{"id":7600,"date":"2020-02-26T10:31:17","date_gmt":"2020-02-26T09:31:17","guid":{"rendered":"https:\/\/www.vtei.cz\/?p=7600"},"modified":"2024-07-17T09:51:44","modified_gmt":"2024-07-17T08:51:44","slug":"growth-and-decline-of-fishery-in-podebrady-and-nymburk-estates-from-the-point-of-view-of-historical-hydrology","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/2020\/02\/growth-and-decline-of-fishery-in-podebrady-and-nymburk-estates-from-the-point-of-view-of-historical-hydrology\/","title":{"rendered":"Growth and decline of fishery in Pod\u011bbrady and Nymburk Estates from the point of view of historical hydrology"},"content":{"rendered":"

<\/i> This article is available in Czech only. For translation or more information on this topic, please contact author.<\/h4>\n

 <\/p>\n

\u201eOkolnost, \u017ee z\u00a0b\u00fdval\u00e9ho rybni\u010dn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed ve st\u0159edn\u00edm Polab\u00ed zbyly do na\u0161ich dob jen nepatrn\u00e9 trosky, zp\u016fsobila, \u017ee velk\u00e1 v\u011bt\u0161ina prac\u00ed o\u00a0\u010desk\u00e9m rybnik\u00e1\u0159stv\u00ed a\u00a0rybn\u00edc\u00edch, a\u00a0to i\u00a0prac\u00ed historick\u00fdch, se o\u00a0n\u011bm t\u00e9m\u011b\u0159 nezmi\u0148uje.\u201d<\/em><\/p>\n

RNDr. Josef Veverka, autor publikac\u00ed o\u00a0rybn\u00edk\u00e1\u0159stv\u00ed na Pod\u011bbradsku a\u00a0Nymbursku v\u00a0roce 1949 p\u0159ed sv\u00fdm dlouholet\u00fdm v\u011bzn\u011bn\u00edm.<\/p>\n

Souhrn<\/h2>\n

T\u00e9matem \u010dl\u00e1nku je z\u00e1nik rybn\u00edk\u016f anebo cel\u00fdch rybni\u010dn\u00edch syst\u00e9m\u016f v\u00a0oblasti Pod\u011bbrad a\u00a0Nymburka, a\u00a0to zejm\u00e9na v\u00a0obdob\u00edch sucha. Tato souvislost nen\u00ed zcela zjevn\u00e1, kdy\u017e uv\u00e1\u017e\u00edme v\u00fdznam rybn\u00edk\u016f v\u00a0d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch dob\u00e1ch jako z\u00e1sobu energie i\u00a0vody. Na n\u011bkolika uk\u00e1zk\u00e1ch poukazujeme na u\u017eitek, kter\u00fd mohl rybn\u00edk poskytnout. Abychom oz\u0159ejmili tyto souvislosti, u\u017eili jsme nejstar\u0161\u00ed \u0159ady vodn\u00edch stav\u016f a\u00a0tak\u00e9 z\u00e1znamy minim\u00e1ln\u00edch vodn\u00edch stav\u016f na hladov\u00fdch kamenech. Nejv\u011bt\u0161\u00ed rybn\u00edk na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky, Blato, na kter\u00fd jsme se p\u0159edev\u0161\u00edm zam\u011b\u0159ili, zanikl v\u00a0dob\u011b katastrof\u00e1ln\u00edho sucha roku 1790. M\u016f\u017ee b\u00fdt z\u00e1nik podobn\u00fdch rybn\u00edk\u016f vysv\u011btlen tak\u00e9 suchem?<\/p>\n

\u00davod<\/h2>\n

Obdob\u00ed extr\u00e9mn\u00edch povodn\u00ed 1997\u20132013 zd\u00e1 se pominulo. Bohu\u017eel, v\u00a0letech 2014\u20132019 byly povodn\u011b vyst\u0159\u00edd\u00e1ny periodou extr\u00e9mn\u00edho sucha. Ji\u017e dnes je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee sou\u010dasn\u00fd nep\u0159\u00edzniv\u00fd pr\u016fb\u011bh po\u010das\u00ed m\u00e1 v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed a\u00a0dlouhodob\u011bj\u0161\u00ed dopady ne\u017e p\u0159edchoz\u00ed povodn\u011b. Aktu\u00e1ln\u00ed stav m\u00e1 snad jedinou v\u00fdhodu z\u00a0hlediska odborn\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed, toti\u017e mo\u017enost hloub\u011bji porozum\u011bt d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edm epizod\u00e1m sucha, dokonce i\u00a0t\u011bm ve vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed minulosti n\u011bkolika stalet\u00ed. M\u00e1me dobrou p\u0159\u00edle\u017eitost mnoh\u00e9 zaznamenat, pochopit a\u00a0naj\u00edt paralely v\u00a0minulosti.<\/p>\n

Obecn\u011b se soud\u00ed, \u017ee ub\u00fdv\u00e1n\u00ed rybn\u00edk\u016f odstartovala t\u0159icetilet\u00e1 v\u00e1lka. Rozhoduj\u00edc\u00ed byly zm\u011bny v\u00a0zem\u011bd\u011blstv\u00ed a\u00a0po\u010detn\u00ed n\u00e1r\u016fst obyvatelstva zejm\u00e9na v\u00a018. stolet\u00ed [1\u20133]. Jin\u00fdmi slovy, vin\u00edkem z\u00e1niku v\u011bt\u0161iny rybn\u00edk\u016f byl hlad po orn\u00e9 p\u016fd\u011b, po p\u016fd\u011b rybni\u010dn\u00edch p\u00e1nv\u00ed, kter\u00e9 slibovaly zna\u010dn\u00e9 v\u00fdd\u011blky. Tak jak se prosazovaly v\u00a018. stolet\u00ed v\u00edc a\u00a0v\u00edc osv\u00edcensk\u00e9 n\u00e1zory a\u00a0z\u00a0nich odvozen\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 teorie, p\u0159est\u00e1valo m\u00edt rybni\u010dn\u00ed hospod\u00e1\u0159stv\u00ed pov\u011bst v\u00fdnosn\u00e9ho podnik\u00e1n\u00ed. Nov\u011bj\u0161\u00ed pohledy ale upozor\u0148uj\u00ed i\u00a0na ekonomick\u00e9 aspekty, kter\u00e9 m\u011bly p\u016fvod ji\u017e v\u00a0druh\u00e9 polovin\u011b 16. stolet\u00ed [4].<\/p>\n

Pokud p\u0159ihl\u00e9dneme k\u00a0obdob\u00edm, kdy k\u00a0ru\u0161en\u00ed rybn\u00edk\u016f na cel\u00e9m na\u0161em \u00fazem\u00ed doch\u00e1zelo, je dal\u0161\u00edm mo\u017en\u00fdm faktorem po\u010das\u00ed, resp. d\u016fsledky n\u011bkolika velmi tepl\u00fdch a\u00a0such\u00fdch period (1761\u20131766) a\u00a0(1781\u20131811). V\u00fdznam n\u011bkter\u00fdch t\u011bchto obdob\u00ed podtrhuje i\u00a0fakt, \u017ee jako minima vodn\u00edch stav\u016f byly vyzna\u010deny n\u011bkter\u00e9 roky t\u011bchto obdob\u00ed (nap\u0159. 1761, 1782, 1790, 1800 a\u00a01811) na hladov\u00fdch kamenech v\u00a0Labi. Ne v\u0161echny doklady tohoto druhu se ale zachovaly, ne v\u0161echny zn\u00e1me. Toto obdob\u00ed bylo bohat\u00e9 i\u00a0na dal\u0161\u00ed extr\u00e9my. Jen zd\u00e1nliv\u011b paradoxn\u011b jsou to i\u00a0tuh\u00e9 zimy a\u00a0jejich d\u016fsledky, jako tvorba nezvykle velk\u00fdch sn\u011bhov\u00fdch z\u00e1sob, neobvykle siln\u00fd z\u00e1mrz na \u0159ek\u00e1ch i\u00a0na rybn\u00edc\u00edch, a\u00a0tak\u00e9 pov\u011bstn\u00e9 povodn\u011b v\u00a0letech 1784, 1785 a\u00a01799.<\/p>\n

N\u00e1m\u011bt tohoto \u010dl\u00e1nku se t\u00fdk\u00e1 sucha jako mo\u017en\u00e9ho \u201ekatalyz\u00e1toru\u201c vzniku a\u00a0z\u00e1niku rybni\u010dn\u00edch soustav. Zam\u011b\u0159ili jsme se na zru\u0161en\u00e9 rybni\u010dn\u00ed soustavy na Pod\u011bbradsku a\u00a0Nymbursku, kter\u00e9 pat\u0159ily k\u00a0 nejv\u011bt\u0161\u00edm rybochovn\u00fdm oblastem a\u00a0kde se nal\u00e9zaly na\u0161e nejv\u011bt\u0161\u00ed rybn\u00edky, mezi nimi i\u00a0mo\u017en\u00e1 v\u016fbec n\u00e1\u0161 nejv\u011bt\u0161\u00ed rybn\u00edk Blato. Polo\u017eili jsme si ale i\u00a0ot\u00e1zku, co bylo Blato, ne\u017e se stalo rybn\u00edkem, jak\u00fd re\u017eim tu mohl panovat p\u0159ed zbudov\u00e1n\u00edm S\u00e1nsk\u00e9ho kan\u00e1lu ve st\u0159edov\u011bku anebo je\u0161t\u011b d\u00e1le, ve vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed minulosti, snad hloub\u011bji do holoc\u00e9nu a\u00a0je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u00edm.<\/p>\n\"\"<\/a>\n

Obr. 1. Schematick\u00fd pl\u00e1n nejv\u011bt\u0161\u00edch rybn\u00edk\u016f Pod\u011bbradska a\u00a0Nymburska z\u00a0roku 1655 [20] (Fiala, Dlouh\u00fd, 1897), zleva rybn\u00edk Chlebsk\u00fd, Bobnick\u00fd, \u0160umbor, Blato, K\u0159e\u010dkovsk\u00fd, \u00damyslovick\u00fd a\u00a0Ok\u0159\u00ednek (?); nejsou vyzna\u010deny p\u0159\u00edtokov\u00e9 kan\u00e1ly, jsou ale vyzna\u010deny hr\u00e1ze se stavidly reguluj\u00edc\u00ed odtok do Mrliny a\u00a0Labe; nepopsan\u00fd rybn\u00edk u\u00a0Kol\u00edna (v\u00a0map\u011b naho\u0159e vpravo) je pravd\u011bpodobn\u011b rybn\u00edk Ba\u010dov
\nFig. 1. The map of the largest fishponds in Pod\u011bbrady and Nymburk county in year 1655 [20] (Fiala, Dlouh\u00fd, 1897), from the left: Chlebsk\u00fd, Bobnick\u00fd, \u0160umbor, Blato, K\u0159e\u010dkovsk\u00fd, \u00damyslovick\u00fd and Ok\u0159\u00ednek (?) fishponds; the inflow canals are not marked on this map, the fishpond dams and water gates are marked; the unnamed fishpond on the map is probably a\u00a0Ba\u010dov fishpond near Kol\u00edn town<\/h6>\n

Metodika, data, dal\u0161\u00ed zdroje a\u00a0z\u00e1jmov\u00e1 oblast<\/h2>\n

Krom\u011b dobov\u00fdch hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch zdroj\u016f najdeme jedny z\u00a0nejstar\u0161\u00edch informac\u00ed o\u00a0nymbursk\u00fdch a\u00a0pod\u011bbradsk\u00fdch rybn\u00edc\u00edch a\u017e u\u00a0historika B. Balb\u00edna (1621\u20131688) [5]. Z\u00a0literatury 18. a\u00a019. stolet\u00ed jsme p\u0159evzali p\u0159\u00edklady dokumentuj\u00edc\u00ed typick\u00e9 dopady sucha v\u00a0oblasti zem\u011bd\u011blstv\u00ed, provozu ml\u00fdn\u016f a\u00a0vyu\u017eit\u00ed rybn\u00edk\u016f z\u00a0pr\u00e1ce V. Krolmuse (1790\u20131861) [6]. Dobov\u00e9 popisy a\u00a0koment\u00e1\u0159e \u00a0z\u00a0obdob\u00ed let 1770 a\u017e 1816 k\u00a0d\u011bj\u016fm na Pod\u011bbradsku poch\u00e1zej\u00ed od mil\u010dick\u00e9ho rycht\u00e1\u0159e a\u00a0kronik\u00e1\u0159e F.\u00a0J.\u00a0Vav\u00e1ka (1741\u20131816) [7\u201313]. Kupodivu minimum zm\u00ednek k\u00a0t\u00e9matu lze naj\u00edt v\u00a0historii Nymburka od pam\u011btn\u00edka ru\u0161en\u00ed rybn\u00edk\u016f, l\u00e9ka\u0159e a\u00a0starosty Nymburka J.\u00a0Merkla (1761\u20131833) [14], s\u00a0n\u00edm\u017e si F. J. Vav\u00e1k dopisoval. Informace o\u00a0meliora\u010dn\u00edch z\u00e1saz\u00edch (1883\u20131892) v\u00a0b\u00fdval\u00e9\u00a0rybni\u010dn\u00ed oblasti poch\u00e1zej\u00ed od n\u011bkdej\u0161\u00edho spr\u00e1vce pod\u011bbradsk\u00e9ho panstv\u00ed a\u00a0inici\u00e1tora regulace Mrliny L. Dole\u017eala [15]. Pro n\u00e1s byly zat\u00edm nedostupn\u00e9 rukopisn\u00e9 pr\u00e1ce k\u00a0rybn\u00edk\u00e1\u0159stv\u00ed od pod\u011bbradsk\u00e9ho l\u00e9k\u00e1rn\u00edka, sb\u011bratele a\u00a0amat\u00e9rsk\u00e9ho archeologa J. Hellicha (1850\u20131931) [16, 17], zakladatele muzea v\u00a0Pod\u011bbradech.<\/p>\n

Pozornost v\u011bnovan\u00e1 rybn\u00edk\u016fm na Pod\u011bbradsku je p\u0159i porovn\u00e1n\u00ed s\u00a0t\u0159ebo\u0148skou soustavou a\u00a0dokonce i\u00a0se soustavou hradeckou mnohem men\u0161\u00ed. Je to patrn\u00e9 t\u00e9m\u011b\u0159 ze v\u0161ech prac\u00ed, kter\u00e9 se rybn\u00edk\u00e1\u0159stv\u00edm a\u00a0jeho histori\u00ed zab\u00fdvaly, v\u010detn\u011b p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00fdch pam\u011btn\u00edch spis\u016f v\u011bnovan\u00fdch historii vodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed. Zcela anebo skoro bez pov\u0161imnut\u00ed p\u0159e\u0161ly nymburskou a\u00a0pod\u011bbradskou rybn\u00edk\u00e1\u0159skou tradici pam\u011btn\u00ed spisy v\u011bnovan\u00e9 vodn\u00edmu hospod\u00e1\u0159stv\u00ed v\u00a0\u010cech\u00e1ch, jako pr\u00e1ce prof. K. Wiesenfelda (1802\u20131870) z\u00a0roku 1845 [18] a\u00a0rady H.\u00a0Franze z\u00a0roku 1891 [19]. A\u017e pr\u00e1ce in\u017een\u00fdr\u016f vodohospod\u00e1\u0159\u016f J. Dlouh\u00e9ho a\u00a0F.\u00a0Fialy z\u00a0roku 1897 [20] kr\u00e1tce popisuje pod\u011bbradskou soustavu. P\u0159itom auto\u0159i publikovali i\u00a0unik\u00e1tn\u00ed mapu rybn\u00edk\u016f na Mrlin\u011b a\u00a0S\u00e1nsk\u00e9m kan\u00e1le z\u00a0roku 1655, kterou zde n\u00ed\u017ee uv\u00e1d\u00edme.<\/p>\n

Nejdostupn\u011bj\u0161\u00edm zdrojem k\u00a0t\u00e9matu jsou \u010dl\u00e1nky RNDr. J. Veverky (1903\u20131971) shrnuj\u00edc\u00ed jeho badatelskou pr\u00e1ci o\u00a0rybni\u010dn\u00edch soustav\u00e1ch na Pod\u011bbradsku a\u00a0Nymbursku [21\u201324]. Veverka vych\u00e1zel z\u00a0rybni\u010dn\u00edch register, urb\u00e1\u0159\u016f, Hellichov\u00fdch rukopis\u016f a\u00a0snad i\u00a0mapov\u00e9 dokumentace z\u00a018. stolet\u00ed. Jako nymbursk\u00fd rod\u00e1k mohl sv\u00e9 pr\u00e1ce teoreticky konzultovat s\u00a0jin\u00fdm v\u00fdznamn\u00fdm nymbursk\u00fdm rod\u00e1kem, o\u00a0generaci star\u0161\u00edm v\u00fdznamn\u00fdm \u010desk\u00fdm vodohospod\u00e1\u0159em a\u00a0specialistou na historii Nymburka E. Zimmlerem (1863\u20131950). Pr\u00e1ce J. Veverky (t\u00e9\u017e novin\u00e1\u0159e, politika a\u00a0soci\u00e1ln\u011b-demokratick\u00e9ho poslance) na toto t\u00e9ma byly bohu\u017eel p\u0159eru\u0161eny jeho v\u011bzn\u011bn\u00edm v\u00a0obdob\u00ed 1949\u20131965. V\u00a0sou\u010dasnosti se polabsk\u00e9 rybn\u00edky a\u00a0S\u00e1nsk\u00fd kan\u00e1l staly t\u00e9matem dvou studentsk\u00fdch prac\u00ed [25, 26].<\/p>\n

Na\u0161\u00edm c\u00edlem bylo konfrontovat v\u00fdvoj rybni\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b a\u00a0jeho \u00fapadek s\u00a0dokument\u00e1rn\u00edmi i\u00a0m\u011b\u0159en\u00fdmi daty dot\u00fdkaj\u00edc\u00edmi se sucha a\u00a0jin\u00fdch extr\u00e9m\u016f po\u010das\u00ed. Vyu\u017eili jsme k\u00a0tomu nov\u00fdch dat charakterizuj\u00edc\u00edch minima vodn\u00edch stav\u016f Labe od roku 1516 do sou\u010dasnosti. Jde o\u00a0prot\u011bj\u0161ek povod\u0148ov\u00fdch zna\u010dek, v\u00fd\u0161ky s\u00a0letopo\u010dty jsou vyzna\u010deny na asi 30\u201340 dochovan\u00fdch hladov\u00fdch kamenech v\u00a0p\u00edskovcov\u00e9m ka\u0148onu Labe. Pro podpo\u0159en\u00ed identifikace hydrologick\u00e9ho sucha jsme vyu\u017eili i\u00a0nejstar\u0161\u00ed hydrologick\u00e9 \u0159ady. \u0160lo o\u00a0\u0159adu denn\u00edch vodn\u00edch stav\u016f Labe v\u00a0Magdeburku z\u00a0let 1728\u20131880, jej\u00ed\u017e dobov\u00fd opis asi z\u00a0roku 1875 je ulo\u017een v\u00a0\u010cHM\u00da Praha. D\u00e1le \u0161lo o\u00a0\u0159ady vodn\u00edch stav\u016f a\u00a0pr\u016ftok\u016f Labe v\u00a0D\u011b\u010d\u00edn\u011b s\u00a0po\u010d\u00e1tkem k\u00a0roku 1851.<\/p>\n

Velmi p\u0159ibli\u017en\u00fd tvar rybn\u00edku Blato je z\u0159ejm\u00fd z\u00a0mapy J. G. Vogta z\u00a0roku 1712 a\u00a0M\u00fcllerovy mapy z\u00a0roku 1720. Veverka [21] se zmi\u0148uje o\u00a0map\u00e1ch komorn\u00edch panstv\u00ed Pardubice, Chlumec, Pod\u011bbrady, Kol\u00edn, Lys\u00e1, P\u0159erov, Ben\u00e1tky a\u00a0Brand\u00fds. Tyto mapy ozna\u010dil za \u201eneuchovan\u00e9\u201c, snad ztracen\u00e9 \u010di nezv\u011bstn\u00e9. Jde o\u00a0mapy z\u00a0konce 16. stolet\u00ed zemsk\u00e9ho m\u011b\u0159i\u010de Matou\u0161e Ornyse z\u00a0Lindperka (1526\u20131600) a\u00a0jeho n\u00e1stupce \u0160imona Podolsk\u00e9ho z\u00a0Podol\u00ed (1561\u20131617). Zat\u00edm nejstar\u0161\u00ed mapa pod\u011bbradsk\u00fdch a\u00a0nymbursk\u00fdch rybn\u00edk\u016f, kterou m\u00e1me k\u00a0dispozici, poch\u00e1z\u00ed a\u017e z\u00a0roku 1655 (obr. 1<\/em>).<\/p>\n

P\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed podobu poskytuje prvn\u00ed vojensk\u00e9 mapov\u00e1n\u00ed z\u00a0let 1764\u20131783 a\u00a0mapa rybn\u00edka Blata od geometra Janovsk\u00e9ho z\u00a0roku 1795 (Hellichova sb\u00edrka, dnes Muzeum Pod\u011bbrady). Rekonstrukce rybn\u00edk\u016f a\u00a0kan\u00e1l\u016f je provedena v\u00a0GIS na z\u00e1klad\u011b sou\u010dasn\u00e9 topografie, d\u00e1le mapy prvn\u00edho vojensk\u00e9ho mapov\u00e1n\u00ed (existuj\u00edc\u00ed rybn\u00edk), druh\u00e9ho vojensk\u00e9ho mapov\u00e1n\u00ed z\u00a0let 1842\u20131852 (existovala ji\u017e jen velk\u00e1 louka \u201eBlatowiese\u201c) a\u00a0rozsahu mokr\u00fdch luk ve stabiln\u00edm katastru (1826\u20131843). Rekonstrukci obvodu rybn\u00edk\u016f jsme konfrontovali s\u00a0n\u00e1kresy a\u00a0popisy J. Veverky [22\u201324, 27]. Rekonstrukci Blata najdeme i\u00a0v\u00a0historick\u00e9m atlase \u010ceska [28].<\/p>\n

Oblast nymbursk\u00e9ho rybni\u010dn\u00edho syst\u00e9mu se nach\u00e1zela na prav\u00e9m b\u0159ehu Mrliny. Povod\u00ed Mrliny k\u00a0profilu Vestec m\u00e1 plochu 459 km2<\/sup> s\u00a0pr\u016fm\u011brn\u00fdm pr\u016ftokem 1,41 m3<\/sup>.s-1<\/sup>. Rybn\u00edky byly nap\u00e1jeny v\u011bt\u0161inou syst\u00e9mem kan\u00e1l\u016f (Vesteck\u00fd kan\u00e1l), kter\u00fd se odpojoval z\u00a0Mrliny v\u00a0K\u0159inci a\u00a0byl podpo\u0159en pravostrann\u00fdmi p\u0159\u00edtoky zejm\u00e9na K\u0159ineckou Blatnic\u00ed. Mrlina na sv\u00e9m horn\u00edm toku pramen\u00ed v\u00a0oblasti Markvartick\u00e9 plo\u0161iny ve v\u00fd\u0161ce 378 m n. m. nedaleko Sobotky pod vrchem \u010cakan (399 m n. m.). Horn\u00ed \u010d\u00e1st se jmenovala p\u016fvodn\u011b Trnava, \u010di Drnava, v\u00a0literatu\u0159e se uva\u017eovalo i\u00a0o\u00a0hydronymu K\u0159inice, z\u00a0n\u00ed\u017e mohl b\u00fdt odvozen n\u00e1zev K\u0159inec (v\u00a0p\u016fvodn\u00edm v\u00fdznamu asi prameny \u010di prameni\u0161t\u011b) [29]. N\u00e1zev Mrlina (ve v\u00fdznamu pomalu tekouc\u00ed) a\u00a0jin\u00e9 odvozeniny souvisel asi s\u00a0doln\u00edm tokem pod K\u0159incem, tedy pr\u00e1v\u011b v\u00a0oblasti zru\u0161en\u00e9 rybni\u010dn\u00e9 soustavy. Za pozornost stoj\u00ed siln\u011b v\u011bj\u00ed\u0159ovit\u00e9 uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed povod\u00ed doln\u00ed Mrliny mezi Net\u0159ebicemi a\u00a0Budim\u011b\u0159icemi, kter\u00e9 vytv\u00e1\u0159ej\u00ed zprava K\u0159ineck\u00e1 Blatnice, Ronovka, zbytky syst\u00e9mu Vesteck\u00e9 strouhy a\u00a0potok Klobu\u0161. Zleva jde o\u00a0Velenick\u00fd potok, prokopan\u00e9 odvod\u0148ovac\u00ed kan\u00e1ly (soust\u0159ed\u011bn\u00e9 do Blatnice a\u00a0druh\u00e9 v\u00fdpusti Blata od Kout\u016f) a\u00a0nap\u00e1jec\u00ed S\u00e1nsk\u00fd kan\u00e1l za\u00fast\u011bn\u00fd ji\u017e p\u0159es sto let tak\u00e9 do Mrliny. M\u016f\u017eeme konstatovat, \u017ee sou\u010dasn\u00fd tvar \u0159\u00ed\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b a\u00a0pravd\u011bpodobn\u011b i\u00a0sou\u010dasn\u00e1 plocha povod\u00ed se v\u00a0\u010dase m\u011bnily. Jsou v\u00fdsledkem p\u0159inejmen\u0161\u00edm p\u0159es 500 let trvaj\u00edc\u00edch pom\u011brn\u011b radik\u00e1ln\u00edch lidsk\u00fdch z\u00e1sah\u016f do v\u00fdvoje povod\u00ed.<\/p>\n

Rybn\u00edky na lev\u00e9m b\u0159ehu Mrliny, zejm\u00e9na rybn\u00edky syst\u00e9mu souvisej\u00edc\u00edho s\u00a0rybn\u00edkem Blato, byly od 15. stolet\u00ed z\u00e1sobov\u00e1ny\u00a0 z\u00a0povod\u00ed Cidliny prokopan\u00fdm kan\u00e1lem. Dnes se pro n\u011bj u\u017e\u00edv\u00e1 n\u00e1zev S\u00e1nsk\u00fd kan\u00e1l (najdeme v\u00a0druh\u00e9m vojensk\u00e9m mapov\u00e1n\u00ed), p\u0159itom n\u011bkdy se uv\u00e1d\u00ed jako p\u016fvodn\u00ed n\u00e1zev L\u00e1nsk\u00fd kan\u00e1l \u010di L\u00e1nsk\u00e1 strouha (najdeme v\u00a0prvn\u00edm vojensk\u00e9m mapov\u00e1n\u00ed), ale v\u00a0dob\u011b vzniku to byla asi jen \u201eStruha\u201c \u010di \u201eStrouha\u201c. Cidlina m\u00e1 oproti Mrlin\u011b k\u00a0profilu S\u00e1ny dvojn\u00e1sobnou plochu povod\u00ed 1151 km2<\/sup> (obr. 2<\/em>) a\u00a0pr\u016fm\u011brn\u00fd pr\u016ftok 5,2 m3<\/sup>.s-1<\/sup>. Problematika rozd\u011blov\u00e1n\u00ed pr\u016ftoku mezi kan\u00e1lem a\u00a0doln\u00ed Cidlinou v\u00a0obdob\u00ed provozu cel\u00e9ho rybni\u010dn\u00edho syst\u00e9mu (cca 1470\u20131795) nen\u00ed jasn\u00e1, dnes je to p\u0159ibli\u017en\u011b syst\u00e9m jedna ku jedn\u00e9. \u010c\u00e1st pr\u016ftoku byla odv\u00e1d\u011bna do povod\u00ed Mrliny odpadn\u00edmi rybni\u010dn\u00edmi kan\u00e1ly, pr\u016ftok S\u00e1nsk\u00e9ho kan\u00e1lu byl nad Nymburkem odv\u00e1d\u011bn do Labe.<\/p>\n\"\"<\/a>\n

Obr 2. Reli\u00e9f oblasti v\u00fdskyt\u016f rybn\u00edk\u016f v\u00a0povod\u00ed Mrliny a\u00a0Cidliny (zd\u016frazn\u011bn tok i\u00a0povod\u00ed); topografie je podrobn\u011bj\u0161\u00ed ve v\u00fd\u0161k\u00e1ch 179\u2013195 m n. m., kde se nach\u00e1zej\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed rybn\u00edky a\u00a0za\u00fast\u011bn\u00ed Mrliny
\nFig. 2. The topography of the area of Mrlina and Cidlina rivers basins (the water stream and the border of the basin are highlighted); the detailed topography is for altitudes 179\u2013195 m a. s. l., where is the occurrence of largest fishponds along with the Mrlina River estuary<\/h6>\n

Z\u00e1jmov\u00e1 oblast je tvo\u0159en\u00e1 k\u0159\u00eddov\u00fdm podlo\u017e\u00edm (opuky), na kter\u00fdch se m\u00edsty vytv\u00e1\u0159ely spra\u0161ov\u00e9 n\u00e1v\u011bje v\u00a0dob\u011b ledov\u00e9, na nich pak se vyv\u00edjely nyn\u011bj\u0161\u00ed p\u016fdn\u00ed syst\u00e9my (\u010dernozem, hn\u011bdozem).<\/p>\n

V\u00a0souvislosti s\u00a0ot\u00e1zkami, kter\u00e9 se dot\u00fdkaj\u00ed star\u0161\u00edho v\u00fdvoje rybni\u010dn\u00ed p\u00e1nve, jsme se rozhodli pro n\u011bkolik sond ve v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti Blata. Pro porovn\u00e1n\u00ed jsme odebrali vzorky v\u00a0jeho\u00a0nejhlub\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti, v\u00a0oblasti n\u011bkdej\u0161\u00edho ostrova \u010cejky. Datov\u00e1n\u00ed problematizuje fakt, \u017ee oblast je obhospoda\u0159ov\u00e1na a\u00a0v\u00edce ne\u017e sto let je zde tedy prov\u00e1d\u011bna i\u00a0hlubok\u00e1 orba. Lokality s\u00a0p\u016fvodn\u00ed stratifikac\u00ed vrstev jsou t\u00e9m\u011b\u0159 nedostupn\u00e9. Cht\u011bli jsme se proto alespo\u0148 p\u0159esv\u011bd\u010dit o\u00a0hloubce rybni\u010dn\u00edch sediment\u016f. Tyto sondy tak ukazuj\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm na mocnost orni\u010dn\u00ed vrstvy a\u00a0charakter podkladu. \u0160lo tedy i\u00a0ov\u011b\u0159en\u00ed mo\u017en\u00e9ho maxim\u00e1ln\u00edho objemu vody cel\u00e9ho rybn\u00edka.<\/p>\n

Vznik rybni\u010dn\u00edch soustav na Nymbursku a\u00a0Pod\u011bbradsku ve 14. a\u017e 15. stolet\u00ed<\/h2>\n

J. Veverka d\u00e1v\u00e1 cel\u00e9 polabsk\u00e9 rybn\u00edk\u00e1\u0159stv\u00ed (asi zejm\u00e9na na Hradecku) do souvislosti s ranou kl\u00e1\u0161tern\u00ed kolonizac\u00ed [t\u00e9\u017e 30] a benediktinsk\u00fdm kl\u00e1\u0161terem v Opatovic\u00edch (1086\u20131421) [21]. Rybni\u010dn\u00ed hospod\u00e1\u0159stv\u00ed a vznik velk\u00fdch rybn\u00edk\u016f na odbo\u010duj\u00edc\u00edm kan\u00e1lu z Labe (p\u0159edch\u016fdce pern\u0161tejnsk\u00e9ho Opatovick\u00e9ho kan\u00e1lu) jsou dolo\u017eeny alespo\u0148 ji\u017e ve 14. stolet\u00ed [27].<\/p>\n

Z\u00a0faktu, \u017ee oblast za Nymburkem pat\u0159ila do roku 1291 hradi\u0161\u0165sk\u00fdm a\u00a0pozd\u011bji sedleck\u00fdm cisterci\u00e1k\u016fm, usuzuje J. Veverka [23, 24] na star\u0161\u00ed rybn\u00edk\u00e1\u0159skou tradici ji\u017e ve 13. a\u00a014. stolet\u00ed. P\u0159ipou\u0161t\u00ed, \u017ee v\u00a0m\u00edstech na prav\u00e9m b\u0159ehu Mrliny mohl existovat ji\u017e v\u00a015. stolet\u00ed Chlebsk\u00fd rybn\u00edk a\u00a0men\u0161\u00ed rybn\u00edk v\u00a0m\u00edstech pozd\u011bj\u0161\u00edho rybn\u00edka Bobnick\u00e9ho. Nejv\u011bt\u0161\u00ed rybn\u00edk Blato, na lev\u00e9m b\u0159ehu Mrliny, byl podle stejn\u00e9ho autora [22] z\u0159\u00edzen ji\u017e ve 14. stolet\u00ed a\u00a0byl z\u00e1sobov\u00e1n \u201esplachov\u00fdmi vodami\u201c, patrn\u011b tedy zejm\u00e9na z\u00a0dlouh\u00e9ho h\u0159betu mezi O\u0161kobrhem (295 m n. m.) a\u00a0Vr\u0161\u00e1lem (cca\u00a0210 m n. m.). Podle n\u011bj ale i\u00a0dal\u0161\u00edch autor\u016f [4] bylo podm\u00ednkou pro dal\u0161\u00ed rozvoj m\u00edstn\u00edho rybnik\u00e1\u0159stv\u00ed vytvo\u0159en\u00ed v\u011bt\u0161\u00edch pozemkov\u00fdch celk\u016f v\u00a0obdob\u00ed po husitsk\u00fdch v\u00e1lk\u00e1ch. To se roku 1437 na Pod\u011bbradsku poda\u0159ilo Ji\u0159\u00edmu z\u00a0Pod\u011bbrad a\u00a0z\u010d\u00e1sti o\u00a0n\u011bco pozd\u011bji kr\u00e1lovsk\u00e9mu m\u011bstu Nymburk [21, 22]. N\u00e1sledn\u011b hr\u00e1lo zna\u010dnou roli zklidn\u011bn\u00ed politick\u00e9 situace po st\u0159etech mezi \u010cesk\u00fdm kr\u00e1lovstv\u00edm a\u00a0Uhrami, ke kter\u00e9mu do\u0161lo a\u017e po smrti Ji\u0159\u00edho roku 1470. Krom\u011b vlastnick\u00fdch vztah\u016f a\u00a0politick\u00e9 situace, mohly hr\u00e1t svou roli i\u00a0p\u0159\u00edrodn\u00ed podm\u00ednky, tedy i\u00a0meteorologick\u00e9 a\u00a0hydrologick\u00e9 extr\u00e9my.<\/p>\n

Such\u00e9 periody se podle posledn\u00edch publikovan\u00fdch v\u00fdsledk\u016f historick\u00e9 klimatologie u\u00a0n\u00e1s [31] vyskytly v\u00a0letech 1441, 1442, 1461, 1469, 1471, 1472, 1473, 1476 a\u00a01482. Perioda s\u00a0v\u00fdskytem such\u00fdch let 1469\u20131476 vyvrcholila v\u00a0letech 1471 a\u00a01473. M\u016f\u017eeme to dokumentovat v\u00fdmluvn\u00fdm popisem z\u00a0H\u00e1jkovy kroniky k\u00a0roku 1473 [32]: \u201eToho l\u00e9ta bylo velmi velk\u00e9 sucho, neb d\u00e9\u0161\u0165 za p\u016fl \u010dtvrta m\u011bs\u00edce [3\u00a0a\u00a01\/2\u00a0m\u011bs\u00edce, pozn. autora] nepr\u0161el a\u00a0horko velk\u00e9 bylo, mnoz\u00ed p\u0159eschly potokov\u00e9, v\u00a0rybn\u00edc\u00edch n\u011bkter\u00fdch i\u00a0v\u00a0jezer\u00e1ch se voda zkazila, tak\u017ee z\u00a0toho byli lidem velmi nep\u0159\u00edjemn\u00e9 smradov\u00e9 a\u00a0tudy moru p\u0159ib\u00fdvalo.\u201c Tato H\u00e1jkova citace se dot\u00fdk\u00e1 zaj\u00edmav\u00fdm zp\u016fsobem pr\u00e1v\u011b jist\u00e9 slabiny m\u011blk\u00fdch polabsk\u00fdch rybn\u00edk\u016f.<\/p>\n

Nejd\u0159\u00edve po roce 1445, ale sp\u00ed\u0161 a\u017e po roce 1470 vznikl S\u00e1nsk\u00fd kan\u00e1l, kter\u00fd u\u00a0tvrze Badry odbo\u010doval \u201eBadersk\u00fdmi stavidly\u201c od \u0159eky Cidliny (obr. 3<\/em>). Odeb\u00edral tak podstatnou \u010d\u00e1st pr\u016ftoku, aby tak p\u0159ivedl dostate\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed vody do \u201epod\u011bbradsk\u00fdch blat\u201c, bezodtok\u00e9 oblasti, o\u00a0jej\u00edm\u017e charakteru p\u0159edt\u00edm nem\u00e1me spolehliv\u00fd doklad. V\u00a0literatu\u0159e najdeme jak ozna\u010den\u00ed \u201eblata\u201c \u010di \u201ejezero\u201c, tak \u201enebesk\u00fd rybn\u00edk\u201c, spolehliv\u00fd dobov\u00fd liter\u00e1rn\u00ed zdroj zde ale chyb\u00ed. Blato se tak stalo ji\u017e koncem 15. stolet\u00ed, d\u00edky p\u00e1n\u016fm z\u00a0Kun\u0161t\u00e1tu, zdaleka nejv\u011bt\u0161\u00edm rybn\u00edkem v\u00a0\u010cech\u00e1ch. Jeho plocha toti\u017e mohla p\u0159esahovat 10 km2<\/sup>. P\u0159itom podle dostupn\u00e9 historick\u00e9 dokumentace byl u\u00a0n\u00e1s ve stejn\u00e9 dob\u011b patrn\u011b nejv\u011bt\u0161\u00edm rybn\u00edkem rybn\u00edk Dvo\u0159i\u0161t\u011b s\u00a0plochou asi 3,5 km2<\/sup>. Podle pravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed verze vzniku S\u00e1nsk\u00e9ho kan\u00e1lu (1470 anebo dokonce 1475) mohl b\u00fdt zakladatelem nov\u00e9ho rybni\u010dn\u00edho syst\u00e9mu Blata snad Hynek z\u00a0Kun\u0161t\u00e1tu a\u00a0na Pod\u011bbradech.<\/p>\n

V\u00fdhodou Blata bylo, \u017ee teoreticky nepot\u0159ebovalo \u017e\u00e1dnou hr\u00e1z, nehrozilo proto ani jej\u00ed protr\u017een\u00ed. Hr\u00e1z\u00ed byly patrn\u011b odd\u011bleny, asi a\u017e pozd\u011bji, \u010d\u00e1sti p\u016fvodn\u00ed sn\u00ed\u017eeniny pro relativn\u011b men\u0161\u00ed rybn\u00edky (nap\u0159. rybn\u00edk \u00damyslovick\u00fd \u010dili Rohl\u00edk a\u00a0rybn\u00edk Vyhl\u00edd ji\u017en\u011b od n\u011bj, obr. 3<\/em>), tak\u017ee plocha Blata se asi pon\u011bkud redukovala na 9,7\u00a0km2<\/sup>. Voda ze S\u00e1nsk\u00e9ho kan\u00e1lu se napou\u0161t\u011bla stavidly v\u00a0obci P\u00e1tek. Bylo to p\u0159ed profilem dne\u0161n\u00edho ml\u00fdna v\u00a0P\u00e1tku, kter\u00fd ale tehdy je\u0161t\u011b neexistoval. Nejasn\u00e9 jsou okolnosti zbudov\u00e1n\u00ed Nov\u00fdch ml\u00fdn\u016f u\u00a0obce Od\u0159epsy na S\u00e1nsk\u00e9m kan\u00e1le (15. stolet\u00ed) o\u00a0n\u011bm\u017e se traduje, \u017ee byl n\u00e1hradou za ml\u00fdn v\u00a0Libici na Cidlin\u011b, kter\u00e9mu se za nov\u00e9 situace nedost\u00e1valo vody.\u00a0 S\u00e1nsk\u00fd kan\u00e1l ale nebyl jedin\u00fdm oslaben\u00edm pr\u016ftoku Cidliny. Po roce 1470 byl zbudov\u00e1n je\u0161t\u011b \u201eBa\u010dovsk\u00fd kan\u00e1l\u201c, kter\u00fd dotoval dal\u0161\u00ed rozlehl\u00fd rybn\u00edk Ba\u010dov (odhad plochy alespo\u0148 2 km2<\/sup>) na tehdej\u0161\u00edm kol\u00ednsk\u00e9m panstv\u00ed. Bylo to logick\u00e9, Kol\u00edn toti\u017e pat\u0159il od roku 1471 Viktorinovi a\u00a0pozd\u011bji Hynkovi z\u00a0Kun\u0161t\u00e1tu. Ba\u010dov i\u00a0s\u00a0odtokov\u00fdm kan\u00e1lem sm\u011brem k\u00a0Velk\u00e9mu Oseku je zobrazen na schematick\u00e9m pl\u00e1nu z\u00a0roku 1655 (obr. 1<\/em>) a\u00a0pops\u00e1n jen jako \u201eRybn\u00edk\u201c. Jako zna\u010dn\u011b zarostl\u00fd a\u00a0m\u011blk\u00fd rybn\u00edk je je\u0161t\u011b vyzna\u010den na map\u011b prvn\u00edho vojensk\u00e9ho mapov\u00e1n\u00ed. Poz\u016fstatkem tohoto rybni\u010dn\u00edho syst\u00e9mu je dodnes alespo\u0148 z\u010d\u00e1sti tzv. \u201eBa\u010dovka\u201c \u00fast\u00edc\u00ed v\u00a0NPR Libick\u00fd luh do Labe.<\/p>\n

Vrcholn\u00e9 obdob\u00ed 1495\u20131565<\/h2>\n

Za\u010d\u00e1tkem 16. stolet\u00ed vznikaly dal\u0161\u00ed velk\u00e9 rybni\u010dn\u00ed projekty na Hradecku a\u00a0Chlumecku, nap\u0159. slavn\u00fd rybn\u00edk \u010ceperka anebo \u017dehu\u0148sk\u00fd rybn\u00edk na Cidlin\u011b, polo\u017een\u00fd je\u0161t\u011b nad Badersk\u00fdmi stavidly. Pod\u011bbradsk\u00e9 panstv\u00ed se stalo roku 1495 komorn\u00edm, tedy majetkem kr\u00e1le. Dal\u0161\u00ed kan\u00e1ly, kter\u00fdm se Blato odvod\u0148ovalo sm\u011brem do rybn\u00edk\u016f Hr\u00e1dkovsk\u00e9ho a\u00a0Budim\u011b\u0159ick\u00e9ho (obr. 3<\/em>) byly povoleny Vladislavem II. podle J. Veverky [21] roku 1497. J. Merkl [14] uv\u00e1d\u00ed ale rok 1491: \u201eve \u0161tvrtek po svat\u00fdm Prokopu [7. 7.]\u2026 aby z\u00a0c\u00edsa\u0159sk\u00e9ho [!] pod\u011bbradsk\u00e9ho rybn\u00edka Blata podzimn\u00ed a\u00a0jarn\u00ed voda struhou, kterou m\u011bsto n\u00e1kladem sv\u00fdm ud\u011blati se uvolilo, do rybn\u00edk\u016fv nymbursk\u00fdch spu\u0161t\u011bna byla.\u201c<\/p>\n

V\u00a0roce 1501 postihla Bavorsko, Rakousko, \u010cechy a\u00a0Slezsko\u00a0 katastrof\u00e1ln\u00ed povode\u0148. Zasa\u017eena byla rozs\u00e1hl\u00e1 \u00fazem\u00ed povod\u00ed Odry, Labe i\u00a0Dunaje. Je docela pravd\u011bpodobn\u00e9 i\u00a0rozvodn\u011bn\u00ed Cidliny a\u00a0Mrliny (doklad zat\u00edm ale chyb\u00ed). Z\u00a0hlediska opa\u010dn\u00e9ho extr\u00e9mu, tedy sucha bylo podle soudob\u00fdch prac\u00ed historick\u00e9 klimatologie v\u011bnovan\u00fdch suchu [31, 33] nejv\u00edce kritick\u00fdch epizod v\u00a0letech 1511\u20131520 a\u00a0znovu v\u00a0dek\u00e1d\u011b 1531\u20131540. P\u0159esto uprost\u0159ed su\u0161\u0161\u00edho obdob\u00ed, v\u00a0roce 1515 do\u0161lo k\u00a0n\u011bkolika povodn\u00edm, z\u00a0nich\u017e srpnov\u00fd p\u0159\u00edpad se mohl t\u00fdkat podle \u201eStar\u00fdch letopis\u016f \u010desk\u00fdch\u201c i\u00a0povod\u00ed Cidliny [34]: \u201emnoz\u00ed rybn\u00edkov\u00e9 se strhali pern\u0161tejnsk\u00e9mu a\u00a0Tr\u010dkovi, dobytek obil\u00e9 i\u00a0lidi brala, v\u00a0Kol\u00edn\u011b na most\u011b ji dosahovali.\u201c Lokalizace \u201eTr\u010dkovi\u201c odkazuje snad na \u201etr\u010dkovsk\u00e9 panstv\u00ed\u201c. K\u00a0n\u011bmu n\u00e1le\u017eel hrad Veli\u0161 u\u00a0Ji\u010d\u00edna, pozd\u011bji v\u00a017. stolet\u00ed rozebran\u00fd. To pak umo\u017e\u0148uje uva\u017eovat o\u00a0rybn\u00edc\u00edch v\u00a0povod\u00ed horn\u00ed Mrliny anebo o\u00a0p\u016fvodn\u011b velk\u00e9 soustav\u011b \u201eOstru\u017eensk\u00fdch rybn\u00edk\u016f\u201c s\u00a0dodnes nejasnou dobou vzniku. Zda se mohl \u201estrhat\u201c i\u00a0n\u011bkdej\u0161\u00ed obrovsk\u00fd rybn\u00edk Podhradsk\u00fd \u010dili Por\u00e1k, kter\u00fd byl je\u0161t\u011b koncem 18. stolet\u00ed jejich sou\u010d\u00e1st\u00ed, nev\u00edme.<\/p>\n

Velmi n\u00edzk\u00e9 odtoky z\u00a0\u010desk\u00e9 \u010d\u00e1sti povod\u00ed Labe potvrzuj\u00ed nov\u011b zji\u0161t\u011bn\u00e9 zna\u010dky minim\u00e1ln\u00edch odtok\u016f v\u00a0D\u011b\u010d\u00edn\u011b a\u00a0Doln\u00edm \u017dlebu. Jde o\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed l\u00e9ta 1516, 1517 (podle farn\u00ed kroniky v\u00a0Doln\u00edm \u017dlebu, SOkA D\u011b\u010d\u00edn) a\u00a0tak\u00e9 rok 1536. Vyvrcholen\u00edm t\u011bchto such\u00fdch let byl rok 1540, kter\u00fd se stal v\u00a0cel\u00e9 st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b pov\u011bstn\u00fd jako nejsu\u0161\u0161\u00ed v\u00a016. stolet\u00ed [31].<\/p>\n

Kolem roku 1509 byl z\u0159\u00edzen na prav\u00e9m b\u0159ehu Mrliny vedle Vestce (na\u00a0obr.\u00a03<\/em> vyzna\u010den schematicky) velik\u00fd J\u00edleck\u00fd rybn\u00edk [23, 24]. T\u00e9ho\u017e roku, podle smlouvy mezi m\u011bstem Nymburkem a\u00a0Ji\u0159\u00edm K\u0159ineck\u00fdm, majitelem sousedn\u00edho Ronovsk\u00e9ho panstv\u00ed (z\u00e1mek Nov\u00fd Ronov byl nedaleko K\u0159ince v\u00a0obci Osko\u0159\u00ednek, po roce 1930 byl str\u017een), vznikly strouhy pro z\u00e1soben\u00ed nov\u00fdch rybn\u00edk\u016f. \u0160lo snad o\u00a0tzv. \u201eVesteck\u00fd kan\u00e1l\u201c z\u00a0Mrliny, kter\u00fd odbo\u010doval u\u00a0K\u0159ince, aby z\u00e1soboval postupn\u011b se rozr\u016fstaj\u00edc\u00ed syst\u00e9m rybn\u00edk\u016f na prav\u00e9m b\u0159ehu Mrliny (jen schematicky obr.\u00a03<\/em>). N\u00ed\u017ee po toku vykupovalo m\u011bsto Nymburk po roce 1500 pozemky, patrn\u011b pro zam\u00fd\u0161len\u00fd \u010di roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fd rybn\u00edk Bobnick\u00fd (n\u011bkte\u0159\u00ed auto\u0159i uv\u00e1d\u011bj\u00ed K\u0159echovsk\u00fd\u00a0[22] anebo dokonce Ka\u0161parovsk\u00fd [20]) o\u00a0v\u00fdm\u011b\u0159e asi 2,7\u20133 km2<\/sup>. Ji\u017e v\u00a0roce 1514 bylo podle register rybn\u00edk\u016f Chlebsk\u00e9ho a\u00a0Bobnick\u00e9ho prod\u00e1no 132\u00a0d\u017eber\u016f kapr\u016f (asi 8000 kus\u016f). V\u00a0roce 1531 se rada m\u011bsta Nymburka a\u00a0purkmistr s\u00a0odvol\u00e1n\u00edm na v\u00e1le\u010dn\u00e9 v\u00fddaje (tureck\u00e9 ta\u017een\u00ed roku 1529 a\u00a0vojenskou reakci roku 1530) omlouvali kr\u00e1lovsk\u00e9 komo\u0159e, \u017ee nevy\u010distili sv\u016fj d\u00edl \u0159eky Mrliny (p\u0159ibli\u017en\u011b pod Vestcem). Tak se podstatn\u011b zhor\u0161oval odtok odpadn\u00edmi kan\u00e1ly mezi Ra\u0161ovicemi a\u00a0\u0160lotavou ze syst\u00e9mu nymbursk\u00fdch ale i\u00a0pod\u011bbradsk\u00fdch rybn\u00edk\u016f kolem Blata [22].<\/p>\n

Podle J. Veverky [22] byl odbo\u010dkou z\u00a0Mrliny z\u00e1soben i\u00a0nad\u00fdmac\u00ed Podchotu\u010dn\u00ed (\u010di Podchotuck\u00fd) rybn\u00edk a\u00a0stejnojmenn\u00fd ml\u00fdn v\u00fdchodn\u011b od K\u0159ince a\u00a0pod n\u00edm zm\u00edn\u011bn\u00fd J\u00edleck\u00fd rybn\u00edk. Syst\u00e9m struh se v\u011btvil a\u00a0z\u00e1soboval Havransk\u00fd rybn\u00edk i\u00a0Vykleck\u00fd rybn\u00edk a\u00a0n\u00ed\u017ee vlevo rybn\u00edky Ra\u0161ovick\u00fd, Draho a\u00a0v\u00edc k\u00a0z\u00e1padu rybn\u00edky Chlebsk\u00fd a\u00a0Bobnick\u00fd. P\u0159izn\u00e1v\u00e1me, \u017ee v\u00a0tom jak\u00e1 byla p\u0159esn\u00e1 trasa struh, tvar a\u00a0poloha horn\u00edch rybn\u00edk\u016f nen\u00ed zat\u00edm zcela jasno (schematicky obr. 3<\/em>). M\u016f\u017eeme poznamenat, \u017ee ve stejn\u00e9 dob\u011b doch\u00e1z\u00ed k\u00a0v\u00fdstavb\u011b velk\u00fdch rybnik\u00e1\u0159sk\u00fdch staveb tak\u00e9 jinde, v\u00a0letech 1508\u20131520 vznikla nap\u0159. v\u011bhlasn\u00e1 \u201eZlat\u00e1 stoka\u201c \u0160t\u011bp\u00e1nka Netolick\u00e9ho k\u00a0z\u00e1sobn\u00ed t\u0159ebo\u0148sk\u00e9 rybni\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b.<\/p>\n

Podle n\u011bkter\u00fdch indici\u00ed dos\u00e1hly nymbursk\u00e9 rybn\u00edky maxim\u00e1ln\u00ed rozlohy a\u017e n\u011bkdy po roce 1542 [22]. Tehdy, dva roky po katastrof\u00e1ln\u00edm suchu se prov\u00e1d\u011bly rozs\u00e1hlej\u0161\u00ed opravy jejich hr\u00e1z\u00ed. Roku 1547 p\u0159i\u0161el Nymburk p\u0159i konfiskaci o\u00a0t\u0159i velk\u00e9 rybn\u00edky \u0160umbor, Hr\u00e1dkovsk\u00fd a\u00a0Budime\u0159ick\u00fd, a\u00a0to ve prosp\u011bch Pod\u011bbrad. V\u00a0roce 1549 dos\u00e1hla popularita pod\u011bbradsk\u00fdch ryb vysok\u00e9ho stupn\u011b, sv\u011bd\u010d\u00ed o\u00a0tom fakt, \u017ee tzv. \u201ed\u017eber pod\u011bbradsk\u00fd\u201c se stal ofici\u00e1ln\u00ed sm\u011bnnou jednotkou p\u0159i prodeji ryb [35]. Podle urb\u00e1\u0159e z\u00a0roku 1553 bylo do obou rybn\u00edk\u016f Chlebsk\u00e9ho a\u00a0Bobnick\u00e9ho nasazeno rekordn\u00edch 1 200 kop kapr\u016f [22] a\u00a0bylo zva\u017eov\u00e1na [36] bl\u00ed\u017ee neur\u010den\u00e1 lokalita u\u00a0Budim\u011b\u0159ic pro zalo\u017een\u00ed nov\u00e9ho rybn\u00edka (snad \u0161lo o\u00a0rybn\u00edk Draho?). Kry\u0161tof Prog, pod\u011bbradsk\u00fd hejtman, popsal 9. \u0159\u00edjna 1565 \u0161patn\u00fd stav n\u011bkter\u00fdch rybn\u00edk\u016f a\u00a0nutnost jejich opravy takto [25]: \u201eaby se p\u0159i rybn\u00edce velk\u00fdm u\u00a0Nymburka, jen\u017e K\u0159e\u010dkovsk\u00fdm slove, trouby n\u011bkter\u00e9 jsou prohnil\u00e9 a\u00a0sklesl\u00e9, tak\u017ee kdyby se ta v\u011bc neopat\u0159ila a\u00a0k\u00a0n\u00e1prav\u011b nep\u0159i\u0161la, jest se ob\u00e1vati znamenit\u00e9 \u0161kody a\u00a0str\u017een\u00ed toho rybn\u00edka\u201c [25]. Uv\u00e1d\u00ed d\u00e1le, \u017ee rybn\u00edky Bobnick\u00fd a\u00a0Chlebsk\u00fd budou p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed rok vypu\u0161t\u011bny, proto\u017ee ji\u017e \u201e\u0161estkr\u00e1t za sebou nasazeny byly\u201c. \u017d\u00e1d\u00e1 tak\u00e9 rozs\u00e1hlej\u0161\u00ed opravy stavidel a\u00a0nav\u00fd\u0161en\u00ed n\u011bkter\u00fdch hr\u00e1z\u00ed. Po\u017eaduje i\u00a0opravu hr\u00e1ze Rohl\u00edka (\u00damyslovick\u00fd r.), co\u017e byla z\u00e1rove\u0148 hr\u00e1z, kterou byl odd\u011blen od rybn\u00edka Blato.<\/p>\n

1565\u20131618 obdob\u00ed povodn\u00ed a\u00a0po\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edho \u00fapadku?<\/h2>\n

Posledn\u00edch \u010dty\u0159icet let 16. stolet\u00ed bylo obdob\u00ed s\u00a0neobvykle vysok\u00fdm po\u010dtem povodn\u00ed, p\u0159esto se vyskytly i\u00a0such\u00e9 roky. Ty kriticky such\u00e9 se vyskytly na konci obdob\u00ed, byly to \u00a0roky 1590, 1616 [31] a\u00a01617 (viz d\u00e1le). \u010cesk\u00e9 rybni\u010dn\u00ed soustavy s\u00a0ohledem na klidn\u011bj\u0161\u00ed politickou situaci od 70. let 15. stolet\u00ed a\u017e po t\u0159icetiletou v\u00e1lku dos\u00e1hly sv\u00e9ho \u201ezlat\u00e9ho v\u011bku\u201c. Doba a\u00a0tehdej\u0161\u00ed pr\u00e1vn\u00ed syst\u00e9m byl p\u0159\u00edzniv\u00fd vzniku \u00fazemn\u011b ucelen\u00fdch panstv\u00ed. Zd\u00e1 se, \u017ee takov\u00e1 situace byla vhodn\u00e1 pro vznik velk\u00fdch rybni\u010dn\u00edch soustav jako na panstv\u00ed Nymbursk\u00e9m, Pod\u011bbradsk\u00e9m, pozd\u011bji na Hlubock\u00e9m (za Pern\u0161tejn\u016f), na panstv\u00ed Chlumeck\u00e9m, Kol\u00ednsk\u00e9m, na Hradecku a\u00a0je\u0161t\u011b pozd\u011bji na T\u0159ebo\u0148sku. Tehdy (pokud alespo\u0148 dnes v\u00edme) vznikly velk\u00e9 rybn\u00edky nad 200 ha jako nap\u0159. Ba\u010dov \u010di Ba\u010dovsk\u00fd, Bezdrev, Blato, Bobnick\u00fd, Bohdane\u010dsk\u00fd, \u010ceperka, D\u00e1\u0159ko, Horusick\u00fd, Chlebsk\u00fd, Velkochlumeck\u00fd, Oplatil, Ro\u017emberk, Sv\u011bt, \u0160umbor, Rutvas [Rot Fass = Rud\u00fd sud, pozn. autora], Ro\u017eemberk, \u017dehu\u0148 a\u00a0dal\u0161\u00ed. V\u00a0tabulce 1<\/em> uv\u00e1d\u00edme pro srovn\u00e1n\u00ed rybn\u00edky s\u00a0plochou nad 2,5 km2<\/sup> (proto rybn\u00edky D\u00e1\u0159ko, Rutvas a\u00a0Velkochlumeck\u00fd s\u00a0plochou \u201ejen\u201c 2\u00a0km2<\/sup> v\u00a0tabulce chyb\u00ed). N\u011bkte\u0159\u00ed sou\u010dasn\u00ed auto\u0159i [3, 4] vid\u00ed po\u010d\u00e1tek sni\u017eov\u00e1n\u00ed v\u00fdnosnosti rybn\u00edk\u016f p\u0159ekvapiv\u011b ji\u017e v\u00a0druh\u00e9 polovin\u011b 16. stolet\u00ed, a\u00a0to ze t\u0159\u00ed d\u016fvod\u016f:<\/p>\n

    \n
  1. p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e1 nab\u00eddka ryb a\u00a0stagnace cen,<\/li>\n
  2. jin\u00e9 mo\u017enosti podnik\u00e1n\u00ed (nap\u0159. pivovarnictv\u00ed),<\/li>\n
  3. v\u00a0d\u016fsledku tzv. II. \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho mincovn\u00edho \u0159\u00e1du (rok 1551) v\u00fdrazn\u011b rostou nomin\u00e1ln\u00ed pen\u011b\u017en\u00ed n\u00e1klady na cenu surovin i\u00a0n\u00e1mezdn\u00ed pr\u00e1ce.<\/li>\n<\/ol>\n

    Z\u00a0toho plyne, \u017ee mo\u017en\u00e1 n\u011bkter\u00e9 ro\u017embersk\u00e9 (Kr\u010d\u00ednovy) podniky, zejm\u00e9na rybn\u00edky Hr\u00e1de\u010dek, Sv\u011bt \u010di Ro\u017emberk vznikly v\u00a0dob\u011b ji\u017e m\u00e9n\u011b p\u0159\u00edzniv\u00e9. S\u00a0ohledem na cenovou revoluci a\u00a0vzr\u016fst ceny pr\u00e1ce, p\u0159est\u00e1v\u00e1 b\u00fdt d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed ekonomick\u00e1 v\u00fdhodnost rybni\u010dn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed proti poln\u00edm hospod\u00e1\u0159stv\u00ed evidentn\u00ed. Odkazujeme se tu na pozn\u00e1mku p\u0159i\u010d\u00edtanou v\u00a0Dubraviov\u011b pr\u00e1ci Vil\u00e9mu z\u00a0Pern\u0161tejna jako v\u011brohodn\u00e9 autorit\u011b. \u0160lo v\u00a0n\u00ed o\u00a0s\u00e1zku na v\u011bt\u0161\u00ed \u0161anci splacen\u00ed dluh\u016f majitel\u016f dvou panstv\u00ed rozd\u00edln\u011b zalo\u017een\u00fdch. Touto pozn\u00e1mkou ilustroval historik J. Vorel v\u00fdhodnost tehdej\u0161\u00edho rybnik\u00e1\u0159stv\u00ed [4]: \u201eOdv\u00e1\u017eil bych se uzav\u0159\u00edt s\u00e1zku s\u00a0k\u00fdmkoliv z\u00a0v\u00e1s a\u00a0d\u00e1t jako z\u00e1stavu z\u00e1klad ne nepatrn\u00fd\u00a0\u2013 a\u00a0to bych jist\u011b neud\u011blal, kdybych rybn\u00edky d\u016fkladn\u011b neznal a\u00a0neprozkoumal\u00a0\u2013 \u017ee tento zaplat\u00ed prodejem ryb dluh mnohem rychleji, ne\u017e onen senem, je\u010dmenem a\u00a0zeleninou. O\u00a0tolik jsou p\u0159\u00edjmy z\u00a0ryb v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e z\u00a0ostatn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed\u2026\u201c Postupn\u011b bylo pro rybnik\u00e1\u0159e v\u00a0rybni\u010dn\u00edm cyklu st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00edm ekonomick\u00fdm poku\u0161en\u00edm \u010dast\u011bj\u0161\u00ed os\u00e9v\u00e1n\u00ed letn\u011bn\u00fdch rybn\u00edk\u016f, tak jak \u201ePern\u0161tejnova s\u00e1zka\u201c za\u010d\u00ednala b\u00fdt st\u00e1le m\u00e9n\u011b spolehliv\u00fdm vod\u00edtkem [4].<\/p>\n

    Ve stejn\u00e9 dob\u011b, roku 1562 povolila \u010desk\u00e1 komora vybudov\u00e1n\u00ed d\u00edl\u010d\u00edch v\u00fdpustn\u00edch struh rybn\u00edka Blato. V roce 1569 p\u0159i komision\u00e1ln\u00ed prohl\u00eddce navrhl pan \u201epuchhalter \u010desk\u00e9 komory\u201c Doma\u017elick\u00fd z Riegersburku novou strouhu a dal\u0161\u00ed rybn\u00edky. Blato nem\u011blo ve sv\u00e9 bl\u00edzkosti dostatek v\u00fdta\u017en\u00edch rybn\u00edk\u016f.<\/p>\n\"\"<\/a>\n

    Obr. 3. Rybn\u00edky pod\u011bbradsk\u00e9 a\u00a0nymbursk\u00e9 rybni\u010dn\u00ed soustavy na z\u00e1klad\u011b rekonstrukce; trasa S\u00e1nsk\u00e9ho kan\u00e1lu (strouhy) a\u00a0Nov\u00e9 kan\u00e1lu (strouhy) v\u00a0jej\u00ed p\u016fvodn\u00ed podob\u011b; trasa Vesteck\u00e9ho kan\u00e1lu (strouhy) od K\u0159ince je proveden\u00e1 zjednodu\u0161en\u011b stejn\u011b jako zat\u00edm obt\u00ed\u017en\u011b ur\u010diteln\u00fd tvar a\u00a0poloha d\u0159\u00edve zanikl\u00fdch (1650\u20131740) velk\u00fdch neur\u010den\u00fdch rybn\u00edk\u016f (J\u00edleck\u00fd, Vykleck\u00fd, Havransk\u00fd a\u00a0Kratono\u0161sk\u00fd), vlevo dole obec Mil\u010dice, bydli\u0161t\u011b kronik\u00e1\u0159e F. J. Vav\u00e1ka, koment\u00e1tora d\u011bn\u00ed na Pod\u011bbradsku 1770\u20131816
    \nFig. 3. The fishpond system of Pod\u011bbrady and Nymburk based on our reconstruction; the position of the S\u00e1nsk\u00fd kan\u00e1l and Nov\u00fd kan\u00e1l (or Nov\u00e1 strouha) canal are shown in its original state; the direction of the Vesteck\u00e1 strouha canal from K\u0159inec village is approximately outlined as well as the very approximate shape of earlier (1650\u20131740) discontinued fishponds (J\u00edleck\u00fd, Vykleck\u00fd, Havransk\u00fd a\u00a0Kratono\u0161sk\u00fd fishponds). The village Mil\u010dice (the residence place of notable chronicles writer and Pod\u011brady life commentator F. J. Vav\u00e1k in 1770\u20131816), is in the lower left corner of the Figure<\/h6>\n

    Posudek hejtmana pardubsk\u00e9ho kraje Buriana Svitkovsk\u00e9ho ze \u0160kudel a\u00a0na Skalici a\u00a0Petra Kurky o\u00a0stavu rybn\u00edka Blato dokl\u00e1d\u00e1, \u017ee je m\u011blk\u00fd a\u00a0d\u00e1v\u00e1 \u201emal\u00fd u\u017eitek\u201c. Doporu\u010dili proto vysazov\u00e1n\u00ed jen na dv\u011b horka (na dva roky), aby se zlep\u0161il dosavadn\u00ed mal\u00fd v\u00fdnos. V\u00a0letech 1576\u20131578 vznikly na jihov\u00fdchod\u011b Blata nov\u00e9 rybn\u00edky (mo\u017en\u00e1 tak trochu \u201ebez stavebn\u00edho povolen\u00ed\u201c). Byly to rybn\u00edky Zasmu\u0161il, Ok\u0159\u00ednek a\u00a0Nadyma\u010d. A\u017e v\u00a0roce 1579 toti\u017e povolila \u010desk\u00e1 komora zbudov\u00e1n\u00ed odbo\u010duj\u00edc\u00ed nov\u00e9 nap\u00e1jec\u00ed \u201estrouhy\u201c (na\u00a0obr. 3<\/em>, Nov\u00fd kan\u00e1l) a\u00a0nov\u00fdch 10 rybn\u00edk\u016f (ale t\u0159i z\u00a0nich ji\u017e byly hotov\u00e9). Do konce roku 1579 byla dokon\u010dena jak nov\u00e1 strouha (Nov\u00fd kan\u00e1l), tak zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch 7 rybn\u00edk\u016f (Nadyma\u010d na 150 kop, Ok\u0159\u00ednek na 290 kop, Zasmu\u0161il na 600 kop, Skoukal na 300 kop, Vep\u0159\u00edk na 60 kop, Vyhl\u00edd na 400 kop, Ka\u0148ka na 150 kop, Vyhnal na 100\u00a0kop, Zelinka na 50 kop a\u00a0Rohl\u00edk na 200 kop kap\u0159\u00ed n\u00e1sady.) Jist\u00e1 opatrnost \u010cesk\u00e9 komory se projevila v\u00a0tom, \u017ee ji\u017e nebyl realizov\u00e1n velk\u00fdch Prog\u016fv z\u00e1m\u011br, p\u0159edpokl\u00e1daj\u00edc\u00ed v\u00a0roce 1579 vybudov\u00e1n\u00ed i\u00a0nov\u00e9ho \u201eobra\u201c, toti\u017e rybn\u00edku s\u00a0n\u00e1sadou asi 1\u00a0300\u00a0kop kapr\u016f (78\u00a0000 kus\u016f). Kde rybn\u00edk mohl b\u00fdt, m\u016f\u017eeme spekulovat, na map\u011b prvn\u00edho vojensk\u00e9ho mapov\u00e1n\u00ed je z\u0159eteln\u00e1 sn\u00ed\u017eenina severn\u011b od rybn\u00edka \u0160umbora, na obr. 1<\/em> je patrn\u00e9 voln\u00e9 prostranstv\u00ed mezi \u0160umborem a\u00a0Mrlinou. Stoj\u00ed za to si uv\u011bdomit, \u017ee asi ve stejn\u00e9 dob\u011b za\u010dal J. Kr\u010d\u00edn usilovat o\u00a0stavbu Ro\u017emberka [1].<\/p>\n

    S\u00a0pomoc\u00ed produkce rybni\u010dn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed kryli v\u00a0t\u00e9to dob\u011b sv\u00e9 dluhy jak Ro\u017emberkov\u00e9, tak dal\u0161\u00ed velmo\u017eov\u00e9 v\u010detn\u011b panovn\u00edka (nap\u0159. [1, 4]). Cel\u00e1 z\u00e1silka ryb (165 d\u017eber\u016f kapr\u016f a\u00a024 d\u017eber\u016f \u0161tik), zaslan\u00e1 pod\u011bbradsk\u00fdm spr\u00e1vcem Progem do Prahy v\u00a0roce 1587 (?), byla zabavena na pokryt\u00ed finan\u010dn\u00edch pohled\u00e1vek v\u011b\u0159itele [1]. Velk\u00e9 sucho roku 1590 bylo porovn\u00e1v\u00e1no i\u00a0s\u00a0rokem 1540, podle Jana Pil\u00e1ta Rakovnick\u00e9ho, starom\u011bstsk\u00e9ho kon\u0161ela a\u00a0pozd\u011bji purkmistra [37], hladina Vltavy v\u00a0Praze klesla hluboko pod korunu jez\u016f: \u201eItem sucho velik\u00e9, tak\u017ee jezov\u00e9 v\u0161ichni oschli a\u00a0nad vodu \u010dn\u011bli, p\u016fl druh\u00fd \u010dtvrti lokte [asi 22 cm pod jezem, vzta\u017eeno do profilu vodo\u010dtu Starom\u011bstsk\u00e9 ml\u00fdny -22 cm], nepamatovali sme od 50 let [odkaz k\u00a0roku 1540] tak mal\u00e9 vody.\u201c<\/p>\n

    V\u00a0letech 1599\u20131602 m\u011bl b\u00fdt zdokonalen syst\u00e9m n\u00e1hon\u016f na Mrlin\u011b a\u00a0jejich vy\u010di\u0161t\u011bn\u00ed, co\u017e je podrobn\u011b pops\u00e1no J. Veverkou [23, 24]. P\u0159edznamen\u00e1n\u00edm konce tohoto obdob\u00ed jsou zimn\u00ed povodn\u011b 1615 a\u00a0n\u00e1sledn\u00e1 velk\u00e1 sucha 1615 a\u017e 1616 [31], kdy op\u011bt \u0159ada tok\u016f vyschla. V\u00fdmluvn\u00fdm dokladem skute\u010dn\u011b velk\u00e9ho sucha a\u00a0velmi n\u00edzk\u00e9ho vodn\u00edho stavu Labe, je jedna z\u00a0nejni\u017e\u0161\u00edch zna\u010dek na Hladov\u00e9m kameni v\u00a0D\u011b\u010d\u00edn\u011b z\u00a0roku 1616.<\/p>\n

    Tabulka 1. Vybran\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed rybn\u00edky nad 250 ha, jejich zalo\u017een\u00ed a\u00a0p\u0159\u00edpadn\u00fd z\u00e1nik
    \nTable 1. Selected largest ponds over 250 ha, their establishment and eventual extinction<\/h5>\n    \"\"<\/a>\n
    Pozn\u00e1mky:
    \n<\/em>E\u00a0\u2013 rybn\u00edk st\u00e1le existuje
    \n<\/em>( ) plochy podle [20]
    \n<\/em>* Situace p\u016fvodn\u00edho rybn\u00edka \u010ceperka, jeho rozloha a\u00a0poloha p\u016fvodn\u00edho kan\u00e1lu v\u00a0dob\u011b p\u0159ed zni\u010den\u00edm Opatovick\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera nen\u00ed jasn\u00e1
    \n<\/em>** hrub\u00fd spodn\u00ed odhad plochy rybn\u00edka<\/em><\/h6>\n

    Chladn\u00e9 obdob\u00ed 1620\u20131740<\/h2>\n

    Z\u00a0hlediska klimatologie je sou\u010d\u00e1st\u00ed t\u00e9to periody obdob\u00ed tzv. Maunderova minima (1645\u20131715), tedy obdob\u00ed, kter\u00e9 je pokl\u00e1d\u00e1no za nejchladn\u011bj\u0161\u00ed v\u00a0r\u00e1mci tzv. Mal\u00e9 doby ledov\u00e9 (cca 1270\u20131850). Krom\u011b \u010detn\u00fdch povodn\u00ed (1651, 1655, 1675, 1682, 1698 a\u00a01712) jsou zde ale i\u00a0obdob\u00ed sucha. Ta jsou dolo\u017eena asi do roku 1642 a\u00a0pozd\u011bji \u0159id\u010deji jen kolem roku 1680. Jako riziko pro rybni\u010dn\u00ed soustavy mus\u00edme ale zd\u016fraznit i\u00a0mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 zimy, a\u00a0to nap\u0159. tuh\u00e9 zimy 1654\/1655, 1694\/1695, 1708\/1709 a\u00a01739\/1740, tak jak n\u011bkter\u00e9 prezentoval ve sv\u00e9 pr\u00e1ci o\u00a0v\u00fdvoji klimatu po roce 1700 nap\u0159. S. Br\u00f6nimann [38].<\/p>\n

    T\u0159icetilet\u00e1 v\u00e1lka (1618\u20131648) se n\u011bkdy pova\u017euje, s\u00a0ohledem na zanedb\u00e1n\u00ed \u00fadr\u017eby a\u00a0p\u0159\u00edm\u00e9 po\u0161kozen\u00ed rybn\u00edk\u016f, za hlavn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinu \u00fapadku rybnik\u00e1\u0159stv\u00ed u\u00a0n\u00e1s. Jako p\u0159\u00edklad se n\u011bkdy uv\u00e1d\u00ed rybn\u00edk Hr\u00e1de\u010dek na T\u0159ebo\u0148sku [1]. Podle nov\u011bj\u0161\u00ed pr\u00e1ce J. Vorla o\u00a0pern\u0161tejnsk\u00fdch rybn\u00edc\u00edch [4] se ale p\u0159edev\u0161\u00edm zhroutil syst\u00e9m velkoobchodn\u00edch smluv a\u00a0dlouhodob\u00fdch spl\u00e1tek. Tato r\u00e1na \u201edo vazu\u201c slo\u017eit\u00e9ho syst\u00e9mu obchodu s\u00a0rybami, na rozd\u00edl od sn\u00e1ze odstraniteln\u00fdch \u0161kod na rybn\u00edc\u00edch a\u00a0kan\u00e1lech, je podle n\u011bj hlavn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinou n\u00e1sledn\u00e9ho \u00fapadku. V\u00a0povod\u00ed Mrliny je je\u0161t\u011b roku 1632 zm\u00edn\u011bn obrovsk\u00fd J\u00edleck\u00fd rybn\u00edk u\u00a0K\u0159ince s\u00a0n\u00e1sadou 300\u00a0kop (18 000 kus\u016f) kapr\u016f, a\u00a0to je asi posledn\u00ed zm\u00ednka o\u00a0n\u011bm [23, 24]. Velk\u00e9 probl\u00e9my m\u016f\u017eeme dolo\u017eit ji\u017e v\u00a0letech 1638 na nedalek\u00e9m panstv\u00ed Kost (povod\u00ed Klenice). Uk\u00e1zku p\u0159eb\u00edr\u00e1me od J. Peka\u0159e z\u00a0knihy o\u00a0Kosti [39]. Hejtman Vodi\u010dka informuje vrchnost o\u00a0katastrof\u00e1ln\u00ed situaci: \u201eP\u0161enice n\u011bkde suchem vyho\u0159ely, ovsy i\u00a0je\u010dmeny podho\u0159el\u00e9 jsou\u201c a\u00a0o\u00a0nedod\u00e1n\u00ed p\u0161enice do pansk\u00e9ho pivovaru. Byly u\u017eity donucovac\u00ed prost\u0159edky jako \u017eal\u00e1\u0159ov\u00e1n\u00ed p\u0159es \u0161edes\u00e1tky poddan\u00fdch, a\u00a0to jen proto, aby byla z\u00edsk\u00e1na pot\u0159ebn\u00e1 surovina k\u00a0v\u00fdrob\u011b piva. N\u00e1sledn\u00e9 such\u00e9 roky 1641 a\u00a01642 byly dolo\u017eeny tamt\u00e9\u017e, tak roku 1642: \u201eNejv\u011bt\u0161\u00ed \u0161kodu utrp\u011blo panstv\u00ed [Kost, pozn. autora] na rybn\u00edc\u00edch. Tou dobou hrozn\u00e9 sucho zbavilo v\u0161echny ml\u00fdny vody, a\u00a0hladov\u00e9 partaje [\u0161patn\u011b placen\u00ed c\u00edsa\u0159\u0161t\u00ed voj\u00e1ci, pozn. autora], aby opat\u0159ily pansk\u00fdm ml\u00fdn\u016fm vodu, nezbytnou k\u00a0semlet\u00ed nakraden\u00e9ho obil\u00ed, spou\u0161t\u011bly rybn\u00edky!\u201c O\u00a0stavu rybn\u00edk\u016f na Pod\u011bbradsku v\u00a0roce 1642 informuje rukopis Ji\u0159\u00edka Refigia z\u00a0Kleefeld\u016f, hejtmana panstv\u00ed Pod\u011bbradsk\u00e9ho, podle n\u011bj\u017e bylo tehdy celkem 38 rybn\u00edk\u016f (9 pot\u011brov\u00fdch, 14 v\u00fdta\u017en\u00edch, 15 kaprov\u00fdch) a\u00a0jejich n\u00e1sada \u010dinila v\u00a0\u00fahrnu 7 960 kop kapr\u016f (500\u00a0000 kus\u016f) [25]. Rok 1645 je uv\u00e1d\u011bn jako po\u010d\u00e1tek Maunderova minima, v\u00a0roce 1648 kon\u010d\u00ed t\u0159icetilet\u00e1 v\u00e1lka.<\/p>\n

    V\u00a0povod\u0148ov\u00e9m \u00a0roce 1651 \u201eRegistr urburn\u00ed\u201c uv\u00e1d\u00ed, \u017ee i\u00a0zde \u201e\u0161kodila na panstv\u00ed\u201c voda. Mohlo j\u00edt o\u00a0n\u00e1sledek dolo\u017een\u00fdch lij\u00e1k\u016f v\u00a0kv\u011btnu [34]. P\u0159i povodni byla zaplavena luka, a\u00a0to i\u00a0pro zanedb\u00e1n\u00ed odpadn\u00edch p\u0159\u00edkop\u016f a\u00a0odvodn\u00fdch struh\u00a0[22]. O\u00a0tom, jak p\u0159est\u00e1ly zdej\u0161\u00ed rybn\u00edky velkou zimn\u00ed povode\u0148 1655 [34], kterou prod\u011blala cel\u00e1 st\u0159edn\u00ed Evropa, a\u00a0kter\u00e1 ohro\u017eovala i\u00a0tehdy m\u00e1lo napln\u011bn\u00fd rybn\u00edk Ro\u017emberk [1], nev\u00edme zat\u00edm nic. Jist\u00e9 ale je, \u017ee neudr\u017eovan\u00e1 nap\u00e1jec\u00ed strouha a\u00a0tak\u00e9 \u0159eka Mrlina zat\u00e1p\u011bly \u010dasto okoln\u00ed pozemky. Jak vypadala rybni\u010dn\u00ed soustava v\u00a0t\u00e9 dob\u011b, ukazuje mapa z\u00a0roku 1655 (obr. 1<\/em>). Autor zde schematicky zakreslil Labe, Cidlinu, Mrlinu a\u00a0nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed rybn\u00edky obou soustav, jsou tu hr\u00e1ze a\u00a0odpadn\u00ed kan\u00e1ly do Mrliny a\u00a0Labe, ale nejsou vyzna\u010deny nap\u00e1jec\u00ed strouhy.<\/p>\n

    V\u00a0roce 1658 byla postavena na Mrlin\u011b u\u00a0Vestce stavidla a\u00a0voda byla \u00fadajn\u011b odvedena (asi odpadn\u00ed strouhou) p\u0159es rybn\u00edk \u0160umbor na jedn\u00e9 a\u00a0p\u0159es vesteck\u00fd kan\u00e1l (od Vestce se p\u0159ipojovala do n\u011bj strouha), na druh\u00e9 stran\u011b a\u017e ke \u0160lotav\u011b (obr. 3<\/em>). Tak mohl b\u00fdt realizov\u00e1n (za cca 2\u00a0500 zlat\u00fdch) projekt sp\u00e1dov\u00e9 i\u00a0sm\u011brov\u00e9 \u00fapravy koryta Mrliny (viz d\u00e1le) a\u00a0jej\u00ed prohlouben\u00ed. Revize a\u00a0\u010dist\u011bn\u00ed Mrliny se opakovaly n\u00e1sledn\u011b ka\u017edou dek\u00e1du [23, 24].<\/p>\n

    Rybn\u00edk Blato zmi\u0148uje v\u00a0kapitole spisu \u201eRozmanitosti z\u00a0historie kr\u00e1lovstv\u00ed \u010desk\u00e9ho\u201c [5] v\u00a0kapitole \u201eO\u00a0\u010desk\u00fdch rybn\u00edc\u00edch\u201c B. Balb\u00edn. Docela spr\u00e1vn\u011b zde ukazuje, \u017ee \u201eprvenstv\u00ed v\u00a0rybn\u00edc\u00edch maj\u00ed panstv\u00ed t\u0159ebo\u0148sk\u00e9, krumlovsk\u00e9, bud\u011bjovick\u00e9, pardubick\u00e9, pod\u011bbradsk\u00e9, chlumeck\u00e9, ro\u017e\u010falovick\u00e9 a\u00a0kopidlansk\u00e9\u201c. Vyzdvihuje pardubicko se \u010dty\u0159mi sty rybn\u00edky s\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00edm \u010desk\u00fdm rybn\u00edkem \u010ceperka a\u00a0Vyplatil (Oplatil). A\u017e po popisu rybn\u00edka Ro\u017emberk dod\u00e1v\u00e1: \u201ejin\u00fd je rybn\u00edk Sv\u011bt u\u00a0T\u0159ebon\u011b a\u00a0dal\u0161\u00ed jm\u00e9nem Blato u\u00a0Pod\u011bbrad. Tyto rybn\u00edky p\u0159ekon\u00e1vaj\u00ed v\u0161echny velikost\u00ed, nikoliv v\u0161ak p\u0159\u00edjemnou chut\u00ed ryb. Tu nezp\u016fsobuje sama velikost, ale kvalita dna, je\u017e poskytuje ryb\u00e1m bohatou stravu\u201c. Balb\u00edn\u016fv n\u00e1zor se dot\u00fdk\u00e1 obdob\u00ed asi p\u0159ed rokem 1676.<\/p>\n

    \u00dapadek rybochovu ji\u017e v\u00a017. stolet\u00ed potvrzuje i\u00a0sni\u017eov\u00e1n\u00ed n\u00e1sady velk\u00fdch nymbursk\u00fdch rybn\u00edk\u016f (Bobnick\u00fd, Chlebsk\u00fd a\u00a0Draho) a\u00a0z\u00e1nik rybn\u00edk\u016f men\u0161\u00edch (Vykleck\u00fd, Dol\u00edvka, Havransk\u00fd a\u00a0V\u0161echlapsk\u00fd) jako rybochovn\u00fdch ji\u017e p\u0159ed rokem 1701 (obr. 4<\/em>). Ru\u0161en\u00ed rybn\u00edk\u016f registrujeme ji\u017e p\u0159ed rokem 1715 \u010di 1729, a\u00a0to bez toho, \u017ee by byla zcela jasn\u00e1 p\u0159\u00ed\u010dina.<\/p>\n\"\"<\/a>\n

    Obr. 4. N\u00e1sady velk\u00fdch nymbursk\u00fdch rybn\u00edk\u016f v\u00a0kop\u00e1ch [1 kopa = 60 kapr\u016f] podle z\u00e1znam\u016f z\u00a0let 1553, 1651 a\u00a01701 [23, 24]
    \nFig. 4. The production of carps in Nymburk\u2018s\u00a0fishponds; the counting is based on the records from years 1553, 1651 and 1701 and in old units \u201dkopa\u201c couting 60 carpes [1 kopa = 60]<\/h6>\n

    Zaj\u00edmav\u00e9 je zd\u016fvodn\u011bn\u00ed v\u00a0urb\u00e1\u0159i pod\u011bbradsk\u00e9ho panstv\u00ed z\u00a0roku 1707 [23,\u00a024] u\u00a0dvou velk\u00fdch rybn\u00edk\u016f nap\u00e1jen\u00fdch um\u011bl\u00fdm kan\u00e1lem od K\u0159ince: \u201eVykleck\u00fd a\u00a0Ra\u0161ovick\u00fd rybn\u00edk (obr. 3<\/em>) se ji\u017e od mnoha let nepou\u017e\u00edvaj\u00ed, jsou velmi r\u00e1kosem zarostl\u00e9 a\u00a0bahnem zap\u011bn\u011bn\u00e9, tak\u017ee je spravit a\u00a0vy\u010distit t\u00e9m\u011b\u0159 nelze. Zvl\u00e1\u0161t\u011b za tuh\u00e9 zimy voda se v\u00a0nich kaz\u00ed a\u00a0n\u00e1ramn\u011b nasmrad\u00ed, tak\u017ee se nesm\u00ed pou\u0161t\u011bt na dolej\u0161\u00ed rybn\u00edky.\u201c M\u016f\u017eeme v\u00a0tom \u010d\u00edst i\u00a0mo\u017en\u00fd vliv krut\u00e9 zimy 1694\/1695. Hlubok\u00fd z\u00e1mrz se opakoval jist\u011b i\u00a0v\u00a0dob\u011b pov\u011bstn\u00e9 krut\u00e9 zimy\u00a0roku 1708\/1709. V\u00a0letech 1705, 1707 a\u00a01719 jsou zaznamen\u00e1na sucha a\u00a0velmi n\u00edzk\u00e9 odtoky z\u00a0povod\u00ed Labe (obr. 5<\/em>).<\/p>\n

    Havransk\u00fd rybn\u00edk na Mrlin\u011b byl patrn\u011b p\u0159em\u011bn\u011bn na ba\u017eantnici asi roku 1717. Sousedn\u00ed Vykleck\u00fd rybn\u00edk byl doporu\u010den roku 1737 ke zru\u0161en\u00ed [22].<\/p>\n\"\"<\/a>\n

    Obr. 5. Souvislost ru\u0161en\u00ed rybn\u00edk\u016f v\u00a0okol\u00ed Lys\u00e9 n. L., Nymburka a\u00a0Pod\u011bbrad (\u0161ed\u00e9 pruhy 1715, 1729, 1746, 1761, 1784, 1790) s\u00a0periodami n\u00edzk\u00fdch vodn\u00edch stav\u016f zaznamenan\u00fdch v\u00a0D\u011b\u010d\u00edn\u011b (\u010derven\u00e9 troj\u00faheln\u00edky a\u00a0spojuj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1ra, zna\u010dky minim, Hladov\u00fd k\u00e1men; mod\u0159e vodn\u00ed stavy na vodo\u010dtu 1851\u20131920) a\u00a0Magdeburku (naho\u0159e slab\u00e1 zelen\u00e1 \u010d\u00e1ra s\u00a0kole\u010dky (ro\u010dn\u00ed minima vodn\u00edch stav\u016f), siln\u00e1 zelen\u00e1 \u010d\u00e1ra trend ro\u010dn\u00edch minim vyrovnan\u00fd klouzav\u011b (30 let); poklesov\u00fd trend souvis\u00ed se zkracov\u00e1n\u00edm a\u00a0za\u0159ez\u00e1v\u00e1n\u00edm Labe v\u00a0Sasku a\u00a0Sasku-Anhaltsku a\u00a0m\u00edstn\u00edmi zm\u011bnami v\u00a0Magdeburku
    \nFig. 5. The relationship between discontinuing of fishponds in estates of Nymburk and Pod\u011bbrady (years in grey 1715, 1729, 1746, 1761, 1784, 1790) with periods of low flow recorded in town D\u011b\u010d\u00edn (red triangles and red line; in blue are water levels recorded using a\u00a0D\u011b\u010d\u00edn gauge during the years of 1851\u20131920 and also Magdeburg gauge); upper diagram contains a\u00a0thin green line with circles (yearly water levels minima), thick green line is the same record smoothed by 30 years mean; the decreasing trend is interpreted by shortening of Elbe River and by incision of Elbe River in Saxony<\/h6>\n

    Obdob\u00ed 1745\u20131769<\/h2>\n

    V\u00a0obdob\u00ed 40. a\u017e 90. let 18. stolet\u00ed se dost\u00e1v\u00e1me k\u00a0samotn\u00e9mu j\u00e1dru probl\u00e9mu, kter\u00fd souvis\u00ed s\u00a0nov\u00fdmi postupy v\u00a0zem\u011bd\u011blstv\u00ed. Od poloviny 18. stolet\u00ed p\u0159ivodily n\u011bkter\u00e9 p\u0159\u00edrodn\u00ed katastrofy (nap\u0159. zem\u011bt\u0159esen\u00ed v\u00a0Lisabonu 1755) a\u00a0nep\u0159\u00edze\u0148 po\u010das\u00ed podle n\u011bmeck\u00e9ho historika W. Behringera [40] trhliny v\u00a0dosavadn\u00edm p\u0159\u00edmo\u010dar\u00e9m optimismu osv\u00edcensk\u00fdch n\u00e1hled\u016f a\u00a0viz\u00ed budoucnosti. Pro n\u00e1s je d\u016fle\u017eit\u00fd p\u0159elom let 1739\/1740 s\u00a0neoby\u010dejn\u011b tuhou a\u00a0dlouhou zimou a\u00a0povodn\u011bmi. Z\u00e1mrz vodn\u00edch ploch v\u010detn\u011b nap\u0159. Bodamsk\u00e9ho jezera sv\u011bd\u010d\u00ed o\u00a0neoby\u010dejn\u011b tuh\u00e9 zim\u011b. Pra\u017esk\u00fd m\u011b\u0161\u0165an F. V. Fel\u00ed\u0159 (1701\u20131757) uv\u00e1d\u00ed [41]: \u201eled na \u0159ece Moldav\u011b p\u0159es 3 lokte [p\u0159es 180 cm] i\u00a0tak\u00e9 v\u00edce. M\u00edstama Moldava na m\u011bl\u010din\u011b a\u017e do gruntu vymrzla\u201c [41]. Jak bylo zm\u00edn\u011bno, pr\u00e1v\u011b hlubok\u00e9 promrz\u00e1n\u00ed rybn\u00edk\u016f p\u016fsobilo na Pod\u011bbradsku a\u00a0Nymbursku m\u011blk\u00fdm rybn\u00edk\u016fm zna\u010dn\u00e9 probl\u00e9my.<\/p>\n

    Rok 1746, se \u0159ad\u00ed mezi katastrof\u00e1ln\u011b such\u00e9, zna\u010dka minim\u00e1ln\u00edho vodn\u00edho stavu je vyzna\u010dena i\u00a0na kameni v\u00a0D\u011b\u010d\u00edn\u011b (obr. 6<\/em>). Su\u0161\u0161\u00ed obdob\u00ed a\u00a0pokles vodn\u00edch stav\u016f Labe v\u00a0dob\u011b od roku 1761 a\u017e do roku 1766, i\u00a0kdy\u017e zna\u010dka minima v\u00a0D\u011b\u010d\u00edn\u011b se nedochovala, je patrn\u00fd z\u00a0pr\u016fb\u011bhu ro\u010dn\u00edch minim vodn\u00edch stav\u016f v\u00a0Magdeburku (obr. 5<\/em>). Pr\u00e1v\u011b v\u00a0roce 1763 je zmi\u0148ov\u00e1n s\u00a0ohledem na tuhou zimu \u0161patn\u00fd v\u00fdlov rybn\u00edka Blato, kdy bylo vyloveno oproti n\u00e1sad\u011b m\u00e9n\u011b o\u00a0112 kop kapr\u016f. Mo\u017en\u00e1 u\u017e tehdy t\u011bmto velk\u00fdm rybn\u00edk\u016fm \u201eza\u010dala zvonit hrana\u201c. Podle J. Veverky [23, 24] ale existovaly velk\u00e9 rybn\u00edky nap\u00e1jen\u00e9 kan\u00e1lem od Mrliny z\u00a0K\u0159ince jako Havransk\u00fd, Dol\u00edvka a\u00a0Vykleck\u00fd je\u0161t\u011b v\u00a0roce 1768. Stejn\u011b jako dal\u0161\u00edch 12\u00a0rybn\u00edk\u016f se ale ji\u017e rybami neosazovaly.<\/p>\n

    Hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 reformy a\u00a0extr\u00e9my po\u010das\u00ed let 1769\u20131787<\/h2>\n

    \u010casto se zd\u016fraz\u0148uje role chladn\u00fdch, ne\u00farodn\u00fdch let 1769\u20131772 a\u00a0soub\u011b\u017en\u00fdch dopad\u016f (ne\u00faroda, hlad, nemoci atd.). Nav\u00edc n\u011bkte\u0159\u00ed auto\u0159i [1, 3] upozor\u0148uj\u00ed i\u00a0na fakt, \u017ee tato krize byla propagandisticky zneu\u017e\u00edv\u00e1na. Argumentace byla nam\u00ed\u0159ena \u010dasto pr\u00e1v\u011b proti rybn\u00edk\u016fm, kter\u00fdm byl p\u0159i\u010d\u00edt\u00e1n pod\u00edl na vlhk\u00e9m a\u00a0chladn\u00e9m po\u010das\u00ed. Bylo to stejn\u011b nespravedliv\u00e9 jako p\u0159eh\u00e1n\u011bn\u00ed pozitivn\u00edho \u00fa\u010dinku rybn\u00edk\u016f a\u00a0jejich vlivu na lok\u00e1ln\u00ed sr\u00e1\u017eky.<\/p>\n

    Terezi\u00e1nsk\u00e9 a\u00a0Josefinsk\u00e9 reformy vedly k\u00a0\u010detn\u00fdm zm\u011bn\u00e1m. Roku 1775 do\u0161lo k\u00a0\u00faprav\u011b roboty \u201eRobotn\u00edm patentem\u201c, rok 1781 p\u0159inesl \u201ePatent toleran\u010dn\u00ed\u201c a\u00a0\u201ePatent o\u00a0zru\u0161en\u00ed \u010dlov\u011b\u010denstv\u00ed\u201c, tedy nevolnictv\u00ed. P\u0159edstavy o\u00a0modern\u00edm hospod\u00e1\u0159stv\u00ed byly inspirov\u00e1ny, jak se n\u011bkdy uv\u00e1d\u00ed zm\u011bnami v\u00a0Anglii. Propag\u00e1torem u\u00a0n\u00e1s byl nap\u0159. K. Zinzedorf (1739\u20131813) prosazovatel hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch reforem F.\u00a0A. Raab (1722\u20131783) a\u00a0tak\u00e9 rada A. Koczian [3].<\/p>\n

    Mil\u010dick\u00fd F. J. Vav\u00e1k (poloha Mil\u010dic vyzna\u010dena na\u00a0obr. 3<\/em>) komentoval ud\u00e1losti v\u00a0\u0161irok\u00e9 oblasti Pod\u011bbradska. Komentuje ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9 obdob\u00ed 1769\u20131771 a\u00a0p\u0159ekvapiv\u011b uv\u00e1d\u00ed suchou periodu, a\u00a0to ji\u017e \u00a0roce 1770 [8]: \u201eZajist\u00e9 obl\u00edbilo se P\u00e1nu Bohu \u010deskou zem potrestati, nebo pro to jarn\u00ed mokro, potom pro sedm ned\u011bl trvaj\u00edc\u00ed sucho velmi velik\u00e1 byla v\u0161ech v\u011bc\u00ed neouroda.\u201c V\u00a0roce 1771, jarn\u00ed sn\u00edh, de\u0161t\u011b a\u00a0sucha vedly k\u00a0\u0161patn\u00e9 \u00farod\u011b: \u201ePo tom sn\u011bhu op\u011bt pole tak se rozkvasila a\u00a0rozmokla a\u00a0vnit\u0159n\u00ed vodn\u00ed \u017e\u00edly se zdvihly, \u017ee zase velmi dlouho jarn\u00ed set\u00ed trvalo. K\u00a0tomu pr\u0161elo jednak p\u0159es cel\u00fd duben a\u017e do 5. m\u00e1je\u2026 Mezit\u00edm byl p\u0159evelik\u00fd nedostatek v\u00a0p\u00edci dobyt\u010d\u00ed; jeden centn\u00fd\u0159 sena byl za 1 zl. 30 kr., jeden mandel \u017eitn\u00e9 dlouh\u00e9 sl\u00e1my za 2 zl. V\u00a0n\u011bkter\u00fdch vesnic\u00edch do\u0161ky se st\u0159ech trhali a\u00a0na \u0159ezanku \u0159ezali, jako\u017e pak mnoho statk\u016f jest vid\u011bti docela otrhan\u00fdch\u2026 Od 5. m\u00e1je a\u017e do 2.\u00a0\u010dervna nepr\u0161elo a\u00a0\u010dasy byly tak prudk\u00e9 a\u00a0hork\u00e9, \u017ee zas hrozn\u00e1 suchota za\u010d\u00ednala b\u00fdti; \u017eita nemohla dob\u0159e r\u016fsti, jako\u017e i\u00a0zaset\u00e9 je\u010dmeny nemohly vych\u00e1zeti a\u00a0pr\u00e1v\u011b v\u0161ecko smutno bylo v\u00a0pol\u00edch vid\u011bt.\u201c Nedostatek vedl podle Vav\u00e1ka [8] k\u00a0obecn\u00e9mu rabov\u00e1n\u00ed obiln\u00fdch z\u00e1sob, jeho\u017e p\u0159edm\u011btem byly i\u00a0dva ml\u00fdny pr\u00e1v\u011b na S\u00e1nsk\u00e9m kan\u00e1le: \u201e15.\u00a0m\u00e1je, p\u0159ed sv. Janem Nepomuck\u00fdm tu noc z\u00a0vesnic Od\u0159epes, Chot\u00e1nek a\u00a0Libice v\u0161ickni vesm\u011bs lid\u00e9 u\u010f\u00e1li sob\u011b kvalt neb bou\u0159ku na Nov\u00fd ml\u00fdn u\u00a0Od\u0159epes le\u017e\u00edc\u00ed, v\u00a0n\u011bm co obili mlyn\u00e1\u0159ov\u00e9ho zastihli, v\u0161echno vzali, jako\u017e v\u00a0druh\u00e9m ml\u00fdnku (ml\u00fdn Ml\u00fdnek viz obr. 3<\/em>) opod\u00e1l od tohoto stoj\u00edc\u00edm a\u00a0t\u00e9mu\u017e mlyn\u00e1\u0159i pat\u0159\u00edc\u00edm.\u201c Situaci d\u00e1le zhor\u0161ily \u010dervnov\u00e9 de\u0161t\u011b a\u00a0n\u00e1sledn\u00e9 povodn\u011b. Na obr.\u00a05<\/em> je z\u0159eteln\u00e9 (\u0159ada ro\u010dn\u00edch minim vodn\u00edch stav\u016f Magdeburg), \u017ee obdob\u00ed sucha 1761\u20131766 a\u00a01781\u20131811 jsou z\u0159eteln\u011b odd\u011blena pr\u00e1v\u011b epizodou kolem roku\u00a01771. Jen\u017ee poklesov\u00e1 tendence za\u010d\u00edn\u00e1 ihned roku 1772. F. J. Vav\u00e1k zmi\u0148uje such\u00e9 periody i\u00a0v\u00a0roce 1774, 1775 a\u00a0rozs\u00e1hlej\u0161\u00ed sucha 1776, 1777, 1779 a\u00a01780 [8, 9].<\/p>\n

    V\u00a0roce 1773 byla zru\u0161ena podle F. J. Vav\u00e1ka [7] soustava rybn\u00edk\u016f lichten\u0161tejnsk\u00e9ho panstv\u00ed na bl\u00edzk\u00e9m povod\u00ed \u0160embery (viz d\u00e1le). Po selsk\u00e9m povst\u00e1n\u00ed roku\u00a01775 potla\u010den\u00e9m u\u00a0Velkochlumeck\u00e9ho rybn\u00edka (2 ha) zmizel n\u00e1sledn\u011b nedalek\u00fd rybn\u00edk Rutvas (odhad 2 km2<\/sup>), kter\u00fd byl Kinsk\u00fdmi parcelov\u00e1n na pozemky \u00fadajn\u011b z\u00a0obavy z\u00a0dal\u0161\u00edch revolt [42]. V\u00a0roce 1777 zmi\u0148uje F. J. Vav\u00e1k dal\u0161\u00ed selsk\u00e9 bou\u0159e. Zejm\u00e9na v\u0161ak popisuje chladn\u00fd a\u00a0velmi nezvykl\u00fd pr\u016fb\u011bh jara a\u00a0l\u00e9ta, a\u00a0to a\u017e do \u010dervence. V\u00a0srpnu ov\u0161em zaznamenal obrat: teplo a\u00a0sucho v\u00a0srpnu a\u00a0zejm\u00e9na v\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed: \u201eHned po tom sv\u00e1tku [narozen\u00ed Panny Marie 8. 9.] za\u010dala b\u00fdt velik\u00e1 tepla a\u00a0parna, orat na set\u00ed se nemohlo pro sucho. \u010cekali jsme na d\u00e9\u0161\u0165, ale nedo\u010dkali jsme ho; v\u017edy po\u0159\u00e1d velik\u00e1 parna, jako ve \u017eni b\u00fdvaj\u00ed, byla.\u201c Mo\u017en\u00e1 proto byl \u00a0roku\u00a01777 rybn\u00edk Blato napu\u0161t\u011bn jen z\u00a01\/3 (obr. 7<\/em>) a\u00a0jen na jedno \u201ehorko\u201c tedy na rok [21].<\/p>\n

    P\u0159i\u00a0zam\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed pozemk\u016f se v\u00a0roce 1776\u20131777 \u00fa\u010dastnil i\u00a0F. J. Vav\u00e1k [9]. V\u00a0r\u00e1mci map prvn\u00edho vojensk\u00e9ho mapov\u00e1n\u00ed, se\u00a0kter\u00fdm tato pr\u00e1ce souvisela, ji\u017e nejsou vyzna\u010deny velk\u00e9 rybn\u00edky u\u00a0Ra\u0161ovic: Vykleck\u00fd a\u00a0Havransko. Z\u00a0horn\u00ed trasy Vesteck\u00e9ho kan\u00e1lu tu zbyl jedin\u011b men\u0161\u00ed Podchotu\u010dn\u00fd (Podchotuck\u00fd) rybn\u00edk, kter\u00fd slou\u017eil jako \u201enad\u00fdma\u010d\u201c pro stejnojmenn\u00fd ml\u00fdn u\u00a0K\u0159ince (obr. 3<\/em>). Nov\u00e9mu mlyn\u00e1\u0159i bylo ulo\u017eeno v roce 1775, \u017ee [29]: \u201e\u2026 na 3 l\u00e9ta spust\u00ed a bude os\u00edvat, aby se \u0159\u00e1dn\u011b od porostu r\u00e1kosov\u00e9ho a bl\u00e1ta vy\u010distiti mohl\u2026 [rybn\u00edk tedy byl vypu\u0161t\u011bn do roku 1778, pozn. autora]\u201c. V prvn\u00edm vojensk\u00e9m mapov\u00e1n\u00ed je vyzna\u010dena z\u00a0na\u0161eho hlediska velmi star\u00e1, zcela p\u0159\u00edmkov\u00e1 trasa Mrliny pod Vestcem. Nen\u00ed vylou\u010deno, \u017ee tato zaj\u00edmav\u00e1 stavba je toto\u017en\u00e1 s\u00a0v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bnou \u00fapravou z\u00a0roku 1658. Star\u00e9 odstaven\u00e9 meandruj\u00edc\u00ed koryto Mrliny z\u016fstalo na lev\u00e9m b\u0159ehu a\u00a0bylo podrobn\u011b zam\u011b\u0159en\u00e9 je\u0161t\u011b ve stabiln\u00edm katastru (nen\u00ed vyzna\u010deno na\u00a0obr. 3<\/em>) a\u00a0\u010d\u00e1ste\u010dn\u011b se dochovalo dodnes.<\/p>\n\"\"<\/a>\n

    Obr. 6. Hladov\u00fd kamen v\u00a0D\u011b\u010d\u00edn\u011b se zna\u010dkami minim vodn\u00edch stav\u016f, zde v\u00a0detailu roky 1746, 1790, 1800, 1811, 1842 a\u00a01868 (klesaj\u00edc\u00ed tendence 1746\u20131868 je dob\u0159e z\u0159eteln\u00e1 i\u00a0na sestupn\u00e9m \u0159azen\u00ed minim\u00e1ln\u00edch vodn\u00edch stav\u016f)
    \nFig. 6. The \u201cHladov\u00fd k\u00e1men\u201d stone in D\u011b\u010d\u00edn with low water levels marks shows details of marked years of 1746, 1790, 1800, 1811, 1842 and 1868 (the decreasing tendency is obvious from descendant order of yearly marking)<\/h6>\n

    Popis hork\u00fdch dn\u016f a\u00a0sucha v\u00a0roce 1781 a\u00a0\u010dasn\u00fdch \u017en\u00ed (kolem 15. \u010dervence s\u00a0jejich koncem do 22. \u010dervence) se m\u00edsil ve Vav\u00e1kov\u011b pod\u00e1n\u00ed s\u00a0koment\u00e1\u0159i k\u00a0Toleran\u010dn\u00edmu patentu, averzi k\u00a0nekatol\u00edk\u016fm a\u00a0proces\u00edm za d\u00e9\u0161\u0165 [9]: \u201eMinul\u00e9ho roku v\u00a0\u010das tak ukrutn\u00e9ho a\u00a0smutn\u00e9ho sucha \u017e\u00e1dn\u00e9mu se z\u00a0nich nel\u00edbilo ke k\u0159\u00ed\u017ei jit\u00ed a\u00a0tam se za de\u0161t\u00ed\u010dek modliti\u2026 A\u017e do 14. \u010dervna ka\u017ed\u00fd den r\u00e1no zima ostr\u00e1, potom pak parna a\u00a0sucho velik\u00e9 za\u010d\u00ednalo b\u00fdti, n\u011bkter\u00fd den i\u00a0mrazy \u0161ediv\u00e9 byly 14. \u010dervna de\u0161t\u00ed\u010dek \u017e\u00e1douc\u00ed p\u0159i\u0161el, ale jen m\u00edsty toliko a\u00a0u\u00a0\u017e\u00e1dn\u00e9 vsi na v\u0161ecka pole nepr\u0161elo. Odpadlci, tj. [Vav\u00e1k u\u017e\u00edval v\u00fdrazy odpadlci, odpadlice, odpadl\u00ed od v\u00edry p\u0159\u00edpadn\u011b bluda\u0159i pro obyvatel\u00e9 vesnic, kte\u0159\u00ed se p\u0159ihl\u00e1sili k\u00a0n\u011bjak\u00e9 form\u011b evangelictv\u00ed, pozn. autora] opov\u00e1\u017eili se mluviti, \u017ee proto nepr\u0161\u00ed, \u017ee jsme v\u0161ichni od katolick\u00e9 v\u00edry neodpadli. Kdy\u017e pak tento d\u00e9\u0161\u0165 p\u0159i\u0161el, chlubili se, \u017ee pr\u00fd oni ho vyprosili. Nu, pozoruj ka\u017ed\u00fd, jak\u00e9 jest to hovadstv\u00ed. Kdy\u017e jsme pak my ke k\u0159\u00ed\u017ei na modlen\u00ed za de\u0161t\u00ed\u010dek chodili a\u00a0nemaj\u00edce nyn\u00ed k\u0159\u00ed\u017e ve vsi, musili jsme k\u00a0tomu za ves choditi, oni se n\u00e1m jen toliko sm\u00e1li a\u00a0\u017ee s\u00a0nedv\u011bdy chod\u00edme, pravili\u201c [skute\u010dn\u011b jde o\u00a0v\u00fdraz nedv\u011bd (dnes medv\u011bd), m\u00ednilo se t\u00edm asi, \u017ee chod\u00ed mimo obec, p\u0159enesen\u011b tedy do lesa s\u00a0medv\u011bdy, dnes u\u017e v\u00a0Mil\u010dic\u00edch k\u0159\u00ed\u017e je, a\u00a0to pr\u00e1v\u011b p\u0159ed statkem F. J. Vav\u00e1ka, pozn. autora]. Podobn\u011b najdeme zpr\u00e1vy o\u00a0suchu i\u00a0roku 1782 (obr.\u00a05<\/em>). Zna\u010dka minima vodn\u00edho stavu Labe v\u00a0D\u011b\u010d\u00edn\u011b se nedochovala, z\u016fstala ale na podobn\u00e9m kameni v\u00a0Pirn\u011b.<\/p>\n

    Osud velk\u00fdch rybn\u00edk\u016f v\u00a0povod\u00ed Mrliny jako byl Chlebsk\u00fd, Bobnick\u00fd, Draho (obr. 3<\/em>) atd. mo\u017en\u00e1 ovlivnilo tak\u00e9 dal\u0161\u00ed nep\u0159\u00edzniv\u00e9 obdob\u00ed 1783\u20131785, pozoruhodn\u00e9 po mnoha str\u00e1nk\u00e1ch. Velk\u00e1 erupce vulk\u00e1nu Laki ovlivnila na dlouhou dobu po\u010das\u00ed a\u00a0p\u0159inesla \u010detn\u00e9 extr\u00e9my: od sucha, tuh\u00fdch zim, povodn\u00ed a\u017e po epidemie, jak bohat\u011b dokumentuje odborn\u00e1 literatura [nap\u0159. 40, 38]. Je\u0161t\u011b za krut\u00e9 zimy 1783\/1784 ov\u0161em podle Vav\u00e1kov\u00fdch pam\u011bt\u00ed [10] rybn\u00edky existovaly: \u201eRybn\u00edky v\u00a0ten \u010das mnoho pr\u00e1ce daly. Ryb onde i\u00a0onde mnoho se zdusilo. Do prosekan\u00fdch prohlubn\u00ed valn\u011b ryby \u0161ly, \u017ee se snadn\u011b loviti mohly. Na zdej\u0161\u00ed pod\u011bbradsk\u00e9 rybn\u00edky z\u00a0cel\u00e9ho panstv\u00ed lid\u00e9 (z\u00a0l\u00e1sky) na prosek\u00e1v\u00e1n\u00ed prohlubn\u00ed a\u00a0shazov\u00e1n\u00ed sn\u011bhu na hromady choditi musili. Od n\u00e1s z\u00a0Mil\u010dic na K\u0159e\u010dkovsk\u00e9m rybn\u00edce dvakr\u00e1te jsme byli.\u201c<\/p>\n

    Ovlivnil hlubok\u00fd z\u00e1mrz a\u00a0\u00fahyn ryb a\u00a0n\u00e1sledn\u00e9 such\u00e9 l\u00e9to 1784 (jist\u011b s\u00a0mal\u00fdm pr\u016ftokem v\u00a0Mrlin\u011b i\u00a0Cidlin\u011b) rozhodnut\u00ed zru\u0161it polabsk\u00e9 rybn\u00edky, kter\u00e9 se staly na \u010das sp\u00ed\u0161e b\u0159emenem ne\u017e zdrojem zisku? D\u016fvod k\u00a0rozhodnut\u00ed vypustit rybn\u00edky u\u00a0Nymburka krom\u011b z\u00edsk\u00e1n\u00ed p\u016fdy pro imigranty ze Slezska a\u00a0dom\u00e1c\u00ed z\u00e1jemce vlastn\u011b nezn\u00e1me. Vav\u00e1k [10] p\u00ed\u0161e: \u201eNa zdej\u0161\u00edm pod\u011bbradsk\u00e9m panstv\u00ed \u010dty\u0159i hlavn\u00ed rybn\u00edky zru\u0161en\u00e9 a\u00a0k\u00a0u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed orn\u00edm lidem propu\u0161t\u011bn\u00e9 jsou tyto: Chlebsk\u00fd, Bobnick\u00fd, Draho a\u00a0K\u0159e\u010dkovsk\u00fd, dle \u010deho\u017e pod datum 28. \u010dervence prohl\u00e1\u0161eno jest, kdo chce tam na sv\u016fj n\u00e1klad stav\u011bti, \u017ee hned za\u010d\u00edti a\u00a0p\u0159ed v\u0161emi emigranty, ji\u017e ze Slezska sem b\u011b\u017e\u00ed, p\u0159edek [p\u0159ednost, pozn. autora] m\u00edti m\u00e1.\u201c P\u016fda byla p\u0159isl\u00edbena hospod\u00e1\u0159\u016fm, kte\u0159\u00ed ode\u0161li patrn\u011b z\u00a0konfesn\u00edch d\u016fvod\u016f do Slezska je\u0161t\u011b kolem roku 1750, jak uv\u00e1d\u00ed v\u00a0d\u011bjin\u00e1ch Pod\u011bbrad E. \u0160milauerov\u00e1 [43]. Nab\u00eddku (Guberni\u00e1ln\u00ed na\u0159\u00edzen\u00ed z\u00a06. kv\u011btna roku 1784) na novou p\u016fdu slez\u0161t\u00ed evangel\u00edci ale nevyu\u017eili. P\u016fdu vypu\u0161t\u011bn\u00fdch rybn\u00edk\u016f obsadili m\u00edsto nich n\u011bkdy slez\u0161t\u00ed katol\u00edci, tedy n\u011bmecky hovo\u0159\u00edc\u00ed osadn\u00edci. Ti \u00fazem\u00ed p\u016fvodn\u00edho ostrova uprost\u0159ed Bobnick\u00e9ho rybn\u00edka os\u00eddlili je\u0161t\u011b v\u00a0dob\u011b, kdy rybn\u00edky nebyly zcela vypu\u0161t\u011bn\u00e9. Dnes se tu nach\u00e1z\u00ed obec Kovansko.<\/p>\n

    V\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce 1785 F. J. Vav\u00e1k [10] popisuje v\u00fdhled z\u00a0O\u0161kobrhu od poutn\u00edho kostela na rybn\u00edky u\u00a0Pod\u011bbrad: \u201eK\u00a0stran\u011b z\u00e1padn\u00ed \u2026 Item v\u0161ecky hlavn\u00ed pod\u011bbradsk\u00e9 rybn\u00edky, obzvl\u00e1\u0161t\u011b onen rozhl\u00e1\u0161en\u00fd, Blato \u0159e\u010den\u00fd, leta 1475 od Hynka kn\u00ed\u017eete Minsterbersk\u00e9ho, Ji\u0159\u00edho kr\u00e1le syna a\u00a0pana na Pod\u011bbradech, ud\u011bl\u00e1ny\u2026 toho m\u00edsta Lustdorfu m\u00e1lo n\u00ed\u017ee, asi 10 hon\u016fv, stoj\u00ed ch\u00e1p\u011b neb chalupa p\u0159i \u0159ece Cidlin\u011b pansk\u00e1, kde\u017e jest Cidlina p\u0159ehra\u017eena, odkud\u017e \u0161irok\u00fdm n\u00e1honem neb kan\u00e1lem b\u011b\u017e\u00ed voda do rybn\u00edka Blata a\u00a0n\u011bkolika jin\u00fdch hlavn\u00edch rybn\u00edk\u016f pod\u011bbradsk\u00fdch. To a\u00a0mnohem v\u00edce a\u00a0velmi vesele od kostela prv pov\u011bd\u011bn\u00e9ho se spat\u0159\u00ed, jako\u017e i\u00a0tak\u00e9 cel\u00e9 pod\u011bbradsk\u00e9 panstv\u00ed.\u201c Soustava rybn\u00edka Blato tehdy tedy je\u0161t\u011b existovala.<\/p>\n

    Koment\u00e1\u0159e mil\u010dick\u00e9ho rycht\u00e1\u0159e F. J. Vav\u00e1ka k\u00a0ru\u0161en\u00ed rybn\u00edk\u016f v\u00a0letech 1788\u20131799<\/h2>\n

    O\u00a0t\u0159i roky pozd\u011bji roku 1788 se za\u010dalo s\u00a0vypou\u0161t\u011bn\u00edm a\u00a0n\u00e1sledn\u00fdm oset\u00edm K\u0159e\u010dkovsk\u00e9ho a\u00a0pravd\u011bpodobn\u011b tak\u00e9 dal\u0161\u00edch rybn\u00edk\u016f. F. J. Vav\u00e1k oce\u0148uje zprvu velkou \u00farodu t\u00e9ho\u017e roku [11]: \u201eToto je\u0161t\u011b p\u0159isad\u00edm: Kdy\u017e tak nyn\u00ed onde i\u00a0onde mno\u017estv\u00ed rybn\u00edk\u016f se ru\u0161\u00ed a\u00a0m\u00edsto nich pole se vzd\u011bl\u00e1vaj\u00ed, na takov\u00fdch rybn\u00edc\u00edch letos znamenit\u00e1 ouroda obiln\u00ed lidi pot\u011b\u0161ila. Bohu d\u00edka!\u201c<\/p>\n

    Roku 1790 jmenuje F. J. Vav\u00e1k plodiny p\u011bstovan\u00e9 na \u00a0dnech vypu\u0161t\u011bn\u00fdch rybn\u00edk\u016f (len, konop\u00ed, zel\u00ed, je\u010dmen, p\u0161enice, oves) [11]: \u201eKdy\u017e pak t\u011bchto let onde i\u00a0onde v\u00a0zemi takm\u011b\u0159 na ka\u017ed\u00e9m panstv\u00ed rybn\u00edky se su\u0161\u00ed a\u00a0obil\u00edm zas\u00edvaj\u00ed, ten n\u00e1lezek [vyn\u00e1lez] obzvl\u00e1\u0161t\u011b letos velik\u00fd u\u017eitek p\u0159inesl; nebo na takov\u00fdch oset\u00fdch rybn\u00edc\u00edch hojn\u011b obil\u00ed v\u0161ech druh\u016fv se naklidilo; pakli na n\u011bkter\u00e9m ne hojn\u011b, aspo\u0148 p\u0159ece ne\u017e se na pol\u00edch vice, nebo po 1 strychu [0,315 ha] m\u00edstem 8 i\u00a010 mandel [mandel = 15 snop\u016f, tedy asi 380\u2013476 snop\u016f z\u00a0ha] p\u0161enice a\u00a0je\u010dmena, t\u00e9\u017e ovsa dosti dobr\u00e9ho sklidilo se. lny, konop\u011b, zeli, \u0159epy, (zem\u00e1ky) atd., v\u0161e na rybn\u00edc\u00edch zrostlo a\u00a0u\u017eitek p\u0159ineslo.\u201c<\/p>\n

    Poukazuje ale na p\u0159\u00edtomn\u00e9 sucho a\u00a0na rizika a\u00a0st\u00edny nov\u00e9ho \u201en\u00e1lezku\u201c [10]: \u201eTolik\u00e9\u017e na na\u0161em panstv\u00ed pod\u011bbradsk\u00e9m na druh\u00e9 stran\u011b za Labem na n\u011bkolika such\u00fdch a\u00a0zaset\u00fdch rybn\u00edc\u00edch hojnou ourodu lid\u00e9 dostali, obzvl\u00e1\u0161t\u011b v\u00a0je\u010dmen\u011b a\u00a0v\u00a0ovse, tak \u017ee nyn\u00ed s\u00a0touto drahotou zi\u0161tni jsouce, z\u00a0toho p\u0159\u00edtomn\u00e9ho sucha ne tak se rmout\u00ed, jako t\u011b\u0161\u00ed; nebo ov\u0161em kdyby t\u0159ebas dva jen siln\u00e9 de\u0161t\u011b byly p\u0159i\u0161ly, na mnoh\u00fdch rybn\u00edc\u00edch ta ouroda by nebyla [tady m\u00ednil F. J. Vav\u00e1k bohatou \u00farodu, kter\u00e1 s\u00a0ohledem na panuj\u00edc\u00ed nedostatek a\u00a0vy\u0161\u0161\u00ed ceny, byla prom\u011bn\u011bna na zna\u010dn\u00fd zisk; mezi \u0159\u00e1dky tu lze ale \u010d\u00edst i\u00a0odsudek v\u00fdd\u011blku z\u00edskan\u00e9ho s\u00a0rizikem a\u00a0tak\u00e9 radosti, jej\u00ed\u017e podstata byla trochu sporn\u00e1, pozn. autora].\u201c<\/p>\n

    V\u00a0roce 1791, ji\u017e v\u00a0dubnu, do\u0161lo na srocen\u00ed n\u011bkolika set lid\u00ed v\u00a0Pod\u011bbradech u\u00a0z\u00e1mku. Ti se do\u017eadovali mimo jin\u00e9 i\u00a0parcelace rybni\u010dn\u00ed p\u016fdy [12]. Zat\u00edm Vav\u00e1k u\u017e spojoval p\u0159\u00ed\u010diny (jak dnes \u0159\u00edk\u00e1me hydrologick\u00e9ho) sucha 1790 a\u00a01791 s\u00a0vysu\u0161en\u00edm rybn\u00edk\u016f [12]: \u201eP\u0159\u00ed\u010dina such\u00fdch tak potok\u016f jest i\u00a0ta, \u017ee v\u0161ecky vrchnosti ji\u017e tomu, aby sv\u00e9 rybn\u00edky rad\u011bji obil\u00edm ne\u017eli rybn\u00edm ziskem u\u017e\u00edvali. Proto\u017e z\u00a0v\u011bt\u0161\u00edho d\u00edla v\u0161ude rybn\u00edky such\u00e9 a\u00a0obil\u00edm zaset\u00e9 jsouci, ov\u0161em hojn\u00e9 ourody vyd\u00e1vaj\u00ed, ale voda nem\u00e1 nikde schr\u00e1nku k\u00a0post\u00e1n\u00ed sv\u00e9mu, prameny, od nich\u017eto se potokov\u00e9 za\u010d\u00ednaj\u00ed, b\u0159ehov\u00e9 suchotou vypij\u00ed, de\u0161\u0165ov\u00e1 voda ihned odb\u011bhn\u011b, a\u00a0tak zajist\u00e9, a\u00a0tak rybn\u00edkov\u00e9 nejen pro ryby ale i\u00a0k\u00a0pot\u0159eb\u011b\u00a0\u2013 mlet\u00ed obil\u00ed\u00a0\u2013 velmi platn\u00e9 jsou.\u201c<\/p>\n\"\"<\/a>\n

    Obr. 7. Zjednodu\u0161en\u00fd v\u00fdvoj soustavy rybn\u00edka Blato: od obdob\u00ed husitsk\u00fdch v\u00e1lek, cca\u00a01430 zde byl nebesk\u00fd rybn\u00edk, \u010di prost\u011b blata v\u00a0bezodtok\u00e9 oblasti, 1579 dokon\u010den\u00e1 funk\u010dn\u00ed rybni\u010dn\u00ed soustava, 1777 napln\u011bn\u00ed Blata jen ze 30 % (mo\u017en\u00e1 rekonstrukce), 1790\u20131880 obdob\u00ed vypu\u0161t\u011bn\u00e9ho Blata, obdob\u00ed \u201elouky Blato\u201c (rozlo\u017een\u00ed luk podle stabiln\u00edho katastru)
    \nFig. 7. Simplified development of Blato fishpond system: the swamps and\/or area without drainage was on this place prior year of 1430, the fishpond system was finished in year 1579, the fishpond Blato was filled only by 30% of volume (our estimation of the flooded area) in year of 1777, the fishpond Blato was launched in year if 1790, the fishpond Blato transformed to pasture and meadows in years between 1790\u20131880<\/h6>\n

    Tr\u00e1va z\u00a0vypu\u0161t\u011bn\u00e9ho Blata byla t\u00e9ho\u017e roku prod\u00e1v\u00e1na \u201ena stojato\u201c sedl\u00e1k\u016fm\u00a0[21], 1 m\u011b\u0159ice (1\u00a0918 m2<\/sup>) za 20\u201330 krejcar\u016f [Kreuzer, mince s\u00a0k\u0159\u00ed\u017eem, p\u0159itom 60 krejcar\u016fm odpov\u00eddal jeden zlat\u00fd, v\u00a0t\u00e9 dob\u011b to byly krejcarov\u00e9 mince Josefa\u00a0II. anebo Franti\u0161ka II., pozn. autora]. Roku 1791 popisuje F. J. Vav\u00e1k nalezen\u00ed vykl\u00e1dan\u00e9 truhly na dn\u011b tehdy ji\u017e vypu\u0161t\u011bn\u00e9ho a\u00a0oset\u00e9ho velk\u00e9ho K\u0159e\u010dkovsk\u00e9ho rybn\u00edka (obr. 3<\/em>) [12]: \u201e25. dubna v\u00a0den Sv. Marka, d\u011bve\u010dka jedna ze vsi K\u0159e\u010dkova na panstv\u00ed pod\u011bbradsk\u00e9m trhaj\u00edc tr\u00e1vu v\u00a0obil\u00ed, kter\u00e9\u017e jest na tamn\u00edm velik\u00e9m rybn\u00edce, jen\u017e 3 l\u00e9ta se su\u0161\u0161\u00ed a\u00a0os\u00edv\u00e1 [byl tedy od roku 1788 vypu\u0161t\u011bn, pozn. autora], nalezla pikslu velmi drahou.\u201c Ta se ztratila v\u00a0pr\u016fb\u011bhu honu na kachny, kter\u00fd se tu konal roku 1746 (viz v\u00fd\u0161e sucho 1746) za \u00fa\u010dasti c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka (man\u017eel Marie Terezie). Na nalezen\u00ed vz\u00e1cn\u00e9 c\u00edsa\u0159sk\u00e9 tabat\u011brky, tedy on\u00e9 \u201epiksly\u201c byla vyps\u00e1na odm\u011bna (8 duk\u00e1t\u016f \u201ein specie\u201c). Rybn\u00edk pak byl vypu\u0161t\u011bn (1746) a\u00a0p\u0159ik\u00e1z\u00e1na robota na jej\u00ed hled\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

    N\u00e1hl\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed v\u00fdm\u011bry pol\u00ed p\u0159ineslo v roce 1792 organiza\u010dn\u00ed probl\u00e9my [12]: \u201e\u2026 a\u010d dne 9. Juli za\u010daly se ve\u0159ejn\u011b \u017en\u011b, ale m\u00e1lo lidu na pr\u00e1ci \u0161lo. P\u0159\u00ed\u010dina jest, \u017ee vrchnosti maj\u00edce sv\u00e9 rybn\u00edky zaset\u00e9 a robotu men\u0161\u00ed ne\u017e b\u00fdvala, mnoho lidu spot\u0159ebuj\u00ed a do kraje na \u017ee\u0148 j\u00edti jim nedaj\u00ed. Proto\u017e nouze o \u017eence nemal\u00e1 byla, \u017ee z toho nedostatku, kdo jak\u00e9 dostati mohl, po 6 i po 7 krejca\u0159ich od z\u00e1hona platil\u201c.<\/p>\n

    V\u00a0roce 1793 b\u011bdoval F. J. Vav\u00e1k znovu, tetokr\u00e1t nad vysokou cenou ryb o\u00a0V\u00e1noc\u00edch, kterou prodra\u017eilo zru\u0161en\u00ed rybn\u00edk\u016f [12]: \u201eV\u00a0takov\u00e9 p\u0159eb\u00eddn\u011b zlo-cestn\u00ed forot\u011b ryby k\u00a0\u0160t\u011bdr\u00e9mu dni byly, jsou v\u00a0drahot\u011b, nebt\u2018 jich tak na m\u00e1le skrz rybn\u00edk\u016f set\u00ed, te\u010f pak pro n\u011b d\u00e1le nemohlo se jeti. T\u0159\u00edlibern\u00edch kapr\u016f p\u0159i mnoh\u00e9m v\u00fdsadu 1 libra se platila za 8 krejcar\u016f\u201c [12]. Kone\u010dn\u011b nastal i\u00a0probl\u00e9m s\u00a0tehdej\u0161\u00edm jedin\u00fdm chladic\u00edm m\u00e9diem, toti\u017e ledem a\u00a0jeho dovozem. Po zru\u0161en\u00ed rybn\u00edk\u016f na Mil\u010dick\u00e9m potoce uvedl F. J. Vav\u00e1k [12]: \u201eA\u00a0pon\u011bvad\u017e v\u0161ecky 3 rybn\u00edky tateck\u00e9 z\u00a0nich\u017eto se prve led br\u00e1val, nyn\u00ed such\u00e9 jsou, proto\u017e nejbli\u017e\u0161\u00ed cesta pro led do Radim\u011b se zapsala, a\u00a0sice 3 m\u00edle anebo 3\u00a0000 s\u00e1h\u016f rakousk\u00fdch.\u201c<\/p>\n

    F. J. Vav\u00e1k komentoval i doprovodn\u00fd jev, \u00fapadek odborn\u00fdch znalost\u00ed rybn\u00edk\u00e1\u0159\u016f, a to p\u0159i loven\u00ed rybn\u00edku Domku v roce 1793 [12]: \u201eLeto\u0161n\u00ed lov jeho byl od posledn\u00edho v 10 letech; 8 let se obil\u00edm zas\u00edval a 2 l\u00e9ta sed\u011bl [os\u00edval se tedy v letech 1783\u20131791]. Zat\u00edm ti, jen\u017e tomu lovu rozum\u011bli, vym\u0159eli a proto\u017e nyn\u011bj\u0161\u00ed lovcov\u00e9 byli nev\u011bdomcov\u00e9, odkud\u017e lov se prodlil.\u201c<\/p>\n

    Nen\u00ed zcela jasn\u00e9, jak dlouho je\u0161t\u011b vydr\u017eely men\u0161\u00ed rybn\u00edky kolem Blata, jist\u00e9 ale je, \u017ee teprve roku 1795 byl vypu\u0161t\u011bn asi posledn\u00ed z\u00a0t\u011bch opravdu velk\u00fdch, t\u0159\u00edsethektarov\u00fd rybn\u00edk \u0160umbor. Rybn\u00edk Blato je toho roku zanesen ji\u017e v\u00a0map\u011b jako majetek vojensk\u00e9ho h\u0159eb\u010d\u00edna pronajat\u00fd za 5\u00a0000 zl. ro\u010dn\u011b [22].<\/p>\n

    Dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj oblasti v\u00a0letech 1795\u20131880<\/h2>\n

    V\u00a0roce 1812, tedy 17 let po vypu\u0161t\u011bn\u00ed velk\u00fdch rybn\u00edk\u016f a\u00a0po velk\u00e9m suchu roku 1810 a\u00a01811, popisuje Vav\u00e1k komisi, kter\u00e1 1. \u010dervence vy\u0161et\u0159ovala situaci na \u0160embe\u0159e (povod\u00ed V\u00fdrovky) v\u00a0Po\u0159\u00ed\u010danech a\u00a0pozd\u011bji vym\u011b\u0159ovala \u00fapravu koryta a\u00a0nov\u00fd most u\u00a0T\u0159ebestovic [7]. Komise inspektor\u016f z\u00a0Ji\u010d\u00edna, Pod\u011bbrad a\u00a0Prahy byla svolan\u00e1 na 1. \u010dervence 1812 inspektorem \u010dernokosteleck\u00e9ho (lichten\u0161tejnsk\u00e9ho) panstv\u00ed, p\u0159esn\u011b rok po p\u0159\u00edvalov\u00e9 povodni \u0160embery (30. \u010dervna 1811). Vav\u00e1kova kritika a\u00a0nab\u00e1d\u00e1n\u00ed se t\u00fdkaly zru\u0161en\u00ed rybn\u00edk\u016f u\u00a0Kostelce nad \u010cern\u00fdmi Lesy. F. J. Vav\u00e1k zde uv\u00e1d\u00ed (a\u00a0mapou dokladuje!) 30 rybn\u00edk\u016f na \u0160embe\u0159e zru\u0161en\u00fdch \u010di opu\u0161t\u011bn\u00fdch roku 1773. Poznamenejme, \u017ee majitelka panstv\u00ed Marie Terezie, v\u00e9vodkyn\u011b Savojsk\u00e1 a\u00a0Piemontsk\u00e1, rozen\u00e1 z\u00a0Lichten\u0161tejna (1694\u20131772), mezi lidem obl\u00edben\u00e1 a\u00a0zn\u00e1m\u00e1 jako \u201eCafojka\u201c, ji\u017e tehdy ne\u017eila. V\u00a0tomto velk\u00e9m ru\u0161en\u00ed byla patrn\u011b nevinn\u011b. Vav\u00e1k k\u00a0tomu zapsal do sv\u00e9 kroniky [7]: \u201epotok jen\u017e U\u00a0\u0160embery slove, jak na sv\u00e9m tahu, tak na ratolestech sv\u00fdch do 30 rybn\u00edk\u016f, z\u00a0kter\u00fdch \u017e\u00e1dn\u00fd nesed\u00ed a\u00a0vody v\u00a0sob\u011b nem\u00e1 a\u00a0v\u0161ecky pust\u00e9 jsou, proto\u017e jak sn\u011b\u017en\u00e1, tak de\u0161\u0165ov\u00e1 voda nemaj\u00edc se kde zadr\u017eeti spole\u010dn\u011b kvaltem te\u010de a\u00a0\u0161kody p\u016fsob\u00ed, \u010deho\u017e prve, ne\u017e rybn\u00edky se spustily, nikdy neb\u00fdvalo, a\u00a0\u017ee by kn\u00ed\u017ee Lichten\u0161tejn z\u00a0t\u011bch rybn\u00edk\u016f je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed u\u017eitek m\u011bl, ne\u017e m\u00e1 nyn\u00ed, kdy\u017e by v\u00a0\u010das sucha i\u00a0tu vodu mlyn\u00e1\u0159\u016fm, jako prve b\u00fdvalo, prod\u00e1vati mohl. Nebo tu z\u00a0toho v\u0161eho okol\u00ed v\u00a0\u010das sucha\u00a0\u2013 a\u010dkoliv jest asi 15 mlejn\u016f\u00a0\u2013 musej\u00ed lid\u00e9 na Labe obil\u00ed voziti, kdy\u017e ty potoky p\u0159eschnou.\u201c<\/p>\n

    Poznamenejme i, \u017ee probl\u00e9m s\u00a0nedostatkem provozuschopn\u00fdch ml\u00fdn\u016f nejen\u017ee musel trvat, zv\u011bt\u0161en\u00edm v\u00fdm\u011bry pol\u00ed na m\u00edstech velk\u00fdch rybn\u00edk\u016f se pravd\u011bpodobn\u011b je\u0161t\u011b zhor\u0161il. Rybn\u00edk Blato byl ale v\u00fdjimkou. Na b\u00fdval\u00e9m ostrov\u011b byl z\u0159\u00edzen vojensk\u00fd h\u0159eb\u010dinec, kter\u00fd zde ale vydr\u017eel jen do roku 1818. Region\u00e1ln\u00ed literatura [44] uv\u00e1d\u00ed, \u017ee kysel\u00e9 rybni\u010dn\u00ed bahno nebylo vhodn\u00e9 pro jakostn\u00ed tr\u00e1vu a\u00a0tvrd\u00e9 ost\u0159ice nebyly vhodnou pastvou pro h\u0159eb\u010d\u00edn.<\/p>\n

    V\u00a0roce 1821 byl postaven posledn\u00ed ml\u00fdn na S\u00e1nsk\u00e9m kan\u00e1le, a\u00a0to v\u00a0P\u00e1tku [17,\u00a023, 24]. Byl to prvn\u00ed ml\u00fdn pod b\u00fdval\u00fdmi n\u00e1pustn\u00fdmi stavidly pro rybn\u00edk Blato. Pravd\u011bpodobn\u011b s\u00a0ohledem na vyu\u017eit\u00ed podstatn\u00e9 \u010d\u00e1sti pr\u016ftoku S\u00e1nsk\u00e9ho kan\u00e1lu toti\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 ml\u00fdny pod v\u00fdpustn\u00fdmi stavidly a\u017e do zru\u0161en\u00ed rybn\u00edk\u016f nebyly.\u00a0 Na m\u00edst\u011b n\u011bkdej\u0161\u00edch rybn\u00edk\u016f byly pozd\u011bji z\u0159\u00edzeny velkostatky Blato, \u0160umbor, Havransko atd. Blato se v\u0161ak polem nestalo. Na map\u00e1ch stabiln\u00edho katastru a\u00a0druh\u00e9ho vojensk\u00e9ho mapov\u00e1n\u00ed vid\u00edme pastviny. Blato se tak stalo znovu \u201eblatem\u201c anebo rozs\u00e1hlou pastvinou s\u00a0mokr\u00fdmi loukami (obr. 7<\/em>) a\u00a0z\u016fstalo j\u00edm je\u0161t\u011b dlouho.<\/p>\n

    M\u016f\u017eeme zde zm\u00ednit jeho dal\u0161\u00ed rozm\u011br, toti\u017e jeho u\u017eit\u00ed jako sv\u00e9bytn\u00e9 reten\u010dn\u00ed n\u00e1dr\u017ee s\u00a0objemem cca 20 mil. m3<\/sup>. V\u00a0dob\u011b katastrof\u00e1ln\u00ed povodn\u011b na Labi, kter\u00e1 nastala pouh\u00fdch 10 m\u011bs\u00edc\u016f po zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed povodni koncem b\u0159ezna roku 1845, se toti\u017e Blato znovu naplnilo. Ve \u010dtvrtek 29. ledna konstatoval list Bohemia (\u010d.\u00a014\/1846 z\u00a01. \u00fanora), \u017ee \u201em\u011bsto Pod\u011bbrady je \u010dtvrt\u00fd den pod vodou. Hladina dos\u00e1hla \u00farovn\u011b, kterou ani nejstar\u0161\u00ed lid\u00e9 nepamatuj\u00ed. Ulice a\u00a0cesty jsou na mnoha m\u00edstech protr\u017eeny, mosty odplaveny\u2026\u201c (p\u016fvodn\u00ed p\u0159eklad z\u00a0n\u011bm\u010diny). T\u011b\u017ece byly posti\u017eeny obce Polabec, Zbo\u017e\u00ed, Kluk, Libice a\u00a0\u010d\u00e1sti vlastn\u00edch Pod\u011bbrad. Jen s\u00a0velk\u00fdmi t\u011b\u017ekostmi mohli obyvatel\u00e9 zachr\u00e1nit n\u00e1\u0159ad\u00ed, dobytek \u010di \u017eivoty a\u00a0nov\u00fd \u0159et\u011bzov\u00fd most byl v\u00a0re\u00e1ln\u00e9m ohro\u017een\u00ed. V\u00a0novin\u00e1ch se d\u00e1le psalo: \u201eLabe st\u00e1lo o\u00a0pln\u00e9 2 st\u0159ev\u00edce (60 cm) v\u00fd\u0161e ne\u017e za stra\u0161n\u00e9 povodn\u011b v\u00a0roce 1845\u2026 tedy co do v\u00fd\u0161e, rozsahu i\u00a0trv\u00e1n\u00ed byla leto\u0161n\u00ed povode\u0148 hor\u0161\u00ed\u201c. Pr\u00e1v\u011b tato \u00farove\u0148 je nejvy\u0161\u0161\u00ed zaznamenanou povodn\u00ed v\u00a0Pod\u011bbradech na inunda\u010dn\u00edm most\u011b, v\u00fd\u0161ka vody dos\u00e1hla asi 450 cm nad nulou vodo\u010dtu [45]. Dal\u0161\u00ed rozbor t\u00e9to katastrof\u00e1ln\u00ed, a\u00a0dodnes zdaleka nep\u0159ekonan\u00e9, st\u0159edolabsk\u00e9 povodn\u011b je st\u00e1le velmi \u017e\u00e1douc\u00ed.<\/p>\n

    Autor dal\u0161\u00edho \u010dl\u00e1nku v\u00a0den\u00edku Bohemia hovo\u0159\u00ed o\u00a0mo\u017enosti nov\u00e9 oblevy, kter\u00e1 by mohla ihned Jizeru, Jizerku a\u00a0tak\u00e9 na vodu chudou Cidlinu (!) donutit znovu vystoupit ze b\u0159eh\u016f. Podobn\u00fdmi mal\u00fdmi p\u0159\u00edtoky se (podle n\u011bj) zcela zaplnilo ji\u017e v\u00edce ne\u017e 80 let (ve skute\u010dnosti asi 56 let) vysu\u0161en\u00e9 Blato (v\u00a0origin\u00e1le \u201eBlatossee\u201c) na panstv\u00ed Pod\u011bbrady (Bohemia z\u00a027. 2. 1846). Je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee Blato se naplnilo tak rychle p\u0159\u00edtokem S\u00e1nsk\u00fdm kan\u00e1lem prost\u0159ednictv\u00edm Cidliny a\u00a0mo\u017en\u00e1 i\u00a0odpadn\u00edmi kan\u00e1ly z\u00a0Mrliny p\u0159es b\u00fdval\u00fd rybn\u00edk \u0160umbor.<\/p>\n

    V\u00fdjime\u010dn\u00e9 sv\u011bdectv\u00ed o\u00a0n\u011bkolik let pozd\u011bji pod\u00e1v\u00e1 B. N\u011bmcov\u00e1 (1820\u20131862), a\u00a0to za sv\u00e9ho pobytu v\u00a0Nymburce (1848\u20131850), kdy\u017e p\u00ed\u0161e A. Fri\u010dovi (1832\u20131911) [46]: \u201eMo\u010dariny po vlhk\u00fdch luk\u00e1ch obrostl\u00e9 jsou s\u00edtinou a\u00a0povrch vody pokryt je \u0161irok\u00fdm listem vodn\u00ed r\u016f\u017ee [lekn\u00edn, (Nymphaea), pozn. autora] a\u00a0drobnolistou lemnou [ok\u0159ehek (Araceae), vodn\u00ed rostlina s\u00a0drobn\u00fdmi l\u00edstky, pozn. autora]. Po luk\u00e1ch pasou d\u011bti st\u00e1da krav, \u010dern\u00e9, rezav\u011b b\u00edl\u00e9 a\u00a0\u0161ed\u00e9 barvy, na nich\u017e vid\u011bti dobr\u00e9 chov\u00e1n\u00ed. Selsk\u00e9 domky s\u00a0d\u0159ev\u011bn\u00fdmi pods\u00ed\u0148kami [p\u0159edsunut\u00fd \u0161t\u00edt st\u00edn\u00edc\u00ed pr\u016f\u010del\u00ed domu, je\u0161t\u011b dnes \u010dast\u00fd a\u00a0typick\u00fd znak lidov\u00e9 architektury Nymburska, pozn. autora] a\u00a0\u0161t\u00edtami slam\u011bn\u00fdmi st\u0159echami b\u011bl\u00ed se uprost\u0159ed sad\u016f ovoce ji\u017e zbaven\u00fdch. Po n\u00e1vr\u0161\u00edch vid\u011bti h\u00e1je b\u0159ezov\u00e9 a\u00a0borov\u00e9, okolo kostel\u00ed\u010dk\u016f leporost\u00e9 kmeny jasan\u016f, mohutn\u00e9 duby a\u00a0kr\u00e1sn\u00e9 l\u00edpy, jich\u017e o\u017elut\u011bl\u00e9 list\u00ed v\u011bt\u0159\u00edk st\u0159\u00e1sl a\u00a0po rovin\u011b rozn\u00e1\u0161\u00ed.\u201c<\/p>\n

    Dal\u0161\u00ed rozm\u011br Blata byl tedy krajin\u00e1\u0159sk\u00fd ale tak\u00e9 botanick\u00fd. V\u00a0\u0159ad\u011b odborn\u00fdch pojedn\u00e1n\u00ed z\u00a019. stolet\u00ed jsou toti\u017e spojeny n\u00e1lezy n\u011bkdy dnes vz\u00e1cn\u00fdch bylin s\u00a0fenom\u00e9nem \u201eBlatowiese\u201c a\u00a0tak\u00e9 jm\u00e9nem tehdy nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edho \u010desk\u00e9ho botanika F. M. Opize (1778\u20131858) a\u00a0tak\u00e9 L. J. \u010celakovsk\u00e9ho (1834\u20131902). Tento charakter si udr\u017eelo Blato, na rozd\u00edl od parcelovan\u00fdch rybn\u00edk\u016f na Nymbursku, nejm\u00e9n\u011b do 60. a\u00a070. let 19. stolet\u00ed. Je jist\u00e9, \u017ee z\u00a0dne\u0161n\u00edho hlediska by byl lu\u010dinat\u00fd ekosyst\u00e9m mok\u0159ad\u016f a\u00a0luk p\u0159inejmen\u0161\u00edm stejn\u011b v\u00fdznamnou lokalitou jako NPR Bohdane\u010dsk\u00fd rybn\u00edk (\u010cR \u010d. 451\/2005 Sb.).<\/p>\n

    Vypou\u0161t\u011bn\u00ed rybn\u00edk\u016f pokra\u010dovalo u\u00a0n\u00e1s je\u0161t\u011b po celou polovinu 19. stolet\u00ed. D\u016fle\u017eitou osobnost\u00ed byl zde A. Wittman (1770\u20131842), propag\u00e1tor ru\u0161en\u00ed rybn\u00edk\u016f a\u00a0realiz\u00e1tor meliorac\u00ed. Na sklonku \u017eivota p\u016fsobil ve slu\u017eb\u00e1ch Schwarzenberg\u016f. Zem\u0159el paradoxn\u011b pr\u00e1v\u011b v\u00a0roce, kter\u00fd se zapsal do d\u011bjin jako nejsu\u0161\u0161\u00ed rok v\u00a019.\u00a0stolet\u00ed. Pr\u00e1v\u011b v\u00a0tomto roce 1842 se ot\u00e1zka sucha znovu dost\u00e1v\u00e1 do pop\u0159ed\u00ed z\u00e1jmu.<\/p>\n

    N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed obdob\u00ed, zejm\u00e9na 60. a\u00a070. l\u00e9ta 19. stolet\u00ed, znamenala \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9 p\u0159ehodnocen\u00ed funkce rybn\u00edk\u016f. V\u00a0diskus\u00edch, kde se v\u00a0katastrof\u00e1ln\u011b such\u00e9m roce 1874 zva\u017eovaly p\u0159\u00ed\u010diny sucha a\u00a0adapta\u010dn\u00ed opat\u0159en\u00ed, se hovo\u0159ilo o\u00a0zales\u0148ov\u00e1n\u00ed a\u00a0obnov\u011b rybn\u00edk\u016f. Pozd\u011bji, v\u00a0zemsk\u00e9m sn\u011bmu v\u00a0roce 1875 padl n\u00e1vrh k\u00a0desetilet\u00e9mu odpu\u0161t\u011bn\u00ed dan\u00ed p\u0159i obnov\u011b anebo zalo\u017een\u00ed nov\u00fdch rybn\u00edk\u016f. Vrchn\u00ed stavebn\u00ed rada m\u00edstodr\u017eitelstv\u00ed Ing. V. Hl\u00e1sek kritizoval na setk\u00e1n\u00ed v\u00a0lednu 1875 vysu\u0161ov\u00e1n\u00ed mok\u0159in a\u00a0ru\u0161en\u00ed rybn\u00edk\u016f (Leitmeritzer Zeitung, leden 1875). Vodohospod\u00e1\u0159sk\u00e9 pot\u00ed\u017ee, zejm\u00e9na zrychlen\u00ed odtoku a\u00a0n\u00edzk\u00e9 vodn\u00ed stavy p\u0159i\u010detl i\u00a0k\u00e1cen\u00ed les\u016f a\u00a0\u010detn\u00fdm meliora\u010dn\u00edm dren\u00e1\u017e\u00edm. Ve velk\u00fdch rybn\u00edc\u00edch vid\u011bl V. Hl\u00e1sek p\u0159irozen\u00e9 regul\u00e1tory odtoku a\u00a0vyzval k\u00a0zachov\u00e1n\u00ed a\u00a0k\u00a0jejich obnov\u011b. Produktem v\u0161ech t\u011bchto debat se nakonec stala, mimo jin\u00e9, hydrografick\u00e1 komise Kr\u00e1lovstv\u00ed \u010desk\u00e9ho zalo\u017een\u00e1 roku 1875. Ta m\u011bla vytvo\u0159it pozorovac\u00ed si\u0165 vodo\u010dt\u016f a\u00a0sr\u00e1\u017ekom\u011br\u016f a\u00a0objasnit na z\u00e1klad\u011b pozorov\u00e1n\u00ed objektivn\u011bj\u0161\u00ed pravdu o\u00a0suchu. Ve stejn\u00e9m obdob\u00ed p\u016fsobil ji\u017e nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed novodob\u00fd rybnik\u00e1\u0159 Josef \u0160usta (1835\u20131914), jeho\u017e z\u00e1sluhou \u0159ada t\u0159ebo\u0148sk\u00fdch rybn\u00edk\u016f naopak zru\u0161ena nebyla.<\/p>\n

    V\u00a0r\u00e1mci velk\u00e9 region\u00e1ln\u00ed povodn\u011b v\u00a0\u00a0\u00fanoru 1876 zp\u016fsobila i\u00a0Mrlina velkou z\u00e1plavu (N\u00e1rodn\u00ed Listy, 8. 3. 1876). Lok\u00e1ln\u00ed, zhor\u0161uj\u00edc\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinou byla nedostate\u010dn\u00e1 kapacita nov\u00e9ho mostu Severoz\u00e1padn\u00ed dr\u00e1hy (budov\u00e1na 1869\u20131875) p\u0159es Mrlinu u\u00a0Nymburka.<\/p>\n

    Obdob\u00ed odvod\u0148ov\u00e1n\u00ed 1883\u20131958<\/h2>\n

    Radik\u00e1ln\u00ed zm\u011bnu p\u0159inesly meliorace, tj. regula\u010dn\u00ed projekt Mrliny prosazen\u00fd spr\u00e1vcem velkostatku Pod\u011bbrady L. Dole\u017ealem a\u00a0podpo\u0159en\u00fd zem\u011bd\u011blskou radou. Po\u010d\u00e1tkem byla ter\u00e9nn\u00ed prohl\u00eddka z\u00a026. 1. 1883. Projekt po p\u0159ezkoum\u00e1n\u00ed vy\u0161el v\u00a0zemsk\u00e9m z\u00e1kon\u00edku roku 1885 (XVI, \u010d. 37). Za pozornost stoj\u00ed fakt, \u017ee projekt zpracoval za zem\u011bd\u011blskou radu Ing. Boleslav Trojan. V\u00a0p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00e9 publikaci p\u00ed\u0161e L. Dole\u017eal: \u201ePo stalet\u00ed byly oba tyto na\u0161e okresy t\u011b\u017ece pron\u00e1sledov\u00e1ny krut\u00fdmi vodn\u00edmi nehodami, jak toho v\u00a0komorn\u00ed knize z\u00a0roku 1729 do\u010d\u00edsti lze. Jak\u00fd v\u0161ak rozd\u00edl p\u0159ed stolet\u00edmi a\u00a0nyn\u00ed! Jindy zaplavovaly drav\u00e9 proudy a\u00a0tich\u00e9 zp\u00e1te\u010dn\u00ed v\u00fdtopy nazv\u00edce jen pastviny a\u00a0kysel\u00e1 luka, povstal\u00e1 z\u00a0\u010detn\u00fdch (rozs\u00e1hl\u00fdch) vypu\u0161t\u011bn\u00fdch rybn\u00edk\u016f; nyn\u00ed v\u0161ak zapo\u010dalo se postupn\u011b s\u00a0p\u011bstov\u00e1n\u00edm stebelnatin a\u00a0lu\u0161t\u011bnin, a\u00a0kdy p\u0159istoupeno k\u00a0z\u0159izov\u00e1n\u00ed nov\u00fdch hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch dvor\u016f, a\u00a0kdy na sklonku devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed ve\u0161ker\u00e9 pastviny ba i\u00a0luka za p\u0159\u00ed\u010dinou intensivn\u00edho p\u011bstov\u00e1n\u00ed cukrovky t\u00e9m\u011b\u0159 napo\u0159\u00e1d rozor\u00e1ny byly, zaplavov\u00e1na nad\u00e1le \u0161ir\u00e1 pole s\u00a0mnohoslibnou ano i\u00a0bohatou \u017en\u00ed.\u201c Hlavn\u00edm c\u00edlem regulace Mrliny a\u00a0meliora\u010dn\u00edho projektu bylo rychl\u00e9 odvodn\u011bn\u00ed a\u00a0pokles podzemn\u00edch vod v\u00a0dan\u00e9m \u00fazem\u00ed. Bylo pamatov\u00e1no i\u00a0na z\u00e1vlahy vybudov\u00e1n\u00edm pohybliv\u00e9ho jezu v\u00a0profilu Chaloupky (kter\u00fd v\u0161ak nebyl m\u00edstn\u00edmi roln\u00edky p\u0159evzat). Ochrana p\u0159ed povodn\u011bmi, kter\u00e1 byla v\u00a0\u00favodu zm\u00edn\u011bna, byla projektov\u00e1na podle v\u00fd\u0161ky \u00fanorov\u00e9 povodn\u011b roku 1876 (viz v\u00fd\u0161e), kterou L. Dole\u017eal ozna\u010dil jako norm\u00e1ln\u00ed velkou vodu. Trochu zdr\u017eenliv\u00e9 hodnocen\u00ed protipovod\u0148ov\u00e9 ochrany vypl\u00fdv\u00e1 asi z\u00a0faktu, \u017ee \u010derstv\u011b regulovan\u00e1 Mrlina zp\u016fsobila n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f po dokon\u010den\u00ed stavby, ji\u017e za velk\u00e9 a\u00a0zn\u00e1m\u00e9 povodn\u011b z\u00a03. 9. 1890, mnoho \u0161kod (nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm dopadem povodn\u011b je zk\u00e1za Karlova mostu o\u00a0den pozd\u011bji). Protrhla se hr\u00e1z v\u00a0K\u0159inci, voda pak zni\u010dila dva domy ve Vestci \u00fapln\u011b a\u00a0asi 9 stodol bylo pod vodou, jak konstatoval m\u00edstn\u00ed pisatel a\u00a0dodal: \u201eK\u00a0velk\u00e9mu \u017ealu konstatovati se mus\u00ed, \u017ee \u00faprava Mrliny, je\u017e p\u0159es 400\u00a0000 zl. stoj\u00ed a\u00a0kter\u00e1 tak\u0159ka v\u011b\u010dn\u00e9 b\u0159emeno rolnictvu ulo\u017eila, nevydr\u017eela prvn\u00ed obt\u011b\u017ek\u00e1vac\u00ed zkou\u0161ku, uk\u00e1zalo se nyn\u00ed, kde \u0161patn\u011b bylo stav\u011bno\u201c (N\u00e1rodn\u00ed Listy z\u00a06. 9. 1890 a\u00a028. 3. 1891). Op\u011btn\u011b se Mrlina rozvodnila v\u00a0r\u00e1mci vlny p\u0159\u00edvalov\u00fdch povodn\u00ed i\u00a0v\u00a0kv\u011btnu 1897 (N\u00e1rodn\u00ed Listy 26.\u00a05.\u00a01897).<\/p>\n

    K\u00a0dren\u00e1\u017ei b\u00fdval\u00fdch rybn\u00edk\u016f Blata, Ok\u0159\u00ednku a\u00a0\u0160umbora p\u0159ikro\u010dil pod\u011bbradsk\u00fd velkostatek v\u00a0letech 1890\u20131892. Dal\u0161\u00ed zlomyslnost\u00ed osudu bylo odvodn\u011bn\u00ed Blata dokon\u010deno v\u00a0dob\u011b extr\u00e9mn\u00edho sucha let 1892 a\u00a01893. Pr\u00e1v\u011b tyto roky jsou mimo jin\u00e9 vyzna\u010deny i\u00a0na hladov\u00fdch kamenech nejen v\u00a0D\u011b\u010d\u00edn\u011b, ale i\u00a0jinde.<\/p>\n

    Po roce 1918 byla zakl\u00e1d\u00e1na na Pod\u011bbradsku meliora\u010dn\u00ed dru\u017estva, Mrlina byla za\u00fast\u011bna pod nov\u00fd jez v\u00a0Nymburce proto, aby se zv\u00fd\u0161il sp\u00e1d hladin. V\u00a0\u010dervnu 1926 se po siln\u00fdch de\u0161t\u00edch ve dvou vln\u00e1ch Mrlina znovu siln\u011b rozvodnila. Tato katastrof\u00e1ln\u00ed povode\u0148, podobn\u011b jako na Klenici, byla zhor\u0161ena protr\u017een\u00edm rybn\u00edk\u016f. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b Mrliny to byly rybn\u00edky kolem Ji\u010d\u00edn\u011bvsi a\u00a0Kopidlna. Voda pak dos\u00e1hla v\u00fd\u0161ky mezi 3\u20134 m a\u00a0zatopila rozs\u00e1hl\u00e9 oblasti mezi Ro\u017e\u010falovicemi a\u00a0Vestcem (N\u00e1rodn\u00ed Listy \u010d. 164 z\u00a016. 6. 1926). Dal\u0161\u00ed siln\u00fd d\u00e9\u0161\u0165 17. 4. 1928 vedl op\u011bt k\u00a0rozvodn\u011bn\u00ed, nav\u00fd\u0161en\u00ed hr\u00e1z\u00ed Mrliny fo\u0161nami ale nakonec odvr\u00e1tilo sc\u00e9n\u00e1\u0159 roku 1926 (N\u00e1rodn\u00ed Politika z\u00a020. 4. 1928). Vlivem promrznut\u00ed Mrliny a\u017e ke dnu do\u0161lo za pov\u011bstn\u00e9 zimy 1929 k\u00a0vytvo\u0159en\u00ed bari\u00e9r a\u00a0lok\u00e1ln\u00edm z\u00e1top\u00e1m u\u00a0Mal\u00e9ho Vestce (N\u00e1rodn\u00ed Listy 22. 3. 1929).<\/p>\n

    Dal\u0161\u00ed meliora\u010dn\u00ed vlnu, kter\u00e1 za\u010dala v\u00a0roce 1938, p\u0159eru\u0161ila v\u00e1lka. Po jej\u00edm skon\u010den\u00ed pokra\u010dovala do roku 1950 a\u00a0znovu nav\u00e1zala roku 1958 [44]. Odvodn\u011bn\u00ed blat shrnuj\u00ed publikace ze 70. a\u00a080. let 20. stolet\u00ed [44, 46] n\u00e1sledn\u011b: \u201e\u2026 tam, kde za vlhk\u00fdch let zbahn\u011bn\u00ed pozemk\u016f br\u00e1nilo \u0159\u00e1dn\u00e9mu obd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed pol\u00ed, kde po\u010das\u00ed brzdilo v\u010dasn\u00e9 s\u00edje a\u00a0n\u00e1siln\u011b zkracovalo vegeta\u010dn\u00ed dobu, tam kde se ocitly znovu des\u00edtky pracovn\u00edk\u016f, aby na nejv\u011bt\u0161\u00ed meliora\u010dn\u00ed stavb\u011b v\u00a0republice dok\u00e1zaly, \u017ee modern\u00ed technika dovede \u010delit nep\u0159\u00edzni i\u00a0tam, kde proti \u010dlov\u011bku se spojila p\u0159\u00edroda a\u00a0n\u00e1sledky stalet\u00ed. Na pod\u011bbradsk\u00fdch blatech vyryly bagry des\u00edtky kilometr\u016f otev\u0159en\u00fdch odpad\u016f, kter\u00e9 p\u0159ed t\u00edm vyr\u00fdsovaly ruce technik\u016f\u2026 Stalet\u00fd boj o\u00a0vodu skon\u010dil v\u00edt\u011bzstv\u00edm \u010dlov\u011bka\u2026\u201c<\/p>\n

    Obdob\u00ed povodn\u00ed 2001 a\u017e 2013, perioda sucha a\u00a0zadr\u017eov\u00e1n\u00ed vody v\u00a0krajin\u011b 2014\u20132019<\/h2>\n

    Po obdob\u00ed s\u00a0men\u0161\u00ed frekvenc\u00ed povodn\u00ed, kdy pr\u016ftok Mrliny p\u0159es\u00e1hl maxim\u00e1ln\u011b hranici 40 m3<\/sup>.s-1<\/sup> (povodn\u011b 1956, 1977 a\u00a01979), p\u0159i\u0161ly za\u010d\u00e1tkem 21. stolet\u00ed povodn\u011b mnohem v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed, a\u00a0to i\u00a0zde na Mrlin\u011b. \u0160lo zpo\u010d\u00e1tku o\u00a0p\u0159\u00edpad m\u00e9n\u011b v\u00fdznamn\u00fd, v\u00a0roce 2001 (jen 24 m3<\/sup>.s-1<\/sup>). S\u00e9rie povodn\u00ed na \u00farovni Q20\u2013Q50 n\u00e1sledovala v\u00a0lednu 2003 (60 m3<\/sup>.s-1<\/sup>), dubnu 2006 (67 m3<\/sup>.s-1<\/sup>) a\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 2010 (69 m3<\/sup>.s-1<\/sup>). Vrcholem byla povode\u0148 v\u00a0\u010dervnu 2013 (111 m3<\/sup>.s-1<\/sup>) na \u00farovni Q100. Voda v\u00a0r\u016fzn\u00e9 m\u00ed\u0159e zaplavila \u00fazem\u00ed u\u00a0Vestce, asi \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b i\u00a0na m\u00edstech p\u016fvodn\u00edch rybn\u00edk\u016f Havransko, Vykleck\u00e9ho a\u00a0Kratonosk\u00e9ho. Do rybn\u00edka Blato se voda tak jako roku 1846 pravd\u011bpodobn\u011b nedostala. V\u00fd\u0161ky t\u011bchto modern\u00edch povodn\u00ed najdeme na most\u011b v\u00a0Ra\u0161ovic\u00edch, viz obr. 8<\/em>.<\/p>\n

    Nyn\u00ed, od roku 2014 pro\u017e\u00edv\u00e1me naopak obdob\u00ed katastrof\u00e1ln\u011b mal\u00fdch pr\u016ftok\u016f. Pr\u016ftoky Mrliny i\u00a0Cidliny dos\u00e1hly v\u00a0roce 2015 a\u00a02018 v\u00a0dob\u011b letn\u00edch minim \u00farovn\u011b des\u00edtek litr\u016f za vte\u0159inu. V\u00a0kan\u00e1lech, kter\u00e9 slou\u017eily napou\u0161t\u011bn\u00ed \u010di odpou\u0161t\u011bn\u00ed rybn\u00edk\u016f a\u00a0pozd\u011bji melioraci a\u00a0tak\u00e9 v\u00a0doln\u00ed Mrlin\u011b, voda v\u00a0l\u00e9t\u011b prakticky nete\u010de. Aktu\u00e1ln\u00ed stav vede k\u00a0\u00favaze, jak mohla vypadat podobn\u00e1 situace t\u0159eba v\u00a0letech 1766, 1783\u20131784, 1790\u20131791 atd.<\/p>\n

    Diskuse<\/h2>\n

    Blato po str\u00e1nce vodohospod\u00e1\u0159sk\u00e9 bilance<\/h3>\n

    Podle \u010d\u00edsel, kter\u00e1 platila v\u00a0dob\u011b existence Blata, jeho rozloha byla 2\u00a0705 \u010dtvere\u010dn\u00edch s\u00e1h\u016f, podle jin\u00fdch m\u011b\u0159en\u00ed 5\u00a0122 m\u011b\u0159ic, to je 9,83 km2<\/sup>, pr\u016fm\u011brn\u00e1 hloubka cca 7 stop (220 cm) a\u00a0maxim\u00e1ln\u00ed hloubka 10 stop (310 cm). Zadr\u017een\u00fd objem vody v\u00a0rybn\u00edku Blato m\u016f\u017eeme odhadnout tedy asi na 20\u00a0mil. m3<\/sup>. Je pot\u0159eba si ale uv\u011bdomit, \u017ee celkov\u00e1 plocha syst\u00e9mu rybn\u00edk\u016f (\u0160umbor, K\u0159e\u010dkovsk\u00fd, Hr\u00e1dkovsk\u00fd, Budim\u011b\u0159ick\u00fd, \u00damyslovick\u00fd [jin\u00fd a\u00a0v\u00edce tradi\u010dn\u00ed n\u00e1zev rybn\u00edku, zohled\u0148uj\u00edc\u00ed i\u00a0jeho tvar, byl Rohl\u00edk, ten se vepsal i\u00a0do pom\u00edstn\u00edho n\u00e1zvu lokality] atd. kolem Blata a\u00a0na Mrlin\u011b, kter\u00e9 z\u00e1soboval vodou S\u00e1nsk\u00fd kan\u00e1l, se bl\u00ed\u017eila 18,0 km2<\/sup>.<\/p>\n

    P\u0159i ztr\u00e1t\u011b pouh\u00e9ho 1 mm vody v\u00fdparem za jeden den, kdy nepr\u0161elo, ubylo by v\u00a0rybn\u00edku Blato o\u00a0plo\u0161e cca 10 km2<\/sup> cca 10\u00a0000 m3<\/sup>. Aby se tato ztr\u00e1ta vyrovnala, muselo by do Blata cel\u00fd den p\u0159it\u00e9kat S\u00e1nsk\u00fdm kan\u00e1lem 0,115 m3<\/sup>.s-1<\/sup>. Pro bilancov\u00e1n\u00ed vody v\u00a0rybn\u00edce je d\u016fle\u017eit\u00fd rozd\u00edl mezi ro\u010dn\u00edm v\u00fdparem z\u00a0vodn\u00ed hladiny a\u00a0ro\u010dn\u00edm sr\u00e1\u017ekov\u00fdm \u00fahrnem. Teoreticky je tato bilance m\u00edrn\u011b (-50 mm) anebo siln\u011b (-200 mm) z\u00e1porn\u00e1 na velk\u00e9 \u010d\u00e1sti na\u0161eho \u00fazem\u00ed. Nejv\u00fdrazn\u011bji se projevuje v\u00a0oblasti sr\u00e1\u017ekov\u00e9ho st\u00ednu severoz\u00e1padn\u00edch \u010cech a\u00a0na ji\u017en\u00ed Morav\u011b ale tak\u00e9 v\u00a0poloh\u00e1ch pod 500 m n. m. (obr. 8<\/em>).<\/p>\n\"\"<\/a>\n

    Obr. 8. Zna\u010dky povodn\u00ed Mrliny v\u00a0letech 1979, 2001, 2003, 2006 a\u00a02010 na pravob\u0159e\u017en\u00edm n\u00e1vodn\u00edm pil\u00ed\u0159i mostu v\u00a0Ra\u0161ovic\u00edch (n\u00e1pis na spodn\u00ed desce je ne\u010diteln\u00fd); chyb\u00ed zna\u010dka povodn\u011b z\u00a0\u010dervna 2013
    \nFig. 8. The flood marks in years 1979, 2001, 2003, 2006 and 2010 of Mrlina River on the right side of the pillar on the bridge in Ra\u0161ovice village (the inscription of a\u00a0the metal slab is unreadable)<\/h6>\n

    Pokud vyjdeme z\u00a0klimatick\u00e9ho atlasu \u010cR [47], pak v\u00a0pr\u016fm\u011bru by ztr\u00e1ta vody v\u00a0oblasti Blata byla asi 100 a\u017e 150 mm ro\u010dn\u011b (obr. 9<\/em>), k\u00a0vyrovn\u00e1n\u00ed ztr\u00e1ty bylo by pot\u0159eba ro\u010dn\u00edho pr\u016fm\u011brn\u00e9ho p\u0159\u00edtoku 0,046 m3<\/sup>.s-1<\/sup>. Dlouhodob\u00fd pr\u016fm\u011brn\u00fd pr\u016ftok Cidliny v\u00a0S\u00e1nech je 5,2 m3<\/sup>.s-1<\/sup>, p\u0159itom S\u00e1nsk\u00fd kan\u00e1l by podle toho m\u011bl zabezpe\u010dit 50\u00a0%, tedy cca 2,6 m3<\/sup>.s-1<\/sup>. V\u00a0pr\u016fm\u011brn\u00e9m roce nen\u00ed tedy probl\u00e9mem ztr\u00e1tu v\u00fdparem doplnit. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b such\u00e9ho roku, asi jako roku 2018, kdy byla teoretick\u00e1 ztr\u00e1ta v\u00a0t\u00e9to oblasti a\u017e -400 mm, \u0161lo by ji\u017e o\u00a0nutn\u00fd pr\u016fm\u011brn\u00fd ro\u010dn\u00ed p\u0159\u00edtok 0,12\u00a0m3<\/sup>.s-1<\/sup>. Bez dotace by tak teoreticky ubylo a\u017e 40 cm vody a\u00a0chyb\u011bl by tak ro\u010dn\u011b objem asi 4 a\u017e 5 mil m3<\/sup>. N\u011bkolik podobn\u00fdch let by patrn\u011b dok\u00e1zalo vysu\u0161it cel\u00fd rybn\u00edk Blato, pokud by S\u00e1nsk\u00e9ho kan\u00e1lu nebylo.<\/p>\n

    Tato mo\u017enost nen\u00ed zdaleka jen teoretick\u00e1, sta\u010d\u00ed p\u0159ipomenout jinou mnohem v\u011bt\u0161\u00ed vodn\u00ed plochu Nezidersk\u00e9ho jezera. Je to 1\u20132 m hlubok\u00e9 jezero o\u00a0plo\u0161e 315 km2<\/sup> nedaleko V\u00eddn\u011b. Jezero vyschlo v\u00a0posledn\u00edch \u010dty\u0159ech stolet\u00edch p\u0159inejmen\u0161\u00edm p\u011btkr\u00e1t. Naposledy bylo zcela vyschl\u00e9 v\u00a0katastrof\u00e1ln\u011b such\u00e9m obdob\u00ed 1858\u20131878, p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno bylo vyschl\u00e9 mezi lety 1868 a\u017e 1876. Kdy\u017e bylo v\u00a0roce 1875 vyschl\u00e9, psaly noviny i\u00a0o\u00a0pov\u00e1\u017eliv\u00e9m poklesu tak\u00e9 u\u00a0jezera Balaton (Posel z\u00a0Prahy ze 4. 9. 1875). Nezidersk\u00e9 jezero se naplnilo a\u017e za\u00a0povodn\u011b v\u00a0\u00fanoru 1876 (Posel z\u00a0Prahy, 23. 3. 1876), kterou jsme zm\u00ednili ji\u017e v\u00a0souvislosti s\u00a0Mrlinou. \u00dapln\u00e9 napln\u011bn\u00ed jezera nastalo a\u017e na konci such\u00e9 periody 1858\u20131878, a\u00a0to v\u00a0roce 1878, kdy dos\u00e1hlo p\u0159ibli\u017en\u011b plochy z\u00a0roku 1864 (Posel z\u00a0Prahy ze 6. 4. 1879). K\u00a0jeho vyschnut\u00ed do\u0161lo p\u0159edt\u00edm v\u00a0letech 1740, 1773, 1811 a\u017e 1813. O\u00a0jeho vysu\u0161en\u00ed uva\u017eoval i\u00a0v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00fd A. Wittmann, kter\u00fd prov\u00e1d\u011bl meliorace a\u00a0ru\u0161en\u00ed rybn\u00edk\u016f naposledy na panstv\u00ed T\u0159ebo\u0148.<\/p>\n\"\"<\/a>\n

    Obr. 9. Pr\u016fm\u011brn\u00e1 ro\u010dn\u00ed vl\u00e1hov\u00e1 bilance, tedy dlouhodob\u00fd ro\u010dn\u00ed \u00fahrn sr\u00e1\u017eek zmen\u0161en\u00fd o\u00a0teoretick\u00fd v\u00fdpar, podle atlasu klimatu \u010cech [43]; \u010derven\u011b z\u00e1jmov\u00e1 oblast
    \nFig. 9. The average annual soil water balance where the annual precipitation average is reduced by total evaporation; the area of interest in red<\/h6>\n

    Rybn\u00edk tedy povrchovou vodu \u010dasto sp\u00ed\u0161 spot\u0159ebov\u00e1v\u00e1. Nem\u016f\u017eeme od n\u011bj o\u010dek\u00e1vat nemo\u017en\u00e9, tedy n\u011bjakou v\u00fdraznou dotaci pr\u016ftoku bez \u00fajmy na jeho jin\u00fdch funkc\u00edch. V\u00a0p\u0159\u00edsp\u011bvku o\u00a0v\u00fdparu [48] je uk\u00e1z\u00e1no, \u017ee nem\u016f\u017eeme \u010dekat ani v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed nav\u00fd\u0161en\u00ed lok\u00e1ln\u00edch sr\u00e1\u017eek vlivem v\u00fdparu. Z\u00e1rove\u0148 lze ale z\u00a0\u00fadaj\u016f z\u00a0klimatick\u00e9ho atlasu \u010cR [47] prok\u00e1zat alespo\u0148 \u010detn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdskyt sr\u00e1\u017eek s\u00a0denn\u00edm \u00fahrnem do 0,1 mm. Tyto skoro nem\u011b\u0159iteln\u00e9 sr\u00e1\u017eky maj\u00ed ale sv\u016fj v\u00fdznam. Mlhy a\u00a0usazen\u00e9 (horizont\u00e1ln\u00ed) sr\u00e1\u017eky mohou prosp\u011bt alespo\u0148 bezprost\u0159edn\u00edmu okol\u00ed rybn\u00edk\u016f. M\u016f\u017eeme tu nab\u00eddnout jist\u00fd pozitivn\u00ed vl\u00e1hov\u00fd vklad alespo\u0148 pro louky a\u00a0pastviny, kter\u00e9 v\u00a0dob\u011b sucha kolem tok\u016f a\u00a0rybn\u00edk\u016f vypadaj\u00ed skute\u010dn\u011b podstatn\u011b p\u0159\u00edzniv\u011bji ne\u017e d\u00e1le od nich.<\/p>\n\"\"<\/a>\n

    Obr. 10. Naho\u0159e: Blato, b\u00fdval\u00fd ostrov \u010cejky, dole: odb\u011br 40 cm ornice, zbytek 60 cm spra\u0161ov\u00fd podklad; krom\u011b prachov\u00e9 \u010d\u00e1sti tak\u00e9 zrnka p\u00edsku, tedy p\u0159epracovan\u00e1 spra\u0161, spolu s\u00a0p\u0159\u00edpadn\u00fdm jezern\u00edm sedimentem; slo\u017een\u00ed: cca stejn\u00e1 koncentrace Ca a\u00a0Si (10\u201320 %), krom\u011b toho cca 1 % \u017eeleza a\u00a0hlin\u00edku; v\u00a0p\u016fd\u011b (\u010dernozem) je m\u00e9n\u011b Ca, v\u00edce Si
    \nFig. 10. Above: Former \u201cBlato\u201d pond\u2019s\u00a0northward view from the former island \u010cejky, below: sampling of cca 40 cm topsoil, the rest represents 60 cm of loess\/silt base; loess\/silt material occasional contains the sand, probably possible remnants of former lake sediment; ingredients: cca identical concentration of Ca and Si (10\u201320%), cca 1% iron and 1% aluminium; in soil (black earth) there is less Ca, more Si<\/h6>\n

    Mohlo b\u00fdt Blato jezern\u00ed p\u00e1nv\u00ed \u010di jezerem?<\/h3>\n

    Je mo\u017en\u00e9, \u017ee p\u016fvodn\u011b bezodtok\u00e1 oblast za Pod\u011bbrady, kter\u00e1 byla prokazateln\u011b rozs\u00e1hl\u00fdmi blaty a\u00a0po 300 let rybn\u00edkem, byla p\u0159irozenou vodn\u00ed plochou, tedy jezerem? J. Veverka upozor\u0148uje, \u017ee p\u016fda v\u00a0oblasti rybn\u00edk\u016f se li\u0161\u00ed dodnes od okoln\u00edch p\u016fd: \u201eR\u016fzn\u011b slo\u017een\u00e9 usazeniny na dnech b\u00fdval\u00fdch jezer a\u00a0rybn\u00edk\u016f se je\u0161t\u011b dnes li\u0161\u00ed od p\u016fvodn\u00edch okoln\u00edch p\u016fd a\u00a0jsou sv\u011bdectv\u00edm zavodn\u011bn\u00ed v\u00a0minulosti. B\u00fdval\u00e9 vodn\u00ed plochy prozrazuj\u00ed zejm\u00e9na t\u011b\u017ek\u00e9 p\u016fdy p\u00eds\u010dit\u00fdch sl\u00edn\u016f, permsk\u00fdch lupk\u016f a\u00a0lehk\u00e9 p\u016fdy p\u00eds\u010dit\u00fdch a\u00a0st\u011brkov\u00fdch n\u00e1plav\u016f\u201c [23, 24].<\/p>\n

    V\u00a0r\u00e1mci t\u0159ebo\u0148sk\u00e9 rybni\u010dn\u00ed p\u00e1nve v\u00a0lokalit\u011b sou\u010dasn\u00e9ho rybn\u00edka \u0160varcenberk byly mezi Pon\u011bdr\u00e1\u017ekou a\u00a0Vesel\u00ed nad Lu\u017enic\u00ed v\u00a070. letech zji\u0161t\u011bny pod vrstvou ra\u0161eliny jezern\u00ed sedimenty. V\u00a0ned\u00e1vn\u00e9 dob\u011b se poda\u0159ilo kolem n\u011bkdej\u0161\u00edho jezera dolo\u017eit tak\u00e9 mezolitick\u00e9 os\u00eddlen\u00ed [49]. St\u00e1\u0159\u00ed jezern\u00edch sediment\u016f bylo ur\u010deno na 16\u00a0000 let. Krom\u011b zna\u010dn\u00fdch nejistot ohledn\u011b mechanismu vzniku jezera je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee jeho vznik souvis\u00ed s\u00a0chladn\u011bj\u0161\u00edmi a\u00a0vlh\u010d\u00edmi klimatick\u00fdmi podm\u00ednkami obdob\u00ed konce posledn\u00ed doby ledov\u00e9.<\/p>\n

    Kolem Vesel\u00ed n. Lu\u017enic\u00ed i\u00a0u\u00a0Pod\u011bbrad se jedn\u00e1 o\u00a0rozlehlou rovinatou plochu omezenou morfologicky, tak, \u017ee zde nem\u016f\u017eeme vylou\u010dit p\u0159i p\u0159\u00edzniv\u00e9 sr\u00e1\u017ekov\u00e9 bilanci soust\u0159ed\u011bn\u00ed vody a\u00a0vznik p\u0159irozen\u00fdch vodn\u00edch ploch. Oblast jezera \u0160varcenberk je ve v\u00fd\u0161ce cca 420 m n. m., pod\u011bbradsk\u00e9 Blato je o\u00a0230 m n\u00ed\u017ee ve v\u00fd\u0161i asi 187\u2013188 m n. m. a\u00a0jeho b\u0159ehy se pohybuj\u00ed na v\u00fd\u0161ce 189\u2013190 m n. m.<\/p>\n

    Velmi z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, zda se oblast Blata mohla dostat p\u0159i povodn\u00edch do kontaktu se zatopen\u00fdm \u00fazem\u00edm sm\u011brem od Cidliny \u010di Labe. Za sou\u010dasn\u00fdch podm\u00ednek nen\u00ed Blato v\u00a0dosahu aktivn\u00ed povod\u0148ov\u00e9 z\u00f3ny Labe. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1me, \u017ee za katastrof\u00e1ln\u00ed povodn\u011b v\u00a0roce 1846 bylo Blato patrn\u011b napln\u011bno prost\u0159ednictv\u00edm S\u00e1nsk\u00e9ho kan\u00e1lu. Proto\u017ee v\u00a0Pod\u011bbradech tato nejv\u011bt\u0161\u00ed labsk\u00e1 povode\u0148 dos\u00e1hla z\u0159ejm\u011b k\u00f3ty 188,5 m n. m. (asi 50 cm v\u00fd\u0161e ne\u017e roku 1845), nelze zcela vylou\u010dit pr\u016fnik vody z\u00a0Labe p\u0159i n\u011bkter\u00fdch je\u0161t\u011b v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch povod\u0148ov\u00fdch p\u0159\u00edpadech. Charakter sedimentu by se pak ale asi neli\u0161il od jin\u00fdch zat\u00e1p\u011bn\u00fdch m\u00edst kolem Labe.<\/p>\n

    Podm\u00ednky v\u00a0obdob\u00ed konce posledn\u00edho glaci\u00e1lu mohly b\u00fdt odli\u0161n\u00e9. Pod\u011bbradsk\u00e1 blata jsou nejni\u017e\u0161\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed kotliny, kde se na jeho konci pravd\u011bpodobn\u011b koncentrovala sr\u00e1\u017ekov\u00e1 voda a\u00a0voda z\u00a0taj\u00edc\u00edho permafrostu. Vytvo\u0159en\u00e1 kotlina pravd\u011bpodobn\u011b obsahovala mok\u0159iny a\u00a0m\u011blk\u00e1 jezera, ve kter\u00fdch se tvo\u0159il jezern\u00ed sediment. V\u00a0odebran\u00fdch sond\u00e1ch\u00a0 bylo 40 cm ornice, zbytek tvo\u0159il materi\u00e1l charakteru spra\u0161e (obr. 10<\/em>).<\/p>\n

    Obecn\u00e9 pozn\u00e1mky k\u00a0funkci rybn\u00edk\u016f v\u00a0dob\u011b sucha do 19. stolet\u00ed<\/h3>\n

    Rybn\u00edky jsou v\u00a0souvislostech sucha zmi\u0148ov\u00e1ny zejm\u00e9na jako z\u00e1lo\u017en\u00ed zdroj energie pro vodn\u00ed stroje, tedy zejm\u00e9na ml\u00fdny, pily, stoupy, skl\u00e1rny aj. P\u0159\u00edklady jak\u00e9 v\u00fdhody anebo nev\u00fdhody z\u00a0existence rybn\u00edka plynuly, uv\u00e1d\u00edme na uk\u00e1zk\u00e1ch ze such\u00fdch let 1642, 1698, 1810, 1811, 1835, 1836 a\u00a01928.<\/p>\n

    V\u00a0Krolmusov\u011b soupisu povodn\u00ed a\u00a0such je cel\u00e1 \u0159ada uk\u00e1zek dokresluj\u00edc\u00edch v\u00fdznam n\u011bkter\u00fdch rybni\u010dn\u00edch soustav v\u00a0dob\u011b sucha. V. Krolmus ze sv\u00e9 vlastn\u00ed zku\u0161enosti zmi\u0148uje such\u00fd rok 1835 [6]: \u201eZle bylo v\u00a0l\u00e9t\u011b o\u00a0melivo: potoky tako\u0159ka vyschly a\u00a0na \u0159ek\u00e1ch M\u017ei, Oh\u0159i, Labi a\u00a0Vltav\u011b atd. bylo m\u00e1lo vody. Pod jezem ka\u017ed\u00fdm suchou nohou mal\u00e9 d\u00edt\u011b p\u0159e\u0161lo [pozoruhodn\u00fd doklad o\u00a0z\u016fstatkov\u00e9m pr\u016ftoku, pozn. autora]. Sem a\u00a0tam na M\u017ei vodu mlyn\u00e1\u0159i nadr\u017eovali. Lid 6 i\u00a07 hodin cesty do mlejn\u016f jezdil. Sem a\u00a0tam vodu vrchnosti na rybn\u00edc\u00edch za kolik tis\u00edc zlat\u00fdch mlyn\u00e1\u0159\u016fm prod\u00e1vali, k. p. Sme\u010densk\u00e1 vrchnost za n\u011bkolik set ji prodala. Rakovnick\u00fd Magistr\u00e1t ji t\u00e9\u017e prodal sv\u00fdm mlyn\u00e1\u0159\u016fm\u2026\u201c Dojezdov\u00e1 vzd\u00e1lenost k\u00a0zpracov\u00e1n\u00ed meliva byla tedy v\u00a0hodin\u00e1ch (7\u20138 h) anebo v\u00a0\u010desk\u00fdch m\u00edl\u00edch, jak uv\u00e1d\u00ed p\u0159i podobn\u00e9 situaci mil\u010dick\u00fd rycht\u00e1\u0159 Vav\u00e1k [7] k\u00a0roku 1810 a\u00a01811 (asi\u00a04\u20135\u00a0mil, 1 \u010desk\u00e1 m\u00edle = 7,5 km, tedy kolem 30\u201337 km). V\u00a0uveden\u00fdch katastrof\u00e1ln\u011b such\u00fdch letech jako 1811, 1835\u20131836, ale zejm\u00e9na 1842, byli z\u00e1jemci nuceni doj\u00ed\u017ed\u011bt na velkovodn\u00ed ml\u00fdny na Jizeru, S\u00e1zavu, Berounku a\u00a0Labe, kde minim\u00e1ln\u00ed pr\u016ftoky klesaj\u00ed zcela v\u00fdjime\u010dn\u011b pod 2\u20133 m3<\/sup>.s-1<\/sup> (nap\u0159. v\u00a0roce 1904, 1947), p\u0159\u00edpadn\u011b na Vltavu (neklesaly pravd\u011bpodobn\u011b pod 12 m3<\/sup>.s-1<\/sup>) a\u00a0Labe (10 a\u017e 30 m3<\/sup>.s-1<\/sup>) [40]. Na Pod\u011bbradsku zmi\u0148uje Vav\u00e1k, \u017ee \u201emle\u010di\u201c doj\u00ed\u017ed\u011bli n\u011bkdy na ml\u00fdn Pam\u011btn\u00edk (na Cidlin\u011b) ale v\u00a0dob\u011b velk\u00e9ho sucha a\u017e na Labe. Podle n\u011bj b\u011b\u017eely i\u00a0labsk\u00e9 ml\u00fdny v\u00a0dob\u011b sucha roku 1810 a\u00a01811 jen s\u00a0nadr\u017eov\u00e1n\u00edm [7]. Spolehliv\u011b je samoz\u0159ejm\u011b nemo\u017en\u00e9 odhadnout pr\u016ftoky Labe a\u00a0Cidliny v\u00a0t\u011bchto letech. Pokud p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1me podobnou situaci jako v\u00a0nejsu\u0161\u0161\u00edch letech nap\u0159. v\u00a0roce 1904 [50], 1947, 2015 a\u00a02018 (databanka \u010cHM\u00da), pak lze odhadovat, \u017ee se v\u00a0Pod\u011bbradech a\u00a0Nymburce mohl pr\u016ftok Labe v\u00a0roce 1811 pohybovat kolem 10 m3<\/sup>.s-1<\/sup>, pr\u016ftoky Cidliny a\u00a0tedy i\u00a0v\u00a0S\u00e1nsk\u00e9m kan\u00e1le mohly klesnout pod 0, 1 m3<\/sup>.s-1<\/sup>.<\/p>\n

    V\u00a0chronologick\u00e9m sledu uk\u00e1\u017eeme dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edklady t\u00e9ho\u017e. Za velk\u00e9ho sucha roku 1642 m\u011bl na Boleslavsku probl\u00e9my hejtman Vrutick\u00fd, jak jsme uvedli v\u00fd\u0161e s\u00a0n\u00e1siln\u00fdm spou\u0161t\u011bn\u00edm rybn\u00edk\u016f v\u00a0dob\u011b sucha. V\u00a0roce 1698 spr\u00e1vce Kalousek nadr\u017eoval vodu v\u00a0Jesenick\u00fdch rybn\u00edc\u00edch na Rakovnick\u00e9m potoce. Po pr\u016ftr\u017ei mra\u010den ale do\u0161lo k\u00a0protr\u017een\u00ed rybn\u00edk\u016f, tot\u00e1ln\u00edmu vyplaven\u00ed Rakovn\u00edka, kter\u00e9 zde bylo je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed (podle m\u00edry zatopen\u00ed n\u00e1m\u011bst\u00ed) ne\u017e p\u0159i pozd\u011bj\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00e9 katastrof\u00e1ln\u00ed povodni roku 1872 a\u00a0\u0161kody na rybn\u00edc\u00edch p\u0159edstavovaly 2\u00a0500 zl.<\/p>\n

    Podobn\u00fd probl\u00e9m m\u011bl spr\u00e1vce \u0160ourek na Jet\u0159ichovick\u00e9m panstv\u00ed o\u00a0137 let pozd\u011bji, v\u00a0ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9m velmi such\u00e9m obdob\u00ed let 1835\u20131836: \u201eNa Berounsku okolo vysok\u00e9ho Chlumce, Selce, P\u0159estavlk a\u00a0Pr\u010dic, necht\u011bl p. \u0160ourek, zpr\u00e1vec na Jet\u0159ichovic\u00edch z\u00a0rybn\u00edka Franti\u0161ka nazvan\u00e9ho, mlyn\u00e1\u0159\u016fm na potok vodu pustiti a\u00a0prodati, aby lid\u00e9 semleli; pro\u010de\u017e se okolo Chlumce lid se sochory \u0159et\u011bzy, sekerami, motykami, lopatami a\u00a0n\u00e1stroji rozli\u010dn\u00fdmi se\u0161el, t\u00e1hl od vesnice k\u00a0vesnici, koho kde napadl, ka\u017ed\u00fd v\u0161e musel nech\u00e1t le\u017eeti, a\u00a0s\u00a0nimi t\u00e1hnouti. V\u00a0\u010dele byl v\u016fdce na koni, kter\u00fd z\u00e1stup vedl k\u00a0Selci a\u00a0Pr\u010dic\u016fm, m\u011bste\u010dk\u016fm, a\u00a0a\u017e k\u00a0rybn\u00edku Franti\u0161ku u\u00a0P\u0159estavlk\u2026 Na 600 osob se na hr\u00e1zi rozlo\u017eilo, jen\u017e rybn\u00edk skrze 14\u00a0dn\u00ed hl\u00eddali, p\u0159i ohni le\u017eely, jedly a\u00a0pily\u2026\u201c [6]. Nemus\u00edme dod\u00e1vat, \u017ee ve\u0161kerou vodu z\u00a0rybn\u00edka vyu\u017eili k\u00a0semlet\u00ed. Je evidentn\u00ed, \u017ee voda v\u00a0rybn\u00edce, \u010di jezu byla v\u00a0dob\u011b sucha p\u0159edm\u011btem v\u00fdd\u011blku a\u00a0n\u011bkdy tak\u00e9 soci\u00e1ln\u00edho nap\u011bt\u00ed.<\/p>\n

    V\u00a0such\u00e9m roce 1928 (je to i\u00a0jeden z\u00a0rok\u016f vyzna\u010den\u00fdch na Hladov\u00e9m kameni v\u00a0D\u011b\u010d\u00edn\u011b) zmi\u0148uje N\u00e1rodn\u00ed Politika z\u00a05. srpna hromadn\u00e9 hynut\u00ed ryb na \u0159ek\u00e1ch a\u00a0rybn\u00edc\u00edch zejm\u00e9na v\u00a0ji\u017en\u00edch \u010cech\u00e1ch. K\u00a0situaci se vyj\u00e1d\u0159il spr\u00e1vce stanice St\u00e1tn\u00edho \u00fastavu hydrobiologick\u00e9ho ve Vod\u0148anech prof. V.\u00a0\u0160t\u011bp\u00e1n (\u0160t\u011bp\u00e1n V\u00e1clav Josef, od roku 1897 profesor rolnick\u00e9 \u0161koly v\u00a0\u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch, pozd\u011bji \u0159editel ryb\u00e1\u0159sk\u00e9 \u0161koly ve Vod\u0148anech, narozen 24. 1. 1873, Velk\u00e9 Zamachy nedaleko M\u0161ena, zem\u0159el 5. 1. 1941, \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice, http:\/\/encyklopedie.c-budejovice.cz\/clanek\/stepan-vacslav-josef). Podle n\u011bj m\u011blo j\u00edt o\u00a0d\u016fsledky velk\u00e9ho horka a\u00a0nedostatku vody, kdy se \u0161\u00ed\u0159ila pl\u00edse\u0148 \u017eabern\u00ed. Velk\u00e9 ztr\u00e1ty nastaly za n\u00edzk\u00fdch vodn\u00edch stav\u016f, kdy \u0159ada rybn\u00edk\u016f nebyla pro nedostatek vody napu\u0161t\u011bna, \u0159ada byla v\u00a0za\u010d\u00e1tku \u010dervence 1928 vypu\u0161t\u011bna. O\u010dek\u00e1valo se, \u017ee majitel\u00e9 rybn\u00edk\u016f budou \u017e\u00e1dat o\u00a0odpu\u0161t\u011bn\u00ed dan\u011b. Nen\u00ed d\u016fvod pochybovat, \u017ee jin\u00e1 nebyla ani situace na polabsk\u00fdch rybn\u00edc\u00edch v\u00a0dob\u011b uveden\u00fdch v\u00fdznamn\u00fdch such\u00fdch period 18. stolet\u00ed. Velk\u00e9 rybochovn\u00e9 rybn\u00edky a\u00a0rybni\u010dn\u00ed soustavy mohly trp\u011bt nedostate\u010dn\u00fdm p\u0159\u00edtokem a\u00a0zna\u010dn\u00fdm v\u00fdparem z\u00a0vodn\u00ed hladiny, t\u00edm asi problematickou kvalitou vody. Ostatn\u011b n\u011bkolik novodob\u00fdch p\u0159\u00edklad\u016f z\u00a0roku 2018 m\u00e1me je\u0161t\u011b v\u00a0pam\u011bti.<\/p>\n

    Pro\u010d tedy rybn\u00edky zanikly?<\/h3>\n

    J. Veverka [27] pou\u017eil spojen\u00ed: \u201ebyla to jist\u011b pozoruhodn\u00e1 soustava [myslel samoz\u0159ejm\u011b rybn\u00edky kolem Nymburka a Pod\u011bbrad] a zni\u010dili ji lid\u00e9, jej\u00edm\u017e p\u0159edk\u016fm po stalet\u00ed slou\u017eila\u201c. Je to n\u00e1zor p\u0159\u00edrodov\u011bdce a nymbursk\u00e9ho rod\u00e1ka, z n\u011bho\u017e vypl\u00fdv\u00e1 zjevn\u00e1 l\u00edtost. Ob\u011b soustavy p\u0159edstavovaly podle n\u011bj 17, 4 km2<\/sup> rybni\u010dn\u00ed plochy, kter\u00e1 lemovala bezprost\u0159edn\u00ed okol\u00ed Nymburka a\u00a0Pod\u011bbrad. Pro J. Veverku byla snad p\u0159edm\u011btem jist\u00e9 hrdosti ale z\u00e1rove\u0148 i\u00a0pocitu k\u0159ivdy nad ochuzen\u00edm m\u00edstn\u00ed krajiny o\u00a0hladiny rybn\u00edk\u016f, kter\u00e9 dnes za\u010d\u00ednaj\u00ed a\u017e v\u00a0les\u00edch kolem Vlkavy, Jabkenic, Lou\u010den\u011b, Ro\u017e\u010falovic a\u00a0Dymokur.<\/p>\n

    P\u0159ipome\u0148me n\u011bkter\u00e9 d\u016fvody ru\u0161en\u00ed rybn\u00edk\u016f, kter\u00e9 se uv\u00e1d\u011bj\u00ed v\u00a0pr\u00e1ci k\u00a0t\u00e9matice zanikl\u00fdch rybn\u00edk\u016f [2]:<\/p>\n

      \n
    • hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 inovace (st\u0159\u00eddav\u00e9 hospoda\u0159en\u00ed, zav\u00e1d\u011bn\u00ed nov\u00fdch plodin),<\/li>\n
    • technick\u00e9 inovace (n\u00e1stup parn\u00edch ml\u00fdn\u016f v\u00a019. stolet\u00ed),<\/li>\n
    • technick\u00fd stav rybn\u00edka a\u00a0finan\u010dn\u00ed mo\u017enosti, p\u0159edstavy a\u00a0schopnosti majitel\u016f, nap\u0159. po \u017eiveln\u00fdch pohrom\u00e1ch, velk\u00fdch d\u011bjinn\u00fdch zvratech a\u00a0jin\u00fdch ni\u010div\u00fdch diskontinuit\u00e1ch anebo jen pouze vlivem \u0161patn\u00e9ho hospoda\u0159en\u00ed,<\/li>\n
    • n\u00edzk\u00e1 presti\u017e rybn\u00edk\u00e1\u0159stv\u00ed (dobov\u00e9 n\u00e1hledy a\u00a0trendy).<\/li>\n<\/ul>\n

      V\u0161echny d\u016fvodu mohly platit z\u00e1rove\u0148 anebo zvl\u00e1\u0161\u0165, anebo n\u011bkter\u00e9 mo\u017en\u00e1 chyb\u00ed? Hydrologick\u00e1 a\u00a0meteorologick\u00e1 data napov\u00eddaj\u00ed, \u017ee pr\u00e1v\u011b such\u00e9 roky 1719, 1726, 1746, 1761\u20131766, 1781\u20131783, 1790\u20131794, 1800 a\u00a01811 prohloubily propast mezi rychl\u00fdmi v\u00fdnosy z\u00a0pol\u00ed a\u00a0tehdy problematizovan\u00fdm rybn\u00edk\u00e1\u0159stv\u00edm. Kombinace tuh\u00fdch zim s\u00a0hlubok\u00fdm promrz\u00e1n\u00edm rybn\u00edk\u016f a\u00a0sucha, typicky v\u00a0roce 1784 a\u00a01785 p\u0159inesly dal\u0161\u00ed z\u00e1t\u011b\u017eovou situaci. Uk\u00e1zali jsme, \u017ee rybn\u00edk Blato nemohl prosperovat bez S\u00e1nsk\u00e9ho kan\u00e1lu. Ztr\u00e1ty v\u00fdparem musely nast\u00e1vat a\u00a0probl\u00e9m s\u00a0bilanc\u00ed vody v\u00a0dob\u011b sucha byl evidentn\u00ed.<\/p>\n

      Na druhou stranu pod\u011bbradsk\u00e9 a\u00a0nymbursk\u00e9 rybn\u00edky dok\u00e1zaly p\u0159est\u00e1t i\u00a0katastrof\u00e1ln\u00ed sucha 1536, 1540, 1590 a\u00a01616. Je v\u0161ak jist\u011b obt\u00ed\u017en\u00e9 vzdorovat z\u00e1rove\u0148 nep\u0159\u00edzni po\u010das\u00ed a\u00a0dobov\u00fdm n\u00e1zorov\u00fdm trend\u016fm a\u00a0my\u0161lenkov\u00fdm proud\u016fm. Ty se v\u00a0dob\u011b osv\u00edcenstv\u00ed oto\u010dily prost\u011b k\u00a0rybn\u00edk\u016fm z\u00e1dy.<\/p>\n

      Jak uplatnit tezi o\u00a0\u201ehladu po p\u016fd\u011b\u201c na rybn\u00edk Blato, kter\u00fd z\u016fstal t\u00e9m\u011b\u0159 sto let mokrou loukou? Vyplatilo se on\u011bch 5\u00a0000 zlat\u00fdch za ro\u010dn\u00ed pron\u00e1jem h\u0159eb\u010d\u00edna? Pokud na okam\u017eik vynech\u00e1me ekonomickou str\u00e1nku v\u011bci, pak by byl p\u0159\u00edrodn\u00ed fenom\u00e9n \u201epod\u011bbradsk\u00fdch blat\u201c mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b hodnotn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e p\u016fvodn\u00ed rybn\u00edky. Je k\u00a0tomu velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed doklad\u016f v\u00a0dobov\u00e9 literatu\u0159e, nap\u0159. Vlastenko hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 spole\u010dnosti. Botanickou hodnotu n\u011bkdej\u0161\u00edch luk potvrzuj\u00ed i\u00a0dne\u0161n\u00ed odborn\u00edci vysoko [51].<\/p>\n

      Je pot\u0159eba tak\u00e9 p\u0159ipomenout, jak vypad\u00e1 dne\u0161n\u00ed \u00faprava Mrliny, kter\u00e9 je za povodn\u011b zcela odep\u0159eno obrovsk\u00e9 inunda\u010dn\u00ed \u00fazem\u00ed, kter\u00e9 se rozprost\u00edr\u00e1 v\u0161ude kolem. Obavy p\u0159ed protr\u017een\u00edm hr\u00e1z\u00ed jsme za\u017eili mezi lety 2003 a\u00a02013 \u010dty\u0159ikr\u00e1t. K\u00a0jejich skute\u010dn\u00e9mu protr\u017een\u00ed v\u00a0minulosti do\u0161lo, jak jsme uk\u00e1zali, nap\u0159. za povodn\u00ed v\u00a0roce 1890 anebo 1926. To jsou aspekty zaj\u00edmav\u00e9ho povod\u00ed, jeho\u017e v\u00fdvoj jist\u011b st\u00e1le trv\u00e1. Poznamenejme je\u0161t\u011b, \u017ee zat\u00edmco n\u011bkter\u00e9 kan\u00e1ly jako S\u00e1nsk\u00fd se dochovaly jako funk\u010dn\u00ed, by\u0165 v\u00a0\u010d\u00e1ste\u010dn\u011b pozm\u011bn\u011bn\u00e9 trase, Nov\u00fd kan\u00e1l prakticky zmizel, jeho nepatrn\u00e1 \u010d\u00e1st je \u010diteln\u00e1 je\u0161t\u011b v\u00a0n\u00e1vr\u0161\u00ed Vr\u0161\u00e1l u\u00a0Senice. N\u011bkdej\u0161\u00ed rybn\u00edky tu v\u00edcem\u00e9n\u011b z\u016fstaly, nejmarkantn\u011bji je to vid\u011bt p\u0159i cest\u011b mezi nimi ze Senic, d\u00e1le p\u0159es obec Ostrov do obce Kouty \u010di zp\u011bt nap\u0159\u00ed\u010d Blatem po jeho dn\u011b a\u017e do P\u00e1tku. Tento cyklistick\u00fd v\u00fdlet lze ka\u017ed\u00e9mu vodohospod\u00e1\u0159i jen doporu\u010dit.<\/p>\n

      Shrnut\u00ed a\u00a0z\u00e1v\u011br<\/h2>\n

      P\u0159i \u00favah\u00e1ch o\u00a0p\u0159\u00ed\u010din\u00e1ch ru\u0161en\u00ed rybn\u00edk\u016f nem\u016f\u017eeme extr\u00e9my po\u010das\u00ed p\u0159ecenit ani podcenit. V\u00a0\u0159ad\u011b p\u0159\u00edpad\u016f byla rozhoduj\u00edc\u00edm d\u016fvodem z\u00e1niku rybn\u00edka povode\u0148, n\u011bkdy bylo \u201eposledn\u00edm h\u0159eb\u00ed\u010dkem do rakve\u201c sucho. Rybn\u00edky nejsou v\u00a0dob\u011b sucha \u201eautomatem na vodu\u201c, ale sp\u00ed\u0161e adapta\u010dn\u00edm opat\u0159en\u00edm, op\u011brn\u00fdm bodem v\u00a0krajin\u011b, a\u00a0to jak pro v\u0161echno \u017eiv\u00e9, tak i\u00a0pro \u010dlov\u011bka. Rann\u00ed mlhy jsou p\u0159\u00ednosem p\u0159inejmen\u0161\u00edm pro travn\u00ed porosty, odpoledn\u00ed st\u00edn a\u00a0ochlazen\u00ed vzduchu p\u0159i b\u0159ehu i\u00a0ve vod\u011b \u00falevou pro \u010dlov\u011bka. To je ekonomie v\u0161edn\u00edho dne ale i\u00a0ekonomie dlouhodob\u00e9ho pohledu na v\u011bc.<\/p>\n

      Tak\u00e9 dnes nen\u00ed lehk\u00e9 rozhodnout, jak se v\u00a0dob\u011b katastrof\u00e1ln\u00edho sucha chovat a\u00a0jak\u00e9 m\u00edsto zde maj\u00ed rybn\u00edky. Un\u00e1hlen\u00fdch \u0159e\u0161en\u00ed a\u00a0obrat\u016f o\u00a0180\u00b0 jsme v\u00a0minul\u00fdch stalet\u00edch za\u017eili n\u011bkolik, jak bylo uk\u00e1z\u00e1no. Je docela mo\u017en\u00e9, \u017ee sucho bylo jedn\u00edm z\u00a0podn\u011bt\u016f rybn\u00edky n\u011bkdy zakl\u00e1dat a\u00a0jindy ru\u0161it. Tento p\u0159\u00edsp\u011bvek snad p\u0159inesl v\u00edce ot\u00e1zek, ne\u017e odpov\u011bd\u00ed. Domn\u00edv\u00e1me se, \u017ee jsou to ale ot\u00e1zky legitimn\u00ed. Ukazuj\u00ed mimo jin\u00e9 na dal\u0161\u00ed rozm\u011br fenom\u00e9nu sucha a\u00a0snahu o\u00a0zadr\u017eov\u00e1n\u00ed vody v\u00a0krajin\u011b.<\/p>\n

      Pod\u011bkov\u00e1n\u00ed<\/h3>\n

      D\u011bkujeme za pomoc histori\u010dce a\u00a0archiv\u00e1\u0159ce Muzea v\u00a0Pod\u011bbradech v\u00a0PhDr. Helen\u011b Lipavsk\u00e9, za podporu a\u00a0financov\u00e1n\u00ed sond\u00e1\u017e\u00ed d\u011bkujeme projektu LTAUSA19141 a\u00a0RVO #679\u00a0859 39.<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

      This contribution presents a\u00a0current occurrence of drought periods and declines of fishponds (including entire fishpond systems), in Pod\u011bbrady and Nymburk counties. Such relation is not straightforward, when we consider fishponds as reservoirs of water and energy.<\/p>\n","protected":false},"author":8,"featured_media":7493,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[86],"tags":[1814,1817,1835,107,1834,1833],"coauthors":[1801,1802,235,35,1803,1804],"class_list":["post-7600","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-hydraulics-hydrology-and-hydrogeology","tag-1814","tag-blato","tag-decline-of-fishponds","tag-droughts","tag-historical-hydrology","tag-low-water-marks"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7600","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/8"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7600"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7600\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":30568,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7600\/revisions\/30568"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media\/7493"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7600"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7600"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7600"},{"taxonomy":"author","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/coauthors?post=7600"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}