pitná voda

Druhové složení enterokoků v pitných vodách a možnosti jejich detekce

RNDr. Dana Baudišová, Ph.D. and Mgr. Karel Kolář, Ph.D. – 3/2026

Intestinální enterokoky jsou v „nové“ legislativě pitné vody jedním ze dvou klíčových mikrobiologických indikátorů, které by měly ukazovat na fekální znečištění. Musejí se stanovovat vždy, a to i v kráceném či orientačním rozboru pitné vody. Celkem bylo z provozních vzorků upravených, tj. pitných vod (nikoli však z neupravovaných studen a vrtů, u nichž se předpokládá vyšší riziko fekálního znečištění) vyšetřeno 134 kmenů enterokoků (Enterococcus spp.) a 93 kmenů, které byly identifikovány jako doprovodná mikroflóra, resp. potenciálně falešně pozitivní kmeny.

Projekt „Danube Lighthouse Initiative“

Ing. Petr Pavlík, Ing. Adam Vizina, Ph.D. and Ing. Adam Beran, Ph.D. – 5/2024

Dostupná a kvalitní voda je přírodním zdrojem nezbytným pro život, blahobyt a sociální prosperitu. Po desetiletích intenzivního využívání, znečišťování a socioekonomického tlaku jsou evropské sladké vody a moře vystaveny riziku degradace svých ekosystémů. To je třeba vnímat nejen jako potenciální dramatickou ztrátu z ekonomického hlediska, ale znamená to také nepředvídatelné ekologické, společenské a kulturní škody. Evropská komise na tuto výzvu reagovala vytvořením výzkumné a inovační mise „Obnova našich oceánů, moří a vod do roku 2030“ s cílem poskytnout k obnově, ochraně a zachování oceánů, moří a sladkých vod systémový přístup. V letech 2022–2025 probíhá vývojová a pilotní fáze, během níž byly spuštěny čtyři tzv. Lighthouse iniciativy. Projekt „Danube Lighthouse Initiative“ (zkráceně „DALIA“), financovaný Evropskou unií v rámci programu Horizon Europe s celkovou dotací € 8 499 236, má za cíl významnou měrou přispět ke zlepšení stavu povodí Dunaje.

Faktory ovlivňující náklady na výrobu pitné vody

Mgr. et Mgr. Eva Horváthová, Ph.D. – 3/2023

Článek shrnuje poznatky získané v rámci statistické analýzy nákladů na výrobu pitné vody v České republice (dále ČR) v roce 2018. Pochopení faktorů, které ovlivňují náklady na výrobu pitné vody, je důležité pro volbu nákladově efektivního systému veřejného zásobování pitnou vodou. Předkládáme první studii analyzující faktory ovlivňující náklady na výrobu pitné vody v ČR. Testovali jsme následující činitele, zda mají vliv na výrobní náklady pitné vody: množství vyrobené pitné vody, druh surové vody (povrchová vs. podzemní), spotřeba elektrické energie a technologie a chemické látky použité při úpravě vody. Výsledky ukazují, že výroba pitné vody z podzemní vody je levnější než z povrchové vody. Zároveň některé technologie úpravy vody a použití určitých chemických látek zvyšují výrobní náklady. Největší dopad má použití chlornanu sodného, chloru a odstraňování manganu. Dále jsme potvrdili úspory z rozsahu při výrobě pitné vody.

Rozhovor s Ing. Bc. Annou Hubáčkovou, ministryní životního prostředí

Ing. Josef Nistler – 2/2022

Rozhovor s Ing. Bc. Annou Hubáčkovou, ministryní životního prostředí, o její profesní kariéře, zaměření a programových prioritách, na něž se zaměří ve své nové roli.

Nová směrnice EU o pitné vodě

RNDr. Dana Baudišová, Ph.D. and MUDr. František Kožíšek, CSc. – 1/2021

V únoru 2020 byl schválen návrh kompletní novely směrnice 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu. Nová směrnice vyšla po všech úředních procedurách dne 16. prosince 2020.

Vliv revize ČSN 75 7713 (2015) na výsledky stanovení abiosestonu

Mgr. Petr Pumann – 1/2021

V článku je ukázáno, jak se revize metodické normy ČSN 75 7713 pro stanovení abiosestonu ve vodě z prosince 2015 a snížení limitní hodnoty z 10 % na 5 % v novele vyhlášky č. 252/2004 Sb. z dubna 2018 promítly do výsledků stanovení abiosestonu v provozních laboratořích.

Změny v chemismu a biologii mezotrofní nádrže po mimořádném snížení hladiny

Mgr. Rodan Geriš and Mgr. Dušan Kosour – 4/2018

Vodárenská nádrž Opatovice je významným zdrojem pitné vody pro okresní město Vyškov na jižní Moravě severovýchodně od Brna. Po částečném snížení hladiny v roce 2012 a po významném snížení v roce 2017 byly zaznamenány znatelné změny v chemismu i v biologii nádrže.

Spolupráce VÚV TGM, v. v. i., a státních podniků Povodí v rámci Radiační monitorovací sítě ČR

RNDr. Diana Marešová, Ph.D., Ing. Barbora Sedlářová, Ing. Eduard Hanslík, CSc. and Ing. Eva Juranová – 3/2017

Článek uvádí přehled základních právních předpisů upravujících činnost Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v. v. i., a jednotlivých Povodí, státní podnik, v rámci Radiační monitorovací sítě ČR.

Seminář Ochranná pásma zdrojů pitné vody z povrchových zdrojů

Ing. Bohumil Müller – 2/2017

Dne 20. 12. 2016 se konal v Praze v Domě techniků seminář Ochranná pásma zdrojů pitné vody z povrchových zdrojů. Přes pozdní datum konání se semináře zúčastnilo 78 platících zájemců, celkem pak 88 účastníků.

Kvalita pitné vody v ČR je jedna z nejvyšších v Evropě

Ing. František Barák – 4/2016

Česká republika patří mezi šest zemí v rámci EU, která vykazuje v mikrobiologických a chemických parametrech pitné vody 99 až 100 procent požadované kvality.

Specifika místních vodních zdrojů při zásobování obyvatelstva pitnou vodou

RNDr. Josef V. Datel, Ph.D. and Ing. Anna Hrabánková – 3/2016

Článek představuje „Metodiku komplexního řízení malých vodních zdrojů pro optimální zajištění jakosti pitné vody za běžných i mimořádných situací“ [10], která je hlavním výsledkem výzkumného projektu podpořeného Technologickou agenturou ČR (TA 02020184).

Stanovení koliformních bakterií a Escherichia coli na chromogenním médiu

RNDr. Dana Baudišová, Ph.D. – 1/2016

Tento příspěvek předkládá praktické zkušenosti s chromogenním médiem CCA, které se podle novely normy ČSN EN ISO 9308-1 používá ke stanovení koliformních bakterií a E. coli ve vodách s nízkým obsahem doprovodné mikroflóry.