{"id":3157,"date":"2017-02-10T07:44:44","date_gmt":"2017-02-10T07:44:44","guid":{"rendered":"http:\/\/www.vtei.cz\/?p=3157"},"modified":"2024-07-16T11:56:22","modified_gmt":"2024-07-16T10:56:22","slug":"the-importance-of-catchment-characteristics-in-terms-of-intensive-erosion-runoff-formation-threat-level","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/2017\/02\/the-importance-of-catchment-characteristics-in-terms-of-intensive-erosion-runoff-formation-threat-level\/","title":{"rendered":"The importance of catchment characteristics in terms of intensive erosion runoff formation threat level"},"content":{"rendered":"

<\/i> This article is available in Czech only. For translation or more information on this topic, please contact author.<\/h4>\n

 <\/p>\n

Souhrn<\/h2>\n

Prost\u0159ednictv\u00edm modelu WaTEM\/SEDEM byla modelov\u00e1na erozn\u00ed ohro\u017eenost obc\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky. V\u00a0okol\u00ed ohro\u017een\u00fdch obc\u00ed bylo vyhled\u00e1no 130\u2009000 kritick\u00fdch mikropovod\u00ed, kter\u00e1 byla n\u00e1sledn\u011b rozd\u011blena do p\u011bti kategori\u00ed podle m\u00edry hrozby vzniku intenzivn\u00edho erozn\u00edho odtoku. Modelov\u00e1n\u00ed poskytlo rozs\u00e1hlou datab\u00e1zi t\u00e9m\u011b\u0159 130 tis\u00edc mikropovod\u00ed s\u00a0rizikov\u00fdmi uz\u00e1v\u011brov\u00fdmi profily z\u00a0hlediska produkce sedimentu, klasifikovan\u00fdmi do t\u0159\u00edd jednak podle m\u00edry hrozby transportu sedimentu, jednak podle rizika vzniku \u0161kod v\u00a0intravil\u00e1nu obc\u00ed. Unik\u00e1tn\u00ed datov\u00e1 sada byla pot\u00e9 vyu\u017eita k\u00a0anal\u00fdze, jej\u00edm\u017e c\u00edlem je odpov\u011bd\u011bt na n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed ot\u00e1zky. Jak vypad\u00e1 pr\u016fm\u011brn\u00e9 povod\u00ed produkuj\u00edc\u00ed nebezpe\u010dn\u00e9 hodnoty smyvu? Kter\u00e9 jsou kl\u00ed\u010dov\u00e9 parametry pro produkci splavenin a\u00a0jejich transport plo\u0161n\u00fdm a\u00a0soust\u0159ed\u011bn\u00fdm odtokem? Je mo\u017eno spolehliv\u011b identifikovat rizikov\u00fd bod a\u00a0zdrojovou plochu (d\u00edl\u010d\u00ed povod\u00ed) pomoc\u00ed jednoduch\u00fdch metod na z\u00e1klad\u011b v\u0161eobecn\u011b dostupn\u00fdch parametr\u016f? Anal\u00fdza byla zam\u011b\u0159en\u00e1 na v\u00fdznam 11 faktor\u016f popisuj\u00edc\u00edch vyu\u017eit\u00ed \u00fazem\u00ed, morfologick\u00e9 a\u00a0morfometrick\u00e9 charakteristiky povod\u00ed a\u00a0p\u016fdn\u00ed a\u00a0sr\u00e1\u017ekov\u00e9 charakteristiky z\u00a0hlediska jejich vlivu na m\u00edru rizika vzniku erozn\u00edho odtoku. Jako rizikov\u00e1 se ukazuj\u00ed velk\u00e1 povod\u00ed konvergentn\u00edho tvaru s\u00a0v\u00fdrazn\u00fdm sklonem v\u00a0m\u00edstech v\u00a0okol\u00ed uz\u00e1v\u011brov\u00e9ho profilu.<\/p>\n

\u00davod<\/h2>\n

Eroze p\u016fdy a\u00a0transport splavenin po p\u0159\u00edvalov\u00fdch sr\u00e1\u017ek\u00e1ch jsou celosv\u011btov\u00fdm probl\u00e9mem, kter\u00fd m\u00e1 za n\u00e1sledek naru\u0161en\u00ed zdroj\u016f v\u00a0krajin\u011b (zhor\u0161en\u00ed kvality orn\u00e9 p\u016fdy a\u00a0vodn\u00edch zdroj\u016f). Z\u00e1rove\u0148 m\u016f\u017ee zp\u016fsobit rozs\u00e1hl\u00e9 \u0161kody na infrastruktu\u0159e obc\u00ed a\u00a0dokonce p\u0159\u00edmo ohro\u017eovat \u017eivoty jejich obyvatel [1]. Ve t\u0159etin\u011b \u010dlensk\u00fdch st\u00e1t\u016f OECD je v\u00edce ne\u017e 20\u00a0% zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u016fdy ohro\u017eeno st\u0159edn\u00ed a\u017e intenzivn\u00ed eroz\u00ed [2]. Na \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky je v\u00a0d\u016fsledku kolektivizace a\u00a0intenzifikace zem\u011bd\u011blstv\u00ed eroz\u00ed ohro\u017eeno nejm\u00e9n\u011b 50\u00a0% zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u016fdy [3]. Vodn\u00ed toky jsou pak n\u00e1sledn\u011b ohro\u017eeny transportem splavenin. To se projevuje nejen degradac\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u016fdy, vodn\u00edch tok\u016f a\u00a0n\u00e1dr\u017e\u00ed, ale tak\u00e9 zan\u00e1\u0161en\u00edm obc\u00ed a\u00a0po\u0161kozen\u00edm infrastruktury.<\/p>\n

S\u00a0c\u00edlem navrhnout koncep\u010dn\u00ed postupy pro hodnocen\u00ed a\u00a0klasifikaci rizikov\u00fdch lokalit ohro\u017een\u00fdch eroz\u00ed p\u016fdy a\u00a0transportem splavenin byl v\u00a0letech 2012\u20132015 \u0159e\u0161en projekt s\u00a0n\u00e1zvem Erozn\u00ed smyv\u00a0\u2013 zv\u00fd\u0161en\u00e9 riziko ohro\u017een\u00ed obyvatel a\u00a0jakosti vody v\u00a0souvislosti s\u00a0o\u010dek\u00e1vanou zm\u011bnou klimatu (projekt Ministerstva vnitra \u010cR s\u00a0\u010d\u00edslem VG20122015092).<\/p>\n

St\u011b\u017eejn\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed projektu bylo ur\u010den\u00ed kritick\u00fdch bod\u016f na \u00fazem\u00ed cel\u00e9 \u010cesk\u00e9 republiky, kde eroze p\u016fdy a\u00a0transport splavenin ohro\u017euje objekty v\u00a0obc\u00edch, s\u00eddeln\u00ed infrastrukturu, vodn\u00ed zdroje, vodn\u00ed \u00fatvary vyu\u017e\u00edvan\u00e9 k\u00a0rekreaci a\u00a0dal\u0161\u00ed objekty vy\u017eaduj\u00edc\u00ed ochranu. A\u00a0to v\u0161e jak pro sou\u010dasn\u00e9 podm\u00ednky, tak i\u00a0pro podm\u00ednky o\u010dek\u00e1van\u00e9 zm\u011bny klimatu. V\u00fdsledkem je soubor t\u00e9m\u011b\u0159 130\u2009000 lokalit, kter\u00e9 byly ur\u010deny jako potenci\u00e1ln\u011b rizikov\u00e9 s\u00a0r\u016fznou m\u00edrou nebezpe\u010d\u00ed ohro\u017een\u00ed erozn\u00edmi splaveninami. Po kalibraci na rozs\u00e1hl\u00fdch modelov\u00fdch oblastech byl pro cel\u00e9 \u00fazem\u00ed \u010cR k\u00a0v\u00fdb\u011bru rizikov\u00fdch lokalit vyu\u017eit simula\u010dn\u00ed model WaTEM\/SEDEM.<\/p>\n\"\"<\/a>\n

Obr.\u00a01. Riziko erozn\u00edho smyvu v\u00a0sou\u010dasn\u00fdch klimatick\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch bez aplikace opat\u0159en\u00ed\u00a0\u2013 v\u00fdstup webov\u00e9 aplikace [4]
\nFig. 1. Current erosion transport risk level\u00a0\u2013 output from web application [4]<\/h6>\n\"\"<\/a>\n
Obr.\u00a02. Riziko erozn\u00edho smyvu v\u00a0sou\u010dasn\u00fdch klimatick\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch p\u0159i trval\u00e9m zatravn\u011bn\u00ed\u00a0\u2013 v\u00fdstup webov\u00e9 aplikace [4]
\nFig. 2. Erosion transport risk level\u00a0\u2013 arable land converted into grassland\u00a0\u2013 output from web application [4]<\/h6>\n

Rizikov\u00e9 lokality i\u00a0\u00fa\u010dinnost mo\u017en\u00fdch adapta\u010dn\u00edch opat\u0159en\u00ed (obr.\u00a01<\/em> a\u00a02<\/em>) jsou prezentov\u00e1ny formou mapov\u00e9ho port\u00e1lu a\u00a0interaktivn\u00ed webov\u00e9 aplikace [4] na str\u00e1nk\u00e1ch Hydroekologick\u00e9ho informa\u010dn\u00edho syst\u00e9mu V\u00daV TGM (http:\/\/www.heis.vuv.cz\/).<\/p>\n

Riziko vzniku intenzivn\u00edho erozn\u00edho odtoku je ovlivn\u011bno \u0159adou faktor\u016f. Hlavn\u00ed z\u00a0nich jsou zahrnuty v\u00a0empirick\u00e9 metod\u011b\u00a0v\u00fdpo\u010dtu erozn\u00edho smyvu\u00a0\u2013 Univerz\u00e1ln\u00ed rovnic\u00ed ztr\u00e1ty p\u016fdy [5], kter\u00e1 je rovn\u011b\u017e z\u00e1kladem zvolen\u00e9ho erozn\u00edho modelu WaTEM\/SEDEM [6]. Pro rozs\u00e1hl\u00e1 \u00fazem\u00ed je v\u0161ak modelov\u00e1n\u00ed \u010dasov\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00e9 a\u00a0z\u00edsk\u00e1n\u00ed vhodn\u00fdch datov\u00fdch podklad\u016f m\u016f\u017ee vy\u017eadovat zna\u010dn\u00e9 finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky. Proto byla s\u00a0vyu\u017eit\u00edm v\u00fdstupn\u00ed datab\u00e1ze v\u0161ech kritick\u00fdch bod\u016f na \u00fazem\u00ed \u010cR n\u00e1sledn\u011b provedena dopl\u0148uj\u00edc\u00ed anal\u00fdza, jej\u00edm\u017e c\u00edlem bylo posoudit vliv jednotliv\u00fdch vybran\u00fdch charakteristik povod\u00ed na m\u00edru ohro\u017eenosti lokality a\u00a0zjistit zda je mo\u017en\u00e9 ur\u010dit parametry, kter\u00e9 jsou kl\u00ed\u010dov\u00e9 pro produkci a\u00a0transport splavenin.<\/p>\n

D\u00e1le prok\u00e1zat zda a\u00a0jak spolehliv\u011b je mo\u017en\u00e9 na z\u00e1klad\u011b v\u0161eobecn\u011b dostupn\u00fdch parametr\u016f identifikovat rizikov\u00e9 povod\u00ed. Tento p\u0159\u00edstup pak m\u016f\u017ee b\u00fdt vyu\u017eit pro zjednodu\u0161en\u00ed postupu v\u00a0r\u00e1mci protierozn\u00ed ochrany obc\u00ed. Lokality ur\u010den\u00e9 zjednodu\u0161en\u00fdm postupem na z\u00e1klad\u011b kombinace vybran\u00fdch rizikov\u00fdch charakteristik je mo\u017en\u00e9 n\u00e1sledn\u011b modelovat s\u00a0v\u011bt\u0161\u00ed podrobnost\u00ed, ne\u017e umo\u017e\u0148uje genereln\u00ed modelov\u00e1n\u00ed rozs\u00e1hl\u00fdch \u00fazem\u00ed.<\/p>\n

Liter\u00e1rn\u00ed p\u0159ehled<\/h2>\n

Chceme\u00ad\u00ad\u00ad\u2011li modelovat a\u00a0n\u00e1sledn\u011b vyhodnotit m\u00edru ohro\u017een\u00ed dan\u00e9 lokality z\u00a0hlediska intenzivn\u00edho erozn\u00edho odtoku, je mo\u017en\u00e9 vyu\u017e\u00edt n\u011bkter\u00e9ho z\u00a0erozn\u00edch a\u00a0transportn\u00edch model\u016f pro ur\u010den\u00ed ztr\u00e1ty p\u016fdy, resp. intenzity eroze na pozemku nebo v\u00a0\u0159e\u0161en\u00e9m povod\u00ed. Obecn\u011b lze modely rozd\u011blit na empirick\u00e9\/statistick\u00e9, konceptu\u00e1ln\u00ed a\u00a0fyzik\u00e1ln\u00ed [7]. Jednotliv\u00e9 modely se vz\u00e1jemn\u011b li\u0161\u00ed po\u017eadovanou kvalitou a\u00a0mno\u017estv\u00edm vstup\u016f na jedn\u00e9 stran\u011b a\u00a0v\u00fdslednou kvalitou a\u00a0reprezentativnost\u00ed poskytovan\u00fdch v\u00fdsledk\u016f na stran\u011b druh\u00e9.<\/p>\n

Pro ur\u010den\u00ed erozn\u00edho rizika v\u00a0rozs\u00e1hl\u00fdch \u00fazem\u00edch jsou nej\u010dast\u011bji vyu\u017e\u00edv\u00e1ny empirick\u00e9 modely zalo\u017een\u00e9 na principu Univerz\u00e1ln\u00ed rovnice ztr\u00e1ty p\u016fdy (USLE), kter\u00e1 stanovuje dlouhodobou pr\u016fm\u011brnou ztr\u00e1tu p\u016fdy v\u00a0povod\u00ed zp\u016fsobenou plo\u0161nou eroz\u00ed [5, 8, 9]. Jedn\u00edm z\u00a0takov\u00fdch model\u016f je prostorov\u011b distribuovan\u00fd model WaTEM\/SEDEM [6, 10, 11]. Ten poskytuje dostate\u010dn\u011b p\u0159esn\u00fd odhad intenzity eroze a\u00a0transportovan\u00e9ho mno\u017estv\u00ed erodovan\u00e9ho materi\u00e1lu na z\u00e1klad\u011b pom\u011brn\u011b n\u00edzk\u00e9ho po\u010dtu vstupn\u00edch dat [12]. Model byl v\u00a0minulosti rovn\u011b\u017e intenzivn\u011b testov\u00e1n a\u00a0aplikov\u00e1n pro ur\u010dov\u00e1n\u00ed transportu splavenin a\u00a0zan\u00e1\u0161en\u00ed n\u00e1dr\u017e\u00ed v\u00a0podm\u00ednk\u00e1ch \u010cesk\u00e9 republiky [13\u201316].<\/p>\n

M\u00edra hrozby intenzivn\u00edho erozn\u00edho odtoku v\u00a0jednotliv\u00fdch lokalit\u00e1ch je v\u00fdznamn\u011b z\u00e1visl\u00e1 na \u0159ad\u011b faktor\u016f [17], kter\u00e9 maj\u00ed vliv na pr\u016fb\u011bh sr\u00e1\u017eko\u00ad\u2011odtokov\u00e9 ud\u00e1losti. Tyto charakteristiky lze rozd\u011blit do n\u011bkolika skupin\u00a0\u2013 morfologick\u00e9, morfometrick\u00e9, vyu\u017eit\u00ed \u00fazem\u00ed (p\u0159\u00edtomnost a\u00a0stav vegetace) a\u00a0klimatick\u00e9 (p\u0159edev\u0161\u00edm kvalita p\u016fdy a\u00a0charakteristika sr\u00e1\u017eek).<\/p>\n

Nej\u010dast\u011bji sledovanou morfologickou charakteristikou z\u00a0hlediska vlivu na vznik a\u00a0intenzitu eroze je sklon, kter\u00fd se ukazuje jako z\u00e1sadn\u00ed z\u00a0hlediska p\u0159echodu od naru\u0161en\u00ed p\u016fdn\u00edho povrchu k\u00a0transportu erodovan\u00fdch \u010d\u00e1stic po svahu dol\u016f [18]. Velikost sklonu pozemku \u010di povod\u00ed m\u00e1 velk\u00fd v\u00fdznam z\u00a0hlediska \u00fa\u010dinnosti n\u011bkter\u00fdch protierozn\u00edch opat\u0159en\u00ed [19]. Sklon povod\u00ed je v\u00fdznamn\u011b spjat s\u00a0vyu\u017eit\u00edm \u00fazem\u00ed [20]. Pozemky s\u00a0vy\u0161\u0161\u00edm sklonem, kter\u00e9 jsou n\u00e1chyln\u011bj\u0161\u00ed ke vzniku intenzivn\u00ed eroze, jsou \u010dasto vyu\u017e\u00edv\u00e1ny zp\u016fsobem, kter\u00fd naopak riziko eroze sni\u017euje (vegeta\u010dn\u00ed kryt s\u00a0vy\u0161\u0161\u00edm p\u016fdo\u00adochrann\u00fdm \u00fa\u010dinkem). Z\u00a0tohoto d\u016fvodu pak m\u016f\u017ee paradoxn\u011b doch\u00e1zek k\u00a0v\u011bt\u0161\u00edm erozn\u00edm \u0161kod\u00e1m na pozemc\u00edch, kde nen\u00ed sklon p\u0159\u00edli\u0161 vysok\u00fd. V\u00a0takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b roste vliv d\u00e9lky svahu a\u00a0morfologie \u00fazem\u00ed.<\/p>\n

Pro popis pr\u016fb\u011bhu sr\u00e1\u017eko\u00ad\u2011odtokov\u00fdch, erozn\u00edch a\u00a0transportn\u00edch proces\u016f v\u00a0z\u00e1jmov\u00e9m \u00fazem\u00ed jsou v\u00fdznamn\u00e9 morfometrick\u00e9 parametry. Z\u00a0nich pak p\u0159edev\u0161\u00edm tvar povod\u00ed a\u00a0p\u0159eva\u017euj\u00edc\u00ed tvar svah\u016f (konvergentn\u00ed\/divergentn\u00ed, konvexn\u00ed\/konk\u00e1vn\u00ed). Vliv tvaru povod\u00ed vyj\u00e1d\u0159en\u00fd specifickou \u0161\u00ed\u0159kou povod\u00ed (plocha\/d\u00e9lka povod\u00ed), plan\u00e1rn\u00ed k\u0159ivost\u00ed (vyjad\u0159uj\u00edc\u00ed konvergenci\/divergenci svahu), profilovou k\u0159ivost\u00ed (vyjad\u0159uj\u00edc\u00ed konvexnost\/konk\u00e1vnost svahu), indexy vyjad\u0159uj\u00edc\u00ed hydrologick\u00e9 chov\u00e1n\u00ed povod\u00ed a\u00a0n\u00e1chylnost na erozi a\u00a0dal\u0161\u00ed morfometrick\u00e9 parametry na riziko a\u00a0formu erozn\u00ed ud\u00e1losti jsou posuzov\u00e1ny v\u00a0\u0159ad\u011b studi\u00ed [21\u201326].<\/p>\n

Vyu\u017eit\u00ed \u00fazem\u00ed i\u00a0zp\u016fsob hospoda\u0159en\u00ed hraje z\u00a0hlediska ochrany p\u0159ed intenzivn\u00edm erozn\u00edm odtokem v\u00fdznamnou roli. B\u011bhem sledov\u00e1n\u00ed vzniku povrchov\u00e9ho odtoku v\u00a0d\u016fsledk\u016f re\u00e1ln\u00fdch sr\u00e1\u017eek byl zji\u0161t\u011bn p\u0159\u00edm\u00fd vztah mezi vegeta\u010dn\u00edm krytem a\u00a0objemem povrchov\u00e9ho odtoku. P\u0159i zv\u00fd\u0161en\u00ed vegeta\u010dn\u00edho krytu dojde ke sn\u00ed\u017een\u00ed odtoku i\u00a0transportovan\u00e9ho materi\u00e1lu. V\u00fdznamn\u00fd vliv p\u0159\u00edtomnosti a\u00a0stavu vegetace na intenzitu eroze byl prok\u00e1z\u00e1n i\u00a0v\u00a0\u010cesk\u00e9 republice v\u00a0r\u00e1mci experiment\u00e1ln\u00edho v\u00fdzkumu [27].<\/p>\n

Morfologick\u00e9 a\u00a0morfometrick\u00e9 parametry, p\u0159\u00edtomnost a\u00a0stav vegetace spolu s\u00a0p\u016fdn\u00edmi vlastnostmi, intenzitou a\u00a0\u010detnost\u00ed sr\u00e1\u017eek v\u00fdznamn\u011b ovliv\u0148uj\u00ed vznik a\u00a0pr\u016fb\u011bh sr\u00e1\u017eko\u00ad\u2011odtokov\u00fdch a\u00a0n\u00e1sledn\u011b erozn\u00edch epizod. Jednotliv\u00e9 charakteristiky a\u00a0vlastnosti povod\u00ed se vz\u00e1jemn\u011b ovliv\u0148uj\u00ed a\u00a0spoluur\u010duj\u00ed v\u00fdslednou m\u00edru ohro\u017eenosti dan\u00e9 lokality z\u00a0hlediska vzniku intenzivn\u00edho erozn\u00edho odtoku.<\/p>\n

Metodika<\/h2>\n

WaTEM\/SEDEM<\/h3>\n

WaTEM\/SEDEM je erozn\u00ed a\u00a0transportn\u00ed model, kter\u00fd je postaven\u00fd na z\u00e1kladu Revidovan\u00e1 univerz\u00e1ln\u00ed rovnice ztr\u00e1ty p\u016fdy (RUSLE) [8].<\/p>\n\"\"<\/a>\n\n\n\n\n\n\n\n\n
kde<\/td>\nA<\/em><\/td>\nje<\/td>\npr\u016fm\u011brn\u00e1 ztr\u00e1ta p\u016fdy [t\u00b7ha-1<\/sup>\u00b7 rok-1<\/sup>],<\/td>\n<\/tr>\n
<\/td>\nR\u00a0<\/em><\/td>\n<\/td>\nfaktor erozn\u00ed \u00fa\u010dinnosti de\u0161t\u011bm [MJ\u00b7ha-1<\/sup>\u00b7cm\u00b7h-1<\/sup>],<\/td>\n<\/tr>\n
<\/td>\nK\u00a0<\/em><\/td>\n<\/td>\nfaktor erodibility p\u016fdy [t\u00b7h\u00b7MJ-1<\/sup>\u00b7cm-1<\/sup>],<\/td>\n<\/tr>\n
<\/td>\nLS<\/em><\/td>\n<\/td>\ntopografick\u00fd faktor [-],<\/td>\n<\/tr>\n
<\/td>\nC<\/em><\/td>\n<\/td>\nochrann\u00fd \u00fa\u010dinek vegetace\u00a0[-],<\/td>\n<\/tr>\n
<\/td>\nP\u00a0<\/em><\/td>\n<\/td>\nfaktor protierozn\u00edch opat\u0159en\u00ed [-].<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

Model vyu\u017e\u00edv\u00e1 tzv.\u00a0Multiple Flow algoritmus d\u011blen\u00ed odtoku [9]. Byla vyu\u017eita \u010d\u00e1st modelu, kter\u00e1 prov\u00e1d\u00ed distribuovan\u00fd v\u00fdpo\u010det ztr\u00e1ty p\u016fdy a\u00a0transportu sedimentu (bez vyu\u017eit\u00ed transportu sedimentu \u0159\u00ed\u010dn\u00ed s\u00edt\u00ed nebo akumulace ve vodn\u00edch n\u00e1dr\u017e\u00edch). \u0158\u00ed\u010dn\u00ed s\u00ed\u0165 a\u00a0vodn\u00ed n\u00e1dr\u017ee byly do v\u00fdpo\u010dtu zahrnuty v\u00a0r\u00e1mci vyu\u017eit\u00ed \u00fazem\u00ed jako plocha, kter\u00e1 negeneruje povrchov\u00fd odtok ani erozn\u00ed smyv, naopak erozn\u00ed odtok vstupuj\u00edc\u00ed do t\u011bchto ploch je zde ukon\u010den a\u00a0nepropaguje se d\u00e1le do plochy povod\u00ed.<\/p>\n

Model na rozd\u00edl od GIS p\u0159\u00edstupu v\u00fdpo\u010dtu pomoc\u00ed RUSLE po\u010d\u00edt\u00e1 v\u00a0ka\u017ed\u00e9m elementu transportn\u00ed kapacitu (TC) a\u00a0na jej\u00edm z\u00e1klad\u011b eroduje nebo sedimentuje v\u00a0dan\u00e9m \u00fazem\u00ed.<\/p>\n\"\"<\/a>\n\n\n\n\n\n
kde<\/td>\n\u00a0T<\/em><\/td>\nje<\/td>\ntransportn\u00ed kapacita [t\u00b7ha-1<\/sup>\u00b7m-1<\/sup>],<\/td>\n<\/tr>\n
<\/td>\nKTC<\/sub><\/em><\/td>\n<\/td>\nkoeficient transportn\u00ed kapacity [m],<\/td>\n<\/tr>\n
<\/td>\nEprill\u00a0<\/sub><\/em><\/td>\n<\/td>\npotenci\u00e1l vzniku r\u00fdhov\u00e9 eroze [t\u00b7ha-1<\/sup>\u00b7rok-1<\/sup>].<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

Datov\u00e9 podklady<\/h3>\n

Datov\u00e9 podklady pro v\u00fdpo\u010det vych\u00e1z\u00ed z\u00a0po\u017eadavk\u016f v\u00fdpo\u010detn\u00edho modelu (RUSLE jako sou\u010d\u00e1st modelu WaTEM\/SEDEM). Data byla vyu\u017eita k\u00a0zji\u0161t\u011bn\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch charakteristik.<\/p>\n

Distribuovan\u00e9 hodnoty R faktoru v\u00a0rozli\u0161en\u00ed 1\u2008km pro modelovan\u00e9 \u00fazem\u00ed byly odvozeny Hanelem [28]. Mapa R faktoru byla vypo\u010dtena podle p\u016fvodn\u00ed Wischmeierovy metodiky zpracov\u00e1n\u00edm ombrometrick\u00fdch dat z\u00a096 m\u011brn\u00fdch stanic pro \u010dasov\u00e9 obdob\u00ed 1989\u20132003. Byly vybr\u00e1ny sr\u00e1\u017ekov\u00e9 ud\u00e1losti p\u0159esahuj\u00edc\u00ed \u00fahrn 12,5\u2008mm, kter\u00e9 z\u00e1rove\u0148 dosahuj\u00ed maxim\u00e1ln\u00ed intensity vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e 6\u2008mm za 10\u00a0minut. Pro ur\u010den\u00ed kinetick\u00e9 energie sr\u00e1\u017eky byla vyu\u017eita nov\u011bj\u0161\u00ed metoda [29]. Pr\u016fm\u011brn\u00e1 hodnota R faktoru v\u00a0\u010cesk\u00e9 republice je 64 [MJ\u00b7ha-1<\/sup>\u00b7cm\u00b7h-1<\/sup>]. Data t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se vyu\u017eit\u00ed \u00fazem\u00ed vych\u00e1z\u00ed z\u00a0dat Z\u00e1kladn\u00ed b\u00e1ze geografick\u00fdch dat \u010cesk\u00e9 republiky (ZABAGED) v\u00a0kombinaci s\u00a0daty Ve\u0159ejn\u00e9ho registru p\u016fdy (LPIS, m\u011b\u0159\u00edtko 1 : 10\u2009000). \u0158e\u0161en\u00e9 \u00fazem\u00ed bylo rozd\u011bleno do z\u00e1kladn\u00edch kategori\u00ed vyu\u017eit\u00ed \u00fazem\u00ed (orn\u00e1 p\u016fda, trvale travnat\u00fd porost, les\u00a0atd.). Byly uva\u017eov\u00e1ny obvykl\u00e9 hodnoty C faktoru v\u00a0\u010cesk\u00e9 republice pro jednotliv\u00e9 kategorie landuse [30]. Hodnota C faktoru pro ornou p\u016fdu byla ur\u010dena jako pr\u016fm\u011brn\u00e1 hodnota podle osevn\u00edho postupu [31] v\u00a0ka\u017ed\u00e9m okrese \u010cR v\u00a0obdob\u00ed 1995\u20132001. Digit\u00e1ln\u00ed model ter\u00e9nu (DMT), kter\u00fd vznikl interpolac\u00ed z\u00a0vrstevnic (v\u00fd\u0161kov\u00fd krok 2\u2008m, 1 : 10\u2009000) byl vyu\u017eit pro odvozen\u00ed LS faktoru. Bezodtokov\u00e1 m\u00edsta byla o\u0161et\u0159ena v\u00a0r\u00e1mci programu ArcGIS. V\u00fdsledn\u00fd DMT m\u00e1 rozli\u0161en\u00ed 10\u2008m. Hodnoty K\u00a0faktoru byly ur\u010deny podle n\u00e1rodn\u00ed metodiky [32]. Vstupn\u00edmi podklady byly mapy bonitovan\u00fdch p\u016fdn\u011b ekologick\u00fdch jednotek (BPEJ, 1 : 5\u2009000). V\u0161echny datov\u00e9 vstupy pro v\u00fdpo\u010detn\u00ed model WaTEM\/SEDEM byly p\u0159evedeny do rastrov\u00e9ho form\u00e1tu Idrisi (.rst) s\u00a0rozli\u0161en\u00edm 10\u2008m, kter\u00e9 odpov\u00edd\u00e1 rozli\u0161en\u00ed DMT.<\/p>\n

Kritick\u00e9 body, ur\u010den\u00ed kategorie hrozby<\/h3>\n

V\u00a0r\u00e1mci projektu, jeho\u017e c\u00edlem bylo ur\u010dit m\u00edru ohro\u017eenosti intravil\u00e1nu obc\u00ed intenzivn\u00edm erozn\u00edm odtokem, byly na \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky ur\u010deny tzv.\u00a0kritick\u00e9 body\u00a0\u2013 m\u00edsta na okraji intravil\u00e1nu obc\u00ed, kde lze o\u010dek\u00e1vat vstup v\u00fdznamn\u00e9ho mno\u017estv\u00ed erozn\u00edho odtoku spojen\u00e9ho s\u00a0transportem erozn\u00edch splavenin do obce.<\/p>\n

Pomoc\u00ed modelu WaTEM\/SEDEM byla modelov\u00e1na eroze a\u00a0transport sedimentu na cel\u00e9m \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky. C\u00edlem bylo na z\u00e1klad\u011b v\u00fdstup\u016f z\u00a0modelu jednotliv\u00fdm kritick\u00fdm bod\u016fm, resp. jejich povod\u00edm p\u0159i\u0159adit v\u00fdznamnost hrozby transportu sedimentu do intravil\u00e1nu.<\/p>\n

Pro spr\u00e1vn\u00e9 nastaven\u00ed hranic p\u011bti kategori\u00ed hrozby (mno\u017estv\u00ed erozn\u00edch splavenin vstupuj\u00edc\u00edch do intravil\u00e1nu) byla vybr\u00e1na t\u0159i testovac\u00ed povod\u00ed, ve kter\u00fdch bylo provedeno ter\u00e9nn\u00ed \u0161et\u0159en\u00ed, b\u011bhem kter\u00e9ho byla kritick\u00fdm povod\u00edm p\u0159i\u0159azena skute\u010dn\u00e1 kategorie hrozby (1\u20135) z\u00a0hlediska erozn\u00edho odtoku. V\u00fdsledky tohoto \u0161et\u0159en\u00ed byly konfrontov\u00e1ny s\u00a0vypo\u010dten\u00fdmi charakteristikami kritick\u00fdch povod\u00ed za \u00fa\u010delem nalezen\u00ed vhodn\u00e9ho parametru pro rozd\u011blen\u00ed kritick\u00fdch povod\u00ed do kategori\u00ed hrozby.<\/p>\n

Jako nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed pro popis hrozby transportu erozn\u00edch splavenin fluvi\u00e1ln\u00edm odtokem do intravil\u00e1nu byl vybr\u00e1n parametr Inflow (celkov\u00e9 mno\u017estv\u00ed sedimentu vstupuj\u00edc\u00ed do z\u00f3ny v\u00a0okruhu 100\u2008m od kritick\u00e9ho bodu [t.rok-1<\/sup>]).<\/p>\n

Tabulka 1. Hodnoty parametru Inflow a\u00a0po\u010det bod\u016f pro jednotliv\u00e9 kategorie hrozby
\nTable 1. Number of critical watersheds in five threat categories<\/h5>\n\"\"<\/a>\n

P\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9 rozlo\u017een\u00ed p\u011bti kategori\u00ed m\u00edry hrozby transportu sedimentu v\u00a0datab\u00e1zi v\u0161ech KB nen\u00ed rovnom\u011brn\u00e9. Kritick\u00e9 body za\u0159azen\u00e9 do nejvy\u0161\u0161\u00ed kategorie 5, resp. kategorie 4 se objevuj\u00ed s\u00a0v\u00fdrazn\u011b ni\u017e\u0161\u00ed \u010detnost\u00ed ne\u017e body v\u00a0kategorii 1, do kter\u00e9 jsou za\u0159azeny body s\u00a0velmi malou m\u00edrou rizika. Vzhledem k\u00a0log\u2011norm\u00e1ln\u00edmu rozlo\u017een\u00ed hodnot Inflow a\u00a0po\u017eadovan\u00e9mu logaritmick\u00e9mu pr\u016fb\u011bhu po\u010dtu povod\u00ed v\u00a0jednotliv\u00fdch kategori\u00edch hrozby byly nastaveny hrani\u010dn\u00ed hodnoty pro jednotliv\u00e9 kategorie (tabulka 1<\/em>).<\/p>\n

Posuzovan\u00e9 charakteristiky povod\u00ed<\/h3>\n

Pro ur\u010den\u00ed vlivu na riziko dan\u00e9ho povod\u00ed z\u00a0hlediska generov\u00e1n\u00ed odtoku vody se sedimentem byla posuzov\u00e1na n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed krit\u00e9ria:<\/p>\n