{"id":3143,"date":"2017-02-10T07:45:00","date_gmt":"2017-02-10T07:45:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.vtei.cz\/?p=3143"},"modified":"2024-07-16T11:57:29","modified_gmt":"2024-07-16T10:57:29","slug":"example-of-using-the-active-anti%c2%ad%e2%80%91abrasive-struction-double-willow-watling","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/2017\/02\/example-of-using-the-active-anti%c2%ad%e2%80%91abrasive-struction-double-willow-watling\/","title":{"rendered":"Example of using the active anti\u00ad\u2011abrasive struction \u2013 double willow watling"},"content":{"rendered":"<h4><i class=\"fa fa-exclamation-circle fa-3x pull-left\"><\/i> This article is available in Czech only. For translation or more information on this topic, please contact author.<\/h4>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<h2>Souhrn<\/h2>\n<p>\u010cl\u00e1nek \u0159e\u0161\u00ed problematiku stability b\u0159eh\u016f vodn\u00edch n\u00e1dr\u017e\u00ed s\u00a0rozvinutou b\u0159ehovou abraz\u00ed a\u00a0mo\u017enosti vyu\u017eit\u00ed aktivn\u00edch stabiliza\u010dn\u00edch prvk\u016f za pou\u017eit\u00ed zejm\u00e9na p\u0159\u00edrodn\u00edch materi\u00e1l\u016f. Problematika stability b\u0159eh\u016f je\u00a0demonstrov\u00e1na na p\u0159\u00edkladu vodn\u00edho d\u00edla Brno, konkr\u00e9tn\u011b v\u00a0oblasti Osada. Pr\u00e1v\u011b v\u00a0t\u00e9to \u010d\u00e1sti n\u00e1dr\u017ee se nejv\u00edce projevila rozvinut\u00e1 abrazn\u00ed \u010dinnost, kter\u00e1 se zde vyskytuje v\u00a0podob\u011b zna\u010dn\u00fdch abrazn\u00edch srub\u016f a\u00a0abrazn\u00ed plo\u0161iny. Dal\u0161\u00edm specifikem t\u00e9to lokality je stavebn\u00ed uz\u00e1v\u011bra\u00a0\u2013 tzn.\u00a0znemo\u017en\u011bn\u00ed jak\u00fdchkoliv z\u00e1sah\u016f do b\u0159eh\u016f. Z\u00a0hlediska zachov\u00e1n\u00ed takov\u00e9ho b\u0159ehu je vhodn\u00e9 pou\u017e\u00edt prvky aktivn\u00ed protiabrazn\u00ed ochrany.<\/p>\n<h2>\u00davod<\/h2>\n<p>Abraze je jednou ze z\u00e1kladn\u00edch forem p\u0159etv\u00e1\u0159en\u00ed b\u0159eh\u016f vodn\u00edch n\u00e1dr\u017e\u00ed. Do t\u011bchto forem d\u00e1le spadaj\u00ed sesuvy a\u00a0jin\u00e9 svahov\u00e9 pohyby, akumulace a\u00a0om\u00fdv\u00e1n\u00ed [1]. Jedn\u00e1 se o\u00a0plo\u0161n\u00e9 obru\u0161ov\u00e1n\u00ed dna a\u00a0b\u0159eh\u016f zp\u016fsoben\u00e9 pohybem vody s\u00a0n\u00e1sledn\u00fdm transportem a\u00a0ukl\u00e1d\u00e1n\u00edm erodovan\u00e9ho materi\u00e1lu do prostoru n\u00e1dr\u017ee [2]. Samotn\u00e1 abraze b\u00fdv\u00e1 definov\u00e1na jako proces mechanick\u00e9 destrukce hornin zp\u016fsoben\u00fd vlnobit\u00edm a\u00a0proud\u011bn\u00edm, co\u017e vede p\u0159i d\u00e9letrvaj\u00edc\u00ed \u00farovni hladiny v\u00a0n\u00e1dr\u017ei k\u00a0vytv\u00e1\u0159en\u00ed strm\u00e9ho p\u0159\u00edpadn\u011b svisl\u00e9ho abrazn\u00edho srubu. P\u0159i pat\u00e1ch abrazn\u00edho srubu dal\u0161\u00edm p\u016fsoben\u00edm pohybu vody doch\u00e1z\u00ed k\u00a0vyplavov\u00e1n\u00ed jemn\u00e9 frakce a\u00a0n\u00e1sledn\u011b a\u017e ke vzniku kaveren zasahuj\u00edc\u00edch do svahu. Takto vznikl\u00fd p\u0159evis se m\u016f\u017ee z\u0159\u00edtit [1].<\/p>\n<a href=\"http:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/Gernesova-1.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-3143];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"443\" class=\"alignnone size-full wp-image-3056 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/Gernesova-1.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/Gernesova-1.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/Gernesova-1-300x166.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/Gernesova-1-768x425.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/443;\" \/><\/a>\n<h6>Obr.\u00a01. Vodn\u00ed d\u00edlo Brno\u00a0\u2013 z\u00e1jmov\u00e1 lokalita<br \/>\nFig. 1. Brno dam reservoir\u00a0\u2013 location of interest<\/h6>\n<p>P\u00e1smo, kde se projevila abraze, b\u00fdv\u00e1 tvo\u0159eno abrazn\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed, kde se projevuje destruk\u010dn\u00ed \u010dinnost vln, a\u00a0\u010d\u00e1st\u00ed akumula\u010dn\u00ed, kam je abradovan\u00fd materi\u00e1l ukl\u00e1d\u00e1n [1]. Tento proces se v\u0161ak neprojevuje na v\u0161ech b\u0159ez\u00edch n\u00e1dr\u017e\u00ed, ale pouze v\u00a0m\u00edstech, kter\u00e1 jsou k\u00a0abrazi n\u00e1chyln\u00e1 [2].<\/p>\n<p>B\u0159ehov\u00e1 abraze se projevila i\u00a0na vodn\u00edm d\u00edle Brno (d\u00e1le jen VD Brno), konkr\u00e9tn\u011b v\u00a0rekrea\u010dn\u00ed oblasti Osada, kter\u00e1 se nach\u00e1z\u00ed na lev\u00e9m b\u0159ehu n\u00e1dr\u017ee. Jedn\u00e1 se o\u00a0oblast, kter\u00e1 je vlivem spolup\u016fsoben\u00ed n\u011bkolika faktor\u016f nejv\u00edce posti\u017eena b\u0159ehovou abraz\u00ed (faktory ovliv\u0148uj\u00edc\u00ed abrazi na VD Brno v\u00a0oblasti Osada: d\u00e9lka rozb\u011bhu v\u011btru, p\u0159eva\u017euj\u00edc\u00ed sm\u011br a\u00a0rychlost v\u011btru nad vodn\u00ed hladinou, geologick\u00e9 a\u00a0morfologick\u00e9 podm\u00ednky pob\u0159e\u017en\u00ed oblasti n\u00e1dr\u017ee a\u00a0vodn\u00ed doprava) (<em>obr.\u00a01<\/em>). B\u0159ehy v\u00a0t\u00e9to oblasti jsou neust\u00e1le rozru\u0161ov\u00e1ny v\u00a0celkov\u00e9 d\u00e9lce cca\u00a0250\u2008m. Abrazn\u00ed \u010dinnost se zde projevila ve form\u011b kolm\u00fdch abrazn\u00edch srub\u016f s\u00a0v\u00fd\u0161kou dosahuj\u00edc\u00ed a\u017e 5\u2008m a\u00a0abrazn\u00ed plo\u0161inou, kde je abradovan\u00fd materi\u00e1l d\u00e1le rozm\u00edl\u00e1n a\u00a0odplavov\u00e1n do prostoru n\u00e1dr\u017ee (<em>obr.\u00a02<\/em>). Takov\u00e9 projevy vodn\u00ed eroze mohou m\u00edt negativn\u00ed dopady jak na stabilitu r\u016fzn\u00fdch objekt\u016f nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v\u00a0t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti b\u0159ehu (chaty a\u00a0jin\u00e1 rekrea\u010dn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed v\u010detn\u011b komunikac\u00ed) a\u00a0ohro\u017een\u00ed samotn\u00fdch n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f \u010di rekreant\u016f, ale\u00a0tak\u00e9 doch\u00e1z\u00ed ke smyvu p\u016fdy do n\u00e1dr\u017ee, co\u017e vede k\u00a0jej\u00edmu zan\u00e1\u0161en\u00ed a\u00a0z\u00e1rove\u0148 ztr\u00e1t\u00e1m p\u016fdy [3, 4]. Nicm\u00e9n\u011b tyto \u00fatvary vznikl\u00e9 p\u0159edev\u0161\u00edm lidskou \u010dinnost\u00ed (vybudov\u00e1n\u00edm a\u00a0provozov\u00e1n\u00edm vodn\u00edho d\u00edla) v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b VD Brno podl\u00e9haj\u00ed ochran\u011b v\u00a0podob\u011b stavebn\u00ed uz\u00e1v\u011bry, kter\u00e1 m\u00e1 nejen chr\u00e1nit tento \u00fakaz, ale tak\u00e9 zachovat hn\u00edzdi\u0161t\u011b led\u0148\u00e1\u010dka \u0159\u00ed\u010dn\u00edho (<em>Alcedo attis, L.<\/em>), kter\u00fd hn\u00edzd\u00ed pr\u00e1v\u011b na kolm\u00fdch st\u011bn\u00e1ch abrazn\u00edch srub\u016f. Vlivem tedy stavebn\u00ed uz\u00e1v\u011bry nen\u00ed mo\u017en\u00e9 jakkoliv zasahovat do t\u011bchto b\u0159eh\u016f. Proto je velmi vhodn\u00e9 v\u00a0takov\u00e9 lokalit\u011b pou\u017e\u00edt aktivn\u00edch stabiliza\u010dn\u00edch prvk\u016f, kter\u00e9 jednak omez\u00ed rozplavov\u00e1n\u00ed b\u0159eh\u016f a\u00a0z\u00e1rove\u0148 zachovaj\u00ed b\u0159ehov\u00e9 struktury (biodiverzita v\u00e1zan\u00e1 na takov\u00fd typ b\u0159eh\u016f).<\/p>\n<h2>Materi\u00e1l a\u00a0metodika<\/h2>\n<p>V\u00a0oblasti Osada bylo navr\u017eeno a\u00a0n\u00e1sledn\u011b zrealizov\u00e1no n\u011bkolik typ\u016f prvk\u016f aktivn\u00ed protiabrazn\u00ed ochrany b\u0159eh\u016f, kter\u00e9 maj\u00ed za \u00fakol sn\u00ed\u017eit \u00fa\u010dinek dopadu vln\u011bn\u00ed vodn\u00ed hladiny a\u00a0n\u00e1sledn\u00e9ho rozvoje abrazn\u00ed \u010dinnosti na b\u0159ehy a\u00a0ochr\u00e1nit tak biotop \u017eivo\u010dich\u016f v\u00e1zan\u00fdch na kolm\u00e9 st\u011bny abrazn\u00edch srub\u016f. Krom\u011b aktivn\u00ed ochrany b\u0159eh\u016f m\u016f\u017ee b\u00fdt pou\u017eita i\u00a0pasivn\u00ed ochrana jako sou\u010d\u00e1st b\u0159ehov\u00e9ho zpevn\u011bn\u00ed. Pokud v\u0161ak vzniknou vlivem abraze vysok\u00e9 abrazn\u00ed sruby, pak je u\u017eit\u00ed pasivn\u00ed ochrany velmi n\u00e1kladn\u00e9.<\/p>\n<p>K\u00a0realizaci aktivn\u00edch ochrann\u00fdch prvk\u016f byly pou\u017eity biotechnick\u00e9 a\u00a0biologick\u00e9 konstrukce na b\u00e1zi vlnolam\u016f\u00a0\u2013 jedn\u00e1 se o\u00a0o\u017eiven\u00fd gabion, jednoduch\u00fd a\u00a0dvojit\u00fd z\u00e1pletov\u00fd pl\u016ftek a\u00a0vrbov\u00fd porost. Tyto stabiliza\u010dn\u00ed prvky jsou tvo\u0159eny p\u0159edev\u0161\u00edm m\u00edstn\u00edm p\u0159\u00edrodn\u00edm materi\u00e1lem, jako je k\u00e1men a\u00a0\u017eiv\u00e9 pr\u00fdty d\u0159evin, zejm\u00e9na rodu <em>Salix, <\/em>z\u00a0pob\u0159e\u017en\u00ed \u010d\u00e1sti p\u0159ehrady.<\/p>\n<p>V\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch \u010d\u00e1stech \u010dl\u00e1nku budou uvedeny popisy m\u011b\u0159en\u00ed a\u00a0v\u00fdsledky vztahuj\u00edc\u00ed se pouze k\u00a0dvojit\u00e9mu z\u00e1pletov\u00e9mu pl\u016ftku. Tento typ aktivn\u00ed protiabrazn\u00ed ochrany byl zalo\u017een na ja\u0159e roku 2014 na abrazn\u00ed plo\u0161in\u011b rovnob\u011b\u017en\u011b s\u00a0b\u0159ehovou lini\u00ed ve vzd\u00e1lenosti cca\u00a05\u2008m od paty abrazn\u00edho srubu (kter\u00fd je vysok\u00fd cca\u00a04\u20135\u2008m). Pr\u00e1ce byly zapo\u010daty b\u011bhem jarn\u00edho obdob\u00ed, kdy hladina vody v\u00a0n\u00e1dr\u017ei je\u0161t\u011b nedosahovala b\u011b\u017en\u00e9ho stavu nadr\u017een\u00ed a\u00a0nach\u00e1zela se 4\u2008m pod norm\u00e1lem (\u00farove\u0148 hladiny v\u00a0m\u011bs\u00edc\u00edch duben\u2013z\u00e1\u0159\u00ed). Rozm\u011bry konstrukce jsou 0,6 \u00d7 0,3 \u00d7 7,0\u2008m (v\u00fd\u0161ka \u00d7 \u0161\u00ed\u0159ka \u00d7 d\u00e9lka). Jako stavebn\u00ed materi\u00e1l byl pou\u017eit k\u00e1men a\u00a0\u0161t\u011brk z\u00a0abrazn\u00ed plo\u0161iny (frakce 4\u2013125\u2008mm, k\u00e1men do hmotnosti 1,5\u2008kg), vrbov\u00e9 k\u016fly s\u00a0pr\u016fm\u011brem 3\u20134\u2008cm a\u00a0d\u00e9lkou 1,2\u2008m. D\u00e1le byly pou\u017eity vrbov\u00e9 pr\u00fdty s\u00a0minim\u00e1ln\u00ed d\u00e9lkou 1,5\u2008m. Vrbov\u00e9 k\u016fly byly zara\u017eeny do abrazn\u00ed plo\u0161iny ve vzd\u00e1lenosti 0,5\u2008m (vzta\u017eeno k\u00a0jedn\u00e9 \u0159ad\u011b z\u00e1pletov\u00e9ho pl\u016ftku) a\u00a0d\u00e1le vypleteny vrbov\u00fdmi pr\u00fdty. Druh\u00e1 \u0159ada z\u00e1pletu je soub\u011b\u017en\u00e1 s\u00a0\u0159adou prvn\u00ed a\u00a0nach\u00e1z\u00ed se ve vzd\u00e1lenosti 0,3\u2008m od \u0159ady prvn\u00ed. Takto vytvo\u0159en\u00e9 z\u00e1pletov\u00e9 pl\u016ftky byly vypln\u011bny m\u00edstn\u00edm kamenem a\u00a0\u0161t\u011brkem. Fin\u00e1ln\u00ed podoba takov\u00e9ho opat\u0159en\u00ed je kombinac\u00ed biologick\u00fdch a\u00a0technick\u00fdch prvk\u016f. Jak ji\u017e bylo zm\u00edn\u011bno, objekt se nach\u00e1z\u00ed 5\u2008m od paty abrazn\u00edho srubu sm\u011brem do n\u00e1dr\u017ee. V\u00fd\u0161ka objektu respektuje \u00farove\u0148 nej\u010detn\u011bj\u0161\u00ed hladiny vody v\u00a0n\u00e1dr\u017ei, kter\u00e1 se zde vyskytuje od\u00a0dubna do z\u00e1\u0159\u00ed. \u00darove\u0148 nej\u010detn\u011bj\u0161\u00ed hladiny v\u00a0n\u00e1dr\u017ei s\u00a0hodnotou 228,80\u00a0m\u00a0n.\u00a0m. byla stanovena statistick\u00fdmi metodami (data \u00farovn\u00ed hladin z\u00a0let 2010\u20132014). Horn\u00ed \u010d\u00e1st konstrukce dosahuje v\u00fd\u0161ky \u00farovn\u011b hladiny 228,70\u00a0m\u00a0n.\u00a0m., tzn., \u017ee b\u011bhem hlavn\u00ed sezony je vrch konstrukce zatopen\u00fd, nach\u00e1z\u00ed se 5\u201310\u2008cm pod hladinou (nicm\u00e9n\u011b v\u00a0r\u00e1mci manipulace s\u00a0vodou v\u00a0n\u00e1dr\u017ei doch\u00e1z\u00ed ke kol\u00eds\u00e1n\u00ed hladiny) a\u00a0i\u00a0tak tato konstrukce pln\u00ed funkci vlnolamu.<\/p>\n<a href=\"http:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/Gernesova-2.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-3143];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"1067\" class=\"alignnone size-full wp-image-3057 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/Gernesova-2.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/Gernesova-2.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/Gernesova-2-225x300.jpg 225w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/Gernesova-2-768x1024.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/1067;\" \/><\/a>\n<h6>Obr.\u00a02. Vodn\u00ed d\u00edlo Brno, oblast Osada\u00a0\u2013 abrazn\u00ed srub<br \/>\nFig. 2. Brno dam reservoir, Osada area\u00a0\u2013 abrasion cover<\/h6>\n<p>V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b VD Brno, oblasti Osada maj\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed vliv na rozvoj b\u0159ehov\u00e9 abraze pr\u00e1v\u011b vlny neboli vln\u011bn\u00ed vodn\u00ed hladiny vznikl\u00e9 p\u016fsoben\u00edm v\u011btru. I\u00a0kdy\u017e p\u0159eva\u017euj\u00edc\u00ed sm\u011br v\u011btru na VD Brno je severo\u00ad\u2011z\u00e1padn\u00ed, tak v\u00edtr maj\u00edc\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed vliv na rozvoj abraze je sp\u00ed\u0161e opa\u010dn\u00fd, a\u00a0to jiho\u00ad\u2011v\u00fdchodn\u00ed. To je d\u00e1no zejm\u00e9na d\u00e9lkou rozb\u011bhu v\u011btru po hladin\u011b n\u00e1dr\u017ee, kter\u00e1 v\u00a0tomto sm\u011bru je asi 2\u2009050\u2008m. Prov\u00e1d\u011bn\u00e9 experimenty na t\u00e9to lokalit\u011b jsou zalo\u017eeny na teorii nepravideln\u00fdch vln. Anal\u00fdza pr\u016fb\u011bhu vln je d\u00e1na statistick\u00fdm zpracov\u00e1n\u00edm nam\u011b\u0159en\u00fdch dat [5, 6]. Data jsou z\u00edsk\u00e1ny pomoc\u00ed z\u00e1znamu zachycuj\u00edc\u00ed pr\u016fb\u011bh pohybu vodn\u00ed hladiny k\u00a0ur\u010dit\u00e9mu m\u00edstu. Ka\u017ed\u00e1 vlna je pak ur\u010dena ur\u010dit\u00fdm lok\u00e1ln\u00edm maximem (vrchol vlny) a\u00a0lok\u00e1ln\u00edm minimem (\u00fa\u017elab\u00ed vlny) z\u00a0cel\u00e9ho z\u00e1znamu pohybu vodn\u00ed hladiny [7].<\/p>\n<p>V\u00a0r\u00e1mci nam\u011b\u0159en\u00fdch hodnot (pr\u016fb\u011bhu vln) nen\u00ed mo\u017en\u00e9 \u0159\u00edci, \u017ee v\u0161echny vlny jsou stejn\u00e9, a\u00a0to v\u00a0d\u016fsledku n\u00e1hodn\u00e9ho pohybu vodn\u00ed hladiny. Ale v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b, pokud budeme br\u00e1t hladinu jako stacion\u00e1rn\u00ed, pak budou statistick\u00e9 vlastnosti rozlo\u017een\u00ed periody a\u00a0v\u00fd\u0161ky vln v\u00a0r\u00e1mci n\u011bkolika z\u00e1znam\u016f obdobn\u00e9. Proto je nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed pro popis stavu hladiny vody\u00a0\u2013 nam\u011b\u0159en\u00fdch dat\u00a0\u2013 pou\u017e\u00edt statistick\u00e9 metody [8, 9].<\/p>\n<p>Teorie charakterizuj\u00edc\u00ed pohyb vodn\u00ed hladiny (vln\u011bn\u00ed) jsou zalo\u017eeny na konceptu ur\u010den\u00ed v\u00fdznamn\u011b nebo tak\u00e9 charakteristick\u00e9 v\u00fd\u0161ky vlny (<span class=\"nadtrzeni\">H<\/span><sub>1\/3<\/sub>). V\u00fdznamn\u00e1 v\u00fd\u0161ka vlny je tedy pr\u016fm\u011brn\u00e1 v\u00fd\u0161ka jedn\u00e9 t\u0159etiny nejvy\u0161\u0161\u00edch vln z\u00a0cel\u00e9ho z\u00e1znamu, nebo tak\u00e9 v\u00fd\u0161ka vlny s\u00a013% pravd\u011bpodobnost\u00ed v\u00fdskytu [10]. Tento term\u00edn je pou\u017e\u00edv\u00e1n p\u0159i \u0159ad\u011b v\u00fdpo\u010dt\u016f nejen v\u00a0zahrani\u010dn\u00ed literatu\u0159e, ale i\u00a0v\u00a0\u010cSN\u00a075\u20090255 [11], V\u00fdpo\u010det \u00fa\u010dink\u016f vln na stavby na vodn\u00edch n\u00e1dr\u017e\u00edch a\u00a0zdr\u017e\u00edch.<\/p>\n<p>Jednotliv\u00e1 data jsou po\u0159\u00edzena jako z\u00e1znam pr\u016fb\u011bhu pohybu vodn\u00ed hladiny. Tento z\u00e1znam byl po\u0159\u00edzen dv\u011bma synchronizovan\u00fdmi senzory s\u00a0nep\u0159etr\u017eit\u00fdm m\u011b\u0159en\u00edm na z\u00e1klad\u011b elektrick\u00e9ho odporu, kter\u00e9 byly um\u00edst\u011bny na dno p\u0159ed a\u00a0za (na n\u00e1v\u011btrn\u00e9 a\u00a0z\u00e1v\u011btrn\u00e9 stran\u011b) prvek aktivn\u00ed protiabrazn\u00ed konstrukce, v\u00a0na\u0161em p\u0159\u00edpad\u011b dvojit\u00fd z\u00e1pletov\u00fd pl\u016ftek.<\/p>\n<h2>V\u00fdsledky a\u00a0diskuse<\/h2>\n<p>Perioda a\u00a0v\u00fd\u0161ka vlny nejsou s\u00a0postupem \u010dasu konstantn\u00ed, jednotliv\u00e9 vlny se v\u00a0\u010dase od sebe li\u0161\u00ed. V\u00a0r\u00e1mci teorie postupn\u00fdch vln je nutn\u00e9 ur\u010dit vlastnosti vln (tedy v\u00fd\u0161ku vlny) pomoc\u00ed statistick\u00e9 anal\u00fdzy jednotliv\u00fdch slo\u017eek vln obsa\u017een\u00fdch v\u00a0cel\u00e9m z\u00e1znamu. Je velmi d\u016fle\u017eit\u00e9, aby celkov\u00fd z\u00e1znam zachycuj\u00edc\u00ed pohyb vodn\u00ed hladiny byl dostate\u010dn\u011b dlouh\u00fd a\u00a0obsahoval n\u011bkolik stovek vln, tak aby statistick\u00e9 v\u00fdpo\u010dty vykazovaly spolehliv\u00e9 v\u00fdsledky. N\u00e1mi prezentovan\u00e9 v\u00fdsledky byly zpracov\u00e1ny na z\u00e1klad\u011b kontinu\u00e1ln\u00edho sb\u011bru dat, kter\u00fd trval cca\u00a053\u00a0minut. Cel\u00fd datov\u00fd soubor obsahoval p\u0159ibli\u017en\u011b 41\u2009500 z\u00e1znam\u016f zachycuj\u00edc\u00edch pr\u016fb\u011bh vodn\u00ed hladiny vzta\u017een\u00e9 k\u00a0ur\u010dit\u00e9 nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce, a\u00a0to pro ka\u017ed\u00e9 \u010didlo (tedy asi 13 z\u00e1znam\u016f za\u00a0vte\u0159inu).<\/p>\n<p>Anal\u00fdza pr\u016fb\u011bhu vln je sp\u00ed\u0161e manu\u00e1ln\u00ed proces, b\u011bhem n\u011bho\u017e je nutn\u00e9 ur\u010dit v\u00fd\u0161ku a\u00a0periodu vlny v\u00a0r\u00e1mci cel\u00e9ho z\u00e1znamu a\u00a0vyli\u0161it tak pouze \u010d\u00e1sti vln, kter\u00e9 p\u0159ekra\u010duj\u00ed nulovou hladinu (\u00farove\u0148 nebo nadmo\u0159sk\u00e1 v\u00fd\u0161ka vodn\u00ed hladiny, kter\u00e1 by nastala, kdyby byla vodn\u00ed hladina v\u00a0naprost\u00e9m klidu), a\u00a0ur\u010dit jednotliv\u00e9 vrcholy a\u00a0\u00fa\u017elab\u00ed vln. Nejprve je tedy nutn\u00e9 cel\u00fd z\u00e1znam rozd\u011blit do n\u011bkolika segment\u016f neboli \u010dasov\u00fdch \u00fasek\u016f, pro kter\u00e9 byly ur\u010deny jednotliv\u00e9 v\u00fd\u0161ky vln. V\u00a0na\u0161em p\u0159\u00edpad\u011b byl cel\u00fd z\u00e1znam rozd\u011blen do p\u011btiminutov\u00fdch \u00fasek\u016f. V\u00fd\u0161ka vlny je pak definov\u00e1na jako svisl\u00e1 vzd\u00e1lenost mezi dv\u011bma po sob\u011b jdouc\u00edmi body s\u00a0maxim\u00e1ln\u00ed a\u00a0minim\u00e1ln\u00ed hodnotou vzta\u017een\u00e9 k\u00a0nulov\u00e9 hladin\u011b [12]. V\u0161echny lok\u00e1ln\u00ed maxima a\u00a0minima, kter\u00e9 nep\u0159ekra\u010duj\u00ed nulovou hladinu, jsou z\u00a0v\u00fdpo\u010dt\u016f vy\u0159azeny (<em>obr.\u00a03<\/em>). Cel\u00fd proces zpracov\u00e1n\u00ed dat byl proveden v\u00a0programu MS Excel za pomoc\u00ed logick\u00fdch rozhodovac\u00edch funkc\u00ed, filtrov\u00e1n\u00ed a\u00a0skript\u016f.<\/p>\n<a href=\"http:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/Gernesova-3.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-3143];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"320\" class=\"alignnone size-full wp-image-3058 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/Gernesova-3.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/Gernesova-3.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/Gernesova-3-300x120.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/Gernesova-3-768x307.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/320;\" \/><\/a>\n<h6>Obr.\u00a03. \u010c\u00e1st \u010dasov\u00e9ho \u00faseku po\u0159\u00edzen\u00e9ho z\u00e1znamu s\u00a0vyzna\u010denou nulovou hladinou, detailem k\u0159\u00ed\u017een\u00ed nam\u011b\u0159en\u00fdch dat s\u00a0nulovou hladinou a\u00a0ur\u010den\u00ed bod\u016f, kter\u00e9 definuj\u00ed parametry vln<br \/>\nFig. 3. Segment of water surface record and zero\u00ad\u2011crossing technique in detail<\/h6>\n<p>Pomoc\u00ed metody k\u0159\u00ed\u017een\u00ed nulov\u00e9 hladiny bylo celkem z\u00edsk\u00e1no p\u0159ibli\u017en\u011b 5\u2009500 vln (2\u2009900 vln ze senzoru um\u00edst\u011bn\u00e9ho na n\u00e1v\u011btrn\u00e9 stran\u011b konstrukce a\u00a02\u2009600 vln ze senzoru na z\u00e1v\u011btrn\u00e9 stran\u011b). Jakmile byla zji\u0161t\u011bna skute\u010dn\u00e1 nadmo\u0159sk\u00e1 v\u00fd\u0161ka vodn\u00ed hladiny, byla vypo\u010d\u00edt\u00e1na hodnota v\u00fd\u0161ky vlny <em>H<\/em> pro ka\u017edou vlnu.<\/p>\n<p>Z\u00a0vypo\u010d\u00edtan\u00fdch v\u00fd\u0161ek vln bylo d\u00e1le nutn\u00e9 statisticky zpracovat a\u00a0ur\u010dit t\u0159i typy vln s\u00a0konkr\u00e9tn\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed v\u00fdskytu: pr\u016fm\u011brn\u00e1 v\u00fd\u0161ka vlny s\u00a0pravd\u011bpodobnost\u00ed v\u00fdskytu 50\u00a0%, charakteristick\u00e1 v\u00fd\u0161ka vlny s\u00a0pravd\u011bpodobnost\u00ed v\u00fdskytu 13\u00a0% a\u00a0maxim\u00e1ln\u00ed v\u00fd\u0161ka vlny s\u00a0pravd\u011bpodobnost\u00ed v\u00fdskytu 1\u00a0%, co\u017e znamen\u00e1 v\u00fd\u0161ka vlny s\u00a050, 87 a\u00a099 percentily z\u00edskan\u00fdch dat. Pro lep\u0161\u00ed p\u0159ehlednost byla tato data zobrazena v\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed\u00a0tabulce (<em>tabulka 1<\/em>).<\/p>\n<p>Po\u0159\u00edzen\u00fd z\u00e1znam zachycuj\u00edc\u00ed pohyb vodn\u00ed hladiny o\u00a0d\u00e9lce cca\u00a053\u00a0minut bylo nejprve nutn\u00e9 rozd\u011blit do krat\u0161\u00edch \u010dasov\u00fdch \u00fasek\u016f s\u00a0intervalem 5\u00a0minut (v\u00a0tabulce jsou data uvedeny v\u00a0sekund\u00e1ch), a\u00a0to pro ka\u017ed\u00fd senzor zvl\u00e1\u0161\u0165\u00a0\u2013 v\u00a0tabulce uvedeny jako: I<em>.<\/em> data ze senzoru na n\u00e1v\u011btrn\u00e9 stran\u011b a\u00a0II. data ze senzoru um\u00edst\u011bn\u00e9ho na z\u00e1v\u011btrn\u00e9 stran\u011b ochrann\u00e9ho prvku. V\u00a0dal\u0161\u00edch sloupc\u00edch jsou uvedeny hodnoty v\u00fd\u0161ek vln pro pr\u016fm\u011brnou, charakteristickou a\u00a0maxim\u00e1ln\u00ed v\u00fd\u0161ku vlny. Ve sloupci redukce je pak uvedeno srovn\u00e1n\u00ed z\u00e1znam\u016f z\u00a0obou senzor\u016f ve stejn\u00e9m \u010dasov\u00e9m \u00faseku. Hodnota v\u00a0tomto sloupci je uvedena v\u00a0procentech a\u00a0vypov\u00edd\u00e1 o\u00a0\u00fa\u010dinnosti, s\u00a0jakou dojde ke sn\u00ed\u017een\u00ed v\u00fd\u0161ky vlny vlivem aktivn\u00ed protiabrazn\u00ed ochrany. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b pr\u016fm\u011brn\u00e9 v\u00fd\u0161ky vlny (H<sub>50%<\/sub>) byla \u00fa\u010dinnost v\u00a0pr\u016fm\u011bru 58\u00a0%, charakteristick\u00e1 v\u00fd\u0161ka vlny (H<sub>13%<\/sub>) byla \u00fa\u010dinnost 54\u00a0% a\u00a0hodnoty maxim\u00e1ln\u00ed v\u00fd\u0161ky vlny (H<sub>1%<\/sub>) byly pon\u00ed\u017eeny v\u00a0pr\u016fm\u011bru o\u00a057\u00a0%.<\/p>\n<p>Obecn\u00fd princip procesu sn\u00ed\u017een\u00ed v\u00fd\u0161ky vlny d\u00edky ochrann\u00e9mu prvku je zn\u00e1zorn\u011bn na <em>obr.\u00a04<\/em>. Vlny se \u0161\u00ed\u0159\u00ed po n\u00e1dr\u017ei sm\u011brem k\u00a0ochrann\u00e9mu prvku (v\u00a0na\u0161em p\u0159\u00edpad\u011b dvojit\u00e9mu z\u00e1pletov\u00e9mu pl\u016ftku) v\u00a0z\u00e1vislosti na sm\u011bru v\u011btru. Jakmile vlny doraz\u00ed k\u00a0p\u0159ek\u00e1\u017ece, za\u010dnou se p\u0159i jej\u00edm horn\u00edm okraji deformovat a\u00a0l\u00e1mat, i\u00a0kdy\u017e se jedn\u00e1 o\u00a0zatopenou konstrukci. To je zp\u016fsobeno t\u00edm, \u017ee pohyb vodn\u00edch \u010d\u00e1stic je ovlivn\u011bn pr\u00e1v\u011b pohybem vodn\u00ed hladiny do hloubky, kter\u00e1 se rovn\u00e1 polovin\u011b v\u00fd\u0161ky vlny (vzta\u017eeno k\u00a0hladin\u011b v\u00a0klidu), dal\u0161\u00ed podrobnosti v\u00a0[6, 13]. V\u00a0dob\u011b m\u011b\u0159en\u00ed m\u011bla vodn\u00ed hladina v\u00fd\u0161ku 228,75\u00a0m\u00a0n.\u00a0m. (\u00farove\u0148 vodn\u00ed hladiny, kdyby se zde nevyskytovalo vln\u011bn\u00ed) a\u00a0horn\u00ed hrana konstrukce se nach\u00e1zela 5\u2008cm pod \u00farovn\u00ed hladiny. Vlivem t\u00e9to skute\u010dnosti a\u00a0d\u00e1le vlivem propustnosti konstrukce nedoch\u00e1z\u00ed k\u00a0\u00fapln\u00e9 redukci vln. D\u00edky tomu m\u016f\u017eeme pozorovat vlny na z\u00e1v\u011btrn\u00e9 stran\u011b konstrukce se sn\u00ed\u017een\u00fdmi parametry vln. Rozd\u00edl mezi parametry vln z\u00a0n\u00e1v\u011btrn\u00e9 a\u00a0z\u00e1v\u011btrn\u00e9 strany konstrukce v\u00a0relativn\u00edm tvaru m\u016f\u017ee b\u00fdt pova\u017eov\u00e1no za \u00fa\u010dinnost konstrukce. Sn\u00ed\u017een\u00ed energie vln vlivem ochrann\u00fdch konstrukc\u00ed m\u016f\u017ee v\u00e9st ke zm\u00edrn\u011bn\u00ed dopadu abraze v\u00a0m\u00edst\u011b dotyku vodn\u00ed hladiny a\u00a0naru\u0161en\u00e9ho b\u0159ehu.<\/p>\n<a href=\"http:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/Gernesova-4.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-3143];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"482\" class=\"alignnone size-full wp-image-3059 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/Gernesova-4.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/Gernesova-4.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/Gernesova-4-300x181.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/Gernesova-4-768x463.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/482;\" \/><\/a>\n<h6>Obr.\u00a04. Sch\u00e9ma zachycuj\u00edc\u00ed \u00fa\u010dinnost ochrann\u00e9 konstrukce: redukce v\u00fd\u0161ky vlny vlivem konstrukce<br \/>\nFig. 4. Scheme of structure effectivity: wave height reduction by active stabilization structure<\/h6>\n<p>Aktivn\u00ed ochrana b\u0159eh\u016f, kter\u00e1 byla realizov\u00e1na na VD Brno v\u00a0oblasti Osada, je tvo\u0159ena zejm\u00e9na m\u00edstn\u00edm materi\u00e1lem (k\u00e1men p\u0159\u00edmo z\u00a0abrazn\u00ed plo\u0161iny n\u00e1dr\u017ee, vrbov\u00e9 pr\u00fdty dovezeny z\u00a0nedalek\u00e9 obce Veversk\u00e1 B\u00edt\u00fd\u0161ka (z\u00a0konce vzdut\u00ed n\u00e1dr\u017ee) a\u00a0z\u00a0toho d\u016fvodu se jedn\u00e1 o\u00a0konstrukce velmi levn\u00e9\u00a0\u2013 n\u00e1klady jsou spojeny pouze s\u00a0dopravou materi\u00e1lu. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b aktivn\u00ed ochrany tvo\u0159en\u00e9 gabionem byly n\u00e1klady asi 1\u2009000\u2008K\u010d na metr konstrukce. Jako v\u00fdpl\u0148ov\u00e9 kamenivo poslou\u017eil op\u011bt m\u00edstn\u00ed materi\u00e1l. Pokud by m\u011bly b\u00fdt jednotliv\u00e9 realizovan\u00e9 konstrukce posouzeny z\u00a0hlediska trvanlivosti, pak by jako nejtrvanliv\u011bj\u0161\u00ed a\u00a0nejodoln\u011bj\u0161\u00ed byl pr\u00e1v\u011b gabion. Naopak jednoduch\u00fd z\u00e1pletov\u00fd pl\u016ftek vykazoval nejni\u017e\u0161\u00ed trvanlivost a\u00a0odolnost.<\/p>\n<p>Dvojit\u00fd z\u00e1pletov\u00fd pl\u016ftek je konstrukce, kterou je vhodn\u00e9 pou\u017e\u00edt v\u00a0lokalit\u00e1ch s\u00a0dostatkem stavebn\u00edho materi\u00e1lu. Samotn\u00e1 konstrukce je na proveden\u00ed nen\u00e1ro\u010dn\u00e1, t\u00e9m\u011b\u0159 bez finan\u010dn\u00edch n\u00e1rok\u016f (pokud nen\u00ed po\u010d\u00edt\u00e1na doprava) a\u00a0pom\u011brn\u011b odoln\u00e1 proti \u00fa\u010dink\u016fm vln. Nev\u00fdhodou t\u00e9to konstrukce je jej\u00ed \u017eivotnost, kter\u00e1 je d\u00e1na degradac\u00ed vrbov\u00e9ho materi\u00e1lu.<\/p>\n<p>Data zde uv\u00e1d\u011bn\u00e1 byla z\u00edsk\u00e1na za podpory projekt\u016f Aktivn\u00ed protiabrazn\u00ed konstrukce a\u00a0Minimalizace ztr\u00e1t lesn\u00ed a\u00a0zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u016fdy vlivem erozn\u00edch a\u00a0abrazn\u00edch proces\u016f v\u00a0krajin\u011b. V\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b jsou prov\u00e1d\u011bna dal\u0161\u00ed m\u011b\u0159en\u00ed a\u00a0n\u00e1sledn\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed dat. V\u00fdsledky mohou p\u0159isp\u011bt k\u00a0diskusi o\u00a0mo\u017en\u00fdch stabiliza\u010dn\u00edch opat\u0159en\u00edch pob\u0159e\u017en\u00edch lokalit, kde nen\u00ed mo\u017en\u00e9 \u010di zcela vhodn\u00e9 pou\u017e\u00edt tradi\u010dn\u00ed pasivn\u00ed ochranu b\u0159eh\u016f.<\/p>\n<h2>Z\u00e1v\u011br<\/h2>\n<p>Cel\u00fd \u010dl\u00e1nek se zab\u00fdval t\u00e9matem pou\u017eit\u00ed aktivn\u00edch protiabrazn\u00edch opat\u0159en\u00ed jako mo\u017en\u00fd zp\u016fsob ochrany b\u0159eh\u016f, vzta\u017eeno ke konkr\u00e9tn\u00ed lokalit\u011b, a\u00a0to na VD Brno, oblast Osada, kde se projevila rozs\u00e1hl\u00e1 abrazn\u00ed \u010dinnost v\u00a0celkov\u00e9\u00a0d\u00e9lce asi 250\u2008m pob\u0159e\u017e\u00ed. Pr\u00e1v\u011b zde bylo vytvo\u0159eno n\u011bkolik experiment\u00e1ln\u00edch ochrann\u00fdch opat\u0159en\u00ed, pro kter\u00e9 byla zji\u0161\u0165ov\u00e1na jejich efektivita\u00a0\u2013 sn\u00ed\u017een\u00ed vlivu \u00fa\u010dink\u016f vln vznikl\u00fdch pomoc\u00ed v\u011btru \u010di vlivem lodn\u00ed dopravy. Byly zde vytvo\u0159eny konstrukce technick\u00e9, biologick\u00e9 i\u00a0biotechnick\u00e9. Tento \u010dl\u00e1nek v\u0161ak ne\u0159e\u0161il v\u0161echny typy konstrukc\u00ed, pouze v\u0161ak jednu, a\u00a0to dvojit\u00fd z\u00e1pletov\u00fd pl\u016ftek (biotechnick\u00e9 opat\u0159en\u00ed), kter\u00fd funguje na z\u00e1klad\u011b pono\u0159en\u00e9ho vlnolamu.<\/p>\n<h5>Tabulka 1. V\u00fdsledky statistick\u00e9ho zpracov\u00e1n\u00ed nam\u011b\u0159en\u00fdch dat\u00a0\u2013 \u00fa\u010dinnost ochrann\u00e9 konstrukce<br \/>\nTable 1. Results of statistical processing of measured data\u00a0\u2013 the effectiveness of the protective structure<\/h5>\n<a href=\"http:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/Gernesova-tabulka1.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-3143];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"586\" class=\"alignnone size-full wp-image-3060 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/Gernesova-tabulka1.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/Gernesova-tabulka1.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/Gernesova-tabulka1-300x220.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/Gernesova-tabulka1-768x563.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/586;\" \/><\/a>\n<p>Rozm\u011bry pou\u017eit\u00e9 konstrukce jsou 0,6 \u00d7 0,3 \u00d7 7,0\u2008m (v\u00fd\u0161ka \u00d7 \u0161\u00ed\u0159ka \u00d7 d\u00e9lka). Cel\u00e1 konstrukce je um\u00edst\u011bna ve vzd\u00e1lenosti 5\u2008m od paty abrazn\u00edho srubu rovnob\u011b\u017en\u011b s\u00a0b\u0159ehovou lini\u00ed. V\u00fd\u0161ka konstrukce byla zvolena s\u00a0ohledem na v\u00fd\u0161ku hladiny s\u00a0nej\u010detn\u011bj\u0161\u00edm v\u00fdskytem (stanoveno pro m\u011bs\u00edce duben a\u017e z\u00e1\u0159\u00ed).<\/p>\n<p>C\u00edlem experimentu bylo zjistit \u00fa\u010dinnost tohoto ochrann\u00e9ho opat\u0159en\u00ed. To bylo prov\u00e1d\u011bno pomoc\u00ed dvou synchronn\u00edch senzor\u016f zachycuj\u00edc\u00edch pohyb vodn\u00ed hladiny jak na n\u00e1v\u011btrn\u00e9 stran\u011b, tak na z\u00e1v\u011btrn\u00e9 stran\u011b ochrann\u00e9 konstrukce. Z\u00e1znam zachycuj\u00edc\u00ed pr\u016fb\u011bh pohybu vodn\u00ed hladiny trval 53\u00a0minut a\u00a0obsahoval p\u0159ibli\u017en\u011b 41\u2009500 z\u00e1znam\u016f z\u00a0ka\u017ed\u00e9ho senzoru. Tento z\u00e1znam bylo nutn\u00e9 d\u00e1le zpracovat pomoc\u00ed statistick\u00fdch v\u00fdpo\u010dt\u016f. Pro lep\u0161\u00ed orientaci ve velk\u00e9m mno\u017estv\u00ed dat byl cel\u00fd \u010dasov\u00fd z\u00e1znam rozd\u011blen do n\u011bkolika \u010dasov\u00fdch \u00fasek\u016f s\u00a0intervalem 5\u00a0minut. N\u00e1sledn\u011b pro v\u0161echny data byla vypo\u010d\u00edt\u00e1na v\u00fd\u0161ka vlny. Pomoc\u00ed metody k\u0159\u00ed\u017een\u00ed nulov\u00e9 hladiny bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee z\u00e1znam obsahoval p\u0159ibli\u017en\u011b 5\u2009500 vln (\u00fadaje z\u00a0obou senzor\u016f).<\/p>\n<p>Pro takto z\u00edskan\u00e9 v\u00fd\u0161ky vln byly statisticky zji\u0161t\u011bny pravd\u011bpodobnosti v\u00fdskytu vln: pr\u016fm\u011brn\u00e1 v\u00fd\u0161ka vlny H<sub>50%<\/sub>, charakteristick\u00e1 v\u00fd\u0161ka vlny H<sub>13%<\/sub> a\u00a0maxim\u00e1ln\u00ed v\u00fd\u0161ka vlny H<sub>1%<\/sub>. Srovn\u00e1n\u00edm hodnot v\u00fd\u0161ek vln z\u00a0obou senzor\u016f za stejn\u00fd \u010dasov\u00fd \u00fasek jsme z\u00edskaly \u00fa\u010dinnost ochrann\u00e9ho prvku spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed v\u00a0redukci v\u00fd\u0161ky vlny. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b pr\u016fm\u011brn\u00e9 v\u00fd\u0161ky vlny (H<sub>50%<\/sub>) do\u0161lo k\u00a0redukci v\u00fd\u0161ky vlny o\u00a058\u00a0%, v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b charakteristick\u00e9 v\u00fd\u0161ky vlny (H<sub>13%<\/sub>) to bylo 54\u00a0% a\u00a0v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b maxim\u00e1ln\u00ed v\u00fd\u0161ky vlny (H<sub>1%<\/sub>) do\u0161lo v\u00a0pr\u016fm\u011bru k\u00a0redukci o\u00a057\u00a0%. Toto jednoduch\u00e9 a\u00a0levn\u00e9 ochrann\u00e9 opat\u0159en\u00ed z\u00a0p\u0159\u00edrodn\u00edch materi\u00e1l\u016f, a\u00a0pokud je dob\u0159e um\u00edst\u011bn\u00e9, m\u016f\u017ee zklidnit \u00fa\u010dinky vln\u011bn\u00ed a\u00a0p\u0159isp\u00edvat tak k\u00a0ochran\u011b pob\u0159e\u017e\u00ed.<\/p>\n<h3>Pod\u011bkov\u00e1n\u00ed<\/h3>\n<p><em>Tento v\u00fdzkum byl spolufinancov\u00e1n projekty IGA\u00a0\u2013 MENDELU:<\/em><\/p>\n<ul>\n<li><em>\u010d\u00edslo projektu: LDF_VT_2015011\u00a0\u2013 Aktivn\u00ed protiabrazn\u00ed konstrukce,<\/em><\/li>\n<li><em>\u010d\u00edslo projektu: LDSF_PSV_2016002\u00a0\u2013 Minimalizace ztr\u00e1t lesn\u00ed a\u00a0zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u016fdy vlivem erozn\u00edch a\u00a0abrazn\u00edch proces\u016f v\u00a0krajin\u011b.<\/em><\/li>\n<\/ul>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>The article deals with issue of water reservoir banks stability in places where the abrasion is developed, and possibility of using active anti\u00ad\u2011abrasive protection that is designed from natural materials. <\/p>\n","protected":false},"author":8,"featured_media":3061,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[86],"tags":[735,736,734,737],"coauthors":[686,687,688,689,690],"class_list":["post-3143","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-hydraulics-hydrology-and-hydrogeology","tag-abrasion","tag-bank-protection","tag-brno-dam-reservoir","tag-waving"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3143","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/8"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3143"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3143\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":30376,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3143\/revisions\/30376"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3061"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3143"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3143"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3143"},{"taxonomy":"author","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/coauthors?post=3143"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}