{"id":4148,"date":"2017-11-10T09:52:30","date_gmt":"2017-11-10T08:52:30","guid":{"rendered":"http:\/\/www.vtei.cz\/?p=4148"},"modified":"2024-07-16T12:28:07","modified_gmt":"2024-07-16T11:28:07","slug":"interview-with-doc-ing-antonin-bucek-csc-czech-landscape-ecologist","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/2017\/11\/interview-with-doc-ing-antonin-bucek-csc-czech-landscape-ecologist\/","title":{"rendered":"Interview with doc. Ing. Anton\u00edn Bu\u010dek, CSc., czech landscape ecologist"},"content":{"rendered":"<h4><i class=\"fa fa-exclamation-circle fa-3x pull-left\"><\/i> This article is available in Czech only. For translation or more information on this topic, please contact author.<\/h4>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<h4>Pane docente, ve Va\u0161\u00ed profesi krajinn\u00e9ho ekologa se dlouhodob\u011b v\u011bnujete ochran\u011b p\u0159\u00edrody a\u00a0krajiny, za propracov\u00e1n\u00ed teoretick\u00fdch z\u00e1klad\u016f \u00fazemn\u00ed ochrany p\u0159\u00edrody, zejm\u00e9na zpracov\u00e1n\u00ed \u00dazemn\u00edch syst\u00e9m\u016f ekologick\u00e9 stability krajiny a\u00a0jejich prosazov\u00e1n\u00ed v\u00a0praxi, za trvalou \u010dinnost v\u00a0praktick\u00e9 ochran\u011b p\u0159\u00edrody a\u00a0krajiny a\u00a0osv\u011btovou a\u00a0vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed \u010dinnost v\u00a0t\u00e9to oblasti jste byl v\u00a0roce 2008 ocen\u011bn presti\u017en\u00ed Cenou Josefa Vavrou\u0161ka. Pozorujete, \u017ee se chov\u00e1n\u00ed \u010dlov\u011bka v\u00a0ch\u00e1p\u00e1n\u00ed hodnoty p\u0159\u00edrody a\u00a0krajiny a\u00a0ve snaze ovl\u00e1dat p\u0159\u00edrodu po roce 1989 zm\u011bnilo?<\/h4>\n<p>Za velmi d\u016fle\u017eit\u00e9 pova\u017euji to, \u017ee v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b mohou lid\u00e9 aktivn\u011b p\u0159isp\u00edvat k\u00a0tvorb\u011b harmonick\u00e9 kulturn\u00ed krajiny. Podpora zachov\u00e1n\u00ed nebo vzniku harmonick\u00e9 kulturn\u00ed krajiny je c\u00edlem tvorby \u00fazemn\u00edch syst\u00e9m\u016f ekologick\u00e9 stability krajiny, zn\u00e1m\u00fdch pod zkratkou \u00daSES. Inspirac\u00ed pro vznik koncepce \u00daSES byly r\u016fzn\u00e9 odv\u011btvov\u00e9 pl\u00e1ny technick\u00e9 infrastruktury. V\u00a0\u00fazemn\u00edch pl\u00e1nech, jejich\u017e z\u00e1kladn\u00edm posl\u00e1n\u00edm je optimalizovat vyu\u017eit\u00ed \u00fazem\u00ed z\u00a0hlediska mnohostrann\u00fdch pot\u0159eb spole\u010dnosti, nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd n\u00e1stroj, jak prvky technick\u00e9 infrastruktury uv\u00e9st do souladu se \u201ez\u00e1jmy p\u0159\u00edrody\u201c. Tvorba \u00daSES sm\u011b\u0159uje k\u00a0zaji\u0161t\u011bn\u00ed alespo\u0148 minim\u00e1ln\u00edho prostoru pro\u00a0p\u0159\u00edrodu v\u00a0kulturn\u00ed krajin\u011b, a\u00a0to i\u00a0v\u00a0krajin\u011b intenzivn\u011b vyu\u017e\u00edvan\u00e9, kde je t\u0159eba p\u0159\u00edrodn\u00ed prvky postupn\u011b dopl\u0148ovat.<\/p>\n<p>Prvn\u00ed biokoridory byly zalo\u017eeny v\u00a0roce 1991 v\u00a0zem\u011bd\u011blsk\u00e9 poln\u00ed krajin\u011b u\u00a0K\u0159i\u017eanovic a\u00a0u\u00a0Vracova a\u00a0od t\u00e9 doby vznikly v\u00a0r\u016fzn\u00fdch oblastech \u010cR stovky nov\u00fdch biocenter, biokoridor\u016f a\u00a0interak\u010dn\u00edch prvk\u016f. V\u00fdjime\u010dn\u00fdm p\u0159\u00edkladem \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 realizace v\u0161ech projektovan\u00fdch skladebn\u00fdch prvk\u016f \u00daSES v\u00a0katastru obce je nap\u0159. tvorba region\u00e1ln\u00edho \u00daSES v\u00a0katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed \u010cehovice na okrese Prost\u011bjov. D\u00edky dlouhodob\u00e9 spolupr\u00e1ci okresn\u00edho pozemkov\u00e9ho \u00fa\u0159adu, starosty obce, projektanta a\u00a0realiz\u00e1tora se na plo\u0161e 23\u2008ha poda\u0159ilo vybudovat region\u00e1ln\u00ed biocentrum s\u00a0malou vodn\u00ed n\u00e1dr\u017e\u00ed, lesn\u00edmi a\u00a0travinn\u00fdmi spole\u010denstvy a\u00a0navazuj\u00edc\u00ed region\u00e1ln\u00ed biokoridory. V\u00a0intenzivn\u011b vyu\u017e\u00edvan\u00e9 poln\u00ed krajin\u011b Han\u00e9 vznikla funk\u010dn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed infrastruktura. Jej\u00ed fungov\u00e1n\u00ed potvrzuje nap\u0159\u00edklad to, \u017ee po patn\u00e1cti letech od zalo\u017een\u00ed nov\u00e9ho region\u00e1ln\u00edho biocentra sem doputoval bobr evropsk\u00fd, kter\u00fd zde nalezl vhodn\u00e9 podm\u00ednky k\u00a0zalo\u017een\u00ed populace.<\/p>\n<a href=\"http:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/11\/Rozhovor-1.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-4148];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"1067\" class=\"alignnone size-full wp-image-4104 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/11\/Rozhovor-1.jpg\" alt=\"Rozhovor-1\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/11\/Rozhovor-1.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/11\/Rozhovor-1-225x300.jpg 225w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/11\/Rozhovor-1-768x1024.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/1067;\" \/><\/a>\n<p>Dal\u0161\u00edm p\u0159\u00edkladem \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 tvorby \u00daSES je lok\u00e1ln\u00ed biokoridor Obecn\u00ed h\u00e1jek v\u00a0obci \u0160akvice. Po proveden\u00fdch d\u00edl\u010d\u00edch pozemkov\u00fdch \u00faprav\u00e1ch v\u00a0trati D\u00edly pod vinohrady v\u00a0roce 2004 z\u00edskala obec 5,5\u2008ha pozemku, kter\u00fd se zastupitelstvo rozhodlo vyu\u017e\u00edt k\u00a0vys\u00e1zen\u00ed lok\u00e1ln\u00edho biokoridoru. Ob\u010dan\u00e9 \u0160akvic, kte\u0159\u00ed nezi\u0161tn\u011b poskytli \u010d\u00e1sti sv\u00fdch pozemk\u016f, zastupitelstvo obce i\u00a0starostka dok\u00e1zali, \u017ee jim stav p\u0159\u00edrody nen\u00ed lhostejn\u00fd. Lok\u00e1ln\u00ed biokoridor Obecn\u00ed h\u00e1jek je situov\u00e1n v\u00a0bl\u00edzkosti severn\u00ed hr\u00e1ze doln\u00ed novoml\u00fdnsk\u00e9 n\u00e1dr\u017ee a\u00a0alespo\u0148 z\u010d\u00e1sti nahrazuje lu\u017en\u00ed lesy, zatopen\u00e9 jej\u00edmi vodami.<\/p>\n<p>Nelze o\u010dek\u00e1vat, \u017ee v\u0161echny n\u00e1vrhy nov\u00fdch biocenter, biokoridor\u016f a\u00a0interak\u010dn\u00edch prvk\u016f budou bezprost\u0159edn\u011b realizov\u00e1ny. Tvorba optim\u00e1ln\u011b vyv\u00e1\u017een\u00e9 ekologick\u00e9 s\u00edt\u011b, zahrnuj\u00edc\u00ed st\u00e1vaj\u00edc\u00ed i\u00a0nov\u011b zakl\u00e1dan\u00e9 \u010d\u00e1sti od lok\u00e1ln\u00edch biocenter a\u017e po evropsky v\u00fdznamn\u00e9 biokoridory, je dlouhodob\u00e9 posl\u00e1n\u00ed a\u00a0bude nesporn\u011b trvat n\u011bkolik desetilet\u00ed. Dal\u0161\u00ed osud \u00daSES bude z\u00e1visl\u00fd na tom, poda\u0159\u00ed-li se zajistit c\u00edlev\u011bdomou spr\u00e1vu, ochranu a\u00a0adekv\u00e1tn\u00ed prost\u0159edky na tvorbu nov\u00fdch biocenter a\u00a0biokoridor\u016f a\u00a0tak\u00e9 na dlouhodobou soustavnou p\u00e9\u010di. Skladebn\u00e9 prvky \u00daSES tvo\u0159\u00ed v\u00fdznamnou sou\u010d\u00e1st p\u0159\u00edrodn\u00ed (zelen\u00e9) infrastruktury kulturn\u00ed krajiny a\u00a0m\u011bla by jim b\u00fdt v\u011bnov\u00e1na nejm\u00e9n\u011b stejn\u00e1 pozornost jako prvk\u016fm infrastruktury technick\u00e9. Pot\u011b\u0161iteln\u00e9 je to, \u017ee p\u0159ib\u00fdv\u00e1 osv\u00edcen\u00fdch starost\u016f, zastupitel\u016f a\u00a0ob\u010dan\u016f, kte\u0159\u00ed v\u011bnuj\u00ed velk\u00e9 \u00fasil\u00ed tvorb\u011b nov\u00fdch biocenter a\u00a0biokoridor\u016f ve spr\u00e1vn\u00edch obvodech sv\u00fdch obc\u00ed. Tvorba \u00daSES je toti\u017e tak\u00e9 v\u00fdznamnou sou\u010d\u00e1st\u00ed adapta\u010dn\u00edch opat\u0159en\u00ed na mo\u017en\u00e9 klimatick\u00e9 extr\u00e9my.<\/p>\n<p>Ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee \u201esnaha ovl\u00e1dat p\u0159\u00edrodu\u201c je v\u011b\u010dn\u00e1. Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee typick\u00fdm p\u0159\u00edkladem je opakovan\u00e1 snaha o\u00a0vybudov\u00e1n\u00ed pr\u016fplavu Dunaj\u2013Odra\u2013Labe. Za prvn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00ed zm\u00ednku o\u00a0tomto gigantick\u00e9m z\u00e1m\u011bru je pova\u017eov\u00e1no usnesen\u00ed moravsk\u00fdch stav\u016f z\u00a0roku 1653 o\u00a0vypracov\u00e1n\u00ed pl\u00e1n\u016f na splavn\u011bn\u00ed Moravy a\u00a0jej\u00ed spojen\u00ed s\u00a0Odrou. V\u00a0roce 1795 byl zpracov\u00e1n projekt regulace Moravy k\u00a0plavebn\u00edm \u00fa\u010del\u016fm. V\u010detn\u011b spojen\u00ed s\u00a0Odrou \u010dinily n\u00e1klady 2\u00a0238\u00a0033 zlat\u00fdch. K\u00a0realizaci nedo\u0161lo. Dal\u0161\u00ed projekty byly zpracov\u00e1ny v\u00a0roce 1809 (n\u00e1klady 9 milion\u016f zlat\u00fdch), v\u00a0roce 1873 a\u00a01882 (40 milion\u016f zlat\u00fdch), \u017e\u00e1dn\u00fd z\u00a0nich nebyl realizov\u00e1n. V\u00a0roce 1901 poslaneck\u00e1 i\u00a0pansk\u00e1 sn\u011bmovna schv\u00e1lila vodocestn\u00fd z\u00e1kon, p\u0159edpokl\u00e1daj\u00edc\u00ed do 20\u00a0let vybudov\u00e1n\u00ed pr\u016fplavu mezi Dunajem a\u00a0Odrou s\u00a0n\u00e1klady 140 milion\u016f korun a\u00a0plavebn\u00edho kan\u00e1lu, spojuj\u00edc\u00edho tento pr\u016fplav s\u00a0Labem s\u00a0n\u00e1klady 112,1 milion\u016f korun. V\u00a0roce 1931 byl v\u00a0\u010ceskoslovensku p\u0159ijat nov\u00fd vodocestn\u00fd z\u00e1kon, p\u0159edpokl\u00e1daj\u00edc\u00ed v\u00fdstavbu pr\u016fplavu ve dvou \u0161estilet\u00fdch etap\u00e1ch s\u00a0celkov\u00fdmi n\u00e1klady 3 miliardy K\u010ds. V\u00a0letech 1938\u20131943 byly s\u00a0pomoc\u00ed v\u011bz\u0148\u016f koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f vybudov\u00e1ny na okraji V\u00eddn\u011b u\u00a0Lobau t\u0159i \u00faseky kan\u00e1lu, kter\u00fd m\u011bl spojit Dunaj s\u00a0\u0159ekou Moravou u\u00a0Angern. T\u011bchto 9\u2008km kan\u00e1lu p\u0159edstavuje jedin\u00fd realizovan\u00fd \u00fasek pr\u016fplavu Dunaj\u2013Odra\u2013Labe v\u00a0cel\u00e9 dlouh\u00e9 historii z\u00e1m\u011bru. V\u00a0roce 1989 vznikla akciov\u00e1 spole\u010dnost Ekotrans Moravia, jej\u00edm\u017e c\u00edlem bylo zah\u00e1jit v\u00fdstavbu pr\u016fplavu. N\u00e1klady byly odhadnuty na 14 miliard K\u010ds. V\u00a0roce 1997 vzniklo z\u00e1jmov\u00e9 sdru\u017een\u00ed na podporu vodn\u00ed cesty Dunaj\u2013Odra\u2013Labe se s\u00eddlem v\u00a0Praze. Celkov\u00e9 n\u00e1klady na vybudov\u00e1n\u00ed pr\u016fplavu v\u00a0cenov\u00e9 \u00farovni roku 2001 byly kalkulov\u00e1ny na 206,58 miliard K\u010d.<\/p>\n<p>Od po\u010d\u00e1tku 70. let 20. stolet\u00ed a\u017e do sou\u010dasn\u00e9 doby je na z\u00e1klad\u011b usnesen\u00ed vl\u00e1dy \u010cSSR \u010d. 167\/1971 a\u00a0vl\u00e1dy \u010cR \u010d. 635\/1996 v\u00a0\u00fazemn\u00edch pl\u00e1nech z\u00e1vazn\u011b zaji\u0161t\u011bna \u00fazemn\u00ed ochrana trasy pr\u016fplavu Dunaj\u2013Odra\u2013Labe podle tzv. gener\u00e1ln\u00edho \u0159e\u0161en\u00ed, p\u0159\u00edpadn\u011b jeho r\u016fzn\u00fdch d\u00edl\u010d\u00edch lok\u00e1ln\u00edch variant. V\u00a0cel\u00e9m dot\u010den\u00e9m \u00fazem\u00ed doch\u00e1z\u00ed k\u00a0limitov\u00e1n\u00ed n\u00e1vrh\u016f a\u00a0realizace opat\u0159en\u00ed, vedouc\u00edch k\u00a0harmonizaci vyu\u017eit\u00ed krajiny a\u00a0tak\u00e9 s\u00eddeln\u00edch aktivit. Neexistuj\u00edc\u00ed pr\u016fplav tak nep\u0159\u00edzniv\u011b ovliv\u0148uje krajinu \u00fadoln\u00edch niv dot\u010den\u00fdch \u0159ek.<\/p>\n<p>V\u00a0kontextu stavu a\u00a0v\u00fdvoje krajiny a\u00a0\u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed v\u00a0\u010cesk\u00e9 republice na po\u010d\u00e1tku 21. stolet\u00ed lze z\u00e1m\u011br budov\u00e1n\u00ed vodn\u00ed cesty Dunaj\u2013Odra\u2013Labe odpov\u011bdn\u011b ozna\u010dit jako nere\u00e1ln\u00fd a\u00a0ne\u00fa\u010deln\u00fd. Na z\u00e1klad\u011b historick\u00fdch zku\u0161enost\u00ed nelze ov\u0161em pochybovat o\u00a0tom, \u017ee z\u00e1m\u011br pr\u016fplavn\u00edho spojen\u00ed t\u0159\u00ed v\u00fdznamn\u00fdch st\u0159edoevropsk\u00fdch \u0159ek bude pokra\u010dovat i\u00a0v\u00a0budoucnu. Douf\u00e1m, \u017ee p\u0159i jeho posuzov\u00e1n\u00ed se bude st\u00e1le v\u00edce prosazovat celospole\u010densk\u00e1 pot\u0159eba zaji\u0161t\u011bn\u00ed harmonick\u00e9ho v\u00fdvoje krajiny \u0159\u00ed\u010dn\u00edch niv jako p\u0159irozen\u00e9 ekologick\u00e9 p\u00e1te\u0159e st\u0159edoevropsk\u00e9 krajiny.<\/p>\n<h4>Co V\u00e1s napadlo, \u017ee se skr\u00fdv\u00e1 pod n\u00e1zvem Zatopen\u00e9 kulturn\u00ed a\u00a0p\u0159\u00edrodn\u00ed d\u011bdictv\u00ed ji\u017en\u00ed Moravy, kdy\u017e jste byl poprv\u00e9 osloven s\u00a0\u017e\u00e1dost\u00ed o\u00a0odborn\u00e9 posouzen\u00ed materi\u00e1l\u016f k\u00a0projektu?<\/h4>\n<p>Pova\u017eoval jsem za paradoxn\u00ed, \u017ee v\u00a0programu Ministerstva kultury \u010cR, zam\u011b\u0159en\u00e9m na v\u00fdzkum n\u00e1rodn\u00ed a\u00a0kulturn\u00ed identity, se vodohospod\u00e1\u0159sk\u00e9 v\u00fdzkumn\u00e9 pracovi\u0161t\u011b zab\u00fdvalo t\u00edm, jak\u00e9 hodnoty byly v\u00a0minulosti zaplaveny vodami p\u0159ehradn\u00edch n\u00e1dr\u017e\u00ed, kter\u00e9 vodohospod\u00e1\u0159i navrhli, prosadili, projektovali a\u00a0vybudovali. Teprve kdy\u017e jsem se sezn\u00e1mil se souborem v\u00fdsledk\u016f, dosa\u017een\u00fdch \u0159e\u0161en\u00edm projektu, pochopil jsem, \u017ee d\u00edky multidisciplin\u00e1rn\u00edmu p\u0159\u00edstupu se obdivuhodn\u011b poda\u0159ilo vystihnout zm\u011bny podstatn\u00fdch p\u0159\u00edrodn\u00edch a\u00a0socioekonomick\u00fdch jev\u016f a\u00a0proces\u016f v\u00a0krajin\u00e1ch, ovlivn\u011bn\u00fdch vybudov\u00e1n\u00edm p\u0159ehrad. V\u00a0ekologii krajiny se za\u010d\u00edn\u00e1 uplat\u0148ovat term\u00edn pam\u011b\u0165 krajiny, ozna\u010duj\u00edc\u00ed historick\u00e9 ko\u0159eny sou\u010dasn\u00fdch krajinn\u00fdch struktur. Soubor materi\u00e1l\u016f projektu podrobn\u011b charakterizuje pam\u011b\u0165 krajiny \u00fazem\u00ed, zaplaven\u00e9ho Vranovskou p\u0159ehradou, Brn\u011bnskou p\u0159ehradou a\u00a0vodn\u00edm d\u00edlem Nov\u00e9 Ml\u00fdny. V\u00fdsledky projektu dokazuj\u00ed, \u017ee pam\u011b\u0165 krajiny zatopen\u00fdch \u00fazem\u00ed je integr\u00e1ln\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed kulturn\u00ed identity na\u0161\u00ed vlasti.<\/p>\n<h4>C\u00edlem knihy Zatopen\u00e9 kulturn\u00ed a\u00a0p\u0159\u00edrodn\u00ed d\u011bdictv\u00ed ji\u017en\u00ed Moravy nebylo hodnotit spr\u00e1vnost rozhodnut\u00ed o\u00a0v\u00fdstavb\u011b p\u0159ehradn\u00edch n\u00e1dr\u017e\u00ed, ale objektivn\u011b zhodnotit zm\u011bny, kter\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed stavby doprov\u00e1zely. P\u0159esto se v\u00a0n\u011bkter\u00fdch reakc\u00edch na knihu objevuj\u00ed n\u00e1zory, \u017ee n\u011bkter\u00e9 z\u00e1v\u011bry nejsou zcela nezaujat\u00e9.<\/h4>\n<p>Kniha o\u00a0zatopen\u00e9m d\u011bdictv\u00ed ji\u017en\u00ed Moravy je prvn\u00ed \u010deskou monografi\u00ed o\u00a0historii a\u00a0hodnot\u00e1ch \u00fazem\u00ed zaplaven\u00fdch vodn\u00edmi n\u00e1dr\u017eemi. Na jej\u00edm zpracov\u00e1n\u00ed se pod\u00edlelo 20 autor\u016f a\u00a0p\u0159itom se Han\u011b Mlejnkov\u00e9 poda\u0159ilo editovat cel\u00e9 d\u00edlo tak, \u017ee vznikl ucelen\u00fd soubor poznatk\u016f o\u00a0kulturn\u00edch a\u00a0p\u0159\u00edrodn\u00edch hodnot\u00e1ch zatopen\u00fdch krajin. Rozd\u00edln\u00e1 doba vzniku a\u00a0velikost zaplaven\u00e9 plochy ovlivnila v\u00fdznam zatopen\u00fdch kulturn\u00edch a\u00a0p\u0159\u00edrodn\u00edch hodnot a\u00a0tak\u00e9 rozsah i\u00a0dostupnost informac\u00ed. Vranovsk\u00e1 p\u0159ehrada s\u00a0plochou 761\u2008ha byla vybudov\u00e1na v\u00a0letech 1930\u20131934, Brn\u011bnsk\u00e1 p\u0159ehrada s\u00a0plochou 231\u2008ha v\u00a0letech 1936\u20131940 a\u00a0t\u0159i n\u00e1dr\u017ee vodn\u00edho d\u00edla Nov\u00e9 Ml\u00fdny s\u00a0celkovou plochou 3 232\u2008ha vznikly v\u00a0letech 1975\u20131989. Monografie je velmi p\u011bkn\u011b a\u00a0n\u00e1padit\u011b graficky upraven\u00e1, texty doprov\u00e1z\u00ed mno\u017estv\u00ed \u00fa\u010deln\u011b vybran\u00fdch kvalitn\u00edch fotografi\u00ed, map a\u00a0tabulek. V\u00fdznamnou \u010d\u00e1st\u00ed monografie je obs\u00e1hl\u00fd z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd seznam historick\u00fdch pramen\u016f, literatury, internetov\u00fdch zdroj\u016f, mapov\u00fdch podklad\u016f a\u00a0jin\u00fdch zdroj\u016f.<\/p>\n<p>V\u0161echny \u010d\u00e1sti knihy jsou naps\u00e1ny zasv\u011bcen\u011b a\u00a0st\u0159\u00edzliv\u011b a\u00a0jsou podlo\u017eeny pe\u010dlivou anal\u00fdzou rozs\u00e1hl\u00e9ho faktografick\u00e9ho materi\u00e1lu, nenalezl jsem v\u00a0knize \u017e\u00e1dn\u00e9 subjektivn\u00ed, nepodlo\u017een\u00e9 z\u00e1v\u011bry. Nev\u00edm tedy, co m\u016f\u017ee v\u00e9st k\u00a0n\u00e1zor\u016fm o\u00a0nezaujatosti z\u00e1v\u011br\u016f. Snad se n\u011bkoho m\u016f\u017ee dotknout kapitola Vodn\u00ed hospod\u00e1\u0159stv\u00ed na soutoku \u0159ek Dyje, Svratky a\u00a0Jihlavy od historie po sou\u010dasnost, kterou David Vesel\u00fd kon\u010d\u00ed se st\u0159\u00edzliv\u00fdm optimismem: \u201e<em>V\u00a0t\u00e9to kapitole se ne v\u017edy lichotiv\u011b hovo\u0159ilo o\u00a0\u010dinech generac\u00ed minul\u00fdch, doufejme, \u017ee budouc\u00ed generace na\u0161e sou\u010dasn\u00e9 po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed zhodnot\u00ed s\u00a0v\u011bt\u0161\u00edm pochopen\u00edm.\u201c<\/em>\u00a0Mysl\u00edm, \u017ee v\u0161ichni, kdo\u017e toto \u00fazem\u00ed znaj\u00ed, v\u011bd\u00ed, \u017ee problematick\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed vodohospod\u00e1\u0159sk\u00fdch \u00faprav ji\u017en\u00ed Moravy v\u00a0minul\u00e9m stolet\u00ed nelze hodnotit bezv\u00fdhradn\u011b kladn\u011b.<\/p>\n<h4>Projekt byl pojat velmi komplexn\u011b, pokusil se spojit odbornosti a\u00a0pohledy, kter\u00e9 se spolu obvykle nehodnot\u00ed. P\u0159ekvapily V\u00e1s n\u011bkter\u00e9 z\u00e1v\u011bry a\u00a0souvislosti, kter\u00e9 z\u00a0projektu vyplynuly? Zd\u00e1 se V\u00e1m smyslupln\u00e9 hledat odpov\u011bdi na sou\u010dasn\u00e9 probl\u00e9my v\u00a0minulosti?<\/h4>\n<p>Komplexn\u00ed p\u0159\u00edstup k\u00a0\u0159e\u0161en\u00ed projektu se nesporn\u011b osv\u011bd\u010dil. D\u00edky tomu, \u017ee v\u00a0\u0159e\u0161itelsk\u00e9m t\u00fdmu pracovali vodohospod\u00e1\u0159i, historici a\u00a0p\u0159\u00edrodov\u011bdci, se poda\u0159ilo vystihnout podstatn\u00e9 rysy kulturn\u00edho a\u00a0p\u0159\u00edrodn\u00edho d\u011bdictv\u00ed ve v\u0161ech zkouman\u00fdch lokalit\u00e1ch. Nejv\u011bt\u0161\u00edm p\u0159ekvapen\u00edm pro mne bylo, jak v\u00fdsti\u017en\u011b dok\u00e1zali historici pojednat historick\u00fd v\u00fdvoj \u00fazem\u00ed \u2013 od prav\u011bk\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed ke st\u0159edov\u011bk\u00e9mu v\u00fdvoji obc\u00ed a\u017e po jejich z\u00e1nik v\u00fdstavbou p\u0159ehrad. Mohli vyu\u017e\u00edt a\u00a0tak\u00e9 perfektn\u011b vyu\u017eili dokumentaci zachovanou v\u00a0archivech. Naj\u00edt podklady k\u00a0zatopen\u00e9mu p\u0159\u00edrodn\u00edmu d\u011bdictv\u00ed bylo mnohem obt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00ed. Proto se poda\u0159ilo pojednat p\u0159edev\u0161\u00edm prom\u011bnu vodn\u00edch a\u00a0ba\u017einn\u00fdch biotop\u016f.<\/p>\n<p>Rozhodn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee vysti\u017een\u00ed podstatn\u00fdch rys\u016f pam\u011bti krajiny m\u016f\u017ee p\u0159isp\u011bt k\u00a0pochopen\u00ed sou\u010dasn\u00fdch probl\u00e9m\u016f a\u00a0k\u00a0nal\u00e9z\u00e1n\u00ed vhodn\u00fdch zp\u016fsob\u016f za\u010dle\u0148ov\u00e1n\u00ed p\u0159ehradn\u00edch n\u00e1dr\u017e\u00ed do okoln\u00ed krajiny.<\/p>\n<h4>Do projektu byli zapojeni odborn\u00edci mnoha profes\u00ed \u2013 historikov\u00e9, vodohospod\u00e1\u0159i, hydrobiologov\u00e9, hydrochemici, geografov\u00e9 a\u00a0krajinn\u00ed ekologov\u00e9. Zd\u00e1 se V\u00e1m komplexn\u00ed pojet\u00ed pr\u00e1ce, zahrnuj\u00edc\u00ed takto velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed odbornost\u00ed pro v\u011bdeckou pr\u00e1ci, c\u00edlenou na prezentaci \u0161irok\u00e9 ve\u0159ejnosti formou v\u00fdstavy a\u00a0popul\u00e1rn\u011b-v\u011bdeck\u00e9 publikace, p\u0159\u00ednosn\u00e9 nebo sp\u00ed\u0161e zt\u011b\u017euj\u00edc\u00ed orientaci v\u00a0problematice?<\/h4>\n<p>Zvolen\u00e1 forma prezentace v\u00fdsledk\u016f projektu se nesporn\u011b osv\u011bd\u010dila. V\u00fdstava v\u00a0Moravsk\u00e9m zemsk\u00e9m archivu v\u00a0Brn\u011b umo\u017enila n\u00e1zorn\u011b a\u00a0p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b prezentovat v\u00fdznam zatopen\u00e9ho kulturn\u00edho a\u00a0p\u0159\u00edrodn\u00edho d\u011bdictv\u00ed jak odborn\u00edk\u016fm r\u016fzn\u00fdch profes\u00ed, tak i\u00a0\u0161irok\u00e9 ve\u0159ejnosti. D\u016fle\u017eit\u00fdm po\u010dinem trval\u00e9 hodnoty bylo vyd\u00e1n\u00ed podrobn\u00e9ho katalogu v\u00fdstavy s\u00a0p\u0159ilo\u017een\u00fdm seznamem 722 polo\u017eek datab\u00e1ze projektu. Za nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdsledek s\u00a0trvalou hodnotou pova\u017euji vyd\u00e1n\u00ed v\u00fdte\u010dn\u00e9 monografie, prezentuj\u00edc\u00ed v\u00fdsledky projektu. \u0160koda, \u017ee vy\u0161la v\u00a0n\u00e1kladu pouh\u00fdch 250 v\u00fdtisk\u016f. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je ji\u017e rozebr\u00e1na. Rozhodn\u011b by si zaslou\u017eila dotisk, nebo\u0165 by ji m\u011bli m\u00edt v\u0161ichni, kdo\u017e maj\u00ed n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho s\u00a0problematikou vodn\u00edch n\u00e1dr\u017e\u00ed sou\u010dasn\u00fdch i\u00a0pl\u00e1novan\u00fdch. Srozumiteln\u00e1 prezentace v\u00fdsledk\u016f projektu je d\u016fle\u017eit\u00e1 nejen pro ve\u0159ejnost, ale i\u00a0pro odborn\u00edky r\u016fzn\u00fdch profes\u00ed, kte\u0159\u00ed m\u00e1lokdy mohou sledovat v\u00fdsledky v\u0161ech obor\u016f, kter\u00e9 se mnohostrannou tematikou krajiny vodn\u00edch n\u00e1dr\u017e\u00ed zab\u00fdvaj\u00ed.<\/p>\n<h4>Vybudov\u00e1n\u00ed vodn\u00edho d\u00edla Nov\u00e9 Ml\u00fdny bylo v\u00a0r\u00e1mci socialistick\u00e9ho z\u0159\u00edzen\u00ed p\u0159ed rokem 1989 zd\u016fvod\u0148ov\u00e1no vidinou zefektivn\u011bn\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9 v\u00fdroby (z\u00e1vlahy) a\u00a0snahou \u201epos\u00edlit\u201c moc nad p\u0159\u00edrodou a\u00a0br\u00e1nit se povodn\u00edm. Polemik o\u00a0v\u00fdstavb\u011b soustavy n\u00e1dr\u017e\u00ed se vedlo nekone\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed, jak se Vy s\u00a0odstupem \u010dasu d\u00edv\u00e1te na vybudov\u00e1n\u00ed vodn\u00edho d\u00edla Nov\u00e9 Ml\u00fdny?<\/h4>\n<p>V\u00fdstavba t\u0159\u00ed n\u00e1dr\u017e\u00ed tvo\u0159\u00edc\u00edch vodn\u00ed d\u00edlo Nov\u00e9 Ml\u00fdny na \u0159ece Dyji byla sou\u010d\u00e1st\u00ed komplexn\u00edch vodohospod\u00e1\u0159sk\u00fdch \u00faprav na ji\u017en\u00ed Morav\u011b, realizovan\u00fdch v\u00a0letech 1969\u20131989. Ekonomick\u00e9 propo\u010dty p\u0159edpokl\u00e1daly n\u00e1vratnost investice do 7\u00a0let po dokon\u010den\u00ed, p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00a0v\u00fdnos\u016f z\u00e1vlah 65 000\u2008ha zem\u011bd\u011blsk\u00fdch pozemk\u016f na ji\u017en\u00ed Morav\u011b a\u00a0jihoz\u00e1padn\u00edm Slovensku. N\u00e1kladem zhruba 1,5 miliardy K\u010ds bylo vodn\u00ed d\u00edlo Nov\u00e9 Ml\u00fdny realizov\u00e1no, posledn\u00ed, doln\u00ed, n\u00e1dr\u017e byla napu\u0161t\u011bna na ja\u0159e roku 1989.<\/p>\n<p>V\u00fdsledkem rozs\u00e1hl\u00e9ho souboru geoekologick\u00fdch progn\u00f3z, zpracovan\u00fdch p\u0159ed rozhodnut\u00edm o\u00a0realizaci tohoto kontroverzn\u00edho z\u00e1m\u011bru, bylo varov\u00e1n\u00ed p\u0159ed nep\u0159\u00edzniv\u00fdmi \u00fa\u010dinky vodn\u00edho d\u00edla na ekologicky velmi cennou krajinu \u00fadoln\u00ed nivy s\u00a0parametry biosf\u00e9ricky v\u00fdznamn\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho parku a\u00a0upozorn\u011bn\u00ed na to, \u017ee p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9 ekonomick\u00e9 u\u017eitky jsou velmi problematick\u00e9. Soubor studi\u00ed, zpracovan\u00fdch v\u00a060. letech 20. stolet\u00ed, p\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm v\u00fdstavby, analyzoval a\u00a0posoudil v\u00a0roce 1969 prof. A. Zlatn\u00edk z\u00a0V\u011bdeck\u00e9 laborato\u0159e geobiocenologie a\u00a0typologie lesa lesnick\u00e9 fakulty V\u0160Z v\u00a0Brn\u011b, kter\u00fd z\u00e1v\u011brem sv\u00e9ho posudku konstatoval:\u00a0<em>\u201ePokl\u00e1d\u00e1m postup, kter\u00fd vy\u00fastil ve vypracov\u00e1n\u00ed technick\u00e9ho d\u00edla bez ekologick\u00fdch z\u00e1ruk, za nespr\u00e1vn\u00fd, proto\u017ee odporuje logick\u00e9mu komplexn\u00edmu \u0159e\u0161en\u00ed v\u00a0jihomoravsk\u00e9m rajonu a\u00a0vy\u017eaduje ohromn\u00fd investi\u010dn\u00ed n\u00e1klad bez zm\u00edn\u011bn\u00fdch z\u00e1ruk\u2026 Varuji p\u0159ed uskute\u010d\u0148ov\u00e1n\u00edm projektu, ne\u017e by byly z\u00edsk\u00e1ny spolehliv\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 podklady o\u00a0zaji\u0161t\u011bn\u00ed ekologick\u00fdch podm\u00ednek rentabiln\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9 produkce na ploch\u00e1ch nyn\u011bj\u0161\u00ed nivy a\u00a0\u0159\u00ed\u010dn\u00edch teras.\u201c<\/em>\u00a0P\u0159es varovn\u00e9 p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00e9 progn\u00f3zy byly komplexn\u00ed vodohospod\u00e1\u0159sk\u00e9 \u00fapravy realizov\u00e1ny.<\/p>\n<p>V\u00a0roce 1985, po dokon\u010den\u00ed 1. etapy v\u00fdstavby vodn\u00edho d\u00edla Nov\u00e9 Ml\u00fdny, zpracovali odborn\u00edci z\u00a0brn\u011bnsk\u00fdch \u00fastav\u016f tehdej\u0161\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 akademie v\u011bd soubornou studii, shrnuj\u00edc\u00ed geoekologick\u00e9 aspekty vodohospod\u00e1\u0159sk\u00fdch \u00faprav na ji\u017en\u00ed Morav\u011b. Vyhodnocen\u00ed p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00fdch a\u00a0ekonomick\u00fdch progn\u00f3z vliv\u016f vodohospod\u00e1\u0159sk\u00fdch \u00faprav zpracovan\u00fdch v\u00a0dob\u011b p\u0159ed v\u00fdstavbou uk\u00e1zalo, \u017ee \u201e<em>v\u011bt\u0161ina progn\u00f3z jev\u016f v\u00a0p\u0159\u00edrodn\u00edm prost\u0159ed\u00ed se postupn\u011b napl\u0148uje, nebo\u0165 auto\u0159i dok\u00e1zali obvykle vystihnout re\u00e1ln\u00fd trend zm\u011bn v\u00a0krajin\u011b, v\u010detn\u011b negativn\u00edch jev\u016f a\u00a0jejich d\u016fsledk\u016f. Progn\u00f3zy socioekonomick\u00fdch jev\u016f, kter\u00e9 obvykle vych\u00e1zely z\u00a0bezkonfliktn\u00edch trend\u016f v\u00fdvoje krajiny, obvykle nedok\u00e1zaly vystihnout skute\u010dn\u00fd v\u00fdvoj.<\/em>\u201c Toto konstatov\u00e1n\u00ed plat\u00ed dodnes.<\/p>\n<p>Z\u00a0hlediska biodiverzity krajiny m\u011blo vybudov\u00e1n\u00ed vodn\u00edho d\u00edla Nov\u00e9 Ml\u00fdny katastrof\u00e1ln\u00ed vliv. Zanikly nivn\u00ed mok\u0159adn\u00ed, travinn\u00e9 a\u00a0lesn\u00ed biocen\u00f3zy s\u00a0provinci\u00e1ln\u00edm a\u017e biosf\u00e9rick\u00fdm biogeografick\u00fdm v\u00fdznamem, kde se\u00a0vyskytovala cel\u00e1 \u0159ada vz\u00e1cn\u00fdch druh\u016f rostlin a\u00a0\u017eivo\u010dich\u016f, pat\u0159\u00edc\u00edch do nejvy\u0161\u0161\u00edch kategori\u00ed ohro\u017een\u00ed v\u00a0\u010cerven\u00fdch knih\u00e1ch. V\u011bdom\u00ed hodnoty zanikaj\u00edc\u00edch biotop\u016f vedlo v\u00a0obdob\u00ed v\u00fdstavby doln\u00ed n\u00e1dr\u017ee v\u00a0letech 1981\u20131987 k\u00a0pokusu o\u00a0z\u00e1chrann\u00fd transfer n\u011bkter\u00fdch vz\u00e1cn\u00fdch rostlinn\u00fdch druh\u016f v\u00a0akci DNO, kterou uskute\u010dnili dobrovoln\u00ed ochr\u00e1nci p\u0159\u00edrody. Na n\u00e1hradn\u00ed lokality v\u00a0podyjsk\u00e9 niv\u011b bylo p\u0159eneseno v\u00edce ne\u017e 100 000 bledul\u00ed letn\u00edch, 30 000 sn\u011b\u017eenek, v\u00edce ne\u017e 2 000 ladon\u011bk a\u00a0n\u011bkolik set oddenk\u016f lekn\u00edn\u016f<em>.<\/em>\u00a0Bledule, sn\u011b\u017eenky a\u00a0lado\u0148ky, kter\u00e9 p\u0159e\u017eily na n\u00e1hradn\u00edch lokalit\u00e1ch, jsou nepatrn\u00fdm zbytkem p\u016fvodn\u00edho bohatstv\u00ed podyjsk\u00e9 p\u0159\u00edrody. Kr\u00e1sn\u00e1 podyjsk\u00e1 lu\u017en\u00ed krajina s\u00a0parametry j\u00e1drov\u00e9 z\u00f3ny n\u00e1rodn\u00edho parku je nen\u00e1vratn\u011b zni\u010dena.<\/p>\n<p>Ukazuje se, \u017ee snad nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159\u00ednos v\u00fdstavby vodn\u00edho d\u00edla Nov\u00e9 Ml\u00fdny spo\u010d\u00edv\u00e1 v\u00a0tom, \u017ee p\u0159edstavuj\u00ed jedine\u010dn\u00fd krajinn\u011b-ekologick\u00fd experiment, nebo\u0165 sledov\u00e1n\u00ed stavu a\u00a0v\u00fdvoje r\u016fzn\u00fdch krajinn\u00fdch struktur vodohospod\u00e1\u0159sk\u00fdmi \u00fapravami posti\u017een\u00e9ho \u00fazem\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed nov\u00e9, zcela origin\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00e9 poznatky. Z\u00e1sadn\u00ed v\u00fdznam m\u00e1 tak\u00e9 objektivn\u00ed verifikace souboru ekonomick\u00fdch a\u00a0ekologick\u00fdch progn\u00f3z, na jejich\u017e z\u00e1klad\u011b byly n\u00e1kladn\u00e9 n\u00e1dr\u017ee vybudov\u00e1ny. Soud\u00edm, \u017ee n\u00e1dr\u017ee rozhodn\u011b nepat\u0159\u00ed k\u00a0t\u011bm stavb\u00e1m, na kter\u00e9 by mohli b\u00fdt vodohospod\u00e1\u0159i py\u0161n\u00ed, a\u00a0\u017ee v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b by vodohospod\u00e1\u0159sk\u00e9 \u00fapravy ji\u017en\u00ed Moravy byly realizov\u00e1ny jinak, v\u00a0souladu s\u00a0historick\u00fdmi strukturami t\u00e9to pam\u00e1tn\u00e9 krajiny.<\/p>\n<h4>V\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je \u010cesk\u00e1 republika ovliv\u0148ov\u00e1na extr\u00e9mn\u00edmi v\u00fdkyvy po\u010das\u00ed, kter\u00e9 jsou p\u0159\u00ed\u010dinou i\u00a0d\u016fsledkem klimatick\u00fdch extr\u00e9m\u016f v\u00a0podob\u011b sucha a\u00a0povodn\u00ed. Jak\u00e1 opat\u0159en\u00ed by mohla podle V\u00e1s do budoucna pomoci s\u00a0hospoda\u0159en\u00edm s\u00a0vodou v\u00a0krajin\u011b na \u00fazem\u00ed \u010cR? Jak by se m\u011blo do budoucna p\u0159istupovat k\u00a0pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed a\u00a0posuzov\u00e1n\u00ed v\u00fdstavby n\u00e1dr\u017e\u00ed a\u00a0co lze v\u00a0t\u00e9to problematice vyvodit z\u00a0v\u00fdsledk\u016f \u0159e\u0161en\u00ed projektu?<\/h4>\n<p>Zm\u011bny klimatu ji\u017e dnes na\u0161i krajinu ovliv\u0148uj\u00ed a\u00a0budou ji nesporn\u011b ovliv\u0148ovat i\u00a0v\u00a0budoucnu. Snahy o\u00a0celosv\u011btov\u00e9 omezen\u00ed emis\u00ed plyn\u016f, vyvol\u00e1vaj\u00edc\u00edch sklen\u00edkov\u00fd efekt, jsou dosud m\u00e1lo \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9, jejich koncentrace v\u00a0atmosf\u00e9\u0159e se bohu\u017eel st\u00e1le je\u0161t\u011b zvy\u0161uje. Proto klimatologov\u00e9, kte\u0159\u00ed se zab\u00fdvaj\u00ed progn\u00f3zou zm\u011bn klimatu, doporu\u010duj\u00ed soust\u0159edit se ji\u017e v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b na realizaci adapta\u010dn\u00edch opat\u0159en\u00ed, kter\u00e1 by mohla zm\u00edrnit nep\u0159\u00edzniv\u00e9 n\u00e1sledky klimatick\u00fdch zm\u011bn. Hospoda\u0159en\u00ed s\u00a0vodou je t\u0159eba zam\u011b\u0159it p\u0159edev\u0161\u00edm na zv\u00fd\u0161en\u00ed retence vody v\u00a0zem\u011bd\u011blsk\u00e9, lesn\u00ed i\u00a0urbanizovan\u00e9 krajin\u011b. Ke zv\u00fd\u0161en\u00ed retence vody p\u0159isp\u00edvaj\u00ed v\u00fdznamn\u011b revitalizace vodn\u00edch tok\u016f a\u00a0tak\u00e9 v\u00fdstavba mal\u00fdch vodn\u00edch n\u00e1dr\u017e\u00ed. Mal\u00e9 vodn\u00ed n\u00e1dr\u017ee je vhodn\u00e9 zakl\u00e1dat tak, aby se staly biocentry, revitalizovan\u00e9 vodn\u00ed toky budou fungovat jako biokoridory, tvo\u0159\u00edc\u00ed p\u00e1te\u0159 ekologick\u00e9 s\u00edt\u011b v\u00a0na\u0161\u00ed krajin\u011b. \u010cast\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdskyt sucha vede k\u00a0tomu, \u017ee na\u0161e spole\u010dnost si za\u010d\u00edn\u00e1 uv\u011bdomovat, \u017ee skon\u010dil v\u011bk pl\u00fdtv\u00e1n\u00ed s\u00a0vodou.<\/p>\n<p>Kapitolu v\u011bnovanou historick\u00e9mu v\u00fdvoji hospoda\u0159en\u00ed s\u00a0vodou v\u00a0monografii Zatopen\u00e9 d\u011bdictv\u00ed ji\u017en\u00ed Moravy uzav\u00edr\u00e1 D. Vesel\u00fd konstatov\u00e1n\u00edm, \u017ee \u201e<em>budov\u00e1n\u00edm p\u0159ehrad vlastn\u011b p\u0159izn\u00e1v\u00e1me, \u017ee nedok\u00e1\u017eeme probl\u00e9m \u0159e\u0161it jin\u00fdm modern\u011bj\u0161\u00edm a\u00a0m\u00e9n\u011b drastick\u00fdm zp\u016fsobem<\/em>\u2026\u201c V\u00fdstavba nov\u00fdch p\u0159ehradn\u00edch n\u00e1dr\u017e\u00ed by m\u011bla b\u00fdt v\u00a0\u010cR navrhov\u00e1na jen v\u00fdjime\u010dn\u011b a\u00a0po velmi d\u016fkladn\u00e9m posouzen\u00ed. V\u00fdsledky \u0159e\u0161en\u00ed projektu by se m\u011bly st\u00e1t sou\u010d\u00e1st\u00ed povinn\u00e9ho studia v\u0161ech, kdo\u017e rozhoduj\u00ed a\u00a0budou rozhodovat o\u00a0z\u00e1m\u011brech v\u00fdstavby nov\u00fdch p\u0159ehrad. Najdou v\u00a0nich mnoho podn\u011bt\u016f k\u00a0zamy\u0161len\u00ed.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Interview with doc. Ing. Anton\u00edn Bu\u010dek, Ph.D., czech landscape ecologist, on the topic of the project and published book Flooded the cultural and natural heritage of South Moravia.<\/p>\n","protected":false},"author":8,"featured_media":26989,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[2],"tags":[801,120],"coauthors":[2416],"class_list":["post-4148","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-from-the-world-of-water-management","tag-dam","tag-interview"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4148","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/8"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4148"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4148\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":30419,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4148\/revisions\/30419"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media\/26989"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4148"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4148"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4148"},{"taxonomy":"author","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/coauthors?post=4148"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}