{"id":4454,"date":"2018-02-12T10:57:20","date_gmt":"2018-02-12T09:57:20","guid":{"rendered":"http:\/\/www.vtei.cz\/?p=4454"},"modified":"2024-07-16T14:14:30","modified_gmt":"2024-07-16T13:14:30","slug":"response-variability-of-selected-hydrological-models-to-typical-temporal-distributions-of-short-term-precipitation","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/2018\/02\/response-variability-of-selected-hydrological-models-to-typical-temporal-distributions-of-short-term-precipitation\/","title":{"rendered":"Response variability of selected hydrological models to typical temporal distributions of short-term precipitation"},"content":{"rendered":"<h4><i class=\"fa fa-exclamation-circle fa-3x pull-left\"><\/i> This article is available in Czech only. For translation or more information on this topic, please contact author.<\/h4>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<h2>Souhrn<\/h2>\n<p>P\u0159\u00edsp\u011bvek prezentuje \u010d\u00e1st v\u00fdstup\u016f t\u0159\u00edlet\u00e9ho projektu Vliv variability kr\u00e1tkodob\u00fdch sr\u00e1\u017eek a\u00a0n\u00e1sledn\u00e9ho odtoku v\u00a0mal\u00fdch povod\u00edch \u010cesk\u00e9 republiky na hospoda\u0159en\u00ed s\u00a0vodou v\u00a0krajin\u011b. Jeho c\u00edlem bylo odvodit a\u00a0poskytnout u\u017eivatel\u016fm modern\u00ed formou dosud chyb\u011bj\u00edc\u00ed pr\u016fb\u011bhy subdenn\u00edch n\u00e1vrhov\u00fdch sr\u00e1\u017eek a\u00a0analyzovat vliv jejich variability na hydrologick\u00e9 modelov\u00e1n\u00ed a\u00a0navrhov\u00e1n\u00ed staveb v\u00a0krajin\u011b. Tento p\u0159\u00edsp\u011bvek je zam\u011b\u0159en na prezentaci v\u00fdsledk\u016f z\u00a0hodnocen\u00ed dopad\u016f variability sr\u00e1\u017eek prost\u0159ednictv\u00edm hydrologick\u00e9ho modelov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<a href=\"http:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/ilustracni-fotografie-1_edit.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-4454];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"560\" class=\"alignnone size-full wp-image-4389 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/ilustracni-fotografie-1_edit.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/ilustracni-fotografie-1_edit.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/ilustracni-fotografie-1_edit-300x210.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/ilustracni-fotografie-1_edit-768x538.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/560;\" \/><\/a>\n<p>Do citlivostn\u00ed anal\u00fdzy byly zahrnuty modely HMS, SMODERP a\u00a0MikeSHE pro podchycen\u00ed variability zp\u016fsoben\u00e9 v\u00fdb\u011brem modelov\u00e9ho prost\u0159edku. Pr\u016fm\u011brn\u00e9 odhady odtokov\u00e9 v\u00fd\u0161ky z\u00a0modelu HMS se pohybovaly mezi v\u00fdstupy ze zbyl\u00fdch dvou fyzik\u00e1ln\u00edch model\u016f, ale jeho pou\u017eit\u00ed je omezen\u00e9 kv\u016fli metod\u011b SCS-CN, kter\u00e1 nezohled\u0148uje tvar z\u00e1t\u011b\u017eov\u00e9 sr\u00e1\u017eky. Jinak velmi podobn\u00e9 modely SMODERP a\u00a0MikeSHE v\u00a0n\u011bkter\u00fdch sc\u00e9n\u00e1\u0159\u00edch poskytly a\u017e o\u00a0100\u00a0% odli\u0161n\u00e9 v\u00fdsledky \u010dist\u011b vlivem pou\u017eit\u00ed jin\u00e9 metody v\u00fdpo\u010dtu infiltrace. Odli\u0161nosti se vytr\u00e1cej\u00ed p\u0159i v\u00edce nasycen\u00fdch po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch nebo u\u00a0podpr\u016fm\u011brn\u011b vodiv\u00fdch p\u016fd. Pro rozptyl modelovan\u00fdch hodnot zde byly odli\u0161nosti modelu podstatn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e variabilita sr\u00e1\u017eek. Nakonec byla provedena detailn\u00ed citlivostn\u00ed anal\u00fdza v\u00a0modelu MikeSHE. Ta uk\u00e1zala z\u00e1vislost rozptylu modelovan\u00fdch odtokov\u00fdch v\u00fd\u0161ek a\u00a0kulminac\u00ed na pr\u016fm\u011brn\u00e9 \u00farovni vodivost\u00ed p\u016fd, a\u00a0to v\u00a0r\u016fzn\u00e9 m\u00ed\u0159e podle posuzovan\u00e9 charakteristiky. U\u00a0podpr\u016fm\u011brn\u011b vodiv\u00fdch p\u016fd nehr\u00e1l \u010dasov\u00fd pr\u016fb\u011bh sr\u00e1\u017eky t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dnou roli pro odtokov\u00e9 v\u00fd\u0161ky, zato kl\u00ed\u010dovou roli pro kulmina\u010dn\u00ed pr\u016ftoky. U\u00a0pr\u016fm\u011brn\u011b vodiv\u00fdch p\u016fd byl pr\u016fb\u011bh sr\u00e1\u017eky shled\u00e1n jako d\u016fle\u017eit\u00fd faktor pro ob\u011b odtokov\u00e9 charakteristiky.<\/p>\n<h2>\u00davod<\/h2>\n<p>Podrobn\u00e9 \u010dasov\u00e9 rozlo\u017een\u00ed intenzit vydatn\u00fdch kr\u00e1tkodob\u00fdch sr\u00e1\u017eek je jeden z\u00a0v\u00fdznamn\u00fdch faktor\u016f ovliv\u0148uj\u00edc\u00edch hydrologickou reakci mal\u00fdch povod\u00ed. Pr\u016fb\u011bhy sr\u00e1\u017eek v\u0161ak byly doned\u00e1vna na \u00fazem\u00ed \u010cR jen m\u00e1lo prozkoum\u00e1ny. Na jedn\u00e9 stran\u011b \u010dasov\u00e9ho m\u011b\u0159\u00edtka m\u011bla odborn\u00e1 ve\u0159ejnost k\u00a0dispozici katalogy syntetick\u00fdch velmi kr\u00e1tk\u00fdch de\u0161\u0165\u016f (v\u00a0\u0159\u00e1du des\u00edtek minut) pou\u017e\u00edvan\u00fdch v\u00a0m\u011bstsk\u00e9m odvodn\u011bn\u00ed [1] a\u00a0na druh\u00e9 stran\u011b hodinov\u00e9 hyetogramy zpravidla denn\u00edch \u00fahrn\u016f sr\u00e1\u017eek [2] vyu\u017eiteln\u00e9 pro hydrologick\u00e9 anal\u00fdzy v\u011bt\u0161\u00edch povod\u00ed. V\u00a0letech 2015 a\u017e 2017 byl \u0159e\u0161en projekt Vliv variability kr\u00e1tkodob\u00fdch sr\u00e1\u017eek a\u00a0n\u00e1sledn\u00e9ho odtoku v\u00a0mal\u00fdch povod\u00edch \u010cesk\u00e9 republiky na hospoda\u0159en\u00ed s\u00a0vodou v\u00a0krajin\u011b, jeho\u017e jedn\u00edm c\u00edlem bylo popsanou mezeru p\u0159eklenout a\u00a0poskytnout odborn\u00e9 i\u00a0v\u011bdeck\u00e9 ve\u0159ejnosti a\u00a0st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1v\u011b jak p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e1 subdenn\u00ed sr\u00e1\u017ekov\u00e1 data, tak metodiku pro jejich zpracov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<p>Dal\u0161\u00edm d\u016fle\u017eit\u00fdm \u00fakolem zm\u00edn\u011bn\u00e9ho projektu bylo identifikovat dopady variability \u010dasov\u00fdch pr\u016fb\u011bh\u016f odvozen\u00fdch kr\u00e1tkodob\u00fdch sr\u00e1\u017eek na navrhov\u00e1n\u00ed drobn\u00fdch vodohospod\u00e1\u0159sk\u00fdch staveb a\u00a0opat\u0159en\u00ed v\u00a0krajin\u011b. Tyto dopady byly hodnoceny prost\u0159ednictv\u00edm hydrologick\u00e9ho modelov\u00e1n\u00ed a\u00a0citlivostn\u00edch anal\u00fdz prov\u00e1d\u011bn\u00fdch z\u00a0d\u016fvodu porovn\u00e1n\u00ed variability vnesen\u00e9 prom\u011bnlivost\u00ed vstupn\u00edch sr\u00e1\u017eek s\u00a0dal\u0161\u00edmi zdroji nejistot. T\u011bmi jsou nap\u0159. nejistoty ve stanoven\u00ed hydrologick\u00fdch charakteristik p\u016fd, nezn\u00e1m\u00e9 po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed podm\u00ednky nasycenosti povod\u00ed v\u00a0okam\u017eiku p\u0159\u00edchodu p\u0159\u00ed\u010dinn\u00e9 sr\u00e1\u017eky, parametrizace vlastnost\u00ed povrchu ovliv\u0148uj\u00edc\u00edch povrchov\u00fd odtok nebo samotn\u00e1 volba hydrologick\u00e9ho modelu.<\/p>\n<p>Tento p\u0159\u00edsp\u011bvek prezentuje \u010d\u00e1st v\u00fdsledk\u016f zm\u00edn\u011bn\u00e9ho projektu se zam\u011b\u0159en\u00edm na jeho druh\u00fd jmenovan\u00fd c\u00edl \u2013 anal\u00fdzu variability v\u00fdstup\u016f hydrologick\u00e9ho modelov\u00e1n\u00ed kr\u00e1tkodob\u00fdch extr\u00e9mn\u00edch sr\u00e1\u017ekov\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed na mal\u00fdch povod\u00edch. Hlavn\u00edm c\u00edlem p\u0159\u00edsp\u011bvku je identifikace kl\u00ed\u010dov\u00fdch nejistot s\u00a0akcentem na v\u00fdznam variability kr\u00e1tkodob\u00fdch sr\u00e1\u017eek.<\/p>\n<h2>N\u00e1stroje a\u00a0metody<\/h2>\n<p>Pro hodnocen\u00ed nejistot v\u00a0hydrologick\u00e9m modelov\u00e1n\u00ed jsou v\u00a0sou\u010dasnosti pou\u017e\u00edv\u00e1ny stochastick\u00e9 modely nejistot, jako nap\u0159. metoda GLUE [3] nebo DREAM [3]. Dal\u0161\u00ed mo\u017enost\u00ed, kter\u00e1 byla vyu\u017eita v\u00a0t\u00e9to studii, je statistick\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed v\u00fdsledk\u016f velk\u00e9ho mno\u017estv\u00ed simulac\u00ed hydrologick\u00e9ho modelu, pokr\u00fdvaj\u00edc\u00ed vymezen\u00fd parametrick\u00fd prostor vstupn\u00edch veli\u010din. Sestaveno bylo v\u00edce ne\u017e 16\u00a0000 sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f zohled\u0148uj\u00edc\u00edch variabilitu kl\u00ed\u010dov\u00fdch modelov\u00fdch vstup\u016f. Anal\u00fdza v\u00fdstup\u016f byla zam\u011b\u0159ena zejm\u00e9na na identifikaci v\u00fdznamu variability sr\u00e1\u017ekov\u00fdch vstup\u016f pro odezvu hydrologick\u00fdch model\u016f mal\u00fdch povod\u00ed. Do n\u00ed byla zahrnuta krom\u011b variability pr\u016fb\u011bh\u016f intenzit (ve form\u011b \u0161esti nov\u011b odvozen\u00fdch zobecn\u011bn\u00fdch n\u00e1vrhov\u00fdch hyetogram\u016f popsan\u00fdch d\u00e1le v\u00a0textu) tak\u00e9 variabilita sr\u00e1\u017ekov\u00fdch \u00fahrn\u016f (v\u00a0podob\u011b \u00fahrn\u016f s\u00a0n\u011bkolika \u00farovn\u011bmi doby opakov\u00e1n\u00ed), nejistoty stanoven\u00ed \u0159ady charakteristik povod\u00ed (zejm\u00e9na infiltra\u010dn\u00edch vlastnost\u00ed p\u016fd a\u00a0po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edho stavu jejich nasycen\u00ed) a\u00a0nejistota vnesen\u00e1 volbou konkr\u00e9tn\u00edho hydrologick\u00e9ho modelu. Uva\u017eov\u00e1ny byly t\u0159i modely s\u00a0odli\u0161nou strukturou a\u00a0p\u0159\u00edstupem k\u00a0ur\u010den\u00ed odtokov\u00e9 odezvy. Aplikov\u00e1ny byly na p\u011bti charakteristick\u00fdch povod\u00edch vybran\u00fdch v\u00a0r\u00e1mci klasifikace cca 7 700 povod\u00ed IV. \u0159\u00e1du podrobn\u011b popsan\u00e9 v\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm \u010dl\u00e1nku <em>Kategorizace povod\u00ed IV. \u0159\u00e1du z\u00a0pohledu hydrologick\u00e9ho modelov\u00e1n\u00ed<\/em>. Pro ka\u017edou kombinaci hydrologick\u00e9ho modelu a\u00a0charakteristick\u00e9ho povod\u00ed bylo namodelov\u00e1no 30 skupin sr\u00e1\u017ekov\u00fdch sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f (6 hyetogram\u016f\u00a0\u00d7\u00a05\u00a0dob opakov\u00e1n\u00ed) a\u00a0v\u00a0r\u00e1mci ka\u017ed\u00e9 skupiny byly pou\u017eity dal\u0161\u00ed d\u00edl\u010d\u00ed sc\u00e9n\u00e1\u0159e zachycuj\u00edc\u00ed variabilitu kl\u00ed\u010dov\u00fdch modelov\u00fdch parametr\u016f. Anal\u00fdza souboru v\u00fdsledk\u016f v\u00a0z\u00e1v\u011bru identifikovala kl\u00ed\u010dov\u00e9 faktory a\u00a0hlavn\u00ed zdroje nejistot pro dv\u011b posuzovan\u00e1 modelov\u00e1 krit\u00e9ria \u2013 objem odtoku a\u00a0velikost kulminace.<\/p>\n<h3>Variabilita pr\u016fb\u011bh\u016f kr\u00e1tkodob\u00fdch sr\u00e1\u017eek<\/h3>\n<p>V\u00a0r\u00e1mci v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9ho projektu byla provedena detailn\u00ed anal\u00fdza pr\u016fb\u011bh\u016f kr\u00e1tkodob\u00fdch sr\u00e1\u017eek na \u00fazem\u00ed \u010cR. Podkladem vyhodnocen\u00ed byla desetilet\u00e1 \u0159ada podrobn\u00fdch radarov\u00fdch m\u011b\u0159en\u00ed adjustovan\u00fdch pomoc\u00ed pozemn\u00edch stani\u010dn\u00edch m\u011b\u0159en\u00ed denn\u00edch sr\u00e1\u017ekov\u00fdch \u00fahrn\u016f na \u00fazem\u00ed cel\u00e9 \u010cR. Jako \u010dasov\u00e1 z\u00e1kladna n\u00e1vrhov\u00fdch hyetogram\u016f byl ur\u010den interval dlouh\u00fd 6\u00a0hodin. Ten je vhodn\u00fdm kompromisem mezi jedn\u00edm dnem, kter\u00fd je z\u00a0hlediska doby koncentrace v\u00a0mal\u00e9m povod\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 dlouh\u00fdm \u010dasov\u00fdm \u00fasekem, a\u00a0hodinou, kter\u00e1 zpravidla nezahrnuje celou p\u0159\u00ed\u010dinnou sr\u00e1\u017eku a\u00a0ani nezohled\u0148uje dostate\u010dn\u011b vnit\u0159n\u00ed tvarovou variabilitu nap\u0159. v\u00a0podob\u011b n\u00e1sobn\u00fdch vrchol\u016f a\u00a0pokles\u016f intenzit v\u00a0r\u00e1mci d\u00e9le trvaj\u00edc\u00edch ud\u00e1lost\u00ed. Anal\u00fdzou vnit\u0159n\u00edho rozd\u011blen\u00ed \u00fahrn\u016f sr\u00e1\u017eky co do koncentrace maxim\u00e1ln\u00edch \u00fahrn\u016f b\u011bhem 3, 2, 1 a\u00a00,5\u00a0hodiny a\u00a0polohy t\u011bchto maxim bylo odvozeno \u0161est zobecn\u011bn\u00fdch hyetogram\u016f A\u2013F zobrazen\u00fdch na <em>obr. 1<\/em>. V\u00edce podrobnost\u00ed o\u00a0metod\u00e1ch odvozen\u00ed lze nal\u00e9zt v\u00a0[4]. Tyto n\u00e1vrhov\u00e9 hyetogramy byly pou\u017eity pro zohledn\u011bn\u00ed variability a\u00a0pr\u016fb\u011bhu sr\u00e1\u017eek a\u00a0anal\u00fdzu jej\u00edho v\u00fdznamu na v\u00fdsledky hydrologick\u00e9ho modelov\u00e1n\u00ed prezentovan\u00e9 v\u00a0tomto p\u0159\u00edsp\u011bvku.<\/p>\n<a href=\"http:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-1.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-4454];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"469\" class=\"alignnone size-full wp-image-4377 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-1.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-1.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-1-300x176.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-1-768x450.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/469;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 1. N\u00e1vrhov\u00e9 hyetogramy \u0161estihodinov\u00fdch sr\u00e1\u017eek; hodnoty na ose y p\u0159edstavuj\u00ed minutov\u00e9 \u00fahrny vzta\u017een\u00e9 k celkov\u00e9mu \u00fahrnu sr\u00e1\u017eky<br \/>\nFig. 1. Design hyetographs of 6-hour rainfalls; values on the y-axis present the 1-minute rainfall depths related to the overal rainfall total<\/h6>\n<p>Zobecn\u011bn\u00e9 hyetogramy byly d\u00e1le v\u00a0uveden\u00e9m projektu analyzov\u00e1ny z\u00a0hlediska pravd\u011bpodobnosti jejich v\u00fdskytu na \u00fazem\u00ed \u010cR v\u00a0z\u00e1vislosti na dob\u011b opakov\u00e1n\u00ed sr\u00e1\u017ekov\u00e9ho \u00fahrnu a\u00a0p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 lokalit\u011b. Spolu s\u00a0p\u0159ibli\u017en\u00fdmi odhady N-let\u00fdch \u0161estihodinov\u00fdch \u00fahrn\u016f (na z\u00e1klad\u011b 10\u00a0let m\u011b\u0159en\u00ed) jsou v\u0161echna tato data zp\u0159\u00edstupn\u011bna ve\u0159ejnosti prost\u0159ednictv\u00edm webov\u00fdch slu\u017eeb prezentovan\u00fdch v\u00a0\u010dl\u00e1nku <em>Webov\u00e9 slu\u017eby pro poskytov\u00e1n\u00ed n\u00e1vrhov\u00fdch sr\u00e1\u017eek<\/em> publikovan\u00e9m v\u00a0tomto \u010dasopise. Prostorov\u00e9 rozlo\u017een\u00ed pravd\u011bpodobnosti v\u00fdskyt\u016f jednotliv\u00fdch n\u00e1vrhov\u00fdch hyetogram\u016f nebylo v\u00a0p\u0159edkl\u00e1dan\u00e9 modelov\u00e9 studii nijak zohledn\u011bno, uva\u017eov\u00e1ny byly v\u017edy v\u0161echny typy pr\u016fb\u011bh\u016f sr\u00e1\u017eek pro doby opakov\u00e1n\u00ed 2, 5, 20, 50 a\u00a0100\u00a0let, \u00fazemn\u011b platn\u00e9 pro p\u011bt reprezentativn\u00edch povod\u00ed.<\/p>\n<h3>V\u00fdb\u011br modelov\u00fdch n\u00e1stroj\u016f<\/h3>\n<p>Hydrologick\u00e9 v\u00fdpo\u010dty p\u0159edstavuj\u00ed v\u00a0sou\u010dasnosti asi nejpou\u017e\u00edvan\u011bj\u0161\u00ed zp\u016fsob hodnocen\u00ed potenci\u00e1ln\u00edch sr\u00e1\u017eko-odtokov\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed. Jejich pr\u016fb\u011bh je ovlivn\u011bn velk\u00fdm mno\u017estv\u00edm faktor\u016f, z\u00a0nich\u017e mnoh\u00e9 jsme dnes schopni popsat velmi p\u0159esn\u011b, jin\u00e9 zjednodu\u0161en\u011b n\u011bkolika parametry a\u00a0n\u011bkter\u00e9 nedovedeme p\u0159edv\u00eddat v\u016fbec. Pr\u00e1v\u011b neznalost p\u0159esn\u00e9ho stavu a\u00a0v\u0161ech proces\u016f v\u00a0hodnocen\u00e9m syst\u00e9mu vy\u017eaduje zaveden\u00ed zjednodu\u0161en\u00ed do v\u00fdpo\u010dt\u016f \u2013 pou\u017eit\u00ed ur\u010dit\u00e9ho modelu.<\/p>\n<p>Hydrologick\u00fdch model\u016f existuje nespo\u010det a\u00a0klasifikov\u00e1ny jsou podle \u0159ady hledisek [5], nap\u0159. podle \u010dasov\u00e9ho m\u011b\u0159\u00edtka, velikosti a\u00a0prostorov\u00e9ho \u010dlen\u011bn\u00ed modelovan\u00e9 dom\u00e9ny nebo slo\u017eitosti popisu a\u00a0po\u010dtu proces\u016f zohledn\u011bn\u00fdch v\u00a0modelovan\u00e9m syst\u00e9mu. P\u0159i posuzov\u00e1n\u00ed citlivosti odtokov\u00e9 odezvy na pr\u016fb\u011bh p\u0159\u00ed\u010dinn\u00e9 sr\u00e1\u017eky prost\u0159ednictv\u00edm hydrologick\u00e9ho modelov\u00e1n\u00ed jsou nutn\u011b v\u00fdstupy systematicky ovlivn\u011bny ji\u017e samotnou volbou modelu. Za \u00fa\u010delem identifikace, p\u0159\u00edpadn\u011b kvantifikace nejistot zp\u016fsoben\u00fdch volbou modelu bylo do\u00a0\u0159e\u0161en\u00ed zapojeno v\u00edce model\u016f, kter\u00e9 se v\u00fdznamn\u011b li\u0161\u00ed sv\u00fdm p\u0159\u00edstupem k\u00a0modelovan\u00e9 hydrologick\u00e9 odezv\u011b povod\u00ed a\u00a0kter\u00e9 jsou zn\u00e1m\u00e9 nebo pou\u017e\u00edvan\u00e9 v\u00a0\u010desk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed. Podrobn\u011bji jsou klasifikace a\u00a0v\u00fdb\u011br t\u011bchto reprezentativn\u00edch model\u016f pops\u00e1ny v\u00a0\u010dl\u00e1nku viz [6].<\/p>\n<h5>Tabulka 1. Metody v\u00fdpo\u010dtu a\u00a0zohledn\u011bn\u00e9 procesy vybran\u00fdch model\u016f<br \/>\nTable 1. Computational methods and processes considered in selected models<\/h5>\n<a href=\"http:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-tabulka-1.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-4454];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"376\" class=\"alignnone size-full wp-image-4386 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-tabulka-1.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-tabulka-1.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-tabulka-1-300x141.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-tabulka-1-768x361.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/376;\" \/><\/a>\n<p>Tento p\u0159\u00edsp\u011bvek prezentuje v\u00fdstupy modelov\u00e1n\u00ed ve t\u0159ech z\u00a0vybran\u00fdch model\u016f: HMS jako v\u00a0praxi neju\u017e\u00edvan\u011bj\u0161\u00ed konceptu\u00e1ln\u00ed model, SMODERP jako autorsk\u00fd v\u00fdzkumn\u00fd open source v\u00fdpo\u010detn\u00ed n\u00e1stroj a\u00a0MikeSHE jako referen\u010dn\u00ed model s\u00a0velmi vysokou \u00farovn\u00ed komplexnosti. P\u0159ehled zohledn\u011bn\u00fdch hydrologick\u00fdch proces\u016f a\u00a0metody jejich v\u00fdpo\u010dtu v\u00a0t\u011bchto vybran\u00fdch modelech shrnuje <em>tabulka 1<\/em>. Podrobn\u011bj\u0161\u00ed popis model\u016f jde nad r\u00e1mec tohoto p\u0159\u00edsp\u011bvku, d\u00e1le budou pouze stru\u010dn\u011b p\u0159edstaveny jejich hlavn\u00ed charakteristiky kv\u016fli n\u00e1vaznosti na prezentovan\u00e9 v\u00fdsledky.<\/p>\n<h3>HEC-HMS (SCS-CN)<\/h3>\n<p>Pro hydrologickou praxi velmi dob\u0159e zn\u00e1m\u00fd HEC-HMS [8] je ve\u0159ejn\u011b dostupn\u00fd a\u00a0bezplatn\u011b poskytovan\u00fd n\u00e1stroj vyv\u00edjen\u00fd v\u00a0americk\u00e9m Hydrologic Engineering Center. Jedn\u00e1 se o\u00a0softwarov\u00e9 prost\u0159ed\u00ed umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed vyu\u017eit\u00ed \u0159ady v\u00fdpo\u010detn\u00edch model\u016f a\u00a0metod, z\u00a0nich\u017e asi nejroz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00ed je metoda odtokov\u00fdch k\u0159ivek SCS-CN [8]. Tato konceptu\u00e1ln\u00ed metoda je s\u00a0\u00fasp\u011bchem vyu\u017e\u00edv\u00e1na des\u00edtky let i\u00a0v\u00a0\u010desk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed d\u00edky sv\u00e9 jednoduchosti a\u00a0snadn\u00e9 aplikovatelnosti. Kl\u00ed\u010dov\u00fdm vstupem je \u010d\u00edslo odtokov\u00e9 k\u0159ivky z\u00e1visl\u00e9 na hydrologick\u00e9 skupin\u011b p\u016fd a\u00a0p\u016fdn\u00edm pokryvu. Tabelovan\u00e1 hodnota plat\u00ed pro pr\u016fm\u011brn\u00e9 nasycen\u00ed povod\u00ed (podle indexu p\u0159edchoz\u00ed sr\u00e1\u017eky, IPS 2), v\u00a0literatu\u0159e jsou pak publikov\u00e1ny vztahy pro p\u0159epo\u010det na dva extr\u00e9mn\u00ed stavy \u2013 such\u00fd (IPS 1) a\u00a0vlhk\u00fd (IPS 3). V\u00fdstupem metody je odtokov\u00e1 v\u00fd\u0161ka nebo tak\u00e9 \u00fahrn efektivn\u00ed sr\u00e1\u017eky. S\u00a0vyu\u017eit\u00edm vstupn\u00edho hyetogramu lze s\u00a0touto metodou odvodit i\u00a0hyetogram efektivn\u00ed sr\u00e1\u017eky. Velkou nev\u00fdhodou t\u00e9to metody je, \u017ee hodnota v\u00fdsledn\u00e9 odtokov\u00e9 v\u00fd\u0161ky nen\u00ed z\u00e1visl\u00e1 na \u010dasov\u00e9m rozlo\u017een\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinn\u00e9 sr\u00e1\u017eky. Odtokov\u00e1 v\u00fd\u0161ka ze dvou sr\u00e1\u017eek s\u00a0toto\u017en\u00fdm \u00fahrnem ale s\u00a0pr\u016fb\u011bhy nap\u0159. v\u00a0podob\u011b rovnom\u011brn\u00e9ho de\u0161t\u011b n\u00edzk\u00e9 intenzity a\u00a0p\u0159\u00edvalovou sr\u00e1\u017ekou je rovn\u011b\u017e toto\u017en\u00e1, co\u017e neodpov\u00edd\u00e1 fyzik\u00e1ln\u00edm princip\u016fm tvorby p\u0159\u00edm\u00e9ho odtoku.<\/p>\n<p>Pro ur\u010den\u00ed v\u00fdsledn\u00e9ho odtoku z\u00a0p\u0159\u00ed\u010dinn\u00e9 sr\u00e1\u017eky je nutn\u00e9 hyetogram efektivn\u00ed sr\u00e1\u017eky z\u00edskan\u00fd metodou SCS-CN transformovat do odtokov\u00e9 odezvy. HMS k\u00a0tomuto vyu\u017e\u00edv\u00e1 nej\u010dast\u011bji metodu jednotkov\u00e9ho hydrogramu. Jedn\u00e1 se o\u00a0jedno- \u010di v\u00edceparametrickou matematickou funkci rozkl\u00e1daj\u00edc\u00ed jednor\u00e1zov\u00fd sr\u00e1\u017ekov\u00fd impulz do odtokov\u00e9 vlny. Parametry ur\u010duj\u00edc\u00ed tvar hydrogramu lze odvodit \u010dasto z\u00a0hydromorfologick\u00fdch charakteristik povod\u00ed, nap\u0159\u00edklad maxim\u00e1ln\u00ed d\u00e9lky odtokov\u00e9 dr\u00e1hy a\u00a0pr\u016fm\u011brn\u00e9ho sklonu povod\u00ed.<\/p>\n<p>Velkou v\u00fdhodou metody SCS-CN je jej\u00ed v\u00fdpo\u010detn\u00ed jednoduchost umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed automatizaci a\u00a0rychl\u00fd v\u00fdpo\u010det. Samotn\u00e9 prost\u0159ed\u00ed HMS obsahuje modul pro citlivostn\u00ed anal\u00fdzy, v\u00a0n\u011bm\u017e si u\u017eivatel m\u016f\u017ee snadno definovat rozsah a\u00a0statistick\u00e9 rozd\u011blen\u00ed hodnot vybran\u00e9ho parametru a\u00a0\u0159\u00e1dov\u011b b\u011bhem minut vy\u010d\u00edslit stovky realizac\u00ed. V\u00fdsledkem je pak jednoduch\u00e9 statistick\u00e9 zobrazen\u00ed rozptylu a\u00a0charakteristik modelovan\u00fdch hydrogram\u016f, p\u0159\u00edpadn\u011b je mo\u017en\u00e9 cel\u00fd soubor realizac\u00ed exportovat a\u00a0zpracovat v\u00a0integrovan\u00e9 prohl\u00ed\u017ee\u010dce DSS Vue (viz <em>obr. 2<\/em>) nebo extern\u00edm softwaru.<\/p>\n<h3>SMODERP<\/h3>\n<p>Tento fyzik\u00e1ln\u011b zalo\u017een\u00fd sr\u00e1\u017eko-odtokov\u00fd model je p\u0159\u00edmo zac\u00edlen na navrhov\u00e1n\u00ed drobn\u00fdch staveb v\u00a0krajin\u011b. Jedn\u00e1 se o\u00a0epizodn\u00ed model, jeho\u017e v\u00fdsledky lze vyu\u017e\u00edt k\u00a0z\u00edsk\u00e1n\u00ed n\u00e1vrhov\u00fdch hydrologick\u00fdch parametr\u016f. V\u00a0modelu jsou zahrnuty procesy infiltrace (Philipova rovnice) i\u00a0povrchov\u00e9 retence. Tento model se v\u00a0podob\u011b profilov\u00e9 verze (1D) objevuje v\u00a0p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edch metodik\u00e1ch, nap\u0159. [9, 10]. Model v\u00a0profilov\u00e9 verzi je dostupn\u00fd na str\u00e1nk\u00e1ch Katedry hydromeliorac\u00ed a\u00a0krajinn\u00e9ho in\u017een\u00fdrstv\u00ed, Fakulty stavebn\u00ed, \u010cVUT v\u00a0Praze (storm.fsv.cvut.cz). V\u00fdvoj profilov\u00e9 verze modelu byl ji\u017e ukon\u010den a\u00a0byl nahrazen prostorov\u00fdm \u0159e\u0161en\u00edm (2D), v\u00a0n\u011bm\u017e jsou krom\u011b plo\u0161n\u00e9ho odtoku zahrnuty procesy soust\u0159ed\u011bn\u00e9ho odtoku v\u00a0r\u00fdh\u00e1ch a\u00a0odtok ve vodn\u00edch toc\u00edch.<\/p>\n<p>Nov\u011b vyv\u00edjen\u00e1 verze modelu SMODERP 2D je koncipov\u00e1na tak, aby bylo mo\u017en\u00e9 vyu\u017e\u00edt b\u011b\u017en\u011b dostupn\u00e1 data o\u00a0p\u016fd\u011b, vegetaci a\u00a0morfologii. Doporu\u010den\u00e9 st\u0159edn\u00ed hodnoty jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed manu\u00e1lu k\u00a0modelu. Sou\u010dasn\u00e1 verze vyu\u017e\u00edv\u00e1 prost\u0159ed\u00ed ArcGIS, do budoucna je pl\u00e1nov\u00e1no poskytnut\u00ed verze modelu pro voln\u011b dostupn\u00e9 GIS prost\u0159ed\u00ed (QGIS, GRASS).<\/p>\n<p>V\u00fdhodou modelu je pln\u011b distribuovan\u00fd p\u0159\u00edstup a\u00a0fyzik\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edstup umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed detailn\u011bj\u0161\u00ed anal\u00fdzu modelovan\u00e9ho \u00fazem\u00ed, jeho\u017e heterogenitu nejsou celistv\u00e9 modely schopn\u00e9 zohlednit. V\u00a0neposledn\u00ed \u0159ad\u011b je to pak otev\u0159enost k\u00f3du a\u00a0do budoucna i\u00a0nez\u00e1vislost na komer\u010dn\u00edch platform\u00e1ch. V\u00a0sou\u010dasn\u00e9 verzi je prozat\u00edm velkou nev\u00fdhodou zna\u010dn\u00e1 \u010dasov\u00e1 n\u00e1ro\u010dnost v\u00fdpo\u010dtu (\u0159\u00e1dov\u011b hodiny pro mal\u00e9 povod\u00ed). S\u00a0t\u00edm je spojena i\u00a0n\u00e1ro\u010dnost p\u0159\u00edpadn\u00e9 citlivostn\u00ed anal\u00fdzy, \u010das nutn\u00fd k\u00a0jej\u00edmu proveden\u00ed geometricky nar\u016fst\u00e1 s\u00a0po\u010dtem voln\u00fdch parametr\u016f a\u00a0po\u010dtem realizac\u00ed.<\/p>\n<h3>MikeSHE<\/h3>\n<p>Jedn\u00e1 se o\u00a0jeden z\u00a0modul\u016f rodiny MIKE od d\u00e1nsk\u00e9ho giganta DHI s\u00a0celosv\u011btovou p\u016fsobnost\u00ed v\u00a0oblasti vodn\u00edho hospoda\u0159en\u00ed a\u00a0pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed. Zam\u011b\u0159en\u00fd je na modelov\u00e1n\u00ed proces\u016f v\u00a0povod\u00ed pomoc\u00ed prostorov\u011b distribuovan\u00e9ho fyzik\u00e1ln\u00edho p\u0159\u00edstupu. V\u00a0z\u00e1vislosti na zakoupen\u00e9 licenci si m\u016f\u017ee u\u017eivatel vybrat z\u00a0cel\u00e9 palety v\u00fdpo\u010detn\u00edch metod, nap\u0159\u00edklad v\u00a0oblasti infiltrace od jednoduch\u00fdch koncept\u016f p\u0159es metodu Green&amp;Ampt a\u017e po Richardsovu rovnici v\u010detn\u011b preferen\u010dn\u00edho proud\u011bn\u00ed v\u00a0makrop\u00f3rech. Nesaturovan\u00e1 z\u00f3na je jako v\u00a0naprost\u00e9 v\u011bt\u0161in\u011b model\u016f zam\u011b\u0159en\u00fdch na hydrologii povod\u00ed \u0159e\u0161ena pouze v\u00a01D, ani MikeSHE tedy nen\u00ed schopen modelovat later\u00e1ln\u00ed slo\u017eky podpovrchov\u00e9ho odtoku. Hlavn\u00ed devizou tohoto modelu je pr\u00e1v\u011b zm\u00edn\u011bn\u00e1 komplexnost \u0159e\u0161en\u00ed, kter\u00e1 je v\u0161ak vykoupena n\u00e1roky na vstupn\u00ed data. Za hlavn\u00ed nev\u00fdhodu lze pova\u017eovat po\u0159izovac\u00ed cenu, kter\u00e1 prakticky znemo\u017e\u0148uje pou\u017eit\u00ed v\u00a0b\u011b\u017en\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch \u010desk\u00e9 projekce a\u00a0pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed. Z\u00a0hlediska v\u00fdpo\u010detn\u00edho v\u00fdkonu je na tom MikeSHE d\u00edky sv\u00e9mu dlouh\u00e9mu a\u00a0podporovan\u00e9mu v\u00fdvoji o\u00a0pozn\u00e1n\u00ed l\u00e9pe ne\u017e autorsk\u00fd v\u00fdzkumn\u00fd SMODERP, v\u00fdpo\u010det pr\u016fm\u011brn\u00e9 sr\u00e1\u017eko-odtokov\u00e9 ud\u00e1losti na st\u0159edn\u011b komplikovan\u00e9m modelu mal\u00e9ho\u00a0povod\u00ed je ot\u00e1zkou des\u00edtky minut. D\u00edky tomu je realizace citlivostn\u00ed anal\u00fdzy na rozs\u00e1hlej\u0161\u00edm setu vstupn\u00edch sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f l\u00e9pe provediteln\u00e1, ale jako ka\u017ed\u00fd fyzik\u00e1ln\u00ed model i\u00a0MikeSHE m\u00e1 sv\u00e9 limity z\u00a0hlediska geometrick\u00e9ho n\u00e1r\u016fstu v\u00fdpo\u010detn\u00ed doby s\u00a0po\u010dtem sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f.<\/p>\n<a href=\"http:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-2.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-4454];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"552\" class=\"alignnone size-full wp-image-4378 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-2.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-2.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-2-300x207.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-2-768x530.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/552;\" \/><\/a>\n<h6>Obr.\u00a02. V\u00a0prost\u0159ed\u00ed softwaru DSS Vue u\u017eivatelsky upraven\u00e1 vizualizace medi\u00e1n\u016f a\u00a0extr\u00e9mn\u00edch obalov\u00fdch k\u0159ivek odtokov\u00fdch hydrogram\u016f pro sady simulac\u00ed z\u00a0HMS, barevn\u011b odli\u0161eny sc\u00e9n\u00e1\u0159e pro CN1 (modr\u00e1), CN2 (\u017elut\u00e1) a\u00a0CN3 (\u010derven\u00e1)<br \/>\nFig. 2. In DSS Vue environment adjusted visualization of medians and extreme envelope curves of hydrographs for three sets of simulations in HMS; particular sets of scenarios with CN values for API from 1 to 3 filled with blue, yellow and red, respectively<\/h6>\n<h3>Zdrojov\u00e1 data a\u00a0tvorba v\u00fdpo\u010detn\u00edch sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f<\/h3>\n<p>Ve v\u0161ech vybran\u00fdch n\u00e1stroj\u00edch (HMS, MikeSHE, SMODERP) byly sestaveny modely p\u011bti charakteristick\u00fdch povod\u00ed: B\u00fdkovick\u00e9ho potoka (1), Struha\u0159ovsk\u00e9ho potoka (2), Chouzav\u00e9 (3), \u0160kvoreck\u00e9ho (4) a\u00a0Halounsk\u00e9ho potoka (5). Tato povod\u00ed byla vybr\u00e1na jako charakteristi\u010dt\u00ed z\u00e1stupci t\u0159\u00edd povod\u00ed vze\u0161l\u00fdch z\u00a0klasifikace, kter\u00e1 je pops\u00e1na v\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm \u010dl\u00e1nku, tamt\u00e9\u017e je zn\u00e1zorn\u011bna poloha povod\u00ed v\u00a0r\u00e1mci \u010cR. Z\u00e1kladn\u00ed charakteristiky reprezentativn\u00edch povod\u00ed uv\u00e1d\u00ed <em>tabulka 2<\/em>. Modely t\u011bchto povod\u00ed byly zat\u00ed\u017eeny 30 variantami sr\u00e1\u017ekov\u00fdch hyetogram\u016f, jednotliv\u00e9 varianty sest\u00e1valy z\u00a0kombinac\u00ed 6 bezrozm\u011brn\u00fdch n\u00e1vrhov\u00fdch hyetogram\u016f aplikovan\u00fdch na 5 celkov\u00fdch \u00fahrn\u016f s\u00a0dobami opakov\u00e1n\u00ed 2, 5, 20, 50 a\u00a0100\u00a0let. N\u00e1vrhov\u00e9 \u00fahrny sr\u00e1\u017eek za 6\u00a0hodin byly z\u00edsk\u00e1ny metodou redukce [11] denn\u00edch \u00fahrn\u016f [12] a\u00a0pohybovaly se v\u00a0rozmez\u00ed od 29 do 88\u2008mm. Morfologick\u00e9 charakteristiky byly odvozov\u00e1ny pomoc\u00ed DMR 4G, polohopisn\u00e9 \u00fadaje ze ZABAGED. Detailn\u00ed charakteristiky a\u00a0jejich hodnoty byly zvoleny odli\u0161n\u011b pro jednotliv\u00e9 modely. Vzhledem k\u00a0podobn\u00fdm princip\u016fm model\u016f MikeSHE a\u00a0SMODERP byly pro tyto modely sc\u00e9n\u00e1\u0159e vytv\u00e1\u0159eny t\u00e9m\u011b\u0159 identicky a\u017e na drobn\u00e9 rozd\u00edly v\u00a0infiltra\u010dn\u00ed rutin\u011b a\u00a0rutin\u011b pro v\u00fdpo\u010det korytov\u00e9ho odtoku. Kv\u016fli zna\u010dn\u011b del\u0161\u00ed v\u00fdpo\u010detn\u00ed dob\u011b ve SMODERP byl pro tento model vybr\u00e1n jen kontroln\u00ed vzorek sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f sestaven\u00fdch pro MikeSHE.<\/p>\n<a href=\"http:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-3.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-4454];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"608\" class=\"alignnone size-full wp-image-4379 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-3.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-3.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-3-300x228.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-3-768x584.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/608;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 3. Nekonzistentn\u00ed vstupn\u00ed vrstva zrnitosti p\u016fdy pro model povod\u00ed Halounsk\u00e9ho potoka ilustruj\u00edc\u00ed problematick\u00e9 propojen\u00ed prostorov\u00fdch datab\u00e1z\u00ed pro lesn\u00ed a\u00a0zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u016fdy<br \/>\nFig. 3. Inconsistent soil texture dataset as the input for the model of Halounsky stream catchment illustrates the intricate linking of two available source datasets \u2013 one for the agricultural land, other for forests<\/h6>\n<p>Pro modelov\u00e1n\u00ed infiltrace ve fyzik\u00e1ln\u00edch modelech jsou kl\u00ed\u010dov\u00fdm vstupem hydraulick\u00e9 charakteristiky p\u016fd, zejm\u00e9na (a\u00a0\u010dasto pouze ona) nasycen\u00e1 hydraulick\u00e1 vodivost. Tato veli\u010dina je z\u00e1visl\u00e1 na \u0159ad\u011b p\u016fdn\u00edch charakteristik, nej\u010dast\u011bji je vztahov\u00e1na k\u00a0jej\u00edmu zrnitostn\u00edmu slo\u017een\u00ed. Regionalizovan\u00e9 informace o\u00a0zrnitosti p\u016fd lze v\u00a0\u010cR sice z\u00edskat pouze synt\u00e9zou z\u00a0v\u00edce datov\u00fdch zdroj\u016f, zejm\u00e9na kv\u016fli rozd\u011blen\u00ed p\u016fdn\u00edho fondu na lesn\u00ed a\u00a0zem\u011bd\u011blskou p\u016fdu. Pro modelov\u00e1n\u00ed zde byla propojena data o\u00a0zrnitosti ornice z\u00a0komplexn\u00edho pr\u016fzkumu p\u016fd podle V\u00daMOP [13] a\u00a0zrnitosti lesn\u00edch p\u016fd vzta\u017een\u00e9 k\u00a0lesn\u00edm typ\u016fm z\u00edskan\u00e9 od \u00daHUL\u00a0[14]. Propojen\u00ed v\u0161ech t\u011bchto podklad\u016f nen\u00ed trivi\u00e1ln\u00ed \u00falohou a\u00a0zan\u00e1\u0161\u00ed do modelov\u00e1n\u00ed \u0159adu nep\u0159esnost\u00ed a\u00a0nejistot (viz <em>obr. 3<\/em>), nap\u0159. kv\u016fli nesouladu v\u00a0klasifikaci p\u016fd na lesn\u00ed (USDA) a\u00a0zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u016fd\u011b (Nov\u00e1kova klasifikace). Podrobn\u00fd popis \u0159e\u0161en\u00ed pou\u017eit\u00e9ho ve zm\u00edn\u011bn\u00e9m projektu v\u0161ak jde za r\u00e1mec tohoto p\u0159\u00edsp\u011bvku.<\/p>\n<h4>Sc\u00e9n\u00e1\u0159e pro MikeSHE a\u00a0SMODERP<\/h4>\n<p>Vedle parametr\u016f z\u00e1t\u011b\u017eov\u00e9 sr\u00e1\u017eky byly p\u0159i tvorb\u011b sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f pro citlivostn\u00ed anal\u00fdzu v\u00a0MikeSHE a\u00a0SMODERP vybr\u00e1ny n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed parametry:<\/p>\n<ul>\n<li>nasycen\u00e1 hydraulick\u00e1 vodivost p\u016fd,<\/li>\n<li>po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed nasycen\u00ed p\u016fdy,<\/li>\n<li>drsnost povrchu pro transformaci povrchov\u00e9ho odtoku,<\/li>\n<li>povrchov\u00e1 retence,<\/li>\n<li>intercepce,<\/li>\n<li>z\u00e1kladn\u00ed parametry pro transformaci v\u00a0korytech.<\/li>\n<\/ul>\n<p>Vstupy pro sc\u00e9n\u00e1\u0159e fyzik\u00e1ln\u00edch model\u016f nemohly b\u00fdt stanoveny na z\u00e1klad\u011b rozd\u011blen\u00ed skute\u010dn\u00fdch hodnot v\u00a0r\u00e1mci \u010cR. Prvn\u00edm d\u016fvodem je v\u00fdpo\u010detn\u00ed doba vybran\u00fdch fyzik\u00e1ln\u00edch model\u016f, kter\u00e1 neumo\u017e\u0148uje v\u00a0rozumn\u00e9m \u010dase v\u00fdpo\u010det \u0159\u00e1dov\u011b stovek tis\u00edc\u016f sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f, jako bylo pozd\u011bji realizov\u00e1no v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b HMS. Druh\u00fdm a\u00a0z\u00e1sadn\u011bj\u0161\u00edm omezen\u00edm je velmi limitovan\u00e1 dostupnost vstupn\u00edch dat. Nap\u0159\u00edklad plo\u0161n\u00e1 data o\u00a0hodnot\u00e1ch hydraulick\u00e9 vodivosti p\u016fd v\u00a0\u010cR neexistuj\u00ed a\u00a0plo\u0161n\u011b konzistentn\u00ed datab\u00e1ze zrnitostn\u00edho slo\u017een\u00ed \u2013 jej\u00ed nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1stupn\u00e9 veli\u010diny \u2013 tak\u00e9 ne. Proto byla citlivostn\u00ed anal\u00fdza pojata jako anal\u00fdza kombinac\u00ed n\u011bkolika kategorick\u00fdch stav\u016f na konkr\u00e9tn\u00edch, ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fdch p\u011bti charakteristick\u00fdch povod\u00edch, pro n\u011b\u017e bylo re\u00e1ln\u00e9 v\u00a0r\u00e1mci projektu podkladov\u00e1 data shrom\u00e1\u017edit.<\/p>\n<h5>Tabulka 2. Reprezentativn\u00ed povod\u00ed a\u00a0jejich z\u00e1kladn\u00ed charakteristiky<br \/>\nTable 2. Representative catchments and their main characteristics<\/h5>\n<a href=\"http:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-tabulka-2.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-4454];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"204\" class=\"alignnone size-full wp-image-4387 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-tabulka-2.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-tabulka-2.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-tabulka-2-300x77.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-tabulka-2-768x196.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/204;\" \/><\/a>\n<p>V\u00a0r\u00e1mci \u0159e\u0161en\u00e9ho projektu byly na z\u00e1klad\u011b nejnov\u011bj\u0161\u00edch evropsk\u00fdch p\u016fdn\u00edch datab\u00e1z\u00ed a\u00a0publikovan\u00fdch pedotransferov\u00fdch funkc\u00ed [15, 16] p\u0159evzaty pr\u016fm\u011brn\u00e9 hodnoty nasycen\u00e9 hydraulick\u00e9 vodivosti (<em>Ks<\/em>) v\u010detn\u011b odhadu rozptylu pro hlavn\u00ed p\u016fdn\u00ed druhy, kter\u00e9 ilustruje <em>obr.\u00a04<\/em>. Na ka\u017ed\u00e9m z\u00a0charakteristick\u00fdch povod\u00ed byly uva\u017eov\u00e1ny t\u0159i skupiny sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f: s\u00a0pr\u016fm\u011brnou hodnotou <em>Ks<\/em> (mean0) a\u00a0s\u00a0dv\u011bma krajn\u00edmi hodnotami dan\u00fdmi sm\u011brodatnou odchylkou (m-STD, m+STD) pro ka\u017ed\u00fd p\u016fdn\u00ed druh v\u00a0povod\u00ed se re\u00e1ln\u011b vyskytuj\u00edc\u00ed.<\/p>\n<h4>Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed nasycenost p\u016fdy<\/h4>\n<p>Obdobn\u011b jako v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b hydraulick\u00fdch vodivost\u00ed byly ur\u010deny t\u0159i varianty po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edch podm\u00ednek od nejm\u00e9n\u011b po nejv\u00edce \u201enasycen\u00fd\u201d sc\u00e9n\u00e1\u0159 IC1\u20133. Zp\u016fsob implementace ve fyzik\u00e1ln\u00edch modelech byl kv\u016fli odli\u0161n\u00e9 infiltra\u010dn\u00ed rutin\u011b rozd\u00edln\u00fd. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b MikeSHE a\u00a0j\u00edm pou\u017eit\u00e9 infiltra\u010dn\u00ed metody Green&amp;Ampt byly definov\u00e1ny t\u0159i hodnoty po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed vlhkosti p\u0159i 10, 50 a\u00a090\u00a0% saturace efektivn\u00edho p\u00f3rov\u00e9ho prostoru a\u00a0jim odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed hodnoty sac\u00edho tlaku na \u010dele zvlh\u010den\u00ed. V\u00a0modelu SMODERP pou\u017eit\u00e1 Philipova rovnice pak po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed nasycenost zohled\u0148uje pomoc\u00ed hodnoty sorptivity. Jej\u00ed hodnoty byly zvoleny tak, aby modelovan\u00fd pr\u016fb\u011bh infiltrace odpov\u00eddal such\u00e9mu, st\u0159edn\u011b a\u00a0vysoce nasycen\u00e9mu stavu p\u016fdy.<\/p>\n<h4>Drsnost povrchu a\u00a0intercepce<\/h4>\n<p>Podkladem pro prostorov\u00e9 rozlo\u017een\u00ed drsnost\u00ed p\u016fdn\u00edho povrchu a\u00a0intercepce bylo dev\u011bt kategori\u00ed p\u016fdn\u00edho pokryvu odvozen\u00fdch ze ZABAGED: orn\u00e1 p\u016fda, travn\u00ed porosty, ostatn\u00ed zele\u0148, vodn\u00ed plochy, sady, k\u0159ovinat\u00e9 porosty, lesn\u00ed porosty, antropogenn\u00ed a\u00a0zpevn\u011bn\u00e9 plochy, zahrady. Prostorov\u00e9 rozlo\u017een\u00ed obou veli\u010din bylo uva\u017eov\u00e1no nem\u011bnn\u00e9, hodnoty zpr\u016fm\u011brov\u00e1ny z\u00a0n\u011bkolika zdroj\u016f [17\u201319]. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b drsnosti povrchu byly pou\u017eity t\u0159i sc\u00e9n\u00e1\u0159e: n\u00edzk\u00e1 (nL), pr\u016fm\u011brn\u00e1 (n0) a\u00a0vysok\u00e1 drsnost (nH). Intercepce byla uva\u017eov\u00e1na pouze ve dvou variant\u00e1ch: z\u00e1kladn\u00ed \u010di vysok\u00e1 (IH) a\u00a0n\u00edzk\u00e1, resp. nulov\u00e1 (IL).<\/p>\n<h4>Parametry transformace v\u00a0korytech<\/h4>\n<p>Pro v\u00fdpo\u010det korytov\u00e9ho pr\u016ftoku je model MikeSHE prov\u00e1z\u00e1n s\u00a0hydraulick\u00fdm modelem MikeHydro (d\u0159\u00edve Mike11), kter\u00fd \u0159e\u0161\u00ed 1D proud\u011bn\u00ed na z\u00e1klad\u011b podrobn\u00e9ho pod\u00e9ln\u00e9ho profilu nivelety dna a\u00a0p\u0159\u00ed\u010dn\u00fdch profil\u016f. Pod\u00e9ln\u00fd profil byl ve v\u0161ech charakteristick\u00fdch povod\u00edch odvozen na z\u00e1klad\u011b vyhlazen\u00e9ho DMR4G [20] agregovan\u00e9ho z\u00a0rozli\u0161en\u00ed 5 na 10\u2008m. P\u0159\u00ed\u010dn\u00e9 profily byly pou\u017eity syntetick\u00e9, v\u00a0podob\u011b slo\u017een\u00fdch lichob\u011b\u017en\u00edkov\u00fdch profil\u016f s\u00a0odstup\u0148ovan\u00fdmi \u0161\u00ed\u0159kami a\u00a0hloubkami. Drsnost koryta byla uva\u017eov\u00e1na ve dvou variant\u00e1ch: sc\u00e9n\u00e1\u0159e \u201eFAST\u201c reprezentuj\u00ed sp\u00ed\u0161e hydraulicky hlad\u0161\u00ed, udr\u017eovan\u00e9 koryto s\u00a0Manningovou drsnost\u00ed kynety a\u00a0berem <em>n<\/em> = 0,02, resp. 0,025, kter\u00e9 vodu z\u00a0povod\u00ed odv\u00e1d\u00ed rychleji a\u00a0m\u00e9n\u011b odtok transformuj\u00ed. Sc\u00e9n\u00e1\u0159e \u201eSLOW\u201c oproti tomu p\u0159edstavuj\u00ed p\u0159\u00edrod\u011b bli\u017e\u0161\u00ed, m\u00e9n\u011b udr\u017eovan\u00e9 koryto s\u00a0drsnostmi kynety a\u00a0berem <em>n<\/em> = 0,03, resp. 0,035.<\/p>\n<p>V\u00a0modelu SMODERP byl pod\u00e9ln\u00fd profil vodn\u00edch tok\u016f odvozen obdobn\u011b jako u\u00a0modelu MikeSHE. Koryto v\u0161ak bylo zjednodu\u0161eno na jednoduchou obd\u00e9ln\u00edkovou kynetu, jej\u00ed\u017e\u00a0Manningova drsnost byla volena rovn\u011b\u017e ve dvou variant\u00e1ch a\u00a0shodn\u011b s\u00a0modelem MikeSHE, tedy <em>n<\/em> = 0,02 pro variantu \u201eFAST\u201c a\u00a00,03 pro variantu \u201eSLOW\u201c.<\/p>\n<h4>V\u00fdsledn\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e pro fyzik\u00e1ln\u00ed modely<\/h4>\n<p>P\u0159i uv\u00e1\u017een\u00ed p\u011bti charakteristick\u00fdch povod\u00ed, 30 sr\u00e1\u017ekov\u00fdch sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f, po t\u0159ech variant\u00e1ch propustnosti p\u016fd, po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edch nasycenost\u00ed p\u016fdy a\u00a0povrchov\u00fdch drsnost\u00ed a\u00a0p\u0159i dvou variant\u00e1ch povrchov\u00e9 retence, intercepce a\u00a0drsnost\u00ed pro odtok v\u00a0korytech je mo\u017en\u00e9 sestavit celkem 32\u00a0400 sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f. Po v\u00fdpo\u010dtu reprezentativn\u00edho vzorku 1 080 sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f (v\u0161echny sc\u00e9n\u00e1\u0159e pro jedno povod\u00ed, jednu variantu drsnost\u00ed v\u00a0plo\u0161e povod\u00ed a\u00a0jednu variantu korytov\u00e9ho odtoku) byla po p\u0159edb\u011b\u017en\u00e9 anal\u00fdze v\u00fdsledk\u016f vy\u0161krtnuta cel\u00e1 polovina zbyl\u00fdch sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f s\u00a0nulovou hodnotou intercepce, nebo\u0165 tento parametr byl shled\u00e1n jako prakticky nev\u00fdznamn\u00fd. V\u00fdsledn\u00fd po\u010det sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f po t\u00e9to redukci klesl na 16\u00a0740.<\/p>\n<h3>Sc\u00e9n\u00e1\u0159e pro HEC-HMS<\/h3>\n<p>Pro obs\u00e1hlost proveden\u00e9 citlivostn\u00ed anal\u00fdzy se tento p\u0159\u00edsp\u011bvek v\u011bnuje zejm\u00e9na v\u00fdstup\u016fm z\u00a0fyzik\u00e1ln\u00edch model\u016f. Proto zde pro \u00faplnost bude uveden jen stru\u010dn\u00fd popis tvorby sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f pro HMS. Krom\u011b parametr\u016f z\u00e1t\u011b\u017eov\u00e9 sr\u00e1\u017eky byly v\u00a0modelu HMS zohledn\u011bny n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed parametry:<\/p>\n<ul>\n<li>hodnota CN,<\/li>\n<li>pod\u00edl nepropustn\u00fdch ploch v\u00a0%,<\/li>\n<li>doba zpo\u017ed\u011bn\u00ed,<\/li>\n<li>po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed podm\u00ednky podle IPS,<\/li>\n<li>pod\u00edl po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed ztr\u00e1ty v\u016f\u010di maxim\u00e1ln\u00ed pot. retenci \u03bb.<\/li>\n<\/ul>\n<p>V\u00a0r\u00e1mci ka\u017ed\u00e9 t\u0159\u00eddy povod\u00ed podle proveden\u00e9 klasifikace byly ur\u010deny statistick\u00e9 parametry rozd\u011blen\u00ed hodnot CN, doby zpo\u017ed\u011bn\u00ed a\u00a0procenta nepropustn\u00fdch ploch. Tyto parametry byly pou\u017eity pro n\u00e1hodn\u00e9 generov\u00e1n\u00ed sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f v\u00a0HMS. Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed podm\u00ednky byly zohledn\u011bny pomoc\u00ed indexu p\u0159edchoz\u00edch sr\u00e1\u017eek ve t\u0159ech variant\u00e1ch IPS 1 a\u017e IPS 3. Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed ztr\u00e1ta Ia je v\u00a0metod\u011b SCS-CN stanovena jako pod\u00edl maxim\u00e1ln\u00ed potenci\u00e1ln\u00ed retence. Tento pod\u00edl byl uva\u017eov\u00e1n ve t\u0159ech variant\u00e1ch ve v\u00fd\u0161i 10, 20 a\u00a025\u00a0%. V\u00a0celkov\u00e9m \u00fahrnu bylo sestaveno 45 submodel\u016f povod\u00ed a\u00a0v\u00a0ka\u017ed\u00e9m z\u00a0nich vy\u010d\u00edsleno 500 realizac\u00ed. To p\u0159i 30 variant\u00e1ch z\u00e1t\u011b\u017eov\u00e9 sr\u00e1\u017eky p\u0159edstavuje 675 000 simulac\u00ed.<\/p>\n<a href=\"http:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-4.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-4454];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"822\" class=\"alignnone size-full wp-image-4380 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-4.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-4.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-4-292x300.jpg 292w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-4-768x789.jpg 768w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-4-32x32.jpg 32w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-4-50x50.jpg 50w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/822;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 4. St\u0159edn\u00ed hodnoty a\u00a0sm\u011brodatn\u00e9 odchylky k\u0159ivky hydraulick\u00e9 vodivosti hrubozrnn\u00e9 p\u016fdy v\u00a0z\u00e1vislosti na sac\u00edm tlaku podle W\u00f6stena [16]; pro hodnotu <em>h = 0<\/em> odpov\u00edd\u00e1 nasycen\u00e9 hydraulick\u00e9 vodivosti, patrn\u00fd je rozptyl v\u00a0rozsahu stovek cm\/d<br \/>\nFig. 4. Means and standard deviations of the K(h) curve for coarse textured soils according to W\u00f6sten [16]; for the soil suction head <em>h = 0<\/em> the values correspond to the saturated hydraulic conductivity; there is an obvious variance in the range of hundred cm\/day<\/h6>\n<h2>V\u00fdsledky a\u00a0diskuse<\/h2>\n<p>V\u00fd\u0161e popsan\u00e9 soubory sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f daly vzniknout zna\u010dn\u011b rozs\u00e1hl\u00e9 sad\u011b v\u00fdstup\u016f, jejich\u017e pln\u00e1 anal\u00fdza je mimo mo\u017enosti tohoto p\u0159\u00edsp\u011bvku. Zde budou proto uvedeny jen hlavn\u00ed poznatky. Prezentov\u00e1ny jsou ve dvou podkapitol\u00e1ch. Nejprve je uvedeno srovn\u00e1n\u00ed t\u0159ech pou\u017eit\u00fdch model\u016f s\u00a0akcentem na identifikaci kl\u00ed\u010dov\u00fdch prom\u011bnn\u00fdch. Pot\u00e9 n\u00e1sleduje podrobn\u00e1 citlivostn\u00ed anal\u00fdza v\u00fdstup\u016f z\u00a0fyzik\u00e1ln\u00edho modelu MikeSHE se zam\u011b\u0159en\u00edm na vliv \u010dasov\u00e9ho pr\u016fb\u011bhu sr\u00e1\u017eek.<\/p>\n<h3>Srovn\u00e1n\u00ed model\u016f<\/h3>\n<p>P\u0159\u00edm\u00e9 srovn\u00e1n\u00ed v\u0161ech t\u0159\u00ed pou\u017eit\u00fdch model\u016f je komplikovan\u00e9 kv\u016fli nejednozna\u010dn\u00e9mu p\u0159i\u0159azen\u00ed odpov\u00eddaj\u00edc\u00edch sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f mezi konceptu\u00e1ln\u00edm HMS a\u00a0fyzik\u00e1ln\u00edmi modely. Z\u00e1t\u011b\u017eov\u00e9 stavy (parametry sr\u00e1\u017eky) a\u00a0charakteristick\u00e1 povod\u00ed byla sice pou\u017eita identick\u00e1, ale vztah mezi hydrologick\u00fdmi a\u00a0dal\u0161\u00edmi parametry povod\u00ed u\u00a0HMS (CN, Ia, IPS) a\u00a0fyzik\u00e1ln\u00edch model\u016f (vodivosti p\u016fd, hodnoty retence a\u00a0intercepce, po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed podm\u00ednky) je mo\u017en\u00e9 ur\u010dit pouze kvalitativn\u011b. Jako sob\u011b odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed bylo vybr\u00e1no 150 simulac\u00ed (5 povod\u00ed\u00a0\u00d7\u00a05 dob opakov\u00e1n\u00ed\u00a0\u00d7\u00a06 typ\u016f\u00a0sr\u00e1\u017eek), p\u0159i\u010dem\u017e ve sc\u00e9n\u00e1\u0159\u00edch v\u00a0HMS byl pou\u017eit druh\u00fd, pr\u016fm\u011brn\u00fd stav nasycen\u00ed IPS2 pro odvozen\u00ed hodnot CN a\u00a0nej\u010dast\u011bji pou\u017e\u00edvan\u00fd pom\u011br \u03bb pro stanoven\u00ed po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed ztr\u00e1ty ve v\u00fd\u0161i 20\u00a0% maxim\u00e1ln\u00ed potenci\u00e1ln\u00ed retence povod\u00ed (odvozen\u00e9 z\u00a0CN podle platn\u00fdch vztah\u016f).<\/p>\n<a href=\"http:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-5.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-4454];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"750\" class=\"alignnone size-full wp-image-4381 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-5.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-5.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-5-300x281.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-5-768x720.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/750;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 5. Odtokov\u00e9 v\u00fd\u0161ky modelovan\u00e9 v\u00a0HMS (H), MikeSHE (M) a\u00a0SMODERP (S) ve 150 z\u00e1kladn\u00edch sr\u00e1\u017eko-odtokov\u00fdch sc\u00e9n\u00e1\u0159\u00edch (povod\u00ed 1 a\u017e 5, doby opakov\u00e1n\u00ed N = 2 a\u017e 100\u00a0let, typy sr\u00e1\u017eek A\u00a0a\u017e F)<br \/>\nFig. 5. Runoff depths modelled by HMS (H), MikeSHE (M) and SMODERP (S) in basic set of 150 scenarios (catchments 1\u20135, rainfall return periods N = 2\u2013100 years and temporal patterns A\u2013F)<\/h6>\n<p>U\u00a0fyzik\u00e1ln\u00edch model\u016f pak byl zvolen sc\u00e9n\u00e1\u0159 s\u00a0pr\u016fm\u011brn\u00fdmi hodnotami hydraulick\u00e9 vodivosti p\u016fd uv\u00e1d\u011bn\u00fdmi v\u00a0literatu\u0159e pro p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 zrnitostn\u00ed t\u0159\u00eddy, po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edmi podm\u00ednkami IC2 odpov\u00eddaj\u00edc\u00edmi pr\u016fm\u011brn\u00e9mu nasycen\u00ed p\u016fd, voln\u00fdm prostorem pro povrchovou retenci i\u00a0intercepci a\u00a0\u201erychl\u00e9\u201d variant\u011b transformace korytov\u00e9ho odtoku, kter\u00e1 odpov\u00edd\u00e1 zkapacitn\u011bn\u00fdm a\u00a0udr\u017eovan\u00fdm koryt\u016fm.<\/p>\n<p>Na grafech na <em>obr. 5<\/em> jsou vyneseny odtokov\u00e9 v\u00fd\u0161ky z\u00a0referen\u010dn\u00edch sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f na jednotliv\u00fdch povod\u00edch v\u00a0z\u00e1vislosti na dob\u011b opakov\u00e1n\u00ed a\u00a0tvaru sr\u00e1\u017eky. Na prvn\u00ed pohled jsou patrn\u00e9 konstantn\u00ed odtokov\u00e9 v\u00fd\u0161ky z\u00a0modelu HMS v\u00a0r\u00e1mci ka\u017ed\u00e9 doby opakov\u00e1n\u00ed. To potvrzuje zn\u00e1mou skute\u010dnost, \u017ee metoda SCS-CN nen\u00ed z\u00a0hlediska objemu odtoku citliv\u00e1 na pr\u016fb\u011bh z\u00e1t\u011b\u017eov\u00e9 sr\u00e1\u017eky. Oproti tomu oba fyzik\u00e1ln\u00ed modely vliv tvaru sr\u00e1\u017eky zohled\u0148uj\u00ed, na jednotliv\u00e9 typy pr\u016fb\u011bh\u016f reaguj\u00ed r\u016fzn\u011b. Nejvy\u0161\u0161\u00ed odtoky generuj\u00ed dva nejkoncentrovan\u011bj\u0161\u00ed typy A\u00a0a\u00a0B, nejni\u017e\u0161\u00ed rovnom\u011brn\u00e1 sr\u00e1\u017eka typu F. Typy C\u2013E jsou relativn\u011b rovnocenn\u00e9, pom\u011brn\u011b p\u0159ekvapiv\u00fd je ale z\u00a0nich \u010dasto ve vyvolan\u00fdch\u00a0odtokov\u00fdch v\u00fd\u0161k\u00e1ch dominuj\u00edc\u00ed typ E. Ten se z\u00a0nich sice vyzna\u010duje nejni\u017e\u0161\u00ed maxim\u00e1ln\u00ed intenzitou, ale p\u0159edstavuje z\u0159ejm\u011b nep\u0159\u00edznivou kombinaci vytrvalej\u0161\u00ed sr\u00e1\u017eky s\u00a0jedn\u00edm intenzivn\u011bj\u0161\u00edm vrcholem.<\/p>\n<p>Druh\u00fdm z\u0159eteln\u00fdm rysem na <em>obr. 5<\/em> jsou konzistentn\u011b ni\u017e\u0161\u00ed odtoky v\u00a0modelu HMS na p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b lesn\u00edch povod\u00edch 3 a\u00a05 oproti sp\u00ed\u0161e zem\u011bd\u011blsk\u00fdm povod\u00edm 1, 2 a\u00a04 (viz <em>tabulka 2<\/em>). Nap\u0159\u00ed\u010d v\u0161emi dobami opakov\u00e1n\u00ed odt\u00e9k\u00e1 z\u00a0povod\u00ed Chouzav\u00e9 (\u010d. 3) p\u011btina a\u017e \u010dtvrtina mno\u017estv\u00ed oproti \u0160kvoreck\u00e9mu potoku (\u010d. 4), v\u00a0povod\u00ed Halounsk\u00e9ho potoka (\u010d. 5) je to pak p\u0159ibli\u017en\u011b t\u0159etina. Oproti HMS jsou odtoky z\u00a0lesnat\u00fdch povod\u00ed Chouzav\u00e9 a\u00a0Halounsk\u00e9ho potoka v\u00a0modelu MikeSHE jen o\u00a0n\u011bco ni\u017e\u0161\u00ed ne\u017e u\u00a0prvn\u00edch dvou povod\u00ed a\u00a0srovnateln\u00e9 se \u010dtvrt\u00fdm \u2013 ve v\u0161ech t\u0159ech p\u0159\u00edpadech jsou tedy sp\u00ed\u0161e zem\u011bd\u011blsky vyu\u017e\u00edvan\u00e1 povod\u00ed s\u00a0pod\u00edlem lesn\u00edch ploch do 30\u00a0%. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b druh\u00e9ho fyzik\u00e1ln\u00edho modelu SMODERP jsou odtoky z\u00a0lesn\u00edch povod\u00ed znateln\u011b ni\u017e\u0161\u00ed ne\u017e u\u00a0prvn\u00edch dvou povod\u00ed, logicky v\u0161ak pouze u\u00a0sr\u00e1\u017eek s\u00a0ni\u017e\u0161\u00ed dobou opakov\u00e1n\u00ed a\u00a0zejm\u00e9na u\u00a0intenzivn\u00edch sr\u00e1\u017eek typu A\u00a0a\u00a0B. M\u00e9n\u011b koncentrovan\u00e9 typy a\u00a0vy\u0161\u0161\u00ed N-letosti produkuj\u00ed odtokov\u00e9 v\u00fd\u0161ky srovnateln\u00e9 s\u00a0ostatn\u00edmi povod\u00edmi. Obecn\u011b n\u00edzk\u00e1 citlivost obou fyzik\u00e1ln\u00edch model\u016f v\u016f\u010di zalesn\u011bn\u00fdm povod\u00edm je vhodn\u00fdm podkladem pro podrobn\u011bj\u0161\u00ed vyhodnocen\u00ed, kter\u00e9 jde nad r\u00e1mec tohoto p\u0159\u00edsp\u011bvku, a\u00a0jeho publikaci auto\u0159i p\u0159ipravuj\u00ed. Na tomto m\u00edst\u011b uve\u010fme zkr\u00e1cen\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed, \u017ee kl\u00ed\u010dovou roli zde hraje metoda v\u00fdpo\u010dtu infiltrace a\u00a0jej\u00ed parametrizace ve fyzik\u00e1ln\u00edch modelech. Ta v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b konzistentn\u00edho ur\u010den\u00ed zrnitosti p\u016fdy na lesn\u00ed a\u00a0zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u016fd\u011b \u017e\u00e1dn\u00fdm dal\u0161\u00edm zp\u016fsobem tyto dv\u011b dom\u00e9ny nerozli\u0161uje. To je rozd\u00edl od metody SCS-CN, kter\u00e1 implicitn\u011b pro lesn\u00ed porosty p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 ni\u017e\u0161\u00ed CN a\u00a0tedy vy\u0161\u0161\u00ed sr\u00e1\u017ekov\u00e9 ztr\u00e1ty.<\/p>\n<a href=\"http:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-6.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-4454];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"228\" class=\"alignnone size-full wp-image-4382 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-6.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-6.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-6-300x86.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-6-768x219.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/228;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 6. Odtokov\u00e9 v\u00fd\u0161ky Hq z\u00a0modelu MikeSHE oproti modelu SMODERP z\u00a0reprezentativn\u00edch povod\u00ed pro v\u0161echny N-letosti a\u00a0typy sr\u00e1\u017eek; \u010dern\u011b vynesena diagon\u00e1la, \u010derven\u011b regresn\u00ed p\u0159\u00edmka<br \/>\nFig. 6. Runoff depths Hq from the model MikeSHE against SMODERP from representative catchments, all rainfall return periods and temporal patterns; in black is the diagonal line (1 : 1), in red a\u00a0regression line<\/h6>\n<p>Posledn\u00edm v\u00fdznamn\u00fdm rysem na <em>obr. 5<\/em> jsou disproporce mezi modely. Mimo lesn\u00ed povod\u00ed d\u00e1v\u00e1 HMS a\u017e na v\u00fdjimky koncentrovan\u00fdch sr\u00e1\u017eek odtokov\u00e9 v\u00fd\u0161ky vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e MikeSHE a\u00a0relativn\u011b srovnateln\u00e9 jako SMODERP. Ten oproti Mike produkuje a\u017e na naprost\u00e9 v\u00fdjimky v\u017edy vy\u0161\u0161\u00ed odtokov\u00e9 v\u00fd\u0161ky, p\u0159esto\u017ee u\u00a0t\u011bchto dvou model\u016f je p\u0159i\u0159azen\u00ed sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f jednozna\u010dn\u00e9 a\u00a0v\u00a0parametrizaci se li\u0161\u00ed jen u\u00a0n\u011bkolika m\u00e1lo veli\u010din. Dvou i\u00a0v\u00edcen\u00e1sobn\u011b vy\u0161\u0161\u00ed odtoky ze SMODERP jsou z\u0159ejm\u00e9 zejm\u00e9na u\u00a0koncentrovan\u00fdch sr\u00e1\u017eek A\u00a0a\u00a0B a\u00a0p\u0159i n\u00edzk\u00fdch dob\u00e1ch opakov\u00e1n\u00ed (\u00fahrnech) sr\u00e1\u017eky. D\u00edky t\u00e9m\u011b\u0159 identicky definovan\u00fdm sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016fm je mo\u017en\u00e9 anal\u00fdzu rozd\u00edl\u016f v\u00a0t\u011bchto dvou modelech roz\u0161\u00ed\u0159it, p\u0159esto\u017ee v\u00a0modelu SMODERP byla vypo\u010dtena jen p\u0159ibli\u017en\u011b \u010dtvrtina sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f oproti MikeSHE. Vz\u00e1jemn\u011b vynesen\u00e9 odtokov\u00e9 v\u00fd\u0161ky u\u00a0srovnateln\u00fdch sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f na v\u0161ech p\u011bti povod\u00edch ukazuje graf na <em>obr. 6<\/em>. Z\u00a0n\u011bj jsou patrn\u00e9 odli\u0161n\u00e9 rozd\u00edly mezi modely nap\u0159\u00ed\u010d povod\u00edmi. T\u00e9m\u011b\u0159 v\u017edy d\u00e1v\u00e1 SMODERP vy\u0161\u0161\u00ed odtokov\u00e9 v\u00fd\u0161ky na povod\u00ed Halounsk\u00e9ho potoka (224\u00a0sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f, R<sup>2<\/sup> = 0,91), shoda model\u016f reprezentovan\u00e1 \u010dervenou regresn\u00ed k\u0159ivkou se pak bl\u00ed\u017e\u00ed k\u00a0ide\u00e1ln\u00ed (\u010dern\u00e9 diagon\u00e1le) vlivem rozd\u00edln\u00e9ho po\u010dtu identick\u00fdch sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f sm\u011brem doleva k\u00a0povod\u00ed B\u00fdkovick\u00e9ho potoka (1 157 sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f, R<sup>2<\/sup> = 0,92).<\/p>\n<p>Proto\u017ee datov\u00e9 sety u\u00a0jednotliv\u00fdch povod\u00ed nejsou stejn\u011b po\u010detn\u00e9, ani d\u00edl\u010d\u00ed subsety podle dal\u0161\u00edch parametr\u016f, byly v\u00fdsledky zobrazeny podle variant propustnosti p\u016fd. Dv\u011b ze t\u0159\u00ed variant uv\u00e1d\u00ed <em>obr. 7<\/em>, posledn\u00ed varianta s\u00a0vysoce propustn\u00fdmi p\u016fdami (m+STD) byla pro zna\u010dn\u011b omezenou datovou sadu vy\u0159azena. Z\u00a0graf\u016f je patrn\u00e9, \u017ee velmi dobrou shodu oba modely vykazuj\u00ed v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f s\u00a0podpr\u016fm\u011brn\u00fdmi propustnostmi p\u016fd. To lze vysv\u011btlit upozad\u011bn\u00edm rozd\u00edl\u016f zp\u016fsoben\u00fdch odli\u0161nou infiltra\u010dn\u00ed rutinou (Philipova metoda u\u00a0SMODERP vs. G&amp;A\u00a0s\u00a0redistribuc\u00ed u\u00a0MikeSHE). Oproti tomu u\u00a0sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f s\u00a0pr\u016fm\u011brnou vodivost\u00ed p\u016fd zp\u016fsobuj\u00ed rozd\u00edly v\u00a0modelech a\u017e dvojn\u00e1sobn\u00e9 odtokov\u00e9 v\u00fd\u0161ky z\u00a0modelu SMODERP tak, jak bylo patrn\u00e9 na prvn\u00edm srovn\u00e1n\u00ed na <em>obr.\u00a05<\/em>. Dal\u0161\u00ed anal\u00fdzy rozd\u00edl\u016f nazna\u010dily podstatnou \u00falohu definice po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edch podm\u00ednek. Zat\u00edmco pro nasycen\u00fd stav (IC3) d\u00e1valy oba modely t\u00e9m\u011b\u0159 shodn\u00e9 odtokov\u00e9 v\u00fd\u0161ky (R<sup>2<\/sup>\u00a0=\u00a00,97), pr\u016fm\u011brn\u00fd stav IC2 a\u00a0such\u00fd stav IC1 byly zdrojem hlavn\u00edch rozd\u00edl\u016f (R<sup>2<\/sup>\u00a0=\u00a00,94, resp.\u00a00,89). Pr\u00e1v\u011b po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed podm\u00ednky je obt\u00ed\u017en\u00e9 definovat v\u00a0obou modelech stejn\u011b, proto\u017ee i\u00a0p\u0159i stejn\u00fdch hodnot\u00e1ch <em>Ks<\/em> se jejich infiltra\u010dn\u00ed rutiny li\u0161\u00ed dal\u0161\u00edmi parametry, mezi nimi\u017e nelze definovat p\u0159\u00edm\u00fd vztah (sorptivita u\u00a0Philipovy rovnice, sac\u00ed tlak a\u00a0po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed vlhkost u\u00a0G&amp;A). Tyto rozd\u00edly se ukazuj\u00ed jako dominantn\u00ed nap\u0159\u00edklad oproti \u010dasov\u00e9mu pr\u016fb\u011bhu sr\u00e1\u017eek, na n\u011b\u017e oba modely reaguj\u00ed podobn\u011b, resp. jimi dan\u00e9 rozd\u00edly jsou m\u00e9n\u011b patrn\u00e9 ne\u017e rozd\u00edly zp\u016fsoben\u00e9 odli\u0161nostmi v\u00a0metod\u011b a\u00a0parametrizaci v\u00fdpo\u010dtu infiltrace.<\/p>\n<a href=\"http:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-7.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-4454];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"508\" class=\"alignnone size-full wp-image-4383 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-7.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-7.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-7-300x191.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-7-768x488.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/508;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 7. Odtokov\u00e9 v\u00fd\u0161ky Hq z\u00a0modelu MikeSHE oproti modelu SMODERP ze t\u0159\u00ed reprezentativn\u00edch povod\u00ed pro v\u0161echny N-letosti a\u00a0typy sr\u00e1\u017eek a\u00a0dv\u011b \u00farovn\u011b propustnosti p\u016fd: pr\u016fm\u011brn\u00e9 (mean0) a\u00a0sn\u00ed\u017een\u00e9 (m-STD); \u010dern\u011b vynesena diagon\u00e1la, \u010derven\u011b regresn\u00ed p\u0159\u00edmka<br \/>\nFig. 7. Runoff depths Hq from the model MikeSHE against SMODERP from three representative catchments, for all rainfall return periods and temporal patterns and for two levels of soil infiltrability: average (mean0) and reduced (m-STD); in black is the diagonal line (1 : 1), in red a\u00a0regression line<\/h6>\n<h3>Citlivostn\u00ed anal\u00fdza modelu MikeSHE a\u00a0typy sr\u00e1\u017eek<\/h3>\n<p>Vzhledem k\u00a0rozs\u00e1hlosti datov\u00e9ho souboru je zde pro p\u0159ehlednost uveden podrobn\u011bj\u0161\u00ed rozbor v\u00fdsledk\u016f jen na prvn\u00edm z\u00a0reprezentativn\u00edch povod\u00ed \u2013 B\u00fdkovick\u00e9ho potoka. Na <em>obr.\u00a08<\/em> jsou zn\u00e1zorn\u011bny kvartilov\u00e9 charakteristiky koeficient\u016f odtoku (pom\u011br odtokov\u00e9 a\u00a0sr\u00e1\u017ekov\u00e9 v\u00fd\u0161ky) v\u00a0z\u00e1vislosti na dob\u011b opakov\u00e1n\u00ed a\u00a0typu sr\u00e1\u017eky, v\u00a0\u0159\u00e1dc\u00edch rozd\u011blen\u00fdch podle stupn\u011b propustnosti p\u016fd. Z\u00a0graf\u016f je patrn\u00e9, \u017ee u\u00a0sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f s\u00a0nadpr\u016fm\u011brnou vodivost\u00ed p\u016fd do\u0161lo ke generov\u00e1n\u00ed odtoku a\u017e od doby opakov\u00e1n\u00ed sr\u00e1\u017eky 20\u00a0let a\u00a0v\u00fd\u0161e, a\u00a0to nav\u00edc pouze v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b nejintenzivn\u011bj\u0161\u00edho typu sr\u00e1\u017eky A. Naopak sc\u00e9n\u00e1\u0159e s\u00a0podpr\u016fm\u011brnou vodivost\u00ed u\u017e se od doby opakov\u00e1n\u00ed 20\u00a0let (sr\u00e1\u017eka s\u00a0\u00fahrnem 62,5\u2008mm) p\u0159\u00edli\u0161 navz\u00e1jem mezi N-letostmi ani nap\u0159\u00ed\u010d typy pr\u016fb\u011bh\u016f sr\u00e1\u017eek neli\u0161\u00ed, v\u0161echny generuj\u00ed velmi podobn\u00e9 pom\u011bry odtoku s\u00a0medi\u00e1nem kolem 70\u00a0%. To znamen\u00e1, \u017ee vodivosti p\u016fd zde byly natolik mal\u00e9, \u017ee spolu s\u00a0povrchovou retenc\u00ed dok\u00e1zaly absorbovat v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st z\u00e1t\u011b\u017eov\u00e9 sr\u00e1\u017eky pouze v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b \u00fahrn\u016f do doby opakov\u00e1n\u00ed mezi 5 a\u00a020 lety. V\u00a0t\u011bchto p\u0159\u00edpadech pak nejp\u0159\u00edzniv\u011bj\u0161\u00ed podm\u00ednky pro infiltraci p\u0159edstavovala nejrovnom\u011brn\u011bj\u0161\u00ed sr\u00e1\u017eka typu F. Nejv\u011bt\u0161\u00ed variabilitu lze pozorovat u\u00a0typu D, co\u017e je dvouvrcholov\u00fd pr\u016fb\u011bh sr\u00e1\u017eky s\u00a0del\u0161\u00ed pauzou mezi hlavn\u00edmi epizodami, kter\u00fd poskytuje dostatek prostoru pro \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9 zotaven\u00ed infiltra\u010dn\u00edch schopnost\u00ed p\u016fdy za dal\u0161\u00edch p\u0159\u00edzniv\u00fdch podm\u00ednek.<\/p>\n<p>Nejv\u011bt\u0161\u00ed variabilitu odtokov\u00fdch koeficient\u016f v\u00a0z\u00e1vislosti na tvaru lze pozorovat u\u00a0pr\u016fm\u011brn\u011b vodiv\u00fdch p\u016fd (mean0). To lze vysv\u011btlit men\u0161\u00edm v\u00fdznamem parametr\u016f ovliv\u0148uj\u00edc\u00ed infiltraci a\u00a0v\u011bt\u0161\u00edm prostorem pro uplatn\u011bn\u00ed dal\u0161\u00edch parametr\u016f, jako je drsnost povrchu nebo povrchov\u00e1 retence. Zde jsou nejv\u011bt\u0161\u00ed odtokov\u00e9 v\u00fd\u0161ky a\u00a0s\u00a0nejvy\u0161\u0161\u00ed variabilitou generov\u00e1ny intenzivn\u00edmi typy A\u00a0a\u00a0B, nejni\u017e\u0161\u00ed odtoky s\u00a0nejni\u017e\u0161\u00ed variabilitou rovnom\u011brnou sr\u00e1\u017ekou typu F. Pr\u016fb\u011bhy typu C\u2013E produkuj\u00ed relativn\u011b podobn\u00e9 odpov\u011bdi, op\u011bt je zde zaj\u00edmav\u00fd efekt dvouvrcholov\u00e9 sr\u00e1\u017eky typu D, kter\u00e1 jak do rozsahu, tak medi\u00e1nu poskytuje p\u0159\u00edzniv\u011bj\u0161\u00ed (ni\u017e\u0161\u00ed) odpov\u011bdi ne\u017e rovnom\u011brn\u011bj\u0161\u00ed sr\u00e1\u017eka typu E.<\/p>\n<a href=\"http:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-8.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-4454];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"530\" class=\"alignnone size-full wp-image-4384 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-8.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-8.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-8-300x199.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-8-768x509.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/530;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 8. Kvartilov\u00e9 charakteristiky odtokov\u00e9ho sou\u010dinitele (pom\u011br\u016f odtoku) z\u00a0povod\u00ed B\u00fdkovick\u00e9ho potoka podle doby opakov\u00e1n\u00ed a\u00a0tvaru sr\u00e1\u017eky pro t\u0159i varianty vodivost\u00ed p\u016fd<br \/>\nFig. 8. Quartile characteristics of runoff coefficients in the B\u00fdkovick\u00fd stream catchment distinguished by the rainfall return period and temporal pattern for three levels of soils infiltrability<\/h6>\n<p>P\u0159i pohledu na kulmina\u010dn\u00ed pr\u016ftoky na <em>obr. 9<\/em> je v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b nadpr\u016fm\u011brn\u011b vodiv\u00fdch p\u016fd z\u0159ejm\u00e1 podobn\u00e1 situace jako v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b pom\u011br\u016f odtoku. Proto\u017ee je odtok generov\u00e1n jen v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b siln\u011b koncentrovan\u00fdch sr\u00e1\u017eek A\u00a0a\u00a0B, a\u00a0to a\u017e od dob opakov\u00e1n\u00ed 20\u00a0let, jsou i\u00a0v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b kulminac\u00ed ostatn\u00ed krabicov\u00e9 grafy redukov\u00e1ny na nulovou \u00farove\u0148. Zat\u00edmco u\u00a0podpr\u016fm\u011brn\u011b vodiv\u00fdch p\u016fd se rozp\u011bt\u00ed pom\u011br\u016f odtoku v\u00a0r\u00e1mci dan\u00e9 doby opakov\u00e1n\u00ed zna\u010dn\u011b p\u0159ekr\u00fdvala nap\u0159\u00ed\u010d typy sr\u00e1\u017eek, v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b kulmina\u010dn\u00edch pr\u016ftok\u016f jsou jednozna\u010dn\u011b vyd\u011blen\u00e9 zejm\u00e9na nejkoncentrovan\u011bj\u0161\u00ed typy sr\u00e1\u017eek A\u00a0a\u00a0B. Mezi tvary C\u2013E pak nen\u00ed v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed rozd\u00edl zejm\u00e9na ve st\u0159edn\u00edch hodnot\u00e1ch kulminac\u00ed. To m\u016f\u017ee m\u00edt p\u0159\u00edm\u00fd dopad do in\u017een\u00fdrsk\u00e9 praxe, kdy p\u0159i navrhov\u00e1n\u00ed opat\u0159en\u00ed, u\u00a0nich\u017e je kl\u00ed\u010dovou charakteristikou pouze n\u00e1vrhov\u00fd pr\u016ftok, nebude nutn\u00e9 zahrnovat do v\u00fdpo\u010dtu v\u0161echny tyto t\u0159i typy n\u00e1vrhov\u00fdch sr\u00e1\u017eek. U\u00a0pr\u016fm\u011brn\u011b vodiv\u00fdch p\u016fd jsou pak patrn\u00e9 podobn\u00e9 znaky jako u\u00a0podpr\u016fm\u011brn\u011b vodiv\u00fdch, a\u017e na to, \u017ee rozsahy odezev na jednotliv\u00e9 tvary v\u00a0r\u00e1mci dan\u00e9 doby opakov\u00e1n\u00ed jsou si bli\u017e\u0161\u00ed a\u00a0v\u00edce se p\u0159ekr\u00fdvaj\u00ed.<\/p>\n<h2>Z\u00e1v\u011br<\/h2>\n<p>V\u00a0r\u00e1mci projektu Vliv variability kr\u00e1tkodob\u00fdch sr\u00e1\u017eek a\u00a0n\u00e1sledn\u00e9ho odtoku v\u00a0mal\u00fdch povod\u00edch \u010cesk\u00e9 republiky na hospoda\u0159en\u00ed s\u00a0vodou v\u00a0krajin\u011b bylo na z\u00e1klad\u011b \u010dasov\u00fdch \u0159ad radarov\u00e9ho m\u011b\u0159en\u00ed sr\u00e1\u017eek odvozeno \u0161est zobecn\u011bn\u00fdch pr\u016fb\u011bh\u016f \u0161estihodinov\u00fdch n\u00e1vrhov\u00fdch sr\u00e1\u017eek a\u00a0byly stanoveny pravd\u011bpodobnosti jejich v\u00fdskytu na \u00fazem\u00ed \u010cR. Spolu s\u00a0odhady \u0161estihodinov\u00fdch \u00fahrn\u016f sr\u00e1\u017eek s\u00a0dobami opakov\u00e1n\u00ed 2 a\u017e 100\u00a0let byla tato data zp\u0159\u00edstupn\u011bna prost\u0159ednictv\u00edm webov\u00fdch slu\u017eeb pro odbornou ve\u0159ejnost. Tento \u010dl\u00e1nek prezentuje anal\u00fdzu nejistot provedenou s\u00a0c\u00edlem identifikovat citlivost vybran\u00fdch hydrologick\u00fdch model\u016f na odvozen\u00e9 pr\u016fb\u011bhy sr\u00e1\u017eek v\u00a0kontextu s\u00a0nejistotami zp\u016fsoben\u00fdmi dal\u0161\u00edmi faktory. V\u00a0tomto p\u0159\u00edsp\u011bvku jsou prezentov\u00e1ny v\u00fdstupy z\u00a0model\u016f MikeSHE, SMODERP a\u00a0HMS na p\u011bti reprezentativn\u00edch povod\u00edch.<\/p>\n<a href=\"http:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-9.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-4454];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"530\" class=\"alignnone size-full wp-image-4385 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-9.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-9.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-9-300x199.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/02\/Strouhal-9-768x509.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/530;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 9. Kvartilov\u00e9 charakteristiky specifick\u00fdch kulmina\u010dn\u00edch odtok\u016f z\u00a0povod\u00ed B\u00fdkovick\u00e9ho potoka podle doby opakov\u00e1n\u00ed a\u00a0tvaru sr\u00e1\u017eky pro t\u0159i varianty vodivost\u00ed p\u016fd<br \/>\nFig. 9. Quartile characteristics of specific peak discharges in the B\u00fdkovick\u00fd stream catchment distinguished by the rainfall return period and temporal pattern for three levels of soils infiltrability<\/h6>\n<p>Ze srovn\u00e1n\u00ed v\u00fdstup\u016f model\u016f plyne zna\u010dn\u00e1 variabilita v\u00a0odtokov\u00fdch v\u00fd\u0161k\u00e1ch i\u00a0kulmina\u010dn\u00edch pr\u016ftoc\u00edch p\u0159ipsan\u00e1 \u010dist\u011b v\u00fdb\u011bru hydrologick\u00e9ho modelu i\u00a0pro velmi bl\u00edzce definovan\u00e9 sr\u00e1\u017eko-odtokov\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e. Model HMS se od zbyl\u00fdch dvou fyzik\u00e1ln\u00edch model\u016f odli\u0161uje zejm\u00e9na na zalesn\u011bn\u00fdch povod\u00edch d\u00edky odli\u0161n\u00fdm podklad\u016fm a\u00a0metod\u00e1m pro v\u00fdpo\u010det infiltra\u010dn\u00edch ztr\u00e1t. I\u00a0v\u00a0z\u00e1kladn\u00edch rysech podobn\u00e9 modely SMODERP a\u00a0MikeSHE d\u00e1vaj\u00ed a\u017e o\u00a0100\u00a0% odli\u0161n\u00e9 v\u00fdsledky \u010dist\u011b vlivem odli\u0161n\u00e9 metody v\u00fdpo\u010dtu infiltrace i\u00a0p\u0159i pou\u017eit\u00ed stejn\u00fdch hodnot nasycen\u00e9 hydraulick\u00e9 vodivosti p\u016fd. Odli\u0161nosti se vytr\u00e1cej\u00ed ve sc\u00e9n\u00e1\u0159\u00edch, kde je role infiltrace m\u00e9n\u011b v\u00fdznamn\u00e1, nap\u0159\u00edklad p\u0159i nasycen\u00e9m stavu nebo u\u00a0podpr\u016fm\u011brn\u011b vodiv\u00fdch p\u016fd. Pro rozptyl modelovan\u00fdch hodnot byly odli\u0161nosti modelu podstatn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e variabilita pr\u016fb\u011bh\u016f modelovan\u00fdch sr\u00e1\u017eek. D\u016fsledkem pro praktick\u00e9 vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed fyzik\u00e1ln\u00edch model\u016f by tedy m\u011blo b\u00fdt sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed k\u00a0vyu\u017eit\u00ed model\u016f aplikuj\u00edc\u00edch\u00a0co nejp\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed metody popisu infiltra\u010dn\u00edho procesu. Komplikac\u00ed a\u00a0velkou v\u00fdzvou pro budouc\u00ed v\u00fdzkum a\u00a0ter\u00e9nn\u00ed pr\u00e1ce jsou v\u0161ak sporadick\u00e9 a\u00a0\u010dasto nekonzistentn\u00ed, nebo dokonce neexistuj\u00edc\u00ed prostorov\u00e9 datab\u00e1ze podrobn\u00fdch hydraulick\u00fdch vlastnost\u00ed p\u016fd.<\/p>\n<p>Detailn\u00ed citlivostn\u00ed anal\u00fdza v\u00a0modelu MikeSHE uk\u00e1zala na z\u00e1vislost rozptylu modelovan\u00fdch charakteristik na pr\u016fm\u011brn\u00e9 \u00farovni vodivost\u00ed p\u016fd, a\u00a0to v\u00a0r\u016fzn\u00e9 m\u00ed\u0159e podle posuzovan\u00e9 charakteristiky. U\u00a0podpr\u016fm\u011brn\u011b vodiv\u00fdch p\u016fd nehr\u00e1l \u010dasov\u00fd pr\u016fb\u011bh sr\u00e1\u017eky t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dnou roli pro odtokov\u00e9 v\u00fd\u0161ky (respektive koeficienty odtoku), zato kl\u00ed\u010dovou roli pro kulmina\u010dn\u00ed pr\u016ftoky. U\u00a0pr\u016fm\u011brn\u011b vodiv\u00fdch p\u016fd byl pr\u016fb\u011bh sr\u00e1\u017eky shled\u00e1n jako d\u016fle\u017eit\u00fd faktor pro ob\u011b odtokov\u00e9 charakteristiky, p\u0159i\u010dem\u017e dominantn\u00ed roli maj\u00ed dva nejkoncentrovan\u011bj\u0161\u00ed z\u00a0\u0161esti navr\u017een\u00fdch generalizovan\u00fdch pr\u016fb\u011bh\u016f sr\u00e1\u017eek. Mezi t\u0159emi m\u00e9n\u011b koncentrovan\u00fdmi, p\u0159echodov\u00fdmi pr\u016fb\u011bhy (v\u010detn\u011b dvou pr\u016fb\u011bh\u016f se dvojit\u00fdmi vrcholy intenzity) nebyl zji\u0161t\u011bn v\u00fdrazn\u00fd rozd\u00edl ani u\u00a0jedn\u00e9 z\u00a0odtokov\u00fdch charakteristik. Posledn\u00ed, nejrovnom\u011brn\u011bj\u0161\u00ed sr\u00e1\u017eka vykazovala nejmen\u0161\u00ed rozptyl i\u00a0st\u0159edn\u00ed hodnotu obou charakteristik. Tyto v\u00fdsledky ukazuj\u00ed, \u017ee podrobn\u00fd pr\u016fb\u011bh kr\u00e1tkodob\u00fdch sr\u00e1\u017eek je d\u016fle\u017eit\u00fdm faktorem tvorby odtoku na povod\u00edch s\u00a0pr\u016fm\u011brn\u011b propustn\u00fdmi p\u016fdami (ve smyslu pr\u016fm\u011brn\u00fdch hodnot <em>Ks<\/em> pro danou zrnitostn\u00ed t\u0159\u00eddu). To stav\u00ed do nep\u0159\u00edzniv\u00e9ho sv\u011btla dosud v\u00a0praxi velmi obl\u00edben\u00e9 jednoduch\u00e9 konceptu\u00e1ln\u00ed modely, jako je nap\u0159. metoda SCS-CN, kter\u00e1 zejm\u00e9na p\u0159i v\u00fdpo\u010dtu objemu odtoku nedok\u00e1\u017ee \u010dasovou variabilitu intenzit kr\u00e1tkodob\u00fdch sr\u00e1\u017eek zohlednit. Vzhledem ke komplikovanosti vyu\u017eit\u00ed fyzik\u00e1ln\u00edch model\u016f to poskytuje prostor pro modifikaci t\u011bchto obl\u00edben\u00fdch a\u00a0jednoduch\u00fdch postup\u016f tak, aby l\u00e9pe odpov\u00eddaly fyzik\u00e1ln\u00edm princip\u016fm tvorby p\u0159\u00edm\u00e9ho odtoku.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<h3>Pod\u011bkov\u00e1n\u00ed<\/h3>\n<p><em>P\u0159\u00edsp\u011bvek vznikl d\u00edky podpo\u0159e projektu NAZV QJ1520265 Vliv variability kr\u00e1tkodob\u00fdch sr\u00e1\u017eek a\u00a0n\u00e1sledn\u00e9ho odtoku v\u00a0mal\u00fdch povod\u00edch \u010cesk\u00e9 republiky na hospoda\u0159en\u00ed s\u00a0vodou v\u00a0krajin\u011b. Auto\u0159i d\u011bkuj\u00ed tak\u00e9 recenzent\u016fm za u\u017eite\u010dn\u00e9 p\u0159ipom\u00ednky.<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>The article presents a selection of outcomes of a three-years\u2019 project named \u201cVariability of Short-term Precipitation and Runoff in Small Catchments and its Influence on Water Resources Management\u201c. Its aim was to provide to the public the newly derived typical temporal distributions of subdaily precipitation, also known as design rainfalls. <\/p>\n","protected":false},"author":8,"featured_media":4422,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[86],"tags":[1097,1098,1099,1096],"coauthors":[1065,1066,1067],"class_list":["post-4454","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-hydraulics-hydrology-and-hydrogeology","tag-design-rainfall","tag-hydrological-modelling","tag-sensitivity-analysis","tag-temporal-distribution-of-subdaily-precipitation"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4454","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/8"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4454"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4454\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":30445,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4454\/revisions\/30445"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media\/4422"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4454"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4454"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4454"},{"taxonomy":"author","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/coauthors?post=4454"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}