Úvod

Ohře je jednou z řek, na kterých se zčásti zachovala původní struktura toku se zastoupením mělčích proudivějších úseků s hlubšími tůněmi a tišinami. Toto je i důvod, proč se na Ohři vyskytuje několik chráněných živočichů, kvůli kterým byla na řece Ohři vyhlášená evropsky významná lokalita (EVL). Jedná se např. o lososa atlantského (Salmo salar), bolena dravého (Aspius aspius) a mlže velevruba tupého (Unio crassus). Populace velevruba tupého je v Ohři relativně početná a významná zejména svým rozsahem, neboť obývá podstatnou část vyhlášeného území [1].

Velevrub tupý (Unio crassus) je druhem velkého mlže, který byl spolu s perlorodkou říční (Margaritifera margaritifera) zařazen Evropským programem pro sladké vody [2] mezi 15 klíčových taxonů, na které je potřeba zaměřit ochranu. Kromě nároků na jakost vody upozorňují také na zásadní význam sedimentu a říčního dna pro vodní ekosystém. Znečištění a vodohospodářské úpravy způsobily, že se z velevruba tupého stal jeden z evropsky nejvíce ohrožených mlžů, který je zařazen mezi evropsky významné druhy. V současné době existuje na území ČR méně než 20 lokalit s početnějšími populacemi tohoto živočicha [3].

Úhyn velevrubů

Na začátku srpna roku 2017 došlo na řece Ohři k masivnímu úhynu velevruba tupého i dalších mlžů a škeblí. Mrtví měkkýši se vznášeli volně na hladině (obr. 1) nebo se zachytávali na mělčinách (obr. 2 – měkkýši zachyceni na česlích MVE Jez Doksany). Na hladině řeky se objevila nezvyklá pěna a zmizelo i na tomto toku běžné hnědavé zbarvení vody. Voda byla nezvykle průhledná, a i v hlubších úsecích bylo vidět dno řeky. Současně s vzácnými mlži na Ohři překvapivě hynuli i invazní raci pruhovaní (Faxonius limosus – Orconectes limosus), kteří nejsou na běžné znečištění příliš citliví. Kromě místních obyvatel a chatařů si masivního úhynu vodních mlžů a škeblí povšimnul i zpravodaj stráže přírody Krajského úřadu Ústeckého kraje pan Václav Šťástka.

Masivní úhyn velevrubů a škeblí byl nahlášen jak České inspekci životního prostředí (ČIŽP) v Ústí nad Labem, tak i správci toku, kterým je Povodí Ohře, s. p. Situace byla hodně nezvyklá, takto masivní úhyn vodních živočichů na Ohři nebyl v dřívějších letech zaznamenán. Zatímco zástupci Povodí Ohře poskytli veškeré údaje o rozborech jakosti vody a snažili se situaci řešit, inspekce životního prostředí na lokalitu dorazila s měsíčním zpožděním a na základě vizuální prohlídky vodního toku zkonstatovala, že nebylo z hlediska ochrany vod shledáno nic mimořádného. Na konci dopisu od ČIŽP byl sice příslib, že v rámci běžné kontrolní činnosti bude následně zmíněný úsek vodního toku opakovaně prověřen, ale bohužel o rozborech vody nebo sedimentu z inkriminovaných míst, nezazněla v dopise ani zmínka. A to přesto, že se jedná o EVL s výskytem zvláště chráněných živočichů. Situaci tedy začal řešit správce Povodí. Naplánoval odběr sedimentů z Ohře, a to jak nad místem s úhynem mlžů, tak i níže po proudu. Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v. v. i., zase zajistil rozbory tkání dvou uhynulých mlžů.

Tabulka 1. Rozbory biomasy uhynulých velevrubů z Ohře

Situace při úhynu mlžů v Ohři naznačovala, že havárie nebyla způsobena únikem běžného komunálního odpadu nebo nedostatečným prokysličením vody. V úvahu přicházely různé pesticidní přípravky používané v zemědělství. Vzhledem k výskytu chmelnic nad místem úhynu, byly rozbory zaměřeny na přípravky používané při ošetření chmele. Chmelnice, ale i další plodiny, se ve vegetačním období chrání před napadením houbovým onemocněním a plísněmi přípravky na bázi mědi. Měď sice patří mezi stopové esenciální prvky, ve vyšších koncentracích je však pro vodní živočichy silně toxická. V případě velkých mlžů se akutní (expozice 24–72 hodin) letální koncentrace při expozici mědi pohybují většinou v rozmezí jednotek až desítek mikrogramů na litr a doporučený limit pro akutní toxicitu je 13 µg/l [4]. Dokáže se vázat na sediment, kde vydrží v prostředí nejméně půl roku. Zaměřili jsme se proto na koncentrace kovů jak v sedimentech, tak i ve tkáních mrtvých živočichů.

Vzhledem k tomu, že vysoké koncentrace mědi, jak ve vodě, tak usazené v sedimentu, mohou způsobit rychlý úhyn vodních živočichů, nemusí dojít ke kumulaci kovu ve svalovině. Proto bylo navrženo, že kromě svaloviny na noze mlže, bude důležité zjistit i koncentrace mědi v jeho zažívacím ústrojí. K rozborům jsme získali jednoho uhynulého velevruba tupého a jednoho velevruba malířského (Unio pictorum). Koncentrace kovů v biomase obou mrtvých živočichů byly analyzovány akreditovanou laboratoří podniku Povodí Vltavy, s. p. Výsledky rozborů ukázaly 2× až 4× vyšší koncentrace mědi v zažívacím ústrojí mlžů oproti svalovině (tabulka 1). Zvýšené koncentrace mědi ze svaloviny nohy uhynulých živočichů jsme porovnali s výsledky studie zabývající se sezonními změnami obsahu kovů ve svalovině velevruba tupého [5]. Porovnání neukázalo na výrazně zvýšené hodnoty obsahu mědi v tkáních, což ovšem může souviset s předpokládaným rychlým úhynem jedinců. Pro potvrzení zvýšených koncentrací mědi v Ohři byly odebrány i vzorky sedimentů ze dna řeky nad a pod místem úhynu velevrubů a škeblí.

Obr. 1. a 2. Úhyn velevrubů a škeblí na Ohři (fotografie: V. Šťástka)

Pracovníci podniku Povodí Ohře, s. p., odebrali na začátku října sedimenty z pěti lokalit na řece Ohři. Sediment byl odebrán u Křesína (29,15 km), Libochovic (22,3 km), u Žabovřesk (19,6 km), Hostěnic (13,93 km) a u Doksan (10,3 km). Z obr. 3 je patrné, že téměř k dvojnásobnému zvýšení koncentrace mědi v sedimentu došlo v oblasti mezi Křesínem a Libochovicemi.

V Hostěnicích byla v době úhynu zaznamenána nezvyklá pěna na hladině řeky (obr. 4). Podle závěrů se nejspíš jednalo o přídavek smáčidel používaných k ošetření rostlin fungicidními přípravky.

Obr. 3. Koncentrace mědi v sedimentech Ohře

Vysoké koncentrace mědi se do Ohře mohly dostat buď nevhodnou aplikací fungicidů spláchnutých z rostlin v době přívalových srážek, nebo neodbornou manipulací při ředění postřiku v postřikovacím voze. Podle informací místních obyvatel zajíždějí často postřikovací vozy až k řece, kde plní cisterny vodou. Při neodborné manipulaci s postřikovací technikou v blízkosti vodního toku může snadno dojít k úniku koncentrovaného přípravku do řeky. Je znám případ, kdy obsluhující personál neodbornou manipulací způsobil únik nebezpečného insekticidu Nurelle, obsahujícího toxický cypermethrin, přímo do řeky Doubravky, kde kromě osmi a půl tisíce kriticky ohrožených raků říčních (Astacus astacus) vyhubil také veškeré další vodní organismy v řece. Stejná či podobná situace mohla nastat i na Ohři, s tím rozdílem, že se zde jednalo o fungicid s vysokým obsahem mědi.

Obr. 4. Pěna na hladině Ohře v době úhynu velevrubů (fotografie: V. Šťástka)

Hledat původce tohoto masového úhynu silně ohroženého velevruba tupého s takto dlouhým odstupem času asi nebude snadné. V podobných případech by měla hlavně jednat Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), neboť disponuje prostředky potřebnými k financování analýzy odebraných vzorků. Případně by měla havárii nahlásit na Policii ČR. ČIŽP by se také měla aktivně zúčastňovat kontrol, na podobné problémy opakovaně upozorňovat a vyvíjet soustavný tlak na organizace i pracovníky v zemědělství, kteří s pesticidy, insekticidy a fungicidy pracují. Je nutné, aby byli tito pracovníci řádně proškoleni, jak s těmito látkami zacházet a aby byli seznámeni se způsobem aplikace postřiků, které se v žádném případě nesmí dostat do vodních toků nebo nádrží, ale ani do kanalizace. Důležitá je i správná manipulace s technikou používanou k aplikaci těchto toxických látek. Můžeme jen doufat, že se situace již nebude opakovat na žádné z dalších řek, a to bez ohledu na to, zda její tok je, či není, vyhlášený jako evropsky významná lokalita.

Poděkování

Poděkování patří panu Václavu Šťástkovi, který se i přes nezájem některých orgánů státní správy nevzdával, dále podniku Povodí Ohře, s. p., za spolupráci při hledání viníka, který způsobil masivní úhyn velevruba tupého a také za poskytnutí dat, a podniku Povodí Vltavy, s. p., za spolupráci při rozborech tkání uhynulých mlžů. Článek byl napsán s podporou Dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace VÚV TGM, v. v. i., na období 2018–2022 a projektu TAČR EPSILON Predikce nebezpečnosti nepůvodních ryb a raků a optimalizace eradikačních metod invazních druhů (THO2030687).