{"id":2129,"date":"2016-06-08T10:47:15","date_gmt":"2016-06-08T10:47:15","guid":{"rendered":"http:\/\/www.vtei.cz\/?p=2129"},"modified":"2024-07-16T11:09:28","modified_gmt":"2024-07-16T10:09:28","slug":"pietro-angelo-secchi-and-his-one-hundred-and-fifty-years-old-disk","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/2016\/06\/pietro-angelo-secchi-and-his-one-hundred-and-fifty-years-old-disk\/","title":{"rendered":"Pietro Angelo Secchi and his one hundred and fifty years old disk"},"content":{"rendered":"

<\/i> This article is available in Czech only. For translation or more information on this topic, please contact author.<\/h4>\n

Druh\u00fdm rokem b\u011b\u017e\u00ed v \u010cR projekt ob\u010dansk\u00e9 v\u011bdy M\u011b\u0159en\u00ed pr\u016fhlednosti vody na rybn\u00edc\u00edch. Druh\u00fdm rokem se na stovk\u00e1ch rybn\u00edk\u016f intenzivn\u011b m\u011b\u0159\u00ed pr\u016fhlednost vody, a to ve t\u0159ech kl\u00ed\u010dov\u00fdch obdob\u00edch: v druh\u00e9 polovin\u011b dubna a \u010dervna a na p\u0159elomu srpna a z\u00e1\u0159\u00ed. Druh\u00fdm rokem si doma stovky dobrovoln\u00edk\u016f vyr\u00e1b\u00ed Secchiho desky, aby mohli pomoci v ochran\u011b tzv. de\u0161tn\u00edkov\u00e9ho druhu pot\u00e1pky \u010dernokrk\u00e9, ale i dal\u0161\u00edch druh\u016f \u017eivo\u010dich\u016f a rostlin v\u00e1zan\u00fdch na mok\u0159ady. P\u0159ipome\u0148me si v r\u00e1mci stopades\u00e1tilet\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed \u201evzniku\u201c tohoto limnologick\u00e9ho n\u00e1stroje osobu jeho \u201eobjevitele\u201c, astronoma, meteorologa, p\u0159\u00edrodov\u011bdce a jezuity Pietra Angela Secchiho.<\/p>\n

H\u00e1d\u00e1m ostatn\u011b, \u017ee jen m\u00e1lokter\u00fd odborn\u00edk \u010detl normu \u010cSN EN ISO 7027:2000 (75\u20097343) Jakost vod \u2013 Stanoven\u00ed z\u00e1kalu. Stejn\u011b tak vz\u00e1cn\u00fdm bude mezi vodohospod\u00e1\u0159i v\u00fdkon tzv. pr\u016fhledov\u00e9 zkou\u0161ky, ale ani metrologi\u010dt\u00ed purist\u00e9 netu\u0161\u00ed, co za poklad skr\u00fdv\u00e1 definice: \u201eZku\u0161ebn\u00ed deska pro m\u011b\u0159en\u00ed pr\u016fhlednosti, vyroben\u00e1 z lit\u00e9ho bronzu a pota\u017een\u00e1 b\u00edl\u00fdm plastem, p\u0159ipevn\u011bn\u00e1 na \u0159et\u00edzek nebo na ty\u010d.\u201c V\u011bt\u0161ina z povolan\u00fdch bere do ruky Secchiho desku a finesy definice je nech\u00e1vaj\u00ed zcela chladn\u00e9. Rovn\u011b\u017e tak mne. Tedy do chv\u00edle, ne\u017e jsem za\u010dal \u201epodporovat\u201c projekt M\u011b\u0159en\u00ed pr\u016fhlednosti vody na rybn\u00edc\u00edch a musel zodpov\u011bd\u011bt p\u0159ekvapiv\u011b ban\u00e1ln\u00ed ot\u00e1zku: \u201eJak p\u0159esn\u011b m\u00e1 ta deska vypadat?\u201c Proto jsem se zna\u010dnou p\u00edl\u00ed prohledal m\u00e1lo zn\u00e1m\u00e9 texty. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm \u010dl\u00e1nku bych cht\u011bl sezn\u00e1mit \u010dten\u00e1\u0159e s n\u00e1lezy vynesen\u00fdmi z hlubin zapomn\u011bn\u00ed. Je m\u00fdm p\u0159\u00e1n\u00edm, abyste se pak na webu www.voda.birds.cz zapojili do projektu \u010cesk\u00e9 spole\u010dnosti ornitologick\u00e9, kter\u00fd podporuj\u00ed V\u00fdzkumn\u00fd \u00fastav vodohospod\u00e1\u0159sk\u00fd T. G. Masaryka, v. v. i., \u010cesk\u00e1 limnologick\u00e1 spole\u010dnost a P\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e1 fakulta Univerzity Karlovy.<\/p>\n

Pietro Angelo Secchi<\/h2>\n

Kdy\u017e p\u0159ed 150 lety vy\u0161el v pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdch zpr\u00e1v\u00e1ch ze zased\u00e1n\u00ed Akademie v\u011bd (Comptes Rendus de l\u2018Acad\u00e9mie des sciences) \u010dty\u0159str\u00e1nkov\u00fd \u010dl\u00e1nek O pr\u016fhlednosti mo\u0159e, skoro nikdo neo\u010dek\u00e1val, autory z\u0159ejm\u011b nevyj\u00edmaje, \u017ee se stane n\u011b\u010d\u00edm p\u0159elomov\u00fdm. Je pravda, \u017ee za dopisem projednan\u00fdm na zased\u00e1n\u00ed ze 17. \u010dervence 1865 byl podeps\u00e1n (jako druh\u00fd za kapit\u00e1nem lodi Alessandro Cialdim) tak\u00e9 italsk\u00fd meteorolog, astronom, fyzik, \u0159editel vatik\u00e1nsk\u00e9 observato\u0159e a jezuita Pietro Angelo Secchi. A je tak\u00e9 pravda, \u017ee o rok star\u0161\u00ed italsk\u00e1 p\u0159edloha \u010dl\u00e1nku je se sv\u00fdmi 32 stranami mnohem podrobn\u011bj\u0161\u00ed. Ve zp\u011btn\u00e9m pohledu na Secchiho celo\u017eivotn\u00ed d\u00edlo n\u00e1m ale p\u0159esto p\u0159ipad\u00e1, \u017ee plavba na korvet\u011b Neposkvrn\u011bn\u00e9 po\u010det\u00ed v okol\u00ed Civitavecchia m\u011bla sp\u00ed\u0161 charakter \u201ened\u011bln\u00edho pikniku\u201c. Posu\u010fte sami.<\/p>\n\"Fiala<\/a>\n

Pietro Angelo Secchi, SJ (18.\u00a06.\u00a01818\u201326.\u00a02.\u00a01878), (zdroj Wikipedie)<\/em><\/h6>\n

V roce 1865 byl Pietro Angelo Secchi, SJ (Societas Jesu), ve v\u011bdeck\u00fdch kruz\u00edch ji\u017e dostate\u010dn\u011b zn\u00e1m\u00fd jako\u017eto autor obs\u00e1hl\u00e9ho Souhrnu fyziky slune\u010dn\u00ed soustavy (1859) \u010di revidovan\u00e9ho Struveova katalogu dvojhv\u011bzd (1859), kter\u00fdch b\u011bhem sedmi let pr\u00e1ce potvrdil p\u0159es 10\u2009000. D\u00edky fotografov\u00e1n\u00ed zatm\u011bn\u00ed Slunce (1860) prok\u00e1zal, \u017ee kor\u00f3na a protuberance jsou vlastn\u00ed projevy Slunce. Jeho fotografie musely b\u00fdt velmi kvalitn\u00ed. Ostatn\u011b jeho sn\u00edmky m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edho kr\u00e1teru Copernicus se rozhodla distribuovat mezi ostatn\u00ed astronomy sama Kr\u00e1lovsk\u00e1 spole\u010dnost v Lond\u00fdn\u011b. Secchi m\u011bl na kont\u011b mj. tak\u00e9 prim\u00e1t ve studiu spekter Uranu a Neptunu.<\/p>\n

Ano, byla to doba rozmachu spektr\u00e1ln\u00edho m\u011b\u0159en\u00ed. P\u0159ipome\u0148me stru\u010dn\u011b, \u017ee sice ji\u017e pades\u00e1t let byl zn\u00e1m objev 574 absorp\u010dn\u00edch \u010dar ve slune\u010dn\u00edm z\u00e1\u0159en\u00ed (1814) slavn\u00e9ho optika Josepha Fraunhofera. Nicm\u00e9n\u011b a\u017e v roce 1859 chemici Robert Bunsen a Gustav Kirchhoff sv\u00fdmi heidelbersk\u00fdmi pokusy poskytli vysv\u011btlen\u00ed jejich p\u016fvodu. Fraunhofer byl tak\u00e9 prvn\u00edm, kdo d\u00edky sv\u00e9 v\u00fdjime\u010dn\u011b kvalitn\u00ed optice zjistil, \u017ee S\u00edrius a dal\u0161\u00ed hv\u011bzdy nejvy\u0161\u0161\u00ed magnitudy se absorp\u010dn\u00edm spektrem od Slunce podstatn\u011b li\u0161\u00ed. Byl to ale a\u017e Secchi, kdo d\u00edky systematick\u00e9mu pozorov\u00e1n\u00ed dok\u00e1zal, \u017ee n\u011bkter\u00e9 absorp\u010dn\u00ed \u010d\u00e1ry nemaj\u00ed p\u016fvod v atmosf\u00e9\u0159e Slunce, ale v atmosf\u00e9\u0159e Zem\u011b. Pro limnologii kl\u00ed\u010dov\u00fd rok 1865 zastihl Secchiho uprost\u0159ed jeho nejv\u011bt\u0161\u00edho d\u00edla, katalogizace hv\u011bzd. Tento italsk\u00fd astronom na z\u00e1klad\u011b pozorov\u00e1n\u00ed spekter 4\u2009000 hv\u011bzd vytvo\u0159il jejich prvn\u00ed klasifikaci (1868). P\u0159i\u010dem\u017e \u010dty\u0159i hlavn\u00ed skupiny doplnil pozd\u011bji objevem tzv. uhl\u00edkat\u00fdch hv\u011bzd. Dodejme na z\u00e1v\u011br spektroskopick\u00e9ho odbo\u010den\u00ed, \u017ee i tak mistrovsk\u00fd systematik se \u201etesa\u0159sky utnul\u201c, resp. p\u0159ehl\u00e9dl jednu mali\u010dkost. Roku 1868 amat\u00e9rsk\u00fd pozorovatel Slunce Norman Lockyer prohl\u00e1sil, \u017ee ve slune\u010dn\u00edm spektru na\u0161el jednu \u010d\u00e1ru, kter\u00e1 nepat\u0159\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9mu z dosud zn\u00e1m\u00fdch prvk\u016f. Pozorov\u00e1n\u00ed v\u00fdrazn\u011b \u017elut\u00e9 emisn\u00ed \u010d\u00e1ry provedl sice a\u017e v \u0159\u00edjnu, tedy dva m\u011bs\u00edce po Juliu Janssenovi, ale s kolegou chemikem pohotov\u011b pojmenoval nov\u00fd prvek po \u0159eck\u00e9m bohu Slunce. Jednalo se mj. o prvn\u00ed chemick\u00fd prvek objeven\u00fd d\u0159\u00edve mimo Zemi ne\u017e na Zemi.<\/p>\n

\"Fiala<\/a>
\nLe\u010d vra\u0165me se k dokon\u010den\u00ed pestr\u00e9ho v\u00fd\u010dtu Secchiho prac\u00ed. Z po\u010d\u00e1tku kari\u00e9ry se v meteorologick\u00fdch b\u00e1d\u00e1n\u00edch v\u011bnoval v\u00fdzkumu elektrick\u00e9ho pole Zem\u011b, pol\u00e1rn\u00edch z\u00e1\u0159\u00ed, blesk\u016f, vzniku krup a v\u0161eho podstatn\u00e9ho k prognostice po\u010das\u00ed. Stranou z\u00e1jmu nez\u016fstal ani magnetismus, pro\u010de\u017e Secchi zalo\u017eil magnetickou observato\u0159 (1858). Sl\u00e1vu mocn\u00fdch a lidu z\u00edskal za vyn\u00e1lez meteorografu, automatick\u00e9ho z\u00e1znamn\u00edku denn\u00edho pr\u016fb\u011bhu tlaku, teploty, de\u0161t\u011b, sm\u011bru v\u011btru a relativn\u00ed vlhkosti. Insignie d\u016fstojn\u00edka \u010cestn\u00e9 legie p\u0159evzal od Napoleona III. a \u0158\u00e1d zlat\u00e9 r\u016f\u017ee od kr\u00e1le Braz\u00edlie, oboj\u00ed na sv\u011btov\u00e9 v\u00fdstav\u011b v Pa\u0159\u00ed\u017ei (1867). Je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm se stihl v\u011bnovat trigonometrii Via Appia a Vatik\u00e1nu, a to tak d\u016fkladn\u011b, \u017ee se jeho m\u011b\u0159en\u00ed stala z\u00e1kladem geodetick\u00e9ho popisu Apeninsk\u00e9ho poloostrova a ji\u017en\u00ed Evropy.<\/p>\n

\u017divotopisn\u00e9 medailonky se uzav\u00edraj\u00ed \u010dlenstv\u00edmi, u\u010di\u0148me tak i zde. P. A. Secchi\u00a0byl zvolen \u010dlenem britsk\u00e9 Kr\u00e1lovsk\u00e9 spole\u010dnosti v Lond\u00fdn\u011b, francouzsk\u00e9 Akademie v Pa\u0159\u00ed\u017ei i rusk\u00e9 Akademie v Sankt\u00ad\u2011Pet\u011brburgu. Podle jin\u00fdch pramen\u016f tak\u00e9 akademi\u00ed v Bruselu, Madridu, Filadelfii a Berl\u00edn\u011b. Nen\u00ed zkr\u00e1tka divu, \u017ee po Secchim nesou jm\u00e9na nejen kr\u00e1tery na M\u011bs\u00edci a Marsu, planetka a kometa, ale tak\u00e9 sestava kamer um\u00edst\u011bn\u00fdch na dvojici dru\u017eic STEREO asynchronn\u011b ob\u00edhaj\u00edc\u00edch Slunce (vypu\u0161t\u011bny r. 2006). Tyto kamery umo\u017e\u0148uj\u00ed sledovat v\u00fdrony koron\u00e1rn\u00ed hmoty ve 3D projekci od jejich vzniku a\u017e po dopad na Zemi a mj. tak varovat na\u0161i elektronickou civilizaci.<\/p>\n

Deska<\/h2>\n

Trp\u011bliv\u011b se pt\u00e1te, jak do \u00factyhodn\u00e9ho seznamu zapad\u00e1 limnologicky z\u0159ejm\u011b nejprimitivn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1stroj, Secchiho deska? Vra\u0165me se k p\u0159elomov\u00e9mu \u010dl\u00e1nku z roku 1865 a na mo\u0159e. Hloubka vody se tehdy m\u011b\u0159ila na nejprakti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00e9 jednotky, tedy s\u00e1hy. By\u0165 asi nebyly u v\u0161ech mu\u017e\u016f a pos\u00e1dek zcela jednotn\u00e9, upa\u017een\u00ed lodn\u00edka je p\u0159i uchopov\u00e1n\u00ed kotevn\u00edho lana zcela p\u0159irozen\u00fdm pohybem (1 fathom, \u010desky s\u00e1h = 6 stop = 18 dlan\u00ed = 72 palc\u016f a tedy 1,8288 metru). Lodn\u00edky ov\u0161em zaj\u00edmala tak\u00e9 zcela prost\u00e1 v\u011bc, maxim\u00e1ln\u00ed pr\u016fhlednost mo\u0159e. Jednak kv\u016fli z\u00e1kladn\u00ed bezpe\u010dnosti plavby, ale tak\u00e9 z prozai\u010dt\u011bj\u0161\u00edch d\u016fvod\u016f, p\u0159i hled\u00e1n\u00ed vrak\u016f a poklad\u016f ze star\u00fdch lod\u00ed. Secchi v\u016fbec nebyl prvn\u00ed, kdo pr\u016fhlednost m\u011b\u0159il a rozhodn\u011b nebyl prvn\u00ed, kdo vynalezl \u201eb\u00edlou desku\u201c. Nebyl by to ov\u0161em on, kdyby se \u00fakolu neujal zcela systematicky.\u00a0Za\u010dn\u011bme ale popo\u0159\u00e1dku. V elektronicky dostupn\u00e9 literatu\u0159e se jako nejstar\u0161\u00ed m\u011b\u0159en\u00ed pr\u016fhlednosti mo\u0159e opakovan\u011b uv\u00e1d\u00ed pozorov\u00e1n\u00ed kapit\u00e1na Johna Wooda Jr.\u00a0z roku 1677. Ten p\u0159i hled\u00e1n\u00ed Severn\u00ed cesty se svoj\u00ed fregatou Speedwell zaznamenal do den\u00edku: \u201eVoda mezi krami a zem\u00ed je nejslan\u011bj\u0161\u00ed, co jsem kdy chutnal,\u00a0a o pozn\u00e1n\u00ed t\u011b\u017e\u0161\u00ed, zejm\u00e9na v\u0161ak je tak\u00e9 nejpr\u016fhledn\u011bj\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b\u2026 mohl jsem vid\u011bt dno v 80 s\u00e1z\u00edch vody velmi hladce a mohl jsem vid\u011bt lastury na dn\u011b velmi hladce.\u201c Aby byly p\u0159ekon\u00e1ny obt\u00ed\u017ee pozorov\u00e1n\u00ed p\u0159i neklidn\u00e9 hladin\u011b, byla vynal\u00e9z\u00e1na d\u016fmysln\u00e1 podvodn\u00ed kuk\u00e1tka a \u201estole\u010dky\u201c na zklidn\u011bn\u00ed hladiny. Hlavn\u00ed prvek instrumentu, tedy pono\u0159ovan\u00e1 \u010d\u00e1st, prod\u011blal v 19. stolet\u00ed \u201ebou\u0159liv\u00fd\u201c v\u00fdvoj.<\/p>\n

\"Fiala<\/a>
\nPrvn\u00ed z\u00e1znam pono\u0159en\u00ed b\u00edl\u00e9 desky za \u00fa\u010delem zji\u0161t\u011bn\u00ed pr\u016fhlednosti poch\u00e1z\u00ed podle znalc\u016f od Adelberta von Chamisso a datuje se rokem 1815. Nicm\u00e9n\u011b ji\u017e zde nach\u00e1z\u00edme pravd\u011bpodobn\u011b prvn\u00ed pov\u00fd\u0161en\u00ed tal\u00ed\u0159e z d\u016fstojnick\u00e9 j\u00eddelny na v\u011bdeck\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed, kdy\u017e \u010dteme: \u201eFor want of this, a white earthen plate, or a board covered with white stuff, might be used.\u201c Osv\u011bd\u010dil se mu mnohem l\u00e9pe, ne\u017e na lan\u011b p\u0159ipevn\u011bn\u00fd \u010derven\u00fd hadr.<\/p>\n

\"Fiala<\/a>
\nDal\u0161\u00ed z\u00e1sadn\u00ed poznatek k metodice p\u0159inesl Xavier de Maistre (1832), kdy\u017e \u010dtvercov\u00fd plech nat\u0159en\u00fd b\u00edle pozoroval nejl\u00e9pe: \u201epod st\u00ednem de\u0161tn\u00edku, kter\u00fd\u017e byl dr\u017een nad moj\u00ed hlavou\u201c. Dal\u0161\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00edci alternovali s b\u00edle nat\u0159en\u00fdm hrncem, obru\u010demi obalen\u00fdmi b\u00edlou l\u00e1tkou, aby p\u0159ekvapiv\u011b skon\u010dili u j\u00eddeln\u00edch tal\u00ed\u0159\u016f. Aby si \u010dten\u00e1\u0159 nemyslel, \u017ee \u010dte apr\u00edlov\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek, citujme ze z\u00e1pis\u016f plavby 1838\u20131842:\u00a0\u201eFirst we tried an iron pot, painted white, next we tried a sphere of hoops, covered with white cotton cloth. Then we tried a mere hope, covered with a canvas. At last we took a common white dinner plate. It was good enough.\u201c<\/p>\n

\"Fiala<\/a>
\nOrigin\u00e1ln\u011b se problematiky doslova \u201emusel chopit\u201c Michael Faraday, kdy\u017e p\u0159i plavb\u011b parolod\u00ed p\u0159es zakalenou Tem\u017ei v r. 1855: \u201evzhled a smrad p\u0159inutil jich v\u011bnovat pozornost vod\u011b. \u0158eka byla pln\u00e1 nepr\u016fhledn\u00e9 bled\u011b hn\u011bd\u00e9 tekutiny. K \u0159\u00e1dn\u00e9mu otestov\u00e1n\u00ed stupn\u011b pr\u016fhlednosti, natrhal jsem jednu b\u00edlou kartu na kousky, omo\u010dil je, aby l\u00e9pe klesaly pod hladinu.\u201c\u00a0Pozorn\u00fd \u010dten\u00e1\u0159 zajist\u00e9 tu\u0161\u00ed, \u017ee se historick\u00fd exkurz bl\u00ed\u017e\u00ed kl\u00ed\u010dov\u00e9mu letopo\u010dtu 1865 a spravedliv\u011b o\u010dek\u00e1v\u00e1 z\u00e1pletku. Ta p\u0159ich\u00e1z\u00ed zaslou\u017een\u011b s trpkou vzpom\u00ednkou Josefa Romana Lorenze, pozd\u011bji ryt\u00ed\u0159e von Liburnau. Jmenovan\u00fd, jako\u017eto p\u0159\u00edrodov\u011bdec, pozd\u011bji ministersk\u00fd \u00fa\u0159edn\u00edk mocn\u00e1\u0159stv\u00ed a nakonec prezident rakousk\u00e9 Meteorologick\u00e9 spole\u010dnosti podnikl roku 1858\u201360 v\u00fdzkumy v Kvarnersk\u00e9m z\u00e1livu, aby prozkoumal fyzik\u00e1ln\u00ed pom\u011bry a roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed organism\u016f. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee opakovan\u011b m\u011b\u0159il pr\u016fhlednost vody b\u00edl\u00fdm diskem. Nenapadlo jej v\u0161ak, by\u0165 d\u00edlo vykonal cel\u00fdch sedm\u00a0let p\u0159ed Secchim, aby \u201ediskovou metodu\u201c (das Scheiben System) pojmenoval podle sebe!<\/p>\n

Ji\u017e 150 let<\/h2>\n

Na tomto m\u00edst\u011b se ov\u0161em vkl\u00e1d\u00e1 do historie limnologie Pietro Angelo Secchi a parn\u00ed korveta Neposkvrn\u011bn\u00e9 po\u010det\u00ed, p\u00ed\u0161e se rok 1864. Secchi jako obvykle postupuje zcela systematicky, jak m\u016f\u017eete snadno sami nahl\u00e9dnout z n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed excerpce jeho francouzsk\u00e9ho \u010dl\u00e1nku.<\/p>\n

\u201eSecchi sleduje a zaznamen\u00e1v\u00e1 v\u0161echny meteorologick\u00e9 a astronomick\u00e9 okolnosti m\u011b\u0159en\u00ed. Zkou\u0161\u00ed n\u011bkolik velikost\u00ed disku, po\u010d\u00ednaje deskou 3,73\u2008m velkou, aby optimalizoval pr\u016fm\u011br na 0,40\u2008m. M\u011bn\u00ed jejich povrchy co do barvy i materi\u00e1lu. M\u011b\u0159\u00ed p\u0159i r\u016fzn\u00fdch deklinac\u00edch Slunce, p\u0159i r\u016fzn\u00e9m stavu oblohy, p\u0159i r\u016fzn\u011b klidn\u00e9 \u010di z\u010de\u0159en\u00e9 hladin\u011b. Pokusy opakuje na n\u011bkolika m\u00edstech plavby, na r\u016fzn\u00fdch stran\u00e1ch lodi a tak\u00e9 sestupuje do \u010dlunu t\u011bsn\u011b k hladin\u011b, aby v\u00fdsledek srovnal s m\u011b\u0159en\u00edm z paluby. Pou\u017e\u00edv\u00e1 i spektrograf, ale bez v\u00fdrazn\u00e9ho zp\u0159esn\u011bn\u00ed v\u00fdsledku.<\/p>\n

Koncem dubna je mo\u0159e dokonale \u010dist\u00e9 a nem\u00edchan\u00e9, nach\u00e1zej\u00ed se 6\u201312 mil od pob\u0159e\u017e\u00ed, nad hloubkou 300\u2008m. T\u0159et\u00ed den plavby jsou podm\u00ednky obzvl\u00e1\u0161t\u011b p\u0159\u00edzniv\u00e9, a tak je pr\u016fhlednost nam\u011b\u0159ena dokonale p\u0159esn\u011b a m\u00e1 hodnotu 44 a\u017e 45 metr\u016f. V\u00edt\u011bz\u00ed porcel\u00e1n. Spolehliv\u00fd je pohled ze \u010dlunu od hladiny a velk\u00fd st\u00edn na vod\u011b. Mal\u00fd disk je h\u016f\u0159e rozeznateln\u00fd, ale posta\u010duje vzhledem k odchylk\u00e1m od velk\u00e9ho a jednodu\u0161\u0161\u00ed manipulaci. B\u00edl\u00e9 mraky sni\u017euj\u00ed pr\u016fhlednost oproti jasn\u00e9 obloze a\u017e o 4\u2008m. Pe\u010dliv\u011b jsou zaznamen\u00e1ny zm\u011bny barvy vody s rostouc\u00ed hloubkou, postupn\u011b od odst\u00edn\u016f nazelenal\u00e9 a nakonec modr\u00e9 barvy, kter\u00e1 postupn\u011b tmavne. Pak deska miz\u00ed z dohledu lidsk\u00e9ho oka, tedy je k nerozli\u0161en\u00ed od okoln\u00ed vody. \u017dlut\u00e9 disky miz\u00ed v polovi\u010dn\u00ed hloubce. Anal\u00fdza spektroskopem vykazuje postupn\u00e9 mizen\u00ed \u010derven\u00e9 barvy, pot\u00e9 \u017elut\u00e9 a nakonec zelen\u00e9 barvy. Proto\u017ee indigo a modr\u00e1 z\u016fst\u00e1vaj\u00ed beze zm\u011bny, je barva mo\u0159sk\u00e9 vody modr\u00e1 a\u017e do fialova.<\/p>\n

Secchi spr\u00e1vn\u011b usoudil, \u017ee t\u011b\u017eko zjist\u00ed maxim\u00e1ln\u00ed pr\u016fhlednost, dokud nebude p\u0159esn\u011b zn\u00e1t absorpci atmosf\u00e9ry. Stejn\u011b tak je spr\u00e1vn\u00fd post\u0159eh, \u017ee zmiz\u00ed\u00ad\u00ad\u00ad\u00ad\u2011li deska z dohledu, je\u0161t\u011b to neznamen\u00e1, \u017ee v dan\u00e9 hloubce ji\u017e nen\u00ed sv\u011btlo. Nem\u016f\u017ee tedy stanovit hloubku \u00fapln\u00e9 absorpce sv\u011btla, ale pouze maxim\u00e1ln\u00ed pr\u016fhlednosti, pota\u017emo viditelnosti dna. Aby sv\u011btlo dorazilo do na\u0161eho oka, mus\u00ed urazit dvojn\u00e1sobnou vzd\u00e1lenost, kter\u00e1 je rozhodn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e nam\u011b\u0159en\u00e1 pr\u016fhlednost. V\u011b\u0159\u00ed tedy v z\u00e1znamy jin\u00fdch pozorovatel\u016f, v mo\u0159\u00edch jako je St\u0159edozemn\u00ed, v rozsahu 50\u2008m, t\u011b\u017eko v\u0161ak 60\u2008m. Pochybuje o z\u00e1znamech 100\u2013200\u2008m t\u00edm sp\u00ed\u0161, \u017ee m\u00e1lokter\u00e9 dno je stejn\u011b odraziv\u00e9 jako dno tal\u00ed\u0159e. Dod\u00e1v\u00e1 nicm\u00e9n\u011b, \u017ee by bylo vhodn\u00e9 zopakovat tato m\u011b\u0159en\u00ed i v jin\u00fdch mo\u0159\u00edch.\u201c<\/p>\n

V \u0159\u00edjnu 1864 je uve\u0159ejn\u011bno zm\u00edn\u011bn\u00fdch 32 stran v italsk\u00e9m \u201eIl Nuovo Cimento\u201c, n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku vych\u00e1z\u00ed stru\u010dn\u00e1 sta\u0165 francouzsky v Comptes Rendus a za\u010d\u00e1tkem 20. stolet\u00ed je pojem \u201eSecchi disc\u201c ji\u017e b\u011b\u017en\u011b pou\u017e\u00edv\u00e1n. A takov\u00fd je z\u00e1klad m\u011b\u0159en\u00ed pr\u016fhlednosti vody. Z\u016fstane z\u0159ejm\u011b nav\u011bky nerozhodnuto, pro\u010d padla volba na dne\u0161n\u00ed pr\u016fm\u011br 30\u2008cm (u\u017e\u00edv\u00e1no p\u0159i v\u00fdzkumu na mo\u0159i, proto\u017ee ve sladk\u00fdch vod\u00e1ch bohat\u011b posta\u010duje 20\u2008cm), ale porcel\u00e1nov\u00e9, resp. kameninov\u00e9 tal\u00ed\u0159e z\u0159ejm\u011b nemohly p\u0159\u00edli\u0161 vybo\u010dit z pr\u016fm\u011bru a Secchiho velikost 40\u2008cm se mo\u017en\u00e1 z ekonomick\u00fdch d\u016fvod\u016f dlouho neudr\u017eela.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br<\/h2>\n

Dodejme na z\u00e1v\u011br, \u017ee \u017eivot Pietra Angela Secchiho, SJ, byl s\u00a0vodou osudov\u011b spjat nejm\u00e9n\u011b t\u0159ikr\u00e1t. Poprv\u00e9, kdy\u017e s\u00a0dal\u0161\u00edmi jezuity prchal do USA p\u0159ed italskou revoluc\u00ed roku 1848 a\u00a0jeho spolubratr a\u00a0u\u010ditel Francesco de Vico zem\u0159el po plavb\u011b do Lond\u00fdna na tyfus. Tent\u00fd\u017e de Vico je\u0161t\u011b sepsal mlad\u00e9mu bratrovi doporu\u010den\u00ed na m\u00edsto \u0159editele observato\u0159e, se kter\u00fdm se Secchi, kter\u00fd zat\u00edm dokon\u010dil doktor\u00e1t z\u00a0teologie, vr\u00e1til o\u00a0dva roky pozd\u011bji do Vatik\u00e1nu. Observato\u0159 hbit\u011b p\u0159esunul do\u00a0chr\u00e1mu sv.\u00a0Ign\u00e1ce, kde vybudoval modern\u00ed instituci, postupn\u011b ji vybavil sv\u00fdmi p\u0159\u00edstroji a\u00a0z\u016fstal jej\u00edm \u0159editelem a\u017e do sv\u00e9 smrti roku 1878. Podruh\u00e9, by\u0165 okrajov\u011b, se voda dot\u00fdk\u00e1 Secchiho osudu v\u00a0ran\u00e9 f\u00e1zi jeho meteorologick\u00fdch studi\u00ed, kdy\u017e se zab\u00fdval povahou dobr\u00e9 pitn\u00e9 vody a\u00a0p\u016fvodem \u201e\u0159\u00edmsk\u00e9ho klimatu\u201c. Kone\u010dn\u011b pot\u0159et\u00ed byl k\u00a0vod\u011b vzta\u017een b\u011bhem jara 1864. To u\u017e ale t\u0159\u00edmal v\u00a0rukou desky, z\u00a0nich\u017e jedna nav\u017edy ponese jeho jm\u00e9no.<\/p>\n

Pod\u011bkov\u00e1n\u00ed<\/h3>\n

Pr\u00e1ce nebyla podpo\u0159ena \u017e\u00e1dn\u00fdm grantem a\u00a0vznikla na sklonku astronomick\u00e9ho jara ve\u00a0snaze povzbudit kolegy limnology a\u00a0vodohospod\u00e1\u0159e k\u00a0zapojen\u00ed se do akce \u201eM\u011b\u0159en\u00ed pr\u016fhlednosti vody na\u00a0rybn\u00edc\u00edch\u201c i\u00a0v\u00a0nast\u00e1vaj\u00edc\u00edch\u00a0m\u011bs\u00edc\u00edch l\u00e9ta 2016. Kdyby n\u011bkdo i\u00a0po p\u0159e\u010dten\u00ed \u010dl\u00e1nku pochyboval o\u00a0jednozna\u010dn\u00e9 definici m\u011b\u0159idla, nech\u0165 zjist\u00ed, \u017ee \u010cSN\u00a075\u20097343 je doopravdy vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed: \u201e<\/em>V\u00a0typick\u00e9m proveden\u00ed jde o\u00a0disk pr\u016fm\u011bru 200\u2008mm, do kter\u00e9ho je vyvrt\u00e1no \u0161est d\u011br, ka\u017ed\u00e1 pr\u016fm\u011bru 55\u2008mm, rozm\u00edst\u011bn\u00fdch na kru\u017enici pr\u016fm\u011bru 120\u2008mm\u201c. Spolu s\u00a0v\u011bt\u0161inou prohla\u0161uji, \u017ee jsem takov\u00e9 proveden\u00ed v\u00a0\u017eivot\u011b nevid\u011bl.<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

The second year is running the Project Civil measurement science transparency water ponds in the Czech Republic. Second year on hundreds of lakes intensively measure water transparency, and in three key periods: in the second half of April and June, and in August and September.<\/p>\n","protected":false},"author":8,"featured_media":2160,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[2],"tags":[475,476],"coauthors":[410],"class_list":["post-2129","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-from-the-world-of-water-management","tag-secchi-disk","tag-water-transparency"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2129","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/8"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2129"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2129\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":30326,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2129\/revisions\/30326"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2160"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2129"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2129"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2129"},{"taxonomy":"author","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/coauthors?post=2129"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}