Obr. 1. V posledních dvou letech pivovar Radegast vybudoval 60 tůní v 19 lokalitách napříč celou Českou republikou
Pivovar Radegast, součást Plzeňského Prazdroje, se pustil do boje o vodu. Do roku 2030 zadrží v české krajině více vody, než sám spotřebuje.
Radegast patří mezi pivovary s nejnižší spotřebou vody na světě. S hodnotou 2,3 hektolitru vody na jeden hektolitr piva se řadí mezi absolutní světovou špičku. Do spotřeby se počítá voda na kompletní výrobu piva, sanitaci zařízení, na úklid v pivovaru, voda na toaletách atd. Tohoto úspěchu nošovický pivovar dosáhl technologickými inovacemi, které za posledních 15 let snížily spotřebu vody v pivovaru o 44 %. S takto nízkou spotřebou však hledání dalších úspor již není snadné.
Z toho důvodu Radegast směřuje svou pozornost k projektům, jež podporují zadržování vody v krajině. V jejich rámci Pivovar Radegast investoval od roku 2015 již více než osm milionů korun do výstavby a obnovy vodních prvků, jako jsou tůně a mokřady, včetně pivovarských rybníčků v těsné blízkosti pivovaru, které pomáhají vsakování dešťové vody z jeho areálu. Všechny projekty pivovar realizuje ve spolupráci s experty na danou oblast.
Nové tůně po celé republice
Spolupráce s Lesy ČR a podpora výstavby nových tůní jsou klíčové kroky, jimiž Radegast usiluje o dosažení svého cíle. V roce 2023 pivovar společně s Lesy ČR postavily 29 zádržných tůní a v roce 2024 přidaly dalších 30 po celém Česku. Společným cílem je zlepšovat vodní režim v krajině a podpořit biodiverzitu. Tůně tak nejen zadrží vodu v krajině, ale zároveň vytvoří biotop pro vodní rostliny a živočichy.
Spolupráce Pivovaru Radegast s Lesy ČR vznikla v roce 2023. Radegast se dlouhodobě věnuje minimalizaci spotřeby vody v pivovaru a zároveň podporuje řadu projektů přispívajících k zadržování vody v krajině. Lesy ČR, jež mají vlastní program „Vracíme vodu lesu“, zase vítají každý projekt podporující adaptaci lesů na změnu klimatu. Tudíž spolupráci s Radegastem vnímají pozitivně, jelikož vznikla přirozeně a je postavena na stejných hodnotách.
Obr. 2. Tůně pomáhají zadržet srážkovou vodu a také přispívají k ochraně proti povodním
Péče o mokřady v Beskydech
Dlouhodobá spolupráce s organizací ČSOP Salamandr, zaměřená na ochranu a obnovu beskydských mokřadů, je dalším příkladem, jak Radegast podporuje biodiverzitu a zadržování vody v krajině. Mokřady zmírňují dopady sucha i přívalových dešťů a jsou útočištěm pro rozmanitou škálu rostlinných a živočišných druhů.
Boj o vodu 2030
Pivovar Radegast potřebuje ročně pro výrobu piva a celkovou činnost asi 570 milionů litrů vody, a proto podporuje výstavbu nových tůní a meandrů s cílem naplňovat daný závazek k roku 2030. Zároveň se zaměřuje i na další klíčový pilíř svého závazku – podporu regenerativního zemědělství, jež pomáhá zlepšit schopnost půdy zadržovat vodu a posiluje celkovou odolnost krajiny vůči suchu. Úsporu v rámci jednotlivých opatření na zadržování vody v krajině spočítá coby garant projektu Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, který podle vytvořené metodologie vyhodnotí dopad těchto projektů a postupně vyčíslí objem zadržené vody v krajině.
Obr. 3. Zadržováním vody tůně přispívají k podpoře biodiverzity
Obr. 4. Zhruba do jednoho roku od výstavby kolem tůně vznikne přirozený biotop pro rostliny i živočichy
Pivovar Radegast tak bude prvním pivovarem v Česku a jedním z prvních na světě, jenž vrátí vodu krajině – tam, kam patří.
Informativní článek, který nepodléhá recenznímu řízení.
