Co bylo cílem Vašeho výzkumu prováděného ve VÚV TGM, zaměřeného na stanovení viru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc Covid-19, v odpadních vodách? Výzkum se již uchýlil ke konci, lze již nyní vyvodit nějaké závěry?

Monitoring odpadních vod za účelem zjištění přítomnosti viru SARS-CoV-2 jsme prováděli od poloviny dubna po dobu 10 týdnů. Cílem výzkumu bylo odzkoušet tzv. epidemiologický přístup k odpadním vodám, aplikovaný např. pro monitoring výskytu drog, pro využití v systému včasného varování výskytu nemoci COVID-19. Tato možnost se nabízí, vzhledem k průkazu vylučování koronaviru i stolicí a močí nakažených osob. Ve vzorcích odpadních vod na nátoku do čistíren odpadních vod (ČOV) byl ve spolupráci s Výzkumným ústavem veterinárního lékařství, v. v. i., v Brně stanovován fragment virové nukleové kyseliny, specifický pro virus SARS-CoV-2. Do výzkumu bylo zapojeno 36 ČOV z celé republiky, od malých obecních ČOV do 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO) po velké ČOV z kategorie nad 100 000 EO. Podobný výzkum prováděla i společnost SOVAK, z. s., která nám poskytla výsledky, čímž se zvýšil počet sledovaných ČOV na 40.

V rámci výzkumu se podařilo prokázat pozitivní nález virových fragmentů, čímž byla potvrzena funkčnost metody pro dané využití. Pozitivní nálezy byly i v ČOV malých obcí, kde je předpoklad nízkého počtu nakažených. V současné době probíhá společně se Státním zdravotním ústavem doplňování informací o počtech nakažených ve sledovaných lokalitách, jejichž korelace spolu s koeficientem naředění odpadních vod budou základem pro konečné vyhodnocení použitelnosti metody a určení její „meze detekce“.

Budete i nadále pokračovat v monitoringu přítomnosti viru SARS-CoV-2 v odpadních vodách, přestože se průběh epidemie již zmírnil?

Projekt v současné době pokračuje směrem k vyhodnocení získaných dat a jejich správné interpretaci. Vyzkoušený postup by bylo vhodné použít pro sledování možného nástupu podzimní vlny epidemie. Tato aktivita je však závislá na dostupných financích a podpoře státu.

Výzkum by mohl pokračovat v příštím roce v případě získání podpory v rámci programu Bezpečnostního výzkumu, do kterého jsme projekt připravili. Jeho cílem je vytvoření a odzkoušení metodiky pro používání monitoringu odpadních vod jako nástroj včasného varování. Dosavadní aktivity byly hrazeny ze zvláštních zdrojů VÚV TGM, resp. institucionální podpory MŽP.

Vzhledem k tomu, že SARS-CoV-2 se vyskytuje i ve výkalech, jaká je pravděpodobnost nákazy například při manipulaci s mobilními toaletami či při práci v čistírnách odpadních vod?

Práce s odpadními vodami patří obecně mezi značně rizikové, protože se v nich může vyskytovat široké spektrum vodou mnohem snadněji (fekálně orální cestou) přenosných patogenních a podmíněně patogenních mikroorganismů, jako jsou noroviry, adenoviry, rotaviry, virus hepatitidy A a E, parazitičtí prvoci, patogenní bakterie, mj. Campylobacter, Escherichia coli, včetně vysoce rizikových patogenů se získanou rezistencí na antibiotika. Bezpečnostní pokyny pro práci v tomto prostředí jsou sestavovány podle biologických agens, pro něž jsou odpadní vody mnohem příznivějším prostředím než pro koronaviry. Dodržování těchto bezpečnostních zásad je dostatečnou zárukou eliminace možné nákazy odpadní vodou.

Jak závažná je problematika v případě SARS-CoV-2 a likvidace odpadních vod z objektů, které nejsou napojeny na kanalizaci?

Odpadní vody z objektů, které nejsou napojeny na kanalizaci, tj. chaty, rekreační zařízení apod., musí být podle našich legislativních požadavků likvidovány bezpečným způsobem, tj. vyvážením septiků na ČOV nebo domovní čistírnou odpadních vod. Kontaminace povrchových a podzemních vod by byla možná pouze v případě špatného technického stavu kanalizačních systémů, případně při přívalových deštích. Možná rizika pro tyto alternativy, stejně jako doba přežívání a infekčnost virů v tomto prostředí, nebyla dosud blíže studována.

Je možné na základě zjištění přítomnosti viru v odpadních vodách odhadnout počet nakažených v dané oblasti, popř. přesnost lokality, odkud se virus do odpadních vod dostal?

Kvantifikace počtu nakažených není monitoringem odpadních vod možná, metoda ukáže pouze přítomnost koronaviru ve vzorku odpadní vody. Při vhodně zvolených odběrových místech by mělo být možné do určité míry vysledovat bližší lokalizaci zdroje infekce, záleží zejména na charakteru kanalizační sítě.

Lze do budoucna počítat se zavedením systému včasného varování jako prevence podobných situací plošného šíření viru? Jaké budou následovat další kroky ve vývoji tohoto systému a lze jeho zavedení očekávat v blízké době?

Systém včasného varování je velmi perspektivním nástrojem pro sledování výskytu určitého infekčního agens (nejen viru SARS-CoV-2) v populaci měst nebo celé ČR. Může být použit pro zachycení nástupu nové vlny očekávané epidemie nebo ke screeningu rozšíření rizikových patogenů, např. hepatitidy nebo i nepřímo pomocí biomarkerů zánětlivých procesů.

Dalším krokem po konečném vyhodnocení stávajících výsledků v korelaci s počty nakažených bude zajistit finance pro další etapu výzkumu, která by měla zavést epidemiologický přístup sledování odpadních vod do praxe.