This article is available in Czech only. For translation or more information on this topic, please contact author.

 
Dne 22. května 2019 pořádal Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i., v pražském areálu workshop na téma Water Footprint. Odborným garantem byl Ing. Libor Ansorge, Ph.D. Workshopu se zúčastnilo devět tuzemských a zahraničních expertů zabývajících se problematikou posuzování vodní stopy (WF). Cílem workshopu byla výměna informací a zkušeností s vodní stopou na pracovištích v České republice, navázání kontaktů a diskuse potřeb dalšího rozvoje vodní stopy v ČR.

Ing. L. Ansorge, Ph.D., přivítal hosty a představil řešení problematiky Vodní stopy ve VÚV TGM. V návaznosti na skončený projekt QJ1520322 podpořený Ministerstvem zemědělství z programu KUS se VÚV TGM zabývá i nadále vodní stopou a tato problematika se promítla i do Dlouhodobé koncepce rozvoje VÚV TGM, kde je vymezena oblast výzkumu č. 12 Výzkum a hodnocení životního cyklu výrobků, služeb a institucí s vazbou na vodu. Tato oblast výzkumu je rozdělena na tři dílčí cíle. DC12-1 se soustředí na vývoj přístupů ke kvantifikaci modré, zelené a šedé vodní stopy výrobků, služeb a institucí v ČR podle Water Footprint Assessment Manuálu. S ohledem na vodohospodářské zaměření VÚV TGM se práce soustředí na kvantifikaci vodní stopy významných vodohospodářských infrastruktur, jako jsou vodní nádrže a systémy zásobování pitnou vodou a nakládání s odpadními vodami. Dílčí cíl DC12-2 se zabývá výzkumem metod a regionalizace charakterizačních faktorů užívaných při LCA water scarcity/availability footprint studiích pro různé typy vodních zdrojů. Aktuální práce se zaměřují na regionalizaci vybraných charakterizačních faktorů (AWARE, fwua), dat pro analýzu LCIA (Life Cycle Impact Assessmment – hodnocení dopadu životního cyklu) a v neposlední řadě variabilitu dostupných dat používaných k hodnocení vodní stopy, které ovlivňují i její citlivost. Práce na posledním dílčím cíli DC12-3, který je zaměřen na vývoj metod hodnocení vlivů užívání vody na úrovni midpoint a endpoint v rámci LCA, jsou v současnosti omezeny z důvodů nedostatku řešitelských kapacit. Během prezentace byla zmíněna možnost využívání vodní stopy jako nástroje pro řízení vodního/environmentálního hospodářství, potřeba popularizace vodní stopy, potřeby dalšího výzkumu. Jako vhodný nástroj pro další rozšiřování vodní stopy do praxe bylo uvedeno zavedení výuky vodní stopy na vysokých školách.

Dalším účastníkem workshopu byl doc. Ing. Jan Weizettel, Ph.D., (UK – Centrum pro otázky životního prostředí), který představil svůj projekt, ve kterém hodnotí nejen vodní, ale i environmentální stopu vybraných výrobků s finální spotřebou v hodnocené zemi. Ta je obdobou národní uhlíkové stopy (emise ekvivalentu CO2 z veškerých výrobních řetězců všech výrobků spotřebovaných občany dané země). K vyjádření WF používá input-output analýzu, při které jsou ekonomiky rozděleny do sektorů a výrobky do produktových skupin jednotlivých zemí a regionů. Předpokládá, že každý sektor a skupina výrobků v rámci jedné země nebo regionu jsou homogenní, tj. mají stejnou výrobní a stejnou prodejní strukturu. Ke sledovaným/posuzovaným tokům výrobků mezi ekonomickými sektory přiřazuje environmentální dopady pokrývající celé výrobní řetězce. Jako své hlavní zaměření v oblasti WF uvedl hodnocení zemědělské produkce v jednotlivých zemích a regionech podílející se na globálním využívání vzácného, omezeně obnovitelného přírodního zdroje – vody. Objem spotřebované modré vody převádí na kubické metry ekvivalentu vzácnosti vody a tím odráží místní a časový nedostatek vody v povodí příslušného výrobního řetězce. Pro hodnocení WF bilančním přístupem v souladu s normou EN ISO 14046 využívá pouze ukazatele „modré vody“ tj. přírodní vody odebrané přímo z vodních zdrojů. Pomocí charakterizačních faktorů WF převádí všechny dílčí stopy na jeden společný jmenovatel (objem spotřebované vody v litrech vážených vzácností). Jako silnou stránku charakterizačních faktorů uvádí snadnou pochopitelnost pro koncového uživatele. Představil výsledky svého výzkumu, které ukazují, že mezinárodní obchod ovlivňuje/pomáhá omezit vodní stres v aridních/semiaridních oblastech jako je Portugalsko, Mexiko nebo Střední východ. Ke své práci využívá model MRIO (multiregionální model vstupů a výstupů) a vodní stopu kvantifikuje pro hodnocený stát v globálu.

Problematiku vodní stopy řeší v úzké spolupráci s Dr. Stephanem Pfisterem (ETH Zürich, Institute of Environmental Engineering).

Zástupkyně pracoviště VÚT Brno NETME Centre Xuexiu Jia, MSc., po představení výzkumného týmu prof. Ing. Jiřího J. Klemeše, DrSc., jehož je členkou, seznámila účastníky workshopu s dosaženými úspěchy výzkumného týmu jako je studie poskytující přehled všech dostupných definic WF a měrných jednotek spojených s environmentálními, sociálními a ekonomickými stopami včetně kompozitních stop, které kombinují dvě i více stop jednotlivých. Ve svých pracích došli k závěrům, že vzhledem k umístění výrobců a spotřebitelů v různých částech světa jsou významné rozdíly ve virtuálních emisích CO2 a virtuální vodě. Dovozem výrobků vyráběných s nižšími emisemi uhlíku a nižší spotřebou vody než v domácím průmyslu může mezinárodní obchod snížit globální tlak na životní prostředí. Roli WF vidí v prezentaci problematiky vodní stopy, indexu nedostatku vody, vodního stresového indexu, potenciálu degradace vody apod. Díky dobře vyvinutým rámcům vodní stopy, ať dopadové tak bilanční, lze porovnávat využití vody a poskytovat informace pro identifikaci kritického uživatele ve výrobním řetězci. Podle X. Jia není WF dostatečným nástrojem ke sledování vodních sítí a pro management vodního hospodářství.

Doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA, (VŠCHT, Fakulta technologie ochrany prostředí) a Ing. Martin Dočkal, Ph.D., (ČVUT, Fakulta stavební, Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství) v krátkosti představili svá pracoviště a shodně uvedli, že vodní stopu chápou jako nástroj k posuzováním dopadů na životní prostředí. Na VŠCHT je vodní stopa, resp. problematika vody řešena v rámci posuzování životního cyklu (LCA) ve specifických sektorech, jako je například chemický, stavební a obalový průmysl. Na ČVUT se studenti oboru životního prostředí seznamují s vodní stopou v rámci výuky.

Po úvodních vystoupeních proběhla diskuse, ve které si účastníci vyměnili zkušenosti a vlastní názory na problematiku vodní stopy. Ze závěrečné diskuse vyplynuly tyto klíčové potřeby:

  • zvýšení propagace vodní stopy jak u politiků, podnikatelů, tak i obyvatel napříč spektrem;
  • zjednodušení prezentace výsledků vodní stopy obdobně jako u uhlíkové stopy, která je široce využívána;
  • zvýšení tlaku na výrobce prostřednictvím osvěty obyvatel-konzumentů, kteří budou chtít u výrobků znát vodní stopu;
  • sjednocení názvosloví problematiky (např. sucho, nedostatek vody, vodní stopa) a způsobu výpočtu vodní stopy;
  • zvýšení kvality a dostupnosti dat (sjednocení způsobu sledování i v časové řadě), sjednocení způsobu jejich využívání i z důvodu porovnávání výsledků, modelování využívání/znečištění vod.

Workshop byl účastníky hodnocen jako přínosný, a to i z důvodu vzájemného seznámení se a navázání kontaktů pro možnou budoucí spolupráci.

Poděkování

Tato akce byla podpořena účelově vázanými prostředky institucionální podpory na dlouhodobý rozvoj Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v. v. i., číslo projektu: IG/2019/1644.