{"id":4122,"date":"2017-11-10T09:52:41","date_gmt":"2017-11-10T08:52:41","guid":{"rendered":"http:\/\/www.vtei.cz\/?p=4122"},"modified":"2024-07-16T12:30:22","modified_gmt":"2024-07-16T11:30:22","slug":"development-of-flooded-municipalities-from-mid-15th-to-mid-19th-century","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/2017\/11\/development-of-flooded-municipalities-from-mid-15th-to-mid-19th-century\/","title":{"rendered":"Development of flooded municipalities from mid-15th to mid-19th century"},"content":{"rendered":"

<\/i> This article is available in Czech only. For translation or more information on this topic, please contact author.<\/h4>\n

 <\/p>\n

Souhrn<\/h2>\n

Obdob\u00ed se zab\u00fdv\u00e1 dlouh\u00fdm v\u00fdvojov\u00fdm obdob\u00edm, kter\u00e9 prod\u011blaly pozd\u011bji zatopen\u00e9 obce v\u00a0souladu s\u00a0v\u00fdvojem moravsk\u00e9ho venkova od doby ran\u00e9ho novov\u011bku do po\u010d\u00e1tk\u016f formov\u00e1n\u00ed ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti, \u017eivot obyvatel ovliv\u0148ovalo nevolnictv\u00ed, poddanstv\u00ed, robotn\u00ed pr\u00e1ce a\u00a0vrchnostensk\u00e1 spr\u00e1va majitel\u016f panstv\u00ed. P\u011bstov\u00e1n\u00ed obil\u00ed a\u00a0chov dobytka byly zalo\u017eeny na m\u00e1lo v\u00fdkonn\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 produkci, kde se uplat\u0148oval ji\u017e zastaral\u00fd trojpoln\u00ed syst\u00e9m, dostate\u010dn\u00e9 hnojen\u00ed p\u016fdy nemohlo b\u00fdt uskute\u010dn\u011bno pro mal\u00e9 ust\u00e1jen\u00ed dobytka.<\/p>\n

\u00davod<\/h2>\n

B\u011bhem \u010dty\u0159 stolet\u00ed prod\u011blaly pozd\u011bji zatopen\u00e9 obce dlouh\u00e9 v\u00fdvojov\u00e9 obdob\u00ed srovnateln\u00e9 s\u00a0celkov\u00fdm v\u00fdvojem moravsk\u00e9ho venkova od\u00a0doby ran\u00e9ho novov\u011bku, kde se st\u0159\u00eddaly jednotliv\u00e9 epochy modifikovan\u00e9 politick\u00fdmi, hospod\u00e1\u0159sk\u00fdmi a\u00a0kulturn\u00edmi obm\u011bnami. Po str\u00e1nce politick\u00e9 a\u00a0spr\u00e1vn\u00ed zde byla uplat\u0148ov\u00e1na patrimoni\u00e1ln\u00ed spr\u00e1va, nevolnictv\u00ed a\u017e do josef\u00ednsk\u00fdch reforem s\u00a0t\u00ed\u017eivou robotou pro vrchnost a\u00a0sou\u010dasn\u011b poddanstv\u00ed. Z\u00e1kladem hospoda\u0159en\u00ed zde bylo feud\u00e1ln\u00ed vlastnictv\u00ed p\u016fdy a\u00a0s\u00a0t\u00edm spojen\u00e9 zem\u011bd\u011blstv\u00ed, zalo\u017een\u00e9 na konzervativn\u00edch v\u00fdrobn\u00edch postupech, kter\u00e9 bylo nutno zm\u011bnit. \u017divot poddan\u00e9ho se odehr\u00e1val v\u00a0r\u00e1mci vesnice a\u00a0panstv\u00ed, d\u00e1le ne\u017e do sousedn\u00ed vesnice nebo na sousedn\u00ed panstv\u00ed se poddan\u00fd obvykle nedostal. Nejvy\u0161\u0161\u00edm nad\u0159\u00edzen\u00fdm byla vrchnost zastupovan\u00e1 vrchnostensk\u00fdmi \u00fa\u0159edn\u00edky v\u00a0z\u00e1meck\u00e9 kancel\u00e1\u0159i, kam se poddan\u00fd mohl dostat jen v\u00fdjime\u010dn\u011b, nebo\u0165 prost\u0159edn\u00edkem styku s\u00a0vrchnost\u00ed byl rycht\u00e1\u0159. Styk s\u00a0majitelem prost\u0159ednictv\u00edm \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f se ka\u017edoro\u010dn\u011b odehr\u00e1val p\u0159i v\u00fdb\u011bru natur\u00e1ln\u00edch a\u00a0pen\u011b\u017en\u00edch d\u00e1vek ur\u010den\u00fdch urb\u00e1\u0159em, a\u00a0to ve dvou term\u00ednech, p\u0159ipadaj\u00edc\u00edch na sv\u00e1tek sv. Ji\u0159\u00ed a\u00a0sv. Havla. Feud\u00e1ln\u00ed velkostatek na vrchnostensk\u00e9 p\u016fd\u011b (tzv. dominik\u00e1l) se ji\u017e nespol\u00e9hal na m\u00e1lo produktivn\u00ed pr\u00e1ci poddan\u00fdch p\u0159i robot\u011b a\u00a0na jejich d\u00e1vky, ale za\u010dal podnikat ve vlastn\u00ed re\u017eii tam, kde to bylo ekonomicky v\u00fdhodn\u00e9 v\u00a0dod\u00e1vk\u00e1ch potravin a\u00a0surovin i\u00a0mimo vlastn\u00ed panstv\u00ed. Pro ji\u017en\u00ed Moravu to byla nap\u0159. produkce ryb a\u00a0ov\u010d\u00ed vlny, stejn\u011b jako obil\u00ed pro vzd\u00e1len\u00e9 trhy. Ru\u0161iv\u00fdm momentem v\u00a0\u017eivot\u011b venkova i\u00a0m\u011bst byly v\u00e1le\u010dn\u00e9 konflikty, k\u00a0nim\u017e do\u0161lo v\u00a0tomto obdob\u00ed, zejm\u00e9na zni\u010duj\u00edc\u00ed d\u016fsledky t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky, d\u00e1le vp\u00e1d Prus\u016f a\u00a0Sas\u016f na Moravu v\u00a0polovin\u011b 18. stolet\u00ed a\u00a0napoleonsk\u00e9 v\u00e1lky se dv\u011bma invazemi arm\u00e1dy napoleonsk\u00e9 Francie na ji\u017en\u00ed Moravu. Nebyl to jen vp\u00e1d nep\u0159\u00edtele na \u00fazem\u00ed a\u00a0jeho p\u0159\u00edm\u00e9 n\u00e1sil\u00ed, ale tak\u00e9 pr\u016ftahy vojsk, placen\u00ed kontribuce, co\u017e v\u0161e vedlo v\u00a0dob\u011b t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky ke sb\u00edh\u00e1n\u00ed obyvatel z\u00a0jejich grunt\u016f. Dosud nem\u011bnn\u00e9 pom\u011bry na venkov\u011b se za\u010daly m\u011bnit a\u017e od poloviny 18. stolet\u00ed v\u00a0souvislosti s\u00a0reformami panovn\u00edk\u016f Marie Terezie a\u00a0Josefa II., kter\u00e9 podstatn\u011b zas\u00e1hly do \u017eivota poddan\u00fdch nejen zru\u0161en\u00edm nevolnictv\u00ed a\u00a0\u00fapravou robotn\u00edch povinnost\u00ed st\u00e1tem, ale stejn\u011b tak\u00e9 \u00fapravou n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch pom\u011br\u016f toleranc\u00ed jin\u00e9ho n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed. S\u00a0ohledem na zru\u0161en\u00ed n\u011bkter\u00fdch kl\u00e1\u0161ter\u016f byla upravena struktura far a\u00a0\u0161kol s\u00a0povinnou \u0161koln\u00ed doch\u00e1zkou. St\u00e1t za\u010dal v\u00edce zasahovat do pom\u011br\u016f na venkov\u011b po str\u00e1nce spr\u00e1vn\u00ed, soudn\u00ed a\u00a0hospod\u00e1\u0159sk\u00e9. Pokrok a\u00a0zm\u011bny v\u00a0tradi\u010dn\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9 v\u00fdrob\u011b se v\u0161ak je\u0161t\u011b v\u00a01. polovin\u011b 19. stolet\u00ed t\u011b\u017ece prosazovaly a\u00a0prostor pro n\u011b se otev\u0159el a\u017e po revoluci roku 1848.<\/p>\n

B\u00edtov<\/h2>\n

B\u00edtov, nejprve ves a\u00a0potom m\u011bste\u010dko nad soutokem Dyje se \u017deletavkou, s\u00eddlo stejnojmenn\u00e9ho panstv\u00ed ve Znojemsk\u00e9m kraji, vyrostlo pod zem\u011bpansk\u00fdm hradem, uveden\u00fdm v\u00a0pramenech poprv\u00e9 k\u00a0roku 1046, hodnov\u011brn\u011bj\u0161\u00ed pramen uv\u00e1d\u00ed b\u00edtovskou provincii k\u00a0roku 1185. Hrad byl \u010dasto zastavov\u00e1n kr\u00e1lem jako l\u00e9no, od roku 1498 zde vl\u00e1dl rod Lichtenburk\u016f a\u017e do roku 1576, kdy byl prod\u00e1n s\u00a0panstv\u00edm Volfu \u0160trejnovi ze \u0160varcenavy, roku 1617 byl prod\u00e1n Fridrichu Jankovsk\u00e9mu z\u00a0Vla\u0161imi [1]. M\u011bste\u010dko pod hradem se poprv\u00e9 p\u0159ipom\u00edn\u00e1 k\u00a0roku 1498, kdy je zde uv\u00e1d\u011bna tak\u00e9 fara a\u00a0kostel sv. V\u00e1clava na lev\u00e9m b\u0159ehu \u017deletavky. D\u011bdictv\u00edm z\u00edskal hrad s\u00a0panstv\u00edm roku 1734 rod Daun\u016f a\u00a0vlastnil tento majetek a\u017e do roku 1849. \u0160kola je zde uv\u00e1d\u011bna poprv\u00e9 k\u00a0roku 1657 [2].<\/p>\n

Klimatick\u00e9 podm\u00ednky zde byly vzhledem k\u00a0vy\u0161\u0161\u00ed poloze uv\u00e1d\u011bny jako drsn\u00e9 a\u00a0studen\u00e9. Nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1sahy do struktury os\u00eddlen\u00ed a\u00a0hospoda\u0159en\u00ed p\u0159inesla t\u0159icetilet\u00e1 v\u00e1lka, kdy \u0159ada usedlost\u00ed a\u00a0panstv\u00ed zpustla a\u00a0musela b\u00fdt osazena pozd\u011bji nov\u00fdmi usedl\u00edky, nebo\u0165 jen z\u00a0osazen\u00fdch grunt\u016f bylo mo\u017eno z\u00edskat pen\u00edze do pokladny vrchnosti. Soupis p\u016fdy za \u00fa\u010delem zdan\u011bn\u00ed z\u00a0roku 1671 (l\u00e1nov\u00fd rejst\u0159\u00edk) uv\u00e1d\u00ed zde 21 osedl\u00fdch, zvl\u00e1\u0161tn\u00ed usedlost\u00ed byl ml\u00fdn [3]. Podle Terezi\u00e1nsk\u00e9ho katastru se hospoda\u0159ilo na orn\u00e9 p\u016fd\u011b a\u00a0luk\u00e1ch, obvykl\u00e1 pota\u017en\u00ed i\u00a0p\u011b\u0161\u00ed robota na pansk\u00e9m byla po t\u0159i dny v\u00a0t\u00fddnu podle velikosti poddansk\u00e9 usedlosti (rustik\u00e1l)\u00a0[4]. Spolehliv\u00e9 \u00fadaje jsou ji\u017e obsa\u017eeny v\u00a0z\u00e1znamech stabiln\u00edho katastru ze 40. let 19.\u00a0stolet\u00ed. V\u00a0roce 1843 zde \u017eilo 393 obyvatel v\u00a056 domech. Hlavn\u00edm zam\u011bstn\u00e1n\u00edm obyvatel bylo zem\u011bd\u011blstv\u00ed, provozovan\u00e9 tradi\u010dn\u00edm neproduktivn\u00edm trojpoln\u00edm syst\u00e9mem (\u00fahor, ozim, ja\u0159), p\u0159ek\u00e1\u017ekou zde byl kopcovit\u00fd ter\u00e9n. N\u011bkte\u0159\u00ed obyvatel\u00e9 vedle zem\u011bd\u011blstv\u00ed provozovali tak\u00e9 \u0159emesla (\u0161vec, krej\u010d\u00ed, kov\u00e1\u0159). Choval se zde obvykl\u00fd hov\u011bz\u00ed a\u00a0jin\u00fd dobytek, kon\u011b m\u011bla jen vrchnost, stejn\u011b tak\u00e9 st\u00e1do zu\u0161lecht\u011bn\u00fdch ovc\u00ed chovan\u00fdch pro jemnou vlnu na prodej. Voda \u017deletavky byla vyu\u017e\u00edv\u00e1na dv\u011bma mou\u010dn\u00fdmi ml\u00fdny, z\u00a0nich\u017e Dvorn\u00ed ml\u00fdn na \u00fapat\u00ed hradu pat\u0159il vrchnosti, druh\u00fd zvan\u00fd Mal\u00fd m\u011bl nejv\u011bt\u0161\u00ed sedl\u00e1k. Ob\u011b \u010d\u00e1sti obce pod\u00e9l \u0159eky spojoval d\u0159ev\u011bn\u00fd most. Jarn\u00ed z\u00e1plavy \u0161kodily p\u0159ilehl\u00fdm pozemk\u016fm. Nejv\u011bt\u0161\u00ed plochu katastru tvo\u0159ily lesy pat\u0159\u00edc\u00ed vrchnosti, B\u00edtov spojovala s\u00a0okoln\u00edm sv\u011btem okresn\u00ed komer\u010dn\u00ed silnice vedouc\u00ed k\u00a0hradu, jinak zde byly jen \u0161patn\u011b udr\u017eovan\u00e9 spojovac\u00ed cesty, sj\u00edzdn\u00e9 jen za sucha. M\u00edstem pro t\u00fddenn\u00ed trhy bylo m\u011bsto Jemnice. V\u00a0polovin\u011b 19. stolet\u00ed byl zde uv\u00e1d\u011bn vrchnostensk\u00fd pivovar a\u00a0pal\u00edrna, d\u00e1le pota\u0161\u00e1rna a\u00a0cihelna, v\u00fdrobky \u0161ly do okol\u00ed, pota\u0161 byla prod\u00e1v\u00e1na do Brna a\u00a0Znojma [5].<\/p>\n

Kn\u00edni\u010dky<\/h2>\n

Ves Kn\u00edni\u010dky, ve star\u0161\u00edch pramenech tak\u00e9 uv\u00e1d\u011bn\u00e1 Mal\u00e9 Kuni\u010dky (!) na panstv\u00ed Veve\u0159\u00ed v\u00a0Brn\u011bnsk\u00e9m kraji, je poprv\u00e9 p\u00edsemn\u011b uvedena roku 1406 jako sou\u010d\u00e1st stejnojmenn\u00e9ho zem\u011bpansk\u00e9ho hradu na lev\u00e9m b\u0159ehu Svratky. V\u00a015. stolet\u00ed hrad vyst\u0159\u00eddal jako kr\u00e1lovsk\u00e1 z\u00e1stava n\u011bkolik majitel\u016f, v\u00a0roce 1533 do\u0161lo k\u00a0prodeji Janu ml. Rokytsk\u00e9mu z\u00a0Ludanic a\u00a0d\u00e1le se zde jako majitel\u00e9 vyst\u0159\u00eddali v\u00a016.\u00a0stolet\u00ed Pern\u0161tejnov\u00e9, p\u00e1ni z\u00a0Lip\u00e9 a\u00a0\u010cernohor\u0161t\u00ed z\u00a0Boskovic, od roku 1573 zde s\u00eddlili Lomni\u010dt\u00ed, a\u00a0to a\u017e do prodeje Tiefenbach\u016fm roku 1609. V\u00a017. stolet\u00ed zde ji\u017e byly ciz\u00ed rody jako Collaltov\u011b a\u00a0Sinzendorfov\u00e9, roku 1802 se majetek dostal do rukou svob. p\u00e1nu Vil\u00e9mu Mundymu, manufakturn\u00edmu podnikateli, co\u017e ji\u017e bylo znamen\u00edm nov\u00e9 epochy. Vlastnictv\u00ed pretendenta \u0161v\u00e9dsk\u00e9ho tr\u016fnu Gustava Vasy bylo kr\u00e1tk\u00e9 a\u00a0pak roku 1844 p\u0159i\u0161el jako majitel dal\u0161\u00ed podnikatel Ji\u0159\u00ed \u0160imon svob. p\u00e1n Sina, p\u016fvodem \u0159eck\u00fd bank\u00e9\u0159 a\u00a0velkoobchodn\u00edk, jeho\u017e rod zde vydr\u017eel a\u017e do roku 1849. Ves byla p\u0159ifa\u0159ena do Bystrce, kde byla tak\u00e9 \u0161kola. A\u010dkoliv se Kn\u00edni\u010dky nach\u00e1zely v\u00a0podhrad\u00ed, nebyly nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed lokalitou veversk\u00e9ho panstv\u00ed [6].<\/p>\n

Klimatick\u00e9 podm\u00ednky zde byly uvedeny jako vlhk\u00e9 a\u00a0studen\u00e9. Do struktury os\u00eddlen\u00ed zas\u00e1hla t\u0159icetilet\u00e1 v\u00e1lka spolu se \u0161v\u00e9dsk\u00fdm vp\u00e1dem na Moravu a\u00a0obl\u00e9h\u00e1n\u00edm Brna roku 1645. P\u0159es tuto skute\u010dnost vyj\u00e1d\u0159enou v\u00a0l\u00e1nov\u00e9m rejst\u0159\u00edku z\u00a0roku 1671 bylo panstv\u00ed hodnoceno jako v\u00e1lkou dosti u\u0161et\u0159en\u00e9 [7]. Podle Terezi\u00e1nsk\u00e9ho katastru m\u011bla nejv\u011bt\u0161\u00ed rozlohu orn\u00e1 p\u016fda a\u00a0louky, pro majitele pozemk\u016f byla stanovena robota na dominik\u00e1le 3 a\u017e 1\u00a0den v\u00a0t\u00fddnu podle gruntu\u00a0[8]. Mno\u017estv\u00ed \u00fadaj\u016f je obsa\u017eeno ve stabiln\u00edm katastru. Ves se nach\u00e1zela severoz\u00e1padn\u011b od Brna na obou b\u0159ez\u00edch Svratky. Roku 1843 zde \u017eilo 371 obyvatel v\u00a065 domech. Obyvatel\u00e9 se \u017eivili p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b zem\u011bd\u011blstv\u00edm a\u00a0n\u011bkolika \u0159emesly pro m\u00edstn\u00ed pot\u0159ebu, ostatn\u00ed nal\u00e9zali pr\u00e1ci jako pomocn\u00ed d\u011bln\u00edci v\u00a0zem\u011bd\u011blstv\u00ed a\u00a0tak\u00e9 ji\u017e v\u00a0brn\u011bnsk\u00fdch tov\u00e1rn\u00e1ch. V\u00fdznamn\u00fd byl pro ves tok \u0159eky Svratky, kter\u00e1 v\u00a0\u00fadol\u00ed prot\u00ednala cel\u00fd katastr, vytv\u00e1\u0159ela \u010detn\u00e9 meandry a\u00a0poh\u00e1n\u011bla tak\u00e9 m\u00edstn\u00ed ml\u00fdn. P\u0159i vysok\u00e9m stavu vody byly pozvolna zaplavov\u00e1ny okoln\u00ed louky, co\u017e bylo pova\u017eov\u00e1no za v\u00fdhodn\u00e9 zavla\u017eov\u00e1n\u00ed. Ves byla spojena s\u00a0Brnem a\u00a0hradem Veve\u0159\u00ed okresn\u00ed komer\u010dn\u00ed silnic\u00ed dl\u00e1\u017ed\u011bnou kamenem, k\u00a0n\u00ed\u017e vedl p\u0159es \u0159eku postaven\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd most. T\u00fddenn\u00ed trhy byly nav\u0161t\u011bvov\u00e1ny obyvateli v\u00a0Brn\u011b ve st\u0159edu a\u00a0v\u00a0p\u00e1tek. Poloha Kn\u00edni\u010dek ned\u00e1vala dobr\u00e9 mo\u017enosti pro zem\u011bd\u011blstv\u00ed, kter\u00e9 zde bylo provozov\u00e1no tradi\u010dn\u00edm zastaral\u00fdm zp\u016fsobem s\u00a0t\u0159etinou orn\u00e9 p\u016fdy nech\u00e1van\u00e9 jako \u00fahor, vyh\u00e1n\u011bn\u00ed dobytka na pastvu znemo\u017e\u0148ovalo v\u00edce hnojit ornou p\u016fdu, obd\u011bl\u00e1vanou tradi\u010dn\u00edmi n\u00e1stroji. Vyp\u011bstovan\u00e9 plodiny byly dobr\u00e9 jakosti a\u00a0jejich skromn\u00e9 p\u0159ebytky byly prod\u00e1v\u00e1ny na trz\u00edch [9].<\/p>\n

Mu\u0161ov<\/h2>\n

Mu\u0161ov, nejprve ves a\u00a0pot\u00e9 m\u011bste\u010dko na panstv\u00ed Mikulov v\u00a0Brn\u011bnsk\u00e9m kraji a\u00a0na lev\u00e9m b\u0159ehu \u0159eky Dyje, je uveden poprv\u00e9 v\u00a0listin\u00e1ch z\u00a0roku 1270 a\u00a01276, d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed \u00fadaj z\u00a0roku 1173 je falzum. Le\u017eel na star\u00e9 v\u00fdznamn\u00e9 obchodn\u00ed cest\u011b z\u00a0jihu k\u00a0Brnu, kter\u00e1 p\u0159ekra\u010dovala most p\u0159es \u0159eku Dyji p\u0159i \u00fast\u00ed p\u0159\u00edtok\u016f Jihlavy a\u00a0Svratky do n\u00ed. Ves byla st\u0159ediskem ryb\u00e1\u0159stv\u00ed v\u00a0krajin\u011b bohat\u00e9 na vodn\u00ed toky. Roku 1276 byla ves uv\u00e1d\u011bna jako \u010d\u00e1st statku Doln\u00ed Kounice, sou\u010d\u00e1st\u00ed panstv\u00ed Mikulov se stala roku 1332 za Lichten\u0161tejn\u016f, na m\u011bste\u010dko byla pov\u00fd\u0161ena roku 1570 Kry\u0161tofem z\u00a0Lichten\u0161tejna, jeho\u017e rod vlastnil Mu\u0161ov a\u017e do roku 1572, kdy byl jako od\u00famr\u0165 darov\u00e1n c\u00edsa\u0159em Maxmili\u00e1nem II. Adamovi z\u00a0Ditrich\u0161tejna, jeho\u017e rod vlastnil mikulovsk\u00e9 panstv\u00ed a\u017e do roku 1849 [10]. Farn\u00ed kostel sv. Leonarda st\u00e1l ji\u017e ve 13. stolet\u00ed, v\u00a016. stolet\u00ed se v\u011bt\u0161ina zdej\u0161\u00edch obyvatel hl\u00e1sila k\u00a0protestantismu a\u00a0\u010d\u00e1ste\u010dn\u011b k\u00a0novok\u0159t\u011bnstv\u00ed [11].<\/p>\n

Za t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky fara zanikla a\u00a0byla obnovena a\u017e roku 1761 se stavbou nov\u00e9 budovy, \u0161kola byla v\u00a0Mu\u0161ov\u011b postavena za josefinsk\u00fdch reforem, i\u00a0kdy\u017e se zde vyu\u010dovalo ji\u017e d\u0159\u00edve. Urb\u00e1\u0159 z\u00a0roku 1560 ud\u00e1v\u00e1 po\u010det 39 usedl\u00fdch rodin, do t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky jejich po\u010det vzrostl. M\u011bste\u010dko na ru\u0161n\u00e9 cest\u011b mezi Mikulovem a\u00a0Brnem poc\u00edtilo za t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky \u00fatrapy, jeho neut\u011b\u0161en\u00fd stav s\u00a0pust\u00fdmi usedlostmi zachytil l\u00e1nov\u00fd rejst\u0159\u00edk z\u00a0roku 1671 [12] (obr. 1<\/em>). Podle Terezi\u00e1nsk\u00e9ho katastru bylo na katastru nejv\u011bt\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed orn\u00e9 p\u016fdy, d\u00e1le n\u00e1sledovaly louky a\u00a0pastviny, v\u00fdznamnou \u010d\u00e1st pozemk\u016f tvo\u0159ily zde vinohrady. Na mikulovsk\u00e9m panstv\u00ed byla stanovena robota v\u00a0t\u00fddnu na 1\u00a0den pro sedl\u00e1ky s\u00a0ko\u0148mi, men\u0161\u00ed vlastn\u00edci p\u016fdy m\u011bli stanovenu p\u011b\u0161\u00ed robotu na v\u00edce dn\u00ed [13]. V\u00a0roce 1791 bylo v\u00a0m\u011bste\u010dku napo\u010d\u00edt\u00e1no 78 dom\u016f a\u00a0408 obyvatel. Hlavn\u00ed dopravn\u00ed cesta byla roku 1727 p\u0159estav\u011bna na c\u00edsa\u0159skou silnici na trase z\u00a0V\u00eddn\u011b do Brna, p\u0159es Dyji byl postaven d\u0159ev\u011bn\u00fd most v\u00a0roce 1754, p\u0159es rozs\u00e1hl\u00e9 z\u00e1topov\u00e9 \u00fazem\u00ed vedlo n\u011bkolik dal\u0161\u00edch most\u016f [14]. Hodnov\u011brn\u00e9 \u00fadaje uv\u00e1d\u00ed stabiln\u00ed katastr p\u0159ed polovinou 19.\u00a0stolet\u00ed, kdy m\u00edstn\u00ed klima bylo hodnoceno jako p\u0159im\u011b\u0159en\u011b m\u00edrn\u00e9 k\u00a0\u0159ece Dyji, pro ba\u017einy a\u00a0lesy v\u00a0okol\u00ed jako vlh\u010d\u00ed, ale nijak \u0161kodliv\u00e9 pro obyvatele a\u00a0zv\u00ed\u0159ectvo. \u017dilo zde roku 1840 celkem 588 obyvatel v\u00a085 domech. V\u00a0zam\u011bstn\u00e1n\u00ed zde p\u0159eva\u017eovalo zem\u011bd\u011blstv\u00ed, uv\u00e1d\u011bno je tak\u00e9 jen n\u011bkolik \u0159emesel pro m\u00edstn\u00ed pot\u0159ebu. Bylo zde napo\u010d\u00edt\u00e1no 52 kon\u00ed vyu\u017e\u00edvan\u00fdch v\u00a0zem\u011bd\u011blstv\u00ed i\u00a0k\u00a0v\u00fdd\u011ble\u010dn\u00e9mu povoznictv\u00ed. Chovan\u00fd dobytek byl dom\u00e1c\u00edho nebo ciz\u00edho p\u016fvodu, jako nap\u0159. ta\u017en\u00ed voli byli z\u00a0Uher. Podstatnou \u010d\u00e1st\u00ed katastru proch\u00e1zely toky t\u0159\u00ed uveden\u00fdch \u0159ek, jejich mal\u00fd sp\u00e1d a\u00a0n\u00edzk\u00e9 b\u0159ehy zp\u016fsobovaly \u010detn\u00e9 z\u00e1plavy, ustanoven\u00e9 komise z\u0159\u00edzen\u00e9 pro regulaci Dyje zde nemohly bez pat\u0159i\u010dn\u00fdch financ\u00ed vytvo\u0159it \u00fa\u010dinn\u00e1 ochrann\u00e1 opat\u0159en\u00ed. Katastrem obce i\u00a0Mu\u0161ovem proch\u00e1zela po\u0161tovn\u00ed silnice, udr\u017eovan\u00e1\u00a0s\u00a0mostem ve sj\u00edzdn\u00e9m stavu s\u00a0v\u00fdb\u011brem m\u00fdta. Nejbli\u017e\u0161\u00edm tr\u017en\u00edm m\u00edstem bylo m\u011bste\u010dko Doln\u00ed V\u011bstonice s\u00a0t\u00fddenn\u00edmi trhy. V\u00a0hospoda\u0159en\u00ed s\u00a0p\u016fdou byl zachov\u00e1v\u00e1n trojpoln\u00ed syst\u00e9m hospoda\u0159en\u00ed, slab\u011b se hnojilo a\u00a0m\u011blce oralo, jako jinde zde byly p\u0159ek\u00e1\u017ekou star\u00e9 zako\u0159en\u011bn\u00e9 zvyky a\u00a0mal\u00e1 zem\u011bd\u011blsk\u00e1 osv\u011bta. P\u0159ebytky v\u00fdp\u011bstk\u016f, zejm\u00e9na obil\u00ed, byly uplat\u0148ov\u00e1ny na trz\u00edch [15].<\/p>\n\"Smutny-1\"<\/a>\n

Obr. 1. Nov\u00e9 poustky polol\u00e1n\u00edk\u016f a\u00a0chalupn\u00edk\u016f s\u00a0poli po r. 1657, L\u00e1nov\u00fd rejst\u0159\u00edk Mikulovsk\u00e9ho panstv\u00ed z\u00a0r. 1673 (m\u011bste\u010dko Mu\u0161ov); D1, inv. \u010d. 138; reprofoto MZA v Brn\u011b
\nFig. 1. Lahn Register of Mikulov manor from 1673 (town Mu\u0161ov) (MRA in Brno)<\/h6>\n

Jak mo\u017eno zjistit z\u00a0uveden\u00fdch \u00fadaj\u016f po \u010dty\u0159i stalet\u00ed, st\u0159edobodem ka\u017ed\u00e9ho z\u00a0v\u00fd\u0161e uveden\u00fdch katastr\u016f byla \u0159eka, kter\u00e1 sv\u00fdm tokem a\u00a0v\u00fd\u0161kou hladiny po cel\u00fd rok ovliv\u0148ovala \u017eivot obyvatel a\u00a0jejich mo\u017enosti ob\u017eivy. Ve v\u0161ech p\u0159\u00edpadech uveden\u00e9 \u0159eky Dyje a\u00a0Svratka s\u00a0p\u0159\u00edtoky sice zp\u016fsobovaly povodn\u011b a\u00a0z\u00e1plavy, na druh\u00e9 stran\u011b ale poskytovaly u\u017eitkovou vodu, rozt\u00e1\u010dely kola ml\u00fdn\u016f a\u00a0pil a\u00a0poskytovaly mo\u017enosti rybolovu. P\u0159i srovn\u00e1n\u00ed zp\u016fsobu hospoda\u0159en\u00ed se r\u016fznil zp\u016fsob obd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed p\u016fdy B\u00edtova v\u00a0\u00fadol\u00ed \u0159eky Dyje a\u00a0Kn\u00edni\u010dek v\u00a0\u00fadol\u00ed \u0159eky Svratky na jedn\u00e9 stran\u011b a\u00a0Mu\u0161ova na Dyji v\u00a0n\u00ed\u017einat\u00e9 oblasti na stran\u011b druh\u00e9, kde ji\u017e byly p\u0159\u00edzniv\u011bj\u0161\u00ed p\u016fdn\u00ed a\u00a0klimatick\u00e9 podm\u00ednky pro zem\u011bd\u011blstv\u00ed, tak\u017ee v\u00fdnosy p\u011bstovan\u00fdch kultur byly lukrativn\u011bj\u0161\u00ed. Lep\u0161\u00edm mo\u017enostem tak\u00e9 odpov\u00eddaly pou\u017e\u00edvan\u00e9 n\u00e1stroje v\u00a0zem\u011bd\u011blstv\u00ed. Rovn\u011b\u017e zam\u011bstn\u00e1n\u00ed obyvatel se pon\u011bkud li\u0161ilo, i\u00a0kdy\u017e p\u0159ev\u00e1\u017en\u00e1 v\u011bt\u0161ina pracovala v\u00a0zem\u011bd\u011blstv\u00ed, u\u00a0Kn\u00edni\u010dek je mo\u017eno zjistit, \u017ee \u010d\u00e1st obyvatel nevlastn\u00edc\u00edch p\u016fdu nal\u00e9zala pr\u00e1ci v\u00a0brn\u011bnsk\u00fdch tov\u00e1rn\u00edch podnic\u00edch ji\u017e p\u0159ed polovinou 19. stolet\u00ed.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

The period deals with the long development period, which later flooded the municipalities in accordance with the development of the Moravian countryside from the early modern period to the beginnings of the formation of civil society, the life of the inhabitants influenced the serfdom, the subservience, the robot work and the supremacy of the owners of the estate. <\/p>\n","protected":false},"author":8,"featured_media":3994,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[2],"tags":[1354,1355,1004,1005,1003],"coauthors":[945],"class_list":["post-4122","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-from-the-world-of-water-management","tag-bitov-en","tag-kninicky-en","tag-mid-15th-to-mid-19th-century","tag-obsolete-forms-of-farming-in-agriculture","tag-overview-of-the-owners-of-bitov"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4122","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/8"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4122"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4122\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":30423,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4122\/revisions\/30423"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3994"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4122"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4122"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4122"},{"taxonomy":"author","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/coauthors?post=4122"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}