![\"\"](\"http:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/12\/ilustracni-fotografie-2.jpg\")
<\/a>\nVodocestn\u00fd z\u00e1kon o\u00a0stavb\u011b vodn\u00edch cest a\u00a0regulaci \u0159ek tehdej\u0161\u00edho Rakousko-Uherska rozhodl nejen o\u00a0splavn\u011bn\u00ed Labe od hranice a\u017e do Pardubic, o\u00a0splavn\u011bn\u00ed Vltavy M\u011bln\u00edk-Praha-\u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice i\u00a0Labe Pardubice-Hradec Kr\u00e1lov\u00e9 a\u00a0tak\u00e9 o\u00a0vybudov\u00e1n\u00ed pr\u016fplavn\u00edho spojen\u00ed Dunaj\u2013Odra\u2013Labe, a\u00a0to pro \u010dluny o\u00a0nosnosti 600 tun. Tyto vodn\u00ed cesty m\u011bly b\u00fdt p\u016fvodn\u011b dohotoveny do roku 1922 jako rakousko-uhersk\u00e1 kompenzace za \u010deskou podporu p\u0159edchoz\u00ed v\u00fdstavby \u017eeleznic v\u00a0Alp\u00e1ch.<\/p>\n
Tato v\u00fdstavba v\u0161ak od sam\u00e9ho za\u010d\u00e1tku prob\u00edhala ve zpo\u017ed\u011bn\u00ed za technick\u00fdm v\u00fdvojem vodn\u00edch cest sousedn\u00edch z\u00e1padoevropsk\u00fdch st\u00e1t\u016f a\u00a0nedodr\u017eovala stanoven\u00fd \u010dasov\u00fd pl\u00e1n a\u00a0postup. A\u017e do roku 1919 se vyu\u017e\u00edvalo jako plavebn\u00edch stup\u0148\u016f \u010dlenit\u00fdch slupicov\u00fdch konstrukc\u00ed s\u00a0l\u00e1vkou p\u0159i horn\u00ed hladin\u011b, hrazen\u00fdch hradly \u010di mal\u00fdmi stavidly, tedy \u010dlenit\u00fdch a\u00a0manipulovan\u00fdch ru\u010dn\u011b, jen lidskou silou. Plavebn\u00ed obdob\u00ed bylo p\u0159eru\u0161ov\u00e1no v\u00a0zim\u011b i\u00a0za povodn\u00ed a\u00a0trvalo v\u00a0pr\u016fm\u011bru 240 dn\u00ed. Regulace hladiny a\u00a0technologie proplavov\u00e1n\u00ed z\u016fst\u00e1vala vzhledem k\u00a0existenci zastaral\u00fdch jez\u016f stejn\u00e1 a\u017e do jejich rekonstrukce. P\u0159ed zimn\u00edm obdob\u00edm, kdy \u010dlenit\u00e9 konstrukce t\u011bchto \u010dlenit\u00fdch nemodern\u00edch konstrukc\u00ed zamrzaly, a\u00a0p\u0159ed povodn\u011bmi, kdy nadm\u011brn\u011b zvy\u0161ovaly hladinu, se tyto od po\u010d\u00e1tku zastaral\u00e9 jezy musely zdlouhav\u011b a\u00a0ru\u010dn\u011b vyhrazovat, skl\u00e1p\u011bt a\u00a0po jejich odezn\u011bn\u00ed znovu manu\u00e1ln\u011b vzty\u010dovat, co\u017e v\u00fdznamn\u011b zkracovalo d\u00e9lku plavebn\u00edho obdob\u00ed, mimo n\u011b\u017e byla plavba nehospod\u00e1rn\u011b nahrazov\u00e1na \u017eelezni\u010dn\u00ed a\u00a0pozd\u011bji i\u00a0n\u00e1kladn\u00ed silni\u010dn\u00ed dopravou.<\/p>\n
Koncem 19. stolet\u00ed byly v\u00a0z\u00e1padn\u00ed Evrop\u011b, USA, Kanad\u011b ji\u017e budov\u00e1ny jezy celistv\u00e9, vybaven\u00e9 v\u011bt\u0161inou velk\u00fdmi stavidly nebo segmentov\u00fdmi \u010di v\u00e1lcov\u00fdmi uz\u00e1v\u011bry. Byly pohybov\u00e1ny strojn\u011b a\u00a0elektricky, a\u00a0to mechanismy um\u00edst\u011bn\u00fdmi nad povod\u0148ovou hladinou, na konci jezov\u00fdch pol\u00ed na vysok\u00fdch pil\u00ed\u0159\u00edch. Tehdy ji\u017e existovaly i\u00a0p\u0159el\u00e9van\u00e9 jezy, pohybovan\u00e9 mechanicky nebo hydrostaticky, s\u00a0rozd\u00edlem vodn\u00edch tlak\u016f. P\u0159edev\u0161\u00edm sektorov\u00e9 nebo poklopov\u00e9 jezy, skl\u00e1p\u011bn\u00e9 do spodn\u00ed stavby, umo\u017e\u0148ovaly prodlu\u017eovat plavebn\u00ed obdob\u00ed.<\/p>\n
Vl\u00e1da \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky vydala roku 1931 z\u00e1kon o\u00a0st\u00e1tn\u00edm fondu splavn\u011bn\u00ed \u0159ek, vybudov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edstav\u016f, \u00fadoln\u00edch p\u0159ehrad a\u00a0pro vyu\u017eit\u00ed vodn\u00edch sil. Za vodocestn\u00e9 stavby \u010cSR odpov\u00eddalo ministerstvo ve\u0159ejn\u00fdch prac\u00ed a\u00a0\u0158editelstv\u00ed vodn\u00edch cest (\u0158VC), kde aktivn\u00ed Ing. Bartovsk\u00fd prosazoval ji\u017e modern\u00ed stavidlov\u00e9 (tabulov\u00e9) jezy. Mezi sv\u011btov\u00fdmi v\u00e1lkami prob\u011bhla na Labi v\u00fdstavba dev\u00edti stavidlov\u00fdch jez\u016f s\u00a0plavebn\u00edmi komorami a\u00a0\u010d\u00e1ste\u010dn\u011b i\u00a0vodn\u00edmi elektr\u00e1rnami: P\u0159elou\u010d, Kostelec nad Labem, Brand\u00fds nad Labem, Lys\u00e1 nad Labem, Kostoml\u00e1tky, Srnojedy, \u010cel\u00e1kovice, \u00dast\u00ed nad Labem a\u00a0tak\u00e9 Klavary, dostav\u011bn\u00e9 za 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Roku 1937 bylo dostav\u011bno prvn\u00ed modern\u00ed zdymadlo na \u0159ece Od\u0159e, jez u\u00a0Koblova, kter\u00e9 v\u0161ak bylo n\u00e1sledkem rozpadu poddolov\u00e1n\u00edn po 2.\u00a0sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce zru\u0161eno.<\/p>\n
V\u00a0roce 1938 byl v\u00a0r\u00e1mci smlouvy mezi tehdej\u0161\u00ed Velkon\u011bmeckou \u0159\u00ed\u0161\u00ed a\u00a0\u010cesko-Slovenskem, vypracov\u00e1n nov\u00fd projekt labsk\u00e9 v\u011btve dunajsko-odersk\u00e9ho pr\u016fplavu D-O-L, a\u00a0to s\u00a0plavidly nosnosti 1 000 tun. Byla tak\u00e9 z\u0159\u00edzena Komise pro stavbu a\u00a0provoz dunajsko-odersk\u00e9ho pr\u016fplavu. Po skon\u010den\u00ed 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky pak jej\u00ed memorandum po\u017eadovalo mezin\u00e1rodn\u00ed financov\u00e1n\u00ed stavby a\u00a0pokra\u010dov\u00e1n\u00ed v\u00fdstavby. Zaveden\u00edm krajsk\u00e9ho z\u0159\u00edzen\u00ed po komunistick\u00e9m p\u0159evratu\u00a0v\u00a0roce 1948 bylo v\u0161ak zru\u0161eno \u0158editelstv\u00ed vodn\u00edch cest. Roku 1952 vzniklo Vodohospod\u00e1\u0159sk\u00e9 rozvojov\u00e9 st\u0159edisko (VRS) a\u00a0roku 1966 pak \u0158editelstv\u00ed vodn\u00edch tok\u016f (\u0158VT), zahrnuj\u00edc\u00ed v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch \u0161est spr\u00e1v povod\u00ed: Vltavy, Berounky, Oh\u0159e, Labe, Moravy, Odry a\u00a0odborn\u00fd \u00fatvar Vodohospod\u00e1\u0159sk\u00fd rozvoj a\u00a0v\u00fdstavba.<\/p>\n
Rekonstrukce zastaral\u00fdch jez\u016f na labsko-vltavsk\u00e9 vodn\u00ed cest\u011b<\/h2>\n
V\u00a0obdob\u00ed p\u0159ed pra\u017esk\u00fdm jarem se \u00dast\u0159edn\u00ed spr\u00e1va vodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed zm\u011bnila v\u00a0Ministerstvo lesn\u00edho a\u00a0vodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, \u010d\u00edm\u017e se zes\u00edlily snahy o\u00a0\u00fa\u010delnost vodohospod\u00e1\u0159sk\u00fdch staveb. Do pl\u00e1nu v\u00fdstavby byla za\u0159azena i\u00a0rekonstrukce zastaral\u00fdch slupicov\u00fdch jez\u016f pro zaveden\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed, vyhovuj\u00edc\u00edho po str\u00e1nce technick\u00e9, funk\u010dn\u00ed i\u00a0n\u00e1kladov\u00e9.<\/p>\n
Rekonstrukce zastaral\u00fdch jez\u016f na labsko-vltavsk\u00e9 vodn\u00ed cest\u011b se stala \u017e\u00e1douc\u00ed na konci \u0161edes\u00e1t\u00fdch let, kdy vl\u00e1da rozhodla o\u00a0v\u00fdstavb\u011b uheln\u00e9 elektr\u00e1rny ve Chvaletic\u00edch na Labi. Kapacita jej\u00edho \u017eelezni\u010dn\u00edho spojen\u00ed s\u00a0mosteckou hn\u011bdouhelnou p\u00e1nv\u00ed v\u0161ak nebyla posta\u010duj\u00edc\u00ed pro z\u00e1soben\u00ed tak mohutn\u00e9 velk\u00e9 parn\u00ed elektr\u00e1rny palivem \u2013 hn\u011bd\u00fdm uhl\u00edm. Iniciativou podnik\u016f Povod\u00ed Vltavy i\u00a0Labe spolu s\u00a0\u010ceskoslovenskou plavbou vznikl pl\u00e1n o\u00a0zv\u00fd\u0161en\u00ed p\u0159epravy na doln\u00edm Labi na desetin\u00e1sobek a\u00a0na st\u0159edn\u00edm Labi a\u017e na pades\u00e1tin\u00e1sobek tehdej\u0161\u00edho objemu. Proto byly v\u00a0tehdej\u0161\u00edch studi\u00edch a\u00a0projektech k\u00a0takto vybran\u00fdm jez\u016fm p\u0159i\u0159azov\u00e1ny i\u00a0novodob\u00e9 plavebn\u00ed komory. Investi\u010dn\u00ed odbor ministerstva lesn\u00edho a\u00a0vodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed se sna\u017eil podpo\u0159it dal\u0161\u00ed v\u00fdstavbu D-O-L v\u00a0\u0161edes\u00e1t\u00fdch letech, a\u00a0to i\u00a0v\u00a0projektu \u00daprav na ji\u017en\u00ed Morav\u011b, za kter\u00fd jsem tehdy na \u00daSVH a\u00a0pozd\u011bji MLVH odpov\u00eddal.<\/p>\n
Nov\u00e1 koncepce labsk\u00fdch a\u00a0vltavsk\u00fdch plavebn\u00edch stup\u0148\u016f<\/h2>\n
Po dokon\u010den\u00ed fakulty in\u017een\u00fdrsk\u00e9ho stavitelstv\u00ed jsem se pod\u00edlel zprvu na p\u0159\u00edprav\u011b projekt\u016f p\u0159ehrady Orl\u00edk a\u00a0hydroelektr\u00e1rny Kam\u00fdk n. Vltavou, p\u0159ehrady Nechranice, vodn\u00edho d\u00edla Rozko\u0161 a\u00a0\u0159ady jez\u016f. Na kated\u0159e vodn\u00edch staveb \u010cVUT jsem pak technicky a\u00a0ekonomicky porovnal jezov\u00e9 soustavy ve sv\u00e9 kandid\u00e1tsk\u00e9 pr\u00e1ci. Vyhodnotil jsem objemy a\u00a0n\u00e1klady hlavn\u00edch prac\u00ed a\u00a0pot\u00e9 i\u00a0jejich provozn\u00ed a\u00a0hydraulick\u00e9 v\u00fdhody, architektonick\u00e9 a\u00a0ekologick\u00e9 vlastnosti. Studie vodn\u00edho d\u00edla Mod\u0159any, jezu s\u00a0plavebn\u00ed komorou a\u00a0vodn\u00ed elektr\u00e1rnou, se za\u010d\u00e1tkem \u0161edes\u00e1t\u00fdch let stala mou prvn\u00ed samostatnou prac\u00ed, kde jsem v\u00fdsledky tohoto sv\u00e9ho vyhodnocen\u00ed vyu\u017eil.<\/p>\n
O\u00a0druhu jezov\u00e9 konstrukce rozhodoval v\u00a0Hydroprojektu v\u017edy projektant d\u00edla ve spolupr\u00e1ci s\u00a0odborem ocelov\u00fdch konstrukc\u00ed. Ocel\u00e1\u0159i podporovali obvykle vyu\u017eit\u00ed stavidlov\u00fdch (tabulov\u00fdch) jez\u016f. Jejich vyzkou\u0161en\u00e9 podklady z\u00a0projekt\u016f minul\u00fdch staveb byly spolehliv\u00e9, a\u00a0to jim usnad\u0148ovalo n\u00e1vrh nov\u00fdch. Tehdy jsem dosp\u011bl k\u00a0t\u011bmto modern\u00edm \u00fasporn\u00fdm z\u00e1sad\u00e1m:<\/p>\n
- \n
- Obvykl\u00e9 konstrukce stavidlov\u00fdch (tabulov\u00fdch) jez\u016f jsou nadbyte\u010dn\u011b masivn\u00ed. Hydrostatick\u00fd tlak p\u0159en\u00e1\u0161ej\u00ed do pil\u00ed\u0159\u016f a\u00a0jejich prost\u0159ednictv\u00edm teprve do spodn\u00ed stavby. P\u0159el\u00e9van\u00e9 konstrukce dut\u00fdch klapek naproti tomu p\u0159en\u00e1\u0161ej\u00ed dv\u011b t\u0159etiny zat\u00ed\u017een\u00ed do spodn\u00ed stavby p\u0159\u00edmo, pokud jsou poh\u00e1n\u011bny mechanismy, um\u00edst\u011bn\u00fdmi v\u00a0pil\u00ed\u0159\u00edch. Klapky s\u00a0p\u0159evisl\u00fdmi konci, podp\u00edran\u00e9 hydraulick\u00fdmi v\u00e1lci p\u0159en\u00e1\u0161ej\u00ed pak do spodn\u00ed stavby cel\u00e9 zat\u00ed\u017een\u00ed p\u0159\u00edmo, podobn\u011b jako sektorov\u00e9 a\u00a0dal\u0161\u00ed sklopn\u00e9 jezy.<\/li>\n
- Sklopn\u00e9 jezy jsou \u00fasporn\u011bj\u0161\u00ed co do spot\u0159eby zemn\u00edch prac\u00ed, betonu i\u00a0oceli. Za p\u0159\u00edzniv\u00fdch okolnost\u00ed vy\u017eaduj\u00ed jen 50 % betonu a\u00a0p\u0159i vyu\u017eit\u00ed dut\u00fdch klapek maj\u00ed jen polovi\u010dn\u00ed spot\u0159ebu oceli ve srovn\u00e1n\u00ed s\u00a0uveden\u00fdmi stavidlov\u00fdmi konstrukcemi.<\/li>\n
- Vysok\u00e9 pil\u00ed\u0159e zdvi\u017en\u00fdch jez\u016f, tedy i\u00a0stavidlov\u00fdch i\u00a0segmentov\u00fdch, jsou architektonicky nevhodn\u00e9, zejm\u00e9na ve voln\u00e9 krajin\u011b, sklopn\u00e9 jezy jsou z\u00a0tohoto hlediska mnohem v\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00ed.<\/li>\n
- Jezov\u00e9 pil\u00ed\u0159e je t\u0159eba navrhovat co nejkrat\u0161\u00ed a\u00a0nejni\u017e\u0161\u00ed, m\u00e9n\u011b hmotn\u00e9, jejich v\u00fd\u0161ka metr nad norm\u00e1ln\u00ed hladinou posta\u010d\u00ed, nebo\u0165 p\u0159\u00edpadn\u00e9 vstupy lze chr\u00e1nit vodot\u011bsn\u00fdmi poklopy.<\/li>\n
- N\u00e1hrada tehdy obvykl\u00e9 jezov\u00e9 l\u00e1vky chodbou ve spodn\u00ed stavb\u011b zvy\u0161uje nen\u00e1padnost a\u00a0estetick\u00fd dojem stavby d\u00edky proudu vody, skr\u00fdvaj\u00edc\u00ed p\u0159el\u00e9van\u00e9 sklopn\u00e9 jezov\u00e9 uz\u00e1v\u011bry.<\/li>\n
- Je \u00fa\u010deln\u00e9 a\u00a0provozn\u011b v\u00fdhodn\u00e9 ovl\u00e1dat a\u00a0kontrolovat provoz v\u0161ech objekt\u016f, tedy jez\u016f, plavebn\u00edch komor, propusti atd. z\u00a0jednoho m\u00edsta, z\u00a0provozn\u00edho prostoru, vhodn\u011b um\u00edst\u011bn\u00e9ho nejl\u00e9pe na mohutn\u00e9m pil\u00ed\u0159i, ty\u010d\u00edc\u00edm se na zdi plavebn\u00ed komory. Tento objekt pak vytv\u00e1\u0159\u00ed jedinou vertik\u00e1ln\u00ed dominantu cel\u00e9ho vodn\u00edho d\u00edla.<\/li>\n
- Vodn\u00ed d\u00edlo je \u00fa\u010deln\u00e9 vhodn\u011b za\u010dlenit do krajiny \u00fa\u010delnou vegeta\u010dn\u00ed \u00fapravou.<\/li>\n<\/ol>\n
Prov\u00e1d\u011bc\u00ed podnik Vodn\u00ed stavby odm\u00edtal p\u0159i rekonstrukci jez\u016f v\u00a0Roudnici, \u010cesk\u00fdch Kopistech a\u00a0Lovosic\u00edch vyu\u017e\u00edt tuto nezvyklou koncepci i\u00a0navrhovan\u00fd zp\u016fsob v\u00fdstavby (vyu\u017eit\u00ed larsenov\u00fdch j\u00edmek, zatloukan\u00fdch z\u00a0vody). \u00daspornost by sn\u00ed\u017eila jejich zisky. Proto jsem se souhlasem ministra Smrkovsk\u00e9ho projednal s\u00a0Ing. Grossmanem, vedouc\u00edm odboru St\u00e1tn\u00ed pl\u00e1novac\u00ed komise, tehdy zcela neobvyklou, vlastn\u011b nevyu\u017e\u00edvanou, mo\u017enost v\u00fdstavby polsk\u00fdmi dodavateli. Jej\u00ed v\u00fdhodou bylo, \u017ee umo\u017e\u0148ovala sn\u00ed\u017eit tehdej\u0161\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 vysok\u00fd polsk\u00fd dluh.<\/p>\n
\u0158editel\u00e9 Vodn\u00edch staveb, \u010cKD Blansko a\u00a0Hydroprojektu mne vzhledem k\u00a0prosazov\u00e1n\u00ed zahrani\u010dn\u00ed firmy ob\u017ealovali na \u00daVKS\u010c z\u00a0podr\u00fdv\u00e1n\u00ed n\u00e1rodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed. Na \u00daV jsem se obh\u00e1jil, nav\u00e1zal kontakty s\u00a0polsk\u00fdm obchodn\u00edm zastupitelstv\u00edm v\u00a0Praze a\u00a0pak odejel do Polska nav\u00e1zat styky s\u00a0polsk\u00fdmi firmami: p\u0159edev\u0161\u00edm se stavebn\u00edm dru\u017estvem Spoldzielna Rob\u00f3t Morskich i\u00a0Drogovych L. Wary\u0144skiego v\u00a0Gdyni, d\u00e1le se subdodavatelem podvodn\u00edch pyrotechnick\u00fdch prac\u00ed a\u00a0injekt\u00e1\u017e\u00ed P. R. O. Gdynia. V\u00fdsledkem m\u00e9ho jedn\u00e1n\u00ed bylo, \u017ee se zaru\u010dili prov\u00e1d\u011bt pr\u00e1ce v\u00a0mal\u00fdch \u0161t\u011btovnicov\u00fdch j\u00edmk\u00e1ch, tedy tak jak jsme po\u017eadovali.<\/p>\n
V\u00a0Plocku, p\u0159\u00edstavu na \u0159ece Visle, jsme pot\u00e9 nav\u0161t\u00edvili lod\u011bnice Tczevska Stocznia Rzeczna. Tyto ocel\u00e1rny se pak osv\u011bd\u010dily jako budouc\u00ed dodavatel hydrostatick\u00fdch sektorov\u00fdch uz\u00e1v\u011br\u016f p\u0159i rekonstrukci labsk\u00fdch jez\u016f i\u00a0jako dodavatel ocelov\u00fdch konstrukc\u00ed dal\u0161\u00edch vodn\u00edch staveb \u010cR.<\/p>\n
Kontrakt na rekonstrukci slupicov\u00fdch jez\u016f Roudnice, \u010cesk\u00e9 Kopisty, Lovosice<\/h2>\n
Kontrakt na p\u0159estavbu zastaral\u00fdch slupicov\u00fdch jez\u016f na Labi v\u00a0Roudnici, \u010cesk\u00fdch Kopistech a\u00a0Lovosic\u00edch a\u00a0v\u00fdstavbu jez\u016f sektorov\u00fdch bez l\u00e1vky a\u00a0s\u00a0chodbou ve spodn\u00ed stavb\u011b s\u00a0obslu\u017en\u00ed komorou na mohutn\u00e9m pil\u00ed\u0159i jako jedinou vertik\u00e1ln\u00ed dominantou vodn\u00edho d\u00edla byl podeps\u00e1n \u010deskou a\u00a0polskou stranou v\u00a0listopadu 1967. Pro \u010ceskoslovensko byl v\u00fdhodn\u00fd i\u00a0po cenov\u00e9 str\u00e1nce, nebo\u0165 Pol\u00e1ci se spokojili s\u00a0polovi\u010dn\u00edmi cenami, ve srovn\u00e1n\u00ed s\u00a0cenami po\u017eadovan\u00fdmi n\u00e1rodn\u00edmi podniky Vodn\u00ed stavby a\u00a0\u010cKD Blansko. Jejich dod\u00e1vka nav\u00edc sni\u017eovala polsk\u00fd dluh.<\/p>\n
Hlavn\u00edm partnerem \u010desk\u00e9ho zahrani\u010dn\u00edho podniku \u0160kodaexport Praha, in\u017een\u00fdrsk\u00e9 organizace Vodohospod\u00e1\u0159sk\u00fd rozvoj a\u00a0v\u00fdstavba a\u00a0podnik\u016f Povod\u00ed Vltavy a\u00a0Povod\u00ed Labe se stal polsk\u00fd podnik zahrani\u010dn\u00edho obchodu CEKOP \u2013 pozd\u011bji Budimex. Gener\u00e1ln\u00edm dodavatelem podnik Naviga a\u00a0zhotovitelem stavebn\u00ed \u010d\u00e1sti Stavebn\u00ed dru\u017estvo L. Wary\u0144skiego, kter\u00e9 tehdy za\u010dalo vystupovat pod n\u00e1zvem SPELWAR.<\/p>\n
Rekonstrukce zastaral\u00fdch slupicov\u00fdch jez\u016f byla zah\u00e1jena v\u00a0\u010cesk\u00fdch Kopistech (1968\u201371), pokra\u010dovala v\u00fdstavbou Roudnice (1969\u201371) a\u00a0Lovosic (1969\u201372), ozna\u010dovan\u00e1 jako Ro-Ko-Lo. Ka\u017ed\u00fdm rokem vznikalo pravideln\u011b jedno nov\u00e9 jezov\u00e9 pole s\u00a0ocelov\u00fdm sektorov\u00fdm uz\u00e1v\u011brem. Smlouva byla pak roz\u0161\u00ed\u0159ena o\u00a0jez Ob\u0159\u00edstv\u00ed, je\u017e zahrnoval vzdut\u00ed i\u00a0b\u00fdval\u00e9ho jezu Had\u00edk, jeho plavebn\u00ed komoru (1971\u201374) o\u00a0vy\u0161\u0161\u00edm sp\u00e1du a\u00a0jez v\u00a0Praze-Troji (1974\u201378). Pozd\u011bji byla postupn\u011b prov\u00e1d\u011bna i\u00a0modernizace mal\u00fdch a\u00a0pak i\u00a0velk\u00fdch plavebn\u00edch komor: Doln\u00ed Be\u0159kovice, Roudnice, \u010cesk\u00e9 Kopisty\u00a0i\u00a0v\u00fdstavba plavebn\u00edch komor ve Veletov\u011b a\u00a0dal\u0161\u00ed stavby, i\u00a0mimo obor vodn\u00edch cest.<\/p>\n
Po v\u00fdstavb\u011b t\u011bchto staveb Ro-Ko-Lo cht\u011bli pol\u0161t\u00ed odborn\u00edci pokra\u010dovat v\u00a0podpo\u0159e v\u00fdstavby \u010desk\u00fdch a\u00a0slovensk\u00fdch vodn\u00edch cest. Proto se aktivn\u011b zaj\u00edmali o\u00a0pr\u016fplavn\u00ed spojen\u00ed D-O-L \u2013 zvan\u00e9 dnes plavebn\u00ed koridor. M\u011bla o\u00a0to z\u00e1jem zejm\u00e9na \u010ceskoslovensk\u00e1 plavba labsko-odersk\u00e1 (\u010cSPLO) a\u00a0jej\u00ed \u0159editel Ing. Oprchalski, rovn\u011b\u017e Pol\u00e1k. Z\u00a0iniciativy jeho a\u00a0vedouc\u00edho pra\u017esk\u00e9 skupiny CEKOPU Ing. Swiergela jsem za\u0159\u00eddil souhlas tehdej\u0161\u00edho ministerstva lesn\u00edho a\u00a0vodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, abych mohl v\u00a0Hamburku jednat o\u00a0z\u00edsk\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed finan\u010dn\u00ed podpory tohoto n\u011bmeck\u00e9ho svobodn\u00e9ho st\u00e1tu. Bylo to v\u00a0dob\u011b, kdy \u010deskoslovensk\u00fd st\u00e1t i\u00a0ostatn\u00ed lidov\u00e9 demokracie nem\u011bly diplomatick\u00e9 ani obchodn\u00ed styky se Spolkovou republikou N\u011bmecko, a\u00a0uzn\u00e1valy pouze N\u011bmeckou demokratickou republiku.<\/p>\n
Pokus o\u00a0\u010desko-n\u011bmeckou finan\u010dn\u00ed spolupr\u00e1ci v\u00a0roce 1968<\/h2>\n
Obchodn\u00ed styky se z\u00e1padem byly tehdy velmi omezen\u00e9 a\u00a0\u010deskoslovensk\u00e9 ministerstvo zahrani\u010d\u00ed jednalo se Spolkovou republikou N\u011bmecko pouze zprost\u0159edkovan\u011b. Investi\u010dn\u00ed odbor ministerstva lesn\u00edho a\u00a0vodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, veden\u00fd odv\u00e1\u017en\u00fdm Ing. Vladim\u00edrem Dvo\u0159\u00e1kem, v\u0161ak s\u00a0n\u00e1vrhem p\u0159\u00edm\u00e9ho jedn\u00e1n\u00ed o\u00a0finan\u010dn\u00ed podpo\u0159e Spolkov\u00e9ho st\u00e1tu\u00a0Hamburk souhlasil a\u00a0tehdej\u0161\u00ed ministr Smrkovsk\u00fd\u00a0jej potvrdil.<\/p>\n
Byl jsem pak \u00fa\u0159edn\u011b pov\u011b\u0159en, v\u00a0rozporu s\u00a0p\u0159edchoz\u00edmi zvyklostmi komunistick\u00e9ho re\u017eimu \u010cR, nav\u00e1zat mezin\u00e1rodn\u00ed obchodn\u00ed styky s\u00a0hambursk\u00fdm st\u00e1tem za\u00a0\u00fa\u010delem z\u00edsk\u00e1n\u00ed finan\u010dn\u00ed podpory v\u00fdstavby \u010deskoslovensk\u00e9ho plavebn\u00edho koridoru mezi Dunajem a\u00a0Odrou. \u010ceskoslovensk\u00e1 republika by tak, b\u011bhem n\u011bkolika let, za \u00fa\u010dinn\u00e9 podpory polsk\u00fdch dodavatel\u016f propojila Odru s\u00a0Dunajem a\u00a0t\u00edm Severn\u00ed i\u00a0Baltick\u00e9 mo\u0159e s\u00a0mo\u0159em \u010cern\u00fdm, a\u00a0to p\u0159ed dokon\u010den\u00edm n\u011bmeck\u00e9ho pr\u016fplavu Rhein\u2013Main\u2013Donau. To by ji\u017e tehdy zm\u011bnilo obchodn\u00ed cesty Evropy a\u00a0napomohlo i\u00a0jej\u00ed politick\u00e9 zm\u011bn\u011b, po kter\u00e9 tou\u017eil krom\u011b \u010deskoslovensk\u00e9ho lidu zejm\u00e9na polsk\u00fd n\u00e1rod, zn\u00e1m\u00fd sv\u00fdm odporem k\u00a0Sov\u011bt\u016fm.<\/p>\n
Moje slu\u017eebn\u00ed cesta do Hamburku byla tedy velmi aktu\u00e1ln\u00ed a\u00a0akutn\u00ed. Z\u00a0bezpe\u010dnostn\u00edch d\u016fvod\u016f, plynouc\u00edch z\u00a0tehdej\u0161\u00edho ofici\u00e1ln\u00edho postoje \u010ds. vl\u00e1dy, byla utajov\u00e1na. \u0158editel \u010cSPLO Ing. Oprchalski ji pro mne zaji\u0161\u0165oval jako studijn\u00ed, vyu\u017eit\u00edm n\u00e1kladn\u00ed lod\u011b \u010cSPLO z\u00a0D\u011b\u010d\u00edna a\u017e do Hamburku. Podpora v\u00fdstavby pr\u016fplavu Odra\u2013Dunaj byla v\u00fdhodn\u00e1 i\u00a0pro Hamburk, nebo\u0165 toto plavebn\u00ed spojen\u00ed Dunaj\u2013Odra spojuje Hamburk s\u00a0\u010cern\u00fdm mo\u0159em p\u0159\u00edmo. N\u011bmeck\u00fd pr\u016fplav Rhein\u2013Main\u2013Donau, jeho\u017e dostavba byla tehdy naru\u0161ov\u00e1na stanovisky ochr\u00e1nc\u016f p\u0159\u00edrody, spojoval s\u00a0\u010cern\u00fdm mo\u0159em p\u0159\u00edmo holandsk\u00fd p\u0159\u00edstav Rotterdam, jen\u017e je dodnes nejv\u011bt\u0161\u00edm obchodn\u00edm konkurentem Hamburku v\u00a0Evrop\u011b.<\/p>\n
V\u00a0Hamburku mne o\u010dek\u00e1val tamn\u00ed z\u00e1stupce Ing. Oprchalsk\u00e9ho, z\u00a0tisku zn\u00e1m\u00fd zatvrzel\u00fd komunista. Nevzpom\u00edn\u00e1m si sice na jeho jm\u00e9no, ale zd\u016fraz\u0148uji, \u017ee s\u00a0jeho postupem jsem tehdy byl velmi spokojen\u2026 Poskytl mi p\u0159i jedn\u00e1n\u00ed podporu po v\u0161ech str\u00e1nk\u00e1ch a\u00a0v\u00a0pln\u00e9 m\u00ed\u0159e. P\u0159izp\u016fsobil se duchu nov\u00e9 doby.<\/p>\n
P\u0159edstavitelem hambursk\u00e9 vl\u00e1dy byl elegantn\u00ed pan Harm Westendorf. Jedn\u00e1n\u00ed s\u00a0n\u00edm a\u00a0dal\u0161\u00edmi p\u0159edstaviteli Hamburku prob\u011bhlo na ja\u0159e 1968 velmi srde\u010dn\u011b a\u00a0\u00fasp\u011b\u0161n\u011b a\u00a0bylo zakon\u010deno ve slavnostn\u00edm s\u00e1le \u0161t\u00edhl\u00e9 hambursk\u00e9 rozhledny, v\u00fd\u0161kov\u00e9 dominanty tohoto velkom\u011bsta. Bylo domluveno a\u00a0potvrzeno, \u017ee spolkov\u00fd st\u00e1t Hamburk podpo\u0159\u00ed v\u00fdstavbu pr\u016fplavu Dunaj\u2013Odra finan\u010dn\u00ed podporou \u2013 darem, p\u0159edb\u011b\u017en\u011b stanoven\u00fdm \u010d\u00e1stkou 25 mili\u00f3n\u016f DM. Provedl jsem si v\u00a0duchu p\u0159epo\u010det na \u010desk\u00e9 koruny. Uv\u011bdomil jsem si, \u017ee p\u0159epo\u010dten\u00e1 \u010d\u00e1stka posta\u010d\u00ed, p\u0159i tehdej\u0161\u00edch n\u00edzk\u00fdch polsk\u00fdch n\u00e1kladech v\u00fdstavby zdymadel na Labi, na v\u00fdstavbu p\u011bti a\u017e sedmi zdymadel na Morav\u011b, Be\u010dv\u011b \u010di Od\u0159e. Hambur\u0161t\u00ed technici z\u0159ejm\u011b nebyli sezn\u00e1meni s\u00a0v\u00fdhodami valutov\u00e9 situace \u010cSR. N\u011bmeck\u00e9 stavby byly tehdy v\u00a0p\u0159epo\u010dtu podstatn\u011b dra\u017e\u0161\u00ed ne\u017e \u010deskoslovensk\u00e9. Term\u00edn podpisu p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 smlouvy byl stanoven na z\u00e1\u0159\u00ed 1968. Po n\u00e1vratu jsem o\u00a0v\u00fdsledku informoval Ing. J. Hanuse, kter\u00fd se po odchodu Smrkovsk\u00e9ho do funkce p\u0159edsedy Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed stal nov\u00fdm ministrem lesn\u00edho a\u00a0vodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, a\u00a0jeho n\u00e1m\u011bstka Ing. L. Boh\u00e1\u010de. Oba byli v\u00fdsledky jedn\u00e1n\u00ed nad\u0161eni a\u00a0souhlasili s\u00a0podpisem smlouvy.<\/p>\n
Vstupem spojeneck\u00fdch vojsk do \u010ceskoslovenska v\u0161ak v\u00fdsledek tohoto jedn\u00e1n\u00ed ztratil svou platnost a\u00a0v\u00fdznam. Pod tlakem Sov\u011btsk\u00e9ho svazu a\u00a0spojeneck\u00fdch vojsk se \u010deskoslovensk\u00e1 vl\u00e1da znovu zav\u00e1zala dodr\u017eovat v\u0161echny sov\u011bty po\u017eadovan\u00e9 z\u00e1sady zahrani\u010dn\u00ed politiky. Smlouvu nebylo mo\u017eno podepsat. To znemo\u017enilo aby dostavba koridoru Dunaj\u2013Odra byla zah\u00e1jena, p\u0159esto\u017ee by to \u010cSR, Polsku, ob\u011bma N\u011bmeck\u00fdm st\u00e1t\u016fm a\u00a0Balk\u00e1nu poskytlo v\u00fdznamn\u00e9 obchodn\u00ed v\u00fdhody.<\/p>\n
Term\u00edn podpisu jsme odvolali telefonicky. P\u0159i t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti mn\u011b ministr Hanus p\u0159\u00e1telsky doporu\u010dil, abych z\u00a0bezpe\u010dnostn\u00edch d\u016fvod\u016f ode\u0161el s\u00a0rodinou na n\u011bkolik let z\u00a0\u010ceskoslovenska. Abych t\u0159eba po\u017e\u00e1dal americk\u00e9 velvyslanectv\u00ed\u00a0 o\u00a0stipendium a\u00a0str\u00e1vil ta l\u00e9ta ve sv\u00e9m oboru na n\u011bkter\u00e9 z\u00a0americk\u00fdch technick\u00fdch univerzit. Rozhodl jsem se v\u0161ak jinak: prost\u0159ednictv\u00edm ministerstva zahrani\u010dn\u00edho obchodu jsem po\u017e\u00e1dal o\u00a0zam\u011bstn\u00e1n\u00ed rozvojov\u00e9ho poradce OSN v\u00a0Ir\u00e1nu. Ministr Hanus podepsal v\u0161echny dokumenty, jak jsem pot\u0159eboval, za co\u017e jsem mu dodnes zav\u00e1z\u00e1n.<\/p>\n
Po m\u00e9m odjezdu do Ir\u00e1nu v\u00a0roce 1969 byl m\u016fj p\u0159\u00edtel Ing. Swiergel, tehdy vedouc\u00ed pra\u017esk\u00e9 skupiny Budimexu, z\u00a0tohoto zahrani\u010dn\u00edho podniku propu\u0161t\u011bn. Octl se s\u00a0man\u017eelkou v\u00a0Maroku a\u00a0tam vbrzku za nejasn\u00fdch p\u0159\u00ed\u010din zesnul. \u0158editel Oprchalsk\u00fd zem\u0159el n\u00e1silnou smrt\u00ed, a\u00a0to pod koly n\u00e1kladn\u00edho auta na dvo\u0159e sv\u00e9ho z\u00e1vodu \u010cSPLO.<\/p>\n
V\u00a0obdob\u00ed 1975 a\u017e 1992 modernizovala Spoldzielna Rob\u00f3t Morskich i\u00a0Drogovych L. Wary\u0144skiego postupn\u011b plavebn\u00ed komory st\u0159edn\u00edho Labe: v\u00a0Kostelci, Brand\u00fdse, \u010cel\u00e1kovic\u00edch, Lys\u00e9 nad Labem, Hradi\u0161tku, Kostoml\u00e1tk\u00e1ch, Nymburku, ve Velk\u00e9m Oseku, Lobkovic\u00edch, Doln\u00edch Be\u0159kovic\u00edch, na Vltav\u011b v\u00a0Roztok\u00e1ch a\u00a0kan\u00e1lu Ho\u0159\u00edn. Nahradila i\u00a0p\u016fvodn\u00ed pevn\u00fd jez ve Veletov\u011b modern\u00edm sklopn\u00fdm. Provedla tak\u00e9, krom\u011b stavebn\u00edch \u00faprav v\u00a0n\u011bkolika p\u0159\u00edstavech \u2013 \u00dast\u00ed nad Labem, Hn\u011bvic\u00edch, M\u011bln\u00edku, i\u00a0n\u011bkolik staveb pro jin\u00e9 investory \u2013 v\u010detn\u011b v\u00fdstavby jezu V\u011bt\u0159n\u00ed.<\/p>\n
Po sametov\u00e9 revoluci provedl SPELWAR je\u0161t\u011b k\u00a0rekonstrukci plavebn\u00edch komor Lovosice, Podbaba, \u0160t\u011bt\u00ed, \u010cesk\u00e9 Kopisty \u00fapravy \u0159ady \u00fasek\u016f n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed, zejm\u00e9na v\u00a0D\u011b\u010d\u00edn\u011b-Loub\u00ed, ochrann\u00e9ho p\u0159\u00edstavu v\u00a0Praze-Sm\u00edchov\u011b, p\u0159estavbu dal\u0161\u00edch p\u0159\u00edstavi\u0161\u0165 a\u00a0p\u0159ekladi\u0161\u0165 a\u00a0tak\u00e9 v\u00fdstavbu \u010di modernizaci mal\u00fdch vodn\u00edch elektr\u00e1ren Hn\u011bvkovice, Mohelno, Kl\u00e1\u0161terec nad Oh\u0159\u00ed, Doksany, Vesel\u00ed na Morav\u011b, Rozko\u0161. Rekonstruoval i\u00a0velk\u00e9 plavebn\u00ed komory ve \u0160t\u011bt\u00ed a\u00a0\u010cesk\u00fdch Kopistech a\u00a0upravil dal\u0161\u00ed koryta jez\u016f a\u00a0stupn\u011b. \u010cinnost Navimoru se roz\u0161\u00ed\u0159ila po cel\u00e9m \u00fazem\u00ed republiky. V\u00a0devades\u00e1t\u00fdch letech byla kapacita polsk\u00fdch dod\u00e1vek roz\u0161\u00ed\u0159ena novou firmou Hydrobudowa Gdansk, kter\u00e1 vybudovala jez na Jize\u0159e, \u010dist\u00edrnu odpadn\u00edch vod v\u00a0Bakov\u011b nad Jizerou, kanalizaci a\u00a0\u010dist\u00edrnu odpadn\u00edch v\u00a0B\u011bl\u00e9 pod Bezd\u011bzem, m\u011bstsk\u00fd vodovod a\u00a0kanalizaci v\u00a0Semilech.<\/p>\n
Z\u00e1v\u011br<\/h2>\n
St\u011b\u017eejn\u00edm evropsk\u00fdm legislativn\u00edm dokumentem pro oblast rozvoje dopravn\u00ed infrastruktury je na\u0159\u00edzen\u00ed Evropsk\u00e9ho Parlamentu a\u00a0Rady \u010d. 1315\/2013\/EU o\u00a0hlavn\u00edch sm\u011brech Unie pro rozvoj transevropsk\u00e9 dopravn\u00ed s\u00edt\u011b. Stanovuje hlavn\u00ed a\u00a0pro Evropu v\u00a0oblasti vytv\u00e1\u0159en\u00ed transevropsk\u00e9 dopravn\u00ed s\u00edt\u011b (TEN-T) a\u00a0ur\u010den\u00ed projekt\u016f spole\u010dn\u00e9ho z\u00e1jmu. Koncepce vodn\u00ed dopravy vych\u00e1z\u00ed ze z\u00e1v\u011br\u016f B\u00edl\u00e9 knihy \u2013 Cesta k\u00a0jednotn\u00e9mu evropsk\u00e9mu dopravn\u00edmu prostoru. Podporuje konkurenceschopn\u00fd, ekologick\u00fd a\u00a0efektivn\u00ed dopravn\u00ed syst\u00e9m, novou evropskou dopravn\u00ed politikou pro obdob\u00ed 2012\u20132020 s\u00a0v\u00fdhledem do roku 2050. Vy\u017eaduje p\u0159esunut\u00ed 50 % p\u0159epravy n\u00e1klad\u016f na st\u0159edn\u00ed a\u00a0dlouh\u00e9 vzd\u00e1lenosti ze silni\u010dn\u00ed na \u017eelezni\u010dn\u00ed a\u00a0vodn\u00ed dopravu.<\/p>\n
Evropsk\u00e1 unie se zav\u00e1zala sm\u011b\u0159ovat k\u00a0p\u0159eveden\u00ed dopravy na m\u00e9n\u011b energeticky n\u00e1ro\u010dn\u00e9, \u010dist\u0161\u00ed a\u00a0bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed druhy. Vnitrozemsk\u00e1 vodn\u00ed doprava je zjevnou volbou, kter\u00e1 m\u016f\u017ee hr\u00e1t nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed roli p\u0159i dosahov\u00e1n\u00ed t\u011bchto c\u00edl\u016f. Prost\u0159ednictv\u00edm sd\u011blen\u00ed Komise o\u00a0podpo\u0159e vnitrozemsk\u00e9 vodn\u00ed dopravy NAIADES (Navigation and Inland Waterway Action and Development in Europe) ze dne 17. 1. 2006 chce Evropsk\u00e1 unie zd\u016fraznit v\u00fdhody vnitrozemsk\u00e9 vodn\u00ed dopravy a\u00a0odstranit \u0159adu p\u0159ek\u00e1\u017eek, kter\u00e9 mohou br\u00e1nit ve vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed \u0159ady p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed. Probl\u00e9my, se kter\u00fdmi se \u010desk\u00e1 vnitrozemsk\u00e1 vodn\u00ed doprava pot\u00fdk\u00e1, vy\u017eaduj\u00ed koordinovanou st\u0159edn\u011bdobou i\u00a0dlouhodobou snahu v\u0161ech z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch stran, v\u0161ech odv\u011btv\u00ed, \u010dlensk\u00fdch st\u00e1t\u016f a\u00a0dal\u0161\u00edch odpov\u011bdn\u00fdch stran. Ak\u010dn\u00ed program NAIADES se soust\u0159e\u010fuje na p\u011bt vz\u00e1jemn\u011b propojen\u00fdch strategick\u00fdch oblast\u00ed pro komplexn\u00ed politiku vnitrozemsk\u00e9 vodn\u00ed dopravy: trh, lo\u010fstvo (flotila), pracovn\u00ed m\u00edsta a\u00a0dovednosti, obraz v\u00a0o\u010d\u00edch ve\u0159ejnosti, infrastruktura. Obsahuje doporu\u010den\u00ed krok\u016f, kter\u00e9 byly realizov\u00e1ny Evropskou uni\u00ed, \u010dlensk\u00fdmi st\u00e1ty a\u00a0dot\u010den\u00fdmi stranami tak\u00e9 v\u00a0letech 2006\u20132013.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Inland waterways in the 19th and 20th centuries became an equal partner in road and rail transport in all developed countries, particularly suitable for medium and long-distance freight.<\/p>\n","protected":false},"author":8,"featured_media":4275,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[2],"tags":[223,1062,1064,1048,1063],"coauthors":[1044],"class_list":["post-4344","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-from-the-world-of-water-management","tag-danube","tag-elbe","tag-navigational-stage","tag-odra","tag-water-weirs"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4344","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/8"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4344"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4344\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":30429,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4344\/revisions\/30429"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media\/4275"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4344"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4344"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4344"},{"taxonomy":"author","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/coauthors?post=4344"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}