Mikroorganismy jsou velmi významnou a obdivuhodnou součástí systému živé přírody. Jejich význam je spojován zejména s dopady na zdraví lidí, tedy s lékařskou mikrobiologií. Vyskytují se však bez výjimky ve všech složkách prostředí, včetně vodního, kde je jejich význam obecně méně známý, nicméně velký.

Co Vás přivedlo k této zajímavé vědní disciplíně, kterou je mikrobiologie vody? Co je na studiu mikroorganismů ve vodách zajímavého?

Na to, jak je mikrobiologie vody úžasný obor, jsem přišla, jak už to tak bývá až poté, co jsem se jí začala pořádně zabývat. Cesta k ní nebyla úplně přímočará. Po maturitě jsem strávila 10 měsíců jako pomocný laboratorní pracovník v laboratoři Pražských vodáren, s. p., (dnes Pražské vodovody a kanalizace, a. s.), poté jsem na Přírodovědecké fakultě UK vystudovala obor Obecná biologie se specializací Mikrobiologie a nastoupila do toxikologické laboratoře Fakultní nemocnice 1 (dnes VFN) s poliklinikou. Zde jsem pracovala jako odborný pracovník – nelékař – a zabývala se především toxiny hub a rostlin. Po pěti letech jsem dostala chuť vrátit se zpátky k mikrobiologii a ve Výzkumném ústavu vodohospodářském zrovna někoho do mikrobiologie hledali. Moje profesní začátky ve VÚV TGM jsou spjaty především s krásnou spoluprací s RNDr. Josefem Fuksou, CSc., RNDr. Ladislavem Havlem, CSc., a s Ivanou Benákovou, která trvala prakticky po celou dobu mého působení ve VÚV TGM a za kterou moc děkuji.

Co je na studiu mikroorganismů nejzajímavější? Jak je známo a jak se píše v učebnicích mikrobiologie, mikroorganismy jsou všude, a tudíž i ve vodě. Problematika, kterou tento obor zahrnuje, je velmi široká, není to jen práce v laboratoři. Mikrobiolog vody se setká s mnoha aktivitami, od hledání zajímavých témat k řešení, návrhů projektů, terénních prací, přes laboratorní činnosti až ke konečnému vyhodnocení výsledků a jejich publikaci, zkrátka každý pracovní den bývá jiný.

Autorka fotografie: Ing. Helena Brodská

Ve Výzkumném ústavu vodohospodářském jste strávila téměř 25 let, během nichž jste se v rámci výzkumných projektů setkala s velkým množstvím odlišných problematik v oblasti mikrobiologie vody. Zabývala jste se povrchovými, odpadními i pitnými vodami, a to jak z pohledu jejich jakosti a vlivu na životní prostředí a na zdraví, tak z pohledu jejich technologického využití v procesech čištění vod.

Která problematika byla pro Vás nejzajímavější jako cíl výzkumu a která nejpřínosnější pro využití v praxi?

Moje odborné začátky na konci 90. let minulého století jsou spjaty především s  „Metodickým řízením laboratoří“ v souvislosti s přechodem na nové metody podle mezinárodních norem (ISO, následně EN ISO) a s přípravou systému kvality v mikrobiologických laboratořích. V tomto ohledu mě velmi obohatila i spolupráce s ASLAB, za což jsem velmi vděčná. Od roku 2003 jsme se ve spolupráci s Odborem technologie vody a odpadů VÚV TGM začali systematicky věnovat mikrobiálnímu znečištění odpadních vod a jeho eliminaci, což bylo v té době u nás v začátcích.

Pak přišel výzkumný záměr „Výzkum a ochrana hydrosféry – výzkum vztahů a procesů ve vodní složce životního prostředí“, kde se mikrobiologická problematika (dílem ve spolupráci s kolegyněmi z poboček Brno a Ostrava) řešila v řadě oblastí (antropogenní znečištění toků, znečištění vod pocházející ze zemědělství, čistění odpadních vod včetně extenzivních způsobů čištění apod.). V období 2008–2011 byl zpracováván úkol „Dynamika mikrobiální kontaminace Labe“, jehož předmětem řešení byl výzkum změn mikrobiální kontaminace v povodí Olešky v souvislosti se změnami průtoků. Bohužel se na tento výzkum nepodařilo navázat, což mě dodnes mrzí, a je to úkol pro moje následovníky.

Od roku 2013 jsem byla hlavní řešitelkou několika projektů TA ČR, týkající se metodických problémů při vyšetřování koupacích vod, výzkumem významu asimilovatelného organického uhlíku ve vodárenství a podílela jsem se na řešení řady dalších projektů, kde se mikrobiologie vody vyskytla. I z tohoto výčtu je vidět, jak je vědní disciplína mikrobiologie vody široká.

Autorka fotografie: RNDr. Šárka Bobková, Ph.D.

V roce 2000 jste navázala na dlouholetou práci RNDr. Jiřího Häuslera, DrSc., který každoročně organizoval vzdělávací semináře v oblasti mikrobiologie vody. Od tohoto roku jste pod záštitou Československé mikrobiologické společnosti spolu se slovenskou kolegyní RNDr. Miloslavou Prokšovou, CSc., v pravidelném režimu organizovala konference Mikrobiologie vody (od roku 2012 Mikrobiologie vody a prostředí).

Jak hodnotíte tuto tradici odborných setkání mikrobiologů se stejným zaměřením? Na kterou akci nejraději vzpomínáte?

RNDr. Jiří Häusler, DrSc., byl dlouholetý pracovník VÚV TGM, který odešel v devadesátých letech. Přestože jsem se s ním ve VÚV TGM nepotkala, měla jsem možnost s ním spolupracovat při přípravě řady českých technických norem. Poznala jsem ho na své první konferenci Mikrobiologie vody v roce 1994 ve Staré Turé, kde jsem referovala první poznatky o mFC médiu (pozn. red.: selektivní kultivační médium pro stanovení termotolerantních bakterií). Od té doby se uskutečnilo 16 obdobných velmi příjemných akcí, určených pro mikrobiology vody, z nichž pět jsem organizovala.

Tato odborná setkání mikrobiologů jsou vždy skvělá. Naštěstí se v našem oboru daří udržovat přátelskou, nikoliv nezdravě konkurenční atmosféru, a byla zde navázána řada skvělých spoluprací a troufám si tvrdit, že i dlouholetá přátelství. Na kterou akci nejraději vzpomínám? To je strašně těžká otázka, zážitků máme za ta léta opravdu hodně. Ale vždycky mě samozřejmě potěší, když po letech účastníci s úsměvem vzpomínají na mnou organizované akce (např. Bedřichov 2000 nebo Tupadly 2011), současně musím říct, že jsem si vždycky moc užila konference, které organizovala slovenská kolegyně RNDr. Miloslava Prokšová, CSc.

Konferenci v loňském roce bohužel zhatila pandemie koronaviru, ale pevně doufám, že se podaří tuto akci uskutečnit v náhradním termínu v dubnu 2021.

V roce 2018 jste se rozhodla pro změnu a po téměř 25 letech jste odešla z VÚV TGM do Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Co Vás vedlo k tomuto zásadnímu rozhodnutí?

Já to zase za tak zásadní rozhodnutí nepovažuji, protože jsem plně zůstala u mikrobiologie vody a na řadu věcí, které jsem řešila ve VÚV TGM, jsem plynule navázala. Navíc jsme s mnoha mými současnými kolegy již dříve řešili společné projekty, takže jsem je znala, a víceméně jsem věděla, do čeho jdu. Po 25 letech práce na jednom pracovišti jsem přeci jen potřebovala změnu. Novou výzvu věnovat se tématu, které mě vždy bavilo nejvíce, tedy studiu hygienicky významných mikroorganismů ve vodách, jsem s potěšením takřka bez váhání přijala… svého rozhodnutí rozhodně nelituji.

Jak ukazuje aktuální situace ve světě, která zvýšila povědomí o existenci mikroorganismů, má Váš obor velkou perspektivu. Čemu se aktuálně v SZÚ věnujete a jaké máte další plány?

Na svém současném pracovišti – Oddělení hygieny vody SZÚ – se zaměřuji mnohem více na vodu, která je v přímém kontaktu s lidmi – tedy na pitnou a koupací vodu. V současné době řešíme např. zajímavý projekt, který se týká výzkumu využití recyklované vody.

V prosinci 2020 vyšla nová směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (viz náš příspěvek v tomto časopise). Její implementace do praxe přináší řadu výzev, na které se velmi těším.