{"id":30856,"date":"2021-08-09T12:06:56","date_gmt":"2021-08-09T11:06:56","guid":{"rendered":"https:\/\/www.vtei.cz\/2021\/08\/terenni-testovani-prototypu-separatoru-k-docisteni-srazkovych-vod\/"},"modified":"2024-07-22T11:16:48","modified_gmt":"2024-07-22T10:16:48","slug":"terenni-testovani-prototypu-separatoru-k-docisteni-srazkovych-vod","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/2021\/08\/terenni-testovani-prototypu-separatoru-k-docisteni-srazkovych-vod\/","title":{"rendered":"Testing of a prototype separation device designed for rainwater treatment"},"content":{"rendered":"<h4>\u00a0This article is available in Czech only. For translation or more information on this topic, please contact author.<\/h4>\n<h2>SOUHRN<\/h2>\n<p>\u010cl\u00e1nek shrnuje poznatky z\u00edskan\u00e9 v\u00a0r\u00e1mci \u0159e\u0161en\u00ed v\u00fdzkumn\u00e9ho projektu \u201eTechnologie separace specifick\u00fdch polutant\u016f ze sr\u00e1\u017ekov\u00fdch vod\u201c (TH03030223), kter\u00fd se zab\u00fdval \u010di\u0161t\u011bn\u00edm sr\u00e1\u017ekov\u00fdch vod ze zpevn\u011bn\u00fdch ploch a\u00a0komunikac\u00ed zat\u00ed\u017een\u00fdch nerozpu\u0161t\u011bn\u00fdmi l\u00e1tkami (NL), polycyklick\u00fdmi aromatick\u00fdmi uhlovod\u00edky i\u00a0t\u011b\u017ek\u00fdmi kovy. Projekt si kladl za c\u00edl vyvinout \u00fa\u010dinnou technologii, kter\u00e1 by uveden\u00e9 polutanty ze sr\u00e1\u017ekov\u00fdch vod separovala. Testov\u00e1n\u00ed separa\u010dn\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed v\u00a0modelov\u00e9m a\u00a0n\u00e1sledn\u011b poloprovozn\u00edm m\u011b\u0159\u00edtku na dvou lokalit\u00e1ch prok\u00e1zalo svoji \u00fa\u010dinnost p\u0159i z\u00e1chytu NL. Proveden\u00fdmi zkou\u0161kami za\u0159\u00edzen\u00ed byl potvrzen p\u0159edpoklad, \u017ee odstran\u011bn\u00edm NL se z\u00e1sadn\u011b sn\u00ed\u017e\u00ed tak\u00e9 odtokov\u00e9 koncentrace polyaromatick\u00fdch uhlovod\u00edk\u016f a\u00a0t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f. Pou\u017eit\u00ed separ\u00e1toru k\u00a0do\u010di\u0161t\u011bn\u00ed sr\u00e1\u017ekov\u00fdch vod tak p\u0159isp\u00edv\u00e1 ke sn\u00ed\u017een\u00ed z\u00e1t\u011b\u017ee povrchov\u00fdch nebo podzemn\u00edch vod dal\u0161\u00edmi polutanty, zejm\u00e9na polycyklick\u00fdmi aromatick\u00fdmi uhlovod\u00edky a\u00a0t\u011b\u017ek\u00fdmi kovy.<\/p>\n<h2>\u00daVOD<\/h2>\n<p>Jeden z\u00a0v\u00fdznamn\u00fdch potenci\u00e1ln\u00edch zdroj\u016f kontaminace povrchov\u00fdch a\u00a0podzemn\u00edch vod v\u00a0urbanizovan\u00e9m \u00fazem\u00ed p\u0159edstavuj\u00ed vody odt\u00e9kaj\u00edc\u00ed p\u0159i sr\u00e1\u017ek\u00e1ch z\u00a0komunikac\u00ed a\u00a0zpevn\u011bn\u00fdch ploch (d\u00e1lnice, silnice, parkovi\u0161t\u011b, obrati\u0161t\u011b automobil\u016f). Splachovan\u00fd silni\u010dn\u00ed sediment obsahuje r\u016fzn\u00e9 \u010d\u00e1stice a\u00a0materi\u00e1ly, v\u010detn\u011b anorganick\u00e9ho i\u00a0organick\u00e9ho zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed, jako jsou nerozpu\u0161t\u011bn\u00e9 l\u00e1tky (NL), t\u011b\u017ek\u00e9 kovy (As, Cd, Cr, Cu, Ni, Pb a\u00a0Zn) a\u00a0polycyklick\u00e9 aromatick\u00e9 uhlovod\u00edky (PAU). T\u011b\u017ek\u00e9 kovy a\u00a0PAU ve sr\u00e1\u017ekov\u00e9m splachu poch\u00e1zej\u00ed ze spalov\u00e1n\u00ed pohonn\u00fdch hmot, opot\u0159eben\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed automobil\u016f (brzdy, pneumatiky, koroze), vozovky a\u00a0dal\u0161\u00edch zdroj\u016f. Tyto l\u00e1tky se hromad\u00ed na povrchu vozovky v\u00a0d\u016fsledku jej\u00edho pravideln\u00e9ho pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed a\u00a0n\u00e1sledn\u011b jsou odplavov\u00e1ny p\u0159i sr\u00e1\u017ek\u00e1ch do kanalizace a\u00a0p\u0159\u00edpadn\u011b recipientu [1\u20133]. Splachovan\u00e9 zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed je jak z\u00a0hlediska mno\u017estv\u00ed, tak i\u00a0konkr\u00e9tn\u00edho slo\u017een\u00ed v\u00a0jednotliv\u00fdch p\u0159\u00edpadech velmi r\u016fznorod\u00e9 a\u00a0z\u00e1vis\u00ed na v\u00edce faktorech. Mezi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed pat\u0159\u00ed \u00fa\u010del vyu\u017eit\u00ed plochy a\u00a0m\u00edra jej\u00edho zat\u00ed\u017een\u00ed. P\u0159i samotn\u00e9m splachu z\u00e1vis\u00ed tak\u00e9 na prom\u011bnliv\u00fdch p\u0159\u00edrodn\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch (po\u010das\u00ed), zejm\u00e9na na intenzit\u011b sr\u00e1\u017eek, je\u017e souvis\u00ed s\u00a0n\u00e1sledn\u00fdm odtokem vody a\u00a0odnosem zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed. D\u016fle\u017eit\u00fdm faktorem je i\u00a0po\u010det bezde\u0161tn\u00fdch dn\u016f p\u0159ed splachem, tedy doba, po kterou se zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed na plo\u0161e kumuluje [3, 4]. Tyto p\u0159edpoklady potvrzuj\u00ed Lee a\u00a0kol. [3], kte\u0159\u00ed ve sv\u00e9 studii uvedli, \u017ee nejv\u011bt\u0161\u00ed m\u00edru zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed na zkouman\u00e9 plo\u0161e zaznamenali p\u0159i nejintenzivn\u011bj\u0161\u00ed sr\u00e1\u017ece a\u00a0sou\u010dasn\u011b nejdel\u0161\u00edm po\u010dtu bezde\u0161tn\u00fdch dn\u00ed (6 dn\u00ed). Li et al. [5] ve sv\u00e9 pr\u00e1ci uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee koncentrace \u010d\u00e1stic v\u00a0odtoku kles\u00e1 s\u00a0dobou trv\u00e1n\u00ed sr\u00e1\u017eky. Podobn\u00e9 z\u00e1v\u011bry byly dosa\u017eeny i\u00a0v\u00a0na\u0161ich d\u0159\u00edve proveden\u00fdch simulovan\u00fdch sr\u00e1\u017ekov\u00fdch spla\u0161\u00edch, kde byla sledov\u00e1na koncentrace NL, PAU a\u00a0t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f v\u00a0prvn\u00ed a\u00a0p\u00e1t\u00e9 minut\u011b simulovan\u00e9ho splachu ze zpevn\u011bn\u00fdch ploch. V\u00fdsledky prok\u00e1zaly, \u017ee ji\u017e mezi t\u011bmito \u010dasy v\u00fdznamn\u011b kles\u00e1 mno\u017estv\u00ed NL a\u00a0z\u00e1rove\u0148 se sni\u017euje koncentrace PAU a\u00a0t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f [6]. V\u00a0literatu\u0159e bylo publikov\u00e1no mnoho vhodn\u00fdch postup\u016f ke sn\u00ed\u017een\u00ed PAU a\u00a0t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f ze sr\u00e1\u017ekov\u00fdch vod, nap\u0159. sedimentace, filtrace [1] nebo koagulace kombinovan\u00e1 s\u00a0flokulac\u00ed [4]. Separace NL se jev\u00ed jako v\u00fdznamn\u00fd proces ke sn\u00ed\u017een\u00ed zne\u010dist\u011bn\u00ed [1]. V\u00fdb\u011br vhodn\u00e9 technologie pro konkr\u00e9tn\u00ed aplikaci vych\u00e1z\u00ed z\u00a0m\u00edry zat\u00ed\u017een\u00ed a\u00a0s\u00a0t\u00edm souvisej\u00edc\u00edm zne\u010di\u0161t\u011bn\u00edm zvolen\u00e9 plochy, d\u00e1le z\u00a0po\u017eadovan\u00e9 kvality vy\u010di\u0161t\u011bn\u00e9 vody, eventu\u00e1ln\u011b mo\u017enosti jej\u00edho dal\u0161\u00edho vyu\u017eit\u00ed a\u00a0investi\u010dn\u00edch n\u00e1klad\u016f [7].<\/p>\n<p>V\u00fdzkumn\u00fd projekt s\u00a0n\u00e1zvem \u201eTechnologie separace specifick\u00fdch polutant\u016f ze sr\u00e1\u017ekov\u00fdch vod\u201c (TH03030223) se zam\u011b\u0159il na odstra\u0148ov\u00e1n\u00ed zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ze sr\u00e1\u017ekov\u00fdch vod odt\u00e9kaj\u00edc\u00edch ze zpevn\u011bn\u00fdch ploch. C\u00edlem projektu bylo vyvinout prototyp separa\u010dn\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed, je\u017e by bylo specializov\u00e1no na odstra\u0148ov\u00e1n\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm NL a\u00a0na n\u011b nav\u00e1zan\u00e9ho zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed, zejm\u00e9na PAU a\u00a0t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f, a\u00a0ve kter\u00e9m by prob\u00edhalo p\u0159ed\u010di\u0161t\u011bn\u00ed sr\u00e1\u017ekov\u00fdch vod p\u0159ed jejich vsakov\u00e1n\u00edm do podzemn\u00edch vod, vypou\u0161t\u011bn\u00edm do vod povrchov\u00fdch, p\u0159\u00edpadn\u011b p\u0159ed jejich dal\u0161\u00edm mo\u017en\u00fdm vyu\u017eit\u00edm [6]. Navr\u017een\u00e9 a\u00a0v\u00a0poloprovozn\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch ov\u011b\u0159en\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed je zalo\u017eeno na separaci co nejv\u011bt\u0161\u00edho pod\u00edlu NL. K\u00a0jeho n\u00e1vrhu bylo vyu\u017eito matematick\u00e9ho modelov\u00e1n\u00ed proud\u011bn\u00ed vody. V\u00a0r\u00e1mci \u0159e\u0161en\u00ed se p\u0159edpokl\u00e1dalo, \u017ee vyv\u00edjen\u00fd separ\u00e1tor bude osazen jako podzemn\u00ed objekt, kter\u00fd se nebude \u010distit po ka\u017ed\u00e9 sr\u00e1\u017ece. Separa\u010dn\u00ed prostor bude trvale zatopen vodou. Po za\u010d\u00e1tku sr\u00e1\u017eky se tedy za\u0159\u00edzen\u00ed nebude plnit, ale voda za\u010dne rovnou odt\u00e9kat. Za\u0159\u00edzen\u00ed neslou\u017e\u00ed k\u00a0transformaci (zplo\u0161t\u011bn\u00ed) pr\u016ftok\u016f p\u0159i de\u0161\u0165ov\u00e9 sr\u00e1\u017ece. Zachycen\u00e9 NL se usazuj\u00ed u\u00a0dna a\u00a0p\u0159ep\u00e1\u017eka, um\u00edst\u011bn\u00e1 t\u011bsn\u011b nade dnem, br\u00e1n\u00ed jejich op\u011btovn\u00e9mu vyplavov\u00e1n\u00ed p\u0159i dal\u0161\u00ed sr\u00e1\u017ece. Mno\u017estv\u00ed zachycen\u00fdch l\u00e1tek se bude postupn\u011b zvy\u0161ovat. Po zapln\u011bn\u00ed kalov\u00e9 \u010d\u00e1sti za\u0159\u00edzen\u00ed bude pot\u0159eba prov\u00e9st vy\u010di\u0161t\u011bn\u00ed separ\u00e1toru, aby nedo\u0161lo k\u00a0vyplavov\u00e1n\u00ed zachycen\u00e9ho zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed, a\u00a0t\u00edm ke sni\u017eov\u00e1n\u00ed \u00fa\u010dinnosti za\u0159\u00edzen\u00ed. Napln\u011bn\u00ed kalov\u00e9 \u010d\u00e1sti je individu\u00e1ln\u00ed a\u00a0z\u00e1visl\u00e9 na podm\u00ednk\u00e1ch dan\u00e9 lokality (typ odvod\u0148ovan\u00e9 plochy, pra\u0161nost, provoz a\u00a0dal\u0161\u00ed), proto je nezbytn\u00e9 prov\u00e1d\u011bt pr\u016fb\u011b\u017en\u00e9 m\u011b\u0159en\u00ed mno\u017estv\u00ed kalu. V\u00a0r\u00e1mci projektu nebyla doba napln\u011bn\u00ed sledov\u00e1na, jeliko\u017e se jedn\u00e1 o\u00a0dlouhodob\u00e9 m\u011b\u0159en\u00ed. Prototyp za\u0159\u00edzen\u00ed byl testov\u00e1n v\u00a0poloprovozn\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch nad \u00farovn\u00ed ter\u00e9nu.<\/p>\n<h2>METODIKA<\/h2>\n<p>V r\u00e1mci \u0159e\u0161en\u00ed projektu byly nejprve provedeny anal\u00fdzy simulovan\u00fdch de\u0161\u0165ov\u00fdch splach\u016f ze zpevn\u011bn\u00fdch ploch. Navazuj\u00edc\u00ed f\u00e1ze projektu byla zam\u011b\u0159ena na zpracov\u00e1n\u00ed a anal\u00fdzu v\u00fdsledk\u016f splach\u016f a proveden\u00ed matematick\u00e9ho modelov\u00e1n\u00ed, na jejich\u017e z\u00e1klad\u011b bylo p\u0159istoupeno k v\u00fdvoji modelu separa\u010dn\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed k odstran\u011bn\u00ed NL a jeho odzkou\u0161en\u00ed v laboratorn\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch v z\u00e1vislosti na velikosti frakce a pr\u016ftoku. N\u00e1vrh a optimalizace prototypu za\u0159\u00edzen\u00ed vych\u00e1zely z\u00a0hydrodynamick\u00e9ho modelov\u00e1n\u00ed a\u00a0v\u00fdsledk\u016f laboratorn\u00edho zkou\u0161en\u00ed. Za\u0159\u00edzen\u00ed bylo konstruov\u00e1no tak, aby byl co nejvhodn\u011bji vyu\u017eit celkov\u00fd objem separ\u00e1toru a\u00a0nedoch\u00e1zelo ke zkratov\u00e9mu proud\u011bn\u00ed. Jedn\u00edm z\u00a0hlavn\u00edch aspekt\u016f p\u0159i n\u00e1vrhu konstrukce, za \u00fa\u010delem nej\u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00ed sedimentace, byla d\u00e9lka trajektorie a\u00a0jej\u00ed \u010das. D\u00e1le byl kladen d\u016fraz na zp\u016fsob provozov\u00e1n\u00ed a\u00a0ekonomiku provozu a\u00a0tak\u00e9 na investi\u010dn\u00ed a\u00a0v\u00fdrobn\u00ed n\u00e1klady vyvinut\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed. V\u00fdsledky laboratorn\u00edch f\u00e1z\u00ed projektu ji\u017e byly publikov\u00e1ny d\u0159\u00edve [8]. Tento p\u0159\u00edsp\u011bvek se zab\u00fdv\u00e1 z\u00e1v\u011bre\u010dnou f\u00e1z\u00ed projektu, tedy ter\u00e9nn\u00edm testov\u00e1n\u00edm prototypu separ\u00e1toru s\u00a0n\u00e1vrhov\u00fdm pr\u016ftokem 1 l\u00b7s<sup>-1 <\/sup>(<em>viz obr. 1 <\/em>a<em>\u00a02<\/em>), v poloprovozn\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch.<\/p>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-1.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-30856];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"902\" class=\"size-full wp-image-12557 alignnone lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-1.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-1.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-1-266x300.jpg 266w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-1-768x866.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/902;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 1. Vizualizace prototypu separa\u010dn\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed<br \/>\nFig. 1. Visualization of a\u00a0prototype separation device<\/h6>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-2.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-30856];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"847\" class=\"size-full wp-image-12559 alignnone lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-2.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-2.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-2-283x300.jpg 283w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-2-768x813.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/847;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 2. Detail prototypu separa\u010dn\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed<br \/>\nFig. 2. Detail of a\u00a0prototype separation device<\/h6>\n<p>Simulovan\u00e9 splachy (p\u0159i t\u0159ech zvolen\u00fdch pr\u016ftoc\u00edch) byly provedeny na dvou lokalit\u00e1ch. Hodnoty pr\u016ftok\u016f vych\u00e1zely z\u00a0matematick\u00e9ho modelov\u00e1n\u00ed proud\u011bn\u00ed v\u00a0za\u0159\u00edzen\u00ed. Z\u00a0provozn\u00edch d\u016fvod\u016f bylo na za\u010d\u00e1tku \u0159e\u0161en\u00ed projektu zvoleno, \u017ee m\u011b\u0159en\u00ed i\u00a0dal\u0161\u00ed testov\u00e1n\u00ed se bude prov\u00e1d\u011bt p\u0159i simulovan\u00e9m de\u0161ti, tedy omyt\u00edm zpevn\u011bn\u00e9 plochy pitnou vodou z\u00a0hydrantu po dlouhodob\u011bj\u0161\u00edm obdob\u00ed beze sr\u00e1\u017eek. Simulace sr\u00e1\u017eky prob\u00edhala tak, aby cel\u00e1 plocha byla skr\u00e1p\u011bna co mo\u017en\u00e1 nejrovnom\u011brn\u011bji a\u00a0mohlo b\u00fdt regulov\u00e1no mno\u017estv\u00ed pr\u016ftoku za\u0159\u00edzen\u00edm. Mezi jednotliv\u00fdmi testy nebyl prototyp \u010di\u0161t\u011bn, pouze vypu\u0161t\u011bn, aby mohl b\u00fdt p\u0159em\u00edst\u011bn a\u00a0uskladn\u011bn. Pro testov\u00e1n\u00ed se p\u0159edpokl\u00e1dal term\u00edn po obdob\u00ed jednoho a\u017e dvou t\u00fddn\u016f bez de\u0161\u0165\u016f i\u00a0kr\u00e1tkodob\u00fdch p\u0159eh\u00e1n\u011bk (konkr\u00e9tn\u011b specifikov\u00e1no v\u00a0kapitole V\u00fdsledky a\u00a0diskuze).<\/p>\n<p>Na obou m\u011b\u0159en\u00fdch lokalit\u00e1ch bylo za\u0159\u00edzen\u00ed zkou\u0161eno postupn\u011b p\u0159i t\u011bchto pr\u016ftoc\u00edch (Q):<\/p>\n<ul>\n<li>Sn\u00ed\u017een\u00fd pr\u016ftok 0,5 l\u00b7s<sup>-1<\/sup><\/li>\n<li>Nomin\u00e1ln\u00ed pr\u016ftok 1 l\u00b7s<sup>-1<\/sup><\/li>\n<li>Maxim\u00e1ln\u00ed pr\u016ftok 1,5 l\u00b7s<sup>-1<\/sup><\/li>\n<\/ul>\n<p>Intenzita oplachu povrchu vozovky pitnou vodou z\u00a0hydrantu (simulace sr\u00e1\u017eky) byla regulov\u00e1na tak, aby odpov\u00eddala zkou\u0161en\u00e9mu pr\u016ftoku. P\u0159\u00edtok do prototypu byl regulov\u00e1n a\u00a0kontrolov\u00e1n pr\u016ftokom\u011brem. T\u011bsn\u011b p\u0159ed zapo\u010det\u00edm testu byl odebr\u00e1n prost\u00fd vzorek vstupn\u00ed vody z\u00a0hydrantu, ve kter\u00e9m byly stanoveny NL p\u0159i 105 \u00b0C (slep\u00fd pokus).<\/p>\n<p>Za\u0159\u00edzen\u00ed bylo instalov\u00e1no na voln\u00fdch ploch\u00e1ch zvolen\u00fdch lokalit jako nadzemn\u00ed n\u00e1dr\u017e. Hlavn\u00edm d\u016fvodem byla nutnost p\u0159esouv\u00e1n\u00ed prototypu mezi lokalitami a\u00a0p\u0159edev\u0161\u00edm nebylo mo\u017en\u00e9 v\u00a0dan\u00fdch lokalit\u00e1ch za\u0159\u00edzen\u00ed zabudovat pod \u00farove\u0148 ter\u00e9nu ani uskladnit na plo\u0161e do dal\u0161\u00ed s\u00e9rie testov\u00e1n\u00ed. Lokality byly zvoleny s\u00a0ohledem na odli\u0161n\u00fd zp\u016fsob pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<p>Splachy byly provedeny na dvou zvolen\u00fdch lokalit\u00e1ch:<\/p>\n<ul>\n<li>Lokalita 1: plocha, kde se ot\u00e1\u010dej\u00ed n\u00e1kladn\u00ed automobily<\/li>\n<li>Lokalita 2: plocha, na n\u00ed\u017e pravideln\u011b parkuj\u00ed n\u00e1kladn\u00ed vozidla<\/li>\n<\/ul>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<h6><\/h6>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<h6><\/h6>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-3.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-30856];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"821\" class=\"size-full wp-image-12561 alignnone lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-3.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-3.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-3-292x300.jpg 292w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-3-768x788.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/821;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 3. Pohled na splach\u00a0\u2013 lokalita 1<br \/>\nFig. 3. View of the run-off\u00a0\u2013 locality 1<\/h6>\n<p>Zkouman\u00e1 plocha byla post\u0159ikov\u00e1na vodou z\u00a0hydrantu tak, aby bylo rovnom\u011brn\u011b skr\u00e1p\u011bno cel\u00e9 vyty\u010den\u00e9 \u00fazem\u00ed, z\u00a0n\u011bho\u017e voda st\u00e9kala k\u00a0vybran\u00e9 kanaliza\u010dn\u00ed vpusti (<em>obr. 3 <\/em>a<em>\u00a04<\/em>). Na vpusti byl vyjmut poklop, ucp\u00e1vkou ut\u011bsn\u011bn odtok do kanalizace (<em>obr. 5<\/em>) a\u00a0st\u00e9kaj\u00edc\u00ed voda byla ihned ze\u00a0vpusti kalov\u00fdm \u010derpadlem p\u0159iv\u00e1d\u011bna do p\u0159\u00edtokov\u00e9 \u010d\u00e1sti prototypu. P\u0159\u00edtokov\u00e1 hadice byla osazena pr\u016ftokom\u011brem s\u00a0regulovateln\u00fdm uz\u00e1v\u011brem. Pohled na testov\u00e1n\u00ed je zn\u00e1zorn\u011bn na <em>obr. 6.<\/em> Na z\u00e1klad\u011b zpracov\u00e1n\u00ed hydrodynamick\u00e9ho matematick\u00e9ho modelov\u00e1n\u00ed a zku\u0161enost\u00ed z pilotn\u00ed f\u00e1ze testov\u00e1n\u00ed prototypu v laboratorn\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch byla navr\u017eena celkov\u00e1 d\u00e9lka zkou\u0161en\u00ed 15 minut. Program odb\u011bru vzork\u016f reflektoval p\u0159edpoklad, \u017ee nejv\u011bt\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed NL je ze zpevn\u011bn\u00e9 plochy spl\u00e1chnuto v\u00a0prvn\u00ed f\u00e1zi de\u0161t\u011b a\u00a0pot\u00e9 se mno\u017estv\u00ed NL ji\u017e sni\u017euje. Vzorky na stanoven\u00ed PAU, t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f a\u00a0NL byly odeb\u00edr\u00e1ny na p\u0159\u00edtoku a\u00a0odtoku do prototypu sou\u010dasn\u011b jako prost\u00e9 vzorky p\u0159\u00edmo do vzorkovnice v\u00a01., 3., 9. a\u00a015. minut\u011b. Stanoven\u00ed NL vych\u00e1zelo z\u00a0postupu vypracovan\u00e9ho na z\u00e1klad\u011b normy \u010cNS EN 872.<\/p>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-4.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-30856];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"821\" class=\"size-full wp-image-12563 alignnone lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-4.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-4.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-4-292x300.jpg 292w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-4-768x788.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/821;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 4. Pohled na splach\u00a0\u2013 lokalita 2<br \/>\nFig. 4. View of the run-off\u00a0\u2013 locality 2<\/h6>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-5.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-30856];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"409\" class=\"size-full wp-image-12565 alignnone lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-5.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-5.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-5-300x153.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-5-768x393.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/409;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 5. Pohled na ut\u011bsn\u011bnou vpus\u0165 (lokalita 2)<br \/>\nFig. 5. View of a\u00a0sealed drain (locality 2)<\/h6>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-6.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-30856];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"381\" class=\"size-full wp-image-12567 alignnone lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-6.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-6.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-6-300x143.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-6-768x366.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/381;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 6. Pohled na testov\u00e1n\u00ed\u00a0\u2013 lokalita 2<br \/>\nFig. 6. View of the testing\u00a0\u2013 locality 2<\/h6>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-7.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-30856];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"413\" class=\"size-full wp-image-12569 alignnone lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-7.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-7.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-7-300x155.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-7-768x396.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/413;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 7. Pr\u016fm\u011brn\u00e9 koncentrace NL na p\u0159\u00edtoku a\u00a0odtoku\u00a0\u2013 porovn\u00e1n\u00ed obou lokalit<br \/>\nFig. 7. Inflow and outflow suspended solids average concentrations\u00a0\u2013 comparison between localities 1 and 2<\/h6>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-8.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-30856];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"413\" class=\"size-full wp-image-12571 alignnone lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-8.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-8.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-8-300x155.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-8-768x396.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/413;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 8. Pr\u016fm\u011brn\u00e9 koncentrace v\u00fdznamn\u00fdch PAU na p\u0159\u00edtoku a\u00a0odtoku\u00a0\u2013 lokalita 1<br \/>\nFig. 8. Average concentrations of significant PAH in influent and effluent\u00a0\u2013 locality 1<\/h6>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-9.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-30856];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"413\" class=\"size-full wp-image-12551 alignnone lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-9.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-9.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-9-300x155.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-9-768x396.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/413;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 9. Pr\u016fm\u011brn\u00e9 koncentrace v\u00fdznamn\u00fdch PAU na p\u0159\u00edtoku a\u00a0odtoku\u00a0\u2013 lokalita 2<br \/>\nFig. 9. Average concentrations of significant PAH in influent and effluent\u00a0\u2013 locality 2<\/h6>\n<h2>V\u00ddSLEDKY A DISKUZE<\/h2>\n<p>Je zn\u00e1mo, \u017ee se zvy\u0161uj\u00edc\u00ed se intenzitou sr\u00e1\u017eky roste i\u00a0intenzita splachu a\u00a0mohou se potenci\u00e1ln\u011b odplavit i\u00a0v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed, tak\u017ee teoreticky by m\u011blo platit, \u017ee \u010d\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed je intenzita sr\u00e1\u017eky, t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed na p\u0159\u00edtoku m\u016f\u017ee b\u00fdt. Nicm\u00e9n\u011b vzhledem k\u00a0uplatn\u011bn\u00e9 metodice experiment\u016f, kdy byly pou\u017e\u00edv\u00e1ny simulovan\u00e9 sr\u00e1\u017eky na lokalit\u00e1ch, nebylo mo\u017en\u00e9 dos\u00e1hnout v\u017edy stejn\u00fdch po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edch podm\u00ednek (stejn\u00fd po\u010det bezde\u0161tn\u00fdch dn\u016f, stejn\u00e9 zat\u00ed\u017een\u00ed plochy sledovan\u00fdmi l\u00e1tkami). Pro \u0159e\u0161en\u00ed projektu byl za bezde\u0161tn\u00fd den pova\u017eov\u00e1n takov\u00fd den, jeho\u017e denn\u00ed \u00fahrn sr\u00e1\u017eek nep\u0159esahoval 0,25 mm (aby nedoch\u00e1zelo k\u00a0odtoku zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed do kanalizace). Rozd\u00edly v\u00a0po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edch koncentrac\u00edch NL jsou patrn\u00e9 z\u00a0v\u00fdsledk\u016f na <em>obr. 7<\/em>, kdy jejich nejvy\u0161\u0161\u00ed koncentrace byla detekov\u00e1na p\u0159i pr\u016ftoku 1 l\u00b7s<sup>-1<\/sup>.<\/p>\n<p>V\u00a0r\u00e1mci ter\u00e9nn\u00edho testov\u00e1n\u00ed bylo nejv\u00edce bezde\u0161tn\u00fdch dn\u00ed zaznamen\u00e1no p\u0159ed prvn\u00edm splachem (Q 0,5 l\u00b7s<sup>-1<\/sup>), tento splach se prov\u00e1d\u011bl 8. den beze sr\u00e1\u017eek, druh\u00fd splach (Q 1 l\u00b7s<sup>-1<\/sup>) 7. den a\u00a0t\u0159et\u00ed splach (Q 1,5 l\u00b7s<sup>-1<\/sup>) se uskute\u010dnil 4. bezde\u0161tn\u00fd den. Tak\u00e9 mezi prvn\u00edm a\u00a0druh\u00fdm splachem byla v\u011bt\u0161\u00ed prodleva (70 dn\u00ed) ne\u017e mezi druh\u00fdm a\u00a0t\u0159et\u00edm splachem (19 dn\u00ed). Z\u00a0tohoto d\u016fvodu je obt\u00ed\u017en\u00e9, ne-li nemo\u017en\u00e9, porovn\u00e1vat vstupn\u00ed koncentrace zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed mezi sebou.<\/p>\n<p>Pohled na rozlo\u017een\u00ed zaznamenan\u00e9ho zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed (zde reprezentov\u00e1no NL) v\u00a0pr\u016fb\u011bhu vlastn\u00edho splachu prezentuj\u00ed <em>tab.<\/em> <em>1 <\/em>a<em>\u00a02.<\/em> Oproti o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, \u017ee s postupem \u010dasu se budou koncentrace NL v p\u0159\u00edtoku sni\u017eovat, je v t\u011bchto v\u00fdsledc\u00edch patrn\u00e1 ur\u010dit\u00e1 anom\u00e1lie u lokality 1, kdy se mno\u017estv\u00ed NL ke konci splachu p\u0159i nejni\u017e\u0161\u00edm pr\u016ftoku zvy\u0161ovalo. To je pravd\u011bpodobn\u011b ovlivn\u011bno nerovnom\u011brn\u00fdm zat\u00ed\u017een\u00edm plochy zne\u010di\u0161\u0165uj\u00edc\u00edmi l\u00e1tkami, kdy se \u010d\u00e1st zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed mohla spl\u00e1chnout pozd\u011bji. V dal\u0161\u00edch dvou m\u011b\u0159en\u00edch a na obou lokalit\u00e1ch ji\u017e podle p\u0159edpokladu koncentrace NL s p\u0159ib\u00fdvaj\u00edc\u00edm \u010dasem kles\u00e1. Hodnoty koncentrac\u00ed v odtoku ze separa\u010dn\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed maj\u00ed opa\u010dnou tendenci, tedy se s postupem \u010dasu zvy\u0161uj\u00ed, co\u017e je d\u00e1no dobou zdr\u017een\u00ed zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed v separ\u00e1toru. Z v\u00fdsledk\u016f je tak\u00e9 patrn\u00e9, \u017ee pr\u016ftok, kter\u00fd bude v re\u00e1lu odpov\u00eddat intenzit\u011b sr\u00e1\u017eky, m\u00e1 vliv na separa\u010dn\u00ed \u00fa\u010dinnost za\u0159\u00edzen\u00ed. P\u0159i vy\u0161\u0161\u00edm pr\u016ftoku se zhor\u0161uj\u00ed podm\u00ednky pro sedimentaci NL, je\u017e se vyplavuj\u00ed ve vy\u0161\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e v porovn\u00e1n\u00ed s v\u00fdsledky dosa\u017een\u00fdmi p\u0159i ni\u017e\u0161\u00edch pr\u016ftoc\u00edch. Ze za\u0159\u00edzen\u00ed se vyplavuj\u00ed zejm\u00e9na h\u016f\u0159e sedimentuj\u00edc\u00ed mal\u00e9 \u010d\u00e1stice (&lt; 0,09 mm), co\u017e bylo na tomto za\u0159\u00edzen\u00ed ji\u017e d\u0159\u00edve odzkou\u0161eno v\u00a0laboratorn\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch [8].<\/p>\n<h5><em>Tab. 1. Hodnoty NL stanoven\u00e9 na p\u0159\u00edtoku a\u00a0odtoku na lokalit\u011b 1<br \/>\n<\/em><em>Tab. 1. Suspended solids concentration values determined in influent and effluent<\/em><em>at locality 1<\/em><\/h5>\n<p><em> <a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-1.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-30856];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"572\" class=\"size-full wp-image-12573 alignnone lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-1.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-1.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-1-300x215.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-1-768x549.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/572;\" \/><\/a><\/em><\/p>\n<h5><em>Tab. 2. Hodnoty NL stanoven\u00e9 na p\u0159\u00edtoku a\u00a0odtoku na lokalit\u011b 2<br \/>\n<\/em><em>Tab. 2. Suspended solids concentration values determined in influent and effluent<\/em><em>at locality 2<\/em><\/h5>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-2.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-30856];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"572\" class=\"size-full wp-image-12575 alignnone lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-2.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-2.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-2-300x215.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-2-768x549.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/572;\" \/><\/a>\n<h5><em>Tab. 3. Srovn\u00e1n\u00ed koncentrac\u00ed t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f na p\u0159\u00edtoku a\u00a0odtoku na lokalit\u011b 1\u00a0\u2013 pr\u016fm\u011brn\u00e9 koncentrace za cel\u00fd test<br \/>\n<\/em><em>Tab. 3. Comparison of heavy metals concentrations in influent and effluent at locality 1\u00a0\u2013 average concentrations measured during the test<\/em><strong>Q [l\u00b7s<sup>-1<\/sup>]<\/strong><\/h5>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-3.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-30856];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"196\" class=\"size-full wp-image-12577 alignnone lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-3.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-3.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-3-300x74.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-3-768x188.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/196;\" \/><\/a>\n<h5><em>Tab. 4. Srovn\u00e1n\u00ed koncentrac\u00ed t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f na p\u0159\u00edtoku a\u00a0odtoku na lokalit\u011b 2\u00a0\u2013 pr\u016fm\u011brn\u00e9 koncentrace za cel\u00fd test<br \/>\n<\/em><em>Tab. 4. Comparison of heavy metals concentrations in influent and effluent at locality 2\u00a0\u2013 average concentrations measured during the test<\/em><\/h5>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-4.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-30856];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"207\" class=\"size-full wp-image-12579 alignnone lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-4.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-4.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-4-300x78.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-4-768x199.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/207;\" \/><\/a>\n<h5><em>Tab. 5. Srovn\u00e1n\u00ed koncentrac\u00ed PAU na p\u0159\u00edtoku a\u00a0odtoku na lokalit\u011b 1\u00a0\u2013 pr\u016fm\u011brn\u00e9 koncentrace za cel\u00fd test<br \/>\n<\/em><em>Tab. 5. Comparison of PAH concentrations in influent and effluent at locality 1\u00a0\u2013 average concentrations measured during the test<\/em><\/h5>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-5.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-30856];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"212\" class=\"size-full wp-image-12581 alignnone lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-5.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-5.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-5-300x80.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-5-768x204.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/212;\" \/><\/a>\n<h5><em>Tab. 6. Srovn\u00e1n\u00ed koncentrac\u00ed PAU na p\u0159\u00edtoku a\u00a0odtoku na lokalit\u011b 2\u00a0\u2013 pr\u016fm\u011brn\u00e9 koncentrace za cel\u00fd test<br \/>\n<\/em><em>Tab. 6. Comparison of PAH concentrations in influent and effluent at locality 2\u00a0\u2013 average concentrations measured during the test<\/em><\/h5>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-6.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-30856];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"204\" class=\"size-full wp-image-12583 alignnone lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-6.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-6.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-6-300x77.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-6-768x196.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/204;\" \/><\/a>\n<h5><em>Tab. 7. Pearson\u016fv korela\u010dn\u00ed koeficient; v\u00fdstup pro NL a\u00a0t\u011b\u017ek\u00e9 kovy<br \/>\n<\/em><em>Tab. 7. Pearson correlation coefficient; output for suspended solids and heavy metals<\/em><\/h5>\n<p><em> <a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-7.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-30856];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"64\" class=\"size-full wp-image-12587 alignnone lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-7.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-7.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-7-300x24.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-7-768x61.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/64;\" \/><\/a><\/em><\/p>\n<h5><em>Tab. 8. Pearson\u016fv korela\u010dn\u00ed koeficient; v\u00fdstup pro NL a\u00a0PAU<br \/>\n<\/em><em>Tab. 8. Pearson correlation coefficient; output for suspended solids and PAH<\/em><\/h5>\n<p><em> <a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-8.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-30856];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"64\" class=\"size-full wp-image-12585 alignnone lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-8.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-8.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-8-300x24.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-tabulka-8-768x61.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/64;\" \/><\/a><\/em><\/p>\n<p>Ze v\u0161ech uveden\u00fdch v\u00fdsledk\u016f (<em>tab. 1 <\/em>a\u017e<em> 6<\/em>) je patrn\u00e9, \u017ee lokalita 1 byla v\u00edce zat\u00ed\u017eena sledovan\u00fdm zne\u010di\u0161t\u011bn\u00edm ne\u017e lokalita 2. K\u00a0rozd\u00edl\u016fm v\u00a0kumulovan\u00e9m zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed doch\u00e1z\u00ed pravd\u011bpodobn\u011b vlivem v\u011bt\u0161\u00edho zat\u00ed\u017een\u00ed lokality 1 p\u0159i manipulaci n\u00e1kladn\u00edch aut (ot\u00e1\u010den\u00ed, kr\u00e1tkodob\u00e9 st\u00e1n\u00ed s\u00a0mnohdy nastartovan\u00fdm motorem).<\/p>\n<p>V\u00a0<em>tab. 3 <\/em>a<em>\u00a04<\/em> je p\u0159ehled analyzovan\u00fdch kov\u016f z\u00a0obou lokalit. Jsou zde uvedeny pr\u016fm\u011brn\u00e9 koncentrace za celou dobu testu z\u00a0p\u0159\u00edtoku a\u00a0odtoku ze separa\u010dn\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed. V\u00fdsledky jsou uvedeny pro v\u0161echny t\u0159i testovan\u00e9 pr\u016ftoky. Z\u00a0kov\u016f na obou lokalit\u00e1ch nejv\u00edce dominovaly koncentrace zinku, kter\u00e9 mnohon\u00e1sobn\u011b p\u0159evy\u0161ovaly koncentrace ostatn\u00edch kov\u016f. Vy\u0161\u0161\u00edch hodnot d\u00e1le dosahovaly m\u011b\u010f a\u00a0olovo. Pro v\u00fdpo\u010det pr\u016fm\u011br\u016f u\u00a0hodnot pod mez\u00ed stanovitelnosti byla pou\u017eita metoda podle vyhl\u00e1\u0161ky \u010d. 98\/2011 Sb., kdy se hodnota pod mez\u00ed stanovitelnosti nahrazuje jej\u00ed polovinou. Suma PAU uveden\u00e1 v\u00a0<em>tab. 5, 6 <\/em>a<em>\u00a08<\/em> zahrnuje v\u0161echny analyzovan\u00e9 PAU: naftalen, acenaften, fluoren, fenanthren, antracen, fluoranthen, pyren, benzo(a)anthracen, chrysen, benzo(b)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, benzo(a)pyren, benzo(g,h,i)perylen, dibenzo(a,h)anthracen a\u00a0indeno(1,2,3,c,d)pyren. V\u00a0<em>tab. 5 <\/em>a<em>\u00a06<\/em> (pro lep\u0161\u00ed n\u00e1zornost i\u00a0<em>obr. 8 <\/em>a<em>\u00a09<\/em>) jsou uvedeny pr\u016fm\u011brn\u00e9 koncentrace v\u00fdznamn\u00fdch PAU. Stabiln\u011b se v\u00a0analyzovan\u00fdch vzorc\u00edch vyskytovaly nejvy\u0161\u0161\u00ed koncentrace fluoranthenu a\u00a0pyrenu. Nejvy\u0161\u0161\u00ed koncentrace kov\u016f i\u00a0PAU byly analyzov\u00e1ny stejn\u011b jako u\u00a0NL p\u0159i druh\u00e9m splachu (Q 1 l\u00b7s<sup>-1<\/sup>).<\/p>\n<p>Ji\u017e v\u00fd\u0161e\u00a0uveden\u00e9 v\u00fdsledky nazna\u010duj\u00ed, \u017ee koncentrace NL, t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f a\u00a0PAU spolu souvisej\u00ed. Tato souvislost byla otestov\u00e1na jednoduchou line\u00e1rn\u00ed regres\u00ed a\u00a0korela\u010dn\u00edm Pearsonov\u00fdm koeficientem R\u00b2. V\u00a0<em>tab. 7 <\/em>a<em>\u00a08<\/em> jsou uvedeny hodnoty R\u00b2 mezi NL a\u00a0t\u011b\u017ek\u00fdmi kovy a\u00a0mezi NL a\u00a0PAU. U\u00a0t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f i\u00a0PAU se hodnoty pohybuj\u00ed kolem 0,8, co\u017e zna\u010d\u00ed silnou line\u00e1rn\u00ed z\u00e1vislost mezi koncentrac\u00ed NL a\u00a0PAU a\u00a0mezi koncentracemi NL a\u00a0testovan\u00fdmi t\u011b\u017ek\u00fdmi kovy. \u010c\u00edm byla ve vzorku stanovena vy\u0161\u0161\u00ed koncentrace NL, t\u00edm byly stanoveny i\u00a0vy\u0161\u0161\u00ed koncentrace sledovan\u00fdch t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f, pop\u0159\u00edpad\u011b PAU. Na <em>obr. 10<\/em> je graficky zn\u00e1zorn\u011bn vztah mezi NL a\u00a0t\u011b\u017ek\u00fdmi kovy z\u00a0pohledu line\u00e1rn\u00ed regrese. Koeficient determinace u\u00a0t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f dosahuje hodnoty 0,679. Z\u00a0toho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee stanoven\u00e9 koncentrace kov\u016f bylo mo\u017eno line\u00e1rn\u00ed regres\u00ed vysv\u011btlit z\u00a067,9 % pomoc\u00ed nam\u011b\u0159en\u00fdch koncentrac\u00ed\u00a0NL. U\u00a0PAU (obr. 11) to lze vysv\u011btlit z\u00a069,3 %.<\/p>\n<p>Na z\u00e1klad\u011b z\u00edskan\u00fdch v\u00fdsledk\u016f jsme ov\u011b\u0159ili, \u017ee separac\u00ed NL se v\u00fdznamn\u011b sni\u017euje zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed t\u011bchto vod PAU a\u00a0t\u011b\u017ek\u00fdmi kovy. V\u00a0literatu\u0159e se v\u0161ak objevuj\u00ed i\u00a0n\u00e1zory, \u017ee u\u00a0t\u011bchto l\u00e1tek doch\u00e1z\u00ed nejen k\u00a0adsorpci na pevn\u00e9 \u010d\u00e1stice, ale tak\u00e9 k\u00a0agregaci a\u00a0tvorb\u011b shluk\u016f [6, 9, 10].<\/p>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-10.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-30856];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"440\" class=\"size-full wp-image-12553 alignnone lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-10.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-10.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-10-300x165.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-10-768x422.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/440;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 10. Grafick\u00e9 zn\u00e1zorn\u011bn\u00ed vztahu mezi koncentracemi NL a\u00a0PAU (suma v\u0161ech PAU)<br \/>\nFig. 10. Graphical relation between suspended solids and PAH concentrations (the sum of all PAH)<\/h6>\n<a href=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-11.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-30856];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"440\" class=\"size-full wp-image-12555 alignnone lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-11.jpg\" alt=\"\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-11.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-11-300x165.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/07\/Cejkova-11-768x422.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/440;\" \/><\/a>\n<h6>Obr. 11. Grafick\u00e9 zn\u00e1zorn\u011bn\u00ed vztahu mezi koncentracemi NL a\u00a0t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f (suma v\u0161ech t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f)<br \/>\nFig. 11. Graphical relation between suspended solids and heavy metals concentrations (the sum of all heavy metals)<\/h6>\n<h2>Z\u00c1V\u011aR<\/h2>\n<p>Zvolen\u00fd zp\u016fsob \u0159e\u0161en\u00ed na po\u010d\u00e1tku projektu vych\u00e1zel z\u00a0p\u0159edpokladu, \u017ee v\u00fdznamn\u00e1 \u010d\u00e1st PAU a\u00a0t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f je sorbov\u00e1na na pevn\u00fdch \u010d\u00e1stic\u00edch, a\u00a0odstran\u011bn\u00ed NL je tak v\u00fdznamn\u00fdm n\u00e1strojem k\u00a0omezen\u00ed vstupu PAU do vodn\u00edho prost\u0159ed\u00ed. Vyvinut\u00e9 separa\u010dn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed bylo odzkou\u0161eno v\u00a0pilotn\u00ed f\u00e1zi v\u00a0modelov\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku, n\u00e1sledn\u011b byla provedena s\u00e9rie testov\u00e1n\u00ed prototypu v\u00a0ter\u00e9nn\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch na dvou lokalit\u00e1ch. Lokality p\u0159edstavovalo parkovi\u0161t\u011b a\u00a0zpevn\u011bn\u00e1 plocha s\u00a0denn\u00edm vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm vozidly silni\u010dn\u00ed dopravy. Prototyp za\u0159\u00edzen\u00ed byl testov\u00e1n p\u0159i t\u0159ech zvolen\u00fdch pr\u016ftoc\u00edch (0,5 l\u00b7s<sup>-1<\/sup>, 1 l\u00b7s<sup>-1<\/sup> a\u00a01,5 l\u00b7s<sup>-1<\/sup>). P\u0159i simulaci sr\u00e1\u017ekov\u00fdch splach\u016f vybran\u00fdch ploch bylo potvrzeno, \u017ee PAU a t\u011b\u017ek\u00e9 kovy se dominantn\u011b vyskytuj\u00ed ve vzorc\u00edch s NL a \u017ee nejv\u00edce t\u011bchto l\u00e1tek je smyto na za\u010d\u00e1tku trv\u00e1n\u00ed sr\u00e1\u017ekov\u00e9 \u010dinnosti. V\u00fdsledky dosa\u017een\u00e9 na\u0161\u00edm \u0161et\u0159en\u00edm byly v souladu s v\u00fd\u0161e citovan\u00fdmi zahrani\u010dn\u00edmi studiemi. Siln\u00e1 line\u00e1rn\u00ed z\u00e1vislost mezi koncentrac\u00ed NL a PAU a mezi koncentracemi NL a testovan\u00fdmi t\u011b\u017ek\u00fdmi kovy byla potvrzena Pearsonov\u00fdm korela\u010dn\u00edm koeficientem, jeho\u017e hodnota oscilovala kolem 0,8. Zji\u0161t\u011bn\u00e9 z\u00e1v\u011bry byly pou\u017eity jako podklad pro n\u00e1sledn\u00e9 komer\u010dn\u00ed uplatn\u011bn\u00ed separa\u010dn\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed.<\/p>\n<h3>Pod\u011bkov\u00e1n\u00ed<\/h3>\n<p><em>\u010cl\u00e1nek vznikl \u0159e\u0161en\u00edm v\u00fdzkumn\u00e9ho projektu \u201eTechnologie separace specifick\u00fdch polutant\u016f ze sr\u00e1\u017ekov\u00fdch vod\u201c (TH03030223). Projekt byl realizov\u00e1n za finan\u010dn\u00ed podpory Technologick\u00e9 agentury \u010cesk\u00e9 republiky. <\/em><\/p>\n<p><strong>P\u0159\u00edsp\u011bvek pro\u0161el lektorsk\u00fdm \u0159\u00edzen\u00edm.<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>\u010cl\u00e1nek shrnuje poznatky z\u00edskan\u00e9 v r\u00e1mci \u0159e\u0161en\u00ed v\u00fdzkumn\u00e9ho projektu \u201eTechnologie separace specifick\u00fdch polutant\u016f ze sr\u00e1\u017ekov\u00fdch vod\u201c (TH03030223), kter\u00fd se zab\u00fdval \u010di\u0161t\u011bn\u00edm sr\u00e1\u017ekov\u00fdch vod ze zpevn\u011bn\u00fdch ploch a komunikac\u00ed zat\u00ed\u017een\u00fdch nerozpu\u0161t\u011bn\u00fdmi l\u00e1tkami (NL), polycyklick\u00fdmi aromatick\u00fdmi uhlovod\u00edky i t\u011b\u017ek\u00fdmi kovy. Projekt si kladl za c\u00edl vyvinout \u00fa\u010dinnou technologii, kter\u00e1 by uveden\u00e9 polutanty ze sr\u00e1\u017ekov\u00fdch vod separovala.<\/p>\n","protected":false},"author":8,"featured_media":12558,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[86,87,89],"tags":[3547,890,1521,2819,3546,2493,2817,1183,1508],"coauthors":[2509,2508,892,2510,2518,2519],"class_list":["post-30856","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-hydraulics-hydrology-and-hydrogeology","category-hydrochemistry-radioecology-microbiology","category-water-technology-water-supply-waste-water-treatment","tag-absorption-of-pollutants","tag-cleaning-processes","tag-heavy-metals","tag-polycyclic-aromatic-hydrocarbons","tag-rainfall-runoff","tag-srazkovy-odtok","tag-stormwater-run-off","tag-suspended-solids","tag-tezke-kovy"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/30856","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/8"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=30856"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/30856\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":30925,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/30856\/revisions\/30925"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media\/12558"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=30856"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=30856"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=30856"},{"taxonomy":"author","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/coauthors?post=30856"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}