{"id":1884,"date":"2016-04-06T12:19:48","date_gmt":"2016-04-06T12:19:48","guid":{"rendered":"http:\/\/www.vtei.cz\/?p=1884"},"modified":"2024-07-16T11:05:27","modified_gmt":"2024-07-16T10:05:27","slug":"concentration-of-artificial-radionuclides-in-hydrosphere-affected-by-temelin-nuclear-power-plant","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/2016\/04\/concentration-of-artificial-radionuclides-in-hydrosphere-affected-by-temelin-nuclear-power-plant\/","title":{"rendered":"Concentration of artificial radionuclides in hydrosphere affected by Temel\u00edn Nuclear Power Plant"},"content":{"rendered":"

<\/i> This article is available in Czech only. For translation or more information on this topic, please contact author.<\/h4>\n

Souhrn<\/h2>\n

P\u0159\u00edsp\u011bvek prezentuje v\u00fdsledky dlouhodob\u00e9ho studia v\u00fdskytu a\u00a0chov\u00e1n\u00ed radioizotop\u016f 3<\/sup>H, 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs ve vodn\u00edm prost\u0159ed\u00ed v\u00a0\u0161ir\u0161\u00edm okol\u00ed Jadern\u00e9 elektr\u00e1rny Temel\u00edn, kter\u00e9 je prov\u00e1d\u011bno ve V\u00daV TGM, v.\u2009v.\u2009i. Jsou zahrnuty v\u00fdsledky projekt\u016f z\u00a0let 1990\u20132014. Sledov\u00e1n\u00ed bylo prov\u00e1d\u011bno v\u00a0povrchov\u00e9 vod\u011b, \u0159\u00ed\u010dn\u00edch dnov\u00fdch sedimentech, vodn\u00edch rostlin\u00e1ch a\u00a0ryb\u00e1ch. Hlavn\u00edm c\u00edlem p\u0159\u00edsp\u011bvku je komplexn\u011b p\u0159edstavit poznatky o\u00a0v\u00fdskytu a\u00a0chov\u00e1n\u00ed 3<\/sup>H, 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs poch\u00e1zej\u00edc\u00edch p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00a0rezidu\u00e1ln\u00ed kontaminace po testech jadern\u00fdch zbran\u00ed a\u00a0hav\u00e1rii v\u00a0\u010cernobylu v\u00a0minul\u00e9m stolet\u00ed, aby bylo mo\u017en\u00e9 re\u00e1ln\u011b posoudit vlivy Jadern\u00e9 elektr\u00e1rny Temel\u00edn na hydrosf\u00e9ru v\u00a0t\u011bchto ukazatel\u00edch za standardn\u00edho provozu i\u00a0v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b havarijn\u00edch situac\u00ed. Byly hodnoceny jejich \u010dasoprostorov\u00e9 zm\u011bny ve sledovan\u00fdch slo\u017ek\u00e1ch hydrosf\u00e9ry a\u00a0bilan\u010dn\u00ed toky zejm\u00e9na s\u00a0ohledem na vodn\u00ed n\u00e1dr\u017e Orl\u00edk. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b 3<\/sup>H byl pozorov\u00e1n velmi pomal\u00fd pokles koncentrace na neovlivn\u011bn\u00fdch profilech. Na profilech pod Jadernou elektr\u00e1rnou Temel\u00edn byly zaznamen\u00e1ny v\u00fdznamn\u011b vy\u0161\u0161\u00ed koncentrace 3<\/sup>H, a\u00a0tedy z\u0159ejm\u00fd vliv elektr\u00e1rny. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs byl pozorov\u00e1n pokles koncentrac\u00ed ve v\u0161ech sledovan\u00fdch slo\u017ek\u00e1ch, pro kter\u00fd byly vypo\u010dteny charakteristick\u00e9 efektivn\u00ed a\u00a0ekologick\u00e9 polo\u010dasy.<\/p>\n

\u00davod<\/h2>\n

V\u00a0p\u0159\u00edsp\u011bvku jsou prezentov\u00e1ny v\u00fdsledky dlouhodob\u00e9ho studia v\u00fdskytu a\u00a0chov\u00e1n\u00ed vybran\u00fdch radionuklid\u016f ve vodn\u00edm prost\u0159ed\u00ed v\u00a0\u0161ir\u0161\u00edm okol\u00ed Jadern\u00e9 elektr\u00e1rny Temel\u00edn (d\u00e1le jen JE Temel\u00edn), kter\u00e9 je prov\u00e1d\u011bno ve V\u00daV TGM, v.\u2009v.\u2009i. (d\u00e1le jen V\u00daV TGM).<\/p>\n

V\u00a0souvislosti s\u00a0v\u00fdstavbou a\u00a0provozem JE Temel\u00edn byla uskute\u010dn\u011bna \u0159ada projekt\u016f zab\u00fdvaj\u00edc\u00edch se mo\u017en\u00fdmi vlivy provozu elektr\u00e1rny na \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed. Byla z\u00edsk\u00e1na v\u00edce jak dvacetilet\u00e1 \u0159ada v\u00fdsledk\u016f.<\/p>\n

V\u00fdstavba JE Temel\u00edn byla schv\u00e1lena ji\u017e v\u00a0roce 1980, vlastn\u00ed realizace byla zah\u00e1jena v\u00a0roce 1987. Z\u00a0p\u016fvodn\u011b pl\u00e1novan\u00fdch \u010dty\u0159 blok\u016f byly postaveny dva. Jedn\u00e1 se o\u00a0heterogenn\u00ed, tlakovodn\u00ed reaktory VVER 1000, typ V\u00a0320. Palivo do prvn\u00edho reaktoru bylo zavezeno ke konci roku 2000 a\u00a0n\u00e1sledn\u011b byla spu\u0161t\u011bna \u0161t\u011bpn\u00e1 reakce. Vlastn\u00ed zku\u0161ebn\u00ed provoz byl zah\u00e1jen v\u00a0\u010dervnu 2002. P\u016fvodn\u011b byl instalovan\u00fd v\u00fdkon 2 \u00d7 1 000 MWe<\/sub>. Postupn\u00fdm navy\u0161ov\u00e1n\u00edm bylo v\u00a0roce 2014 dosa\u017eeno v\u00fdkonu 1 078 + 1 055 MWe<\/sub> [1]. V\u00a0sou\u010dasnosti je pl\u00e1nov\u00e1na dostavba\u2028 3. a\u00a04. bloku [2].<\/p>\n

Provoz jadern\u00e9 elektr\u00e1rny je doprov\u00e1zen vypou\u0161t\u011bn\u00edm odpadn\u00edch vod, kter\u00e9 krom\u011b jin\u00e9ho obsahuj\u00ed i\u00a0radioaktivn\u00ed l\u00e1tky. Jedn\u00e1 se o\u00a0sm\u011bs radionuklid\u016f, z\u00a0nich\u017e vzhledem k\u00a0mno\u017estv\u00ed vypu\u0161t\u011bn\u00e9 aktivity je nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed tritium. D\u00e1le se jedn\u00e1 o\u00a0celou \u0159adu radioizotop\u016f, kter\u00e9 elektr\u00e1rna z\u00edsk\u00e1v\u00e1 ji\u017e z\u00a0odeb\u00edran\u00e9 surov\u00e9 vody, a\u00a0pouze minoritn\u00ed pod\u00edl (za standardn\u00edho provozu) radioaktivn\u00edch l\u00e1tek poch\u00e1z\u00ed z\u00a0vlastn\u00edho provozu elektr\u00e1rny. Mezi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed potenci\u00e1ln\u011b p\u0159\u00edtomn\u00e9 izotopy v\u00a0odpadn\u00edch vod\u00e1ch pat\u0159\u00ed, krom\u011b tritia, stroncium 90 a\u00a0cezium 137. P\u0159esto\u017ee se s\u00a0v\u00fdjimkou tritia jedn\u00e1 o\u00a0izotopy um\u011bl\u00e9, vyskytovaly se v\u00a0m\u011b\u0159iteln\u00fdch koncentrac\u00edch v\u00a0\u017eivotn\u00edm prost\u0159ed\u00ed, tedy i\u00a0v\u00a0okol\u00ed JE Temel\u00edn je\u0161t\u011b p\u0159ed jej\u00edm spu\u0161t\u011bn\u00edm. D\u016fvodem je p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00ed zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed po testech jadern\u00fdch zbran\u00ed v\u00a0pades\u00e1t\u00fdch a\u00a0\u0161edes\u00e1t\u00fdch letech dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed a\u00a0po jadern\u00e9 hav\u00e1rii v\u00a0\u010cernobylu v\u00a0roce 1986. Tritium je radionuklid, kter\u00fd vznik\u00e1 nep\u0159etr\u017eit\u011b i\u00a0p\u0159irozen\u00fdmi procesy, a\u00a0to jadern\u00fdmi reakcemi vyvolan\u00fdmi kosmick\u00fdm z\u00e1\u0159en\u00edm v\u00a0horn\u00edch vrstv\u00e1ch atmosf\u00e9ry.<\/p>\n\"Hanslik-1\"<\/a>\n

Obr.\u00a01. Mapa odb\u011brov\u00fdch profil\u016f
\nFig. 1. Map of the sampling sites<\/h6>\n

Tritiu (3<\/sup>H), s\u00a0polo\u010dasem rozpadu 12,32 r [3], je v\u00a0souvislosti s\u00a0provozem jadern\u00fdch elektr\u00e1ren v\u011bnov\u00e1na velk\u00e1 pozornost zejm\u00e9na proto, \u017ee jeho aktivity vypu\u0161t\u011bn\u00e9 do prost\u0159ed\u00ed mnohon\u00e1sobn\u011b p\u0159ekra\u010duj\u00ed vypou\u0161t\u011bn\u00e9 aktivity ostatn\u00edch radionuklid\u016f. Stroncium 90 (90<\/sup>Sr) a\u00a0cezium 137 (137<\/sup>Cs) jsou radioekologicky v\u00fdznamn\u00e9 radionuklidy, kter\u00e9 vzhledem k\u00a0dlouh\u00e9mu polo\u010dasu rozpadu\u2028 (28,8, resp. 30,2 let [4]) p\u0159etrv\u00e1vaj\u00ed v\u00a0prost\u0159ed\u00ed \u0159adu let. Doposud byla hlavn\u00ed pozornost v\u011bnov\u00e1na v\u00fdskytu cezia, p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00a0\u201etechnick\u00fdch\u201c d\u016fvod\u016f. Izotop 137<\/sup>Cs je gamaspektrometricky stanoviteln\u00fd radionuklid, podm\u00ednkou jeho stanoven\u00ed je instrument\u00e1ln\u00ed vybaven\u00ed. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b 90<\/sup>Sr je situace jin\u00e1. Jedn\u00e1 se o\u00a0beta z\u00e1\u0159i\u010d, pro jeho\u017e stanoven\u00ed nen\u00ed t\u0159eba n\u00e1ro\u010dn\u00e9 instrument\u00e1ln\u00ed vybaven\u00ed, ale jeho stanoven\u00ed je radiochemicky, \u010dasov\u011b a\u00a0tedy i\u00a0finan\u010dn\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00e9. I\u00a0to je d\u016fvod, pro\u010d jsou dosavadn\u00ed poznatky o\u00a0jeho v\u00fdskytu v\u00a0prost\u0159ed\u00ed oproti jin\u00fdm radionuklid\u016fm zna\u010dn\u011b omezen\u00e9, a\u00a0to nejen v\u00a0\u010cesk\u00e9 republice, ale i\u00a0v\u00a0Evrop\u011b,\u2028 resp. ve sv\u011bt\u011b [5].<\/p>\n

Hlavn\u00edm c\u00edlem p\u0159\u00edsp\u011bvku je prezentovat komplexn\u00ed zpracov\u00e1n\u00ed poznatk\u016f o\u00a0v\u00fdskytu a\u00a0chov\u00e1n\u00ed t\u011bchto radionuklid\u016f poch\u00e1zej\u00edc\u00edch p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00a0rezidu\u00e1ln\u00ed kontaminace, aby bylo mo\u017en\u00e9 re\u00e1ln\u011b posoudit vlivy JE Temel\u00edn na hydrosf\u00e9ru v\u00a0t\u011bchto ukazatel\u00edch za standardn\u00edho provozu i\u00a0v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b havarijn\u00edch situac\u00ed (nejen na \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky), zejm\u00e9na s\u00a0ohledem na uva\u017eovan\u00e9 nav\u00fd\u0161en\u00ed v\u00fdkonu. Zpracov\u00e1n\u00ed v\u00fdsledk\u016f sledov\u00e1n\u00ed navazuje na p\u0159edchoz\u00ed publikace \u0159e\u0161itelsk\u00e9ho t\u00fdmu [6\u201311].<\/p>\n

Metodika<\/h2>\n

Radioizotopy 3<\/sup>H, 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs byly stanovov\u00e1ny v\u00a0povrchov\u00e9 vod\u011b ve ve\u0161ker\u00fdch l\u00e1tk\u00e1ch, d\u00e1le 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs v\u00a0sedimentech a\u00a0dopl\u0148kov\u011b v\u00a0ryb\u00e1ch a\u00a0vodn\u00edch rostlin\u00e1ch. V\u00a0sedimentech bylo v\u00a0\u00favodu sledov\u00e1n\u00ed stanoveno i\u00a0134<\/sup>Cs. Rozm\u00edst\u011bn\u00ed odb\u011brov\u00fdch profil\u016f je zobrazeno na obr.\u00a01<\/em>.<\/p>\n

Sledov\u00e1n\u00ed povrchov\u00fdch vod bylo zah\u00e1jeno v\u00a0roce 1990 na profilech Vltava-Hn\u011bvkovice, Lu\u017enice-Kolod\u011bje, Otava-P\u00edsek (profily v\u00a0budoucnu neovlivn\u011bn\u00e9 v\u00fdpustmi odpadn\u00edch vod z\u00a0JE Temel\u00edn, d\u00e1le ozna\u010dovan\u00e9 pouze jako neovlivn\u011bn\u00e9 profily) a\u00a0Vltava-Solenice (profil v\u00a0budoucnu ovlivn\u011bn\u00fd v\u00fdpustmi\u2028 JE Temel\u00edn). Od roku 1996 bylo sledov\u00e1n\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159eno o\u00a0profil Vltava-Hladn\u00e1, profil cca 4\u2008km pod za\u00fast\u011bn\u00edm odpadn\u00edch vod. Vzorky byly odeb\u00edr\u00e1ny \u010dtvrtletn\u011b. V\u00a0p\u0159\u00edsp\u011bvku jsou d\u00e1le zpracov\u00e1ny i\u00a0v\u00fdsledky sledov\u00e1n\u00ed 3<\/sup>H na profilech \u010cHM\u00da, resp. st\u00e1tn\u00edmi podniky Povod\u00ed Vltavy a\u00a0Labe, Vltava-Hlubok\u00e1 (neovlivn\u011bn\u00fd profil), Vltava-Solenice, Vltava-Praha Podol\u00ed a\u00a0Labe-H\u0159ensko (ovlivn\u011bn\u00e9 profily), kter\u00e9 byly odeb\u00edr\u00e1ny s\u00a0\u010detnost\u00ed 12\u00d7 za rok [12].<\/p>\n

Vzorky byly odeb\u00edr\u00e1ny podle norem [13\u201316]. Vzorky povrchov\u00fdch vod byly odeb\u00edr\u00e1ny v\u00a0mno\u017estv\u00ed 0,25\u2008l (3<\/sup>H), 50\u2008l (137<\/sup>Cs a\u00a090<\/sup>Sr) a\u00a01\u2008l (nerozpu\u0161t\u011bn\u00e9 l\u00e1tky). Vzorky na stanoven\u00ed 3<\/sup>H byly konzervov\u00e1ny chlazen\u00edm. Velkoobjemov\u00e9 vzorky byly konzervov\u00e1ny kyselinou dusi\u010dnou na pH < 2. Ke vzorku byl p\u0159id\u00e1n sm\u011bsn\u00fd nosi\u010d. Vzorky byly odpa\u0159ov\u00e1ny pod bodem varu do sucha, n\u00e1sledn\u011b byly su\u0161eny p\u0159i 105\u2008\u00b0C a\u00a0\u017e\u00edh\u00e1ny p\u0159i 350\u2008\u00b0C. Vy\u017e\u00edhan\u00fd odparek byl uzav\u0159en do p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 m\u011b\u0159ic\u00ed n\u00e1doby. Stanoven\u00ed 137<\/sup>Cs, 90<\/sup>Sr tedy postihuje ve\u0161ker\u00e9 l\u00e1tky.<\/p>\n

Dnov\u00e9 sedimenty byly vzorkov\u00e1ny od roku 1990, a\u00a0to jedenkr\u00e1t ro\u010dn\u011b v\u00a0profilech Vltava pod T\u00fdnem, Lu\u017enice-Kolod\u011bje, Otava-Zv\u00edkov (neovlivn\u011bn\u00e9 profily) a\u00a0Vltava-Doubrava, Chr\u00e1st a\u00a0u\u00a0hr\u00e1ze VN Orl\u00edk (ovlivn\u011bn\u00e9 profily). Byla odeb\u00edr\u00e1na vrstva 0\u201310\u2008cm sedimentu.<\/p>\n

Odb\u011bry ryb zaji\u0161\u0165ovali pracovn\u00edci V\u00fdzkumn\u00e9ho \u00fastavu ryb\u00e1\u0159sk\u00e9ho a\u00a0hydrobiologick\u00e9ho,\u00a0s.\u00a0p., Vod\u0148any a\u00a0Povod\u00ed Vltavy, p\u0159\u00edpadn\u011b i\u00a0V\u00daV TGM. Do zpracov\u00e1n\u00ed byly zahrnuty i\u00a0vzorky z\u00a0archivu P\u0159F UK odebran\u00e9 v\u00a0letech 1986\u20131990. Vlastn\u00ed sledov\u00e1n\u00ed bylo uskute\u010dn\u011bno v\u00a0letech 1994 a\u00a01995 a\u00a0od roku 1998 ka\u017edoro\u010dn\u011b.<\/p>\n

Vodn\u00ed rostliny byly odeb\u00edr\u00e1ny z\u00a0profil\u016f Vltava-Hn\u011bvkovice, Lu\u017enice-Kolod\u011bje (neovlivn\u011bn\u00e9 profily) a\u00a0Vltava-Hladn\u00e1, Solenice a\u00a0\u0160t\u011bchovice (ovlivn\u011bn\u00e9 profily) jedenkr\u00e1t ro\u010dn\u011b v\u00a0letech 1996\u20132005. Byly zvoleny n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed skupiny rostlin: p\u0159\u00edb\u0159e\u017en\u00ed, vodn\u00ed mechy, \u0159asy, ostatn\u00ed pono\u0159en\u00e9. Od roku 2006 jsou sledov\u00e1ny pouze p\u0159\u00edb\u0159e\u017en\u00ed rostliny, resp. r\u00e1kosy Glyceria maxima a\u00a0Phalaris arundinacea. Bylo stanovov\u00e1no 137<\/sup>Cs a\u00a0v\u00a0n\u011bkter\u00fdch letech ve vzorc\u00edch r\u00e1kos\u016f i\u00a090<\/sup>Sr.<\/p>\n

Pevn\u00e9 vzorky byly odeb\u00edr\u00e1ny do PE n\u00e1dob, pop\u0159.\u00a0s\u00e1\u010dk\u016f. V\u00a0laborato\u0159i byly su\u0161eny p\u0159i 105\u2008\u00b0C. Sedimenty byly po vysu\u0161en\u00ed p\u0159es\u00edtov\u00e1ny. Pro m\u011b\u0159en\u00ed byla pou\u017eita frakce men\u0161\u00ed ne\u017e 2\u2008mm. Ryby byly vyvr\u017eeny, zv\u00e1\u017eeny, rozm\u011bln\u011bny, vysu\u0161eny a\u00a0n\u00e1sledn\u011b rozdrceny a\u00a0uzav\u0159eny do m\u011b\u0159ic\u00ed n\u00e1doby. M\u011b\u0159en\u00ed se uskute\u010dnilo v\u00a0su\u0161in\u011b a\u00a0zp\u011btn\u011b byla hmotnostn\u00ed aktivita p\u0159epo\u010d\u00edt\u00e1na na \u010derstvou hmotnost. Vzorky rostlin byly po vysu\u0161en\u00ed nast\u0159\u00edh\u00e1ny a\u00a0uzav\u0159eny do m\u011b\u0159ic\u00ed n\u00e1doby. Stanoven\u00ed objemov\u00e9 aktivity tritia bylo uskute\u010dn\u011bno podle \u010cSN ISO 9698 [17]. Pro stanoven\u00ed byly pou\u017eity n\u00edzkopoza\u010fov\u00e9 kapalinov\u00e9 scintila\u010dn\u00ed spektrometry Quantulus 1220 od firmy WALLAC a\u00a0TriCarb 3170\/TRSL od firmy Canberra Packard. Od roku 2010 byly vzorky z\u00a0neovlivn\u011bn\u00e9ho profilu Vltava-Hlubok\u00e1 elektrolyticky nabohaceny. Podm\u00ednky m\u011b\u0159en\u00ed ovlivn\u011bn\u00fdch vzork\u016f byly nastaveny tak, aby nejmen\u0161\u00ed detekovateln\u00e1 aktivita cND<\/sub> byla 2,1 Bq\u2219l-1<\/sup>, v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b neovlivn\u011bn\u00fdch vzork\u016f 1,1 Bq\u2219l-1<\/sup>, pro elektrolyticky nabohacen\u00e9 vzorky byla cND<\/sub> 0,08 Bq\u2219l-1<\/sup>.<\/p>\n

Ve velkoobjemov\u00fdch vzorc\u00edch vod po p\u0159ed\u00faprav\u011b a\u00a0v\u00a0pevn\u00fdch matric\u00edch (sedimentech, ryb\u00e1ch a\u00a0rostlin\u00e1ch) bylo nejd\u0159\u00edve gamaspektrometricky stanoveno 137<\/sup>Cs (podle \u010cSN ISO 10\u00a0703 [18]) a\u00a0n\u00e1sledn\u011b bylo analyzov\u00e1no 90<\/sup>Sr. Pro stanoven\u00ed 137<\/sup>Cs byla pou\u017eita gamaspektrometrick\u00e1 trasa s\u00a0polovodi\u010dov\u00fdm germaniov\u00fdm detektorem REGe fy Canberra Packard. Nejmen\u0161\u00ed detekovateln\u00e1 objemov\u00e1 (cND<\/sub>), resp. hmotnostn\u00ed (aND<\/sub>) aktivita na hladin\u011b v\u00fdznamnosti \u03b1 = \u03b2 = 0,05 byla v\u00a0z\u00e1vislosti na dob\u011b m\u011b\u0159en\u00ed a\u00a0mno\u017estv\u00ed zpracovan\u00e9ho vzorku 0,5 mBq\u2219l-1<\/sup> (povrchov\u00e1 voda ve form\u011b odparku), 0,5 Bq\u2219kg-1<\/sup> (sedimenty), 0,1 Bq\u2219kg-1<\/sup> (ryby) a\u00a01 Bq\u2219kg-1<\/sup> (rostliny). Stanoven\u00ed 90<\/sup>Sr bylo provedeno \u0161\u0165avelanovou sr\u00e1\u017eec\u00ed metodou podle [19]. Principem metody je odd\u011blen\u00ed stroncia spolusr\u00e1\u017een\u00edm se \u0161\u0165avelanem v\u00e1penat\u00fdm. Po p\u0159e\u010di\u0161t\u011bn\u00ed mo\u017en\u00fdch radiochemick\u00fdch ne\u010distot se nech\u00e1 ustanovit rovnov\u00e1ha s\u00a0dce\u0159in\u00fdm produktem 90<\/sup>Y. Ytrium je n\u00e1sledn\u011b odd\u011bleno jako \u0161\u0165avelan ytrit\u00fd a\u00a0prom\u011b\u0159eno na proporcion\u00e1ln\u00edm detektoru. Pro stanoven\u00ed byl pou\u017eit proporcion\u00e1ln\u00ed detektor fy TESLA s\u00a0vyhodnocovac\u00ed jednotkou MC 2256.<\/p>\n

Pro hodnocen\u00ed v\u00fdvoje koncentrac\u00ed radionuklid\u016f v\u00a0\u010dase byla pou\u017eita regresn\u00ed anal\u00fdza. Podle rovnice:<\/p>\n\"Hanslik-vzorec-1\"<\/a>\n\n\n\n\n\n\n
kde<\/td>\n\u00a0ct<\/sub><\/em><\/td>\nje<\/td>\nobjemov\u00e1 aktivita radionuklidu v\u00a0\u010dase\u2008t (Bq\u2219m-3<\/sup>),<\/td>\n<\/tr>\n
<\/td>\n\u03bbef<\/sub><\/em><\/td>\n<\/td>\nefektivn\u00ed (pozorov\u00e1na) konstanta ub\u00fdv\u00e1n\u00ed radionuklidu, z\u00edskan\u00e1 jako sm\u011brnice p\u0159\u00edmky poklesu (r-1<\/sup>),<\/td>\n<\/tr>\n
<\/td>\nt<\/em><\/td>\n<\/td>\n\u010das (r),<\/td>\n<\/tr>\n
<\/td>\nc0<\/sub>\u00a0<\/em><\/td>\n<\/td>\nobjemov\u00e1 aktivita radionuklidu v\u00a0\u010dase\u2008t = 0 (Bq\u2219m-3<\/sup>).<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

 <\/p>\n

V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b pevn\u00fdch matric (sedimenty, ryby, vodn\u00ed rostliny) je objemov\u00e1 aktivita radionuklidu nahrazena jeho hmotnostn\u00ed aktivitou a\u00a0(Bq.kg-1<\/sup>).\u00a0Statistick\u00e1 v\u00fdznamnost regresn\u00ed k\u0159ivky byla ov\u011b\u0159ena pomoc\u00ed Pearsonova koeficientu.<\/p>\n

N\u00e1sledn\u011b byl vypo\u010dten efektivn\u00ed (Tef<\/sub>) a\u00a0ekologick\u00fd (Tekol<\/sub>) polo\u010das ub\u00fdv\u00e1n\u00ed radionuklidu podle [20]:<\/p>\n\"Hanslik-vzorec-2\"<\/a>\n\"Hanslik-vzorec-3\"\n\n\n\n
kde<\/td>\nT<\/em><\/td>\nje<\/td>\nfyzik\u00e1ln\u00ed polo\u010das<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

 <\/p>\n

Ro\u010dn\u00ed bilance aktivity radionuklidu v\u00a0profilu (Bj<\/sub>) byla vypo\u010dtena podle:<\/p>\n\"Hanslik-vzorec-4\"\n\n\n\n\n\n
kde<\/td>\nc\u0305<\/em><\/td>\nje<\/td>\nro\u010dn\u00ed pr\u016fm\u011brn\u00e1 objemov\u00e1 aktivita radionuklidu v\u00a0profilu v\u00a0roce j (Bq\u2219m-3<\/sup>),<\/td>\n<\/tr>\n
<\/td>\nQj<\/sub><\/em><\/td>\n<\/td>\nro\u010dn\u00ed pr\u016fm\u011brn\u00fd pr\u016ftok v\u00a0profilu v\u00a0roce j (m3<\/sup>\u2219s-1<\/sup>),<\/td>\n<\/tr>\n
<\/td>\nt\u00a0<\/em><\/td>\n<\/td>\ndoba trv\u00e1n\u00ed 1 roku (s\u2219r-1<\/sup>).<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

Ro\u010dn\u00ed z\u00e1chyt aktivity radionuklidu ve VN Orl\u00edk (Zj<\/sub>) byl vypo\u010dten podle:<\/p>\n\"Hanslik-vzorec-5_spravny\"<\/a>\n\n\n\n\n\n
kde<\/td>\nBp,j<\/sub><\/em><\/td>\nje<\/td>\nro\u010dn\u00ed bilance aktivity radionuklidu v\u00a0p\u0159\u00edtoc\u00edch VN Orl\u00edk p\u2028(Vltava-Hn\u011bvkovice, Lu\u017enice-Kolod\u011bje, Otava-P\u00edsek) v\u00a0roce j (Bq\u2219r-1<\/sup>)\u2028vypo\u010dten\u00e1 podle (4),<\/td>\n<\/tr>\n
<\/td>\nBo,j<\/sub><\/em><\/td>\n<\/td>\nro\u010dn\u00ed bilance aktivity radionuklidu v\u00a0odtoku z\u00a0VN Orl\u00edk\u2028(Vltava-Solenice) v\u00a0roce j (Bq\u2219r-1<\/sup>) vypo\u010dten\u00e1 podle (4).<\/td>\n<\/tr>\n
<\/td>\nBm,j<\/sub><\/em><\/td>\n<\/td>\n\u2028ro\u010dn\u00ed bilance aktivity radionuklidu v\u00a0p\u0159\u00edtoku VN Orl\u00edk z\u00a0mezipovod\u00ed v\u00a0roce j (Bq\u2219r-1<\/sup>) vypo\u010dten\u00e1 podle:<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n\"Hanslik-vzorec-6\"<\/a>\n\n\n\n\n\n
kde<\/td>\nc\u0305 m,j<\/sub><\/em><\/td>\nje<\/td>\nv\u00e1\u017een\u00fd ro\u010dn\u00ed pr\u016fm\u011br objemov\u00e9 aktivity radionuklid\u016f j<\/sub> p\u0159\u00edtok\u016f Vltava-Hn\u011bvkovice, Lu\u017enice-Kolod\u011bje, Otava-P\u00edsek v\u00a0roce j (Bq\u2219m-3<\/sup>),<\/td>\n<\/tr>\n
<\/td>\nQm,j<\/sub><\/em><\/td>\n<\/td>\nro\u010dn\u00ed pr\u016fm\u011brn\u00fd pr\u016ftok z\u00a0mezipovod\u00ed (m3<\/sup>\u2219s-1<\/sup>),<\/td>\n<\/tr>\n
<\/td>\nt<\/em><\/td>\n<\/td>\n\u2028doba trv\u00e1n\u00ed 1 roku (s\u2219r-1<\/sup>).<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

V\u00fdsledky a diskuse<\/h2>\n

Povrchov\u00e9 vody<\/h3>\n

Byly sledov\u00e1ny koncentrace 3<\/sup>H, 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs v\u00a0povrchov\u00fdch vod\u00e1ch ve ve\u0161ker\u00fdch l\u00e1tk\u00e1ch a\u00a0jejich v\u00fdvoj v\u00a0\u010dase na p\u0159\u00edkladu hlavn\u00edch p\u0159\u00edtok\u016f a\u00a0odtoku VN Orl\u00edk. Byl zaznamen\u00e1n v\u00fdznamn\u00fd rozd\u00edl ve v\u00fdvoji koncentrace 3<\/sup>H na neovlivn\u011bn\u00fdch a\u00a0ovlivn\u011bn\u00fdch profilech.<\/p>\n

Ro\u010dn\u00ed pr\u016fm\u011brn\u00e1 objemov\u00e1 aktivita tritia na neovlivn\u011bn\u00fdch profilech na za\u010d\u00e1tku hodnocen\u00e9ho obdob\u00ed (1990) byla 3,1 Bq\u2219l-1 <\/sup>a\u00a0v\u00a0z\u00e1v\u011bru hodnocen\u00e9ho obdob\u00ed (2014) 1,0 Bq\u2219l-1<\/sup>. Z\u00a0v\u00fdvoje nam\u011b\u0159en\u00fdch ro\u010dn\u00edch pr\u016fm\u011brn\u00fdch objemov\u00fdch aktivit tritia na neovlivn\u011bn\u00fdch profilech za sledovan\u00e9 obdob\u00ed 1990\u20132014 byl (podle rovnice 1 a\u00a02) vypo\u010dten efektivn\u00ed polo\u010das (Tef<\/sub>) 15,8 r (obr. 2<\/em>). Zji\u0161t\u011bn\u00fd trend poklesu byl statisticky v\u00fdznamn\u00fd, ale vypo\u010dten\u00fd efektivn\u00ed polo\u010das je del\u0161\u00ed ne\u017e fyzik\u00e1ln\u00ed polo\u010das (12,32 r). D\u016fvodem je, \u017ee na relativn\u011b n\u00edzk\u00fdch objemov\u00fdch aktivit\u00e1ch tritia se pod\u00edl\u00ed v\u00fdznamnou m\u011brou dal\u0161\u00ed slo\u017eky \u2013 p\u0159\u00edsp\u011bvek tvo\u0159en\u00fd kosmick\u00fdm z\u00e1\u0159en\u00edm (tritium p\u0159\u00edrodn\u00edho p\u016fvodu) a\u00a0p\u0159\u00edsp\u011bvek z\u00a0jadern\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed ve sv\u011bt\u011b, v\u00fdpo\u010dtov\u011b uva\u017eovan\u00e1 pro hodnocen\u00e9 obdob\u00ed tak\u00e9 jako konstantn\u00ed. Z\u00a0t\u011bchto d\u016fvod\u016f byly ro\u010dn\u00ed pr\u016fm\u011brn\u00e9 objemov\u00e9 aktivity tritia c3HP,j<\/sub> korigov\u00e1ny o\u00a0p\u0159irozenou slo\u017eku vznikaj\u00edc\u00ed kosmick\u00fdm z\u00e1\u0159en\u00edm c3HKZ<\/sub> a\u00a0o\u00a0odhad p\u0159\u00edsp\u011bvku z\u00a0jadern\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed ve sv\u011bt\u011b c3HJZ<\/sub>. Byl pou\u017eit odhad pro ob\u011b tyto slo\u017eky 0,48 Bq\u2219l-1<\/sup> [21].\u2028 Po korekci byl vypo\u010dten\u00fd efektivn\u00ed polo\u010das 10,0 r (obr. 2<\/em>), tedy krat\u0161\u00ed ne\u017e u\u00a0v\u00fdvoje nekorigovan\u00fdch objemov\u00fdch aktivit tritia. Slo\u017eka tritiov\u00e9 kontaminace bude i\u00a0nad\u00e1le ub\u00fdvat a\u00a0lze p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee hodnota efektivn\u00edho polo\u010dasu ub\u00fdv\u00e1n\u00ed d\u00e1le poroste. Po rozpadu tritia z\u00a0test\u016f jadern\u00fdch zbran\u00ed z\u016fstane konstantn\u00ed slo\u017eka odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed jeho tvorb\u011b kosmick\u00fdm z\u00e1\u0159en\u00edm a\u00a0m\u00edrn\u011b vzr\u016fstaj\u00edc\u00ed slo\u017eka odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed atmosf\u00e9rick\u00e9mu p\u0159enosu tritia z\u00a0plynn\u00fdch a\u00a0kapaln\u00fdch v\u00fdpust\u00ed z\u00a0jadern\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed na na\u0161em \u00fazem\u00ed a\u00a0v\u00a0zahrani\u010d\u00ed, pokud bude doch\u00e1zet k\u00a0o\u010dek\u00e1van\u00e9mu rozvoji jadern\u00e9 energetiky.<\/p>\n\"Hanslik-2\"<\/a>\n

Obr.\u00a02. V\u00fdvoj ro\u010dn\u00edch pr\u016fm\u011brn\u00fdch objemov\u00fdch aktivit tritia v\u00a0povrchov\u00fdch vod\u00e1ch neovlivn\u011bn\u00fdch v\u00fdpustmi odpadn\u00edch vod z\u00a0JE Temel\u00edn (A) a\u00a0ro\u010dn\u00edch pr\u016fm\u011brn\u00fdch aktivit opraven\u00fdch o\u00a0p\u0159irozenou slo\u017eku a\u00a0odhad p\u0159\u00edsp\u011bvku jadern\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed ve sv\u011bt\u011b za obdob\u00ed 1990\u20132014
\nFig. 2. Annual average tritium concentrations in surface water unaffected by waste water discharges from the Temel\u00edn plant in the period of 1990\u20132014, without (A) and after correction (B) by subtracting the natural component and the activity originating from the atmospheric transfer from nuclear facilities worldwide<\/h6>\n

Na profilech ovlivn\u011bn\u00fdch provozem JE Temel\u00edn (Vltava-Hladn\u00e1, Vltava-\u2028Solenice, Vltava-Podol\u00ed a\u00a0Labe-H\u0159ensko) byly zji\u0161t\u011bny objemov\u00e9 aktivity 3<\/sup>H v\u00fdznamn\u011b vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e na neovlivn\u011bn\u00fdch profilech. Od roku 2002 je na t\u011bchto profilech pozorov\u00e1no zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed objemov\u00fdch aktivit tritia odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed postupn\u00e9mu navy\u0161ov\u00e1n\u00ed v\u00fdkonu JE Temel\u00edn. Ro\u010dn\u00ed pr\u016fm\u011brn\u00e9 objemov\u00e9 aktivity tritia\u2028nad za\u00fast\u011bn\u00edm odpadn\u00edch vod v\u00a0profilu Vltava-Hlubok\u00e1 a\u00a0pod za\u00fast\u011bn\u00edm odpadn\u00edch vod z\u00a0JE Temel\u00edn v\u00a0pod\u00e9ln\u00e9m profilu Vltavy a\u00a0profilu Labe-H\u0159ensko za obdob\u00ed 2001\u20132014 jsou zachyceny na obr.\u00a03<\/em>.<\/p>\n

Pr\u016fm\u011brn\u00e9 koncentrace 90<\/sup>Sr byly na v\u0161ech sledovan\u00fdch profilech velmi podobn\u00e9. Nejvy\u0161\u0161\u00ed pr\u016fm\u011brn\u00e1 koncentrace byla zaznamen\u00e1na pro profil Lu\u017enice-Kolod\u011bje a\u00a0nejni\u017e\u0161\u00ed pro profil Otava-P\u00edsek. Porovn\u00e1n\u00ed koncentrace 90<\/sup>Sr na p\u0159\u00edkladu neovlivn\u011bn\u00e9ho profilu Vltava-Solenice a\u00a0odtoku VN Orl\u00edk \u2013 ovlivn\u011bn\u00e9ho profilu Vltava-Solenice je na obr.\u00a04<\/em>.<\/p>\n

Nejvy\u0161\u0161\u00ed pr\u016fm\u011brn\u00e9 koncentrace 137<\/sup>Cs byly zaznamen\u00e1ny pro profil Otava-P\u00edsek, kde byl zaznamen\u00e1n i\u00a0nejrychlej\u0161\u00ed pokles 137<\/sup>Cs. Nejni\u017e\u0161\u00ed koncentrace 137<\/sup>Cs byly v\u00a0cel\u00e9m obdob\u00ed zji\u0161\u0165ov\u00e1ny v\u00a0odtoku VN Orl\u00edk \u2013 profil Vltava-Solenice. Porovn\u00e1n\u00ed koncentrace 137<\/sup>Cs na p\u0159\u00edkladu profil\u016f Vltava-Hn\u011bvkovice a\u00a0Vltava-\u2028Solenice je na obr.\u00a05<\/em>.<\/p>\n

Zji\u0161t\u011bn\u00e9 koncentrace 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs ve vod\u011b v\u00a0p\u0159\u00edtoc\u00edch VN Orl\u00edk jsou v\u00a0pr\u016fb\u011bhu cel\u00e9ho obdob\u00ed srovnateln\u00e9 s\u00a0jin\u00fdmi evropsk\u00fdmi \u0159ekami v\u00a0oblastech m\u00e9n\u011b zasa\u017een\u00fdch \u010dernobylsk\u00fdm spadem \u2013 nap\u0159.\u00a0v\u00a0severn\u00edm Finsku, kter\u00e9 bylo p\u0159i \u010dernobylsk\u00e9 hav\u00e1rii zasa\u017eeno m\u00e9n\u011b ne\u017e ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1st. Podobn\u00e9 koncentrace 137<\/sup>Cs ve vod\u011b byly d\u00e1le pozorov\u00e1ny nap\u0159.\u00a0v\u00a0italsk\u00e9m jezeru Lago Maggiore a\u00a0jeho p\u0159\u00edtoc\u00edch [22].<\/p>\n

Jak v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b 90<\/sup>Sr, tak i\u00a0pro 137<\/sup>Cs byl pozorov\u00e1n pokles koncentrac\u00ed ve vod\u011b v\u00a0p\u0159\u00edtoc\u00edch i\u00a0odtoku VN Orl\u00edk v\u00a0pr\u016fb\u011bhu cel\u00e9ho sledovan\u00e9ho obdob\u00ed. Efektivn\u00ed a\u00a0ekologick\u00e9 polo\u010dasy vypo\u010dten\u00e9 pro 90<\/sup>Sr za cel\u00e9 sledovan\u00e9 obdob\u00ed 1993\u20132014 byly v\u00a0rozmez\u00ed 7,8\u201310,4 r, resp. 10,7\u201316,3 r.\u00a0Pokles koncentrac\u00ed 90<\/sup>Sr byl rovnom\u011brn\u00fd. Pro 137<\/sup>Cs byla vyhodnocena zm\u011bna rychlosti ub\u00fdv\u00e1n\u00ed v\u00a0polovin\u011b devades\u00e1t\u00fdch let.\u2028 Zat\u00edmco v\u00a0obdob\u00ed 1990\u20131994 byl pozorov\u00e1n pokles koncentrac\u00ed charakterizovan\u00fd efektivn\u00edmi a\u00a0ekologick\u00fdmi polo\u010dasy 1,5\u20132,2 r, resp. 1,5\u20132,4 r, v\u00a0obdob\u00ed 1995\u20132014 bylo zaznamen\u00e1no v\u00fdrazn\u00e9 zpomalen\u00ed poklesu. Efektivn\u00ed polo\u010dasy byly zji\u0161t\u011bny v\u00a0rozmez\u00ed 8,1\u201314,6 r a\u00a0ekologick\u00e9 v\u00a0rozmez\u00ed 11,0\u201328,1 r.\u00a0Tento pokles pokra\u010doval i\u00a0po uveden\u00ed JE Temel\u00edn do provozu.<\/p>\n\"Hanslik-3\"<\/a>\n

Obr.\u00a03. Ro\u010dn\u00ed pr\u016fm\u011brn\u00e9 objemov\u00e9 aktivity tritia nad za\u00fast\u011bn\u00edm odpadn\u00edch vod v\u00a0profilu Vltava-Hlubok\u00e1 a\u00a0pod za\u00fast\u011bn\u00edm odpadn\u00edch vod z\u00a0JE Temel\u00edn v\u00a0pod\u00e9ln\u00e9m profilu Vltavy a\u00a0profilu Labe-H\u0159ensko za obdob\u00ed 2001\u20132014
\nFig. 3. Annual average tritium concentrations in the Vltava river upstream (Hlubok\u00e1) and downstream (the other sites) of the outflow of waste water from the Temel\u00edn plant in the period of 2001\u20132014<\/h6>\n

Rozd\u00edl v\u00a0poklesu koncentrac\u00ed 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs byl pops\u00e1n na r\u016fzn\u00fdch evropsk\u00fdch \u0159ek\u00e1ch. P\u0159\u00edsp\u011bvek 137<\/sup>Cs z\u00a0\u010dernobylsk\u00e9 hav\u00e1rie ke glob\u00e1ln\u00edmu spadu po testech jadern\u00fdch zbran\u00ed byl v\u00fdrazn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b 90<\/sup>Sr. U\u00a0obou radionuklid\u016f byl pozorov\u00e1n rychl\u00fd po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed \u00fabytek. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b 137<\/sup>Cs byl pozorov\u00e1n v\u00fdznamn\u00fd pokles i\u00a0v\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed f\u00e1zi. V\u00fdrazn\u00e9 zpomalen\u00ed poklesu vede k\u00a0prodlu\u017eov\u00e1n\u00ed efektivn\u00edho polo\u010dasu [23]. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b 90<\/sup>Sr nebylo po po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edm rychl\u00e9m poklesu aktivit pozorov\u00e1no dal\u0161\u00ed zpomalov\u00e1n\u00ed. Trend poklesu byl pozorov\u00e1n na v\u0161ech profilech i\u00a0po zah\u00e1jen\u00ed provozu JE Temel\u00edn, tj.\u00a0v\u00a0obdob\u00ed 2001\u20132014.<\/p>\n

U\u00a0v\u0161ech hodnocen\u00fdch radionuklid\u016f (s\u00a0v\u00fdjimkou tritia na ovlivn\u011bn\u00fdch profilech) byl v\u00a0z\u00e1v\u011bru sledovan\u00e9ho obdob\u00ed pozorov\u00e1n v\u00fdznamn\u00fd pod\u00edl hodnot men\u0161\u00edch ne\u017e minim\u00e1ln\u00ed detekovateln\u00e1 aktivita. Jejich koncentrace se dost\u00e1vaj\u00ed na hranici m\u011b\u0159itelnosti sou\u010dasn\u00e9 metodiky, resp. p\u0159\u00edstrojov\u00e9ho vybaven\u00ed a\u00a0n\u00e1klad\u016f na stanoven\u00ed.<\/p>\n

Dnov\u00e9 sedimenty<\/h3>\n

V\u00a0sedimentech bylo sledov\u00e1no a\u00a0hodnoceno 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs a\u00a0v\u00a0za\u010d\u00e1tc\u00edch sledov\u00e1n\u00ed i\u00a0134<\/sup>Cs. Pr\u016fm\u011brn\u00e1 aktivita 90<\/sup>Sr v\u00a0sedimentech za cel\u00e9 hodnocen\u00e9 obdob\u00ed \u2028(1993\u20132014) byla 1,6 Bq\u2219kg-1<\/sup>. Pr\u016fm\u011brn\u00e1 hodnota 134<\/sup>Cs za hodnocen\u00e9\u00a0obdob\u00ed 1990\u20131999 byla 5,6 Bq\u2219kg-1<\/sup>. Od roku 1999 byly v\u0161echny hodnoty 134<\/sup>Cs men\u0161\u00ed ne\u017e nejmen\u0161\u00ed detekovateln\u00e1 aktivita a\u00a0hodnocen\u00ed bylo tedy ukon\u010deno. Pr\u016fm\u011brn\u00e1 koncentrace 137<\/sup>Cs v\u00a0sedimentech byla pro cel\u00e9 hodnocen\u00e9 obdob\u00ed (1990\u20132014) vyhodnocena 67,6 Bq\u2219kg-1<\/sup>, v\u00a0obdob\u00ed provozu JE Temel\u00edn (2001\u20132014) to bylo\u202831,3 Bq\u2219kg-1<\/sup>. Pr\u016fm\u011brn\u00e1 hodnota 137<\/sup>Cs v\u00a0sedimentech pro cel\u00e9 \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky je pro obdob\u00ed 2000\u20132010 uvedena 14,0 Bq\u2219kg-1<\/sup> [24]. Je tedy z\u0159ejm\u00e9, \u017ee sedimenty p\u0159\u00edtok\u016f a\u00a0n\u00e1dr\u017ee VN Orl\u00edk pat\u0159\u00ed mezi nejv\u00edce zat\u00ed\u017een\u00e9 137<\/sup>Cs v\u00a0\u010cesk\u00e9 republice.<\/p>\n\"Hanslik-4\"<\/a>\n

Obr.\u00a04. Porovn\u00e1n\u00ed koncentrace 90<\/sup>Sr na neovlivn\u011bn\u00e9m profilu Vltava-Hn\u011bvkovice a\u00a0odtoku VN Orl\u00edk \u2013 ovlivn\u011bn\u00e9m profilu Vltava-Solenice za obdob\u00ed 1993\u20132014
\nFig. 4. Temporal changes of 90<\/sup>Sr concentration in the Vltava river at Hn\u011bvkovice (reference site) and the Vltava river at Solenice (downstream of the Temel\u00edn waste water outflow) in the period of 1993\u20132014<\/h6>\n

Tak jako v\u00a0povrchov\u00fdch vod\u00e1ch byl zaznamen\u00e1n i\u00a0pokles 90<\/sup>Sr, 137<\/sup>Cs i\u00a0134<\/sup>Cs v\u00a0sedimentech na v\u0161ech sledovan\u00fdch profilech v\u00a0cel\u00e9m sledovan\u00e9m obdob\u00ed i\u00a0po zah\u00e1jen\u00ed provozu JE Temel\u00edn. Z\u00a0poklesu koncentrac\u00ed 90<\/sup>Sr v\u00a0sedimentech byl vyhodnocen efektivn\u00ed polo\u010das 13,1 r a\u00a0ekologick\u00fd 24,0 r.\u00a0V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b 134<\/sup>Cs byly vyhodnocen\u00e9 polo\u010dasy 1,6 r, resp. 6,8 r.\u00a0Efektivn\u00ed a\u00a0ekologick\u00fd polo\u010das ub\u00fdv\u00e1n\u00ed 137<\/sup>Cs v\u00a0sedimentech byl vyhodnocen 8,0 r, resp. 10,8 r, co\u017e je krat\u0161\u00ed polo\u010das, ne\u017e je uv\u00e1d\u011bn pro sedimenty cel\u00e9 \u010cesk\u00e9 republiky, pro kter\u00e9 se efektivn\u00ed polo\u010das v\u00a0obdob\u00ed 2000\u20132010 uv\u00e1d\u00ed 23,8 r [24]. I\u00a0v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b sediment\u016f doch\u00e1z\u00ed k\u00a0postupn\u00e9mu prodlu\u017eov\u00e1n\u00ed efektivn\u00edho polo\u010dasu. V\u00fdvoj hmotnostn\u00edch aktivit 90<\/sup>Sr, 134<\/sup>Cs a\u00a0137<\/sup>Cs je na obr.\u00a06<\/em>.\u00a0Srovnateln\u00e9 aktivity 137<\/sup>Cs i\u00a0ekologick\u00fd polo\u010das poklesu 137<\/sup>Cs v\u00a0sedimentech byly pozorov\u00e1ny nap\u0159.\u00a0v\u00a0rakousk\u00e9 \u010d\u00e1sti Dunaje [25].<\/p>\n\"Hanslik-5\"<\/a>\n

Obr.\u00a05. Porovn\u00e1n\u00ed koncentrace 137<\/sup>Cs na neovlivn\u011bn\u00e9m profilu Vltava-Hn\u011bvkovice a\u00a0ovlivn\u011bn\u00e9m profilu Vltava-Solenice za obdob\u00ed 1990\u20131994 a\u00a01995\u20132014
\nFig. 5. Temporal changes of 137<\/sup>Cs concentration in the Vltava river at Hn\u011bvkovice (reference site) and the Vltava river at Solenice (downstream of the Temel\u00edn waste water outflow) in the periods of 1990\u20131994 and 1995\u20132014<\/h6>\n

\u017div\u00e9 organismy \u2013 ryby a\u00a0vodn\u00ed rostliny<\/h3>\n

V\u00a0ryb\u00e1ch a\u00a0vodn\u00edch rostlin\u00e1ch bylo sledov\u00e1no a\u00a0hodnoceno 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs. Koncentrace 90<\/sup>Sr v\u00a0ryb\u00e1ch (v\u00a0\u010derstv\u00e9 hmotnosti) byla vzhledem k\u00a0mal\u00e9mu po\u010dtu vzork\u016f hodnocena souhrnn\u011b za cel\u00e9 sledovan\u00e9 obdob\u00ed 1990\u20132014. Pr\u016fm\u011brn\u00e1 koncentrace 90<\/sup>Sr v\u00a0ryb\u00e1ch za cel\u00e9 obdob\u00ed byla 0,6 Bq\u2219kg-1<\/sup>. 137<\/sup>Cs v\u00a0ryb\u00e1ch bylo hodnoceno v\u00a0obdob\u00edch 1986\u20131990, 1995\u20132014. V\u00a0prvn\u00edm obdob\u00ed byly zji\u0161t\u011bny vy\u0161\u0161\u00ed koncentrace 137<\/sup>Cs, a\u00a0to 2,45\u201347,9 Bq\u2219kg-1<\/sup>, v\u00a0druh\u00e9m obdob\u00ed 0,05\u20132,35 Bq\u2219kg-1<\/sup>. Souhrnn\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed v\u00fdvoje 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs v\u00a0ryb\u00e1ch je uvedeno na obr.\u00a07<\/em>.<\/p>\n

\u00dadaj\u016f o\u00a0koncentraci 90<\/sup>Sr v\u00a0ryb\u00e1ch je v\u00a0literatu\u0159e m\u00e1lo. Jsou nap\u0159.\u00a0uvedeny koncentrace zji\u0161t\u011bn\u00e9 v\u00a0r\u016fzn\u00fdch druz\u00edch ryb v\u00a0obdob\u00ed 1987\u20131997 10\u201317 Bq\u2219kg-1<\/sup> [5], tedy p\u0159ibli\u017en\u011b o\u00a0\u0159\u00e1d v\u00edce ne\u017e ve VN Orl\u00edk. V\u011bt\u0161ina 90<\/sup>Sr je v\u00a0ryb\u011b kumulov\u00e1na\u00a0v\u00a0kostech. Z\u00a0hlediska p\u0159\u00edjmu radionuklid\u016f potravinov\u00fdm \u0159et\u011bzcem m\u00e1 90<\/sup>Sr daleko men\u0161\u00ed v\u00fdznam ne\u017e 137<\/sup>Cs [5]. Zaznamenan\u00e9 koncentrace 137<\/sup>Cs ve VN Orl\u00edk jsou v\u00fdrazn\u011b ni\u017e\u0161\u00ed ne\u017e v\u00a0oblastech zasa\u017een\u00fdch prvn\u00edm radioaktivn\u00edm mrakem po \u010dernobylsk\u00e9 hav\u00e1rii. V\u00a0nejv\u00edce zasa\u017een\u00fdch oblastech v\u00a0okol\u00ed \u010cernobylu byly t\u011bsn\u011b po hav\u00e1rii zji\u0161t\u011bn\u00e9 koncentrace v\u00a0\u0159\u00e1du stovek kBq\u2219kg-1<\/sup>. Je\u0161t\u011b na po\u010d\u00e1tku devades\u00e1t\u00fdch let to bylo v\u00a0\u0159\u00e1du des\u00edtek kBq\u2219kg-1<\/sup>. I\u00a0v\u00a0dal\u0161\u00edch oblastech nap\u0159.\u00a0\u0160v\u00e9dsku, Anglii nebo N\u011bmecku byly v\u00a0tomto obdob\u00ed zaznamen\u00e1ny hodnoty v\u00a0\u0159\u00e1du jednotek kBq\u2219kg-1<\/sup> [26].<\/p>\n

Tak jako v\u00a0povrchov\u00fdch vod\u00e1ch byl zaznamen\u00e1n i\u00a0trend poklesu koncentrac\u00ed 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs v\u00a0ryb\u00e1ch. Pro 90<\/sup>Sr v\u00a0ryb\u00e1ch byl ve VN Orl\u00edk pozorov\u00e1n efektivn\u00ed polo\u010das 8,7 r a\u00a0ekologick\u00fd polo\u010das 12,5 r.\u00a0Pro r\u016fzn\u00e9 druhy ryb ve finsk\u00fdch jezerech se uv\u00e1d\u00ed efektivn\u00ed polo\u010dasy v\u00a0rozmez\u00ed 7\u201330 r [5].<\/p>\n

V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b 137<\/sup>Cs byl pozorov\u00e1n rychl\u00fd po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed pokles v\u00a0obdob\u00ed 1986\u20131990 charakterizovan\u00fd efektivn\u00edm i\u00a0ekologick\u00fdm polo\u010dasem shodn\u011b 1 r.\u00a0Stejn\u00fd polo\u010das je uveden pro sledov\u00e1n\u00ed v\u00a0Chorvatsku v\u00a0obdob\u00ed 1987\u20131992 [27]. Je to rychlej\u0161\u00ed pokles ne\u017e uv\u00e1d\u00ed Smith [26] pro toto obdob\u00ed. Auto\u0159i shrnuj\u00ed zji\u0161t\u011bn\u00e9 ekologick\u00e9 polo\u010dasy v\u00a0rozmez\u00ed 2\u20133 r.\u00a0Jak uv\u00e1d\u00ed, v\u00a0dal\u0161\u00edm obdob\u00ed bylo zaznamen\u00e1no v\u00fdrazn\u00e9 zpomalen\u00ed poklesu bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se a\u017e d\u00e9lce fyzik\u00e1ln\u00edho polo\u010dasu. Nap\u0159.\u00a0efektivn\u00ed polo\u010dasy ve finsk\u00fdch jezerech byly v\u00a0rozmez\u00ed 3\u20136 r [5]. Sledov\u00e1n\u00ed v\u00a0Chorvatsku uv\u00e1d\u00ed polo\u010das vyhodnocen\u00fd pro obdob\u00ed 1993\u20132005 5 r [27]. Ve VN Orl\u00edk byl efektivn\u00ed a\u00a0ekologick\u00fd polo\u010das v\u00a0obdob\u00ed 1994\u20132014 7,0 r, resp. 9,0 r.\u00a0Zji\u0161t\u011bn\u00e9 polo\u010dasy ub\u00fdv\u00e1n\u00ed 137<\/sup>Cs v\u00a0ryb\u00e1ch odpov\u00eddaj\u00ed polo\u010das\u016fm vyhodnocen\u00fdm pro povrchov\u00e9 vody. Trend poklesu pokra\u010doval i\u00a0po zah\u00e1jen\u00ed provozu JE Temel\u00edn.<\/p>\n\"Hanslik-6\"<\/a>\n

Obr.\u00a06. V\u00fdvoj hmotnostn\u00ed aktivity 90<\/sup>Sr, 134<\/sup>Cs a\u00a0137<\/sup>Cs v\u00a0sedimentech (su\u0161in\u011b)
\nFig. 6. Temporal changes of annual average concentrations of 90<\/sup>Sr, 134<\/sup>Cs and 137<\/sup>Cs in sediments (dry matter) in the Orl\u00edk reservoir and its main tributaries in the periods of 1993\u20132014 (90<\/sup>Sr), 1990\u20131999 (134<\/sup>Cs) and 1990\u20132014 (137<\/sup>Cs)<\/h6>\n

Ve vodn\u00edch rostlin\u00e1ch bylo sledov\u00e1no 90<\/sup>Sr ve skupin\u011b r\u00e1kos\u016f, ve kter\u00e9 byla zji\u0161t\u011bna koncentrace 90<\/sup>Sr v\u00a0rozmez\u00ed < 0,5\u20136,1 Bq\u2219kg-1<\/sup> (v\u00a0su\u0161in\u011b). Byl vyhodnocen trend poklesu s\u00a0efektivn\u00edm a\u00a0ekologick\u00fdm polo\u010dasem 6,5 r, resp.\u20288,4 r.\u00a0Radioizotop 137<\/sup>Cs byl sledov\u00e1n v\u00a0n\u011bkolika skupin\u00e1ch vodn\u00edch rostlin, a\u00a0to v\u00a0su\u0161in\u011b. Podle p\u0159edpokladu byly nejvy\u0161\u0161\u00ed koncentrace zji\u0161t\u011bny ve skupin\u011b vodn\u00edch mech\u016f a\u00a0\u0159as \u2013 21,8 Bq\u2219kg-1<\/sup>, resp. 17,9 Bq\u2219kg-1<\/sup> (1996). Problematick\u00e9 bylo hodnocen\u00ed v\u00a0del\u0161\u00edm \u010dasov\u00e9m \u00faseku s\u00a0ohledem na profily ovlivn\u011bn\u00e9 a\u00a0neovlivn\u011bn\u00e9 JE Temel\u00edn. S\u00a0v\u00fdjimkou skupiny r\u00e1kos\u016f byly ostatn\u00ed druhy zastoupeny jen na n\u011bkolika profilech. Proto bylo po roce 2005 omezeno sledov\u00e1n\u00ed pr\u00e1v\u011b jen na r\u00e1kosy, kter\u00e9 se vyskytuj\u00ed na v\u0161ech profilech, a\u00a0je mo\u017en\u00e9 hodnotit p\u0159\u00edpadn\u00fd vliv JE Temel\u00edn. V\u00a0t\u00e9to skupin\u011b byl zaznamen\u00e1n trend poklesu 137<\/sup>Cs charakterizovan\u00fd efektivn\u00edm polo\u010dasem 11,4 r a\u00a0ekologick\u00fdm polo\u010dasem 18,4 r.\u00a0Trend poklesu byl vyhodnocen jak pro profily neovlivn\u011bn\u00e9, tak pro ovlivn\u011bn\u00e9 a\u00a0pokra\u010doval i\u00a0po zah\u00e1jen\u00ed provozu JE Temel\u00edn.<\/p>\n

Bilance aktivity radionuklid\u016f<\/h3>\n

S\u00a0pou\u017eit\u00edm v\u00fdsledk\u016f sledov\u00e1n\u00ed ro\u010dn\u00edch pr\u016fm\u011brn\u00fdch objemov\u00fdch aktivit 3<\/sup>H, 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs a\u00a0pr\u016ftok\u016f vody podle \u010cHM\u00da byly vypo\u010dteny bilance aktivity t\u011bchto radionuklid\u016f v\u00a0konkr\u00e9tn\u00edch profilech. Vypo\u010dten\u00e9 ro\u010dn\u00ed bilance na neovlivn\u011bn\u00fdch a\u00a0ovlivn\u011bn\u00fdch profilech byly porovn\u00e1ny s\u00a0\u00fadaji provozovatele \u010cEZ,\u00a0a.\u00a0s., JE Temel\u00edn o\u00a0v\u00fdpustech 3<\/sup>H a\u00a0ostatn\u00edch aktiva\u010dn\u00edch a\u00a0\u0161t\u011bpn\u00fdch produkt\u016f (AA\u0160P) [28, 29]. D\u00e1le byl hodnocen vliv VN Orl\u00edk na odtok aktivity 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs ze sledovan\u00e9ho \u00fazem\u00ed.<\/p>\n

Vypo\u010dten\u00e9 ro\u010dn\u00ed bilance aktivity tritia na ovlivn\u011bn\u00fdch profilech byly korigov\u00e1ny o\u00a0slo\u017eku pozad\u00ed na z\u00e1klad\u011b sledov\u00e1n\u00ed na neovlivn\u011bn\u00fdch profilech. Hodnocen\u00ed bylo provedeno od roku 2002, odkdy jsou v\u00fdpust\u011b 3<\/sup>H v\u00fdznamn\u00e9. Vypo\u010dten\u00e1 odchylka ro\u010dn\u00ed bilance na sledovan\u00fdch profilech korigovan\u00e1 o\u00a0slo\u017eku pozad\u00ed a\u00a0\u00fadaj\u016f o\u00a0ro\u010dn\u00ed v\u00fdpusti 3<\/sup>H podle JE Temel\u00edn byla pro profil Vltava-Solenice v\u00a0rozmez\u00ed (-26,9)\u2013(+34,3) %, v\u00a0pr\u016fm\u011bru 6,3 %, pro profil Vltava-Podol\u00ed v\u00a0rozmez\u00ed \u2028(-66,2)\u2013(+43,4) %, v\u00a0pr\u016fm\u011bru 4,8 % a\u00a0pro profil Labe-H\u0159ensko v\u00a0rozmez\u00ed (-72,6)\u2013(+24,1) %,\u2028 v\u00a0pr\u016fm\u011bru -12,1 %. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b sum\u00e1rn\u00edch bilanc\u00ed byla pozorov\u00e1na velmi dobr\u00e1 shoda v\u00fdsledk\u016f. Vypo\u010dten\u00e1 suma ro\u010dn\u00edch bilanc\u00ed korigovan\u00e1 o\u00a0p\u0159\u00edsp\u011bvek pozad\u00ed za obdob\u00ed 2002\u20132014 v\u00a0profilu Vltava-Podol\u00ed byla 555 TBq, v\u00a0profilu Vltava-\u2028-Solenice 530 TBq a\u00a0v\u00a0profilu Labe-H\u0159ensko 447 TBq. Celkov\u00e1 v\u00fdpust aktivity 3<\/sup>H za hodnocen\u00e9 obdob\u00ed podle \u010cEZ,\u00a0a.\u00a0s., JE Temel\u00edn byla 519 TBq [28, 29]. Rozd\u00edl sum\u00e1rn\u00edch bilanc\u00ed na jednotliv\u00fdch profilech a\u00a0\u00fadaj\u016f provozovatele byl tedy men\u0161\u00ed ne\u017e 15 % (6,9 %, 2,2 % a\u00a0-13,8 %). Porovn\u00e1n\u00ed kumulovan\u00e9 bilance korigovan\u00e9 o\u00a0slo\u017eku pozad\u00ed vypo\u010dten\u00e9 pro jednotliv\u00e9 profily a\u00a0podle \u00fadaj\u016f \u010cEZ,\u00a0a.\u00a0s., \u2028JE Temel\u00edn je zobrazeno na obr.\u00a08<\/em>. S\u00a0p\u0159ihl\u00e9dnut\u00edm k\u00a0nejistot\u00e1m, zejm\u00e9na nejistot\u00e1m m\u011b\u0159en\u00ed, stanoven\u00ed ro\u010dn\u00edch pr\u016ftok\u016f i\u00a0stanoven\u00ed celkov\u00fdch v\u00fdpust\u00ed a d\u00e1le spot\u0159eby vody a odparu jsou v\u00fdsledky nez\u00e1visl\u00e9ho sledov\u00e1n\u00ed a\u00a0\u00fadaje \u010cEZ,\u00a0a.\u00a0s., JE Temel\u00edn ve velmi dobr\u00e9 shod\u011b.<\/p>\n\"Hanslik-7\"<\/a>\n

Obr.\u00a07. V\u00fdvoj hmotnostn\u00ed aktivity 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs v\u00a0ryb\u00e1ch (\u010derstv\u00e9 hmotnosti)
\nFig. 7. Temporal changes in 90<\/sup>Sr and 137<\/sup>Cs concentrations in fish (wet weight) in the Orl\u00edk reservoir in the periods of 1990\u20132014 (90<\/sup>Sr) and 1986\u20131990, 1994\u20132014 (137<\/sup>Cs)<\/h6>\n

Vyhodnocen\u00e9 bilance aktivity 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs na neovlivn\u011bn\u00fdch profilech byly porovn\u00e1ny s\u00a0\u00fadaji o\u00a0v\u00fdpustech ostatn\u00edch AA\u0160P [28, 29]. Konzervativn\u011b bylo uva\u017eov\u00e1no, \u017ee v\u00fdpust AA\u0160P je tvo\u0159ena pouze 90<\/sup>Sr nebo 137<\/sup>Cs. V\u00fdpust\u011b AA\u0160P byly v\u00a0letech 2002\u20132014 0,040\u20130,425 GBq\u2219r-1<\/sup>. Vypo\u010dten\u00e9 bilance 90<\/sup>Sr v\u00a0obdob\u00ed 2002\u20132014\u2028 byly na profilu Vltava-Hn\u011bvkovice v\u00a0rozmez\u00ed 0,90\u201310,6 GBq\u2219r-1<\/sup>, pr\u016fm\u011brn\u011b \u20283,9 GBq\u2219r-1<\/sup>, na profilu Lu\u017enice-Kolod\u011bje 0,98\u201311,3 GBq\u2219r-1<\/sup>, pr\u016fm\u011brn\u011b 3,7 GBq\u2219r-1<\/sup>.\u2028 V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b 137<\/sup>Cs to bylo 0,34\u20135,62 GBq\u2219r-1<\/sup>, v\u00a0pr\u016fm\u011bru 1,13 GBq\u2219r-1<\/sup> pro Vltavu a\u00a0pro Lu\u017enici 0,54\u20134,61 GBq\u2219r-1<\/sup>, v\u00a0pr\u016fm\u011bru 1,71 GBq\u2219r-1<\/sup>. Pro dal\u0161\u00ed hodnocen\u00ed byl z\u00a0pr\u016fm\u011brn\u00fdch hodnot vylou\u010den rok 2002, kter\u00fd byl ovlivn\u011bn extr\u00e9mn\u00edmi pr\u016ftoky. V\u00a0sou\u010dtu bylo tedy pr\u016fm\u011brn\u00e9 \u201epozad\u00ed\u201c t\u011bchto radionuklid\u016f v\u00a0m\u00edst\u011b vy\u00fast\u011bn\u00ed odpadn\u00edch vod obdob\u00ed provozu JE Temel\u00edn vypo\u010dten\u00e9 jako sou\u010det bilanc\u00ed Vltavy v\u00a0Hn\u011bvkovic\u00edch a\u00a0Lu\u017enice v\u00a0Kolod\u011bj\u00edch v\u00a0hodnocen\u00e9m obdob\u00ed 2003\u20132014,\u20286,4 GBq\u2219r-1<\/sup> pro 90<\/sup>Sr a\u00a02,2 GBq\u2219r-1<\/sup> pro 137<\/sup>Cs. Je tedy z\u0159ejm\u00e9, \u017ee bilance 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs, kter\u00e9 byly zp\u016fsobeny atmosf\u00e9rick\u00fdmi testy jadern\u00fdch zbran\u00ed a\u00a0hav\u00e1ri\u00ed v\u00a0\u010cernobylu v\u00a0minul\u00e9m stolet\u00ed, dosud v\u00fdznamn\u011b p\u0159evy\u0161uj\u00ed dosavadn\u00ed v\u00fdpust\u011b AA\u0160P \u2028(< 0,5 GBq\u2219r-1<\/sup>) z\u00a0JE Temel\u00edn.<\/p>\n\"Hanslik-8\"<\/a>\n

Obr.\u00a08. Porovn\u00e1n\u00ed kumulovan\u00e9 bilance aktivity tritia na profilech Vltava-Solenice, Vltava-Podol\u00ed a\u00a0Labe-H\u0159ensko korigovan\u00e9 o\u00a0slo\u017eku pozad\u00ed kumulovan\u00e9 v\u00fdpusti ro\u010dn\u00ed aktivity tritia podle \u010cEZ,\u00a0a.\u00a0s., JE Temel\u00edn za obdob\u00ed 2002\u20132014
\nFig. 8. Cumulative chart of annual 3<\/sup>H outflows at monitored sites and annual 3<\/sup>H discharges according to the operator of the Temel\u00edn plant during the period 2002\u20132014<\/h6>\n

Nejni\u017e\u0161\u00ed koncentrace 137<\/sup>Cs byly v\u00a0cel\u00e9m obdob\u00ed zji\u0161\u0165ov\u00e1ny pro odtok VN Orl\u00edk \u2013\u2028 Vltavu v\u00a0Solenic\u00edch vzhledem k\u00a0vazb\u011b 137<\/sup>Cs na nerozpu\u0161t\u011bn\u00e9 l\u00e1tky a\u00a0jejich sedimentaci ve VN Orl\u00edk. Bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee v\u00a0n\u00e1dr\u017ei doch\u00e1z\u00ed\u00a0v\u00a0pr\u016fm\u011bru k\u00a0z\u00e1chytu 85,8 % nerozpu\u0161t\u011bn\u00fdch l\u00e1tek (v\u00a0hmotnostn\u00edch jednotk\u00e1ch se jedn\u00e1 o\u00a030\u00a0200\u2008t\u2219r-1<\/sup>). Obdobn\u011b byl vyhodnocen z\u00e1chyt 137<\/sup>Cs. Bylo vypo\u010dteno, \u017ee ve VN Orl\u00edk je v\u00a0pr\u016fm\u011bru zachyceno 61,9 % p\u0159it\u00e9kaj\u00edc\u00edho 137<\/sup>Cs. I\u00a0v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b z\u00e1chytu 137<\/sup>Cs byl pozorov\u00e1n pokles zachycen\u00e9 aktivity 137<\/sup>Cs, pro kter\u00e9 byl vyhodnocen efektivn\u00ed polo\u010das 9,4 r (obr. 9<\/em>). Obdobn\u011b byl pops\u00e1n z\u00e1chyt 137<\/sup>Cs v\u00a0kask\u00e1d\u011b n\u00e1dr\u017e\u00ed na Dn\u011bpru [30] nebo nap\u0159.\u00a0v\u00a0jezerech Lago di Lugano \u2013 Lago di Maggiore (\u0160v\u00fdcarsko, It\u00e1lie). V\u00a0horn\u00edm jezeru Lago di Lugano jsou trvale pozorov\u00e1ny o\u00a0jeden a\u017e dva \u0159\u00e1dy vy\u0161\u0161\u00ed koncentrace 137<\/sup>Cs ne\u017e ve spodn\u00edm jezeru Lago di Maggiore [22]. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b 90<\/sup>Sr nebyl pozorov\u00e1n z\u00e1chyt v\u00a0n\u00e1dr\u017e\u00edch [30]. V\u00a0ur\u010dit\u00fdch obdob\u00edch m\u016f\u017ee naopak doch\u00e1zet k\u00a0remobilizaci 90<\/sup>Sr, a\u00a0tedy uvol\u0148ov\u00e1n\u00ed z\u00a0n\u00e1dr\u017ee, co\u017e bylo pozorov\u00e1no i\u00a0v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b VN Orl\u00edk. Pr\u016fm\u011brn\u00fd pom\u011br aktivit 90<\/sup>Sr na p\u0159\u00edtoku a\u00a0odtoku VN Orl\u00edk byl vyhodnocen 0,89.<\/p>\n

Vyhodnocen\u00ed podle pr\u00e1vn\u00edch p\u0159edpis\u016f \u010cesk\u00e9 republiky<\/h3>\n

Pro vypou\u0161t\u011bn\u00ed odpadn\u00edch vod z\u00a0JE Temel\u00edn jsou limity stanoven\u00e9 v\u00fdrokem K\u00da [31] a\u00a0rozhodnut\u00edm S\u00daJB [32], kter\u00e9 vych\u00e1z\u00ed z\u00a0legislativn\u00edch po\u017eadavk\u016f \u2013 na\u0159\u00edzen\u00ed vl\u00e1dy \u010d.\u00a061\/2003 Sb., ve zn\u011bn\u00ed na\u0159\u00edzen\u00ed vl\u00e1dy \u010d.\u00a0229\/2007 Sb. a\u00a0na\u0159\u00edzen\u00ed vl\u00e1dy \u010d.\u00a023\/2011 Sb. [33], atomov\u00e9ho z\u00e1kona [34] a\u00a0p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 vyhl\u00e1\u0161ky [35], resp. sm\u011brnice EU [36].<\/p>\n\"Hanslik-9\"<\/a>\n

Obr.\u00a09. Z\u00e1chyt NL vyj\u00e1d\u0159en\u00fd v\u00a0tun\u00e1ch a\u00a0procentech a\u00a0z\u00e1chyt 137<\/sup>Cs vyj\u00e1d\u0159en\u00fd v\u00a0procentech v\u00a0obdob\u00ed 1990\u20132014
\nFig. 9. Annual deposition of suspended solids (SS) and 137<\/sup>Cs (deposited SS expressed in tons and percentages and deposited 137<\/sup>Cs expressed in percentages in the period of 1990\u20132014)<\/h6>\n

Z\u00a0hodnocen\u00ed v\u00fdsledk\u016f dosavadn\u00edho sledov\u00e1n\u00ed vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee vypou\u0161t\u011bn\u00ed odpadn\u00edch vod p\u0159i provozu 1. a\u00a02. v\u00fdrobn\u00edho bloku JE Temel\u00edn p\u016fsobilo m\u011b\u0159iteln\u00e9 zm\u011bny objemov\u00fdch aktivit tritia ve srovn\u00e1n\u00ed s\u00a0\u00farovn\u00ed objemov\u00fdch aktivit tritia zji\u0161\u0165ovan\u00fdch na referen\u010dn\u00edch (neovlivn\u011bn\u00fdch) lokalit\u00e1ch. Nam\u011b\u0159en\u00e9 objemov\u00e9 aktivity tritia sv\u00fdmi jednotliv\u00fdmi hodnotami i\u00a0ro\u010dn\u00edmi pr\u016fm\u011brn\u00fdmi hodnotami zcela vyhovovaly norm\u00e1m environment\u00e1ln\u00ed kvality NEK-RP (ro\u010dn\u00ed pr\u016fm\u011br) 700 Bq\u2219l-1<\/sup> a\u00a0NEK-NPH (nejvy\u0161\u0161\u00ed p\u0159\u00edpustn\u00e1 hodnota) 3 500 Bq\/l podle p\u0159\u00edlohy 3 na\u0159\u00edzen\u00ed vl\u00e1dy \u010d.\u00a061\/2003 Sb. [33]. Zji\u0161t\u011bn\u00e9 ro\u010dn\u00ed pr\u016fm\u011brn\u00e9 objemov\u00e9 aktivity tritia v\u010detn\u011b pozad\u00ed v\u00a0pod\u00e9ln\u00e9m profilu Vltavy a\u00a0Labe pod za\u00fast\u011bn\u00edm odpadn\u00edch vod JE Temel\u00edn byly v\u00fdznamn\u011b ni\u017e\u0161\u00ed i\u00a0ne\u017e parametr pro tritium ve sm\u011brnici Rady [36], resp. ne\u017e sm\u011brn\u00e1 hodnota podle vyhl\u00e1\u0161ky S\u00daJB [36] \u2013 100 Bq\u2219l-1<\/sup>.\u2028 V\u00fdskyt dal\u0161\u00edch jednotliv\u00fdch um\u011bl\u00fdch radionuklid\u016f ve Vltav\u011b pod za\u00fast\u011bn\u00edm odpadn\u00edch vod JE Temel\u00edn odpov\u00edd\u00e1 atmosf\u00e9rick\u00e9mu spadu po testech jadern\u00fdch zbran\u00ed a\u00a0hav\u00e1rii v\u00a0\u010cernobylu, a\u00a0ne p\u0159\u00edsp\u011bvku radionuklid\u016f ve vypou\u0161t\u011bn\u00fdch odpadn\u00edch vod\u00e1ch z\u00a0JE Temel\u00edn, kter\u00fd je mnohem men\u0161\u00ed. Zji\u0161\u0165ovan\u00e9 objemov\u00e9 aktivity 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs na neovlivn\u011bn\u00fdch i\u00a0ovlivn\u011bn\u00fdch profilech jsou o\u00a0t\u0159i \u0159\u00e1dy ni\u017e\u0161\u00ed ne\u017e normy environment\u00e1ln\u00ed kvality NEK-RP a\u00a0NEK-NPH podle p\u0159\u00edlohy 3 na\u0159\u00edzen\u00ed vl\u00e1dy \u010d.\u00a061\/2003 Sb. [33] pro tyto ukazatele.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br<\/h2>\n

Byly sledov\u00e1ny \u010dasov\u011b-prostorov\u00e9 zm\u011bny koncentrace 3<\/sup>H, 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs v\u00a0povrchov\u00fdch vod\u00e1ch ve ve\u0161ker\u00fdch l\u00e1tk\u00e1ch a\u00a0jejich v\u00fdvoj v\u00a0obdob\u00ed 2000\u20132014, 1993\u20132014, resp. 1990\u20132014 na p\u0159\u00edkladu hlavn\u00edch p\u0159\u00edtok\u016f a\u00a0odtoku VN Orl\u00edk.<\/p>\n

V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b 3<\/sup>H byl zaznamen\u00e1n v\u00fdznamn\u00fd rozd\u00edl ve v\u00fdvoji objemov\u00fdch aktivit 3<\/sup>H na neovlivn\u011bn\u00fdch a\u00a0ovlivn\u011bn\u00fdch profilech. Pr\u016fm\u011brn\u00e1 objemov\u00e1 aktivita na neovlivn\u011bn\u00fdch profilech byla v\u00a0obdob\u00ed 2000\u20132014 kolem 1,0 Bq\u2219l-1<\/sup>. Byl pozorov\u00e1n velmi pomal\u00fd pokles objemov\u00fdch aktivit 3<\/sup>H. Byl vypo\u010dten efektivn\u00ed polo\u010das ub\u00fdv\u00e1n\u00ed, kter\u00fd byl del\u0161\u00ed ne\u017e fyzik\u00e1ln\u00ed polo\u010das. D\u016fvodem je p\u0159\u00edsp\u011bvek p\u0159irozen\u00e9ho pozad\u00ed a\u00a0tritia produkovan\u00e9ho jadern\u00fdmi zdroji jinde ve sv\u011bt\u011b. Po ode\u010dten\u00ed tohoto p\u0159\u00edsp\u011bvku byl pro profily neovlivn\u011bn\u00e9 provozem JE Temel\u00edn vyhodnocen efektivn\u00ed polo\u010das 10,0 r.\u00a0Na ovlivn\u011bn\u00fdch profilech Vltava-Hladn\u00e1, Vltava-Solenice, Vltava-Podol\u00ed a\u00a0Labe-H\u0159ensko byly zji\u0161t\u011bny objemov\u00e9 aktivity 3<\/sup>H v\u00fdznamn\u011b vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e na neovlivn\u011bn\u00fdch profilech, kter\u00e9 odpov\u00eddaj\u00ed postupn\u00e9mu navy\u0161ov\u00e1n\u00ed v\u00fdkonu JE Temel\u00edn.<\/p>\n

Jak v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b 90<\/sup>Sr, tak i\u00a0pro 137<\/sup>Cs byl pozorov\u00e1n pokles objemov\u00fdch aktivit ve vod\u011b v\u00a0p\u0159\u00edtoc\u00edch i\u00a0odtoku VN Orl\u00edk v\u00a0pr\u016fb\u011bhu cel\u00e9ho sledovan\u00e9ho obdob\u00ed. Koncentrace 90<\/sup>Sr byly m\u011b\u0159eny od roku 1993. Pokles koncentrac\u00ed 90<\/sup>Sr byl v\u00a0pr\u016fb\u011bhu cel\u00e9ho sledovan\u00e9ho obdob\u00ed rovnom\u011brn\u00fd. Vyhodnocen\u00e9 efektivn\u00ed polo\u010dasy pro obdob\u00ed 1993\u20132014 byly v\u00a0rozmez\u00ed 7,8\u201310,4 r.\u00a0Pro 137<\/sup>Cs byla vyhodnocena odli\u0161n\u00e1 rychlost poklesu v\u00a0obdob\u00ed 1990\u20131994 (Tef<\/sub> v\u00a0rozmez\u00ed 1,5\u20132,2 r) a\u00a0v\u00a0obdob\u00ed 1995\u20132014 (Tef<\/sub> v\u00a0rozmez\u00ed 8,1\u201314,6 r). Trend poklesu byl pozorov\u00e1n na v\u0161ech profilech i\u00a0po zah\u00e1jen\u00ed provozu JE Temel\u00edn, tj.\u00a0v\u00a0obdob\u00ed 2001\u20132014.<\/p>\n

Byl pozorov\u00e1n i\u00a0pokles hmotnostn\u00edch aktivit 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs v\u00a0ostatn\u00edch slo\u017ek\u00e1ch hydrosf\u00e9ry \u2013 dnov\u00fdch sedimentech, ryb\u00e1ch a\u00a0vodn\u00edch rostlin\u00e1ch.<\/p>\n

Bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee v\u00a0n\u00e1dr\u017ei Orl\u00edk doch\u00e1z\u00ed v\u00a0pr\u016fm\u011bru k\u00a0z\u00e1chytu 86 % nerozpu\u0161t\u011bn\u00fdch l\u00e1tek. Obdobn\u011b byl vyhodnocen z\u00e1chyt 137<\/sup>Cs. Bylo vypo\u010dteno, \u017ee ve VN Orl\u00edk je v\u00a0pr\u016fm\u011bru zachyceno 62 % p\u0159it\u00e9kaj\u00edc\u00edho 137<\/sup>Cs. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b 90<\/sup>Sr z\u00e1chyt v\u00a0n\u00e1dr\u017ei nebyl pozorov\u00e1n. V\u00a0ur\u010dit\u00fdch obdob\u00edch naopak doch\u00e1z\u00ed k\u00a0remobilizaci 90<\/sup>Sr, a\u00a0tedy uvol\u0148ov\u00e1n\u00ed. Pr\u016fm\u011brn\u00fd pom\u011br aktivit 90<\/sup>Sr na p\u0159\u00edtoku a\u00a0odtoku VN Orl\u00edk byl vy\u010d\u00edslen hodnotou 0,9.<\/p>\n

Vypo\u010dten\u00e9 ro\u010dn\u00ed bilance aktivity 3<\/sup>H, 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs na neovlivn\u011bn\u00fdch a\u00a0ovlivn\u011bn\u00fdch profilech byly porovn\u00e1ny s\u00a0\u00fadaji provozovatele \u010cEZ,\u00a0a.\u00a0s., JE Temel\u00edn o\u00a0v\u00fdpustech 3<\/sup>H a\u00a0ostatn\u00edch AA\u0160P.\u00a0Vypo\u010dten\u00e9 ro\u010dn\u00ed bilance aktivity tritia na ovlivn\u011bn\u00fdch profilech byly korigov\u00e1ny o\u00a0slo\u017eku pozad\u00ed na z\u00e1klad\u011b sledov\u00e1n\u00ed na neovlivn\u011bn\u00fdch profilech. Hodnocen\u00ed bylo provedeno od roku 2002. Rozd\u00edl sum\u00e1rn\u00edch bilanc\u00ed na ovlivn\u011bn\u00fdch profilech Vltava-Solenice, Vltava-Podol\u00ed a\u00a0Labe-H\u0159ensko a\u00a0\u00fadaj\u016f o\u00a0v\u00fdpustech 3<\/sup>H od provozovatele JE Temel\u00edn byl men\u0161\u00ed ne\u017e 15 %. Z\u00a0vypo\u010dten\u00e9 bilance aktivity 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs v\u00a0profilech Vltava-Hn\u011bvkovice a\u00a0Lu\u017enice-Kolod\u011bje nad za\u00fast\u011bn\u00edm odpadn\u00edch vod JE Temel\u00edn za sledovan\u00e9 obdob\u00ed bylo odvozeno pr\u016fm\u011brn\u00e9 \u201epozad\u00ed\u201c ro\u010dn\u00ed bilance aktivity 6,4 GBq\u2219r-1<\/sup> 90<\/sup>Sr a\u00a02,2 GBq\u2219r-1<\/sup> 137<\/sup>Cs. Maxim\u00e1ln\u00ed ro\u010dn\u00ed v\u00fdpust ostatn\u00edch AA\u0160P nep\u0159es\u00e1hla 0,5 GBq\u2219r-1<\/sup>. Sou\u010dasn\u00e9 \u201epozad\u00ed\u201c 90<\/sup>Sr a\u00a0137<\/sup>Cs zat\u00edm zcela p\u0159ekr\u00fdv\u00e1 v\u00fdpust\u011b JE Temel\u00edn ostatn\u00edch AA\u0160P.\u00a0V\u00a0ukazateli 3<\/sup>H je z\u0159ejm\u00fd vliv v\u00fdpust\u00ed JE Temel\u00edn.<\/p>\n

Souhrnn\u011b lze konstatovat, \u017ee provoz dvou blok\u016f elektr\u00e1rny s\u00a0v\u00fdkonem 2 000 MWe<\/sub>, resp. 2 133 MWe<\/sub>, nevedl k\u00a0p\u0159ekro\u010den\u00ed norem environment\u00e1ln\u00ed kvality podle na\u0159\u00edzen\u00ed vl\u00e1dy \u010d.\u00a061\/2003 Sb., v\u00a0platn\u00e9m zn\u011bn\u00ed, v\u00a0kategorii radioaktivn\u00edch l\u00e1tek a\u00a0jsou dodr\u017eov\u00e1ny legislativn\u00ed po\u017eadavky na uv\u00e1d\u011bn\u00ed radioaktivn\u00edch l\u00e1tek do \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed.<\/p>\n

Pod\u011bkov\u00e1n\u00ed<\/h3>\n

Tato pr\u00e1ce byla provedena s\u00a0p\u0159isp\u011bn\u00edm projektu SP\/2e7\/229\/07 podpo\u0159en\u00e9ho Ministerstvem \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed.<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Temporal and spatial changes in concentrations of selected radionuclides (tritium, radiostrontium and radiocaesium) were assessed in the parts of the Vltava and Elbe river basins affected by the operation of the Temel\u00edn Nuclear Power Plant.<\/p>\n","protected":false},"author":8,"featured_media":1736,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[87],"tags":[389,391,390,392,388,316],"coauthors":[238,327,239,237],"class_list":["post-1884","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-hydrochemistry-radioecology-microbiology","tag-caesium-137","tag-ecological-half-time","tag-effective-half-time","tag-sediments","tag-strontium-90","tag-surface-water"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1884","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/8"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1884"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1884\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":30321,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1884\/revisions\/30321"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1736"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1884"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1884"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1884"},{"taxonomy":"author","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/coauthors?post=1884"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}