{"id":4150,"date":"2017-11-10T09:52:33","date_gmt":"2017-11-10T08:52:33","guid":{"rendered":"http:\/\/www.vtei.cz\/?p=4150"},"modified":"2024-07-16T12:28:45","modified_gmt":"2024-07-16T11:28:45","slug":"history-and-present-of-water-management-in-the-area-and-catchment-areas-of-vranov-dam-and-brno-dam-and-water-work-nove-mlyny","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/2017\/11\/history-and-present-of-water-management-in-the-area-and-catchment-areas-of-vranov-dam-and-brno-dam-and-water-work-nove-mlyny\/","title":{"rendered":"History and present of water management in the area and catchment areas of Vranov Dam and Brno Dam and water work Nov\u00e9 Ml\u00fdny"},"content":{"rendered":"

<\/i> This article is available in Czech only. For translation or more information on this topic, please contact author.<\/h4>\n

 <\/p>\n

Historie v\u00fdstavby vodn\u00edch n\u00e1dr\u017e\u00ed<\/h2>\n

P\u0159i zamy\u0161len\u00ed nad v\u00fdvojem vodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed a\u00a0zm\u011bnami p\u0159\u00edrodn\u00edho prost\u0159ed\u00ed v\u00a0povod\u00ed sledovan\u00fdch vodn\u00edch d\u011bl je zjevn\u00e9, \u017ee k\u00a0nejz\u00e1sadn\u011bj\u0161\u00edm zm\u011bn\u00e1m do\u0161lo na ploch\u00e1ch p\u0159\u00edmo zatopen\u00fdch p\u0159ehradn\u00ed vodou, nicm\u00e9n\u011b vliv vodohospod\u00e1\u0159sk\u00fdch d\u011bl je v\u00fdznamn\u011b rozs\u00e1hlej\u0161\u00ed. N\u00e1dr\u017ee v\u00fdznamn\u011b ovlivnily vodn\u00ed re\u017eim cel\u00e9 krajiny, jsou na n\u011b nav\u00e1zan\u00e1 dal\u0161\u00ed vodn\u00ed d\u00edla, jako jsou soustavn\u00e9 regulace toku, nebo rozs\u00e1hl\u00e9 z\u00e1vlahov\u00e9 soustavy. Pokud se jedn\u00e1 o\u00a0t\u0159i n\u00e1dr\u017ee, na kter\u00e9 jsme se soust\u0159edili, z\u0159ejm\u011b jsme si nemohli vybrat l\u00e9pe. Vranovsk\u00e1 p\u0159ehrada byla postaven\u00e1 na \u0159ece Dyji v\u00a0roce 1934 a\u00a0jedn\u00e1 se o\u00a046.\u00a0vodn\u00ed n\u00e1dr\u017e postavenou v\u00a0\u010cesk\u00e9 republice. M\u016f\u017eeme ji tedy sm\u011ble \u0159adit mezi doyeny na\u0161ich p\u0159ehrad. Brn\u011bnsk\u00e1 p\u0159ehrada byla pod d\u00edv\u010d\u00edm jm\u00e9nem Kn\u00edni\u010dsk\u00e1 p\u0159ehrada postavena v\u00a0roce 1940 a\u00a0jednalo se u\u017e o\u00a054. n\u00e1dr\u017e na na\u0161em \u00fazem\u00ed. Vznikla na sam\u00e9m po\u010d\u00e1tku p\u0159ehradn\u00edho boomu, kdy po v\u00edce jak p\u016fl stolet\u00ed byla t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd rok dokon\u010dena jedna p\u0159ehrada. A\u00a0kdy\u017e se n\u011bjak\u00fd rok n\u00e1hodou vynechal, vznikly v\u00a0dal\u0161\u00edm roce n\u00e1dr\u017ee dv\u011b nebo t\u0159i. Rekordn\u00ed byl pak rok 1959, kdy bylo v\u00a0jednom roce dokon\u010deno hned \u0161est n\u00e1dr\u017e\u00ed. Posledn\u00ed doln\u00ed n\u00e1dr\u017e Nov\u00e9 Ml\u00fdny byla naopak dokon\u010dena a\u017e v\u00a0roce 1988 jako 142. v\u00a0po\u0159ad\u00ed. Po n\u00ed u\u017e bylo v\u00a0\u010desk\u00e9 republice dokon\u010deno jen dev\u011bt n\u00e1dr\u017e\u00ed. Stoj\u00ed tedy na sam\u00e9m konci rozmachu budov\u00e1n\u00ed p\u0159ehrad a\u00a0m\u016f\u017eeme ji \u0159adit mezi jednu z\u00a0nejmlad\u0161\u00edch. Jako zaj\u00edmavost m\u016f\u017eeme je\u0161t\u011b uv\u00e9st, \u017ee bl\u00edzko nad Novoml\u00fdnsk\u00fdmi n\u00e1dr\u017eemi se do Dyje vl\u00e9v\u00e1 \u0159eka Jevi\u0161ovka, na kter\u00e9 le\u017e\u00ed n\u00e1dr\u017e Jevi\u0161ovice postaven\u00e1 ji\u017e v\u00a0roce 1897 jako 21. v\u00a0po\u0159ad\u00ed. P\u0159ed n\u00ed byly stav\u011bny pouze rybn\u00edky, jedn\u00e1 se sice o\u00a0tak monument\u00e1ln\u00ed stavby jako nap\u0159. rybn\u00edk Sv\u011bt nebo Ro\u017emberk, ale za prvn\u00ed skute\u010dnou \u00fadoln\u00ed n\u00e1dr\u017e jsou pova\u017eov\u00e1ny pr\u00e1v\u011b Jevi\u0161ovice. Symbolicky se n\u00e1m tak na Ji\u017en\u00ed Morav\u011b uzav\u00edr\u00e1 historick\u00fd kruh vodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed [1].<\/p>\n

D\u016fvodem k\u00a0v\u00fdstavb\u011b Vranovsk\u00e9 p\u0159ehrady byla zejm\u00e9na \u010dast\u00e1 z\u00e1plavov\u00e1 aktivita \u0159eky Dyje a\u00a0tak\u00e9 vyu\u017eit\u00ed toku k\u00a0v\u00fdrob\u011b elektrick\u00e9 energie. Prvn\u00ed my\u0161lenka na postaven\u00ed Vranovsk\u00e9 p\u0159ehrady se zrodila ji\u017e p\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou. Syn vranovsk\u00e9ho stavitele Schmidta, student architektury na technice ve \u0160v\u00fdcarsku, podal o\u00a0pr\u00e1zdnin\u00e1ch v\u00a0roce 1903 se skupinou spolu\u017e\u00e1k\u016f n\u00e1vrh na v\u00fdstavbu p\u0159ehrady u\u00a0Vranova nad Dyj\u00ed. Projekt na vyu\u017eit\u00ed vodn\u00ed s\u00edly \u0159eky Dyje projednala spole\u010dnost Podyjsk\u00e9 z\u00e1vody (Thayawerke) v\u00a0roce 1912, v\u00a0t\u00e9 dob\u011b v\u0161ak na tak odv\u00e1\u017en\u00e9 d\u00edlo nebyly pen\u00edze. A\u017e po vzniku \u010ceskoslovenska se po dohod\u011b s\u00a0Podyjsk\u00fdmi z\u00e1vody stal investorem st\u00e1t a\u00a0Zem\u011b Moravskoslezsk\u00e1 za p\u0159isp\u011bn\u00ed akciov\u00e9 spole\u010dnosti Z\u00e1padomoravsk\u00e9 elektr\u00e1rny. Realizac\u00ed stavby byly pov\u011b\u0159eny t\u0159i akciov\u00e9 spole\u010dnosti: \u010ceskomoravsk\u00e1 stavebn\u00ed spole\u010dnost, spole\u010dnost Lanna z\u00a0Prahy a\u00a0brn\u011bnsk\u00e1 spole\u010dnost Pittel und Brausewater. Na stavb\u011b pracovalo dva a\u00a0p\u016fl tis\u00edce lid\u00ed a\u00a0hr\u00e1z byla podle projektu, kter\u00fd se v\u00a0pr\u016fb\u011bhu realizace dopl\u0148oval o\u00a0nov\u00e9 poznatky z\u00edskan\u00e9 p\u0159i stavb\u00e1ch velk\u00fdch p\u0159ehrad v\u00a0zahrani\u010d\u00ed, dokon\u010dena za t\u0159i a\u00a0p\u016fl roku. Po dokon\u010den\u00ed se p\u0159ehrada stala nejv\u011bt\u0161\u00ed vodn\u00ed stavbou v\u00a0tehdej\u0161\u00ed \u010cSR. P\u0159ehrada nen\u00ed jen \u0161pi\u010dkov\u00fdm in\u017een\u00fdrsk\u00fdm stavebn\u00edm d\u00edlem sv\u00e9 doby, kter\u00e9 slou\u017e\u00ed sv\u00e9mu \u00fa\u010delu d\u00e9le ne\u017e 80\u00a0let. Jej\u00ed stavbou vzniklo velk\u00e9, \u010di p\u0159esn\u011bji dlouh\u00e9 jezero, kter\u00e9 se klikat\u00ed na d\u00e9lce t\u00e9m\u011b\u0159 30 kilometr\u016f b\u00fdval\u00fdm ka\u0148onem Dyje od Podhrad\u00ed a\u017e k\u00a0Vranovu. I\u00a0kdy\u017e je t\u011bleso p\u0159ehrady zaklesnuto na obou stran\u00e1ch do skaln\u00edho masivu, nejde o\u00a0p\u0159ehradu klenbovou, ale gravita\u010dn\u00ed, kter\u00e1 zadr\u017euje vody Dyje vlastn\u00ed vahou. Materi\u00e1l na stavbu se dopravoval po \u00fazkokolejn\u00e9 dr\u00e1ze, jej\u00ed\u017e stopy lze dodnes vysledovat. Je zaj\u00edmav\u00e9 v\u011bd\u011bt, \u017ee hr\u00e1z podl\u00e9h\u00e1 pohyb\u016fm v\u00a0d\u016fsledku tlaku vody, ale tak\u00e9 vlivem slune\u010dn\u00edho svitu na vzdu\u0161nou \u010d\u00e1st t\u011blesa. Tyto \u0159\u00e1dov\u011b milimetrov\u00e9 odchylky m\u011b\u0159\u00ed tzv. hr\u00e1zov\u00e9 kyvadlo um\u00edst\u011bn\u00e9 uvnit\u0159 hr\u00e1ze. Zaplaven\u00edm \u00fazem\u00ed do\u0161lo k\u00a0zatopen\u00ed obce B\u00edtov, kter\u00e1 byla p\u0159est\u011bhov\u00e1na do zcela nov\u011b vybudovan\u00e9ho nov\u00e9ho B\u00edtova, na kopci pobl\u00ed\u017e hradu B\u00edtov. Obyvatel\u016fm p\u016fvodn\u00ed obce byly ztr\u00e1ty majetku\u00a0kompenzov\u00e1ny a\u00a0nov\u00e1 obec jim nab\u00eddla novodob\u00e9 vymo\u017eenosti, nap\u0159. tekouc\u00ed vodu, co\u017e p\u0159isp\u011blo k\u00a0celkov\u011b pozitivn\u00edmu vn\u00edm\u00e1n\u00ed ztr\u00e1ty domov\u016f.<\/p>\n\"Vesely-1\"<\/a>\n

Obr. 1. Je\u0161t\u011b dlouho po napu\u0161t\u011bn\u00ed Vranovsk\u00e9 p\u0159ehrady proplouvaly v\u00fdletn\u00ed lod\u011b kolem v\u011b\u017e\u00ed dvou zatopen\u00fdch kostel\u016f<\/h6>\n

Brn\u011bnsk\u00e1 p\u0159ehrada je tak\u00e9 naz\u00fdvan\u00e1 vodn\u00ed n\u00e1dr\u017e (d\u00edlo) Brno, d\u0159\u00edve t\u00e9\u017e Kn\u00edni\u010dsk\u00e1 p\u0159ehrada, m\u00edstn\u00ed obyvatel\u00e9 ji v\u0161ak na\u0159eknou jinak ne\u017e \u201eprygl\u201c, co\u017e je slovo brn\u011bnsk\u00e9ho hantecu, kter\u00fd je pro zbytek obyvatel \u010desk\u00e9 republiky zcela nesrozumiteln\u00fd. My\u0161lenka na stavbu p\u0159ehrady na Svratce se objevuje od po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed, ale k\u00a0jej\u00ed realizaci do\u0161lo a\u017e v\u00a0letech 1935 a\u017e 1970 v\u00a0obdob\u00ed n\u011bmeck\u00e9 okupace. P\u0159i silnici u\u00a0hr\u00e1ze p\u0159ehrady stoj\u00ed mal\u00fd pam\u00e1tn\u00edk s\u00a0pam\u011btn\u00ed deskou v\u011bnovanou zdej\u0161\u00edmu hr\u00e1zn\u00e9mu Franti\u0161ku \u0160ikulovi, kter\u00fd d\u00edky sv\u00e9 ob\u011btavosti a\u00a0odvaze znemo\u017enil destrukci n\u00e1dr\u017ee, kterou naopak cht\u011bla na konci okupace prov\u00e9st ustupuj\u00edc\u00ed n\u011bmeck\u00e1 arm\u00e1da. D\u00edlo vzniklo na z\u00e1klad\u011b projektu skupiny veden\u00e9 prof. Janem Ba\u017eantem, kter\u00fd byl je\u0161t\u011b p\u0159epracov\u00e1n pracovn\u00edky Vysok\u00e9 \u0161koly technick\u00e9 v\u00a0Brn\u011b. P\u016fvodn\u00edm \u00fa\u010delem d\u00edla bylo zaji\u0161t\u011bn\u00ed dostatku vody pro rozv\u00edjej\u00edc\u00ed se m\u011bsto Brno. Stavebn\u00ed pr\u00e1ce byly zad\u00e1ny pra\u017esk\u00e9 firm\u011b Kapsa a\u00a0M\u00fcler, technologii pro vodn\u00ed d\u00edlo zaji\u0161\u0165ovaly Stroj\u00edrny V\u00edtkovice a\u00a0Blansko, vybaven\u00ed elektr\u00e1rny dodala firma F. K\u0159\u00ed\u017e\u00edk. Dodnes m\u016f\u017eeme nedaleko p\u0159ehrady vid\u011bt malou pyramidu z\u00a0betonov\u00fdch kv\u00e1dr\u016f, nejedn\u00e1 se o\u00a0nic jin\u00e9ho, ne\u017e vzorky betonu pou\u017eit\u00e9ho na stavbu p\u0159ehradn\u00ed zdi.<\/p>\n

P\u0159ehrada vznikla zatopen\u00edm \u00fazem\u00ed mezi Brnem a\u00a0Veverskou B\u00edt\u00fd\u0161kou a\u00a0zaplavuje \u00fazem\u00ed o\u00a0d\u00e9lce necel\u00fdch 10\u2008km. Dlouhou dobu si n\u00e1dr\u017e udr\u017eela zejm\u00e9na vod\u00e1rensk\u00fd \u00fa\u010del a\u00a0byla z\u00e1sob\u00e1rnou pitn\u00e9 vody, v\u00a0dne\u0161n\u00ed dob\u011b je ji\u017e \u00fa\u010del pouze energetick\u00fd a\u00a0rekrea\u010dn\u00ed. Kol\u00edsaj\u00edc\u00ed pr\u016ftok pod p\u0159ehradou, kter\u00fd je zp\u016fsoben \u0161pi\u010dkov\u00fdm re\u017eimem mal\u00e9 vodn\u00ed elektr\u00e1rny, vyrovn\u00e1v\u00e1 mal\u00e1 n\u00e1dr\u017e v\u00a0Kom\u00edn\u011b, jej\u00ed\u017e vzdut\u00ed sah\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 k\u00a0pat\u011b p\u0159ehrady a\u00a0kter\u00e1 je sp\u00ed\u0161e zn\u00e1m\u00e1 jako Kom\u00ednsk\u00fd jez.<\/p>\n

P\u0159i stavb\u011b do\u0161lo k\u00a0zatopen\u00ed obce Kn\u00edni\u010dky, kter\u00e9 byly p\u0159est\u011bhov\u00e1ny a\u00a0v\u00a0roce 1957 p\u0159ipojeny k\u00a0Brnu. Jej\u00edm obyvatel\u016fm p\u0159id\u011blil st\u00e1t bl\u00edzk\u00e9 n\u00e1hradn\u00ed pozemky ve vzd\u00e1lenosti do jednoho kilometru od p\u016fvodn\u00ed obce, kde vznikla nov\u00e1 obec Kn\u00edni\u010dky. Obyvatel\u00e9 vn\u00edmali stavbu n\u00e1dr\u017ee a\u00a0nucen\u00e9 vyst\u011bhov\u00e1n\u00ed bez negativn\u00edch emoc\u00ed, ztr\u00e1ty jim byly p\u0159im\u011b\u0159en\u011b kompenzov\u00e1ny. A\u010dkoli, jakmile opadne voda, t\u00e1hne je to podle slov pam\u011btn\u00edka p. J. Ondry je\u0161t\u011b st\u00e1le \u201edom\u016f\u201c.<\/p>\n

Ji\u017e od konce druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky je na p\u0159ehrad\u011b provozov\u00e1na lodn\u00ed doprava. Prvn\u00ed dv\u011b plavidla \u2013 Morava a\u00a0Brno \u2013 zah\u00e1jily plavbu v\u00a0roce 1946. V\u00a0sou\u010dasnosti provozuje plavbu Dopravn\u00ed podnik m\u011bsta Brna. S\u00a0lodn\u00ed dopravou je spojena tak\u00e9 rekreace. Pr\u00e1v\u011b zv\u00fd\u0161en\u00fd z\u00e1jem o\u00a0rekrea\u010dn\u00ed vyu\u017eit\u00ed soub\u011b\u017en\u011b s\u00a0obrovsk\u00fdm p\u0159\u00edsunem \u017eivin z\u00a0povod\u00ed zap\u0159\u00ed\u010dinil zhor\u0161en\u00ed kvality vody v\u00a0n\u00e1dr\u017ei. Se stoupaj\u00edc\u00edm zne\u010di\u0161t\u011bn\u00edm se za\u010dal ve vod\u011b intenzivn\u011b vyskytovat ne\u017e\u00e1douc\u00ed sinicov\u00fd vodn\u00ed kv\u011bt, kter\u00fd na dlouhou dobu zkomplikoval plnohodnotn\u00e9 rekrea\u010dn\u00ed vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed n\u00e1dr\u017ee. V\u00a0posledn\u00edch letech se d\u00edky soust\u0159ed\u011bn\u00e9mu \u00fasil\u00ed odborn\u00edk\u016f da\u0159\u00ed tento negativn\u00ed trend zvr\u00e1tit.<\/p>\n

Vodn\u00ed d\u00edlo Nov\u00e9 Ml\u00fdny le\u017e\u00ed na soutoku t\u0159\u00ed \u0159ek. Zat\u00edmco Jihlava si soutok se Svratkou je\u0161t\u011b uchovala, soutok Svratky s\u00a0Dyj\u00ed zanikl pod hladinou n\u00e1dr\u017e\u00ed. D\u00edlo je tvo\u0159eno soustavou t\u0159\u00ed nadr\u017e\u00ed jdouc\u00edch za sebou, le\u017e\u00edc\u00edch na jihu Moravy pod Pavlovsk\u00fdmi vrchy. Pom\u011br po\u010dtu obyvatel Moravy a\u00a0velikosti tohoto vodn\u00edho d\u00edla je p\u0159ibli\u017en\u011b stejn\u00fd jako po\u010det obyvatel \u010c\u00edny a\u00a0mamut\u00ed p\u0159ehrady T\u0159i sout\u011bsky. Horn\u00ed n\u00e1dr\u017e je naz\u00fdv\u00e1na Mu\u0161ovsk\u00e1, je rozlohou nejmen\u0161\u00ed ze t\u0159\u00ed novoml\u00fdnsk\u00fdch n\u00e1dr\u017e\u00ed a\u00a0m\u00e1 maxim\u00e1ln\u00ed hloubku 4\u2008m. Na jej\u00edm b\u0159ehu se nach\u00e1z\u00ed zn\u00e1m\u00e1 obec Pasohl\u00e1vky \u010di Brod nad Dyj\u00ed. Vznikla spole\u010dn\u011b se st\u0159edn\u00ed n\u00e1dr\u017e\u00ed v\u00a0r\u00e1mci I.\u00a0etapy vodn\u00edho d\u00edla Nov\u00e9 Ml\u00fdny. St\u0159edn\u00ed n\u00e1dr\u017e se jmenuje V\u011bstonick\u00e1, jej\u00ed rozloha je zhruba dvojn\u00e1sobn\u00e1 ne\u017e plocha horn\u00ed, ale je tak\u00e9 pom\u011brn\u011b m\u011blk\u00e1, nejv\u011bt\u0161\u00ed hloubka je kolem 5\u2008m. Realizace n\u00e1dr\u017ee si vy\u017e\u00e1dala vyk\u00e1cen\u00ed a\u00a0zatopen\u00ed velk\u00e9 \u010d\u00e1sti lu\u017en\u00edho lesa a\u00a0obce Mu\u0161ov, z\u00a0n\u00ed\u017e z\u016fstal pouze ostrov s\u00a0kostel\u00edkem sv. Linharta. St\u0159edn\u00ed n\u00e1dr\u017e byla ji\u017e od po\u010d\u00e1tku v\u00fdstavby p\u0159ednostn\u011b vyhrazena pro \u00fa\u010dely ochrany p\u0159\u00edrody. V\u00a0roce 2005 byla vyhl\u00e1\u0161ena pta\u010d\u00ed oblast\u00ed soustavy Natura 2000. Je nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm hn\u00edzdi\u0161t\u011bm ryb\u00e1ka obecn\u00e9ho, zrzohl\u00e1vky rudozob\u00e9 a\u00a0racka chechtav\u00e9ho, z\u00e1rove\u0148 je i\u00a0jedin\u00fdm pravideln\u00fdm hn\u00edzdi\u0161t\u011bm racka \u010dernohlav\u00e9ho, racka b\u011blohlav\u00e9ho a\u00a0racka bou\u0159n\u00edho. N\u00e1dr\u017e p\u0159edstavuje nejv\u011bt\u0161\u00ed pravideln\u00e9 zimovi\u0161t\u011b mor\u010d\u00e1ka b\u00edl\u00e9ho, husy poln\u00ed, husy b\u011blo\u010del\u00e9 a\u00a0orla mo\u0159sk\u00e9ho. Kdo n\u011bkdy vid\u011bl zvedat se v\u00a0rann\u00edm\u00a0oparu zimn\u00edho dne nekone\u010dn\u00e1 hejna pt\u00e1k\u016f z\u00a0vodn\u00ed hladiny, nikdy tento z\u00e1\u017eitek nezapomene. Pro zv\u00fd\u0161en\u00ed plochy vegetace bylo ve st\u0159edn\u00ed n\u00e1dr\u017ei vybudov\u00e1no n\u011bkolik um\u011bl\u00fdch ostrov\u016f. T\u0159et\u00ed z\u00a0n\u00e1dr\u017e\u00ed naz\u00fdvan\u00e1 doln\u00ed nebo Novoml\u00fdnsk\u00e1 je ze v\u0161ech t\u0159\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed a\u00a0nejhlub\u0161\u00ed, cca 8\u2008m. Do st\u0159edn\u00ed n\u00e1dr\u017ee \u00fast\u00ed \u0159eky Jihlava a\u00a0Svratka. Po obvodu cel\u00e9ho vodn\u00edho d\u00edla byla vybudov\u00e1na tak\u00e9 \u0159ada bo\u010dn\u00edch hr\u00e1z\u00ed pro omezen\u00ed plochy n\u00e1dr\u017e\u00ed. \u00dazem\u00ed za t\u011bmito bo\u010dn\u00edmi hr\u00e1zemi je odvodn\u011bno p\u0159\u00edkopy a\u00a0voda je z\u00a0nich \u010derp\u00e1na zp\u011bt do n\u00e1dr\u017e\u00ed. \u010cerpac\u00ed stanice mus\u00ed do n\u00e1dr\u017e\u00ed p\u0159e\u010derp\u00e1vat tak\u00e9 vodu z\u00a0drobn\u00fdch p\u0159\u00edtok\u016f, kter\u00e9 hr\u00e1zov\u00fd syst\u00e9m p\u0159eru\u0161il. Kapacita \u010derpadel tak mus\u00ed odpov\u00eddat objemu v\u00edcelet\u00fdch povodn\u00ed. Zhotovitelem projektu v\u0161ech n\u00e1dr\u017e\u00ed byl Hydroprojekt Brno, dodavatelem stavebn\u00edch prac\u00ed byl Ingstav Brno. N\u00e1dr\u017ee byly postaveny v\u00a070. a\u017e 80. letech 20. stolet\u00ed. Hlavn\u00edm ofici\u00e1ln\u00edm \u00fa\u010delem stavby bylo zamezen\u00ed ka\u017edoro\u010dn\u00edm z\u00e1plav\u00e1m a\u00a0zv\u00fd\u0161en\u00ed intenzity zem\u011bd\u011blsk\u00e9 v\u00fdroby vybudov\u00e1n\u00edm syst\u00e9mu zavla\u017eovac\u00edch kan\u00e1l\u016f. V\u00fdstavbu n\u00e1dr\u017e\u00ed doprov\u00e1zely intenzivn\u00ed diskuse ekolog\u016f, vodohospod\u00e1\u0159\u016f a\u00a0politik\u016f, zpochyb\u0148uj\u00edc\u00ed jejich \u00fa\u010del a\u00a0v\u00fdznam. Pod hladinou vodn\u00edho d\u00edla Nov\u00e9 Ml\u00fdny zmizelo \u00fazem\u00ed o\u00a0plo\u0161e 32\u2008km\u00b2 a\u00a0s\u00a0n\u00edm historicky i\u00a0p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u011b unik\u00e1tn\u00ed \u00fazem\u00ed, zahrnuj\u00edc\u00ed rozs\u00e1hlou oblast lu\u017en\u00edch les\u016f a\u00a0obec Mu\u0161ov. Vyst\u011bhov\u00e1n\u00ed obyvatel Mu\u0161ova a\u00a0jejich za\u010dlen\u011bn\u00ed do obce Pasohl\u00e1vky neprob\u011bhlo zcela bez emoc\u00ed, s\u00a0odstupem \u010dasu je zl\u00e9 zapomenuto a\u00a0obyvatel\u00e9 \u017eij\u00ed nov\u00fdm \u017eivotem.<\/p>\n\"Vesely-2\"<\/a>\n

Obr. 2. Brn\u011bnsk\u00e1 p\u0159ehrada pod hradem Veve\u0159\u00ed<\/h6>\n

Pro ilustraci p\u0159edkl\u00e1d\u00e1me dva texty, kter\u00e9 poch\u00e1z\u00ed z\u00a0doby budov\u00e1n\u00ed vodn\u00edho d\u00edla Nov\u00e9 Ml\u00fdny.<\/p>\n

Prvn\u00ed poch\u00e1z\u00ed z\u00a0pera tehdej\u0161\u00edho n\u00e1m\u011bstka ministra lesn\u00edho a\u00a0vodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed Ing. Josefa Van\u010dury:\u00a0\u201e\u2026 p\u0159\u00edzniv\u00e9 klimatick\u00e9 podm\u00ednky ji\u017en\u00ed Moravy d\u00e1vaj\u00ed vhodn\u00e9 p\u0159edpoklady pro \u017eivot \u010dlov\u011bka i\u00a0pro rozvoj hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 \u010dinnosti. Jedn\u00edm z\u00a0rozhoduj\u00edc\u00edch prvk\u016f, ovliv\u0148uj\u00edc\u00edch v\u00fdvoj t\u00e9to oblasti, byla a\u00a0je dosud voda. Vodohospod\u00e1\u0159sk\u00e9 pom\u011bry v\u00a0t\u00e9to oblasti v\u0161ak nebyly vyrovnan\u00e9\u2026 odtokov\u00e9 pom\u011bry na ji\u017en\u00ed Morav\u011b byly nep\u0159\u00edzniv\u011b ovliv\u0148ov\u00e1ny \u00fapravami ve st\u0159edn\u00edm a\u00a0horn\u00edm toku\u2026 \u0161kody vznikaly v\u00a0zem\u011bd\u011blstv\u00ed, po\u0161kozen\u00edm nebo zni\u010den\u00edm \u00farody, zamok\u0159en\u00edm p\u016fdy, na komunikac\u00edch, objektech, v\u00a0lesn\u00edm hospod\u00e1\u0159stv\u00ed a\u00a0zp\u016fsobovaly celkov\u00e9 zhor\u0161en\u00ed \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed\u2026 d\u00edl\u010d\u00ed \u00fapravy tok\u016f nemohly vy\u0159e\u0161it tuto z\u00e1kladn\u00ed problematiku\u2026 proto byl d\u00e1n usnesen\u00edm vl\u00e1dy v\u00a0roce 1959 impuls k\u00a0n\u00e1vrhu komplexn\u00edch vodohospod\u00e1\u0159sk\u00fdch \u00faprav\u2026 komplexn\u00ed vodohospod\u00e1\u0159sk\u00e9 \u00fapravy sv\u00fdm z\u00e1sahem do odtokov\u00fdch pom\u011br\u016f a\u00a0specializac\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9 v\u00fdroby ovliv\u0148uj\u00ed v\u00fdrazn\u011b i\u00a0spole\u010densk\u00e9 funkce krajiny ji\u017en\u00ed Moravy\u2026 vytv\u00e1\u0159\u00ed model pro komplexn\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed oblasti v\u00a0podm\u00ednk\u00e1ch socialistick\u00e9ho st\u00e1tu.\u201c<\/em>\u00a0Tento text byl naps\u00e1n jako p\u0159edmluva k\u00a0publikaci Vodohospod\u00e1\u0159sk\u00e1 v\u00fdstavba Ji\u017en\u00ed Moravy [2].<\/p>\n

Druh\u00fd text jako by zasn\u011bn\u011b hled\u011bl na historick\u00e9 obrazov\u00e9 materi\u00e1ly dokumentuj\u00edc\u00ed lu\u017en\u00ed krajinu p\u0159ed vodohospod\u00e1\u0159sk\u00fdmi \u00fapravami: \u201e\u00a0\u2026 b\u00fdvala to prvo\u0159ad\u00e1 specialita ji\u017en\u00ed Moravy: Dyje se Svratkou a\u00a0Jihlavou na z\u00e1pad\u011b a\u00a0Morava v\u00a0jihov\u00fdchodn\u00edm \u00favalu. Za jarn\u00edch vod to dovedly b\u00fdt po\u0159\u00e1dn\u00e9 veletoky, ale v\u00a0l\u00e9t\u011b se u\u017e jen l\u00edn\u011b\u00a0protahovaly d\u017eungl\u00ed jihomoravsk\u00e9ho luhu. \u0158eky v\u00a0doln\u00edm toku jsou v\u017edy majest\u00e1tn\u00e9, podsadit\u00e9, \u017eivotem pou\u010den\u00e9 a\u00a0vyrovnan\u00e9 matr\u00f3ny a\u00a0\u0161irok\u00fdmi, hlubok\u00fdmi a\u00a0n\u011bkdy zlovoln\u00fdmi vodami. Prav\u00fd opak t\u011bch neposedn\u00fdch \u010diperek, hopsaj\u00edc\u00edch bl\u00e1zniv\u011b p\u0159es obl\u00e1zky a\u00a0balvany v\u00a0podhorsk\u00fdch ka\u0148onech. Takov\u00fdch m\u00e1me u\u00a0n\u00e1s dost, ale matr\u00f3n u\u017e mnoho nen\u00ed. V\u0161echny jsme je zkanalizovali\u2026\u201c Tento text napsal jako p\u0159edmluvu ke sv\u00e9 knize Sbohem, star\u00e9 \u0159eky fotograf Milo\u0161 Spurn\u00fd [3]. A\u00a0toto sv\u00e9 kr\u00e9do dok\u00e1zal prav\u011b Milo\u0161 Spurn\u00fd nenapodobiteln\u011b zachytit na sv\u00fdch sn\u00edmc\u00edch \u0161ir\u00fdch niv s\u00a0rozpt\u00fdlen\u00fdmi vrbami, lu\u017en\u00edch les\u016f v\u00a0\u010dasn\u00e9m p\u0159edja\u0159\u00ed, zelen\u00e9ho ticha, poh\u00e1dkov\u00e9ho sv\u011bta krajiny mok\u0159ad\u016f nebo neproniknuteln\u00e9 divo\u010diny \u201emoravsk\u00e9 Braz\u00edlie\u201c.<\/em><\/p>\n

Prvn\u00ed vodn\u00ed stavby \u2013 ml\u00fdny a mosty<\/h2>\n

Jeden pohled je striktn\u011b technokratick\u00fd, druh\u00fd bytostn\u011b emotivn\u00ed. Nech\u00e1v\u00e1m na \u010dten\u00e1\u0159i, aby si vytvo\u0159il vlastn\u00ed rovnov\u00e1hu mezi t\u011bmito n\u00e1zory.<\/p>\n

V\u00a0p\u0159ede\u0161l\u00fdch odstavc\u00edch jsme popsali v\u00fdvoj vodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed p\u0159\u00edmo v\u00a0plo\u0161e vyjmenovan\u00fdch n\u00e1dr\u017e\u00ed, pokud se zam\u011b\u0159\u00edme na jejich povod\u00ed, mus\u00edme se vr\u00e1tit na \u00fapln\u00fd za\u010d\u00e1tek, kter\u00fd v\u00a0na\u0161\u00ed lokalit\u011b le\u017e\u00ed z\u0159ejm\u011b n\u011bkde na konci 12.\u00a0stolet\u00ed. N\u011bkdy se tak\u00e9 nevyhneme nutnosti zm\u00ednit souvisej\u00edc\u00ed skute\u010dnosti z\u00a0\u201e\u0161ir\u0161\u00edho\u201c povod\u00ed \u0159eky Moravy. V\u00a0tomto obdob\u00ed doch\u00e1z\u00ed k\u00a0os\u00eddlen\u00ed rozs\u00e1hl\u00fdch \u00fazem\u00ed v\u00a0povod\u00ed moravsk\u00fdch \u0159ek, a\u00a0to p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00a0hornat\u011bj\u0161\u00edch oblastech, ale nap\u0159\u00edklad i\u00a0v\u00a0doln\u00edm Podyj\u00ed. V\u00a0pr\u016fb\u011bhu t\u00e9to kolonizace byly vyk\u00e1ceny rozs\u00e1hl\u00e9 plochy les\u016f na horn\u00edch toc\u00edch \u0159ek, co\u017e m\u011blo za n\u00e1sledek zm\u011bnu vodn\u00edho re\u017eimu. Velk\u00e9 odlesn\u011bn\u00ed krajiny tedy nez\u016fstalo bez n\u00e1sledk\u016f ani v\u00a0oblasti soutoku \u0159ek Dyje, Svratky a\u00a0Jihlavy. Archeologick\u00e9 pr\u016fzkumy potvrzuj\u00ed z\u00e1nik hust\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed na vyv\u00fd\u0161enin\u00e1ch v\u00a0inundaci i\u00a0n\u00edzko polo\u017een\u00fdch s\u00eddli\u0161\u0165, zakl\u00e1dan\u00fdch t\u011bsn\u011b nad inundac\u00ed, kter\u00e9 se d\u00edky r\u016fstu intenzity povodn\u00ed staly neobyvateln\u00e9 [4]. Z\u0159ejm\u011b pr\u00e1v\u011b v\u00a0t\u00e9to dob\u011b za\u010dali obyvatel\u00e9 doln\u00edho toku \u0159eky Dyje, Svratky a\u00a0Jihlavy p\u0159em\u00fd\u0161let, jak zamezit \u010dast\u00fdm povodn\u00edm a\u00a0\u0159eky spoutat.<\/p>\n

Prvn\u00ed psan\u00e1 zm\u00ednka o\u00a0povodn\u00edch poch\u00e1z\u00ed z\u00a0roku 1244 a\u00a0pojedn\u00e1v\u00e1 o\u00a0vyrovn\u00e1n\u00ed spor\u016f mezi Sigfridem Sirotkem a\u00a0velehradsk\u00fdm kl\u00e1\u0161terem. Oznamuje se zde, \u017ee Sigfrid Sirotek vystav\u011bl na sv\u00e9m majetku v\u00a0Bulharech ml\u00fdn, kter\u00fd vzdouv\u00e1n\u00edm vody v\u00a0dob\u011b z\u00e1plav p\u016fsob\u00ed \u0161kody na pol\u00edch, louk\u00e1ch a\u00a0les\u00edch vesnice P\u0159\u00edtluky, majetku kl\u00e1\u0161tera velehradsk\u00e9ho [4]. Tento z\u00e1pis n\u00e1s informuje nejen o\u00a0tom, \u017ee ve\u00a013. stolet\u00ed byly z\u00e1plavy na Dyji z\u0159ejm\u011b b\u011b\u017en\u00e9, ale tak\u00e9 o\u00a0tom, \u017ee nejpozd\u011bji v\u00a0t\u00e9to dob\u011b vznikaly prvn\u00ed vodn\u00ed stavby na sledovan\u00fdch vodn\u00edch toc\u00edch. Jejich po\u010det se postupn\u011b zv\u011bt\u0161oval a\u00a0v\u00a0pozd\u011bj\u0161\u00edch z\u00e1znamech se hovo\u0159\u00ed ji\u017e o\u00a0deseti ml\u00fdnech a\u00a0k\u00a0nim p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdm vzdouvac\u00edm stavb\u00e1m. Jednalo se\u00a0o\u00a0ml\u00fdny v\u00a0Novosedlech, Drnholci, Mu\u0161ov\u011b, Doln\u00edch V\u011bstonic\u00edch a\u00a0Nov\u00fdch Ml\u00fdnech, d\u00e1le o\u00a0Panensk\u00fd ml\u00fdn mezi Nov\u00fdmi Ml\u00fdny a\u00a0Nejdkem a\u00a0o\u00a0ml\u00fdny v\u00a0Nejdku, Ladn\u00e9, B\u0159eclavi a\u00a0Ram\u0161purku [4].<\/p>\n

Ml\u00fdny obecn\u011b pat\u0159\u00ed k\u00a0jedn\u011bm z\u00a0nejstar\u0161\u00edch vodn\u00edch staveb. Energie vody byla po lidsk\u00e9 a\u00a0zv\u00ed\u0159ec\u00ed jednou z\u00a0prvn\u00edch, kterou dok\u00e1zal \u010dlov\u011bk pou\u017e\u00edt a\u00a0\u00fasp\u011b\u0161n\u011b p\u0159em\u011bnit v\u00a0mechanickou pr\u00e1ci. D\u00edky specifick\u00fdm hydrologick\u00fdm pom\u011br\u016fm byl vodn\u00ed pohon o\u00a0mal\u00fdch v\u00fdkonech na Morav\u011b (i\u00a0v\u00a0\u010cech\u00e1ch) velmi roz\u0161\u00ed\u0159en. Archeologick\u00e9 n\u00e1lezy ukazuj\u00ed, \u017ee ji\u017e v\u00a0neolitick\u00e9 dob\u011b pou\u017e\u00edval \u010dlov\u011bk za\u0159\u00edzen\u00ed na ma\u010dk\u00e1n\u00ed zrn. Od 2. stolet\u00ed p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem se pro jejich pohon ji\u017e vyu\u017e\u00edval nov\u00fd vyn\u00e1lez vodn\u00edho (kolov\u00e9ho) ml\u00fdna. Do Evropy se ale dostal a\u017e s\u00a0k\u0159\u00ed\u017eov\u00fdmi v\u00fdpravami z\u00a0Orientu. Na na\u0161em \u00fazem\u00ed kladou historikov\u00e9 vznik vodou hnan\u00fdch ml\u00fdn\u016f do 8. stolet\u00ed. Vodn\u00ed kolo ale nepoh\u00e1n\u011blo jenom ml\u00fdny. Vodn\u00ed energie byla vyu\u017e\u00edv\u00e1na tak\u00e9 pro pily, stoupy, olejny, brus\u00edrny \u010di hamry. Velk\u00fd rozvoj ml\u00fdn\u016f a\u00a0vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed vodn\u00edho kola za\u010dalo za Karla IV, kter\u00fd vydal z\u00e1kon na podporu mlyn\u00e1\u0159\u016f. Od 16. stolet\u00ed ji\u017e nebylo vlastnictv\u00ed ml\u00fdn\u016f v\u00fdsadou pouze panovn\u00edka, \u0161lechty, c\u00edrkve \u010di m\u011bst, ale ml\u00fdny podle mo\u017enosti stav\u011bli i\u00a0poddan\u00ed a\u00a0svobodn\u00ed. Z\u00a0hlediska v\u00fdkonu nebylo mo\u017en\u00e9 postavit vodn\u00ed ml\u00fdn kdekoliv, pokud byl sp\u00e1d nedostate\u010dn\u00fd, musel b\u00fdt na vodote\u010di zbudov\u00e1n jez. Typickou konstrukc\u00ed byl d\u0159ev\u011bn\u00fd jez, jeho vnit\u0159n\u00ed prostor byl vypln\u011bn velk\u00fdmi balvany a\u00a0j\u00edlem, aby vznikl vodot\u011bsn\u00fd blok. Dubov\u00e9 piloty a\u00a0dubov\u00e9 desky p\u0159\u00ed\u010dn\u00fdch st\u011bn m\u011bly \u017eivotnost a\u017e 100\u00a0let. Borov\u00e9 nebo mod\u0159\u00ednov\u00e9 oblo\u017een\u00ed horn\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed jezu snadno poni\u010dila velk\u00e1 voda, za p\u0159\u00edzniv\u00fdch podm\u00ednek ale vydr\u017eelo a\u017e 20\u00a0let. Obdobn\u00e9 jezy dodnes nalezneme t\u0159eba na \u0159ece Dyji pod Vranovskou p\u0159ehradou. Provoz ml\u00fdna tak\u00e1 vy\u017eadoval zaru\u010den\u00fd pr\u016ftok, proto bylo nutn\u00e9 nad ml\u00fdnem n\u011bkdy zbudovat reten\u010dn\u00ed n\u00e1dr\u017e. V\u00a0n\u00ed se postupn\u011b shroma\u017e\u010fovala voda, kter\u00e1 pak byla vypou\u0161t\u011bna v\u00a0dob\u011b mlet\u00ed pro zaji\u0161t\u011bn\u00ed dostate\u010dn\u00e9ho pr\u016ftoku.<\/p>\n

Na\u0161e mlyn\u00e1\u0159stv\u00ed pat\u0159ilo od za\u010d\u00e1tku k\u00a0evropsk\u00e9 \u0161pi\u010dce. Je nem\u00e1lo technick\u00fdch zlep\u0161en\u00ed, kter\u00e1 zavedli pr\u00e1v\u011b na\u0161i mlyn\u00e1\u0159i a\u00a0sekern\u00edci. Podle jejich vzoru se tak\u00e9 pro ur\u010dit\u00fd mlec\u00ed syst\u00e9m star\u0161\u00edho vzoru v\u017eil obecn\u00fd term\u00edn \u201e\u010desk\u00e9 slo\u017een\u00ed\u201c. Zhruba v\u00a0polovin\u011b 19. stolet\u00ed se i\u00a0v\u00a0na\u0161em mlyn\u00e1\u0159stv\u00ed objevil nov\u00fd typ ml\u00fdnu s\u00a0tzv. um\u011bleck\u00fdm \u010di americk\u00fdm slo\u017een\u00edm. Mimo \u010desk\u00e9 a\u00a0um\u011bleck\u00e9 slo\u017een\u00ed se u\u00a0n\u00e1s vyskytovalo je\u0161t\u011b tzv. ka\u0161ov\u00e9 a\u00a0francouzsk\u00e9 slo\u017een\u00ed.<\/p>\n\"Vesely-3\"<\/a>\n

Obr. 3. Kdy\u017e se Dyje na ja\u0159e rozlila do sv\u00e9 nivy, mohlo se zd\u00e1t, \u017ee zde ji\u017e tehdy st\u00e1la vodn\u00ed n\u00e1dr\u017e<\/h6>\n

Na osudu vodn\u00edch ml\u00fdn\u016f se pravideln\u011b podepisovaly ka\u017edoro\u010dn\u00ed povodn\u011b a\u00a0dal\u0161\u00edm v\u00e1\u017en\u00fdm nebezpe\u010d\u00edm byl ohe\u0148. P\u0159i provozu ml\u00fdn\u016f pln\u00fdch d\u0159ev\u011bn\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed vznikalo mno\u017estv\u00ed mou\u010dn\u00e9ho prachu, co\u017e tvo\u0159ilo snadno vzn\u011btlivou sm\u011bs. Konec vodn\u00edch ml\u00fdn\u016f ale nakonec v\u00a019. stolet\u00ed p\u0159ivodilo roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed parn\u00edho stroje. R\u00e1nu z\u00a0milosti jim pak u\u0161t\u011bd\u0159ilo zaveden\u00ed elektrick\u00e9ho pohonu. V\u00a0roce 1925 se na na\u0161em \u00fazem\u00ed nach\u00e1zelo je\u0161t\u011b v\u00edce ne\u017e 11 tis\u00edc ml\u00fdn\u016f, do roku 1989 jich nep\u0159e\u017eila ani pades\u00e1tka [5].<\/p>\n

S\u00a0vodn\u00edmi toky jsou od nepam\u011bti spojeny tak\u00e9 mosty, umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed jejich p\u0159ekon\u00e1n\u00ed a\u00a0propojen\u00ed b\u0159eh\u016f cestn\u00ed s\u00edt\u00ed. Pozoruhodn\u00e9 jsou nejen mosty na velk\u00fdch \u0159ek\u00e1ch, ale zaj\u00edmav\u00e9 stavby najdeme na \u0159\u00ed\u010dk\u00e1ch i\u00a0potoc\u00edch. P\u0159\u00edkladem m\u016f\u017ee b\u00fdt most v\u00a0N\u00e1m\u011b\u0161ti nad Oslavou. Podle kroniky \u201emost stav\u011bly \u0161elmy bezprst\u00e9\u201c, co\u017e byly mlad\u00ed poddan\u00ed, kte\u0159\u00ed se rad\u011bji sebepo\u0161kozovali, ne\u017e by dvan\u00e1ct let slou\u017eili na vojn\u011b. T\u011bchto lacin\u00fdch pracovn\u00edch sil bylo asi 550. Most byl budov\u00e1n okolo roku 1730. Je osazen dvaceti sochami a\u00a0m\u00e1 sedm oblouk\u016f. Barokn\u00ed silni\u010dn\u00ed most nalezneme tak\u00e9 ve \u017d\u010f\u00e1ru nad S\u00e1zavou. Z\u00a0iniciativy kl\u00e1\u0161tera pod Zelenou Horou byl postaven v\u00a0roce 1761. Je osazen osmi barokn\u00edmi plastikami, a\u00a0proto se mu v\u00a0dob\u011b hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 krize p\u0159ezd\u00edvalo \u201eU\u00a0osmi nezam\u011bstnan\u00fdch\u201c. Zcela modern\u00ed je naopak l\u00e1vka pro p\u011b\u0161\u00ed ve \u0160v\u00fdcarsk\u00e9 z\u00e1toce Vranovsk\u00e9 p\u0159ehrady. M\u016f\u017eeme obdivovat \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 in\u017een\u00fdrsko-technick\u00e9 d\u00edlo moravsk\u00fdch projektant\u016f citliv\u011b um\u00edst\u011bn\u00e9 do krajiny. Mostovku dlouhou 252 metr\u016f dr\u017e\u00ed visut\u00e1 konstrukce podep\u0159en\u00e1 28 metr\u016f vysok\u00fdmi pylony ve tvaru p\u00edsmena A. Pokud se vyd\u00e1me v\u00edce na sever, naraz\u00edme na zaj\u00edmav\u00fd renesan\u010dn\u00ed most na jednom ze \u0161esti ramen \u0159eky Moravy v\u00a0Litovli. Krom\u011b tohoto mostu zde napo\u010d\u00edt\u00e1me dal\u0161\u00edch 170 l\u00e1vek, most\u016f a\u00a0brod\u016f, a\u00a0proto se Litovli p\u0159ezd\u00edv\u00e1 \u201eMoravsk\u00e9 Ben\u00e1tky\u201c. Jansk\u00fd most z\u00a0let 1500\u20131592 je dlouh\u00fd 57 metr\u016f a\u00a0tvo\u0159\u00ed ho \u0161est oblouk\u016f. Jm\u00e9no dostal podle sochy um\u00edst\u011bn\u00e9 uprost\u0159ed mostu \u2013 sv. Jana Nepomuck\u00e9ho, patrona most\u016f, mlyn\u00e1\u0159\u016f i\u00a0proti nebezpe\u010d\u00ed vody. V\u00a0Evrop\u011b napo\u010d\u00edt\u00e1me na t\u0159icet tis\u00edc soch Jana Nepomuck\u00e9ho a\u00a0v\u011bt\u0161ina z\u00a0nich je um\u00edst\u011bna pr\u00e1v\u011b na mostech [5].<\/p>\n

Zavla\u017eovac\u00ed a meliora\u010dn\u00ed pr\u00e1ce<\/h2>\n

Na konci 18. a\u00a0za\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed se zhor\u0161ovala povod\u0148ov\u00e1 situace a\u00a0neudr\u017eiteln\u00fd stav p\u0159inutil za\u010d\u00edt pracovat na ochran\u011b a\u00a0pl\u00e1novit\u00e9m p\u011bstov\u00e1n\u00ed lesa. D\u00edky tomu se za\u010dala v\u00fdm\u011bra les\u016f postupn\u011b zv\u011bt\u0161ovat a\u00a0stejn\u011b postupn\u011b doch\u00e1zelo i\u00a0ke stabilizaci vodn\u00edho re\u017eimu doln\u00edho toku \u0159ek. P\u0159esto se je\u0161t\u011b v\u00a0pam\u011btech roln\u00edka ze Star\u00e9 B\u0159eclavi Martina Louck\u00e9ho (*1840, \u20201918) z\u00a0druh\u00e9 poloviny 19. stolet\u00ed dov\u00edd\u00e1me, \u017ee l\u00e9ta 1850\u20131880 byla pova\u017eov\u00e1na za velmi mokr\u00e1 a\u00a0\u017ee pole v\u00a0trati Pad\u011blky b\u00fdvala a\u017e z\u00a0poloviny pod vodou a\u00a0na cest\u00e1ch a\u00a0\u010d\u00e1stech pol\u00ed st\u00e1vala voda po cel\u00fd rok. Proto byla \u010d\u00e1st pol\u00ed ponech\u00e1na na louky, ale i\u00a0z\u00a0t\u011bchto luk se jen m\u00e1lokdy poda\u0159ilo sklidit seno. Ze z\u00e1znam\u016f b\u0159eclavsk\u00e9ho vrchnostensk\u00e9ho \u00fa\u0159adu se dov\u00edd\u00e1me, \u017ee v\u00a0roce 1837 bylo na katastru obc\u00ed B\u0159eclav, Star\u00e1 B\u0159eclav, Ladn\u00e1 a\u00a0Lan\u017ehot celkov\u011b zat\u00e1p\u011bno 2\u00a0567 hektar\u016f, z\u00a0toho p\u0159ipadlo 1\u00a0711 hektaru na lesy, 690 hektar\u016f na louky, 148 hektar\u016f na pastviny a\u00a018 hektar\u016f na pole. Inundace v\u00a0cel\u00e9m \u00fadol\u00ed Dyje pod B\u0159eclav\u00ed \u010dinila 15\u00a0360 hektar\u016f. O\u00a0\u0161patn\u00e9 situaci sv\u011bd\u010d\u00ed i\u00a0skute\u010dnost, \u017ee kdy\u017e bylo z\u00a0kn\u00ed\u017eec\u00ed milosti darov\u00e1no obci \u017di\u017ekov 21 hektar\u016f luk, obec louky v\u016fbec nevyu\u017e\u00edvala, proto\u017ee st\u00e1ly v\u011bt\u0161inu \u010dasu pod vodou, \u201eco\u017e je smutn\u00e9\u201c, jak se uv\u00e1d\u00ed v\u00a0pozd\u011bj\u0161\u00edm n\u00e1vrhu na odvodn\u011bn\u00ed t\u00e9to lokality [4]. Pr\u016ftoky byly tak\u00e9 zna\u010dn\u011b rozkol\u00edsan\u00e9 a\u00a0z\u00e1plavy se st\u0159\u00eddaly s\u00a0obdob\u00edmi sucha. Zat\u00edmco za povodn\u00ed se voda rozl\u00e9vala do \u0161irok\u00e9 krajiny, nesta\u010dila podle z\u00e1znam\u016f ze such\u00e9ho obdob\u00ed let 1834 a\u017e 1836 ani v\u0161echna voda z\u00a0cel\u00e9ho \u0159e\u010di\u0161t\u011b na rozto\u010den\u00ed ml\u00fdn\u016f.<\/p>\n

Se s\u00edl\u00edc\u00edm naru\u0161ov\u00e1n\u00edm vodn\u00edho re\u017eimu za\u010dala vznikat opat\u0159en\u00ed slou\u017e\u00edc\u00ed nejen k\u00a0odveden\u00ed p\u0159ebyte\u010dn\u00e9 vody v\u00a0obdob\u00ed z\u00e1plav, ale tak\u00e9 k\u00a0zavla\u017eov\u00e1n\u00ed pozemk\u016f\u00a0v\u00a0such\u00fdch obdob\u00edch. M\u016f\u017eeme mluvit o\u00a0prvn\u00edch meliora\u010dn\u00edch stavb\u00e1ch. Existuj\u00ed z\u00e1znamy o\u00a0odvod\u0148ovac\u00edch p\u0159\u00edkopech z\u0159\u00edzen\u00fdch v\u00a019. stolet\u00ed magistr\u00e1tem v\u00a0Podiv\u00edn\u011b na m\u011bstsk\u00fdch louk\u00e1ch nebo o\u00a0odvod\u0148ovac\u00edch p\u0159\u00edkopech udr\u017eovan\u00fdch obyvateli Mikul\u010dic a\u00a0Moravsk\u00e9 Nov\u00e9 Vsi ve prosp\u011bch zlep\u0161en\u00ed odtokov\u00fdch pom\u011br\u016f a\u00a0odveden\u00ed rozlit\u00fdch vod \u0159eky Stupavy (dne\u0161n\u00ed Kyjovka). Tyto p\u0159\u00edkopy jsou vyzna\u010deny v\u00a0indika\u010dn\u00edch skic\u00e1ch z\u00a0roku 1827. Tyto projekty samoz\u0159ejm\u011b ne\u0159e\u0161ily p\u0159\u00ed\u010dinu probl\u00e9mu a\u00a0sna\u017eily se pouze napravit jejich dopady. Z\u00a0tohoto pohledu stoj\u00ed za zm\u00ednku projekt v\u00edde\u0148sk\u00e9ho in\u017een\u00fdra J. Hobohma, kter\u00fd navrhoval zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edkopov\u00fdch s\u00edt\u00ed v\u00a0pramenn\u00fdch oblastech, kter\u00e9 by zpomalovaly odtok a\u00a0zmen\u0161ovaly un\u00e1\u0161ec\u00ed s\u00edlu vody [6]. Tento projekt, kter\u00fd jako jedin\u00fd \u0159e\u0161il zadr\u017een\u00ed vody v\u00a0krajin\u011b, a\u00a0m\u016f\u017eeme ho pova\u017eovat za progresivn\u00ed i\u00a0z\u00a0na\u0161eho sou\u010dasn\u00e9ho hlediska, se bohu\u017eel neprosadil. Naopak je v\u00a0u\u010debnic\u00edch zem\u011bd\u011blstv\u00ed, vyd\u00e1van\u00fdch na po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed pojedn\u00e1v\u00e1no o\u00a0zp\u016fsobech z\u00farod\u0148ovan\u00ed takzvan\u00e9 \u201eplan\u00e9 p\u016fdy\u201c, velk\u00e1 pozornost byla v\u011bnov\u00e1na vysou\u0161en\u00ed ba\u017ein a\u00a0meliorac\u00edm. P\u0159irozen\u00fd vodn\u00ed re\u017eim krajiny tak byl nahrazov\u00e1n zrychlen\u00fdm odveden\u00edm vody z\u00a0krajiny a\u00a0jej\u00edm n\u00e1ro\u010dn\u00fdm navracen\u00edm pomoc\u00ed z\u00e1vlah v\u00a0dob\u011b sucha. Na po\u010d\u00e1tku rozs\u00e1hl\u00fdch meliora\u010dn\u00edch projekt\u016f stoj\u00ed lichten\u0161tejnsk\u00e1 dominia. Jejich p\u0159\u00ednos pro rozvoj cel\u00e9 oblasti lze srovnat s\u00a0\u010dinnost\u00ed Schwarzenberk\u016f na jihu \u010cech nebo Palffyovc\u016f na sousedn\u00edm Z\u00e1ho\u0159\u00ed. Lichten\u0161tejnsk\u00e1 panstv\u00ed za\u010d\u00ednaj\u00ed se soustavn\u00fdmi melioracemi po polovin\u011b 19.\u00a0stolet\u00ed, zejm\u00e9na v\u0161ak od 70. a\u017e 80. let. Toto obdob\u00ed se shoduje se zrychlen\u00edm odtoku a\u00a0zv\u00fd\u0161en\u00edm eroze v\u00a0souvislosti s\u00a0ru\u0161en\u00edm rybn\u00edk\u016f, co\u017e mohlo b\u00fdt tak\u00e9 jedn\u00edm z\u00a0d\u016fvod\u016f zv\u00fd\u0161en\u00e9 pot\u0159eby meliora\u010dn\u00edch prac\u00ed. D\u00edky c\u00edlev\u011bdom\u00e9 pr\u00e1ci byly na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed na v\u0161ech p\u00e1nsk\u00fdch louk\u00e1ch a\u00a0v\u00a0lu\u017en\u00edch les\u00edch vybudov\u00e1ny syst\u00e9my zavla\u017eovac\u00edch a\u00a0odvod\u0148ovac\u00edch kan\u00e1l\u016f. Z\u00e1hy ale byly lichten\u0161tejnsk\u00e9 majetky v\u00a0roce 1919 vyvlastn\u011bny, meliora\u010dn\u00ed soustavy p\u0159estaly b\u00fdt udr\u017eov\u00e1ny a\u00a0rychle ztr\u00e1cely svoji funkci [4].<\/p>\n\"Vesely-4\"<\/a>\n

Obr. 4. Jedn\u00edm z jez\u016f, kter\u00fd se do dne\u0161n\u00edho dne zachoval v t\u00e9m\u011b\u0159 nezm\u011bn\u011bn\u00e9 podob\u011b, je jez Dev\u011bt ml\u00fdn\u016f<\/h6>\n

Dal\u0161\u00edm podn\u011btem pro meliora\u010dn\u00ed pr\u00e1ce, zejm\u00e9na na orn\u00e9 p\u016fd\u011b, bylo poskytnut\u00ed st\u00e1tn\u00edch a\u00a0zemsk\u00fdch podpor a\u00a0ustaven\u00ed zem\u011bd\u011blsko-technick\u00e9ho \u00fa\u0159adu v\u00a0roce 1887. Zpo\u010d\u00e1tku byly meliorace na zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u016fd\u011b realizov\u00e1ny pomoc\u00ed otev\u0159en\u00fdch p\u0159\u00edkop\u016f opevn\u011bn\u00fdch k\u016fly a\u00a0svazky klestu, brzy se ale prosadila takzvan\u00e1 \u201eanglick\u00e1 dren\u00e1\u017e\u201c, kter\u00e1 vyu\u017e\u00edvala trubky z\u00a0p\u00e1len\u00e9 hl\u00edny. Tyto technologie zna\u010dn\u011b zrychlily budov\u00e1n\u00ed meliora\u010dn\u00edch staveb, v\u00a0obdob\u00ed let 1887 a\u017e 1930 tak mohlo b\u00fdt na Morav\u011b provedeno ka\u017edoro\u010dn\u011b tis\u00edce hektar\u016f odvodn\u011bn\u00ed a\u00a0des\u00edtky a\u017e stovky hektar\u016f z\u00e1vlah, kter\u00e9 se nejv\u00edce soust\u0159edily pr\u00e1v\u011b do ji\u017en\u00ed oblasti. V\u00a0obdob\u00ed let 1930 a\u017e 1937 vyu\u017eil podnikatel Jan Ba\u0165a pl\u00e1novan\u00fd projekt hlavn\u00edho z\u00e1vlahov\u00e9ho kan\u00e1lu k\u00a0vybudov\u00e1n\u00ed plavebn\u00edho a\u00a0z\u00e1vlahov\u00e9ho kan\u00e1lu zn\u00e1m\u00e9ho dnes pod n\u00e1zvem \u201eBa\u0165\u016fv kan\u00e1l\u201c. Na tuto aktivitu v\u0161ak ji\u017e nenavazovala tvorba nutn\u00fdch z\u00e1vlahov\u00fdch detail\u016f a\u00a0k\u00a0dal\u0161\u00edmu rozvoji meliora\u010dn\u00edch prac\u00ed doch\u00e1z\u00ed a\u017e po\u00a0roce 1947, kdy se impulzem stalo katastrof\u00e1ln\u00ed sucho, kter\u00e9 postihlo rozs\u00e1hl\u00e1 \u00fazem\u00ed na ji\u017en\u00ed Morav\u011b. Po tomto roce bylo vybudov\u00e1no t\u0159i tis\u00edce hektar\u016f z\u00e1vlah mezi Uhersk\u00fdm Hradi\u0161t\u011bm a\u00a0Hodon\u00ednem a\u00a0zejm\u00e9na velkoplo\u0161n\u00fd z\u00e1vlahov\u00fd syst\u00e9m Krhovice\u2013Hevl\u00edn, jeho\u017e v\u00fdstavba byla zah\u00e1jena v\u00a0roce 1952. Jednalo se vesm\u011bs o\u00a0n\u00e1honov\u00e9 z\u00e1vlahy, kter\u00e9 brzy p\u0159estaly vyhovovat sv\u00e9mu \u00fa\u010delu, a\u00a0nen\u00ed proto divu, \u017ee u\u017e\u00a0v\u00a0roce 1965 bylo nutn\u00e9 prov\u00e9st jejich rekonstrukci, kter\u00e1 zm\u011bnila koncepci z\u00e1vlah na podzemn\u00ed tlakov\u00fd rozvod z\u00e1vlahov\u00e9 vody [7]. K\u00a0dal\u0161\u00edmu rozvoji z\u00e1vlah doch\u00e1z\u00ed a\u017e s\u00a0vybudov\u00e1n\u00edm vodn\u00edho d\u00edla Nov\u00e9 Ml\u00fdny.<\/p>\n

Plavba a um\u011bl\u00e9 vodn\u00ed toky<\/h2>\n

Ba\u0165\u016fv plavebn\u00ed kan\u00e1l nen\u00ed prvn\u00ed plavebn\u00ed cestou na sledovan\u00e9m \u00fazem\u00ed. Na \u00fazem\u00ed Moravy potvrzuj\u00ed historick\u00e9 dokumenty, \u017ee mal\u00e9 lod\u011b pluly po \u0159ece Morav\u011b a\u017e k\u00a0\u00fast\u00ed Be\u010dvy. Moravsk\u00fd zemsk\u00fd sn\u011bm dbal ji\u017e v\u00a016. stolet\u00ed ve sv\u00fdch usnesen\u00edch na to, aby lod\u00edm a\u00a0vor\u016fm na \u0159ece nep\u0159ek\u00e1\u017eely jezy:\u00a0\u201eO\u00a0plaven\u00ed d\u0159\u00edv\u00ed\u00a0na \u0159ece Morav\u011b, kdy\u017e se zvodn\u00ed, na tom jsme se usnesli, aby v\u0161ichni, kte\u0159\u00ed stavy na \u0159ece Morav\u011b maj\u00ed, to opat\u0159ily p\u0159i velk\u00e9 vod\u011b, aby se voln\u011b plavati mohlo, a\u00a0to jmenovit\u011b od sv. V\u00e1clava p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho pod z\u00e1kladem 100 kop gro\u0161\u016f, aby je k\u00a0zemi dal, kdo\u017e by neopat\u0159il, aby se plaviti dalo, jak se svrchu p\u00ed\u0161e.\u201c Na zased\u00e1n\u00ed Moravsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho sn\u011bmu v\u00a0roce 1653 se pak morav\u0161t\u00ed stavov\u00e9 usnesli nejen na splavn\u011bn\u00ed \u0159eky Moravy, ale i\u00a0na jej\u00edm propojen\u00ed s\u00a0\u0159ekou Odrou. Toto usnesen\u00ed je mo\u017eno pova\u017eovat za prvn\u00ed zm\u00ednku o\u00a0vybudov\u00e1n\u00ed pr\u016fplavu Dunaj\u2013Odra. Zvl\u00e1\u0161tn\u00edm druhem vodn\u00ed dopravy byly pak p\u0159\u00edvozy, kter\u00e9 slou\u017eily k\u00a0p\u0159eprav\u011b nap\u0159\u00ed\u010d vodn\u00edm tokem. Ve st\u0159edov\u011bku bylo pr\u00e1vo p\u0159\u00edvozu p\u0159edm\u011btem privilegi\u00ed, od poloviny 19. stolet\u00ed byly p\u0159\u00edvozy provozov\u00e1ny tak\u00e9 obcemi nebo soukromn\u00edky.<\/em><\/p>\n

\u00a0\"Vesely-5\"<\/a><\/em><\/p>\n

Obr. 5. Historick\u00fd ml\u00fdn v B\u0159eclavi kolem roku 1912<\/h6>\n

Z\u00e1vlahov\u00e9 a\u00a0plavebn\u00ed kan\u00e1ly m\u016f\u017eeme za\u0159adit mezi um\u011bl\u00e9 vodn\u00ed toky. Tyto stavby, ke kter\u00fdm m\u016f\u017eeme p\u0159idat tak\u00e9 vodovody a\u00a0akvadukty, jsou zn\u00e1m\u00e9 ji\u017e z\u00a0d\u00e1vn\u00e9 minulosti. U\u00a0n\u00e1s se prvn\u00ed objevuj\u00ed od 14. stolet\u00ed v\u00a0\u010cech\u00e1ch. Na Morav\u011b byl prvn\u00ed vybudov\u00e1n tzv. Cvr\u010dovick\u00fd n\u00e1hon vedouc\u00ed z\u00a0\u0159eky Jihlavy a\u00a0slou\u017e\u00edc\u00ed k\u00a0nap\u00e1jen\u00ed Poho\u0159elick\u00fdch rybn\u00edk\u016f. Mezi dal\u0161\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 stavby ve sledovan\u00e9 oblasti pat\u0159\u00ed Dyjsko-ml\u00fdnsk\u00fd n\u00e1hon. N\u011bkdy je tak\u00e9 naz\u00fdv\u00e1n Krhovicko-jaroslavsk\u00fd n\u00e1hon nebo Ml\u00fdnsk\u00e1 strouha. Pat\u0159\u00ed mezi nejstar\u0161\u00ed a\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00ed dochovan\u00e9 ml\u00fdnsk\u00e9 n\u00e1hony v\u00a0\u010cesk\u00e9 republice. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e9 z\u00e1znamy se zmi\u0148uj\u00ed o\u00a0tomto n\u00e1honu ji\u017e v\u00a0roce 1302. Jedn\u00e1 se o\u00a031,6\u2008km dlouh\u00e9 vodn\u00ed d\u00edlo, kter\u00e9 odbo\u010duje z\u00a0\u0159eky Dyje u\u00a0obce Krhovice a\u00a0vrac\u00ed se do n\u00ed pod rakousk\u00fdm m\u011bstem Laa an der Thaya. St\u00e1vaj\u00edc\u00ed podobu m\u00e1 n\u00e1hon od 30. let 19. stolet\u00ed, kdy byl k\u00a0rakousk\u00e9mu m\u011bstu Laa an der Thaya prodlou\u017een od obce Dyj\u00e1kovice, kde p\u016fvodn\u011b kon\u010dil.<\/p>\n

V\u00a0z\u00e1jmov\u00e9m \u00fazem\u00ed se nach\u00e1z\u00ed je\u0161t\u011b jedna stavebn\u00ed pam\u00e1tka, dokumentuj\u00edc\u00ed mistrnost na\u0161ich p\u0159edk\u016f. Jedn\u00e1 se o\u00a0plavebn\u00ed kan\u00e1l Such\u00fd\u2013\u0160melcovna u\u00a0Boskovic na Drahansk\u00e9 vyso\u010din\u011b. Plavebn\u00ed kan\u00e1l p\u0159ekon\u00e1v\u00e1 rozvod\u00ed \u0159\u00ed\u010dky B\u011bl\u00e9 a\u00a0\u0159\u00ed\u010dky Punkvy. Jeho celkov\u00e1 d\u00e9lka \u010din\u00ed 8,08\u2008km a\u00a0zcela jist\u011b se n\u00e1ro\u010dnost\u00ed v\u00fdstavby vyrovn\u00e1 mnohem zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm \u0161umavsk\u00fdm plavebn\u00edm kan\u00e1l\u016fm. Zd\u00e1 se, \u017ee je oproti nim v\u00fdrazn\u011b star\u0161\u00ed, ale jeho vznik nen\u00ed p\u0159esn\u011b zn\u00e1m. Byl vystav\u011bn v\u00a0dob\u011b, kdy byly v\u00a0okol\u00ed st\u0159edov\u011bk\u00e9ho m\u011bsta Boskovice zcela vyt\u011b\u017eeny lesy, a\u00a0m\u011bl zprost\u0159edkovat dopravu d\u0159eva ze vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edch je\u0161t\u011b zaledn\u011bn\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed Boskovick\u00e9ho panstv\u00ed. Je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee k\u00a0tomu do\u0161lo za panov\u00e1n\u00ed \u0161lechtick\u00e9ho rodu Ederu ze \u0160tiavnice, tedy kolem roku 1550. Tato skute\u010dnost by ho za\u0159adila k\u00a0nejstar\u0161\u00edm stavb\u00e1m tohoto typu u\u00a0n\u00e1s. Kan\u00e1l, kter\u00fd umo\u017e\u0148oval plavbu kl\u00e1d a\u017e do d\u00e9lky 12\u2008m, byl naposledy v\u00a0provozu je\u0161t\u011b p\u0159ed rokem 1800, pak byl rozebr\u00e1n d\u0159ev\u011bn\u00fd \u017elab v\u00a0ka\u0148onu a\u00a0plavba d\u0159eva ze Such\u00e9ho do Boskovic definitivn\u011b skon\u010dila [5].<\/p>\n

Zaj\u00edmav\u00fdm um\u011bl\u00fdm vodn\u00edm tokem, resp. sp\u00ed\u0161e um\u011blou vodn\u00ed plochou, byl tzv. ka\u010den\u00edk (nebo t\u00e9\u017e ka\u010den\u00e1rna). Ka\u010den\u00edk je v\u00a0principu velk\u00e1 stabiln\u00ed\u00a0past\u00a0slou\u017e\u00edc\u00ed k\u00a0odchytu vodn\u00edho ptactva. Jedn\u00e1 se o\u00a0mal\u00fd obd\u00e9ln\u00edkov\u00fd\u00a0rybn\u00ed\u010dek, jeho\u017e rohy jsou prota\u017eeny do tvaru \u00fazk\u00fdch, zak\u0159iven\u00fdch kan\u00e1l\u016f. Nad t\u011bmito kan\u00e1ly byly nainstalov\u00e1ny\u00a0s\u00edt\u011bn\u00e9\u00a0chodby kon\u010d\u00edc\u00ed prostornou vr\u0161\u00ed, zabra\u0148uj\u00edc\u00ed pt\u00e1k\u016fm v\u00a0n\u00e1vratu. Kan\u00e1ly s\u00a0pastmi musely b\u00fdt nejm\u00e9n\u011b \u010dty\u0159i, proto\u017ee kachny se nerady pohybuj\u00ed proti v\u011btru. Proto bylo nutn\u00e9, aby alespo\u0148 jeden kan\u00e1l byl v\u017edy orientovan\u00fd v\u00a0jeho sm\u011bru. Z\u00e1kladn\u00ed podm\u00ednkou \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho lovu divok\u00fdch kachen v\u00a0ka\u010den\u00edku bylo jeho spr\u00e1vn\u00e9 um\u00edst\u011bn\u00ed v\u00a0krajin\u011b, kter\u00e9 bylo dlouho p\u0159edem zva\u017eov\u00e1no, proto\u017ee stavba ka\u010den\u00e1rny byla finan\u010dn\u011b n\u00e1kladn\u00e1.<\/p>\n

A\u00a0jak za\u0159\u00edzen\u00ed fungovalo? L\u00e1kavci, ocho\u010den\u00e9 volav\u00e9 kachny, p\u0159il\u00e1kaly sv\u00e9 let\u00edc\u00ed divok\u00e9 dru\u017eky hlasit\u00fdm vol\u00e1n\u00edm k\u00a0zapadnut\u00ed na rybn\u00ed\u010dek. V\u00a0n\u011bkter\u00fdch podzimn\u00edch dnech p\u0159eb\u00fdvalo na mal\u00e9m ka\u010den\u00edku a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch 16 000 kachen. V\u00a0dob\u011b lovu byli l\u00e1kavci pomoc\u00ed zrn\u00ed a\u00a0p\u00edsk\u00e1n\u00ed p\u0159il\u00e1k\u00e1ni na odchytov\u00e1 ramena. Proto\u017ee vodn\u00ed ptactvo je velmi dru\u017en\u00e9, n\u00e1sledovaly divok\u00e9 kachny l\u00e1kavce a\u017e do s\u00edt\u011bn\u00e9 chodby. Odtamtud pak bylo snadn\u00e9 kachny nahnat do vr\u0161e na jej\u00edm konci, zat\u00edmco volav\u00fdm kachn\u00e1m bylo umo\u017en\u011bno chodbu opustit. Dal\u0161\u00edmi pomocn\u00edky p\u0159i lovu byli mal\u00ed love\u010dt\u00ed psi rezav\u00e9 barvy, kte\u0159\u00ed m\u011bli p\u0159ipom\u00ednat li\u0161ku. \u00da\u010dinnost ka\u010den\u00edku byla mimo\u0159\u00e1dn\u00e1; do \u010dty\u0159 na ji\u017en\u00ed Morav\u011b bylo v\u00a018. stol. ro\u010dn\u011b pochyt\u00e1no a\u017e 25\u00a0000 kus\u016f kachen a\u00a0dal\u0161\u00edch vodn\u00edch pt\u00e1k\u016f.<\/p>\n

Poz\u016fstatky ka\u010den\u00edku nalezneme u\u00a0Dyje pobl\u00ed\u017e obce Ladn\u00e1 nebo na slovensk\u00e9m b\u0159ehu Moravy u\u00a0obce Kop\u010dany. Ve velmi dobr\u00e9m stavu se dodnes zachoval ka\u010den\u00edk, kter\u00fd p\u0159ed 300 lety vybudovali p\u00e1ni \u017dele\u010dt\u00ed nedaleko Moravsk\u00e9ho P\u00edsku a\u00a0kter\u00fd slou\u017eil a\u017e do konce 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky [8].<\/p>\n

Po\u010d\u00e1tky snahy o regulaci \u0159ek<\/h2>\n

Meliora\u010dn\u00ed pr\u00e1ce \u0159e\u0161ily n\u00e1sledky, ale neodstra\u0148ovaly p\u0159\u00ed\u010diny nep\u0159\u00edzniv\u00e9 situace. Proto byly soub\u011b\u017en\u011b vyv\u00edjeny snahy o\u00a0soustavnou regulaci doln\u00edch tok\u016f. Tyto snahy se opakovan\u011b objevuj\u00ed ji\u017e od 17. stolet\u00ed. Pl\u00e1ny regulace byly z\u00a0r\u016fzn\u00fdch d\u016fvod\u016f zam\u00edt\u00e1ny a\u00a0znovu zd\u016fvod\u0148ov\u00e1ny. Jedn\u00edm z\u00a0nejabsurdn\u011bj\u0161\u00edch zd\u016fvodn\u011bn\u00ed bylo nap\u0159\u00edklad, \u017ee regulaci je nutn\u00e9 prov\u00e9st \u201eji\u017e pro v\u011bc samu\u201c. Toto zd\u016fvodn\u011bn\u00ed snad nejl\u00e9pe ilustruje tehdej\u0161\u00ed snahu o\u00a0\u201ev\u00edt\u011bzstv\u00ed rozumu nad p\u0159\u00edrodou\u201c. V\u00a0argumentech proti regulaci se \u010dasto objevuje upozorn\u011bn\u00ed na p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9 b\u0159emeno pro zemskou pokladnu, ale tak\u00e9 argument, \u017ee zrychlen\u00ed odtoku v\u00a0horn\u00ed \u010d\u00e1sti \u00favalu by zv\u011bt\u0161ilo nebezpe\u010d\u00ed z\u00e1plav na doln\u00edm toku Dyje a\u00a0tak\u00e9, \u017ee rychle odveden\u00e1 voda bude v\u00a0krajin\u011b chyb\u011bt. V\u00fdznamn\u00fd byl postoj lichten\u0161tejnsk\u00fdch domini\u00ed, kter\u00e1 dokl\u00e1daj\u00ed, \u017ee regulace by byla spojena s\u00a0\u201eobrovsk\u00fdmi ob\u011b\u0165mi na p\u016fd\u011b a\u00a0na rozs\u00e1hl\u00fdch ploch\u00e1ch kr\u00e1sn\u00e9ho lu\u017en\u00edho lesa\u201c a\u00a0\u017ee stalet\u00e9 porosty dub\u016f, jilm\u016f a\u00a0jasan\u016f, vyrostl\u00e9 ve vlhku a\u00a0ka\u017edoro\u010dn\u011b zaplavovan\u00e9, by musely nutn\u011b uschnout po tak podstatn\u00e9m odvodn\u011bn\u00ed, jak\u00e9 by regulace znamenala [6]. Je smutn\u00e9 a\u00a0zar\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed, \u017ee tyto p\u0159\u00edstupy, z\u00a0dne\u0161n\u00edho pohledu velmi modern\u00ed, byly p\u0159i novodob\u00fdch n\u00e1vrz\u00edch regulac\u00ed v\u00a0druh\u00e9 polovin\u011b 20. stolet\u00ed v\u00fdrazn\u011b opomenuty.<\/p>\n\"Vesely-6\"<\/a>\n

Obr. 6. Na lichten\u0161tejnsk\u00e9 lesnick\u00e9 map\u011b z roku 1844 vid\u00edme oblast mezi Nov\u00fdmi Ml\u00fdny a Bulhary, m\u016f\u017eeme si v\u0161imnout podkovovit\u00e9ho \u0159\u00ed\u010dn\u00edho ramene dnes zn\u00e1m\u00e9ho jako K\u0159iv\u00e9 jezero (Moravsk\u00fd zemsk\u00fd archiv)<\/h6>\n

Nejstar\u0161\u00ed regula\u010dn\u00ed n\u00e1vrhy na jihu Moravy se datuj\u00ed do 17. stolet\u00ed a\u00a0byly spojeny s\u00a0pl\u00e1nem na vybudov\u00e1n\u00ed dunajsko-odersk\u00e9ho pr\u016fplavu. Tyto n\u00e1vrhy o\u017eivil v\u00a080. letech 19. stolet\u00ed moravsk\u00fd zemsk\u00fd rada Tom\u00e1\u0161 Noska, ale ve sv\u00e9 dob\u011b nebyly tyto pl\u00e1ny realizov\u00e1ny. Na Dyji sahaj\u00ed prvn\u00ed pl\u00e1ny na regulaci do 18. stolet\u00ed. V\u00a0letech 1777 a\u017e 1796 prob\u011bhlo rozs\u00e1hl\u00e9 mapov\u00e1n\u00ed Dyje a\u00a0jej\u00edch ml\u00fdnsk\u00fdch n\u00e1hon\u016f, na kter\u00e9 nav\u00e1zala debata o\u00a0mo\u017enostech \u00faprav \u0159eky. Po realizaci n\u011bkter\u00fdch d\u00edl\u010d\u00edch \u00fasek\u016f, nap\u0159\u00edklad hrani\u010dn\u00ed \u0159eky Dyje mezi obcemi Tasovice a\u00a0Nov\u00fd P\u0159erov, p\u0159i\u0161ly na \u0159adu pl\u00e1ny komplexn\u00ed \u00fapravy tok\u016f. Jak se m\u016f\u017eeme do\u010d\u00edst v\u00a0ozn\u00e1men\u00ed m\u00edstn\u00edm vrchnostensk\u00fdm \u00fa\u0159ad\u016fm z\u00a018. b\u0159ezna 1830, byl vypracov\u00e1n\u00edm obdobn\u00e9ho pl\u00e1nu pov\u011b\u0159en Michael Schwender \u2013 architekt Provin\u010dn\u00edho stavebn\u00edho \u0159editelstv\u00ed v\u00a0Brn\u011b. Schwenderovy n\u00e1vrhy vyvolaly velkou polemiku, a\u00a0tak byl v\u00a0dubnu roku 1864 pov\u011b\u0159en lichten\u0161tejnsk\u00fd okrskov\u00fd in\u017een\u00fdr Josef Poppel\u00e1k, aby prozkoumal a\u00a0p\u0159epracoval n\u00e1vrh regula\u010dn\u00edho projektu. V\u00fdsledn\u00e9 projekty se ale v\u00a0mnoh\u00e9m shodovaly, jejich c\u00edlem bylo zejm\u00e9na odv\u00e9st co nejrychleji vodu z\u00a0krajiny. I\u00a0kdy\u017e v\u00a0pr\u016fb\u011bhu jedn\u00e1n\u00ed vznikaly obavy, \u017ee po takov\u00e9 \u00faprav\u011b bude vody zase m\u00e1lo, nikdo nebral v\u00a0potaz nic jin\u00e9ho, ne\u017e zaji\u0161t\u011bn\u00ed vody k\u00a0pohonu ml\u00fdn\u016f [6]. A\u017e na v\u00fdjimky nikdo neuv\u00e1\u017eil, jak\u00fd m\u00e1 takov\u00e1 regulace vliv na vodn\u00ed re\u017eim krajiny a\u00a0zda nezap\u0159\u00ed\u010din\u00ed jej\u00ed vysou\u0161en\u00ed. P\u0159esto, \u017ee komplexn\u00ed \u00fapravy nebyly je\u0161t\u011b realizov\u00e1ny, pokra\u010dovaly \u00fapravy toku d\u00edl\u010d\u00edmi kroky na konci 19. i\u00a0za\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed. Jejich negativn\u00ed vliv se bohu\u017eel za\u010dal skute\u010dn\u011b projevovat. V\u00a0roce 1936 jsou v\u00a0Lidov\u00fdch novin\u00e1ch uve\u0159ejn\u011bny dva \u010dl\u00e1nky profesora Vladim\u00edra \u00dalehly o\u00a0meliora\u010dn\u00edch prac\u00edch, kter\u00e9 zvy\u0161uj\u00ed \u00fa\u010dinky neoby\u010dejn\u00fdch such v\u00a0posledn\u00edch letech a\u00a0maj\u00ed za n\u00e1sledek ni\u010den\u00ed vegetace a\u00a0za\u010d\u00e1tek pou\u0161t\u011b v\u00a0moravsk\u00e9m \u00favalu. Podle obsahu obou \u010dl\u00e1nk\u016f spo\u010d\u00edv\u00e1 vina v\u00a0neuv\u00e1\u017een\u00fdch regulac\u00edch \u0159eky Moravy, kter\u00e9 p\u016fsob\u00ed sn\u00ed\u017een\u00ed hladiny spodn\u00ed vody a\u00a0nemo\u017enost p\u0159irozen\u00fdch inundac\u00ed. Jeden z\u00a0\u010dl\u00e1nk\u016f kon\u010d\u00ed:\u00a0\u201eA\u0165 se vr\u00e1t\u00ed jezy a\u00a0nadzvednou hladinu spodn\u00ed vody. A\u0165 se z\u00e1plav\u011b in\u017een\u00fdrsky zvl\u00e1dnut\u00e9 a\u00a0nast\u0159\u00e1dan\u00e9 umo\u017en\u00ed, aby napojila louku a\u00a0z\u00e1rove\u0148 ji pohnojila splavenou pou\u0161t\u00ed. Pak by se mohlo vr\u00e1tit, co b\u00fdvalo: \u0161\u0165avnat\u00e9 louky s\u00a0troj\u00ed \u00farodou do roka, na kter\u00fdch se k\u00a0podzimu dop\u00e1sala i\u00a0st\u00e1da dobytka, kon\u00ed a\u00a0srnek. Nech\u0165 se odstran\u00ed n\u00e1vratem k\u00a0p\u0159irozen\u00e9mu stavu v\u0161e, co oslabuje na\u0161i zemi v\u00a0jej\u00edm, beztak t\u011b\u017ek\u00e9m z\u00e1pase s\u00a0pou\u0161t\u00ed, s\u00a0postupuj\u00edc\u00edm pozemsk\u00fdm vys\u00fdch\u00e1n\u00edm.\u201c<\/em><\/p>\n

Na tyto my\u0161lenky reagoval p\u00e1te\u010dn\u00edk Zl\u00edn 21. 2. 1936 \u010dl\u00e1nkem \u201eZ\u00e1vlahy budou z\u00farod\u0148ovat pozemky na b\u0159ez\u00edch Moravy \u2013 V\u00fdznam z\u00e1vlahov\u00e9ho a\u00a0plavebn\u00edho kan\u00e1lu pro meliora\u010dn\u00ed pr\u00e1ce v\u00a0moravsk\u00e9m \u00favalu\u201c, kde se mimo jin\u00e9 p\u00ed\u0161e: \u201eI\u00a0kdy\u017e situace nen\u00ed tak tragick\u00e1, jak je v\u00a0\u010dl\u00e1nc\u00edch l\u00ed\u010dena, a\u00a0nedostatek vl\u00e1hy nen\u00ed mo\u017eno p\u0159isuzovati jen regula\u010dn\u00edm pracem na \u0159ece, n\u00fdbr\u017e v\u00a0prvn\u00ed \u0159ad\u011b abnorm\u00e1ln\u011b mal\u00e9mu mno\u017estv\u00ed sr\u00e1\u017eek, je skute\u010dnost\u00ed, \u017ee regulace \u0159eky byla d\u0159\u00edve prov\u00e1d\u011bna p\u0159\u00edli\u0161 jednostrann\u011b a\u00a0mnoho tvrzen\u00ed z\u00a0uveden\u00fdch \u010dl\u00e1nk\u016f bylo by je\u0161t\u011b p\u0159ed dv\u011bma roky pravdou.<\/em><\/p>\n

Situace se v\u0161ak v\u00a0posledn\u00ed dob\u011b velmi zm\u011bnila, nebo\u0165 odpov\u011bdn\u00ed \u010dinitel\u00e9 a\u00a0samo ministerstvo zem\u011bd\u011blstv\u00ed vzali si za \u00fakol odstraniti vady, vznikl\u00e9 regula\u010dn\u00edmi pracemi, jejich\u017e c\u00edlem bylo v\u00a0prvn\u00ed \u0159ad\u011b odstran\u011bn\u00ed nebezpe\u010d\u00ed jarn\u00edch z\u00e1plav odv\u00e1d\u011bn\u00edm povod\u0148ov\u00fdch vod a\u00a0zabr\u00e1n\u011bn\u00ed vzniku velk\u00fdch hmotn\u00fdch \u0161kod na \u00farod\u011b, pozemc\u00edch, lidsk\u00fdch obydl\u00edch a\u00a0komunikac\u00edch.<\/em><\/p>\n

V\u0161e to je ji\u017e dva roky c\u00edlev\u011bdom\u011b prov\u00e1d\u011bno, ne ov\u0161em n\u00e1vratem k\u00a0p\u0159irozen\u00e9mu stavu, n\u00fdbr\u017e ve spojen\u00ed s\u00a0pracemi, kter\u00e9 maj\u00ed pro celou Moravu a\u00a0samoz\u0159ejm\u011b i\u00a0pro cel\u00fd n\u00e1\u0161 st\u00e1t velkou n\u00e1rodohospod\u00e1\u0159skou cenu. Bylo toti\u017e p\u0159ikro\u010deno k\u00a0proveden\u00ed skute\u010dn\u011b meliora\u010dn\u00edch projekt\u016f ve spojen\u00ed se za\u0159\u00edzen\u00edm plavebn\u00ed cesty pro lodi.\u201c<\/em><\/p>\n

Je tedy z\u0159ejm\u00e9, \u017ee op\u011bt p\u0159ev\u00e1\u017eil technicistn\u00ed pohled n\u00e1pravy negativn\u00edho vlivu st\u00e1vaj\u00edc\u00edch \u00faprav budov\u00e1n\u00edm \u00faprav nov\u00fdch, a\u00a0tak se v\u00a0\u010dasopise Ryb\u00e1\u0159 z\u00a0roku 1935 m\u016f\u017eeme do\u010d\u00edst jenom povzdechnut\u00ed: \u201eA\u00a0ryb\u00e1\u0159e a\u017e srdce bol\u00ed, vid\u00ed-li, \u017ee star\u00e1 ramena, vznikaj\u00edc\u00ed ze star\u00e9 \u0159eky vyrovn\u00e1v\u00e1n\u00edm, tj. vyhlubov\u00e1n\u00edm nov\u00e9ho, rovn\u00e9ho toku, nejsou nikde nech\u00e1v\u00e1na ve spojen\u00ed s\u00a0tokem, jako jest tomu na p\u0159\u00edklad na Labi u\u00a0Kol\u00edna. Tyto star\u00e9 \u00faseky jsou na obou konc\u00edch oblouku zasyp\u00e1v\u00e1ny materi\u00e1lem nar\u00fdpan\u00fdm v\u00a0nov\u00e9m \u0159e\u010di\u0161ti a\u00a0ryb\u00e1m se tak bere mo\u017enost, aby v\u00a0nich na\u0161ly p\u0159irozen\u00e9 \u00fakryty, pastviny a\u00a0trdli\u0161t\u011b. Le\u010d nejhor\u0161\u00ed p\u0159i cel\u00e9 v\u011bci je, \u017ee se vlastn\u011b regulace prov\u00e1d\u00ed jako sou\u010d\u00e1st velk\u00e9ho regula\u010dn\u00edho a\u00a0z\u00e1vlahov\u00e9ho pl\u00e1nu. V\u00a0t\u00e9to dob\u011b nezam\u011bstnanosti mus\u00ed ka\u017ed\u00fd podobnou velkou stavbu v\u00edtat, ale my, ryb\u00e1\u0159i, p\u0159i tom slu\u0161n\u011b \u017e\u00e1d\u00e1me \u2013 vezm\u011bte z\u0159etel nejen na to rozv\u00e1\u017een\u00ed zbo\u017e\u00ed, ale tak\u00e9 na to, \u017ee v\u00a0t\u00e9 vod\u011b jsou ryby, kter\u00e9 t\u00e9\u017e cht\u011bj\u00ed \u017e\u00edt. \u017de zregulov\u00e1n\u00edm \u0159eka nez\u00edsk\u00e1 na zevn\u011bj\u0161ku, je jisto. Dosud to byla takov\u00e1 klidn\u00e1, mil\u00e1 \u0159eka, kter\u00e1 si sice tak\u00e9 um\u011bla vyhodit z\u00a0toho sv\u00e9ho vodn\u00edho kopejtka, ale jakmile z\u00a0n\u00ed ud\u011blaj\u00ed rovn\u00fd tok, bude to ji\u017e jenom moravsk\u00fd zemsk\u00fd kan\u00e1l.\u201c<\/em><\/p>\n

Komplexn\u00ed vodohospod\u00e1\u0159sk\u00e9 \u00fapravy<\/h2>\n

Komplexn\u00ed vodohospod\u00e1\u0159sk\u00e9 \u00fapravy byly na ji\u017en\u00ed Morav\u011b realizov\u00e1ny v\u00a070. a\u00a080. letech 20. stolet\u00ed. Proveden\u00e9 \u00fapravy v\u00a0podstat\u011b reprezentuj\u00ed stav, kter\u00fd m\u016f\u017eeme na doln\u00ed Dyji, Svratce a\u00a0Jihlav\u011b nal\u00e9zt dodnes. Pokud se pod\u00edv\u00e1me na mapu zn\u00e1zor\u0148uj\u00edc\u00ed \u00fazem\u00ed \u00fadoln\u00ed nivy doln\u00edho toku \u0159ek, vid\u00edme \u0159eky s\u00a0\u0161iroce vyvinutou \u00fadoln\u00ed nivou. Vymezen\u00ed je d\u00e1no hranic\u00ed \u0159\u00ed\u010dn\u00ed terasy, tedy \u00fazem\u00edm, kter\u00e9 m\u016f\u017eeme definovat jako historicky maxim\u00e1ln\u00ed rozsah \u00fadoln\u00ed nivy. Obce jsou v\u00a0t\u00e9to lokalit\u011b um\u00edst\u011bny tak, \u017ee z\u00e1stavba se udr\u017eela za hranic\u00ed nebo t\u011bsn\u011b na hranici t\u00e9to \u0159\u00ed\u010dn\u00ed terasy, tedy mimo potencion\u00e1ln\u00ed dosah rozlivu povodn\u00ed. V\u00fdjimku tvo\u0159\u00ed m\u011bsto B\u0159eclav, kter\u00e9 svou z\u00e1stavbou zatarasilo t\u00e9m\u011b\u0159 celou levob\u0159e\u017en\u00ed a\u00a0\u010d\u00e1st pravob\u0159e\u017en\u00ed nivy \u0159eky Dyje. Tato lokalizace m\u011bsta byla historicky umo\u017en\u011bna \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b p\u0159irozen\u00fdm a\u00a0\u010d\u00e1ste\u010dn\u011b lidskou \u010dinnost\u00ed pos\u00edlen\u00fdm odklonem povod\u0148ov\u00fdch pr\u016ftok\u016f sm\u011brem na prav\u00fd b\u0159eh Dyje, kde v\u00fdznamn\u00e1 \u010d\u00e1st povod\u0148ov\u00fdch pr\u016ftok\u016f obt\u00e9kala B\u0159eclav pravob\u0159e\u017en\u00ed nivou. Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee i\u00a0dnes se protipovod\u0148ov\u00e1 opat\u0159en\u00ed v\u00a0oblasti v\u00e1\u017e\u00ed zejm\u00e9na k\u00a0m\u011bstu B\u0159eclav. C\u00edle bylo dosa\u017eeno jak regula\u010dn\u00edmi \u00fapravami \u0159ek, tak retenc\u00ed vody v\u00a0poldrech a\u00a0pr\u016fto\u010dn\u00fdch inundac\u00edch. V\u00a0\u00faseku pod vodn\u00edm d\u00edlem Nov\u00e9 Ml\u00fdny je povode\u0148 nejd\u0159\u00edve odklon\u011bna p\u0159es sto osmdes\u00e1t metr\u016f dlouh\u00fd bo\u010dn\u00ed p\u0159epad do prostoru levob\u0159e\u017en\u00ed inundace pod jezem B\u0159eclav, odtud pokra\u010duje p\u0159es Horn\u00ed les a\u00a0zp\u011bt do Dyje se vrac\u00ed a\u017e pod B\u0159eclav\u00ed [7]. Pokud toto odleh\u010den\u00ed nesta\u010d\u00ed, za\u010d\u00edn\u00e1 se plnit P\u0159\u00edtluck\u00fd poldr na lev\u00e9m b\u0159ehu. Z\u00a0n\u011bho voda pokra\u010duje pr\u016fto\u010dnou levob\u0159e\u017en\u00ed inundac\u00ed a\u00a0je pl\u00e1nov\u00e1no jej\u00ed p\u0159eveden\u00ed kolem B\u0159eclavi, tzv. severn\u00edm obtokem. T\u011bsn\u011b p\u0159ed B\u0159eclav\u00ed je mo\u017en\u00e9 \u010d\u00e1st pr\u016ftok\u016f z\u00a0hlavn\u00edho koryta p\u0159esm\u011brovat do odleh\u010dovac\u00edho ramene sm\u011brem na Po\u0161tornou. V\u0161echny povod\u0148ov\u00e9 vody se tak setkaj\u00ed a\u017e pod m\u011bstem B\u0159eclav a\u00a0ve m\u011bst\u011b nezp\u016fsob\u00ed \u0161kodu. Vodohospod\u00e1\u0159sk\u00e9 \u00fapravy tak v\u00a0podstat\u011b napodobily p\u0159irozen\u00fd pr\u016fb\u011bh povodn\u011b v\u00a0historick\u00e9 \u0159\u00ed\u010dn\u00ed krajin\u011b. Kdy\u017e srovn\u00e1me sou\u010dasn\u00e9 z\u00e1topov\u00e9 \u00fazem\u00ed s\u00a0rozsahem \u0159\u00ed\u010dn\u00ed terasy, zd\u00e1 se, \u017ee rozsah zat\u00e1p\u011bn\u00e9 nivy z\u016fstal t\u00e9m\u011b\u0159 beze zm\u011bny. Jak bylo \u0159e\u010deno, vodohospod\u00e1\u0159sk\u00e9 \u00fapravy dokonce respektuj\u00ed p\u0159evod \u010d\u00e1sti povod\u0148ov\u00fdch pr\u016ftok\u016f levob\u0159e\u017en\u00ed inundac\u00ed. Pokud se ale pod\u00edv\u00e1me na \u010detnost zat\u00e1p\u011bn\u00ed nivy, zjist\u00edme, \u017ee levob\u0159e\u017en\u00ed \u00fadoln\u00ed niva odd\u011blen\u00e1 od hlavn\u00edho toku ochrann\u00fdmi hr\u00e1zemi je zaplavov\u00e1na a\u017e od pr\u016ftoku Q15 a\u00a0pravob\u0159e\u017en\u00ed dokonce od pr\u016ftok\u016f Q100. Tato situace se projevuje negativn\u011b nejen na zdrav\u00ed krajiny \u00fadoln\u00ed nivy, ale potencion\u00e1ln\u011b ohro\u017euje i\u00a0vlastn\u00ed protipovod\u0148ovou ochranu. \u00dadoln\u00ed niva p\u0159est\u00e1v\u00e1 b\u00fdt vn\u00edm\u00e1na jako z\u00e1topov\u00e1 oblast a\u00a0za\u010d\u00ednaj\u00ed do n\u00ed pronikat stavebn\u00ed aktivity. V\u00a0lesn\u00edch a\u00a0lu\u010dn\u00edch komplexech zanik\u00e1 s\u00ed\u0165 kan\u00e1l\u016f zaji\u0161\u0165uj\u00edc\u00edch plynul\u00fd odvod povod\u0148ov\u00e9 vody a\u00a0je velmi t\u011b\u017ek\u00e9 odhadnout chov\u00e1n\u00ed vody v\u00a0inundaci b\u011bhem i\u00a0po odezn\u011bn\u00ed povod\u0148ov\u00fdch pr\u016ftok\u016f. Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee pro spr\u00e1vnou biologickou ale i\u00a0vodohospod\u00e1\u0159skou a\u00a0protipovod\u0148ovou funkci \u00fadoln\u00ed nivy je nutn\u00e9 v\u00a0\u00fazemn\u00edm i\u00a0vodohospod\u00e1\u0159sk\u00e9m pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed ch\u00e1pat nivu jako neodd\u011blitelnou sou\u010d\u00e1st \u0159\u00ed\u010dn\u00edho syst\u00e9mu a\u00a0naopak se sna\u017eit vracet \u00fadoln\u00ed niv\u011b dynamick\u00fd vodn\u00ed re\u017eim periodick\u00fdch z\u00e1plav. Inunda\u010dn\u00ed \u00fazem\u00ed tak budou l\u00e9pe \u201ep\u0159ipravena\u201c i\u00a0na katastrofick\u00e9 povodn\u011b, kter\u00e9 n\u00e1s bohu\u017eel potk\u00e1vaj\u00ed st\u00e1le \u010dast\u011bji.<\/p>\n

V\u00a0tomto sm\u011bru se neobejdeme bez poznatku hydrologie \u2013 v\u011bdy, kter\u00e1 se systematicky zab\u00fdv\u00e1 pozn\u00e1n\u00edm z\u00e1kon\u016f v\u00fdskytu a\u00a0ob\u011bhu vody v\u00a0p\u0159\u00edrod\u011b. Bou\u0159liv\u00fd rozvoj hydrologie nastal ji\u017e v\u00a018. a\u00a019. stolet\u00ed. V\u00fd\u010det historie vodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed by nebyl \u00fapln\u00fd, pokud bychom nep\u0159ipomn\u011bli, \u017ee prvn\u00ed sr\u00e1\u017ekom\u011brn\u00e1 stanice byla instalov\u00e1na ji\u017e v\u00a0roce 1803 v\u00a0Brn\u011b, \u010d\u00edm\u017e o\u00a0jeden rok p\u0159edb\u011bhla sr\u00e1\u017ekom\u011br v\u00a0Praze na Star\u00e9m M\u011bst\u011b.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

When considering the development of water management and changes in the natural environment in the catchment area of the monitored water works, it is obvious that the most fundamental changes occurred on the areas directly flooded by the dam water, however the impact of the water management works is considerably larger.<\/p>\n","protected":false},"author":8,"featured_media":4111,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[2],"tags":[1025,1023,1028,542,1022,1024,1027,1026],"coauthors":[951],"class_list":["post-4150","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-from-the-world-of-water-management","tag-artificial-watercourses","tag-brige","tag-first-mention","tag-flood","tag-melioration-work","tag-mill","tag-plans-for-regulation","tag-water-cruise"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4150","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/8"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4150"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4150\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":30420,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4150\/revisions\/30420"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media\/4111"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4150"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4150"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4150"},{"taxonomy":"author","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/coauthors?post=4150"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}