{"id":5245,"date":"2018-10-09T08:31:43","date_gmt":"2018-10-09T07:31:43","guid":{"rendered":"https:\/\/www.vtei.cz\/?p=5245"},"modified":"2024-07-16T14:38:02","modified_gmt":"2024-07-16T13:38:02","slug":"study-on-the-assessment-of-the-effect-of-nature-friendly-measures-in-the-olesna-in-pelhrimov-catchment-area-using-the-bilan-hec-hms-and-hype-models","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/2018\/10\/study-on-the-assessment-of-the-effect-of-nature-friendly-measures-in-the-olesna-in-pelhrimov-catchment-area-using-the-bilan-hec-hms-and-hype-models\/","title":{"rendered":"Study on the assessment of the effect of nature-friendly measures in the Ole\u0161n\u00e1 in Pelh\u0159imov catchment area using the BILAN, HEC-HMS and HYPE models"},"content":{"rendered":"<h4><i class=\"fa fa-exclamation-circle fa-3x pull-left\"><\/i> This article is available in Czech only. For translation or more information on this topic, please contact author.<\/h4>\n<h2>Souhrn<\/h2>\n<p>V\u00a0r\u00e1mci n\u011bkolika v\u00fdzkumn\u00fdch \u00fakol\u016f pro M\u017dP, zejm\u00e9na v\u00a0oblasti problematiky zvl\u00e1d\u00e1n\u00ed sucha, byl vypracov\u00e1n katalog p\u0159\u00edrod\u011b bl\u00edzk\u00fdch opat\u0159en\u00ed a\u00a0vytipov\u00e1ny typick\u00e9 lokality pro jejich aplikaci. \u00da\u010dinek navr\u017een\u00fdch opat\u0159en\u00ed na r\u016fzn\u00e9 aspekty hydrologick\u00e9ho re\u017eimu povod\u00ed byl hodnocen prost\u0159ednictv\u00edm modelov\u00fdch n\u00e1stroj\u016f. P\u0159edlo\u017een\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek prezentuje v\u00fdsledky tohoto hodnocen\u00ed na jedn\u00e9 z\u00a0typick\u00fdch lokalit \u2013 povod\u00ed Ole\u0161n\u00e9 u\u00a0Pelh\u0159imova. Ovlivn\u011bn\u00ed dlouhodob\u00e9ho odtokov\u00e9ho re\u017eimu bylo simulov\u00e1no prost\u0159ednictv\u00edm modelu BILAN, vliv na extr\u00e9mn\u00ed odtoky byl hodnocen v\u00a0modelu HMS a\u00a0potenci\u00e1ln\u00ed zm\u011bny v\u00a0l\u00e1tkov\u00fdch toc\u00edch byly vymezeny formou citlivostn\u00ed anal\u00fdzy v\u00a0modelu HYPE. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b dlouhodob\u00e9 bilance byl identifikov\u00e1n lehce pozitivn\u00ed vliv ve sr\u00e1\u017ekov\u011b bohat\u00fdch letn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch a\u00a0lehce negativn\u00ed vliv ve zbytku roku. Z\u00a0hlediska extr\u00e9mn\u00edch odtok\u016f maj\u00ed navr\u017een\u00e1 opat\u0159en\u00ed potenci\u00e1l prakticky zcela zadr\u017eet odtokovou odezvu na sr\u00e1\u017eky s\u00a0dobou opakov\u00e1n\u00ed 2\u20135\u00a0let, u\u00a0vy\u0161\u0161\u00edch pak byla prok\u00e1z\u00e1na schopnost zna\u010dn\u00e9 redukce kulmina\u010dn\u00edch pr\u016ftok\u016f i\u00a0objemu odtoku, p\u0159\u00edpadn\u011b jejich zpo\u017ed\u011bn\u00ed. Citlivostn\u00ed anal\u00fdza l\u00e1tkov\u00fdch tok\u016f uk\u00e1zala, \u017ee p\u0159echod z\u00a0orn\u00e9 p\u016fdy na lu\u010dn\u00ed porost zap\u0159\u00ed\u010din\u00ed pokles koncentrace dus\u00edku a\u00a0rozpustn\u00e9ho fosforu, nikoliv v\u0161ak pevn\u00e9ho fosforu. D\u00e1vkov\u00e1n\u00ed hnojiv m\u00e1 vliv pouze na fosfor v\u00a0obou f\u00e1z\u00edch a\u00a0jejich v\u00fdsledn\u00e1 koncentrace kladn\u011b koreluje s\u00a0m\u00edrou d\u00e1vkov\u00e1n\u00ed, dus\u00edk z\u016fst\u00e1v\u00e1 nem\u011bnn\u00fd.<\/p>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/ilustracni-obrazek-4_edit.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-5245];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"487\" class=\"alignnone size-full wp-image-5073 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/ilustracni-obrazek-4_edit.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/ilustracni-obrazek-4_edit.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/ilustracni-obrazek-4_edit-300x183.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/ilustracni-obrazek-4_edit-768x468.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/487;\" \/><\/a>\n<h2>\u00davod<\/h2>\n<p>V\u00a0p\u0159edlo\u017een\u00e9 studii je zjednodu\u0161en\u011b kvantifikov\u00e1n vliv p\u0159\u00edrod\u011b bl\u00edzk\u00fdch reten\u010dn\u00edch opat\u0159en\u00ed na hydrologick\u00fd syst\u00e9m v\u00a0povod\u00ed Ole\u0161n\u00e9 u\u00a0Pelh\u0159imova. V\u00a0povod\u00ed byla navr\u017eena \u0159ada d\u00edl\u010d\u00edch opat\u0159en\u00ed vybran\u00fdch z\u00a0katalogu, kter\u00fd byl sestaven v\u00a0r\u00e1mci \u00fakolu pro M\u017dP. C\u00edlem studie bylo vyhodnocen\u00ed komplexn\u00edho dopadu syst\u00e9mu opat\u0159en\u00ed jak na dlouhodob\u00fd hydrologick\u00fd re\u017eim, tak na extr\u00e9mn\u00ed odtoky a\u00a0l\u00e1tkov\u00e9 toky v\u00a0povod\u00ed. Navr\u017een\u00fd postup umo\u017e\u0148uje orienta\u010dn\u00ed stanoven\u00ed hodnot parametr\u016f model\u016f BILAN, HMS a\u00a0HYPE pro povod\u00ed, jeho\u017e hydrologick\u00fd syst\u00e9m je ovlivn\u011bn zejm\u00e9na plo\u0161n\u00fdmi, p\u0159\u00edpadn\u011b\u00a0n\u011bkolika liniov\u00fdmi \u010di bodov\u00fdmi p\u0159\u00edrod\u011b bl\u00edzk\u00fdmi opat\u0159en\u00edmi.<\/p>\n<p>P\u0159edpokl\u00e1dan\u00fdm pokra\u010dov\u00e1n\u00edm t\u00e9to studie je ov\u011b\u0159en\u00ed modelov\u00fdch v\u00fdsledk\u016f pomoc\u00ed fyzick\u00e9ho monitoringu. Ten by m\u011bl vyhodnotit skute\u010dn\u00fd dopad navr\u017een\u00fdch opat\u0159en\u00ed na simulovan\u00e9 aspekty hydrologick\u00e9ho re\u017eimu. Takov\u00e9 hodnocen\u00ed lze v\u0161ak prov\u00e9st pouze srovn\u00e1n\u00edm st\u00e1vaj\u00edc\u00edho stavu se stavem dosa\u017een\u00fdm \u0159\u00e1dov\u011b 10\u00a0let po realizaci jednotliv\u00fdch opat\u0159en\u00ed v\u00a0povod\u00ed, co\u017e vy\u017eaduje trvalou \u00fadr\u017ebu a\u00a0podporu komplexn\u00edho monitoringu povod\u00ed.<\/p>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-1.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-5245];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"378\" class=\"alignnone size-full wp-image-5216 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-1.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-1.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-1-300x142.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-1-768x363.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/378;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 1. Ter\u00e9nn\u00ed mapa a\u00a0leteck\u00fd sn\u00edmek lokality s\u00a0nazna\u010den\u00fdm d\u011blen\u00edm na d\u00edl\u010d\u00ed povod\u00ed pro modelov\u00e1n\u00ed v\u00a0HMS<br \/>\nFig. 1. Terrain map and ortophotograph with subcatchment boundaries used for modelling in HMS<\/h6>\n<h2>Charakteristika lokality a\u00a0navr\u017een\u00e1 opat\u0159en\u00ed<\/h2>\n<p>Povod\u00ed posuzovan\u00e9ho povod\u00ed Ole\u0161n\u00e9 se nach\u00e1z\u00ed 4\u2008km v\u00fdchodn\u011b od Pelh\u0159imova v\u00a0kraji Vyso\u010dina. \u010c\u00e1st povod\u00ed s\u00a0pl\u00e1novan\u00fdmi opat\u0159en\u00edmi je d\u00e1na z\u00e1v\u011brov\u00fdm profilem um\u00edst\u011bn\u00fdm 100\u2008m pod za\u00fast\u011bn\u00edm bezejmenn\u00e9ho pravostrann\u00e9ho p\u0159\u00edtoku mezi pr\u016fmyslov\u00fdm a\u00a0zem\u011bd\u011blsk\u00fdm are\u00e1lem nad obc\u00ed Ole\u0161n\u00e1. Jeho rozloha je 8,9\u2008km<sup>2<\/sup>, pr\u016fm\u011brn\u00e1 nadmo\u0159sk\u00e1 v\u00fd\u0161ka 592\u2008m n. m. a\u00a0pr\u016fm\u011brn\u00fd sklon \u00fazem\u00ed 7,6\u00a0% (odvozeno z\u00a0DMR4G). Jak je patrn\u00e9 z\u00a0<em>obr. 1<\/em>, charakter povod\u00ed je sp\u00ed\u0161e vrchovinn\u00fd s\u00a0p\u0159eva\u017euj\u00edc\u00edm pod\u00edlem zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u016fdy a\u00a0jen drobnou venkovskou z\u00e1stavbou.<\/p>\n<p>Jednou z\u00a0nejjednodu\u0161\u0161\u00edch charakteristik odtokov\u00e9ho re\u017eimu povod\u00ed zahrnuj\u00edc\u00ed vliv hydrologick\u00fdch charakteristik p\u016fd i\u00a0p\u016fdn\u00edho pokryvu je \u010d\u00edslo odtokov\u00e9 k\u0159ivky CN. Na <em>obr. 2<\/em> jsou zobrazeny jeho hodnoty pro t\u0159i \u00farovn\u011b nasycen\u00ed povod\u00ed podle indexu p\u0159edchoz\u00edch sr\u00e1\u017eek CN I, CN II a\u00a0CN III pro sou\u010dasn\u00e9 podm\u00ednky bez zahrnut\u00ed navrhovan\u00fdch opat\u0159en\u00ed.<\/p>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-2.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-5245];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"418\" class=\"alignnone size-full wp-image-5077 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-2.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-2.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-2-300x157.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-2-768x401.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/418;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 2. Rozlo\u017een\u00ed hodnot CN v\u00a0povod\u00ed Ole\u0161n\u00e9 pro r\u016fzn\u00e9 po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed stavy nasycen\u00ed<br \/>\nFig. 2. CN values distribution in Ole\u0161n\u00e1 stream catchment for different antecedent precipitation indices<\/h6>\n<p>Klimatologick\u00e9 veli\u010diny byly na povod\u00ed Ole\u0161n\u00e9 vyhodnoceny pro t\u0159i \u010dasov\u00e1 obdob\u00ed: 1961\u20131990, 1991\u20132005 a\u00a02006\u20132015 a\u00a0jsou zn\u00e1zorn\u011bny formou box-plot\u016f na <em>obr. 3<\/em> a\u00a0<em>4<\/em>. Jednotliv\u00e1 obdob\u00ed jsou od sebe barevn\u011b odli\u0161ena. Na <em>obr. 3<\/em> lze vid\u011bt, \u017ee z\u00a0pohledu pr\u016fm\u011brn\u00fdch m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch \u00fahrn\u016f bylo prost\u0159edn\u00ed hodnocen\u00e9 obdob\u00ed 1991\u20132005 sr\u00e1\u017ekov\u011b sp\u00ed\u0161e nadpr\u016fm\u011brn\u00e9 a\u00a0sou\u010dasn\u00fd stav se p\u0159ibl\u00ed\u017eil zp\u011bt podm\u00ednk\u00e1m v\u00a0prvn\u00edm obdob\u00ed 1961\u20131990.<\/p>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-3.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-5245];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"596\" class=\"alignnone size-full wp-image-5079 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-3.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-3.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-3-300x224.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-3-768x572.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/596;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 3. M\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed sr\u00e1\u017ekov\u00e9 \u00fahrny za obdob\u00ed 1961\u20131990, 1991\u20132005 a\u00a02006\u20132015 ve form\u011b box-plot\u016f<br \/>\nFig. 3. Monthly precipitation means in 1961\u20131990, 1991\u20132005 and 2006\u20132015 periods in the box-plot form<\/h6>\n<p>Z\u00a0hlediska teplot vzduchu za obdob\u00ed 1961\u20132015 byly hodnoceny pr\u016fm\u011brn\u00e9 m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed teploty za shodn\u00e1 obdob\u00ed jako v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b sr\u00e1\u017eek, v\u00fdsledn\u00e9 grafy jsou zn\u00e1zorn\u011bny na <em>obr. 4<\/em>. M\u016f\u017eeme na n\u011bm pozorovat z\u0159eteln\u00fd n\u00e1r\u016fst teplot, a\u00a0to p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00a0zimn\u00edch a\u00a0letn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch. Tento n\u00e1r\u016fst znamen\u00e1 sn\u00ed\u017een\u00ed z\u00e1soby vody ve sn\u011bhu v\u00a0zimn\u00edm obdob\u00ed, d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed jarn\u00ed t\u00e1n\u00ed a\u00a0z\u00e1rove\u0148 ni\u017e\u0161\u00ed jarn\u00ed odtoky a\u00a0v\u00a0l\u00e9t\u011b v\u00fdrazn\u00fd n\u00e1r\u016fst evapotranspirace.<\/p>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-4.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-5245];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"554\" class=\"alignnone size-full wp-image-5081 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-4.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-4.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-4-300x208.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-4-768x532.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/554;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 4. Pr\u016fm\u011brn\u00e9 m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed teploty vzduchu za obdob\u00ed 1961\u20131990, 1991\u20132005 a\u00a02006\u20132015 ve form\u011b box-plot\u016f<br \/>\nFig. 4. Monthly temperature means in 1961\u20131990, 1991\u20132005 and 2006\u20132015 periods in the box-plot form<\/h6>\n<p>Statistick\u00e1 v\u00fdznamnost trendu m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch sr\u00e1\u017ekov\u00fdch \u00fahrn\u016f a\u00a0teplot vzduchu za cel\u00e9 obdob\u00ed 1961\u20132015 byla posouzena Mann-Kendalov\u00fdm testem. V\u00fdsledky jsou zobrazeny na <em>obr. 5.<\/em> Lze pozorovat statisticky v\u00fdznamn\u00fd n\u00e1r\u016fst teploty s\u00a0vysokou hladinou v\u00fdznamnosti p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00a0m\u011bs\u00edc\u00edch na po\u010d\u00e1tku vegeta\u010dn\u00edho obdob\u00ed, kdy naopak sr\u00e1\u017ekov\u00e9 \u00fahrny maj\u00ed sp\u00ed\u0161e klesaj\u00edc\u00ed, a\u010d statisticky m\u00e1lo v\u00fdznamnou, tendenci. Celkov\u011b sr\u00e1\u017ekov\u00e9 \u00fahrny sp\u00ed\u0161e lehce rostou.<\/p>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-5.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-5245];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"590\" class=\"alignnone size-full wp-image-5083 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-5.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-5.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-5-300x221.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-5-768x566.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/590;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 5.\u00a0 Anal\u00fdza trend\u016f m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch \u00fahrn\u016f sr\u00e1\u017eek a\u00a0pr\u016fm\u011brn\u00fdch teplot vzduchu pomoc\u00ed Mann-Kendallova testu<br \/>\nFig. 5. Trend analysis of monthly means of temperatures and precipitation using Mann-Kendall test<\/h6>\n<p>Krom\u011b dlouhodob\u00fdch klimatick\u00fdch charakteristik byly za \u00fa\u010delem posouzen\u00ed ovlivn\u011bn\u00ed extr\u00e9mn\u00edch odtok\u016f odvozeny \u0161estihodinov\u00e9 n\u00e1vrhov\u00e9 sr\u00e1\u017eky s\u00a0dobami opakov\u00e1n\u00ed 2\u201350\u00a0let podle metodiky [1]. \u00dahrny n\u00e1vrhov\u00fdch sr\u00e1\u017eek jsou zobrazeny na <em>obr. 6<\/em>.<\/p>\n<p>Pr\u016fb\u011bh sr\u00e1\u017eky v\u00fdznamn\u011b ovliv\u0148uje hydrologickou odezvu povod\u00ed. Rozmanitost pr\u016fb\u011bhu p\u0159\u00edrodn\u00edch sr\u00e1\u017eek je velmi zna\u010dn\u00e1 a\u00a0z\u00a0t\u011bchto d\u016fvod\u016f byly pou\u017eity typizovan\u00e9 n\u00e1vrhov\u00e9 \u0161estihodinov\u00e9 hyetogramy, pr\u016fb\u011bh jejich p\u011btiminutov\u00fdch intenzit je zn\u00e1zorn\u011bn na <em>obr. 7<\/em> naho\u0159e. Typy hyetogram\u016f jsou ozna\u010deny p\u00edsmeny A\u00a0a\u017e F, kdy typy A, B, E a\u00a0F maj\u00ed jednoduch\u00fd pr\u016fb\u011bh, typy C a\u00a0D p\u0159edstavuj\u00ed sr\u00e1\u017eky se dv\u011bma vrcholy. Pravd\u011bpodobnost v\u00fdskytu n\u00e1vrhov\u00e9 sr\u00e1\u017eky pro danou dobu opakov\u00e1n\u00ed N v\u00a0\u0159e\u0161en\u00e9 lokalit\u011b je zobrazena na <em>obr. 7<\/em> dole.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-6.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-5245];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"573\" class=\"alignnone size-full wp-image-5085 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-6.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-6.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-6-300x215.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-6-768x550.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/573;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 6. \u00dahrny \u0161estihodinov\u00e9 n\u00e1vrhov\u00e9 sr\u00e1\u017eky s\u00a0dobami opakov\u00e1n\u00ed 2, 5, 10, 20 a\u00a050\u00a0let<br \/>\nFig. 6. Six-hour design rainfall totals of return periods 2, 5, 10, 20 and 50 years<\/h6>\n<p>V\u00a0povod\u00ed Ole\u0161n\u00e9 byla navr\u017eena kombinace technick\u00fdch a\u00a0p\u0159\u00edrod\u011b bl\u00edzk\u00fdch opat\u0159en\u00ed. Schematicky je zn\u00e1zorn\u011bna na <em>obr. 8<\/em> a\u00a0skl\u00e1d\u00e1 se z\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch d\u00edl\u010d\u00edch opat\u0159en\u00ed:<\/p>\n<ul>\n<li>Vodn\u00ed n\u00e1dr\u017e<\/li>\n<\/ul>\n<p>Nov\u00e1 vodn\u00ed n\u00e1dr\u017e byla navr\u017eena jako protipovod\u0148ov\u00e1 ochrana obce Plevnice, s\u00a0dostate\u010dn\u00fdm reten\u010dn\u00edm potenci\u00e1lem pro transformaci povod\u0148ov\u00e9 vlny. N\u00e1dr\u017e m\u016f\u017ee b\u00fdt realizov\u00e1na jako such\u00e1 nebo s\u00a0\u010d\u00e1ste\u010dn\u00fdm nadr\u017een\u00edm. Kone\u010dn\u00fd typ n\u00e1dr\u017ee vyplyne a\u017e z\u00a0podrobn\u011b vyhotoven\u00e9 dokumentace n\u00e1dr\u017ee podle pot\u0159eby a\u00a0kapacity sb\u011brn\u00e9 plochy povod\u00ed nad n\u00e1dr\u017e\u00ed. P\u0159i sou\u010dasn\u00e9 podrobnosti \u0159e\u0161en\u00ed bylo vy\u010d\u00edsleno, \u017ee pokud by se jednalo o\u00a0suchou reten\u010dn\u00ed pr\u016fto\u010dnou n\u00e1dr\u017e, dok\u00e1zala by zachytit objem cel\u00e9 stolet\u00e9 povod\u0148ov\u00e9 vlny. Z\u00e1rove\u0148 by ale v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b proveden\u00ed s\u00a0\u010d\u00e1ste\u010dn\u00fdm nadr\u017een\u00edm mohla v\u00a0obdob\u00ed sucha zaji\u0161\u0165ovat akumulaci vody v\u00a0krajin\u011b a\u00a0napom\u00e1hat k\u00a0infiltraci povrchov\u00e9ho odtoku.<\/p>\n<ul>\n<li>Opat\u0159en\u00ed na st\u00e1vaj\u00edc\u00ed vodn\u00ed n\u00e1dr\u017ei<\/li>\n<\/ul>\n<p>N\u00e1vrh p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 rekonstrukci objekt\u016f, hr\u00e1ze nebo odbahn\u011bn\u00ed podle detailn\u00ed technick\u00e9 prohl\u00eddky, m\u00edstn\u00edch podm\u00ednek a\u00a0pot\u0159eb.<\/p>\n<ul>\n<li>Revitalizace vodn\u00edho toku a\u00a0nivy<\/li>\n<\/ul>\n<p>\u00da\u010delem tohoto opat\u0159en\u00ed je p\u0159ibl\u00ed\u017eit morfologii koryta vodn\u00edho toku sm\u011brem k\u00a0p\u0159\u00edrodn\u00edm podm\u00ednk\u00e1m, zajistit migra\u010dn\u00ed zpr\u016fchodn\u011bn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dn\u00fdch objekt\u016f, obnovit proces zaplavov\u00e1n\u00ed nivy p\u0159i zv\u00fd\u0161en\u00fdch pr\u016ftoc\u00edch atd. N\u00e1vrh p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 s\u00a0revitalizac\u00ed v\u00a0celkov\u00e9 d\u00e9lce a\u017e 4\u00a0600\u2008m.<\/p>\n<ul>\n<li>Agrotechnick\u00e1 opat\u0159en\u00ed<\/li>\n<\/ul>\n<p>C\u00edlem agrotechnick\u00fdch opat\u0159en\u00ed je maxim\u00e1ln\u00ed mo\u017en\u00e9 zkr\u00e1cen\u00ed \u010dasu, po kter\u00fd nen\u00ed p\u016fda chr\u00e1n\u011bna vegeta\u010dn\u00edm pokryvem, a\u00a0zlep\u0161en\u00ed p\u016fdn\u00edch vlastnost\u00ed prost\u0159ednictv\u00edm alternativn\u00edch zp\u016fsob\u016f obd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed. Hlavn\u00ed funkc\u00ed je ochrana p\u016fdy, tedy zamezen\u00ed degradace p\u016fdy a\u00a0sn\u00ed\u017een\u00ed erozn\u00edho smyvu. Celkov\u011b je c\u00edleno na zlep\u0161en\u00ed vodn\u00edho re\u017eimu v\u00a0p\u016fd\u011b. Mezi plo\u0161n\u00e1 agrotechnick\u00e1 opat\u0159en\u00ed pat\u0159\u00ed nap\u0159. technologie ochrann\u00e9ho zpracov\u00e1n\u00ed p\u016fdy, hr\u00e1zkov\u00e1n\u00ed, d\u016flkov\u00e1n\u00ed, mul\u010dov\u00e1n\u00ed, set\u00ed do kryc\u00ed plodiny apod.<\/p>\n<ul>\n<li>Trval\u00e9 zatravn\u011bn\u00ed<\/li>\n<\/ul>\n<p>Toto opat\u0159en\u00ed p\u0159edstavuje krajn\u00ed z\u00e1sah do existuj\u00edc\u00edho zp\u016fsobu hospoda\u0159en\u00ed a\u00a0b\u00fdv\u00e1 obvykle navrhov\u00e1no na m\u011blk\u00fdch a\u00a0siln\u011b erozn\u011b ohro\u017een\u00fdch p\u016fd\u00e1ch s\u00a0vy\u0161\u0161\u00edm sklonem. Pln\u011b zapojen\u00fd travn\u00ed porost je ne\u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00ed protierozn\u00ed ochrana, chr\u00e1n\u00ed p\u016fdu p\u0159ed degradac\u00ed a\u00a0celkov\u011b napom\u00e1h\u00e1 zlep\u0161en\u00ed vodn\u00edho re\u017eimu v\u00a0p\u016fd\u011b.<\/p>\n<h2>Metodika<\/h2>\n<p>Navr\u017een\u00e1 opat\u0159en\u00ed jsou zna\u010dn\u011b rozmanit\u00e1 z\u00a0hlediska velikosti, dimenze (bodov\u00e1, liniov\u00e1 a\u017e plo\u0161n\u00e1) \u010di \u00fa\u010delu, tedy p\u0159\u00edrodn\u00edho procesu, kter\u00fd maj\u00ed ovliv\u0148ovat. Univerz\u00e1ln\u00ed a\u00a0ucelen\u00e9 hodnocen\u00ed cel\u00e9ho syst\u00e9mu opat\u0159en\u00ed tedy nen\u00ed dob\u0159e dosa\u017eiteln\u00e9. V\u00a0r\u00e1mci \u0159e\u0161en\u00e9ho projektu bylo d\u00e1le posuzov\u00e1no celkem 20 lokalit s\u00a0omezen\u00fdmi datov\u00fdmi podklady, proto ani p\u0159\u00edli\u0161 detailn\u00ed modelov\u00e1n\u00ed nejmodern\u011bj\u0161\u00edmi prost\u0159edky nebylo mo\u017en\u00e9 aplikovat. Proto byly vybr\u00e1ny t\u0159i aspekty hydrologick\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed povod\u00ed, jejich\u017e ovlivn\u011bn\u00ed realizovan\u00fdmi opat\u0159en\u00edmi bylo samostatn\u011b posuzov\u00e1no r\u016fzn\u00fdmi metodami a\u00a0prost\u0159edky:<\/p>\n<ol>\n<li>zm\u011bny v\u00a0dlouhodob\u00e9m odtokov\u00e9m re\u017eimu byly posouzeny v\u00a0modelu BILAN v\u00a0kombinaci s\u00a0metodou SCS-CN,<\/li>\n<li>ovlivn\u011bn\u00ed extr\u00e9mn\u00edch odtok\u016f bylo simulov\u00e1no modelem HMS v\u00a0kombinaci s\u00a0metodou SCS-CN,<\/li>\n<li>mo\u017en\u00fd vliv opat\u0159en\u00ed na l\u00e1tkov\u00e9 toky v\u00a0povod\u00ed byl kvantifikov\u00e1n pomoc\u00ed modelu HYPE.<\/li>\n<\/ol>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-7.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-5245];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"937\" class=\"alignnone size-full wp-image-5087 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-7.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-7.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-7-256x300.jpg 256w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-7-768x900.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/937;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 7. N\u00e1vrhov\u00e9 hyetogramy sr\u00e1\u017eky v\u00a0rozli\u0161en\u00ed 5\u00a0minut (naho\u0159e) a\u00a0pravd\u011bpodobnost jejich v\u00fdskytu v\u00a0povod\u00ed Ole\u0161n\u00e9 (dole)<br \/>\nFig. 7. Design rainfall hyetographs of 5 minutes resolution (top panel) and their occurrence frequency in the Ole\u0161n\u00e1 stream catchment (bottom panel)<\/h6>\n<p>Metoda SCS-CN, aplikovan\u00e1 ve dvou ze t\u0159\u00ed uveden\u00fdch posouzen\u00ed, je v\u00a0\u010cR zn\u00e1ma jako metoda odtokov\u00fdch k\u0159ivek. Metoda je celosv\u011btov\u011b obl\u00edben\u00e1 vzhledem ke sv\u00e9 jednoduchosti a\u00a0st\u00e1le se hojn\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1, p\u0159esto\u017ee m\u00e1 mnoh\u00e1 teoretick\u00e1 omezen\u00ed. Pou\u017e\u00edv\u00e1 se ke stanoven\u00ed velikosti p\u0159\u00edm\u00e9ho odtoku (povrchov\u00fd odtok plus rychl\u00fd podpovrchov\u00fd odtok) na z\u00e1klad\u011b znalosti intenzity \u00fahrnu p\u0159\u00ed\u010dinn\u00e9 sr\u00e1\u017eky a\u00a0hydrologick\u00fdch vlastnost\u00ed p\u016fdy a\u00a0p\u016fdn\u00edho pokryvu. Metoda byla testov\u00e1na a\u00a0ov\u011b\u0159ena mnoh\u00fdmi v\u00fdzkumy a\u00a0studiemi odtokov\u00fdch pom\u011br\u016f. V\u00a0mal\u00fdch povod\u00edch existuje dobr\u00e1 korelace mezi nam\u011b\u0159enou v\u00fd\u0161kou odtoku a\u00a0v\u00fd\u0161kou odtoku stanovenou metodou \u010d\u00edsel SCS-CN. Pr\u016fm\u011brn\u00e9 hodnoty CN pro libovoln\u00e9 \u00fazem\u00ed lze snadno ur\u010dit z\u00a0b\u011b\u017en\u00fdch datov\u00fdch podklad\u016f s\u00a0vyu\u017eit\u00edm n\u00e1stroj\u016f GIS. Metoda odtokov\u00fdch k\u0159ivek m\u016f\u017ee b\u00fdt pou\u017eita p\u0159i navrhov\u00e1n\u00ed vodohospod\u00e1\u0159sk\u00fdch opat\u0159en\u00ed a\u00a0drobn\u00fdch staveb nach\u00e1zej\u00edc\u00edch se v\u00a0plo\u0161e povod\u00ed nebo na vodn\u00edch toc\u00edch do velikosti povod\u00ed 5\u2008km<sup>2<\/sup> [2].<\/p>\n<p>Metoda SCS-CN byla odvozena na zem\u011bd\u011blsky vyu\u017e\u00edvan\u00fdch povod\u00edch, jejich\u017e plocha nen\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e 10\u2008km<sup>2<\/sup>. Zejm\u00e9na pro velk\u00e1 povod\u00ed je pot\u0159eba u\u00a0v\u00fdsledk\u016f v\u00fdpo\u010dtu po\u010d\u00edtat se zna\u010dn\u00fdmi nep\u0159esnostmi. Dal\u0161\u00edm faktorem ovliv\u0148uj\u00edc\u00edm p\u0159esnost metody zejm\u00e9na pro extrem\u00e1ln\u00ed \u00falohy je \u010dasov\u00e9 rozlo\u017een\u00ed intenzit sr\u00e1\u017eek, kter\u00e9 metoda CN nezohled\u0148uje, nebo\u0165 pro jak\u00fdkoliv zvolen\u00fd pr\u016fb\u011bh sr\u00e1\u017eky d\u00e1v\u00e1 toto\u017en\u00fd objem odtoku. Pr\u016fm\u011brn\u00e1 hodnota CN se pro konkr\u00e9tn\u00ed \u00fazem\u00ed ur\u010duje jako plo\u0161n\u00fd v\u00e1\u017een\u00fd pr\u016fm\u011br hodnot pro jednotliv\u00e9 pozemky. Tato detailn\u00ed \u010d\u00edsla se stanovuj\u00ed obvykle podle metodick\u00fdch tabulek. Pro pot\u0159eby projektu byly vyu\u017eity tabulkov\u00e9 hodnoty CN p\u0159evzat\u00e9 z\u00a0origin\u00e1ln\u00ed metodiky [3] a\u00a0pro netabelovan\u00e9 kategorie p\u016fdn\u00edho pokryvu (PP), jako nap\u0159\u00edklad pro agrotechnick\u00e1 opat\u0159en\u00ed, byly z\u00a0t\u011bchto origin\u00e1ln\u00edch hodnot odvozeny nov\u00e9 podle odborn\u00e9ho posouzen\u00ed charakteru opat\u0159en\u00ed. Pro p\u0159i\u0159azen\u00ed CN k\u00a0element\u00e1rn\u00edm odtokov\u00fdm ploch\u00e1m je pot\u0159eba zn\u00e1t druh PP a\u00a0hydrologickou skupinu p\u016fd (HSP). Datov\u00e1 vrstva PP byla odvozena ze ZABAGED se zjednodu\u0161en\u00edm na deseti kategori\u00edch povrchu. Pro ur\u010den\u00ed hydrologick\u00e9 skupiny p\u016fd byla vyu\u017eita voln\u011b dostupn\u00e1 data BPEJ pro zem\u011bd\u011blskou p\u016fdu a\u00a0vrstva Lesn\u00edch typ\u016f od \u00daH\u00daL p\u0159eklasifikovan\u00e1 na HSP podle metodiky [4]. Tabelovan\u00e9 hodnoty CN se zpravidla vztahuj\u00ed k\u00a0pr\u016fm\u011brn\u00e9mu vlhkostn\u00edmu stavu dan\u00e9mu indexem p\u0159edchoz\u00ed sr\u00e1\u017eky (IPS2), pro pot\u0159eby extrem\u00e1ln\u00edho modelov\u00e1n\u00ed byly hodnoty CN II d\u00e1le p\u0159epo\u010dteny i\u00a0pro nasycen\u00fd stav dan\u00fd indexem IPS3. Z\u00a0hodnot CN II a\u00a0III byly d\u00e1le odvozeny p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 hodnoty potenci\u00e1ln\u00ed retence, kter\u00e9 byly krom\u011b samotn\u00e9ho ur\u010den\u00ed odtokov\u00e9 v\u00fd\u0161ky v\u00a0modelu HMS pou\u017eity i\u00a0pro stanoven\u00ed parametru <em>Spa<\/em> v\u00a0hydrologick\u00e9m modelu BILAN. Prost\u0159ednictv\u00edm rozd\u00edln\u00fdch hodnot CN pro p\u016fvodn\u00ed stav povod\u00ed a\u00a0stav po n\u00e1vrhu opat\u0159en\u00ed se do model\u016f prom\u00edtne efekt \u010d\u00e1sti posuzovan\u00fdch opat\u0159en\u00ed. N\u011bkter\u00e1 dal\u0161\u00ed specifick\u00e1 opat\u0159en\u00ed byla v\u00a0jednotliv\u00fdch modelech zahrnuta jin\u00fdm zp\u016fsobem, podrobn\u011bji jsou pops\u00e1na v\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1sti metodiky specificky pro konkr\u00e9tn\u00ed model.<\/p>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-8.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-5245];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"741\" class=\"alignnone size-full wp-image-5089 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-8.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-8.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-8-300x278.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-8-768x711.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/741;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 8. Navr\u017een\u00e1 technick\u00e1 a\u00a0p\u0159\u00edrod\u011b bl\u00edzk\u00e1 opat\u0159en\u00ed v\u00a0povod\u00ed Ole\u0161n\u00e9<br \/>\nFig. 8. Design system of natural restoration measures in the Ole\u0161n\u00e1 stream catchment<\/h6>\n<h3>Opat\u0159en\u00ed a\u00a0hydrologick\u00fd model BILAN<\/h3>\n<p>Pro modelov\u00e1n\u00ed hydrologick\u00e9 bilance byl pou\u017eit model BILAN, kter\u00fd je vyv\u00edjen v\u00edce ne\u017e 15\u00a0let na odd\u011blen\u00ed hydrologie V\u00fdzkumn\u00e9ho \u00fastavu vodohospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho T. G. Masaryka,\u00a0v.\u00a0v.\u00a0i. Model po\u010d\u00edt\u00e1 v\u00a0denn\u00edm \u010di m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm \u010dasov\u00e9m kroku chronologickou hydrologickou bilanci povod\u00ed \u010di \u00fazem\u00ed. Vyjad\u0159uje z\u00e1kladn\u00ed bilan\u010dn\u00ed vztahy na povrchu povod\u00ed, v\u00a0z\u00f3n\u011b aerace, do n\u00ed\u017e je zahrnut i\u00a0vegeta\u010dn\u00ed kryt povod\u00ed, a\u00a0v\u00a0z\u00f3n\u011b podzemn\u00ed vody. Jako ukazatel bilance energie, kter\u00e1 hydrologickou bilanci v\u00fdznamn\u011b ovliv\u0148uje, je pou\u017eita pr\u016fm\u011brn\u00e1 teplota vzduchu. V\u00fdpo\u010dtem se modeluje potenci\u00e1ln\u00ed evapotranspirace, \u00fazemn\u00ed v\u00fdpar, infiltrace do z\u00f3ny aerace, pr\u016fsak touto z\u00f3nou, z\u00e1soba vody ve sn\u011bhu, z\u00e1soba vody v\u00a0p\u016fd\u011b a\u00a0z\u00e1soba podzemn\u00ed vody. Odtok je modelov\u00e1n jako sou\u010det t\u0159\u00ed slo\u017eek: dv\u011b slo\u017eky p\u0159\u00edm\u00e9ho odtoku (zahrnuj\u00edc\u00ed i\u00a0hypodermick\u00fd odtok) a\u00a0z\u00e1kladn\u00ed odtok\u00a0[5]. Pro modelov\u00e1n\u00ed hydrologick\u00e9 bilance byla pou\u017eita m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed verze modelu, kter\u00e1 m\u00e1 osm parametr\u016f. Pro modelovan\u00fd odtok m\u00e1 kl\u00ed\u010dov\u00fd v\u00fdznam parametr <em>Spa<\/em>, kter\u00fd ud\u00e1v\u00e1 retenci p\u016fdy v\u00a0povod\u00ed a\u00a0parametr <em>Grd<\/em> ud\u00e1vaj\u00edc\u00ed odtok ze z\u00e1sob podzemn\u00edch vod (z\u00e1kladn\u00ed odtok).<\/p>\n<p>Vstupem do modelu jsou denn\u00ed \u010di m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed veli\u010diny:<\/p>\n<ul>\n<li>sr\u00e1\u017ekov\u00e9 \u00fahrny (mm),<\/li>\n<li>pr\u016fm\u011brn\u00e9 teploty (\u00b0C),<\/li>\n<li>pr\u016fm\u011brn\u00e1 vlhkost vzduchu (%),<\/li>\n<li>pozorovan\u00e9 odtokov\u00e9 v\u00fd\u0161ky (mm),<\/li>\n<li>u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed vody (odb\u011bry, vypou\u0161t\u011bn\u00ed),<\/li>\n<li>potenci\u00e1ln\u00ed evapotranspirace (mm).<\/li>\n<\/ul>\n<p>Pro hodnocen\u00ed zm\u011bn v\u00a0chov\u00e1n\u00ed povod\u00ed zp\u016fsoben\u00e9 realizac\u00ed navr\u017een\u00fdch opat\u0159en\u00ed bylo vyu\u017eito p\u0159\u00edstupu p\u0159edchoz\u00ed pr\u00e1ce [6], v\u00a0n\u00ed\u017e byl pro stanoven\u00ed parametru <em>Spa<\/em> identifikov\u00e1n n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed line\u00e1rn\u00ed model na z\u00e1klad\u011b krokov\u00e9 regrese:<\/p>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-vzorecek-1.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-5245];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"103\" class=\"alignnone size-full wp-image-5105 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-vzorecek-1.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-vzorecek-1.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-vzorecek-1-300x39.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-vzorecek-1-768x99.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/103;\" \/><\/a>\n<table class=\"no-border\">\n<tbody>\n<tr style=\"height: 24px;\">\n<td style=\"width: 5.05801%; height: 24px;\">kde<\/td>\n<td style=\"width: 4.4779%; height: 24px;\"><em>S3<\/em><\/td>\n<td style=\"width: 3.39013%; height: 24px;\">je<\/td>\n<td style=\"width: 44.652%; height: 24px;\">maxim\u00e1ln\u00ed retence pro III. typ p\u0159edchoz\u00edch vl\u00e1hov\u00fdch podm\u00ednek (mm),<\/td>\n<\/tr>\n<tr style=\"height: 24px;\">\n<td style=\"width: 5.05801%; height: 24px;\"><\/td>\n<td style=\"width: 4.4779%; height: 24px;\">D<em>d<\/em><\/td>\n<td style=\"width: 3.39013%; height: 24px;\"><\/td>\n<td style=\"width: 44.652%; height: 24px;\">hustota \u0159\u00ed\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b povod\u00ed (km\/km<sup>2<\/sup>),<\/td>\n<\/tr>\n<tr style=\"height: 24px;\">\n<td style=\"width: 5.05801%; height: 24px;\"><\/td>\n<td style=\"width: 4.4779%; height: 24px;\">S<em>t<\/em><\/td>\n<td style=\"width: 3.39013%; height: 24px;\"><\/td>\n<td style=\"width: 44.652%; height: 24px;\">pr\u016fm\u011brn\u00fd sklon \u0159\u00ed\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b (%).<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n<p>Cel\u00fd soubor p\u0159edstavuje statisticky v\u00fdznamn\u00e9 vstupn\u00ed veli\u010diny, co\u017e bylo potvrzeno v\u00fdsledky F testu a\u00a0t\u2011test\u016f.<\/p>\n<p>Pro parametr <em>Grd<\/em> byl krokovou regres\u00ed stanoven n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed line\u00e1rn\u00ed model:<\/p>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-vzorecek-2.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-5245];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"103\" class=\"alignnone size-full wp-image-5107 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-vzorecek-2.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-vzorecek-2.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-vzorecek-2-300x39.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-vzorecek-2-768x99.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/103;\" \/><\/a>\n<p>kde soubor deskriptor\u016f je tvo\u0159en pr\u016fm\u011brn\u00fdm sklonem \u0159\u00ed\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b <em>St<\/em> (%) a\u00a0maxim\u00e1ln\u00edm lok\u00e1ln\u00edm sklonem v\u00a0povod\u00ed <em>Smax<\/em>\u00a0(%). Op\u011bt v\u00fdsledn\u00fd model obsahuje statisticky v\u00fdznamn\u00e9 vysv\u011btluj\u00edc\u00ed geomorfologick\u00e9 veli\u010diny podle F testu a\u00a0t\u2011test\u016f.<\/p>\n<p>Pro samotn\u00e9 stanoven\u00ed parametr\u016f modelu byly vypo\u010dteny pro jednotliv\u00e1 povod\u00ed hydrogeomorfologick\u00e9 charakteristiky jako:<\/p>\n<ul>\n<li>hustota \u0159\u00ed\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b,<\/li>\n<li>pr\u016fm\u011brn\u00fd sklon \u0159\u00ed\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b,<\/li>\n<li>sklonitost povod\u00ed,<\/li>\n<\/ul>\n<p>ze\u00a0kter\u00fdch byl n\u00e1sledn\u011b odvozen parametr <em>Spa<\/em> vyjad\u0159uj\u00edc\u00ed reten\u010dn\u00ed kapacitu povod\u00ed. Pro samotn\u00e9 modelov\u00e1n\u00ed byla vyu\u017eita \u010dasov\u00e1 \u0159ada v\u00a0m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm \u010dasov\u00e9m kroku za obdob\u00ed 1961\u20132015 tak, aby obsahovala co nejv\u011bt\u0161\u00ed variabilitu hydrologick\u00e9ho re\u017eimu.<\/p>\n<h3>Opat\u0159en\u00ed v\u00a0modelu HMS<\/h3>\n<p>HMS je ve\u0159ejn\u011b dostupn\u00fd a\u00a0bezplatn\u011b poskytovan\u00fd n\u00e1stroj vyv\u00edjen\u00fd v\u00a0americk\u00e9m Hydrologic Engineering Center. Jedn\u00e1 se o\u00a0softwarov\u00e9 prost\u0159ed\u00ed umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed vyu\u017eit\u00ed \u0159ady v\u00fdpo\u010detn\u00edch model\u016f a\u00a0metod, z\u00a0nich\u017e asi nejroz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00ed je metoda odtokov\u00fdch k\u0159ivek SCS-CN. Velkou nev\u00fdhodou t\u00e9to metody je, \u017ee hodnota v\u00fdsledn\u00e9 odtokov\u00e9 v\u00fd\u0161ky nen\u00ed z\u00e1visl\u00e1 na \u010dasov\u00e9m rozlo\u017een\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinn\u00e9 sr\u00e1\u017eky. Odtokov\u00e1 v\u00fd\u0161ka ze dvou sr\u00e1\u017eek s\u00a0toto\u017en\u00fdm \u00fahrnem ale s\u00a0pr\u016fb\u011bhy nap\u0159. v\u00a0podob\u011b rovnom\u011brn\u00e9ho de\u0161t\u011b n\u00edzk\u00e9 intenzity a\u00a0p\u0159\u00edvalovou sr\u00e1\u017ekou je rovn\u011b\u017e toto\u017en\u00e1, co\u017e neodpov\u00edd\u00e1 fyzik\u00e1ln\u00edm princip\u016fm tvorby p\u0159\u00edm\u00e9ho odtoku. Z\u00a0tohoto d\u016fvodu je t\u0159eba opatrnosti p\u0159i interpretaci v\u00fdsledk\u016f modelu, nebo\u0165 objemy odtoku i\u00a0kulmina\u010dn\u00ed pr\u016ftoky mohou b\u00fdt u\u00a0p\u0159\u00edvalov\u00fdch sr\u00e1\u017eek podhodnoceny.<\/p>\n<p>Pro ur\u010den\u00ed v\u00fdsledn\u00e9ho odtoku z\u00a0p\u0159\u00ed\u010dinn\u00e9 sr\u00e1\u017eky je nutn\u00e9 hyetogram efektivn\u00ed sr\u00e1\u017eky z\u00edskan\u00fd metodou SCS-CN transformovat do odtokov\u00e9 odezvy. V\u00a0HMS lze k\u00a0tomuto \u00fa\u010delu vyu\u017e\u00edt op\u011bt \u0159adu metod, nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed je pravd\u011bpodobn\u011b metoda jednotkov\u00e9ho hydrogramu. Jedn\u00e1 se o\u00a0jedno- \u010di v\u00edceparametrickou matematickou funkci rozkl\u00e1daj\u00edc\u00ed jednor\u00e1zov\u00fd sr\u00e1\u017ekov\u00fd impulz do odtokov\u00e9 vlny. Parametry ur\u010duj\u00edc\u00ed tvar hydrogramu lze odvodit \u010dasto z\u00a0hydromorfologick\u00fdch charakteristik povod\u00ed, nap\u0159. maxim\u00e1ln\u00ed d\u00e9lky odtokov\u00e9 dr\u00e1hy a\u00a0pr\u016fm\u011brn\u00e9ho sklonu povod\u00ed.<\/p>\n<p>Pro ur\u010den\u00ed dopad\u016f navr\u017een\u00fdch opat\u0159en\u00ed na extr\u00e9mn\u00ed odtoky byly v\u00a0HMS sestaveny modely povod\u00ed ve dvou variant\u00e1ch \u2013 p\u0159ed a\u00a0po realizaci opat\u0159en\u00ed. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b povod\u00ed Ole\u0161n\u00e9 sest\u00e1val model celkem z\u00a0p\u011bti d\u00edl\u010d\u00edch podpovod\u00ed. Pro ur\u010den\u00ed objemu odtoku byly pou\u017eity pr\u016fm\u011brn\u00e9 hodnoty CN II pro v\u011bt\u0161inu druh\u016f p\u016fdn\u00edho pokryvu, u\u00a0orn\u00e9 p\u016fdy pak byly pou\u017eity hodnoty pro nejv\u00edce rizikov\u00fd sc\u00e9n\u00e1\u0159, tedy hol\u00fd \u00fahor. Pro transformaci odtoku byla zvolena metoda SCS jednotkov\u00e9ho hydrogramu, kter\u00e1 vy\u017eaduje pouze jeden parametr \u2013 dobu zpo\u017ed\u011bn\u00ed. Ta byla ur\u010dena z\u00a0hodnoty CN II, maxim\u00e1ln\u00ed d\u00e9lky odtokov\u00e9 dr\u00e1hy a\u00a0pr\u016fm\u011brn\u00e9ho sklonu povod\u00ed.<\/p>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-9.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-5245];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"489\" class=\"alignnone size-full wp-image-5091 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-9.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-9.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-9-300x183.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-9-768x469.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/489;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 9. Pr\u016fm\u011brn\u00e9 m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed odtokov\u00e9 v\u00fd\u0161ky ve form\u011b box-plot\u016f pro jednotliv\u00e9 varianty hodnocen\u00ed<br \/>\nFig. 9. Monthly average runoff heights in the box-plot form according to modelled scenario<\/h6>\n<p>Model povod\u00ed Ole\u0161n\u00e9 byl zat\u00ed\u017een sadou \u0161estihodinov\u00fdch n\u00e1vrhov\u00fdch sr\u00e1\u017eek s\u00a0dobou opakov\u00e1n\u00ed N = 2, 5, 10, 20 a\u00a050\u00a0let, a\u00a0to v\u00a0n\u011bkolika variant\u00e1ch pr\u016fb\u011bhu intenzity sr\u00e1\u017eky. Prostorov\u00e9 rozlo\u017een\u00ed n\u00e1vrhov\u00e9 sr\u00e1\u017eky bylo uva\u017eov\u00e1no homogenn\u00ed, tedy toto\u017en\u00fd \u00fahrn pro v\u0161echna podpovod\u00ed. Tento postup je v\u00a0souladu se zji\u0161t\u011bn\u00edm \u0158ez\u00e1\u010dov\u00e9 [7], \u017ee extr\u00e9mn\u00ed \u00fahrny je t\u0159eba redukovat podle zasa\u017een\u00e9 plochy p\u0159ibli\u017en\u011b od 20\u2008km<sup>2<\/sup>. N\u00e1vrhov\u00e9 \u00fahrny byly z\u00edsk\u00e1ny pomoc\u00ed webov\u00e9 processingov\u00e9 slu\u017eby (WPS) poskytovan\u00e9 pracovi\u0161t\u011bm \u010cVUT (rain.fsv.cvut.cz).<\/p>\n<p>Kr\u00e1tkodob\u00e9 sr\u00e1\u017eky, kter\u00e9 jsou nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinou extr\u00e9mn\u00edch odtok\u016f z\u00a0mal\u00fdch povod\u00ed, se vyzna\u010duj\u00ed zna\u010dnou \u010dasovou variabilitou pr\u016fb\u011bhu. M\u00fcller a\u00a0kol. [8] odvodili na \u00fazem\u00ed \u010cR \u0161est typick\u00fdch pr\u016fb\u011bh\u016f \u0161estihodinov\u00fdch sr\u00e1\u017eek A\u2013F v\u010detn\u011b \u010detnosti jejich v\u00fdskytu v\u00a0z\u00e1vislosti na poloze a\u00a0dob\u011b opakov\u00e1n\u00ed. Stejn\u011b jako n\u00e1vrhov\u00e9 \u00fahrny byly tyto \u010detnosti v\u00fdskytu ve v\u0161ech povod\u00edch z\u00edsk\u00e1ny s\u00a0vyu\u017eit\u00edm zm\u00edn\u011bn\u00e9 WPS slu\u017eby. Pro modelov\u00e1n\u00ed v\u00a0HMS pak byly vybr\u00e1ny typy pr\u016fb\u011bh\u016f s\u00a0v\u00fdznamn\u00fdm zastoupen\u00edm (v\u00edce ne\u017e 17\u00a0%) p\u0159i dvou a\u00a0v\u00edce dob\u00e1ch opakov\u00e1n\u00ed, v\u00a0povod\u00ed Ole\u0161n\u00e9 se jedn\u00e1 konkr\u00e9tn\u011b o\u00a0dva pr\u016fb\u011bhy typu C a\u00a0E, jak ukazuje graf na <em>obr. 7<\/em> dole. Jako n\u00e1vrhov\u00fd stav byl uva\u017eov\u00e1n pr\u016fm\u011brn\u00fd stav nasycen\u00ed dan\u00fd indexem p\u0159edchoz\u00edho nasycen\u00ed II, co\u017e je v\u00a0souladu s\u00a0metodikou [1].<\/p>\n<p>V\u00a0modelov\u00e1n\u00ed odezvy povod\u00ed na extr\u00e9mn\u00ed sr\u00e1\u017eky byl zohledn\u011bn v\u00fdskyt navr\u017een\u00e9ho reten\u010dn\u00edho prvku \u2013 such\u00e9 n\u00e1dr\u017ee. V\u00fdpo\u010det transformace umo\u017e\u0148uje HMS na z\u00e1klad\u011b definice v\u00fdpustn\u00edch objekt\u016f a\u00a0k\u0159ivek z\u00e1sobn\u00ed funkce n\u00e1dr\u017ee \u010di zatopen\u00fdch ploch. Objekty byly specifikov\u00e1ny orienta\u010dn\u011b na z\u00e1klad\u011b dimenz\u00ed typick\u00fdch pro dan\u00fd typ stavby. Z\u00e1sobn\u00ed funkce n\u00e1dr\u017ee byly odvozeny v\u00a0GIS na z\u00e1klad\u011b DMT a\u00a0mapov\u00fdch podklad\u016f.<\/p>\n<p>Posledn\u00edm typem modelovan\u00e9ho opat\u0159en\u00ed je revitalizace vodn\u00edho toku a\u00a0p\u0159ilehl\u00e9 nivy. Pro transformaci odtokov\u00e9 vlny ve vodn\u00edm toku vyu\u017e\u00edv\u00e1 HMS jednoduchou hydrologickou metodu Muskingum-Cunge. Pro definici transformace je nutn\u00e9 zadat d\u00e9lku a\u00a0sklon \u0159\u00ed\u010dn\u00edch \u00fasek\u016f, geometrii koryta a\u00a0jeho hydraulick\u00e9 drsnosti. D\u00e9lka a\u00a0sklon byly ur\u010deny v\u00a0GIS, geometrie byla definov\u00e1na zjednodu\u0161en\u011b jako jednoduch\u00e9 kapacitn\u00ed lichob\u011b\u017en\u00edkov\u00e9 koryto pro ovlivn\u011bn\u00e9 \u00faseky toku a\u00a0jako slo\u017een\u00e9 lichob\u011b\u017en\u00edkov\u00e9 koryto s\u00a0\u0161irok\u00fdmi bermami pro p\u0159\u00edrod\u011b bl\u00edzk\u00e9 \u00faseky. Jako p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 v\u00fdchoz\u00ed drsnosti byly pou\u017eity hodnoty 0,025, resp. 0,025 \u010di 0,03. Pro \u00faseky s\u00a0navr\u017eenou revitalizac\u00ed byla v\u00a0modelu o\u00a030\u00a0% prodlou\u017eena d\u00e9lka \u00faseku toku, p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdm zp\u016fsobem sn\u00ed\u017een pod\u00e9ln\u00fd sklon, p\u0159\u00ed\u010dn\u00fd profil zm\u011bn\u011bn na p\u0159\u00edrod\u011b bl\u00edzk\u00fd (m\u011blk\u00e1 kyneta a\u00a0\u0161irok\u00e9 rozlivn\u00e9 bermy) a\u00a0zv\u00fd\u0161ena hydraulick\u00e1 drsnost na 0,03 a\u00a00,035.<\/p>\n<h3>Modelov\u00e1n\u00ed opat\u0159en\u00ed v\u00a0HYPE<\/h3>\n<p>HYPE je semidistribuovan\u00fd open-source hydrologick\u00fd model [9], kter\u00fd slou\u017e\u00ed k\u00a0simulaci l\u00e1tkov\u00fdch tok\u016f v\u00a0r\u00e1mci povod\u00ed. Pracuje na b\u00e1zi fragmentace povod\u00ed na podpovod\u00ed, kter\u00e1 jsou d\u00e1le rozd\u011blena do skupin hydrologicky responzivn\u00edch jednotek (HRJ), kter\u00e9 jsou v\u00fdsledkem kombinace rastrov\u00fdch vrstev, jmenovit\u011b vrstvy digit\u00e1ln\u00edho modelu ter\u00e9nu, vrstvy sklonitosti, vrstvy krajinn\u00e9ho krytu, vrstvy z\u00e1kladn\u00edch hydropedologick\u00fdch ukazatel\u016f (hloubka hydrologicky aktivn\u00ed vrstvy p\u016fdy a\u00a0skeletovitost p\u016fdy) a\u00a0voliteln\u011b v\u00a0r\u00e1mci modelov\u00e1n\u00ed kvality vody vrstvy plodinov\u00fdch map, pop\u0159. dren\u00e1\u017en\u00edch syst\u00e9m\u016f. Jednotliv\u00e9 HRJ maj\u00ed unik\u00e1tn\u00ed hydrologick\u00fd re\u017eim, je\u017e je ovl\u00e1d\u00e1n p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdmi parametry modelu. HRJ\u00a0vstupuj\u00ed do modelu ve form\u011b procentu\u00e1ln\u00edho zastoupen\u00ed ka\u017ed\u00e9 HRJ v\u00a0r\u00e1mci jednotliv\u00fdch povod\u00ed. Model uva\u017euje a\u017e t\u0159i p\u016fdn\u00ed vrstvy s\u00a0rozd\u00edln\u00fdmi hloubkami pro p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed simulaci pohybu nutrient\u016f p\u016fdou. Model pracuje se t\u0159emi skupinami parametr\u016f, kter\u00e9 jsou v\u00e1z\u00e1ny bu\u010f glob\u00e1ln\u011b, nebo na druh krajinn\u00e9ho pokryvu, nebo na typ p\u016fdy.<\/p>\n<p>Krom\u011b zmi\u0148ovan\u00fdch rastrov\u00fdch vstup\u016f jsou d\u00e1le vstupem do modelu charakteristiky vodn\u00edch d\u011bl, zejm\u00e9na t\u011bch manipulovan\u00fdch, jmenovit\u011b hloubka, objem, plocha, typ vodn\u00ed n\u00e1dr\u017ee, pr\u016fm\u011brn\u00fd odtok z\u00a0n\u00e1dr\u017ee, minim\u00e1ln\u00ed z\u016fstatkov\u00fd odtok z\u00a0n\u00e1dr\u017ee a\u00a0\u0159ada dal\u0161\u00edch. Vstupem do modelu je tak\u00e9 procentu\u00e1ln\u00ed zastoupen\u00ed vodn\u00edch ploch na povod\u00ed, kter\u00e9 bylo odvozeno z\u00a0vektorov\u00e9 vrstvy n\u00e1dr\u017e\u00ed z\u00a0datab\u00e1ze DIBAVOD. Stejn\u011b tak d\u00e9lka hlavn\u00edho toku a\u00a0d\u00e9lka vedlej\u0161\u00edch tok\u016f. Proto\u017ee na experiment\u00e1ln\u00edch lokalit\u00e1ch nejsou k\u00a0dispozici \u00fadaje o\u00a0pr\u016ftoc\u00edch ani z\u00e1znamy o\u00a0kvalit\u011b vody, byly vybr\u00e1ny analogony (povod\u00ed s\u00a0podobn\u00fdmi charakteristick\u00fdmi vlastnostmi, kter\u00e1 m\u011bla k\u00a0dispozici bu\u010f m\u011b\u0159en\u00ed pr\u016ftok\u016f, nebo \u00fadaje o\u00a0kvalit\u011b vody, a\u00a0na kter\u00e1 byl model kalibrov\u00e1n), na kter\u00e9 byly p\u0159eneseny parametry modelu z\u00a0experiment\u00e1ln\u00edch lokalit. Pon\u011bvad\u017e zat\u00edm nebylo zn\u00e1mo uskupen\u00ed p\u011bstovan\u00fdch rostlin v\u00a0dan\u00fdch experiment\u00e1ln\u00edch lokalit\u00e1ch, byly aplikov\u00e1ny standardn\u00ed hodnoty pro obecnou \u00fazko\u0159\u00e1dkovou obilovinu.<\/p>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-10.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-5245];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"479\" class=\"alignnone size-full wp-image-5093 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-10.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-10.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-10-300x180.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-10-768x460.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/479;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 10. Zm\u011bny m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch odtokov\u00fdch v\u00fd\u0161ek ve form\u011b box-plot\u016f (p\u0159ed opat\u0159en\u00edm a\u00a0po realizaci opat\u0159en\u00ed)<br \/>\nFig. 10. Changes in the monthly average runoff heights between current state of the catchment and after application of the designed restoration measures<\/h6>\n<p>Z\u00a0d\u016fvodu chyb\u011bj\u00edc\u00edch \u00fadaj\u016f pro jednotliv\u00e9 lokality bylo modelov\u00e1n\u00ed vlivu adapta\u010dn\u00edch opat\u0159en\u00ed na jakost vody provedeno formou citlivostn\u00ed anal\u00fdzy vnit\u0159n\u00edch komponent modelu, kter\u00e9 lze pova\u017eovat za formy n\u011bkter\u00fdch adapta\u010dn\u00edch opat\u0159en\u00ed. Zmi\u0148ovan\u00fdmi komponentami byly:<\/p>\n<p>zm\u011bna struktury p\u016fdy: uva\u017eov\u00e1na z\u00e1m\u011bna jemnozrnn\u00e9 p\u016fdy za p\u016fdu hrubozrnnou, a\u00a0to v\u00a05% kroku, jin\u00fdmi slovy v\u00a0ka\u017ed\u00e9m kroku bylo z\u00a0povod\u00ed odebr\u00e1no 5\u00a0% p\u016fdy jemnozrnn\u00e9 a\u00a0p\u0159id\u00e1no 5\u00a0% p\u016fdy hrubozrnn\u00e9;<\/p>\n<p>zm\u011bna p\u016fdn\u00edho pokryvu: uva\u017eov\u00e1na z\u00e1m\u011bna orn\u00e9 p\u016fdy za lu\u010dn\u00ed porost, a\u00a0to v\u00a05% kroku, jin\u00fdmi slovy v\u00a0ka\u017ed\u00e9m kroku bylo z\u00a0povod\u00ed odebr\u00e1no 5\u00a0% orn\u00e9 p\u016fdy a\u00a0p\u0159id\u00e1no 5\u00a0% lu\u010dn\u00edho porostu;<\/p>\n<p>zm\u011bna v\u00a0mno\u017estv\u00ed d\u00e1vkovan\u00fdch hnojiv: bylo uva\u017eov\u00e1no ode\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed v\u00a010% kroku od standardn\u00edho d\u00e1vkov\u00e1n\u00ed, dokud d\u00e1vkov\u00e1n\u00ed nebylo rovno 0\u00a0% standardn\u00ed d\u00e1vky, a\u00a0naopak p\u0159i\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed k\u00a0standardn\u00edmu d\u00e1vkov\u00e1n\u00ed, dokud d\u00e1vkov\u00e1n\u00ed nebylo rovno 200\u00a0% standardn\u00ed d\u00e1vky;<\/p>\n<p>zm\u011bna v\u00a0mno\u017estv\u00ed atmosf\u00e9rick\u00e9 (such\u00e9 i\u00a0mokr\u00e9) depozice dus\u00edku: bylo uva\u017eov\u00e1no ode\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed ve\u00a025% kroku od standardn\u00edch hodnot atmosf\u00e9rick\u00e9 depozice, dokud depozice nebyla rovna 0\u00a0% standardn\u00ed depozice, a\u00a0naopak p\u0159i\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed k\u00a0standardn\u00ed hodnot\u011b atmosf\u00e9rick\u00e9 depozice, dokud depozice nebyla rovna 200\u00a0% standardn\u00ed depozice;<\/p>\n<p>zm\u011bna teploty ovzdu\u0161\u00ed o\u00a02\u2008\u00b0C: bylo uva\u017eov\u00e1no zv\u00fd\u0161en\u00ed ve\u0161ker\u00e9 vstupn\u00ed teploty do modelu o\u00a02\u2008\u00b0C (tato zm\u011bna zavedena za \u00fa\u010delem zji\u0161t\u011bn\u00ed citlivosti modelu na zv\u00fd\u0161en\u00ed teploty v\u00a0r\u00e1mci jakosti vody).<\/p>\n<h2>V\u00fdsledky<\/h2>\n<p>Podobn\u011b jako v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b metodiky jsou zde prezentov\u00e1ny v\u00fdsledky modelov\u00e1n\u00ed efektu navr\u017een\u00fdch opat\u0159en\u00ed odd\u011blen\u011b pro t\u0159i zohledn\u011bn\u00e9 aspekty hydrologick\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed povod\u00ed.<\/p>\n<h5>Tabulka 1. Vyhodnocen\u00ed kr\u00e1tkodob\u00fdch sr\u00e1\u017eko-odtokov\u00fdch epizod<br \/>\nTable 1. Changes in characteristics of runoff from design short-term rainfall events<\/h5>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-tabulka-1.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-5245];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"325\" class=\"alignnone size-full wp-image-5109 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-tabulka-1.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-tabulka-1.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-tabulka-1-300x122.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-tabulka-1-768x312.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/325;\" \/><\/a>\n<h3>Ovlivn\u011bn\u00ed dlouhodob\u00e9 hydrologick\u00e9 bilance<\/h3>\n<p>Na <em>obr. 9<\/em> jsou vyhodnoceny pr\u016fm\u011brn\u00e9 odtokov\u00e9 v\u00fd\u0161ky za obdob\u00ed 1961\u20132015 pro danou lokalitu a\u00a0\u010dty\u0159i sc\u00e9n\u00e1\u0159e. Na <em>obr. 10<\/em> jsou zobrazeny zm\u011bny odtokov\u00fdch v\u00fd\u0161ek po aplikaci opat\u0159en\u00ed pro pr\u016fm\u011brn\u00fd a\u00a0nasycen\u00fd stav. Lze pozorovat minim\u00e1ln\u00ed negativn\u00ed dopad na dlouhodob\u00fd vodn\u00ed re\u017eim a\u00a0v\u00a0letn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch lehk\u00fd n\u00e1r\u016fst odtok\u016f.<\/p>\n<h3>Ovlivn\u011bn\u00ed extr\u00e9mn\u00edch odtok\u016f<\/h3>\n<p>V\u00a0z\u00e1jmov\u00e9 lokalit\u011b Ole\u0161n\u00e1 byla navr\u017eena rozs\u00e1hl\u00e1 organiza\u010dn\u00ed a\u00a0agrotechnick\u00e1 protierozn\u00ed opat\u0159en\u00ed, revitalizace prakticky v\u0161ech \u00fasek\u016f vodn\u00edho toku a\u00a0jedna nov\u00e1 vodn\u00ed n\u00e1dr\u017e o\u00a0rozloze 4,5\u2008ha. Z\u00a0hlediska pr\u016fb\u011bh\u016f kr\u00e1tkodob\u00fdch sr\u00e1\u017eek v\u00a0lokalit\u011b p\u0159eva\u017euj\u00ed typy C a\u00a0E. Ovlivn\u011bn\u00ed odtokov\u00e9 odezvy na extr\u00e9mn\u00ed n\u00e1vrhov\u00e9 sr\u00e1\u017eky s\u00a0t\u011bmito pr\u016fb\u011bhy a\u00a0s\u00a0dobami opakov\u00e1n\u00ed 2\u201350\u00a0let ukazuje <em>obr. 11<\/em> a\u00a0procentu\u00e1ln\u00ed sn\u00ed\u017een\u00ed kulmina\u010dn\u00edch pr\u016ftok\u016f, objemu odtoku do konce simulace a\u00a0posun kulminace je vy\u010d\u00edslen v\u00a0<em>tabulce 1<\/em>.<\/p>\n<p>Z\u00a0uveden\u00fdch graf\u016f a\u00a0hodnot je patrn\u00e9, \u017ee navr\u017een\u00e1 opat\u0159en\u00ed maj\u00ed potenci\u00e1l prakticky zcela zadr\u017eet odtokovou odezvu na sr\u00e1\u017eky s\u00a0dobou opakov\u00e1n\u00ed\u00a02\u20135\u00a0let. P\u0159i extr\u00e9mn\u011bj\u0161\u00edch ud\u00e1lostech zajist\u00ed zna\u010dnou redukci kulmina\u010dn\u00edch pr\u016ftok\u016f i\u00a0objemu odtoku v\u00a0\u010dasov\u00e9m \u00faseku simulace (11 h). Na redukci m\u00e1 nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed vliv navr\u017een\u00e1 such\u00e1 n\u00e1dr\u017e, jej\u00ed\u017e kapacita je srovnateln\u00e1 s\u00a0objemem 100let\u00e9 povod\u0148ov\u00e9 vlny ze sv\u00e9ho d\u00edl\u010d\u00edho povod\u00ed. Hodnoty redukce objemu odtoku v\u00a0<em>tabulce 1<\/em> jsou ovlivn\u011bny kr\u00e1tkou dobou simulace, b\u011bhem n\u00ed\u017e nebyl dokon\u010den v\u00fdpo\u010det transformace odtokov\u00fdch vln v\u00a0such\u00e9 n\u00e1dr\u017ei. V\u00fdsledn\u00e9 redukce objemu je nutn\u00e9 o\u010dek\u00e1vat ve skute\u010dnosti ni\u017e\u0161\u00ed. Z\u00a0hlediska pr\u016fb\u011bhu n\u00e1vrhov\u00fdch sr\u00e1\u017eek generuje vy\u0161\u0161\u00ed kulmina\u010dn\u00ed odtoky dvouvrcholov\u00e1 n\u00e1vrhov\u00e1 sr\u00e1\u017eka typu C, rozd\u00edl oproti druh\u00e9mu nej\u010dast\u011bj\u0161\u00edmu pr\u016fb\u011bhu typu E v\u0161ak nen\u00ed v\u00fdrazn\u00fd. Podstatn\u011b se oba pr\u016fb\u011bhy li\u0161\u00ed pouze p\u0159i posuzov\u00e1n\u00ed zpo\u017ed\u011bn\u00ed kulminac\u00ed zp\u016fsoben\u00fdch navr\u017een\u00fdmi opat\u0159en\u00edmi: Vlnu vyvolanou intenzivn\u011bj\u0161\u00ed sr\u00e1\u017ekou typu C zpo\u017e\u010fuj\u00ed v\u00a0pr\u016fm\u011bru o\u00a010\u00a0minut, zat\u00edmco vlny vyvolan\u00e9 rovnom\u011brn\u011bj\u0161\u00ed sr\u00e1\u017ekou typu E jsou zpo\u017ed\u011bny v\u00edce, cca o\u00a030\u00a0minut oproti stavu povod\u00ed bez navr\u017een\u00fdch opat\u0159en\u00ed.<\/p>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-11.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-5245];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"1540\" class=\"alignnone size-full wp-image-5095 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-11.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-11.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-11-156x300.jpg 156w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-11-768x1478.jpg 768w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-11-532x1024.jpg 532w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/1540;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 11. N\u00e1vrhov\u00e9 pr\u016ftoky podle doby opakov\u00e1n\u00ed pro jednotliv\u00e9 typy vln (\u010d\u00e1rkovan\u011b p\u0159ed opat\u0159en\u00edm, pln\u011b po opat\u0159en\u00ed)<br \/>\nFig. 11. Maximum discharges of different return period resulting from the most frequent patterns of the causal design rainfall; dashed line for the current state of the catchment, dotted line after application of the designed restoration measures<\/h6>\n<h3>Ovlivn\u011bn\u00ed l\u00e1tkov\u00fdch tok\u016f<\/h3>\n<p><em>Obr\u00e1zky 12\u201315<\/em> sumarizuj\u00ed citlivostn\u00ed anal\u00fdzu a\u00a0d\u00e1vaj\u00ed jasnou p\u0159edstavu o\u00a0tom, jak\u00e1 komponenta modelu m\u00e1 vliv na tu kterou koncentraci modelovan\u00fdch l\u00e1tek. Na ose Y lze vid\u011bt danou komponentu modelu (adapta\u010dn\u00ed opat\u0159en\u00ed), na ose X pak procentu\u00e1ln\u00ed zm\u011bnu dan\u00e9 komponenty, p\u0159i\u010dem\u017e hodnota (resp. barva) dla\u017edice ud\u00e1v\u00e1 pr\u016fm\u011brnou hodnotu zm\u011bny od v\u00fdchoz\u00ed modelovan\u00e9 koncentrace. Modr\u00e1 barva zna\u010d\u00ed pokles od v\u00fdchoz\u00ed koncentrace, naopak \u010derven\u00e1 zna\u010d\u00ed n\u00e1r\u016fst od v\u00fdchoz\u00ed koncentrace a\u00a0b\u00edl\u00e1 barva reprezentuje nulovou zm\u011bnu.<\/p>\n<p>Hodnotov\u00fd rozsah je pro ka\u017edou l\u00e1tku specifick\u00fd, pon\u011bvad\u017e jejich koncentrace v\u00a0povod\u00edch, resp. v\u00a0toc\u00edch je rozd\u00edln\u00e1. Obecn\u011b lze vyvozovat, \u017ee s\u00a0p\u0159echodem z\u00a0jemnozrnn\u00e9 p\u016fdy na p\u016fdu s\u00a0hrub\u0161\u00ed strukturou kles\u00e1 koncentrace v\u0161ech \u010dty\u0159 modelovan\u00fdch l\u00e1tek (jmenovit\u011b anorganick\u00fd dus\u00edk, organick\u00fd dus\u00edk, pevn\u00fd fosfor a\u00a0rozpustn\u00fd fosfor). P\u0159echod z\u00a0orn\u00e9 p\u016fdy na lu\u010dn\u00ed porost zap\u0159\u00ed\u010di\u0148uje pokles koncentrace dus\u00edku a\u00a0rozpustn\u00e9ho fosforu, nikoliv v\u0161ak pevn\u00e9ho fosforu. D\u00e1vkov\u00e1n\u00ed hnojiv m\u00e1 vliv pouze na fosfor v\u00a0obou f\u00e1z\u00edch a\u00a0jejich v\u00fdsledn\u00e1 koncentrace kladn\u011b koreluje s\u00a0m\u00edrou d\u00e1vkov\u00e1n\u00ed, dus\u00edk z\u016fst\u00e1v\u00e1 nem\u011bnn\u00fd. Stejn\u011b tak atmosf\u00e9rick\u00e1 depozice dus\u00edku logicky kladn\u011b koreluje s\u00a0m\u00edrou koncentrace dus\u00edku v\u00a0toc\u00edch. Zv\u00fd\u0161en\u00ed teploty o\u00a02\u2008\u00b0C zp\u016fsobuje n\u00e1r\u016fst pevn\u00e9ho fosforu a\u00a0organick\u00e9ho dus\u00edku a\u00a0naopak pokles rozpustn\u00e9ho fosforu a\u00a0anorganick\u00e9ho dus\u00edku.<\/p>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-12.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-5245];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"538\" class=\"alignnone size-full wp-image-5097 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-12.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-12.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-12-300x202.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-12-768x516.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/538;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 12. Modelovan\u00e9 zm\u011bny koncentrac\u00ed anorganick\u00e9ho dus\u00edku<br \/>\nFig. 12. Simulated changes in the concentration of inorganic nitrogen<\/h6>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-13.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-5245];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"538\" class=\"alignnone size-full wp-image-5099 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-13.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-13.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-13-300x202.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-13-768x516.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/538;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 13. Modelovan\u00e9 zm\u011bny koncentrac\u00ed organick\u00e9ho dus\u00edku<br \/>\nFig. 13. Simulated changes in the concentration of organic nitrogen<\/h6>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-14.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-5245];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"538\" class=\"alignnone size-full wp-image-5101 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-14.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-14.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-14-300x202.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-14-768x516.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/538;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 14. Modelovan\u00e9 zm\u011bny koncentrac\u00ed pevn\u00e9ho fosforu<br \/>\nFig. 14. Simulated changes in the concentration of particulate phosphorus<\/h6>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-15.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-5245];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"538\" class=\"alignnone size-full wp-image-5103 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-15.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-15.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-15-300x202.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/Vizina-15-768x516.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/538;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 15. Modelovan\u00e9 zm\u011bny koncentrac\u00ed rozpustn\u00e9ho fosforu<br \/>\nFig. 15. Simulated changes in the concentration of dissolved phosphorus<\/h6>\n<h2>Z\u00e1v\u011br<\/h2>\n<p>Na lokalit\u011b Ole\u0161n\u00e1 u\u00a0Pelh\u0159imova budou m\u00edt navr\u017een\u00e1 opat\u0159en\u00ed lehce pozitivn\u00ed vliv ve sr\u00e1\u017ekov\u011b bohat\u00fdch letn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch, kdy je zpomalen odtok z\u00a0\u00fazem\u00ed a\u00a0lehce negativn\u00ed vliv ve zbytku roku. Zm\u011bny jsou tak\u00e9 d\u00e1ny zm\u011bnou klimatick\u00fdch veli\u010din, kdy n\u00e1r\u016fstem teplot roste tak\u00e9 potenci\u00e1ln\u00ed a\u00a0aktu\u00e1ln\u00ed evapotranspirace.<\/p>\n<p>Navr\u017een\u00e1 opat\u0159en\u00ed maj\u00ed potenci\u00e1l prakticky zcela zadr\u017eet odtokovou odezvu na sr\u00e1\u017eky s\u00a0dobou opakov\u00e1n\u00ed 2\u20135\u00a0let a\u00a0i\u00a0pro extr\u00e9mn\u011bj\u0161\u00ed ud\u00e1losti zajist\u00ed zna\u010dnou redukci kulmina\u010dn\u00edch pr\u016ftok\u016f i\u00a0objemu odtoku, p\u0159\u00edpadn\u011b jejich zpo\u017ed\u011bn\u00ed.<\/p>\n<p>Obecn\u011b lze vyvozovat, \u017ee s\u00a0p\u0159echodem z\u00a0jemnozrnn\u00e9 p\u016fdy na p\u016fdu s\u00a0hrub\u0161\u00ed strukturou kles\u00e1 koncentrace v\u0161ech \u010dty\u0159 modelovan\u00fdch l\u00e1tek (jmenovit\u011b anorganick\u00fd dus\u00edk, organick\u00fd dus\u00edk, pevn\u00fd fosfor a\u00a0rozpustn\u00fd fosfor). P\u0159echod z\u00a0orn\u00e9 p\u016fdy na lu\u010dn\u00ed porost zap\u0159\u00ed\u010di\u0148uje pokles koncentrace dus\u00edku a\u00a0rozpustn\u00e9ho fosforu, nikoliv v\u0161ak pevn\u00e9ho fosforu. D\u00e1vkov\u00e1n\u00ed hnojiv m\u00e1 vliv pouze na fosfor v\u00a0obou f\u00e1z\u00edch a\u00a0jejich v\u00fdsledn\u00e1 koncentrace kladn\u011b koreluje s\u00a0m\u00edrou d\u00e1vkov\u00e1n\u00ed, dus\u00edk z\u016fst\u00e1v\u00e1 nem\u011bnn\u00fd.<\/p>\n<p>V\u00a0r\u00e1mci projektu bylo obdobn\u011b posouzeno 20 lokalit a\u00a0podrobn\u00e9 v\u00fdsledky jsou dostupn\u00e9 na webov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch www.suchovkrajine.cz.<\/p>\n<h3>Pod\u011bkov\u00e1n\u00ed<\/h3>\n<p><em>P\u0159\u00edsp\u011bvek vznikl v\u00a0r\u00e1mci \u00fakol\u016f \u0159e\u0161en\u00fdch pro Ministerstvo \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky a\u00a0na z\u00e1klad\u011b v\u00fdsledk\u016f r\u016fzn\u00fdch v\u00fdzkumn\u00fdch \u00fakol\u016f.<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>A\u00a0catalogue of natural restoration measures was created within several research programs under Ministry of the Environment of the Czech Republic, especially in the program for hydrological draught mitigation. As a\u00a0next step suitable catchments for their application were identified. With use of hydrological models, the effect of designed restoration measures on three aspects of hydrological regime was assessed.<\/p>\n","protected":false},"author":8,"featured_media":5074,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[86,92],"tags":[1396,1398,1397,1098,1395,1399,1400],"coauthors":[27,1065,236,846,844],"class_list":["post-5245","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-hydraulics-hydrology-and-hydrogeology","category-main","tag-catchment-renaturation","tag-extreme-discharges","tag-hydrologic-balance","tag-hydrological-modelling","tag-natural-restoration-measures","tag-nutrient-fluxes","tag-small-catchment"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5245","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/8"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5245"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5245\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":30476,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5245\/revisions\/30476"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media\/5074"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5245"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5245"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5245"},{"taxonomy":"author","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/coauthors?post=5245"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}