologických vlivů na úrovni celé ČR. Pro 3. období tedy vznikla metodika hodnocení významnosti hydrologických a morfologických vlivů [23] a podle ní byly v plánech identifikovány významné vlivy z hlediska hydrologického režimu, kontinuity a morfologických podmínek. Významné morfologické vlivy byly pak začleněny do výsledků ekologického stavu a potenciálu, ale jako podpůrná složka hodnocení biologických složek, takže nevstupovaly do principu „one-out – all-out“.

Útvary kategorie jezero

Hodnocení ekologického potenciálu jezer proběhlo shodnými metodickými postupy jako pro 2. plánovací období [12, 14], vzhledem k nedostatku dat však byla z biologických složek hodnocena pouze složka fytoplankton.

Stále obecně platí, že výsledný stav je dán nejhorším výsledkem hodnocení jednotlivých ukazatelů všech složek chemického stavu a ekologického stavu/potenciálu (s výjimkou hydromorfologie).

Postup spolehlivosti hodnocení ekologického stavu/potenciálu a chemického stavu byl upraven podle požadavků na reporting [24] a je definován v metodice [23]. Nově se spolehlivost určuje ve třech kategoriích (vysoká, střední a nízká).

Výsledky

Stav útvarů povrchových vod je dán chemickým stavem a ekologickým stavem, resp. ekologickým potenciálem v případě silně ovlivněných a umělých vodních útvarů. Výsledky hodnocení stavu agregované pro celou Českou republiku, ve vybraných případech i po jednotlivých ukazatelích, jsou stručně zpracovány formou tabulek, map a grafů v následujícím textu.

Chemický stav

Chemický stav je podle Rámcové směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES [2] klasifikován jako „dobrý“ nebo „nedosažení dobrého stavu“. Přitom stačí, aby byla překročena jakákoliv norma environmentální kvality z hodnocených prioritních látek, aby dobrý stav nebyl dosažen.

Tabulka 3. Chemický stav útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ a „jezero“
Table 3. Chemical status of surface water bodies in categories “river” and “lake”
Obr. 1. Chemický stav útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ a „jezero“
Fig. 1. Chemical status of surface water bodies in categories “river” and “lake”

Dobrý chemický stav byl dosažen ve 32,2 % útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ a 36 % útvarů kategorie „jezero“ (obr. 12, tabulka 3). Dobrým chemickým stavem bylo pro všech 1 118 útvarů povrchových vod klasifikováno 32,5 % z nich, přičemž 18,4 % útvarů nebylo klasifikováno, většinou z důvodu chybějících dat z monitoringu a v některých případech kvůli nedostatečnému počtu měření za rok, a jejich chemický stav byl označen jako „neznámý“. Oproti výsledkům hodnocení chemického stavu povrchových vod pro 2. plánovací období (2010–2012) je nyní dobrým stavem hodnocen menší počet vodních útvarů (dříve 60,9 %). To je dáno několika faktory:

  1. Pokud v daném reprezentativním profilu nebyl monitorován žádný z ukazatelů chemického stavu, jeho stav nebyl v aktuálním hodnocení pro 3. plánovací období označen jako „dobrý“, ale z důvodu předběžné opatrnosti jako „neznámý“. Jen menší počet vodních útvarů byl následně správci povodí na základě expertního posouzení označen jako „dobrý“ (v případě, že v hodnoceném útvaru povrchových vod neexistuje významný antropogenní vliv). V hodnocení pro 2. plánovací období nebyl chemický stav klasifikován pouze ve čtyřech vodních útvarech (z 1 121).
  2. Ve 3. plánovacím období se významně zvýšilo monitorování prioritních látek, což vedlo ke zvýšenému počtu nevyhovujících útvarů, které byly předtím označeny jako v dobrém stavu.
  3. Pro 2. plánovací období nebyly ještě hodnoceny tzv. nové prioritní látky, jejichž NEK nabyly účinnosti 22. prosince 2018. Některé z těchto látek zapříčinily nedosažení dobrého chemického stavu (cybutryn, cypermethrin, dichlorvos, heptachlor + heptachlorepoxid, PFOS a terbutryn) (tabulka 4).
Tabulka 4. Vybrané látky chemického stavu, kvůli kterým nebyl často dosažen dobrý chemický stav v období 2016–2018
Table 4. Selected pollutants causing failure to achieve good chemical status in 2016–2018

K významnému zlepšení došlo v případě hodnocení rozpuštěného niklu a rozpuštěného olova, kdy byla poprvé hodnocena biodostupná koncentrace těchto kovů, která je vždy nižší než koncentrace rozpuštěné formy. Nejproblematičtějším parametrem z hlediska překračování NEK jsou dlouhodobě rtuť a PBDE (v matrici biota) a polycyklické aromatické uhlovodíky v matrici voda (fluoranthen, benzo(a)pyren). Posledně jmenovaný ukazatel je problematický také z hlediska obtížného dosažení dostatečně nízké meze stanovitelnosti laboratorními technikami ve vztahu k hodnotě NEK vyjádřené jako roční průměr. Z nových prioritních látek nejsou dosahovány limity pro průměrnou roční koncentraci v žádném z klasifikovaných útvarů povrchových vod u cypermetrinu, PFOS a dichlorvosu, i zde jsou limitní hodnoty (NEK) velice nízké. Nicméně nové prioritní látky jsou zatím monitorovány a klasifikovány v malém počtu útvarů.

Obr. 2. Chemický stav útvarů povrchových vod za období 2016–2018 v České republice
Fig. 2. Chemical status of surface water bodies for the period 2016–2018 in the Czech Republic

Ekologický stav/potenciál

Hodnocení ekologického stavu/potenciálu je dáno agregací dílčích hodnocení biologických složek fytoplankton, fytobentos, makrofyta, makrozoobentosu a ryby v kategorii „řeka“, v případě kategorie „jezero“ pouze fytoplankton, makrofyta a ryby, a dalších složek, mezi něž patří všeobecné fyzikálně-chemické ukazatele, specifické znečišťující látky a hydromorfologie. Výsledné hodnocení ekologického stavu/potenciálu je dáno nejméně příznivým hodnocením dané složky s výjimkou hydromorfologie.

V dobrém stavu nebo v dobrém a lepším potenciálu bylo za období hodnocení 2016–2018 hodnoceno pouze 5,4 % útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ a 13,7 % útvarů kategorie „jezero“ (tabulka 5).

Tabulka 5. Ekologický stav/potenciál útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ a „jezero“
Table 5. Ecological status/potential of surface water bodies in categories “river” and “lake”

Hodnocení jednotlivých složek ekologického stavu/potenciálu a jednotlivých všeobecných fyzikálně-chemických ukazatelů pro kategorii „řeka“ můžeme vidět na obr. 3, pro kategorii „jezero“ na obr. 4. V případě útvarů kategorie „řeka“ se na nevyhovujícím stavu podílí nejvýrazněji všeobecné fyzikálně-chemické složky (91,9 %) a teprve následně biologické složky jako celek (73,4 %). Obdobně je tomu v případě kategorie „jezero“. Tento vysoký podíl nesplnění dobrého ekologického stavu/potenciálu je v případě řek dán použitím přísnějších typově specifických hodnot fyzikálně-chemických složek ekologického stavu [11]. Limitujícím parametrem všeobecné fyzikálně-chemické složky pro dosažení zlepšení stavu je celkový fosfor následovaný kyslíkovými poměry (řeky) a průhledností (jezera) (tabulka 6).

Tabulka 6. Útvary povrchových vod ve středním stavu/potenciálu – všeobecné fyzikálně-chemické ukazatele
Table 6. Surface water bodies in moderate status/potential – physico-chemical parameters

V případě celkového fosforu míra překročení typově specifických hodnot (index nesouladu) pro dobrý stav/potenciál u řek činila v průměru 3,4 (medián činil 2,6). Nejvyšší míra překročení je typická pro drobné toky protékající lidskými sídly a nejvyšší indexy nesouladu (nad 10) byly zjištěny hlavně v dílčím povodí Dyje a Horního a středního Labe. Jen u 15 % nevyhovujících vodních útvarů kategorie „řeka“ byla míra překročení typově specifických hodnot nízká v intervalu 1,01 až 1,5. Podobně index nesouladu v nasycení vody kyslíkem (minimum) činil v průměru 2,7 (medián 1,25). U necelých 70 % nesplňujících vodních útvarů byla v tomto ukazateli limitní hodnota mezi dobrým a středním stavem překročena jen mírně (index nesouladu do 1,5).

Obr. 3. Ekologický stav/potenciál útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ podle hodnocení složek a jednotlivých všeobecných fyzikálně-chemických ukazatelů období 2016–2018
Fig. 3. Ecological status/potential of surface water bodies in the category “river” evaluated by physico-chemical parameters in 2016–2018 period

Hodnocení útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ podle biologické složky makrozoobentosu, která je nejpoužívanější biologickou složkou, vychází následovně: 32,4 % ve středním stavu, 23,6 % v poškozeném stavu a 4,8 % ve zničeném stavu z klasifikovaných útvarů. Celkem je v nevyhovujícím stavu 599 vodních útvarů kategorie „řeka“ z 982 klasifikovaných útvarů. Počet monitorovaných útvarů povrchových vod složkou makrozoobentos byl ve srovnání s 2. plánovacím obdobím významně navýšen. Nejméně příznivý stav v této složce je patrný v útvarech povrchových vod povodí Horního a středního Labe, naopak nejlepší v povodích Dolní Vltavy a ostatních přítoků Dunaje.

Biologickou složkou fytobentos je nepříznivě (nevyhovující stav) hodnoceno 519 vodních útvarů kategorie „řeka“, což představuje 67,9 % z 764 klasifikovaných útvarů, pouze 1 % útvarů z nich je v poškozeném stavu a ve zničeném se nenachází ani jeden vodní útvar. Také u této složky došlo k významnému navýšení počtu monitorovaných vodních útvarů.

Ryby byly hodnoceny v celkem 309 vodních útvarech kategorie „řeka“. Metodika hodnocení podle ryb byla v roce 2019 přepracována [5]. Plná polovina klasifikovaných vodních útvarů dobrému stavu nevyhověla (52,4 %). Na nepříznivém stavu se střední stav/potenciál podílí 22,3 %, poškozený stav/potenciál 19,7 % a zničený stav/potenciál 10,4 %. Nejméně příznivý stav v této složce je patrný v útvarech povrchových vod povodí Dyje, naopak nejlepší v povodí Horní Odry.

Obr. 4. Ekologický stav/potenciál útvarů povrchových vod kategorie „jezero“ podle hodnocení složek a jednotlivých všeobecných fyzikálně-chemických ukazatelů období 2016–2018
Fig. 4. Ecological status/potential of the surface water bodies category “lake” evaluated by physico-chemical parameters in 2016–2018 period

V útvarech povrchových vod kategorie „jezero“ byl jedinou hodnocenou biologickou složkou fytoplankton. Ze 73 vodních útvarů této kategorie byl hodnocen ekologický potenciál v 53 nádržích. Pouze 10 z nich vykazuje dobrý a lepší potenciál. Převažuje zničený potenciál ve 24 nádržích (obr. 4). Jak již bylo konstatováno v předcházejícím textu, celkový fosfor a průhlednost jsou nejvýznamnějšími faktory nesplnění požadavků pro dobrý potenciál. V případě celkového fosforu 47 jezer nevyhovělo, míra překročení typově specifických hodnot (index nesouladu) pro dobrý potenciál činila v průměru 3,8 (medián 2,3). Nejvyšší míra překročení je typická pro rybníky. V jedné třetině vodních útvarů kategorie „jezero“ byla míra překročení nízká do 1,5. Podobně míra překročení typově specifických hodnot v průhlednosti nádrže pro dobrý potenciál činila v průměru 3,6 (medián 3,1). Pro 31 % nevyhovujících nádrží byla průhlednost překročena jen mírně (index nesouladu do 1,5).

Tabulka 7. Specifické znečišťující látky s významným překročením norem environmentální kvality (NEK)
Table 7. River basin specific pollutants with high frequency of exceedance of environmental quality standards (EQSs)

Ze specifických znečišťujících látek k nejvíce problematickým parametrům náleží AOX, EDTA, metabolity alachloru a bisfenol A (tabulka 7). Průměrná míra překročení norem environmentální kvality (průměr) nařízení vlády č. 401/2015 Sb. [25] se u těchto parametrů pohybuje v rozmezí od 1,5 až 3,7 (1,5 u AOX, 1,65 u bisfenolu A, 2,8 pro metabolity alachloru a 3,7 pro EDTA). Toky nejvíce zatížené adsorbovatelnými organicky vázanými halogeny (AOX) se nacházejí v povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe, ovšem to je také jediné povodí, kde jsou AOX sledovány prakticky ve všech útvarech kategorie řeka.

Celkový ekologický stav/potenciál v ČR je na obr. 5.

Obr. 5. Ekologický stav a ekologický potenciál útvarů povrchových vod za období 2016–2018 v České republice
Fig. 5. Ecological status/potential of surface water bodies for the period 2016–2018 in the Czech Republic

Závěr

Z realizovaného hodnocení stavu útvarů povrchových vod zpracovaném pro 3. plánovací období při použití principu „one out – all out“ vyplývá, že v nevyhovujícím chemickém stavu je 51,1 % útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ (z 1 045 útvarů) a 20,5 % útvarů kategorie „jezero“ (ze 73 útvarů), přičemž u 16,7 % útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ a u 43,8 % útvarů kategorie „jezero“ byl hodnocen jejich chemický stav jako „neznámý“. V nevyhovujícím ekologickém stavu/potenciálu je 94,6 % útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ (z 1 045 útvarů) a 86,3 % útvarů kategorie „jezero“ (ze 73 útvarů). Hodnocení stavu bylo realizováno jako přímé hodnocení z výsledků monitorovacích programů státních podniků Povodí za období 2016–2018 s tím, že v některých opodstatněných případech (např. vlivem „rotování“ profilů monitoringu bioty) byly využity i výsledky monitorování za období 2013–2015.

Na nedosažení dobrého chemického stavu měly vliv především polycyklické aromatické uhlovodíky, konkrétně fluoranthen a benzo(a)pyren, lze však zaznamenat rozdíly mezi jednotlivými dílčími povodími. Některé nové prioritní látky (cypermetrin, dichlorvos a PFOS) sice vycházely nevyhovující v každém sledovaném profilu, rozsah jejich sledování a klasifikace jsou však dosud velmi nízké (maximálně 4 % profilů). Obdobná situace je u výsledků prioritních látek v biotě pro rtuť a bromované difenylethery (sledovány maximálně ve 3 % profilů). Limitujícím parametrem pro dosažení zlepšení ekologického stavu/potenciálu je stále celkový fosfor a kyslíkové poměry pro kategorii „řeka“ a celkový fosfor a průhlednost pro kategorii „jezero“. V biologických složkách se na nepříznivém hodnocení útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ podílely nejčastěji fytobentos a makrozoobentos, v kategorii „jezero“ fytoplankton.

Srovnání výsledků hodnocení pro 2. a 3. plánovací období je problematické a u značné části hodnocených složek neporovnatelné z důvodu aktualizace postupů hodnocení stavu, změně identifikace silně ovlivněných útvarů pro vodní útvary kategorie řeka a významnému rozšíření sledovaných ukazatelů. Možné srovnání hodnocení pro zjištění případného zlepšení nebo zhoršení lze tak realizovat pouze pro jednotlivé ukazatele a složky, u kterých nedošlo ke změně limitů nebo postupu hodnocení a to jen pro profily, které byly klasifikovány pro daný ukazatel v obou plánovacích obdobích. Hydromorfologie jako podpůrná složka hodnocení ekologického stavu nevstupovala do principu hodnocení „one-out – all-out“. Nově byly použity původní odvozené limity mezi dobrým a středním stavem pro všeobecné fyzikálně-chemické ukazatele v hodnocení ekologického stavu a biologicky dostupná forma niklu a olova v hodnocení chemického stavu. Zcela přepracována byla metodika hodnocení ekologického stavu podle ryb tak, aby lépe charakterizovala stav v toku a umožnila navrhovat vhodná opatření ke zlepšení. Významnou změnou byla také klasifikace chemického stavu jako neznámý v některých případech, kdy v útvaru nebyla hodnocena žádná prioritní látka.

Podrobnější výsledky ve formě map, grafů a tabulek jsou na stránkách HEIS VÚV TGM, v. v. i.: heis.vuv.cz/projekty/rsv.

Poděkování

Děkujeme všem státním podnikům Povodí za poskytnutá data a souhlas se zveřejněním souhrnných výsledků hodnocení stavu povrchových vod. Rovněž děkujeme za poskytnutá data a výsledky ostatním spolupracujícím pracovníkům odborných subjektů: ČHMÚ, Hydrosoft Veleslavín, s. r. o., Biologické centrum AV ČR, v. v. i.