{"id":4329,"date":"2017-12-11T10:45:11","date_gmt":"2017-12-11T09:45:11","guid":{"rendered":"http:\/\/www.vtei.cz\/?p=4329"},"modified":"2024-07-16T12:36:33","modified_gmt":"2024-07-16T11:36:33","slug":"development-of-selected-radionuclides-in-surface-water-in-the-vicinity-of-the-temelin-nuclear-power-plant-in-the-period-1990-2016","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/2017\/12\/development-of-selected-radionuclides-in-surface-water-in-the-vicinity-of-the-temelin-nuclear-power-plant-in-the-period-1990-2016\/","title":{"rendered":"Development of selected radionuclides in surface water in the vicinity of the Temel\u00edn Nuclear Power Plant in the period 1990\u20132016"},"content":{"rendered":"

<\/i> This article is available in Czech only. For translation or more information on this topic, please contact author.<\/h4>\n

 <\/p>\n

Souhrn<\/h2>\n

V\u00a0p\u0159\u00edsp\u011bvku jsou prezentov\u00e1ny v\u00fdsledky dlouhodob\u00e9ho sledov\u00e1n\u00ed v\u00fdskytu a\u00a0chov\u00e1n\u00ed radionuklid\u016f 3<\/sup>H, 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs v\u00a0povrchov\u00e9 vod\u011b v\u00a0okol\u00ed Jadern\u00e9 elektr\u00e1rny Temel\u00edn (JE Temel\u00edn). Tyto um\u011bl\u00e9 radionuklidy poch\u00e1z\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00a0rezidu\u00e1ln\u00edho zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed po atmosf\u00e9rick\u00fdch testech jadern\u00fdch zbran\u00ed a\u00a0hav\u00e1rii jadern\u00e9ho reaktoru v\u00a0\u010cernobylu v\u00a0minul\u00e9m stolet\u00ed. Hodnoceny byly \u010dasov\u011b prostorov\u00e9 zm\u011bny t\u011bchto radionuklid\u016f. Byl vypo\u010dten efektivn\u00ed polo\u010das jejich ub\u00fdv\u00e1n\u00ed. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b 3<\/sup>H byl zji\u0161t\u011bn m\u00edrn\u00fd pokles jeho objemov\u00e9 aktivity v\u00a0profilech nad za\u00fast\u011bn\u00edm odpadn\u00edch vod z\u00a0JE Temel\u00edn. Pokles objemov\u00fdch aktivit 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs byl pozorov\u00e1n v\u00a0odb\u011brov\u00fdch m\u00edstech nad i\u00a0pod za\u00fast\u011bn\u00edm odpadn\u00edch vod z\u00a0JE Temel\u00edn. Pouze v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b 3<\/sup>H byl zji\u0161\u0165ov\u00e1n n\u00e1r\u016fst objemov\u00e9 aktivity v\u00a0profilech pod za\u00fast\u011bn\u00edm odpadn\u00edch vod z\u00a0JE Temel\u00edn.<\/p>\n

\u00davod<\/h2>\n

B\u011b\u017en\u00fd provoz jadern\u00e9 elektr\u00e1rny je doprov\u00e1zen produkc\u00ed radionuklid\u016f, kter\u00e9 mohou b\u00fdt ve velmi mal\u00fdch objemov\u00fdch aktivit\u00e1ch vypou\u0161t\u011bny do \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed. Na jadernou bezpe\u010dnost a\u00a0radia\u010dn\u00ed ochranu jsou v\u00a0t\u00e9to souvislosti kladeny vysok\u00e9 n\u00e1roky [1\u20134]. Mezi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed potenci\u00e1ln\u011b p\u0159\u00edtomn\u00e9 izotopy v\u00a0odpadn\u00edch vod\u00e1ch pat\u0159\u00ed krom\u011b tritia (3<\/sup>H) p\u0159edev\u0161\u00edm stroncium 90 (90<\/sup>Sr) a\u00a0cesium 137 (137<\/sup>Cs).<\/p>\n

3<\/sup>H je radioaktivn\u00ed izotop vod\u00edku s\u00a0polo\u010dasem rozpadu 12,32 r, kter\u00fd se p\u0159irozen\u011b vyskytuje v\u00a0mno\u017estv\u00ed 1 atom na 1018<\/sup> atom\u016f vod\u00edku [5]. Z\u00a0um\u011ble vyvolan\u00fdch proces\u016f maj\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdznam reakce vyu\u017e\u00edvan\u00e9 v\u00a0jadern\u00fdch elektr\u00e1rn\u00e1ch a\u00a0reakce doprov\u00e1zej\u00edc\u00ed v\u00fdbuch jadern\u00e9 bomby. 90<\/sup>Sr (polo\u010das rozpadu 28,8\u00a0r) a\u00a0137<\/sup>Cs (polo\u010das rozpadu 30,17 r) jsou izotopy, kter\u00e9 vznikaj\u00ed pouze p\u0159i um\u011ble vyvolan\u00fdch jadern\u00fdch reakc\u00edch. Do prost\u0159ed\u00ed se dost\u00e1vaj\u00ed v\u00fdhradn\u011b v\u00a0souvislosti s\u00a0vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm jadern\u00e9 energie a\u00a0ionizuj\u00edc\u00edho z\u00e1\u0159en\u00ed a\u0165 u\u017e k\u00a0m\u00edrov\u00fdm, nebo vojensk\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm.<\/p>\n

Z\u00a0d\u016fvodu v\u00fdstavby a\u00a0provozu JE Temel\u00edn jsou um\u011bl\u00e9 radionuklidy v\u00a0lokalit\u011b ji\u017en\u00edch \u010cech studov\u00e1ny ji\u017e \u0159adu let. JE Temel\u00edn \u010derp\u00e1 surovou vodu z\u00a0vodn\u00ed n\u00e1dr\u017ee Hn\u011bvkovice a\u00a0vypou\u0161t\u00ed odpadn\u00ed vody do \u0159eky Vltavy v\u00a0m\u00edst\u011b hr\u00e1ze vodn\u00ed n\u00e1dr\u017ee Ko\u0159ensko. Ve sv\u011bt\u011b jsou odpadn\u00ed vody z\u00a0jadern\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed obvykle za\u00fast\u011bny do velk\u00fdch \u0159ek, pop\u0159. p\u0159\u00edmo do mo\u0159e [6]. Ve srovn\u00e1n\u00ed s\u00a0\u0159ekami, jako je Dunaj, R\u00fdn nebo Ebro, je \u0159eka Vltava relativn\u011b mal\u00fd tok. Vzhledem k\u00a0o\u010dek\u00e1van\u00fdm klimatick\u00fdm zm\u011bn\u00e1m v\u010detn\u011b zv\u00fd\u0161en\u00e9ho v\u00fdskytu hydrologick\u00e9ho sucha [7] se lze ob\u00e1vat mo\u017en\u00e9ho n\u00e1r\u016fstu objemov\u00fdch aktivit radionuklid\u016f pod za\u00fast\u011bn\u00edm odpadn\u00edch vod z\u00a0JE Temel\u00edn, a\u00a0proto je jejich sledov\u00e1n\u00ed v\u011bnov\u00e1na velk\u00e1 pozornost.<\/p>\n\"\"<\/a>\n

Obr. 1. Mapa plo\u0161n\u00e9 aktivity 137<\/sup>Cs v\u00a0p\u016fd\u011b (kBq\/m2<\/sup>) po hav\u00e1rii jadern\u00e9 elektr\u00e1rny v\u00a0\u010cernobylu v\u00a0roce 1986 v\u010detn\u011b p\u0159\u00edsp\u011bvku 137<\/sup>Cs z\u00a0test\u016f jadern\u00fdch zbran\u00ed [12]
\nFig. 1. 137<\/sup>Cs surface activity in soil (kBq\/m2<\/sup>) after the 1986 Chernobyl disaster, including 137<\/sup>Cs from nuclear weapon tests [12]<\/h6>\n

P\u0159esto\u017ee 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs jsou radionuklidy um\u011bl\u00e9, vyskytovaly se spolu s\u00a03<\/sup>H v\u00a0m\u011b\u0159iteln\u00e9m mno\u017estv\u00ed v\u00a0\u017eivotn\u00edm prost\u0159ed\u00ed je\u0161t\u011b p\u0159ed spu\u0161t\u011bn\u00edm JE Temel\u00edn. D\u016fvodem je p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00ed zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed po testech jadern\u00fdch zbran\u00ed v\u00a0pades\u00e1t\u00fdch a\u00a0\u0161edes\u00e1t\u00fdch letech dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed a\u00a0po jadern\u00e9 hav\u00e1rii v\u00a0\u010cernobylu v\u00a0roce 1986. Mno\u017estv\u00ed radionuklid\u016f uvoln\u011bn\u00e9 b\u011bhem test\u016f jadern\u00fdch zbran\u00ed v\u00a0atmosf\u00e9\u0159e je odhadov\u00e1no na 186.103<\/sup> PBq 3<\/sup>H (PBq = 1015<\/sup> Bq), 622 PBq 90<\/sup>Sr a\u00a0948 PBq 137<\/sup>Cs [8]. \u010cernobylsk\u00e1 hav\u00e1rie, ke kter\u00e9 do\u0161lo 26. 4. 1986, byla nejv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed hav\u00e1rie v\u00a0historii jadern\u00e9 energetiky jak co do mno\u017estv\u00ed unikl\u00e9 aktivity, tak co do rozsahu kontaminace \u00fazem\u00ed. Celkov\u00e1 aktivita produkt\u016f hav\u00e1rie, kter\u00e9 unikly do prost\u0159ed\u00ed, se odhaduje na 2.103<\/sup> PBq [9]. Do prost\u0159ed\u00ed se dostalo velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed radionuklid\u016f, p\u0159edev\u0161\u00edm s\u00a0kr\u00e1tk\u00fdm polo\u010dasem rozpadu, z\u00a0nich\u017e nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed byl 131<\/sup>I (1 800 PBq). Z\u00a0radionuklid\u016f se st\u0159edn\u011b dlouh\u00fdm polo\u010dasem bylo nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed 137<\/sup>Cs (85 PBq) [8]. Informace o\u00a0radia\u010dn\u00ed situaci na \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky shrnuje Zpr\u00e1va Institutu hygieny a\u00a0epidemiologie [10]. Odhady mno\u017estv\u00ed deponovan\u00e9ho 137<\/sup>Cs na \u00fazem\u00ed \u010cR poch\u00e1zej\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00a0pr\u016fzkumu proveden\u00e9ho Centrem hygieny z\u00e1\u0159en\u00ed Institutu hygieny a\u00a0epidemiologie v\u00a0\u010dervnu 1986\u00a0[10], kter\u00e9 bylo pozd\u011bji dopln\u011bno leteck\u00fdm mapov\u00e1n\u00edm [11], a\u00a0byla vytvo\u0159ena mapa plo\u0161n\u00e9 kontaminace [12], kter\u00e1 je uvedena na obr. 1<\/em>. V\u00a0map\u011b je tedy zahrnut i\u00a0p\u0159\u00edsp\u011bvek 137<\/sup>Cs z\u00a0atmosf\u00e9rick\u00fdch test\u016f jadern\u00fdch zbran\u00ed, kter\u00fd UNSCEAR [8] pro rok 1986 odhaduje na 1,9 kBq\/m2<\/sup> (kumulativn\u00ed depozice). Nejv\u00edce zasa\u017een\u00e9 plochy na\u0161eho \u00fazem\u00ed s\u00a0plo\u0161nou depozic\u00ed nad 10 kBq\/m2<\/sup> nach\u00e1z\u00edme ve sm\u011bru SV\u2013SZ, co\u017e odpov\u00edd\u00e1 sm\u011bru proud\u011bn\u00ed vzduchu v\u00a0dob\u011b prvn\u00edho pr\u016fchodu kontaminovan\u00fdch vzdu\u0161n\u00fdch hmot. Druh\u00e1 a\u00a0t\u0159et\u00ed vlna zas\u00e1hla na\u0161e \u00fazem\u00ed v\u00a0JV\u2013SZ sm\u011bru. Pr\u016fm\u011brn\u00e1 plo\u0161n\u00e1 depozice 137<\/sup>Cs v\u00a0\u010cesk\u00e9 republice v\u00a0d\u016fsledku jadern\u00e9 hav\u00e1rie v\u00a0\u010cernobylu je odhadov\u00e1na na 7,6 kBq\/m2<\/sup> [13]. Objemov\u00e1 aktivita 137<\/sup>Cs v\u00a0povrchov\u00fdch vod\u00e1ch byla na \u00fazem\u00ed \u010cR v\u00a0obdob\u00ed 1. 5.\u201310. 6. 1986 zaznamen\u00e1na v\u00a0rozmez\u00ed 0,08\u20138,0 Bq\/l [10].<\/p>\n

Okol\u00ed JE Temel\u00edn pat\u0159\u00ed mezi \u00fazem\u00ed zasa\u017een\u00e1 prvn\u00edm radioaktivn\u00edm mrakem na na\u0161em \u00fazem\u00ed. IHE CHZ [10] uv\u00e1d\u00ed spad v\u00a0dan\u00e9 lokalit\u011b 2,3 a\u017e 13 kBq\/m2<\/sup>. D\u011bd\u00e1\u010dek a\u00a0Pl\u0161ko [14] provedli v\u00a0roce 1992 detailn\u00ed leteck\u00fd pr\u016fzkum, kter\u00fd byl n\u00e1sledn\u011b up\u0159esn\u011bn m\u011b\u0159en\u00edmi v\u00a0roce 1996 [12], ze kter\u00fdch vypl\u00fdv\u00e1 plo\u0161n\u00e1 kontaminace 137<\/sup>Cs v\u00a0okol\u00ed JETE v\u00a0roce 1996 1\u201316 kBq\/m2<\/sup>, co\u017e by odpov\u00eddalo spadu v\u00a0roce 1986 v\u00a0rozmez\u00ed 1,3\u201320,2 kBq\/m2<\/sup>. \u00dadaj\u016f o\u00a090<\/sup>Sr ve spadu po hav\u00e1rii je v\u00fdrazn\u011b m\u00e9n\u011b, ofici\u00e1ln\u00ed \u00fadaje o\u00a0celkov\u00e9 depozici 90<\/sup>Sr nebyly publikov\u00e1ny. IHE CHZ [10] uv\u00e1d\u00ed pom\u011br 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs v\u00a0p\u0159\u00edzemn\u00ed vrstv\u011b atmosf\u00e9ry m\u011b\u0159en\u00e9 v\u00a0lokalit\u011b Praha-Libu\u0161 v\u00a0rozmez\u00ed 0,02\u20130,13. UNSCEAR [5] odhaduje p\u0159\u00edsp\u011bvek 90<\/sup>Sr, tj.\u00a0kumulativn\u00ed depozice 90<\/sup>Sr z\u00a0atmosf\u00e9rick\u00fdch test\u016f jadern\u00fdch zbran\u00ed v\u00a0roce 1986, na 1,23\u00a0kBq\/m2<\/sup>.<\/p>\n

Hlavn\u00edm c\u00edlem p\u0159\u00edsp\u011bvku bylo prezentovat v\u00fdsledky dlouhodob\u00e9ho sledov\u00e1n\u00ed v\u00fdskytu vybran\u00fdch radionuklid\u016f v\u00a0\u0159ece Vltav\u011b ovlivn\u011bn\u00e9 provozem JE Temel\u00edn a\u00a0vyhodnotit p\u0159\u00edpadn\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek elektr\u00e1rny. Byly sledov\u00e1ny radionuklidy 3<\/sup>H, 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs v\u00a0profilech ovlivn\u011bn\u00fdch i\u00a0neovlivn\u011bn\u00fdch provozem elektr\u00e1rny. Byly hodnoceny jednotliv\u00e9 slo\u017eky sou\u010dasn\u00e9ho pozad\u00ed t\u011bchto radionuklid\u016f, tj. p\u0159\u00edrodn\u00ed (3<\/sup>H) a\u00a0antropogenn\u00ed (3<\/sup>H, 90<\/sup>Sr, 137<\/sup>Cs) z\u00a0rezidu\u00e1ln\u00ed kontaminace po testech jadern\u00fdch zbran\u00ed v\u00a0atmosf\u00e9\u0159e a\u00a0jadern\u00e9 hav\u00e1rii v\u00a0\u010cernobylu v\u00a0minul\u00e9m stolet\u00ed, a\u00a0p\u0159\u00edsp\u011bvek jadern\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed jinde ve sv\u011bt\u011b atmosf\u00e9rick\u00fdm p\u0159enosem.<\/p>\n

Metodika<\/h2>\n

Byly zpracov\u00e1v\u00e1ny nefiltrovan\u00e9 vzorky, tj. objemov\u00e9 aktivity radionuklid\u016f 3<\/sup>H, 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs byly stanoveny ve ve\u0161ker\u00fdch l\u00e1tk\u00e1ch (rozpu\u0161t\u011bn\u00e9 a\u00a0nerozpu\u0161t\u011bn\u00e9 l\u00e1tky dohromady). M\u00edsta odb\u011br\u016f jsou na obr. 2<\/em>.<\/p>\n

Odb\u011br a\u00a0\u00faprava vzork\u016f byly prov\u00e1d\u011bny podle norem \u010cSN ISO 5667-1 [15], \u010cSN ISO 5667-3 [16], \u010cSN ISO 5667-4 [17] a\u00a0\u010cSN ISO 5667-6 [18]. Sledov\u00e1n\u00ed povrchov\u00fdch vod bylo zah\u00e1jeno v\u00a0roce 1990 na profilech Vltava-Hn\u011bvkovice, Lu\u017enice-Kolod\u011bje, Otava-P\u00edsek (profily v\u00a0budoucnu neovlivn\u011bn\u00e9 odpadn\u00edmi vodami z\u00a0JE\u00a0Temel\u00edn, d\u00e1le ozna\u010dovan\u00e9 pouze jako neovlivn\u011bn\u00e9 profily) a\u00a0Vltava-Solenice (profil v\u00a0budoucnu ovlivn\u011bn\u00fd v\u00fdpustmi). Od roku 1996 bylo sledov\u00e1n\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159eno o\u00a0profil Vltava-Hladn\u00e1, profil cca 4\u2008km pod za\u00fast\u011bn\u00edm odpadn\u00edch vod. Profil Otava-P\u00edsek byl v\u00a0roce 2001 nahrazen odb\u011brem z\u00a0profilu Otava-Top\u011blec. Vzorky byly odeb\u00edr\u00e1ny \u010dtvrtletn\u011b. V\u00a0p\u0159\u00edsp\u011bvku jsou d\u00e1le zpracov\u00e1ny i\u00a0v\u00fdsledky sledov\u00e1n\u00ed 3<\/sup>H v\u00a0profilech \u010cHM\u00da, resp. Povod\u00ed Vltavy a\u00a0Labe, st\u00e1tn\u00ed podnik, Vltava-Hlubok\u00e1 (neovlivn\u011bn\u00fd profil), Vltava-Solenice, Vltava-Praha Podol\u00ed a\u00a0Labe-H\u0159ensko (ovlivn\u011bn\u00e9 profily), kter\u00e9 byly odeb\u00edr\u00e1ny s\u00a0\u010detnost\u00ed 12x za rok.<\/p>\n\"\"<\/a>\n

Obr. 2. Mapa odb\u011brov\u00fdch profil\u016f
\nFig. 2. Map of the sampling sites<\/h6>\n

Vzorky povrchov\u00fdch vod byly odeb\u00edr\u00e1ny v\u00a0mno\u017estv\u00ed 0,25\u2008l (3<\/sup>H) a\u00a050\u2008l (vzorek pro stanoven\u00ed 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs). Vzorky pro stanoven\u00ed 3<\/sup>H byly konzervov\u00e1ny chlazen\u00edm. Velkoobjemov\u00e9 vzorky byly konzervov\u00e1ny kyselinou dusi\u010dnou na pH < 2. Ke vzorku byl p\u0159id\u00e1n sm\u011bsn\u00fd nosi\u010d. D\u00e1le byly vzorky odpa\u0159eny pod bodem varu do sucha, n\u00e1sledn\u011b byly su\u0161eny p\u0159i 105 \u2070C a\u00a0\u017e\u00edh\u00e1ny p\u0159i 350 \u2070C. Vy\u017e\u00edhan\u00fd odparek byl uzav\u0159en do p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 m\u011b\u0159ic\u00ed n\u00e1doby.<\/p>\n

Stanoven\u00ed objemov\u00e9 aktivity tritia bylo prov\u00e1d\u011bno podle \u010cSN ISO 9698 [19]. Vzorky byly p\u0159edupraveny destilac\u00ed. M\u011b\u0159ena byla sm\u011bs 8\u2008ml vzorku a\u00a012\u2008ml scintila\u010dn\u00edho roztoku Ultima Gold LLT v\u00a020\u2008ml polyetylenov\u00e9 n\u00e1dobce od firmy Canberra Packard v\u00a0n\u00edzkopoza\u010fov\u00e9m kapalinov\u00e9m scintila\u010dn\u00edm spektrometru Quantulus 1220 od firmy WALLAC a\u00a0TriCarb 3170\/TRSL od firmy Canberra Packard. Pro kalibraci byl pou\u017eit etalon tritia od \u010cesk\u00e9ho metrologick\u00e9ho institutu (\u010cMI) typ ER 2. Pro danou geometrii m\u011b\u0159en\u00ed byla relativn\u00ed \u00fa\u010dinnost m\u011b\u0159en\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b\u00a025\u00a0%. Doba m\u011b\u0159en\u00ed jednotliv\u00fdch vzork\u016f byla optimalizov\u00e1na v\u00a0z\u00e1vislosti na m\u00ed\u0159e ovlivn\u011bn\u00ed jednotliv\u00fdch vzork\u016f, resp. profil\u016f. Vzorky z\u00a0profil\u016f neovlivn\u011bn\u00fdch v\u00fdpustmi byly m\u011b\u0159eny 800 min. Vzorky z\u00a0ovlivn\u011bn\u00fdch profil\u016f byly m\u011b\u0159eny 300\u00a0min. Nejmen\u0161\u00ed detekovateln\u00e1 aktivita cND<\/sub> na hladin\u011b v\u00fdznamnosti \u03b1\u00a0=\u00a0\u03b2\u00a0=\u00a00,05 byla pro zvolen\u00fd objem vzorku a\u00a0dobu m\u011b\u0159en\u00ed cca 1,0 Bq\/l, resp. 2,0 Bq\/l. Od roku 2012 byly vybran\u00e9 vzorky z\u00a0neovlivn\u011bn\u00fdch profil\u016f p\u0159edupraveny elektrolytick\u00fdm nabohacen\u00edm, kdy se 0,5\u2008l vzorku zakoncentruje na objem p\u0159ibli\u017en\u011b 25\u2008ml, d\u00edky tomu do\u0161lo ke sn\u00ed\u017een\u00ed cND<\/sub> na 0,07 Bq\/l. Ve velkoobjemov\u00fdch vzorc\u00edch zakoncentrovan\u00fdch odpa\u0159en\u00edm bylo nejprve stanoveno 137<\/sup>Cs podle \u010cSN EN ISO 10703 [20] a\u00a0n\u00e1sledn\u011b 90<\/sup>Sr sr\u00e1\u017eec\u00ed metodou. Pro gamaspektrometrick\u00e9 stanoven\u00ed byla pou\u017eita gamaspektrometrick\u00e1 trasa s\u00a0polovodi\u010dov\u00fdm germaniov\u00fdm detektorem REGe s\u00a0relativn\u00ed \u00fa\u010dinnost\u00ed 30\u00a0% firmy Canberra Packard. K\u00a0vyhodnocov\u00e1n\u00ed byl pou\u017eit program Genie 2000, firmy Canberra Packard. Pro energetickou kalibraci byly pou\u017eity etalony 152<\/sup>Eu od \u010cMI. \u00da\u010dinnostn\u00ed kalibrace byla prov\u00e1d\u011bna sm\u011bsn\u00fdmi standardy tak\u00e9 od \u010cMI p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 geometrie. Doba m\u011b\u0159en\u00ed byla 48 h. Nejmen\u0161\u00ed detekovateln\u00e1 objemov\u00e1 aktivita na hladin\u011b v\u00fdznamnosti \u03b1 = \u03b2 = 0,05 byla v\u00a0z\u00e1vislosti na dob\u011b m\u011b\u0159en\u00ed a\u00a0mno\u017estv\u00ed zpracovan\u00e9ho vzorku cca 0,5 mBq\/l. 90<\/sup>Sr bylo stanoveno \u0161\u0165avelanovou sr\u00e1\u017eec\u00ed metodou podle p\u0159\u00edru\u010dky viz [21]. Principem metody je odd\u011blen\u00ed stroncia spolusr\u00e1\u017een\u00edm se \u0161\u0165avelanem v\u00e1penat\u00fdm. Po p\u0159e\u010di\u0161t\u011bn\u00ed mo\u017en\u00fdch radiochemick\u00fdch ne\u010distot sr\u00e1\u017een\u00edm hydroxid\u016f, chroman\u016f a\u00a0uhli\u010ditan\u016f se nech\u00e1 ustanovit rovnov\u00e1ha s\u00a0dce\u0159in\u00fdm produktem ytrium 90 (90<\/sup>Y). Ytrium je n\u00e1sledn\u011b odd\u011bleno jako \u0161\u0165avelan ytrit\u00fd a\u00a0prom\u011b\u0159eno na proporcion\u00e1ln\u00edm detektoru. Vzorek se m\u011b\u0159\u00ed prvn\u00ed t\u0159i dny po sr\u00e1\u017een\u00ed ytria a\u00a022\u00a0dn\u00ed po sr\u00e1\u017een\u00ed pro kontrolu radiochemick\u00e9 \u010distoty prepar\u00e1tu v\u017edy 2 \u00d7 1 000\u2008s. Pro stanoven\u00ed byl pou\u017eit proporcion\u00e1ln\u00ed detektor firmy TESLA s\u00a0vyhodnocovac\u00ed jednotkou MC 2256. Pro nastaven\u00ed a\u00a0kontrolu p\u0159\u00edstroje byl pou\u017eit plo\u0161n\u00fd etalon 90<\/sup>Sr-90<\/sup>Y, typu Em 145 od \u010cMI. Pro stanoven\u00ed \u00fa\u010dinnosti byl pou\u017eit etalonov\u00fd roztok 90<\/sup>Sr typu ER 2 tak\u00e9 od \u010cMI. Byl sledov\u00e1n v\u00fdt\u011b\u017eek v\u00e1pn\u00edku a\u00a0ytria, kter\u00fdmi je korigov\u00e1n v\u00fdpo\u010det objemov\u00e9 aktivity. Nejmen\u0161\u00ed detekovateln\u00e1 objemov\u00e1 aktivita na hladin\u011b v\u00fdznamnosti \u03b1 = \u03b2 = 0,05 byla v\u00a0z\u00e1vislosti na dob\u011b m\u011b\u0159en\u00ed a\u00a0mno\u017estv\u00ed zpracovan\u00e9ho vzorku a\u00a0chemick\u00e9ho v\u00fdt\u011b\u017eku cca\u00a03\u00a0mBq\/l. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b hodnot men\u0161\u00edch ne\u017e nejmen\u0161\u00ed detekovateln\u00e1 objemov\u00e1 aktivita byl pro jejich dal\u0161\u00ed zpracov\u00e1n\u00ed aplikov\u00e1n postup podle sm\u011brnice Komise 2009\/90\/ES, resp. Nesm\u011br\u00e1ka [22]. Byl pou\u017eit reduk\u010dn\u00ed koeficient k\u00a0= 0,5, tj. byla pou\u017eita hodnota rovn\u00e1 0,05 cND<\/sub>.<\/p>\n

Pro hodnocen\u00ed v\u00fdvoje objemov\u00fdch aktivit radionuklid\u016f v\u00a0\u010dase byla pou\u017eita regresn\u00ed anal\u00fdza rovnice (1):<\/p>\n\"\"<\/a>\n\n\n\n\n\n\n
kde<\/td>\nC<\/em>t<\/sub><\/td>\nje<\/td>\nobjemov\u00e1 aktivita radionuklidu v\u00a0\u010dase\u2008t<\/em>,<\/td>\n<\/tr>\n
<\/td>\n\u03bbef<\/sub><\/td>\n<\/td>\nefektivn\u00ed (pozorovan\u00e1) rozpadov\u00e1 konstanta, z\u00edskan\u00e1 jako sm\u011brnice p\u0159\u00edmky poklesu (1\/r),<\/td>\n<\/tr>\n
<\/td>\nt\u00a0<\/em><\/td>\n<\/td>\n\u010das (r),<\/td>\n<\/tr>\n
<\/td>\nC0<\/sub><\/td>\n<\/td>\np\u0159irozen\u00fd logaritmus aktivity v\u00a0\u010dase\u2008t<\/em> = 0.<\/p>\n

 <\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

Statistick\u00e1 v\u00fdznamnost regresn\u00ed k\u0159ivky byla ov\u011b\u0159ena pomoc\u00ed Pearsonova koeficientu. N\u00e1sledn\u011b byl vypo\u010dten efektivn\u00ed (pozorovan\u00fd) polo\u010das radionuklidu T<\/em>ef<\/sub> (r) podle rovnice (2):<\/p>\n\"\"<\/a>\n

V\u00fdsledky a\u00a0diskuse<\/h2>\n

Tritium<\/h3>\n

Nejprve byl hodnocen v\u00fdvoj objemov\u00e9 aktivity tritia v\u00a0profilech neovlivn\u011bn\u00fdch v\u00fdpustmi z\u00a0JE Temel\u00edn. V\u00fdvoj za obdob\u00ed 1990\u20132016 je graficky zpracov\u00e1n na obr.<\/em>\u00a03<\/em>\u00a0A<\/em>. Na po\u010d\u00e1tku tohoto obdob\u00ed byly pozorovan\u00e9 objemov\u00e9 aktivity p\u0159ibli\u017en\u011b 3 Bq\/l, na konci obdob\u00ed to bylo m\u00e9n\u011b ne\u017e 1 Bq\/l.<\/p>\n\"\"<\/a>\n

Obr. 3. Ro\u010dn\u00ed pr\u016fm\u011brn\u00e9 objemov\u00e9 aktivity tritia v\u00a0povrchov\u00e9 vod\u011b v\u00a0profilech neovlivn\u011bn\u00fdch provozem JE Temel\u00edn za obdob\u00ed 1990\u20132016, bez korekce (A) a\u00a0po korekci (B) o\u00a0slo\u017eku tritia p\u0159\u00edrodn\u00edho p\u016fvodu a\u00a0p\u0159\u00edsp\u011bvek z\u00a0jin\u00fdch jadern\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed ve sv\u011bt\u011b
\nFig. 3. Annual average tritium concentrations in surface water unaffected by waste water discharges from the Temel\u00edn NPP in the period of 1990\u20132016, without (A) and after correction (B) by subtracting the natural component and the activity originating from the atmospheric transfer from nuclear facilities worldwide<\/h6>\n

Pro hodnocen\u00e9 obdob\u00ed 1990\u20132016 byl vyhodnocen statisticky v\u00fdznamn\u00fd trend poklesu. Podle rovnice (1) je vypo\u010dten\u00fd efektivn\u00ed polo\u010das 16,3 r (obr. 3<\/em>\u2008A<\/em>), co\u017e je del\u0161\u00ed polo\u010das ne\u017e fyzik\u00e1ln\u00ed polo\u010das 3<\/sup>H 12,32 r [5]. D\u016fvodem je p\u0159\u00edsp\u011bvek tritia p\u0159\u00edrodn\u00edho p\u016fvodu (tritium vznik\u00e1 neust\u00e1le interakc\u00ed kosmick\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed s\u00a0atmosf\u00e9rou (c<\/em>3Hk<\/sub>z<\/sub>)) a\u00a0emise 3<\/sup>H z\u00a0jadern\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed jinde ve sv\u011bt\u011b (c<\/em>3Hjz<\/sub>). Pro dal\u0161\u00ed zpracov\u00e1n\u00ed byly tyto dv\u011b slo\u017eky 3<\/sup>H v\u00a0hodnocen\u00e9m obdob\u00ed uva\u017eov\u00e1ny jako konstantn\u00ed. Pro jejich kvantifikaci byl pou\u017eit odhad 0,48 Bq\/l [23] a\u00a0pozorovan\u00e9 objemov\u00e9 aktivity tritia byly korigov\u00e1ny ode\u010dten\u00edm t\u00e9to hodnoty. N\u00e1sledn\u011b byl pro korigovan\u00e9 objemov\u00e9 aktivity (c<\/em>3Hkor<\/sub>) vypo\u010dten efektivn\u00ed polo\u010das 10,7\u00a0r (obr.<\/em>\u00a03<\/em>\u2008B<\/em>), tedy krat\u0161\u00ed polo\u010das ne\u017e v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b nekorigovan\u00fdch objemov\u00fdch aktivit.<\/p>\n

Slo\u017eka tritia poch\u00e1zej\u00edc\u00edho z\u00a0atmosf\u00e9rick\u00fdch test\u016f se bude d\u00e1le postupn\u011b rozpadat, a\u017e z\u016fstane pouze konstantn\u00ed slo\u017eka tritia p\u0159\u00edrodn\u00edho p\u016fvodu a\u00a0pomalu nar\u016fstaj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvek tritia z\u00a0jin\u00fdch jadern\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed ve sv\u011bt\u011b i\u00a0\u010cesk\u00e9 republice.<\/p>\n\"\"<\/a>\n

Obr. 4. V\u00fdvoj ro\u010dn\u00edch pr\u016fm\u011brn\u00fdch objemov\u00fdch aktivit nad a\u00a0pod za\u00fast\u011bn\u00edm odpadn\u00edch vod z\u00a0JE Temel\u00edn v\u00a0pod\u00e9ln\u00e9m profilu Vltavy a\u00a0Labe v\u00a0obdob\u00ed 2001\u20132016
\nFig. 4. Annual average tritium concentrations in the Vltava and Elbe Rivers upstream (Hlubok\u00e1) and downstream (the other sites) of the outflow of waste water from the Temel\u00edn NPP<\/h6>\n

Objemov\u00e1 aktivita tritia v\u00a0neovlivn\u011bn\u00fdch profilech odpov\u00edd\u00e1 hodnot\u00e1m pozorovan\u00fdm jinde v\u00a0\u010cesk\u00e9 republice i\u00a0Evrop\u011b. V\u00a0r\u00e1mci monitorov\u00e1n\u00ed radia\u010dn\u00ed situace v\u00a0\u010cesk\u00e9 republice, kter\u00e9 zaji\u0161\u0165uje St\u00e1tn\u00ed \u00fa\u0159ad pro jadernou bezpe\u010dnost (S\u00daJB), jsou uv\u00e1d\u011bny objemov\u00e9 aktivity tritia na profilech neovlivn\u011bn\u00fdch provozem na\u0161ich jadern\u00fdch elektr\u00e1ren cca 1 Bq\/l [24, 25].<\/p>\n

Nap\u0159\u00edklad Palomo a\u00a0kol. [26] uv\u00e1d\u00ed objemovou aktivitu na profilech v\u00a0bl\u00edzkosti jadern\u00e9 elektr\u00e1rny Asco (neovlivn\u011bn\u00fdch jej\u00edm provozem) v\u00a0roce 2005 v\u00a0rozmez\u00ed 0,6\u20130,9 Bq\/l.<\/p>\n

V\u00a0profilech ovlivn\u011bn\u00fdch odpadn\u00edmi vodami z\u00a0JE Temel\u00edn je situace odli\u0161n\u00e1. Od roku 2001, kdy byl zah\u00e1jen provoz elektr\u00e1rny, m\u016f\u017eeme v\u00a0ovlivn\u011bn\u00e9m \u00faseku Vltavy a\u00a0Labe pozorovat postupn\u00fd n\u00e1r\u016fst zji\u0161\u0165ovan\u00fdch objemov\u00fdch aktivit tritia. Tento n\u00e1r\u016fst odpov\u00edd\u00e1 postupn\u00e9mu navy\u0161ov\u00e1n\u00ed celkov\u00fdch ro\u010dn\u00edch v\u00fdpust\u00ed tritia spolu s\u00a0odpadn\u00edmi vodami z\u00a0JE Temel\u00edn. V\u00fdvoj ro\u010dn\u00edch pr\u016fm\u011brn\u00fdch objemov\u00fdch aktivit ve Vltav\u011b a\u00a0Labi v\u00a0obdob\u00ed 2001\u20132016 je na obr. 4<\/em>.<\/p>\n

Pro informaci uv\u00e1d\u00edme, \u017ee v\u0161echny nam\u011b\u0159en\u00e9 objemov\u00e9 aktivity tritia i\u00a0jejich ro\u010dn\u00ed pr\u016fm\u011brn\u00e9 hodnoty vyhovuj\u00ed nejvy\u0161\u0161\u00edmu p\u0159\u00edpustn\u00e9mu zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed 3\u00a0500\u00a0Bq\/l i\u00a0norm\u011b environment\u00e1ln\u00ed kvality ro\u010dn\u00ed pr\u016fm\u011br 1 000 Bq\/l podle p\u0159\u00edlohy 3 na\u0159\u00edzen\u00ed vl\u00e1dy \u010d. 401\/2015 Sb. [27]. Vliv JE Temel\u00edn je tedy m\u011b\u0159iteln\u00fd, ale limity jsou spolehliv\u011b pln\u011bny.<\/p>\n

Stroncium 90<\/h3>\n

Stroncium 90 je v\u00a0odeb\u00edran\u00fdch vzorc\u00edch vody stanovov\u00e1no od roku 1993. Pro hodnocen\u00e9 obdob\u00ed 1993\u20132016 byl na v\u0161ech profilech vyhodnocen trend poklesu. Pro jednotliv\u00e9 profily byly vyhodnoceny efektivn\u00ed polo\u010dasy v\u00a0rozmez\u00ed 7,8\u201310,3 r. Pro p\u0159\u00edklad je na obr. 5<\/em> uveden v\u00fdvoj objemov\u00e9 aktivity 90<\/sup>Sr v\u00a0profilu Vltava-Hn\u011bvkovice (neovlivn\u011bn\u00fd profil, zdroj technologick\u00e9 vody pro JE\u00a0Temel\u00edn) a\u00a0Vltava-Solenice (ovlivn\u011bn\u00fd profil). Ro\u010dn\u00ed pr\u016fm\u011brn\u00e1 objemov\u00e1 aktivita byla v\u00a0z\u00e1v\u011bru hodnocen\u00e9ho obdob\u00ed na obou profilech shodn\u011b 2,5 mBq\/l.<\/p>\n

V\u00fdsledky sledov\u00e1n\u00ed 90<\/sup>Sr v\u00a0lokalit\u011b JE Temel\u00edn jsou d\u00e1le porovn\u00e1ny s\u00a0d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edmi v\u00fdsledky sledov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 prov\u00e1d\u011blo V\u00daV TGM. Na obr. 6<\/em> jsou porovn\u00e1ny objemov\u00e9 aktivity 90<\/sup>Sr ve Vltav\u011b-Podol\u00ed v\u00a0obdob\u00ed atmosf\u00e9rick\u00fdch jadern\u00fdch test\u016f (A<\/em>), v\u00fdsledky z\u00a0expedice po Dunaji v\u00a0roce 1978 (B<\/em>) a\u00a0v\u00fdsledky z\u00a0lokality JE Temel\u00edn z\u00a0obdob\u00ed 1981\u20131984 (C1<\/em>) a\u00a0po roce 1993 (C2<\/em>). Pro obdob\u00ed jadern\u00fdch test\u016f (p\u0159ed \u010dernobylskou hav\u00e1ri\u00ed) byl vyhodnocen efektivn\u00ed polo\u010das 90<\/sup>Sr 6,8 r, v\u00a0obdob\u00ed po \u010dernobylsk\u00e9 hav\u00e1rii 11,1 r. Vyhodnocen\u00e9 polo\u010dasy je mo\u017en\u00e9 vzhledem k\u00a0nejistot\u00e1m\u00a0stanoven\u00ed pova\u017eovat za velmi podobn\u00e9.<\/p>\n\"\"<\/a>\n

Obr. 5. V\u00fdvoj objemov\u00e9 aktivity 90<\/sup>Sr (c90Sr<\/sub>) v\u00a0profilu Vltava-Hn\u011bvkovice (neovlivn\u011bn\u00fd profil) a\u00a0Vltava-Solenice (ovlivn\u011bn\u00fd profil) v\u00a0obdob\u00ed 1993\u20132016
\nFig. 5. Temporal changes of 90<\/sup>Sr concentration (c90Sr<\/sub>) in the Vltava River at Hn\u011bvkovice (reference site) and the Vltava River at Solenice (downstream of the Temel\u00edn waste water outflow) in the period of 1993\u20132016<\/h6>\n

Provoz JE Temel\u00edn nebo nap\u0159. hav\u00e1rie jadern\u00e9 elektr\u00e1rny ve Fuku\u0161im\u011b se na v\u00fdsledc\u00edch ani trendu poklesu nijak neprojevily, resp. p\u0159i pou\u017eit\u00e9 metod\u011b nebyly detekovateln\u00e9. Z\u00a0v\u00fdsledk\u016f je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee zji\u0161\u0165ovan\u00e9 hodnoty jsou o\u00a0dva a\u017e t\u0159i \u0159\u00e1dy men\u0161\u00ed, ne\u017e je hodnota nejvy\u0161\u0161\u00edho p\u0159\u00edpustn\u00e9ho zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed (1,0 Bq\/l), resp. norma environment\u00e1ln\u00ed kvality ro\u010dn\u00ed pr\u016fm\u011br (0,2 Bq\/l) podle p\u0159\u00edlohy 3 na\u0159\u00edzen\u00ed vl\u00e1dy \u010d. 401\/2015 Sb. pro stroncium 90 [27].<\/p>\n\"\"<\/a>\n

Obr. 6. V\u00fdvoj objemov\u00e9 aktivity 90<\/sup>Sr (c90Sr<\/sub>) v\u00a0povrchov\u00e9 vod\u011b v\u00a0obdob\u00ed 1963\u20131986 a\u00a01993\u20132016, A\u00a0\u2013 Vltava-Praha Podol\u00ed, B \u2013 Expedice Dunaj 1978, C \u2013 okol\u00ed JE Temel\u00edn
\nFig. 6. Time changes of 90<\/sup>Sr concentration (c90Sr<\/sub>) in the surface water in the periods 1963\u20131986 and 1993\u20132016, A\u00a0\u2013 Vltava-Prague Podol\u00ed site, B \u2013 Donau Expedition 1978, C \u2013 Temel\u00edn NPP vicinity<\/h6>\n

Cesium 137<\/h3>\n

V\u00fdvoj objemov\u00e9 aktivity 137<\/sup>Cs v\u00a0povrchov\u00e9 vod\u011b ve studovan\u00e9 lokalit\u011b je zobrazen na obr. 7<\/em>, jako p\u0159\u00edklad jsou uvedeny profily Vltava-Hn\u011bvkovice a\u00a0Vltava-Solenice. Objemov\u00e1 aktivita 137<\/sup>Cs byla na konci hodnocen\u00e9ho obdob\u00ed v\u00a0obou profilech m\u00e9n\u011b ne\u017e cca 0,6 mBq\/l. Byla zji\u0161t\u011bna rozd\u00edln\u00e1 rychlost poklesu 137<\/sup>Cs v\u00a0obdob\u00ed po \u010dernobylsk\u00e9 hav\u00e1rii a\u00a0pozd\u011bj\u0161\u00edm obdob\u00ed po roce 1995. Vyhodnocen\u00e9 efektivn\u00ed polo\u010dasy byly na jednotliv\u00fdch profilech v\u00a0obdob\u00ed 1990\u20131994 v\u00a0rozmez\u00ed 1,5\u20132,2 r a\u00a0v\u00a0obdob\u00ed 1995\u20132016 8,4\u201311,9 r. Trend poklesu objemov\u00fdch aktivit 137<\/sup>Cs na v\u0161ech hodnocen\u00fdch profilech pokra\u010doval i\u00a0po zah\u00e1jen\u00ed provozu JE Temel\u00edn. Vliv JE Temel\u00edn v\u00a0tomto ukazateli nebyl detekov\u00e1n na \u017e\u00e1dn\u00e9m profilu, resp. mo\u017en\u00fd vliv je zcela p\u0159ekryt\u00fd rezidu\u00e1ln\u00ed kontaminac\u00ed.<\/p>\n

Pro informaci uv\u00e1d\u00edme, \u017ee zji\u0161\u0165ovan\u00e9 objemov\u00e9 aktivity 137<\/sup>Cs jsou o\u00a0dva a\u017e t\u0159i \u0159\u00e1dy ni\u017e\u0161\u00ed ne\u017e hodnota nejvy\u0161\u0161\u00edho p\u0159\u00edpustn\u00e9ho zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed (2,0 Bq\/l), resp. norma environment\u00e1ln\u00ed kvality ro\u010dn\u00ed pr\u016fm\u011br (0,5 Bq\/l) podle p\u0159\u00edlohy 3 na\u0159\u00edzen\u00ed vl\u00e1dy \u010d. 401\/2015 Sb. pro cesium 137 [27].<\/p>\n\"\"<\/a>\n

Obr. 7. V\u00fdvoj objemov\u00e9 aktivity 137<\/sup>Cs (c137Cs<\/sub>) v profi lech Vltava-Hn\u011bvkovice a Vltava-Solenice v obdob\u00ed 1990\u20131994 a 1995\u20132016
\nFig. 7. Temporal changes of 137<\/sup>Cs concentration (c137Cs<\/sub>) in the Vltava River at Hn\u011bvkovice and the Vltava River at Solenice in the periods of 1990\u20131994 and 1995\u20132016<\/h6>\n

V\u00fdsledky sledov\u00e1n\u00ed 137<\/sup>Cs v\u00a0lokalit\u011b JE Temel\u00edn odpov\u00eddaj\u00ed v\u00fdsledk\u016fm jin\u00fdch studi\u00ed v\u00a0oblastech zasa\u017een\u00fdch \u010dernobylskou hav\u00e1ri\u00ed, resp. v\u00a0oblastech zasa\u017een\u00fdch druh\u00fdm radioaktivn\u00edm mrakem po hav\u00e1rii. Rozd\u00edln\u00e9 trendy poklesu, tj. rychlej\u0161\u00ed pokles v\u00a0po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edm obdob\u00ed po hav\u00e1rii a\u00a0pomalej\u0161\u00ed v\u00a0n\u00e1sledn\u00e9m obdob\u00ed, popsal nap\u0159. Zibold a\u00a0kol. [28] v\u00a0lokalit\u00e1ch v\u00a0B\u011blorusku, Ukrajin\u011b a\u00a0Finsku nebo Smith a\u00a0Beresford [29] v\u00a0\u0159ece Pripryat (\u010dernobylsk\u00e1 oblast, Ukrajina).<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br<\/h2>\n

V\u00fdsledky sledov\u00e1n\u00ed um\u011bl\u00fdch radionuklid\u016f v\u00a0lokalit\u011b Temel\u00edn ukazuj\u00ed, \u017ee detekovan\u00e9 radionuklidy, p\u0159edev\u0161\u00edm 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs poch\u00e1z\u00ed z\u00a0rezidu\u00e1ln\u00ed kontaminace po testech jadern\u00fdch zbran\u00ed a\u00a0\u010dernobylsk\u00e9 hav\u00e1rii. Vliv JE Temel\u00edn na obsah t\u011bchto radionuklid\u016f v\u00a0\u0159ece Vltav\u011b nebyl detekov\u00e1n, resp. nen\u00ed ho mo\u017en\u00e9 odli\u0161it od rezidu\u00e1ln\u00ed kontaminace. Tato kontaminace velmi pomalu ub\u00fdv\u00e1, pozorovan\u00e9 polo\u010dasy jsou v\u00fdrazn\u011b krat\u0161\u00ed, ne\u017e je fyzik\u00e1ln\u00ed polo\u010das rozpadu obou radionuklid\u016f. Byl pozorov\u00e1n odli\u0161n\u00fd charakter v\u00a0poklesu 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b 137<\/sup>Cs byl pozorov\u00e1n po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed rychl\u00fd pokles objemov\u00e9 aktivity v\u00a0obdob\u00ed po \u010dernobylsk\u00e9 hav\u00e1rii a\u00a0pomalej\u0161\u00ed pokles po roce 1995. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b 90<\/sup>Sr nebyly pozorov\u00e1ny zm\u011bny v\u00a0rychlosti jeho ub\u00fdv\u00e1n\u00ed. V\u00a0sou\u010dasnosti jsou oba radionuklidy na \u00farovni nejmen\u0161\u00edch detekovateln\u00fdch objemov\u00fdch aktivit.<\/p>\n

V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b tritia je situace odli\u0161n\u00e1. Na profilech, kter\u00e9 nejsou ovlivn\u011bny p\u0159\u00edm\u00fdmi v\u00fdpustmi z\u00a0elektr\u00e1rny, byl pozorov\u00e1n pokles objemov\u00fdch aktivit tritia poch\u00e1zej\u00edc\u00edho z\u00a0atmosf\u00e9rick\u00fdch test\u016f jadern\u00fdch zbran\u00ed v\u00a0minul\u00e9m stolet\u00ed a\u017e na \u00farove\u0148 m\u00e9n\u011b ne\u017e 1 Bq\/l. Postupn\u011b se zji\u0161\u0165ovan\u00e9 objemov\u00e9 altivity bl\u00ed\u017e\u00ed hodnot\u00e1m, kter\u00e9 odpov\u00eddaj\u00ed p\u0159irozen\u00e9mu pozad\u00ed. Naopak v\u00a0profilech pod za\u00fast\u011bn\u00edm odpadn\u00edch vod byl zaznamen\u00e1n postupn\u00fd n\u00e1r\u016fst zji\u0161\u0165ovan\u00fdch objemov\u00fdch aktivit, kter\u00fd odpov\u00edd\u00e1 postupn\u00e9mu navy\u0161ov\u00e1n\u00ed v\u00fdpust\u00ed tritia z\u00a0JE Temel\u00edn.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

The paper presents results and interpretation of long-term monitoring of occurrence and behaviour of radioisotopes 3H, 90Sr and 137Cs in surface water in the vicinity of the Temel\u00edn Nuclear Power Plant. 3H, 90Sr and 137Cs originate predominantly from residual contamination due to atmospheric nuclear weapons tests and the Chernobyl disaster in the last century. <\/p>\n","protected":false},"author":8,"featured_media":4214,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[87],"tags":[389,1053,388,316],"coauthors":[238,327,239,237],"class_list":["post-4329","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-hydrochemistry-radioecology-microbiology","tag-caesium-137","tag-effective-half-life","tag-strontium-90","tag-surface-water"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4329","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/8"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4329"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4329\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":30434,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4329\/revisions\/30434"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media\/4214"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4329"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4329"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4329"},{"taxonomy":"author","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/coauthors?post=4329"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}