{"id":828,"date":"2015-09-03T14:01:31","date_gmt":"2015-09-03T14:01:31","guid":{"rendered":"http:\/\/www.vtei.cz\/?p=828"},"modified":"2024-07-16T10:08:03","modified_gmt":"2024-07-16T09:08:03","slug":"observed-changes-of-hydrological-balance-components-regarding-the-available-water-resources","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/2015\/09\/observed-changes-of-hydrological-balance-components-regarding-the-available-water-resources\/","title":{"rendered":"Observed changes of hydrological balance components regarding the available water resources"},"content":{"rendered":"

<\/i> This article is available in Czech only. For translation or more information on this topic, please contact author.<\/h4>\n

<\/h2>\n

Souhrn<\/h2>\n

P\u0159\u00edsp\u011bvek se zab\u00fdv\u00e1 sledov\u00e1n\u00edm zm\u011bn v \u010dasov\u00fdch \u0159ad\u00e1ch hydrologick\u00fdch bilan\u010dn\u00edch veli\u010din pomoc\u00ed detekce trendu. K dispozici byla \u0159ada r\u016fzn\u00fdch datov\u00fdch sad, jako jsou data ze zpracov\u00e1n\u00ed Hydrologick\u00e9 bilance mno\u017estv\u00ed a jakosti vody \u010cR, stanoven\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00edch zdroj\u016f podzemn\u00edch vod a re\u017eimu podzemn\u00edch vod. Tato kombinace dat r\u016fzn\u00fdch veli\u010din a \u010dasov\u00fdch m\u011b\u0159\u00edtek umo\u017e\u0148uje komplexn\u011b sledovat p\u0159\u00edpadn\u00e9 zm\u011bny hydrologick\u00e9ho cyklu. Jakkoli se jedn\u00e1 o relativn\u011b kr\u00e1tk\u00e9 \u0159ady d\u00e9lky n\u011bkolika desetilet\u00ed, jejich v\u00fdhodou je podobn\u00e9 zpracov\u00e1van\u00e9 obdob\u00ed, a tedy mo\u017enost vz\u00e1jemn\u00e9ho porovn\u00e1n\u00ed. K detekci trendu byl pou\u017eit Mann-Kendall\u016fv test s korekc\u00ed autokorelace 1. \u0159\u00e1du. Existence, velikost a plo\u0161n\u00e1 distribuce trendu byla pops\u00e1na v \u0159ad\u00e1ch m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch a ro\u010dn\u00edch sr\u00e1\u017ekov\u00fdch \u00fahrn\u016f, teplot vzduchu, evapotranspirace, odtoku a dal\u0161\u00edch veli\u010din, d\u00e1le v m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch a ro\u010dn\u00edch pr\u016fm\u011brech a minimech denn\u00edch pr\u016ftok\u016f a z\u00e1kladn\u00edho odtoku a tak\u00e9 vydatnost\u00ed pramen\u016f a stav\u016f hladin ve vrtech.<\/p>\n

\u00davod<\/h2>\n

Snaha pozorovat a vyhodnocovat slo\u017eky hydrologick\u00e9 bilance st\u00e1la ji\u017e u zrodu pravideln\u00fdch pozorov\u00e1n\u00ed vodn\u00edch stav\u016f na na\u0161em \u00fazem\u00ed. V souvislosti se sou\u010dasnou diskus\u00ed o existenci, v\u00fdvoji a dopadu klimatick\u00e9 zm\u011bny na vodn\u00ed zdroje n\u00e1m tato \u00faloha nab\u00edz\u00ed dal\u0161\u00ed perspektivu. M\u016f\u017eeme si toti\u017e polo\u017eit ot\u00e1zku, zda a jak\u00fdm zp\u016fsobem se slo\u017eky hydrologick\u00e9 bilance vyv\u00edjely v dob\u011b pravideln\u00e9ho instrument\u00e1ln\u00edho m\u011b\u0159en\u00ed a zda jsou p\u0159\u00edpadn\u00e9 zm\u011bny v souladu s odhady budouc\u00edho v\u00fdvoje klimatu a jeho dopad\u016f. K odpov\u011bdi na prvn\u00ed \u010d\u00e1st ot\u00e1zky jsme se pokusili p\u0159isp\u011bt s vyu\u017eit\u00edm testov\u00e1n\u00ed existence monot\u00f3nn\u00edho line\u00e1rn\u00edho trendu v \u010dasov\u00fdch \u0159ad\u00e1ch n\u011bkter\u00fdch vybran\u00fdch bilan\u010dn\u00edch veli\u010din.<\/p>\n

D\u016fvodem pou\u017eit\u00ed relativn\u011b kr\u00e1tk\u00fdch \u010dasov\u00fdch \u0159ad od po\u010d\u00e1tku 70. nebo 80.\u202flet do sou\u010dasnosti je jejich p\u0159\u00edprava a vyu\u017eit\u00ed v r\u00e1mci r\u016fzn\u00fdch pravideln\u00fdch v\u00fdkaz\u016f \u010cHM\u00da, jak\u00fdmi jsou nap\u0159\u00edklad ka\u017edoro\u010dn\u00ed zpr\u00e1va Hydrologick\u00e1 bilance mno\u017estv\u00ed a jakosti vody \u010cR, stanoven\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00edch zdroj\u016f podzemn\u00edch vod nebo re\u017eim podzemn\u00edch vod v dan\u00e9m roce. Jakkoli se jedn\u00e1 o relativn\u011b kr\u00e1tk\u00e9 t\u0159iceti a\u017e \u010dty\u0159icetilet\u00e9 \u0159ady, jejich v\u00fdhodou je, \u017ee podobn\u00e9 zpracov\u00e1van\u00e9 obdob\u00ed umo\u017e\u0148uje jejich vz\u00e1jemn\u00e9 porovn\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Pro cel\u00e9 \u00fazem\u00ed \u010cR hodnotili zm\u011bny bilan\u010dn\u00edch veli\u010din v posledn\u00ed dob\u011b Hanel aj. (2011) v r\u00e1mci odhadu dopad\u016f klimatick\u00e9 zm\u011bny na hydrologickou bilanci, a to prost\u0159ednictv\u00edm rozd\u00edl\u016f mezi pr\u016fm\u011bry v obdob\u00ed 1961\u20131980 a 1981\u20132005. Byl pozorov\u00e1n p\u0159edev\u0161\u00edm n\u00e1r\u016fst teplot v ro\u010dn\u00edm pr\u016fm\u011bru o asi 0,6\u20131,2 \u00b0C. R\u016fst teplot vede k r\u016fstu potenci\u00e1ln\u00ed evapotranspirace o \u0159\u00e1dov\u011b 5\u201310 % na ja\u0159e a v l\u00e9t\u011b. R\u016fst potenci\u00e1ln\u00ed evapotranspirace je na velk\u00e9 \u010d\u00e1sti \u00fazem\u00ed \u010cR kompenzov\u00e1n r\u016fstem sr\u00e1\u017eek. V ro\u010dn\u00ed bilanci \u010din\u00ed tento n\u00e1r\u016fst a\u017e 10\u2009%. Z rozd\u00edlu sr\u00e1\u017eek a potenci\u00e1ln\u00ed evapotranspirace vypl\u00fdv\u00e1 zhor\u0161en\u00ed vodn\u00ed bilance na ja\u0159e v \u010cech\u00e1ch a v l\u00e9t\u011b na Morav\u011b (p\u0159edev\u0161\u00edm severn\u00ed) a na podzim zlep\u0161en\u00ed vodn\u00ed bilance na cel\u00e9m \u00fazem\u00ed \u010cR krom\u011b Polab\u00ed, kde ke zm\u011bn\u011b bilance nedoch\u00e1z\u00ed.<\/p>\n

Trendy v \u0159ad\u00e1ch sedmidenn\u00edch klouzav\u00fdch minim pr\u016ftok\u016f ve 144 vodom\u011brn\u00fdch stanic\u00edch v obdob\u00ed 1961\u20132005 se zab\u00fdvali Fiala aj. (2010). V letn\u00edm obdob\u00ed zjistili trend poklesu minim u 12 % stanic, kter\u00e9 byly soust\u0159ed\u011bny v povod\u00ed horn\u00ed a \u010d\u00e1sti st\u0159edn\u00ed Moravy a d\u00e1le se vyskytovaly v n\u011bkolika povod\u00edch levostrann\u00fdch p\u0159\u00edtok\u016f st\u0159edn\u00edho Labe. Pouze u jedn\u00e9 stanice byl zji\u0161t\u011bn trend n\u00e1r\u016fstu letn\u00edch minim. Naopak v minimech zimn\u00edho obdob\u00ed nalezli statisticky v\u00fdznamn\u00fd pozitivn\u00ed trend u 14 % stanic. Jednalo se o stanice v horsk\u00fdch oblastech. N\u00e1r\u016fst zimn\u00edch minim\u00e1ln\u00edch pr\u016ftok\u016f auto\u0159i p\u0159ipisuj\u00ed teplej\u0161\u00edm zim\u00e1m s v\u011bt\u0161\u00edm pod\u00edlem kapaln\u00fdch sr\u00e1\u017eek.<\/p>\n

Hodnocen\u00edm trend\u016f vydatnost\u00ed pramen\u016f v obdob\u00ed 1971\u20132007, sledovan\u00fdch jako sou\u010d\u00e1st pozorovac\u00ed s\u00edt\u011b \u010cHM\u00da, se zab\u00fdvali Ledvinka a Lama\u010dov\u00e1 (2015). Jejich hodnocen\u00ed je zam\u011b\u0159eno sp\u00ed\u0161e na existenci plo\u0161n\u011b platn\u00e9ho trendu v r\u00e1mci \u010dlen\u011bn\u00ed \u010cR na hydrogeologick\u00e9 rajony ne\u017e na jednotliv\u00e9 prameny. V\u00fdsledky uk\u00e1zaly, \u017ee v ro\u010dn\u00edch \u0159ad\u00e1ch vydatnost\u00ed pramen\u016f je ve 12 z 18 rajon\u016f p\u0159\u00edtomen negativn\u00ed trend, tedy pokles vydatnost\u00ed, av\u0161ak je-li p\u0159i stanoven\u00ed Mann-Kendallovy statistiky zahrnut tak\u00e9 vliv k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 korelace mezi prameny, jak doporu\u010duj\u00ed auto\u0159i, kles\u00e1 vydatnost pouze ve \u010dty\u0159ech rajonech. Tyto rajony se nach\u00e1zej\u00ed ve st\u0159edn\u00edch \u010cech\u00e1ch a na ji\u017en\u00ed a severn\u00ed Morav\u011b.<\/p>\n

Data<\/h2>\n

V t\u00e9to studii byly zpracov\u00e1ny n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed t\u0159i typy dat: (a) bilan\u010dn\u00ed veli\u010diny z v\u00fdkaz\u016f Hydrologick\u00e9 bilance mno\u017estv\u00ed a jakosti vody \u010cR, kterou podle z\u00e1kona \u010d. 254\/2001 Sb., o vod\u00e1ch a vyhl\u00e1\u0161ky Ministerstva zem\u011bd\u011blstv\u00ed \u010d. 431\/2001 Sb. ka\u017edoro\u010dn\u011b zpracov\u00e1v\u00e1 \u010cHM\u00da (2015a). Jedn\u00e1 se o tyto veli\u010diny: sr\u00e1\u017ekov\u00e9 \u00fahrny, z\u00e1soba vody ve sn\u011bhu, teplota a relativn\u00ed vlhkost vzduchu, potenci\u00e1ln\u00ed a aktu\u00e1ln\u00ed evapotranspirace, pozorovan\u00e9 a p\u0159irozen\u00e9 pr\u016ftoky. Veli\u010diny jsou evidov\u00e1ny v m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch pr\u016fm\u011brech, pop\u0159. \u00fahrnech. Term\u00ednem p\u0159irozen\u00e9 pr\u016ftoky se rozum\u00ed pr\u016ftoky o\u010di\u0161t\u011bn\u00e9 od vlivu odb\u011br\u016f, vypou\u0161t\u011bn\u00ed a manipulac\u00ed na n\u00e1dr\u017e\u00edch. Vzhledem k n\u00e1vaznosti na p\u0159irozen\u00e9 pr\u016ftoky, jejich\u017e evidence je vedena od roku 1979, zahrnuj\u00ed v\u0161echny uveden\u00e9 veli\u010diny obdob\u00ed 1980\u20132013. Existence trendu byla \u0161et\u0159ena v jednotliv\u00fdch bilan\u010dn\u00edch povod\u00edch (74 povod\u00ed) a v bilan\u010dn\u00edch oblastech (10 oblast\u00ed) zvl\u00e1\u0161\u0165 pro jednotliv\u00e9 m\u011bs\u00edce roku a pro ro\u010dn\u00ed agregace veli\u010din.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed skupinu dat p\u0159edstavuj\u00ed (b) data ze zpracov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00edch zdroj\u016f podzemn\u00edch vod \u010cR. Jedn\u00e1 se o \u0159ady denn\u00edch pozorovan\u00fdch pr\u016ftok\u016f a z\u00e1kladn\u00edho odtoku ve 161 vodom\u011brn\u00fdch stanic\u00edch v obdob\u00ed 1971\u20132013. Z\u00e1kladn\u00ed odtok byl separov\u00e1n metodou podle Eckhardta (2005) s ro\u010dn\u00ed korekc\u00ed parametru BFImax, kter\u00fd p\u0159i takov\u00e9 separaci nen\u00ed pro cel\u00e9 obdob\u00ed konstantn\u00ed, ale je odvozen pro ka\u017ed\u00fd rok zvl\u00e1\u0161\u0165 metodou klouzav\u00fdch minim. Tento zp\u016fsob separace l\u00e9pe charakterizuje p\u0159irozenou v\u00edceletou variabilitu odtoku a zm\u011bn z\u00e1sob podzemn\u00ed vody. P\u0159\u00edtomnost trendu byla zji\u0161\u0165ov\u00e1na v \u0159ad\u00e1ch pr\u016fm\u011brn\u00fdch a minim\u00e1ln\u00edch m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch a ro\u010dn\u00edch hodnot obou veli\u010din. Pro odstran\u011bn\u00ed vlivu extr\u00e9mn\u011b n\u00edzk\u00fdch hodnot p\u0159i zpracov\u00e1n\u00ed minim byly \u0159ady p\u0159ed m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed a ro\u010dn\u00ed agregac\u00ed vyhlazeny pomoc\u00ed sedmidenn\u00edch klouzav\u00fdch pr\u016fm\u011br\u016f.<\/p>\n

Posledn\u00ed skupinu dat p\u0159edstavuj\u00ed (c) \u00fadaje o sledov\u00e1n\u00ed podzemn\u00edch vod. Jedn\u00e1 se o vydatnosti 114 pramen\u016f a stavy hladin vody v 154 m\u011blk\u00fdch vrtech hl\u00e1sn\u00e9 s\u00edt\u011b \u010cHM\u00da (2015b) p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b z let 1971\u20132013 v\u011bt\u0161inou v t\u00fddenn\u00edm, v p\u0159\u00edpad\u011b vrt\u016f v posledn\u00edch letech i v denn\u00edm kroku. Hlubok\u00e9 vrty nebyly zpracov\u00e1ny vzhledem k jejich kr\u00e1tk\u00e9mu pozorov\u00e1n\u00ed a v\u00edcelet\u00e9 cyklicit\u011b. V\u0161echny \u0159ady spl\u0148uj\u00ed po\u017eadavek minim\u00e1ln\u00ed d\u00e9lky s po\u010d\u00e1tkem pozorov\u00e1n\u00ed nejpozd\u011bji od roku 1981, naprost\u00e1 v\u011bt\u0161ina objekt\u016f pokr\u00fdv\u00e1 cel\u00e9 obdob\u00ed od roku 1971. Za \u00fa\u010delem jednotn\u00e9ho hodnocen\u00ed trendu byla i v t\u011bchto datech p\u0159\u00edtomnost trendu zji\u0161\u0165ov\u00e1na pro jednotliv\u00e9 m\u011bs\u00edce roku a pro roky a stejn\u011b jako u p\u0159ede\u0161l\u00e9 datov\u00e9 sady op\u011bt v oblasti pr\u016fm\u011brn\u00fdch a minim\u00e1ln\u00edch hodnot. Pro umo\u017en\u011bn\u00ed porovn\u00e1n\u00ed byla velikost trendu t\u011bchto veli\u010din vyj\u00e1d\u0159ena jako zm\u011bna standardn\u00ed odchylky (s<\/em>).<\/p>\n

Metoda<\/h2>\n

Existence a velikost trendu byla \u0161et\u0159ena pomoc\u00ed neparametrick\u00e9ho Mann- -Kendallova testu a Senova odhadu sm\u011brnice trendu v prost\u0159ed\u00ed R (R Core Team, 2014). Mann-Kendall\u016fv test je \u010dasto pou\u017e\u00edv\u00e1n pro anal\u00fdzu trendu v datov\u00fdch sad\u00e1ch environment\u00e1ln\u00edch syst\u00e9m\u016f (Kendall, 1975; Libiseller a Grimvall, 2002). Jedn\u00e1 se o test neparametrick\u00fd, kter\u00fd nep\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 normalitu dat a nen\u00ed citliv\u00fd v\u016f\u010di odlehl\u00fdm hodnot\u00e1m a neline\u00e1rn\u00edm trend\u016fm n\u00edzk\u00e9ho stupn\u011b. Test lze pou\u017e\u00edt v p\u0159\u00edpadech, kdy je v datov\u00fdch sad\u00e1ch p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1na spojit\u00e1 monot\u00f3nn\u00ed rostouc\u00ed nebo klesaj\u00edc\u00ed funkce \u010dasu a rezidua rozlo\u017een\u00ed s nulovou st\u0159edn\u00ed hodnotou. Jin\u00fdmi slovy za p\u0159edpokladu, \u017ee rozptyl rozlo\u017een\u00ed je v \u010dase konstantn\u00ed.<\/p>\n

Nulov\u00e1 hypot\u00e9za testu H<\/em>0<\/sub> je, \u017ee pozorovan\u00e1 data {X<\/em>i\u2009<\/sub>,i\u2009=\u2009<\/em>1,\u20092,\u2009…\u2009n<\/em>} jsou nez\u00e1visl\u00e1 a se shodn\u00fdm rozd\u011blen\u00edm. Alternativn\u00ed hypot\u00e9za H<\/em>1<\/sub> je, \u017ee ve v\u00fdb\u011bru dat je p\u0159\u00edtomen monot\u00f3nn\u00ed trend. Statistika S<\/em> Mann-Kendallova testu je definov\u00e1na jako:<\/p>\n

\"pozorovane-zmeny-vzorec1\"<\/a><\/p>\n

Mann (1945) a Kendall (1975) uk\u00e1zali, \u017ee pro n <\/em>\u2265 8 je statistika S<\/em> p\u0159ibli\u017en\u011b norm\u00e1ln\u011b rozd\u011blen\u00e1 se st\u0159edn\u00ed hodnotou:<\/p>\n

\"pozorovane-zmeny-vzorec2\"<\/a><\/p>\n

kde t<\/em>m<\/em><\/sub> je po\u010det skupin (dvojic, trojic atd.) shodn\u00fdch hodnot v rozsahu m<\/em>, p\u0159i\u010dem\u017e m<\/em> = 2 pro dvojice shodn\u00fdch hodnot, m<\/em> = 3 pro trojice atd. Standardizovan\u00e1 testov\u00e1 statistika Z<\/em> je potom:<\/p>\n

\"pozorovane-zmeny-vzorec3\"<\/a><\/p>\n

Testov\u00e1 statistika Z<\/em> m\u00e1 standardn\u00ed norm\u00e1ln\u00ed rozd\u011blen\u00ed s nulovou st\u0159edn\u00ed hodnotou a rozptylem rovn\u00fdm jedn\u00e9.<\/p>\n

Von Storch (1995) uk\u00e1zal, \u017ee p\u0159\u00edtomnost autokorelace v \u010dasov\u00e9 \u0159ad\u011b zvy\u0161uje pravd\u011bpodobnost, \u017ee Mann-Kendall\u016fv test detekuje statisticky v\u00fdznamn\u00fd trend, tzn. \u017ee autokorelace zvy\u0161uje pravd\u011bpodobnost chyby 1. \u0159\u00e1du.<\/p>\n

Pro zpracov\u00e1n\u00ed \u010dasov\u00fdch \u0159ad byla proto pou\u017eita varianta testu s korekc\u00ed autokorelace 1. \u0159\u00e1du (Yue a Pilon, 2002). V t\u00e9to metod\u011b je nejprve spo\u010dtena sm\u011brnice trendu podle Sena (1968). Je-li sm\u011brnice nenulov\u00e1 a statisticky v\u00fdznamn\u00e1, je z \u010dasov\u00e9 \u0159ady odstran\u011bn trend dan\u00fd touto sm\u011brnic\u00ed a v takto upraven\u00e9 \u0159ad\u011b posouzena p\u0159\u00edtomnost autokorelace 1. \u0159\u00e1du. V\u00fdsledn\u00e1 rezidua by m\u011bla b\u00fdt nez\u00e1visl\u00e1. Je-li autokorela\u010dn\u00ed koeficient statisticky v\u00fdznamn\u00fd, je sm\u011brnice trendu p\u016fvodn\u00ed \u0159ady uplatn\u011bna na rezidua autokorelace a na t\u00e9to \u0159ad\u011b je posouzena v\u00fdznamnost trendu pomoc\u00ed Mann-Kendallova testu. V\u00fdsledn\u00e1 sm\u011brnice trendu\u202f b<\/em> je op\u011bt po\u010d\u00edt\u00e1na podle Sena (1968), tedy jako medi\u00e1n sm\u011brnic v\u0161ech p\u00e1r\u016f dat podle rovnice:<\/p>\n

\"pozorovane-zmeny-vzorec4\"<\/a><\/p>\n

Statistick\u00e1 v\u00fdznamnost trendu byla testov\u00e1na na hladin\u011b v\u00fdznamnosti \u03b1 = 0,05. Do hodnocen\u00ed byly zahrnuty pouze statisticky v\u00fdznamn\u00e9 trendy. V\u00fdsledn\u00fd trend sledovan\u00fdch veli\u010din je uv\u00e1d\u011bn jako pr\u016fm\u011brn\u00e1 zm\u011bna za desetilet\u00e9 obdob\u00ed.<\/p>\n

V\u00fdsledky<\/h2>\n

Bilan\u010dn\u00ed veli\u010diny \u2013 pr\u016fm\u011bry<\/h3>\n

Mapy bilan\u010dn\u00edch veli\u010din jsou pro p\u0159ehlednost uv\u00e1d\u011bny p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b pouze pro deset bilan\u010dn\u00edch oblast\u00ed (BO) a v\u00fdvoj 74 bilan\u010dn\u00edch povod\u00ed, kter\u00fd se v podstat\u011b shoduje s bilan\u010dn\u00edmi oblastmi, je a\u017e na v\u00fdjimku v p\u0159\u00edpad\u011b odtoku zm\u00edn\u011bn pouze v textu, je-li to vhodn\u00e9 pro porozum\u011bn\u00ed souvislostem. P\u0159i posuzov\u00e1n\u00ed map je t\u0159eba p\u0159ihl\u00e9dnout ke skute\u010dnosti, \u017ee \u010detnost extr\u00e9mn\u00edch hodnot je d\u00e1na volbou interval\u016f barevn\u00e9 \u0161k\u00e1ly. Objektivn\u00ed m\u011b\u0159\u00edtko toho, co p\u0159edstavuje velk\u00fd pokles nebo velk\u00fd vzestup, neexistuje.<\/p>\n

V r\u00e1mci zm\u011bn sezonality sr\u00e1\u017eek (obr. 1)<\/em> byl v dubnu zji\u0161t\u011bn trend jejich poklesu ve t\u0159ech BO v severn\u00edch a v\u00fdchodn\u00edch \u010cech\u00e1ch o pr\u016fm\u011brn\u011b 15\u201319 %, a naopak jejich n\u00e1r\u016fst v BO horn\u00ed Vltava o 13 % v \u010dervnu. V ro\u010dn\u00edch \u0159ad\u00e1ch sr\u00e1\u017eek byl zji\u0161t\u011bn n\u00e1r\u016fst ro\u010dn\u00edch \u00fahrn\u016f v BO horn\u00ed Vltava o 5 %.<\/p>\n

U z\u00e1sob vody ve sn\u011bhov\u00e9 pokr\u00fdvce byl zji\u0161t\u011bn pokles v BO Odra a Ol\u0161e v prosinci o 17 %, v ro\u010dn\u00edch agregac\u00edch zm\u011bna zji\u0161t\u011bna nebyla. V r\u00e1mci ro\u010dn\u00edho chodu teplot (obr. 2<\/em>) byl zji\u0161t\u011bn pouze n\u00e1r\u016fst, a to v cel\u00e9 \u010cR, v dubnu, \u010dervnu a v listopadu o 0,4\u20130,9 \u00b0C a na Morav\u011b i v \u010dervenci a srpnu o 0,5\u20130,7 \u00b0C. Zv\u00fd\u0161en\u00ed teploty v jednotliv\u00fdch m\u011bs\u00edc\u00edch je patrn\u00e9 i v ro\u010dn\u00edch agregac\u00edch, kde se projevilo v BO doln\u00ed Labe, Berounka a Dyje zv\u00fd\u0161en\u00edm o 0,4 \u00b0C.<\/p>\n

\"pozorovane-zmeny-obr1\"<\/a><\/p>\n

Obr. 1. Line\u00e1rn\u00ed trendy (%\/10 let) \u0159ad m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch a ro\u010dn\u00edch \u00fahrn\u016f sr\u00e1\u017eek v deseti bilan\u010dn\u00edch oblastech v obdob\u00ed 1980\u20132013
\nFig. 1. Linear trends (%\/10 years) in series of monthly and annual precipitation from 10 balance regions during the 1980\u20132013 period<\/h6>\n\"pozorovane-zmeny-obr2\"<\/a>\n
Obr. 2. Line\u00e1rn\u00ed trendy (\u00b0C \/10 let) \u0159ad pr\u016fm\u011brn\u00fdch m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch a ro\u010dn\u00edch teplot vzduchu v deseti bilan\u010dn\u00edch oblastech v obdob\u00ed 1980\u20132013
\nFig. 2. Linear trends (\u00b0C \/10 years) in series of mean monthly and annual air temperature from 10 balance regions during the 1980\u20132013 period<\/h6>\n

Relativn\u00ed vlhkost vzduchu (obr. 3<\/em>) roste v lednu p\u0159edev\u0161\u00edm na Morav\u011b o 1\u20131,4 %, v listopadu v cel\u00e9 \u010cR o 0,5\u20131,5 % a tak\u00e9 v \u0159\u00edjnu a prosinci v BO Berounka a Dyje o 0,7\u20131,3 %, a naopak kles\u00e1 v b\u0159eznu a dubnu v \u010d\u00e1sti BO v \u010cech\u00e1ch o 1,2\u20131,8 %. V ro\u010dn\u00edch pr\u016fm\u011brech se relativn\u00ed vlhkost nezm\u011bnila.<\/p>\n

Plo\u0161n\u00e9 rozm\u00edst\u011bn\u00ed oblast\u00ed se zvy\u0161uj\u00edc\u00ed se potenci\u00e1ln\u00ed evapotranspirac\u00ed odr\u00e1\u017e\u00ed zv\u00fd\u0161en\u00ed teplot tamt\u00e9\u017e. V souladu se zm\u011bnou ro\u010dn\u00edho chodu teplot roste potenci\u00e1ln\u00ed evapotranspirace v cel\u00e9 \u010cR p\u0159edev\u0161\u00edm v dubnu a v \u010dervnu o 3\u20137 % a v listopadu a\u017e o 6\u201311 %, ov\u0161em absolutn\u00ed hodnoty potenci\u00e1ln\u00ed evapotranspirace na konci roku jsou minim\u00e1ln\u00ed a stejn\u011b tak i dopad tohoto zv\u00fd\u0161en\u00ed na vodn\u00ed bilanci. Ke zv\u00fd\u0161en\u00ed o 2\u20133 % doch\u00e1z\u00ed tak\u00e9 na Morav\u011b v \u010dervenci a srpnu. Krom\u011b BO horn\u00ed Labe, horn\u00ed Vltava, Oh\u0159e a B\u00edlina bylo v ro\u010dn\u00edch pr\u016fm\u011brech zji\u0161t\u011bno zv\u00fd\u0161en\u00ed potenci\u00e1ln\u00ed evapotranspirace v sedmi ostatn\u00edch BO o 2\u20133 %, kter\u00e9 v dlouhodob\u00e9 perspektiv\u011b vytv\u00e1\u0159\u00ed zv\u00fd\u0161en\u00fd tlak na vodn\u00ed zdroje, podobn\u011b jako zv\u011bt\u0161en\u00ed potenci\u00e1ln\u00ed evapotranspirace v dubnu a \u010dervnu.<\/p>\n

Ke zv\u00fd\u0161en\u00ed aktu\u00e1ln\u00ed evapotranspirace (obr. 4<\/em>) doch\u00e1z\u00ed v m\u011bs\u00edc\u00edch s dostupnou z\u00e1sobou p\u016fdn\u00ed vody pro v\u00fdpar v reakci na p\u0159\u00edpadn\u00e9 zv\u00fd\u0161en\u00ed teploty, je tedy i v\u00fdslednic\u00ed m\u00edrn\u00e9ho zv\u00fd\u0161en\u00ed sr\u00e1\u017eek na jihu a z\u00e1pad\u011b \u010cech, kter\u00e9 lze dovodit z anal\u00fdzy jednotliv\u00fdch bilan\u010dn\u00edch povod\u00ed. K n\u00e1r\u016fstu evapotranspirace tak doch\u00e1z\u00ed v dubnu v BO Berounka, horn\u00ed Vltava a Dyje o 5\u20137 %, v \u010dervnu a \u010dervenci v BO horn\u00ed Vltava o 2\u20133 %, stejn\u011b jako v \u010dervenci v BO horn\u00ed Labe a doln\u00ed Labe. Krom\u011b severoz\u00e1padu \u010cech byl zji\u0161t\u011bn n\u00e1r\u016fst evapotranspirace v listopadu v cel\u00e9 \u010cR o 6\u201310 %, ale jedn\u00e1 se op\u011bt o hodnoty m\u00e1lo v\u00fdznamn\u00e9 vzhledem k celkov\u011b mal\u00e9mu v\u00fdparu p\u0159i \u2013 v r\u00e1mci ro\u010dn\u00edho chodu \u2013 n\u00edzk\u00fdch teplot\u00e1ch.<\/p>\n

\"pozorovane-zmeny-obr3\"<\/a><\/p>\n

Obr. 3. Line\u00e1rn\u00ed trendy (%\/10 let) \u0159ad pr\u016fm\u011brn\u00fdch m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch a ro\u010dn\u00edch hodnot relativn\u00ed vlhkosti vzduchu v deseti bilan\u010dn\u00edch oblastech v obdob\u00ed 1980\u20132013
\nFig. 3. Linear trends (%\/10 years) in series of mean monthly and annual relative air humidity from 10 balance regions during the 1980\u20132013 period<\/h6>\n

V r\u00e1mci cel\u00e9ho roku bylo zji\u0161t\u011bno zv\u011bt\u0161en\u00ed evapotranspirace ve \u010dty\u0159ech BO na jihu a z\u00e1pad\u011b \u010cR o 3\u20134 %. P\u0159i posuzov\u00e1n\u00ed t\u011bchto zm\u011bn je p\u0159itom d\u016fle\u017eit\u00e9, \u017ee velikost ro\u010dn\u00ed evapotranspirace je ur\u010dov\u00e1na p\u0159edev\u0161\u00edm charakterem kombinace teplot a sr\u00e1\u017eek v obdob\u00ed od dubna do \u0159\u00edjna, \u010di sp\u00ed\u0161e od kv\u011btna do z\u00e1\u0159\u00ed.<\/p>\n

\"pozorovane-zmeny-obr4\"<\/a><\/p>\n

Obr. 4. Line\u00e1rn\u00ed trendy (%\/10 let) \u0159ad m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch a ro\u010dn\u00edch hodnot aktu\u00e1ln\u00ed evapotranspirace v deseti bilan\u010dn\u00edch oblastech v obdob\u00ed 1980\u20132013
\nFig. 4. Linear trends (%\/10 years) in series of monthly and annual actual evapotranspiration from 10 balance regions during the 1980\u20132013 period<\/h6>\n\"pozorovane-zmeny-obr5\"<\/a>\n
Obr. 5. Line\u00e1rn\u00ed trendy (%\/10 let) \u0159ad pr\u016fm\u011brn\u00fdch m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch a ro\u010dn\u00edch m\u011b\u0159en\u00fdch pr\u016ftok\u016f v 74 vodom\u011brn\u00fdch stanic\u00edch uzav\u00edraj\u00edc\u00edch bilan\u010dn\u00ed povod\u00ed v obdob\u00ed 1980\u20132013
\nFig. 5. Linear trends (%\/10 years) in series of mean monthly and annual measured discharge from 74 gauging stations monitoring balance river basins during the 1980\u20132013 period<\/h6>\n

Zm\u011bny ro\u010dn\u00edho chodu p\u0159irozen\u00e9ho odtoku do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry koresponduj\u00ed se zm\u011bnami m\u011b\u0159en\u00e9ho odtoku. V n\u011bkter\u00fdch BO (Oh\u0159e a B\u00edlina) se v\u0161ak v\u00fdsledky zdaj\u00ed b\u00fdt ovlivn\u011bny zp\u016fsobem o\u010di\u0161t\u011bn\u00ed pr\u016ftok\u016f od vliv\u016f p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159evod\u016f vody, u obou typ\u016f odtoku pak i jeho vy\u010d\u00edslen\u00edm z mezipovod\u00ed, kter\u00e9 je v\u017edy zat\u00ed\u017eeno v\u00fdznamnou chybou, tedy p\u0159edev\u0161\u00edm v p\u0159\u00edpad\u011b BO doln\u00ed Vltava a S\u00e1zava a BO doln\u00ed Labe. A\u010dkoli tedy byl v BO doln\u00ed Labe ve t\u0159ech m\u011bs\u00edc\u00edch detekov\u00e1n n\u00e1r\u016fst m\u011b\u0159en\u00e9ho odtoku o pr\u016fm\u011brn\u011b 15 % a podobn\u011b jeho pokles v BO Oh\u0159e a B\u00edlina, nelze tyto v\u00fdsledky vzhledem k povaze ovlivn\u011bn\u00ed dat pova\u017eovat za pr\u016fkazn\u00e9, a to i s ohledem na zm\u011bny ro\u010dn\u00edho chodu ostatn\u00edch bilan\u010dn\u00edch veli\u010din, z jejich\u017e vztah\u016f takto v\u00fdrazn\u00e9 zm\u011bny odtoku nevypl\u00fdvaj\u00ed. Zm\u011bny odtoku jsou proto nam\u00edsto mapy BO demonstrov\u00e1ny na bodov\u00e9 map\u011b vodom\u011brn\u00fdch stanic, kter\u00e9 reprezentuj\u00ed ucelen\u00e1 bilan\u010dn\u00ed povod\u00ed a kter\u00fdch je podstatn\u011b v\u00edce, tak\u017ee p\u0159\u00edpadn\u00e9 zm\u011bny odtoku region\u00e1ln\u00edho rozsahu by byly z\u0159eteln\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

Trend m\u011b\u0159en\u00e9ho (obr. 5<\/em>) i p\u0159irozen\u00e9ho odtoku je velmi podobn\u00fd. Krom\u011b poklesu odtoku v dev\u00edti bilan\u010dn\u00edch povod\u00edch p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b na severov\u00fdchod\u011b \u010cech o pr\u016fm\u011brn\u011b 17 % v kv\u011btnu byly v ostatn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch nalezeny trendy pouze v ojedin\u011bl\u00fdch p\u0159\u00edpadech, z kter\u00fdch nelze vyvozovat obecn\u00e9 z\u00e1v\u011bry. V \u0159ad\u00e1ch pr\u016fm\u011brn\u00fdch ro\u010dn\u00edch m\u011b\u0159en\u00fdch a p\u0159irozen\u00fdch pr\u016ftok\u016f nebyl zji\u0161t\u011bn trend.<\/p>\n

\"pozorovane-zmeny-obr6\"<\/a><\/p>\n

Obr. 6. Line\u00e1rn\u00ed trendy (%\/10 let) v \u0159ad\u00e1ch m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch a ro\u010dn\u00edch sedmidenn\u00edch klouzav\u00fdch minim m\u011b\u0159en\u00fdch denn\u00edch pr\u016ftok\u016f pro 161 vodom\u011brn\u00fdch stanic v obdob\u00ed 1971\u20132013
\nFig. 6. Linear trends (%\/10 years) in monthly and annual series of 7-day running minimum discharges for 161 gauging stations in the 1971\u20132013 period<\/h6>\n

Denn\u00ed pr\u016ftoky \u2013 pr\u016fm\u011bry a minima<\/h3>\n

Nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed charakteristikou trendu m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch pr\u016fm\u011br\u016f denn\u00edch pr\u016ftok\u016f ve 161 vodom\u011brn\u00fdch stanic\u00edch, kter\u00e9 jsou vyu\u017e\u00edv\u00e1ny pro stanoven\u00ed z\u00e1kladn\u00edho odtoku, je n\u00e1r\u016fst odtoku v b\u0159eznu u 31 stanic v p\u00e1su z ji\u017en\u00edch do v\u00fdchodn\u00edch \u010cech v pr\u016fm\u011bru o 15 % a pokles v kv\u011btnu u 32 stanic p\u0159edev\u0161\u00edm v severn\u00edch \u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b o pr\u016fm\u011brn\u011b 13 %, v srpnu u 17 stanic p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b na severn\u00ed Morav\u011b o pr\u016fm\u011brn\u011b 10 % a v prosinci, op\u011bt p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b na Morav\u011b, v\u00fdrazn\u011bji na severn\u00ed, v pr\u016fm\u011bru o 12 % u 39 stanic. Zm\u011bna v r\u00e1mci jednotliv\u00fdch m\u011bs\u00edc\u016f nen\u00ed natolik v\u00fdrazn\u00e1, aby byla detekov\u00e1na v \u0159ad\u011b pr\u016fm\u011brn\u00fdch ro\u010dn\u00edch hodnot.<\/p>\n

Pokles m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch minim odtoku (obr. 6<\/em>) je v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e u m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch pr\u016fm\u011br\u016f. Od dubna do prosince p\u0159eva\u017euje nebo byl zji\u0161t\u011bn pouze pokles u 9 a\u017e 30\u202fstanic (nejv\u011bt\u0161\u00ed po\u010dty stanic v l\u00e9t\u011b) od 12 do 17 %, p\u0159i\u010dem\u017e poklesy jsou \u010detn\u011bj\u0161\u00ed a v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed na Morav\u011b a v severov\u00fdchodn\u00edch \u010cech\u00e1ch. Podobn\u011b jako u pr\u016fm\u011brn\u00fdch hodnot i v minimech byl v p\u00e1su z ji\u017en\u00edch do v\u00fdchodn\u00edch \u010cech zji\u0161t\u011bn n\u00e1r\u016fst odtoku v b\u0159eznu pr\u016fm\u011brn\u011b o 19 %, ale stanic je m\u00e9n\u011b, pouze 13. Poklesy v m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch minimech jsou natolik v\u00fdrazn\u00e9 a v pr\u016fb\u011bhu roku \u010dast\u00e9, \u017ee se projevuj\u00ed i poklesy ro\u010dn\u00edch minim, kde u 25 stanic byl zji\u0161t\u011bn pokles pr\u016fm\u011brn\u011b o 18 %. N\u00e1r\u016fsty minim jsou v\u00fdjime\u010dn\u00e9, t\u00fdkaj\u00ed se pouze dvou stanic.<\/p>\n

Z\u00e1kladn\u00ed odtok \u2013 pr\u016fm\u011bry a minima<\/h3>\n

Zm\u011bny pr\u016fm\u011brn\u00e9ho m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edho z\u00e1kladn\u00edho odtoku z hlediska plo\u0161n\u00e9ho roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed sleduj\u00ed zm\u011bny celkov\u00e9ho odtoku. Poklesy se tedy projevuj\u00ed nejv\u00edce na Morav\u011b (v\u00fdrazn\u011bji na severn\u00ed), v severov\u00fdchodn\u00edch \u010cech\u00e1ch, na ja\u0159e v\u00edce v \u010cech\u00e1ch. N\u00e1r\u016fsty jsou v\u00fdjime\u010dn\u00e9, zat\u00edmco v\u00fdrazn\u011b p\u0159eva\u017euje pokles krom\u011b b\u0159ezna ve v\u0161ech m\u011bs\u00edc\u00edch roku, nejv\u00fdrazn\u011bji v lednu, v obdob\u00ed od kv\u011btna do srpna a v prosinci u 16 a\u017e 30 stanic pr\u016fm\u011brn\u011b o 14 a\u017e 16 %. Do\u0161lo tak\u00e9 ke zm\u011bn\u011b ro\u010dn\u00edch pr\u016fm\u011br\u016f z\u00e1kladn\u00edho odtoku, kdy u 15 stanic byl zaznamen\u00e1n pokles pr\u016fm\u011brn\u011b o 14 % a u \u0161esti stanic n\u00e1r\u016fst pr\u016fm\u011brn\u011b o 8 %.<\/p>\n

\"pozorovane-zmeny-obr7\"<\/a><\/p>\n

Obr. 7. Line\u00e1rn\u00ed trendy (%\/10 let) v \u0159ad\u00e1ch m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch a ro\u010dn\u00edch sedmidenn\u00edch klouzav\u00fdch minim separovan\u00e9ho z\u00e1kladn\u00edho odtoku pro 161 vodom\u011brn\u00fdch stanic na \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky v obdob\u00ed 1971\u20132013
\nFig. 7. Linear trends (%\/10 years) in monthly and annual series of 7-day running minimum baseflow for 161 gauging stations situated in the Czech Republic in the 1971\u20132013 period<\/h6>\n

Plo\u0161n\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed velikosti a koncentrace zm\u011bn m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch minim z\u00e1kladn\u00edho odtoku je stejn\u00e9 jako u pr\u016fm\u011brn\u00fdch hodnot, v\u00fdrazn\u011b ale p\u0159eva\u017euje pokles, krom\u011b b\u0159ezna ve v\u0161ech m\u011bs\u00edc\u00edch roku, op\u011bt nejv\u00fdrazn\u011bji v lednu, od kv\u011btna do srpna a v prosinci, a to u 16 a\u017e 30 stanic pr\u016fm\u011brn\u011b o 14 a\u017e 18 %. Podobn\u011b i u ro\u010dn\u00edch minim byl u 22 stanic zji\u0161t\u011bn pokles pr\u016fm\u011brn\u011b o 19 % a pouze u dvou stanic n\u00e1r\u016fst pr\u016fm\u011brn\u011b o 7 % (obr. 7<\/em>).<\/p>\n

Vrty \u2013 pr\u016fm\u011bry a minima<\/h3>\n

U pr\u016fm\u011brn\u00fdch m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch stav\u016f hladin v m\u011blk\u00fdch vrtech p\u0159ekvapiv\u011b p\u0159eva\u017euje v zimn\u00edm p\u016flroce (listopad a\u017e duben) vzestup hladin (23 a\u017e 42 vrt\u016f) nad poklesy (5 a\u017e 18 vrt\u016f), v letn\u00edm p\u016flroce byly zaznamen\u00e1ny p\u0159ibli\u017en\u011b stejn\u011b \u010detn\u00e9 vzestupy i poklesy, a to u 12 a\u017e 20 vrt\u016f. Poklesy v letn\u00ed \u010d\u00e1sti roku se vyskytuj\u00ed sp\u00ed\u0161e v severov\u00fdchodn\u00edch \u010cech\u00e1ch a na severn\u00ed Morav\u011b. Pr\u016fm\u011brn\u00e1 velikost vzestupu v zimn\u00edm p\u016flroce \u010din\u00ed 0,28\u20130,32\u202fn\u00e1sobek sm\u011brodatn\u00e9 odchylky s<\/em>. Z hlediska pr\u016fm\u011brn\u00fdch ro\u010dn\u00edch stav\u016f hladin ve vrtech byl zji\u0161t\u011bn u 24 objekt\u016f vzestup pr\u016fm\u011brn\u011b o 0,28 s<\/em> a u 12 objekt\u016f pokles o 0,29 s<\/em>.<\/p>\n

U minim\u00e1ln\u00edch m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch stav\u016f hladin (obr. 8<\/em>) tak\u00e9 p\u0159eva\u017euje v zimn\u00edm p\u016flroce vzestup u 22 a\u017e 34 vrt\u016f pr\u016fm\u011brn\u011b o 0,26\u20130,29 s<\/em> nad poklesy, kter\u00fdch je pouze 9 a\u017e 13 o velikosti pr\u016fm\u011brn\u011b 0,25\u20130,32 s<\/em>. V letn\u00edm p\u016flroce po\u010detn\u011b m\u00edrn\u011b p\u0159eva\u017euj\u00ed poklesy nad vzestupy, objekt\u016f se zvy\u0161uj\u00edc\u00ed se hladinou je 18 a\u017e 28 oproti 14 a\u017e 19 vrt\u016fm, u kter\u00fdch do\u0161lo ke sn\u00ed\u017een\u00ed hladiny. Velikost zv\u00fd\u0161en\u00ed je v rozsahu pr\u016fm\u011brn\u011b 0,26\u20130,31 s<\/em> a velikost sn\u00ed\u017een\u00ed hladiny \u010din\u00ed prakticky stejn\u011b 0,27\u20130,35 s<\/em>. Vrty s poklesem hladiny jsou soust\u0159ed\u011bny op\u011bt v severov\u00fdchodn\u00edch \u010cech\u00e1ch a na severn\u00ed Morav\u011b, vrty s vzestupem hladiny pon\u011bkud p\u0159ekvapiv\u011b na ji\u017en\u00ed Morav\u011b. U ro\u010dn\u00edch minim stav\u016f hladin p\u0159eva\u017euj\u00ed vzestupy (24 vrt\u016f; 0,3 s<\/em>) nad poklesy (15 vrt\u016f; 0,27 s<\/em>), vzestupy jsou koncentrov\u00e1ny na jihu Moravy.<\/p>\n

\"pozorovane-zmeny-obr8\"<\/a><\/p>\n

Obr. 8. Line\u00e1rn\u00ed trendy (n\u00e1sobek sm\u011brodatn\u00e9 odchylky s<\/em>\/10 let) minim\u00e1ln\u00edch m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch a ro\u010dn\u00edch stav\u016f hladiny 154 m\u011blk\u00fdch vrt\u016f v obdob\u00ed 1971\u20132013
\nFig. 8. Linear trends (multiples of standard deviation s<\/em>\/10 years) recorded as monthly and annual minima for 154 shallow borehole levels in the 1971\u20132013 period<\/h6>\n

Prameny \u2013 pr\u016fm\u011bry a minima<\/h3>\n

Plo\u0161n\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed i velikost a orientace trendu pr\u016fm\u011brn\u00fdch i minim\u00e1ln\u00edch (obr. 9<\/em>) m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch vydatnost\u00ed pramen\u016f jsou prakticky toto\u017en\u00e9. S v\u00fdjimkou b\u0159ezna u pr\u016fm\u011brn\u00fdch vydatnost\u00ed z\u0159eteln\u011b po cel\u00fd rok p\u0159eva\u017euj\u00ed poklesy nad n\u00e1r\u016fsty, klesla vydatnost p\u0159ibli\u017en\u011b 16 a\u017e 26 pramen\u016f, n\u00e1r\u016fsty byly zji\u0161t\u011bny u jednoho a\u017e dev\u00edti pramen\u016f. Poklesy jsou v\u011bt\u0161\u00ed, o velikosti v p\u0159\u00edpad\u011b pr\u016fm\u011br\u016f nej\u010dast\u011bji 0,35\u20130,54 s<\/em>, minim 0,31\u20130,49 s<\/em>, s n\u00e1r\u016fsty velmi podobn\u00fdmi, kter\u00e9 u pr\u016fm\u011br\u016f p\u0159edstavuj\u00ed 0,32\u20130,53 s<\/em>, u minim 0,32\u20130,57 s<\/em>. U ro\u010dn\u00edch pr\u016fm\u011brn\u00fdch i minim\u00e1ln\u00edch vydatnost\u00ed p\u0159eva\u017euj\u00ed poklesy nad n\u00e1r\u016fsty, p\u0159i\u010dem\u017e pokles o velikosti 0,41\u202fs<\/em>, resp. 0,37 s<\/em> byl zji\u0161t\u011bn u 18, resp. 20 objekt\u016f, zat\u00edmco vzestup o velikosti 0,39 s<\/em>, resp. 0,24 s<\/em> u t\u0159\u00ed, resp. \u0161esti objekt\u016f. Objekty s poklesem vydatnosti jsou v\u00fdrazn\u011b soust\u0159ed\u011bny na severu \u010cech, co\u017e by bylo mo\u017en\u00e9 p\u0159i\u010d\u00edtat sp\u00ed\u0161e zp\u016fsobu m\u011b\u0159en\u00ed a jejich vyhodnocen\u00ed ne\u017e p\u0159irozen\u00fdm p\u0159\u00ed\u010din\u00e1m. Pokles vydatnost\u00ed se tak\u00e9 \u010dasto vyskytuje u pramen\u016f st\u0159edn\u00ed Moravy.<\/p>\n

\"pozorovane-zmeny-obr9\"<\/a><\/p>\n

Obr. 9. Line\u00e1rn\u00ed trendy (n\u00e1sobek sm\u011brodatn\u00e9 odchylky s<\/em>\/10 let) minim\u00e1ln\u00edch m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch a ro\u010dn\u00edch vydatnost\u00ed 114 pramen\u016f v obdob\u00ed 1971\u20132013
\nFig. 9. Linear trends (multiples of standard deviation s<\/em>\/10 years) recorded as monthly and annual minima for 114 springs in the 1971\u20132013 period<\/h6>\n

Z\u00e1v\u011br<\/h2>\n

V \u0159ad\u00e1ch hodnocen\u00fdch bilan\u010dn\u00edch veli\u010din byl mezi lety 1980\u20132013 zji\u0161t\u011bn p\u0159edev\u0161\u00edm vzestup pr\u016fm\u011brn\u00fdch ro\u010dn\u00edch teplot v \u010d\u00e1sti \u010cR o 0,4 \u00b0C za desetilet\u00ed a vzestup teplot v cel\u00e9 \u010cR v dubnu, \u010dervnu a v listopadu o 0,4\u20130,9 \u00b0C a na Morav\u011b i v \u010dervenci a srpnu o 0,5\u20130,7 \u00b0C. Sr\u00e1\u017eky poklesly v severn\u00edch a v\u00fdchodn\u00edch \u010cech\u00e1ch v dubnu pr\u016fm\u011brn\u011b o 15\u201319 %, a naopak vzrostly na jihu \u010cech o 13 % v \u010dervnu, co\u017e se celkov\u011b projevilo n\u00e1r\u016fstem ro\u010dn\u00edch \u00fahrn\u016f sr\u00e1\u017eek na jihu \u010cech o 5 %. Z\u00e1soba vody ve sn\u011bhov\u00e9 pokr\u00fdvce poklesla v prosinci na severu Moravy o 17 %. U relativn\u00ed vlhkosti vzduchu do\u0161lo ke zm\u011bn\u011b ro\u010dn\u00edho chodu v \u0159\u00e1du 0,5\u20131,5 %. Vlhkost vzrostla v chladn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti roku p\u0159edev\u0161\u00edm na Morav\u011b, pop\u0159. v cel\u00e9 \u010cR, a naopak klesla na ja\u0159e v \u010d\u00e1sti \u010cech. K n\u00e1r\u016fstu evapotranspirace doch\u00e1z\u00ed v dubnu, \u010dervnu a \u010dervenci v jihoz\u00e1padn\u00edch \u010cech\u00e1ch o 2\u20133 % a o 3\u20134 % zde vzrostla evapotranspirace i v r\u00e1mci cel\u00e9ho roku.<\/p>\n

Z bilan\u010dn\u00edho hlediska tedy do\u0161lo k poklesu sr\u00e1\u017eek v severn\u00edch a v\u00fdchodn\u00edch \u010cech\u00e1ch v dubnu, jejich n\u00e1r\u016fstu na jihu \u010cech v \u010dervnu i v r\u00e1mci ro\u010dn\u00ed bilance, k poklesu z\u00e1sob sn\u011bhu na severn\u00ed Morav\u011b, k vzestupu teplot v tepl\u00e9 \u010d\u00e1sti roku v \u010cech\u00e1ch a je\u0161t\u011b v\u00fdrazn\u011bji na Morav\u011b a d\u00e1le k n\u00e1r\u016fstu evapotranspirace v jihoz\u00e1padn\u00edch \u010cech\u00e1ch vlivem kombinace vy\u0161\u0161\u00edch teplot a dostupnosti vody v d\u016fsledku vy\u0161\u0161\u00edch sr\u00e1\u017eek. Krom\u011b vy\u0161\u0161\u00edch sr\u00e1\u017eek na jihu \u010cech se jedn\u00e1 v\u00fdhradn\u011b o faktory, kter\u00e9 dostupnost vodn\u00edch zdroj\u016f ovliv\u0148uj\u00ed negativn\u011b. T\u011bmto trend\u016fm a jejich lokalizaci odpov\u00edd\u00e1 i pokles odtoku v \u010d\u00e1sti bilan\u010dn\u00edch stanic na severov\u00fdchod\u011b \u010cech pr\u016fm\u011brn\u011b o 17 % v kv\u011btnu.<\/p>\n

T\u011bmto zji\u0161t\u011bn\u00edm odpov\u00edd\u00e1 i pokles odtoku v sad\u011b 161 vodom\u011brn\u00fdch stanic mezi lety 1971\u20132013 v kv\u011btnu p\u0159edev\u0161\u00edm v severn\u00edch \u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b o pr\u016fm\u011brn\u011b 13 % za desetilet\u00ed, v srpnu a prosinci na severn\u00ed Morav\u011b. U \u010d\u00e1sti stanic ale tak\u00e9 odtok vzrostl, nicm\u00e9n\u011b je kompenzov\u00e1n v jin\u00fdch \u010d\u00e1stech roku. V minimech odtoku poklesy p\u0159eva\u017euj\u00ed nad vzestupy, nejv\u00edce pokles\u016f je v l\u00e9t\u011b a v pr\u016fb\u011bhu cel\u00e9ho roku jsou \u010detn\u011bj\u0161\u00ed a v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed na Morav\u011b a v severov\u00fdchodn\u00edch \u010cech\u00e1ch, pokles je z\u0159eteln\u00fd i v ro\u010dn\u00ed bilanci. Zm\u011bny pr\u016fm\u011brn\u00e9ho z\u00e1kladn\u00edho odtoku jsou podobn\u00e9 jako zm\u011bny celkov\u00e9ho odtoku. Poklesy se tedy projevuj\u00ed nejv\u00edce na Morav\u011b, v\u00fdrazn\u011bji na severn\u00ed, a v severov\u00fdchodn\u00edch \u010cech\u00e1ch. Minima z\u00e1kladn\u00edho odtoku se m\u011bn\u00ed v\u00fdrazn\u011bji, p\u0159eva\u017euje pokles nad vzestupy, krom\u011b b\u0159ezna ve v\u0161ech m\u011bs\u00edc\u00edch roku, nejv\u00fdrazn\u011bji v lednu, od kv\u011btna do srpna a v prosinci.<\/p>\n

A\u010dkoli tyto z\u00e1v\u011bry mohou p\u0159i \u010dast\u00e9m u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed v\u00fdrazu \u201epokles\u201c vyzn\u00edvat pesimisticky, plat\u00ed, \u017ee na v\u00fdrazn\u00e9 v\u011bt\u0161in\u011b stanic nebyl zji\u0161t\u011bn statisticky v\u00fdznamn\u00fd trend. Na druh\u00e9 stran\u011b je ov\u0161em z\u0159ejm\u00e1 shoda v roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9m v\u00fdskytu z hlediska vodn\u00edch zdroj\u016f negativn\u00edho trendu na severov\u00fdchod\u011b \u010cR.<\/p>\n

V pr\u016fb\u011bhu roku i v ro\u010dn\u00ed bilanci byl d\u00e1le u pr\u016fm\u011brn\u00fdch i minim\u00e1ln\u00edch vydatnost\u00ed \u0159ady pramen\u016f mezi lety 1971\u20132013 zji\u0161t\u011bn pokles kolem 0,4 s<\/em> za desetilet\u00ed, zv\u011bt\u0161en\u00ed vydatnost\u00ed je nev\u00fdrazn\u00e9, ale u v\u011bt\u0161iny objekt\u016f nebyla zji\u0161t\u011bna \u017e\u00e1dn\u00e1 zm\u011bna.<\/p>\n

Do celkov\u00e9ho obrazu p\u0159\u00edli\u0161 nezapad\u00e1 v\u00fdvoj hladin m\u011blk\u00fdch vrt\u016f. U minim v letn\u00edm p\u016flroce sice po\u010detn\u011b m\u00edrn\u011b p\u0159eva\u017euj\u00ed poklesy nad vzestupy, oboje o velikosti kolem 0,3 s<\/em>, ale v zimn\u00edm p\u016flroce je naopak \u010dast\u011bj\u0161\u00ed vzestup. V ro\u010dn\u00ed bilanci m\u00edrn\u011b p\u0159eva\u017euj\u00ed vzestupy hladin, ale u velk\u00e9 v\u011bt\u0161iny objekt\u016f nedoch\u00e1z\u00ed k \u017e\u00e1dn\u00e9 zm\u011bn\u011b. U pr\u016fm\u011brn\u00fdch hladin bylo vzestup\u016f hladin zji\u0161t\u011bno v\u00edce.<\/p>\n

Pod\u011bkov\u00e1n\u00ed<\/h3>\n

\u010cl\u00e1nek vznikl na z\u00e1klad\u011b dat a v\u00fdsledk\u016f \u010cesk\u00e9ho hydrometeorologick\u00e9ho \u00fastavu.<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

This study investigated changes in time series of hydrological balance components using trend detection.<\/p>\n","protected":false},"author":8,"featured_media":407,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":"","_members_access_role":[],"_members_access_error":""},"categories":[86],"tags":[110,111,106,112,108,109],"coauthors":[32],"class_list":["post-828","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-hydraulics-hydrology-and-hydrogeology","tag-baseflow","tag-boreholes","tag-hydrological-balance","tag-springs","tag-stream-flow","tag-water-sources"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/828","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/8"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=828"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/828\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":30289,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/828\/revisions\/30289"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media\/407"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=828"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=828"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=828"},{"taxonomy":"author","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/coauthors?post=828"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}