{"id":1831,"date":"2016-04-06T12:19:33","date_gmt":"2016-04-06T12:19:33","guid":{"rendered":"http:\/\/www.vtei.cz\/?p=1831"},"modified":"2024-07-16T10:56:48","modified_gmt":"2024-07-16T09:56:48","slug":"the-research-of-water-springs-in-cities","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/2016\/04\/the-research-of-water-springs-in-cities\/","title":{"rendered":"The research of water springs in cities"},"content":{"rendered":"<h4><i class=\"fa fa-exclamation-circle fa-3x pull-left\"><\/i> This article is available in Czech only. For translation or more information on this topic, please contact author.<\/h4>\n<h2>Souhrn<\/h2>\n<p>V\u00a0letech 2011\u20132015 byl \u0159e\u0161en grant \u201eN\u00e1hradn\u00ed zdroje vody v\u00a0obc\u00edch v\u00a0krizov\u00fdch situac\u00edch \u2013 vyu\u017eit\u00ed p\u016fvodn\u00edch zdroj\u016f a\u00a0pramen\u016f\u201c poskytnut\u00fd V\u00fdzkumn\u00e9mu \u00fastavu vodohospod\u00e1\u0159sk\u00e9mu T. G. Masaryka, v. v. i., Ministerstvem vnitra \u010cesk\u00e9 republiky v\u00a0r\u00e1mci ve\u0159ejn\u00e9 sout\u011b\u017ee \u2013 Bezpe\u010dnostn\u00edho v\u00fdzkumu. Hlavn\u00edm t\u00e9matem bylo ov\u011b\u0159en\u00ed mo\u017enosti vyu\u017eit\u00ed zachovan\u00fdch pramen\u016f v\u00a0intravil\u00e1nech obc\u00ed nad 20\u00a0000 obyvatel pro z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed vodou v\u00a0krizov\u00fdch situac\u00edch. Hypot\u00e9za vych\u00e1zela z\u00a0toho, \u017ee prameny obecn\u011b funguj\u00ed st\u00e1le, a\u00a0nen\u00ed nutn\u00e9 je v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b krizov\u00e9 situace nijak aktivovat, jejich vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed nevy\u017eaduje energii ani zvl\u00e1\u0161tn\u00ed distribu\u010dn\u00ed syst\u00e9m a\u00a0pro mo\u017en\u00e9 sp\u00e1dov\u00e9 oblasti je lze vyu\u017e\u00edt pro z\u00e1kladn\u00ed z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed alespo\u0148 v\u00a0mezidob\u00ed zav\u00e1d\u011bn\u00ed aktivn\u00edch z\u00e1sobovac\u00edch syst\u00e9m\u016f. Prameny je samoz\u0159ejm\u011b t\u0159eba chr\u00e1nit, potenci\u00e1ln\u011b vhodn\u00e9 zav\u00e9st do podklad\u016f obc\u00ed pro krizov\u00e9 situace\u00a0atd., na druh\u00e9 stran\u011b jejich zn\u00e1most obecn\u011b sni\u017euje \u00farove\u0148 krizov\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed obyvatelstva, proto\u017ee mo\u017en\u00fd n\u00e1hradn\u00ed zdroj \u201evid\u00ed ve sv\u00e9m okol\u00ed\u201c a\u00a0m\u016f\u017ee se pod\u00edlet na jeho ochran\u011b. Vedle vlastn\u00edch technick\u00fdch v\u00fdstup\u016f grantu jsou z\u00e1sadn\u00ed v\u00fdsledky p\u0159\u00edpadov\u00fdch studi\u00ed zam\u011b\u0159en\u00fdch na \u010dty\u0159i vybran\u00e9 obce (Brno, D\u011b\u010d\u00edn, Plze\u0148, Praha). Limit nad 20\u00a0000 obyvatel byl zvolen proto, \u017ee v\u00a0t\u011bchto obc\u00edch u\u017e obecn\u011b v\u00fdznamn\u00e1 \u010d\u00e1st obyvatel nem\u00e1 p\u0159\u00edstup k\u00a0domovn\u00edm studn\u00e1m a\u00a0podobn\u00fdm necentralizovan\u00fdm zdroj\u016fm vody. Nejrozs\u00e1hlej\u0161\u00ed soubor dat byl z\u00edsk\u00e1n v\u00a0Praze, p\u0159edev\u0161\u00edm d\u00edky p\u0159\u00edzniv\u00e9 geologick\u00e9 struktu\u0159e \u00fazem\u00ed a\u00a0r\u016fstu m\u011bsta od \u0159eky do okoln\u00edch vy\u0161\u0161\u00edch poloh.<\/p>\n<p>V\u00fdsledky monitoringu pramen\u016f jsou v\u00a0pln\u00e9m rozsahu zpracov\u00e1ny v\u00a0p\u0159\u00edpadov\u00fdch studi\u00edch, spolu s\u00a0hodnocen\u00edm vyu\u017eitelnosti pramen\u016f pro nouzov\u00e9 z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed. Tento text je v\u011bnov\u00e1n p\u0159edev\u0161\u00edm zobecn\u011bn\u00ed v\u00fdsledk\u016f monitoringu sledovan\u00fdch pramen\u016f.<\/p>\n<h2>\u00davod<\/h2>\n<p>Prameny jsou historick\u00e9 zdroje vody, kter\u00e9 ji\u017e v\u00a0d\u00e1vn\u00e9 historii ur\u010dovaly, vedle vodn\u00edch tok\u016f, m\u00edsta zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed s\u00eddel a\u00a0trasy migra\u010dn\u00edch cest. V\u00a0roce 2013 bylo 93,8 % obyvatelstva \u010cR napojeno na ve\u0159ejn\u00e9 vodovody [1], kter\u00e9 dod\u00e1vaj\u00ed upravenou pitnou vodu s\u00a0kontrolovanou jakost\u00ed odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdm norm\u00e1m. V\u00fdznam pramen\u016f jako zdroj\u016f vody se t\u00edm posouv\u00e1 sp\u00ed\u0161e k\u00a0lok\u00e1ln\u00edm z\u00e1sobovac\u00edm syst\u00e9m\u016fm pro zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch 6,2 % obyvatelstva a\u00a0k\u00a0ob\u010dasn\u00e9mu pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed p\u0159i rekreaci. Prameny v\u0161ak krom\u011b ob\u010dasn\u00e9ho pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed jako zdroje vody z\u016fst\u00e1vaj\u00ed tradi\u010dn\u011b magick\u00fdmi m\u00edsty \u2013 od d\u00e1vn\u00fdch pohansk\u00fdch dob p\u0159es postup k\u0159es\u0165anstv\u00ed a\u017e do modern\u00ed \u010di postmodern\u00ed \u00e9ry, kdy p\u0159edstavuj\u00ed z\u00e1sadn\u00ed krajinotvorn\u00e9 prvky a\u00a0zbytky \u010di vzpom\u00ednky na p\u016fvodn\u00ed krajinu, kterou \u010dlov\u011bk za posledn\u00edch\u2028 5 000 let v\u00fdznamn\u011b p\u0159etvo\u0159il.<\/p>\n<a href=\"http:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/04\/fuksa.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-1831];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"1066\" class=\"alignnone size-full wp-image-1791 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/04\/fuksa.jpg\" alt=\"fuksa\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/04\/fuksa.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/04\/fuksa-225x300.jpg 225w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/04\/fuksa-768x1024.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/1066;\" \/><\/a>\n<p>V\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed s\u00eddla se vyvinula v\u00a0osad\u00e1ch kolem postupn\u011b rostouc\u00edch hrad\u016f, zejm\u00e9na pod\u00e9l \u0159ek, kter\u00e9 zaru\u010dovaly zdroj vody a\u00a0vodn\u00ed energie pro pr\u016fmysl, dopl\u0148ovaly obrann\u00e9 syst\u00e9my a\u00a0umo\u017e\u0148ovaly i\u00a0d\u00e1lkov\u00fd transport po vod\u011b, po led\u011b, v\u0161e v\u00a0duchu a\u00a0rozm\u011brech p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch historick\u00fdch epoch. D\u00e1le od \u0159ek a\u00a0v\u00a0okol\u00ed hrad\u016f slou\u017eily jako zdroj vody drobn\u00e9 p\u0159\u00edtoky a\u00a0prameny. S\u00a0rostouc\u00ed hustotou os\u00eddlen\u00ed \u2013 uvnit\u0159 i\u00a0vn\u011b hradeb \u2013 za\u010dala m\u00edt st\u0159edov\u011bk\u00e1 m\u011bsta pot\u00ed\u017ee se z\u00e1sobov\u00e1n\u00edm vodou a\u00a0s\u00a0odstra\u0148ov\u00e1n\u00edm komun\u00e1ln\u00edch odpad\u016f. Domovn\u00ed a\u00a0ve\u0159ejn\u00e9 studny nahradily p\u016fvodn\u00ed z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed z\u00a0\u0159eky a\u00a0z\u00a0p\u0159\u00edpadn\u00fdch pramen\u016f, kter\u00e9 v\u011bt\u0161inou zmizely pod z\u00e1stavbou, odpady z\u00a0\u017eump se standardn\u011b vyv\u00e1\u017eely za m\u011bsto na okoln\u00ed pole a\u00a0zahrady. Hygienick\u00e9 probl\u00e9my s\u00a0vodou v\u011bt\u0161inou zanikaj\u00ed ve srovn\u00e1n\u00ed s\u00a0\u201evelk\u00fdmi\u201c epidemiemi, nicm\u00e9n\u011b tlak na zdroje vody odd\u011blen\u00e9 od kolob\u011bhu odpadk\u016f byl ji\u017e tehdy jasn\u00fd, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed ze znalosti antick\u00e9 tradice. Postupn\u011b byly zav\u00e1d\u011bny obecn\u00ed vodovody, z\u00a0\u0159eky do vodojem\u016f na v\u011b\u017e\u00edch a\u00a0z\u00a0nich do ve\u0159ejn\u00fdch ka\u0161en, a\u017e k\u00a0dne\u0161n\u00ed dod\u00e1vce kvalitn\u00ed vody do ka\u017ed\u00e9 \u201ep\u0159ipojen\u00e9\u201c dom\u00e1cnosti. Kanalizace odvedla komun\u00e1ln\u00ed odpady do \u0159eky (t\u00edm sn\u00ed\u017eila jej\u00ed pou\u017eitelnost pro vodovody) a\u00a0\u010dasem byly na vy\u00fast\u011bn\u00ed kanalizace postaveny \u010dist\u00edrny odpadn\u00edch vod, kter\u00e9 se i\u00a0dnes st\u00e1le upravuj\u00ed a\u00a0obecn\u011b zlep\u0161uj\u00ed. Tato opat\u0159en\u00ed v\u00fdrazn\u011b stabilizovala r\u016fst obyvatel m\u011bst, zastavila epidemie, umo\u017enila rozvoj pr\u016fmyslu, pozvedla blahobyt\u00a0atd. P\u016fvodn\u00ed krajina \u2013\u2028\u00fadol\u00ed \u0159eky (s\u00a0hradem) a\u00a0\u00fadol\u00ed men\u0161\u00edch p\u0159\u00edtok\u016f s\u00a0nivou \u2013 logicky postupn\u011b zmizela pod z\u00e1stavbou, pod hradbami a\u00a0pozd\u011bji pod nav\u00e1\u017ekami pro stavby silnic, n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed\u00a0apod. S\u00a0t\u00edm zmizely i\u00a0p\u016fvodn\u00ed prameny jako v\u00fdv\u011bry podzemn\u00ed vody proud\u00edc\u00ed pod povrchem k\u00a0\u0159ece a\u00a0objevily se tak\u00e9 probl\u00e9my se zakl\u00e1d\u00e1n\u00edm v\u011bt\u0161\u00edch staveb a\u00a0ovlivn\u011bn\u00edm z\u00e1klad\u016f podzemn\u00ed vodou. Obecn\u011b z\u016fst\u00e1valy prameny jen v\u00a0m\u00edstech, kde se nestav\u011blo \u2013 v\u011bt\u0161inou z\u00a0d\u016fvodu konfigurace ter\u00e9nu, jen n\u011bkdy i\u00a0z\u00a0d\u016fvod\u016f kulturn\u00edch. Pro dal\u0161\u00ed \u00favahy je z\u00e1sadn\u00ed fakt, \u017ee velk\u00e1 \u010d\u00e1st m\u011bstsk\u00fdch pramen\u016f, kter\u00e9 zn\u00e1me, je upravena lidskou rukou (p\u0159inejmen\u0161\u00edm jejich v\u00fdtok na povrch). Nemus\u00edme tedy, v\u00a0obydlen\u00fdch oblastech ur\u010dit\u011b, z\u00e1sadn\u011b rozli\u0161ovat mezi pojmy pramen a\u00a0stud\u00e1nka. D\u016fle\u017eit\u00e9 ale je, \u017ee tyto \u00fapravy cyklicky st\u00e1rnou a\u00a0jsou zase obnovov\u00e1ny \u2013 to mj. ovliv\u0148uje mo\u017enosti srovn\u00e1v\u00e1n\u00ed historick\u00fdch \u00fadaj\u016f s\u00a0dne\u0161n\u00edm stavem.<\/p>\n<p>Prameny jako pam\u011b\u0165 krajiny a\u00a0historick\u00e9 zdroje vody pro na\u0161e p\u0159edky si proto zaslou\u017e\u00ed obecnou \u00factu a\u00a0udr\u017eov\u00e1n\u00ed, i\u00a0kdy\u017e jejich z\u00e1sadn\u00ed funkce je p\u0159ekon\u00e1na. Vedle \u201erekrea\u010dn\u00edho\u201c vyu\u017eit\u00ed ale z\u016fst\u00e1v\u00e1 mo\u017enost vyu\u017e\u00edt je v\u00a0probl\u00e9mov\u00fdch nebo i\u00a0krizov\u00fdch situac\u00edch jako zdroje z\u00e1kladn\u00edch d\u00e1vek vody \u2013 krom\u011b zem\u011bt\u0159esen\u00ed a\u00a0dlouhodob\u00e9ho sucha nen\u00ed jejich kapacita ovlivn\u011bna \u017e\u00e1dn\u00fdm faktorem, jako je v\u00fdpadek nebo kolaps vodovodn\u00edch nebo energetick\u00fdch s\u00edt\u00ed\u00a0apod. Z\u00a0tohoto pohledu je vyu\u017eitelnost lok\u00e1ln\u00edch pramen\u016f \u2013 v\u00a0lok\u00e1ln\u00edm m\u011b\u0159\u00edtku \u2013 st\u00e1le zaj\u00edmav\u00e1. Probl\u00e9my jsou v\u00a0dne\u0161n\u00edm pojet\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed rizikov\u00fdch situac\u00ed (viz z\u00e1kony \u010d.\u00a0240\/2000 Sb., o\u00a0krizov\u00e9m \u0159\u00edzen\u00ed a\u00a0\u010d.\u00a0241\/2000 Sb., o\u00a0hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch opat\u0159en\u00edch pro krizov\u00e9 stavy v\u00a0platn\u00e9m zn\u011bn\u00ed) \u2013 ve standardn\u00ed pot\u0159eb\u011b plo\u0161n\u00fdch \u0159e\u0161en\u00ed, kdy se v\u00a0prvn\u00edm pl\u00e1nu po\u017eaduje velk\u00e1 z\u00e1soba vody a\u00a0jej\u00ed distribuce p\u0159es standardn\u00ed lahve, nebo z\u00a0cisteren na m\u00edst\u011b probl\u00e9mu. Prameny v\u017edycky z\u016fstanou nez\u00e1visl\u00e9 na s\u00edt\u00edch, v\u010detn\u011b lidov\u00e9ho odb\u011bru vody a\u00a0dozoru nad jakost\u00ed.<\/p>\n<h2>Metody a\u00a0postup prac\u00ed<\/h2>\n<p>V\u00a0prvn\u00ed f\u00e1zi byl proveden v\u00fdb\u011br a\u00a0p\u0159\u00edprava metodiky ter\u00e9nn\u00edch a\u00a0laboratorn\u00edch anal\u00fdz a\u00a0v\u00fdb\u011br obc\u00ed pro p\u0159\u00edpadov\u00e9 studie. Po anal\u00fdze souboru potenci\u00e1ln\u011b vhodn\u00fdch lokalit byly vybr\u00e1ny \u010dty\u0159i obce s\u00a0r\u016fznou hydrogeologickou strukturou \u00fazem\u00ed a\u00a0s\u00a0\u00fadaji o\u00a0skute\u010dn\u011b existuj\u00edc\u00edch pramenech. Podle velikosti [1] jsou to: D\u011b\u010d\u00edn (50 104 obyvatel), Plze\u0148 (167 034 obyvatel), Brno (377 508 obyvatel) a\u00a0Praha (1\u00a0234 201 obyvatel). Podkladem pro vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed a\u00a0v\u00fdb\u011br pramen\u016f byly liter\u00e1rn\u00ed \u00fadaje, hydrogeologick\u00e9 datab\u00e1ze, datab\u00e1ze \u010cHM\u00da a\u00a0amat\u00e9rsk\u00e9 datab\u00e1ze \u2013\u2028registry stud\u00e1nek, p\u0159edev\u0161\u00edm server estud\u00e1nky (www.estudanky.cz), kter\u00fd je pr\u016fb\u011b\u017en\u011b aktualizov\u00e1n [2]. Z\u00a0publikovan\u00fdch materi\u00e1l\u016f je z\u00e1sadn\u00ed p\u0159\u00edru\u010dka\u2028M. Vegera [3] a\u00a0text R.\u00a0Kadlecov\u00e9 [4], oba materi\u00e1ly se t\u00fdkaj\u00ed pramen\u016f v\u00a0Praze. Po v\u00fdb\u011bru z\u00a0datab\u00e1z\u00ed byl proveden identifika\u010dn\u00ed pr\u016fzkum v\u0161ech zji\u0161t\u011bn\u00fdch pramen\u016f zahrnuj\u00edc\u00ed jejich nalezen\u00ed nebo nenalezen\u00ed, identifikaci polohy v\u00a0sou\u0159adnic\u00edch GPS, stavu objektu, vydatnosti a\u00a0charakteristik jakosti vody. V\u00a0druh\u00e9 f\u00e1zi pak byly vybr\u00e1ny prameny k\u00a0systematick\u00e9mu monitoringu. Krit\u00e9riem v\u00fdb\u011bru byla p\u0159edev\u0161\u00edm vydatnost a\u00a0lokalizace, resp. vzd\u00e1lenost od z\u00e1stavby. V\u0161em registrovan\u00fdm pramen\u016fm byly p\u0159id\u011bleny \u010d\u00edseln\u00e9 k\u00f3dy se t\u0159emi skupinami znak\u016f (obec \u2013 m\u011bstsk\u00e1 \u010d\u00e1st \u2013 vlastn\u00ed identifikace pramene). V\u00a0pasportech pramen\u016f uveden\u00fdch v\u00a0p\u0159\u00edpadov\u00fdch studi\u00edch [10\u201313] byla tato identifikace nav\u00e1z\u00e1na na dal\u0161\u00ed datab\u00e1ze a\u00a0zdroje informac\u00ed [2, 3]. Projekt zalo\u017eil a\u00a0do 15. 5. 2014 vedl RNDr.\u00a0Josef Fuksa,\u00a0CSc.,\u2028d\u00e1le projekt pokra\u010doval pod veden\u00edm Ing.\u00a0Evy Mlejnsk\u00e9.<\/p>\n<a href=\"http:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/04\/fuksa2.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-1831];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"600\" class=\"alignnone size-full wp-image-1792 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/04\/fuksa2.jpg\" alt=\"fuksa2\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/04\/fuksa2.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/04\/fuksa2-300x225.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/04\/fuksa2-768x576.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/600;\" \/><\/a>\n<p>V\u00a0druh\u00e9 f\u00e1zi jsme prov\u00e1d\u011bli vzorkov\u00e1n\u00ed ve \u010dtvrtletn\u00edch intervalech, kter\u00e9 poskytlo prvn\u00ed ucelen\u00fd p\u0159ehled jakosti sledovan\u00fdch pramen\u016f v\u00a0historii, proto\u017ee jinak byly v\u00a0datab\u00e1z\u00edch (s\u00a0v\u00fdjimkou spor\u00fdch \u00fadaj\u016f \u010cHM\u00da) zn\u00e1my jen v\u00fdsledky jednotliv\u00fdch nenavazuj\u00edc\u00edch vzorkovac\u00edch mis\u00ed. Na m\u00edst\u011b byly stanoveny teplota vody a\u00a0vzduchu, vydatnost, elektrick\u00e1 konduktivita a\u00a0pH. V\u00a0laborato\u0159i byly sledov\u00e1ny tyto ukazatele, volen\u00e9 s\u00a0ohledem na p\u0159\u00edlohu \u010d.\u00a01 vyhl\u00e1\u0161ky \u010d.\u00a0252\/2004 Sb. (dnes aktualizovan\u00e9 vyhl\u00e1\u0161kou \u010d.\u00a083\/2014 Sb.), kterou se stanov\u00ed hygienick\u00e9 po\u017eadavky na pitnou a\u00a0teplou vodu a\u00a0\u010detnost a\u00a0rozsah kontroly pitn\u00e9 vody, tedy prov\u00e1d\u011bc\u00ed vyhl\u00e1\u0161ky k\u00a0z\u00e1konu \u010d.\u00a0258\/2000 Sb., o\u00a0ochran\u011b ve\u0159ejn\u00e9ho zdrav\u00ed:<\/p>\n<ul>\n<li>dusi\u010dnany (\u010cSN ISO 7890-3), amoniak\u00e1ln\u00ed dus\u00edk (\u010cSN ISO 7150-1), dusitanov\u00fd dus\u00edk (\u010cSN\u00a0EN\u00a026777), chloridy (\u010cSN ISO 9297), kyselinov\u00e1 neutraliza\u010dn\u00ed kapacita (\u010cSN EN ISO 9963-1) a\u00a0s\u00edrany (EPA 375.4). V\u00a0p\u0159\u00edpadech podez\u0159en\u00ed na vy\u0161\u0161\u00ed koncentrace bylo stanoveno \u017eelezo (\u010cSN ISO 6332).<\/li>\n<\/ul>\n<p>Z\u00a0mikrobiologick\u00fdch ukazatel\u016f byly stanoveny <em>Escherichia coli<\/em> (\u010cSN 757835), fek\u00e1ln\u00ed koliformn\u00ed bakterie (\u010cSN 757835), koliformn\u00ed bakterie (\u010cSN 757837) a\u00a0kultivovateln\u00e9 mikroorganismy p\u0159i 22\u2008\u00b0C (\u010cSN\u00a0EN\u00a0ISO\u00a06222). Ukazatele a\u00a0pou\u017eit\u00e9 metody byly vybr\u00e1ny s\u00a0ohledem na to, \u017ee se jedn\u00e1 o\u00a0nedezinfikovan\u00e9 vody s\u00a0o\u010dek\u00e1van\u00fdm vy\u0161\u0161\u00edm v\u00fdskytem doprovodn\u00e9 mikrofl\u00f3ry. U\u00a0v\u00edce zne\u010di\u0161t\u011bn\u00fdch vzork\u016f (pramen\u016f) bylo prov\u00e1d\u011bno pot\u0159ebn\u00e9 \u0159ed\u011bn\u00ed vzorku.<\/p>\n<p><strong><a href=\"http:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/04\/Fuksa-1.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-1831];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"458\" class=\"alignnone size-full wp-image-1767 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/04\/Fuksa-1.jpg\" alt=\"Fuksa-1\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/04\/Fuksa-1.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/04\/Fuksa-1-300x172.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/04\/Fuksa-1-768x440.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/458;\" \/><\/a><\/strong><\/p>\n<h6>Obr.\u00a01. Vztah po\u010dt\u016f fek\u00e1ln\u00edch koliformn\u00edch bakteri\u00ed a\u00a0stavu prameni\u0161t\u011b; prameny jsou ozna\u010deny k\u00f3dy a\u00a0se\u0159azeny podle pr\u016fm\u011brn\u00e9ho po\u010dtu fek\u00e1ln\u00edch koliformn\u00edch bakteri\u00ed (pr\u016fm\u011bry 2011\u20132014) \u2013 pln\u00e1 \u010d\u00e1ra; typy prameni\u0161t\u011b: v\u00fdtok z\u00a0trubky (pr\u00e1zdn\u00e9 troj\u00faheln\u00edky), kryt\u00e1 n\u00e1dr\u017eka s\u00a0odtokem (pln\u00e9 troj\u00faheln\u00edky), nechr\u00e1n\u011bn\u00e1 n\u00e1dr\u017eka\/t\u016f\u0148ka (pr\u00e1zdn\u00e9 krou\u017eky), prost\u00e1 stru\u017eka (pln\u00e9 krou\u017eky); na ose x jsou uvedeny k\u00f3dy pramen\u016f, \u0159azen\u00fdch podle stoupaj\u00edc\u00ed pr\u016fm\u011brn\u00e9 koncentrace koliformn\u00edch bakteri\u00ed; osa y: po\u010det fek\u00e1ln\u00edch koliformn\u00edch bakteri\u00ed [KTJ\/100\u2008ml]<br \/>\nFig. 1. Relation of number of faecal coliform bacteria to the state of spring site; springs are sequenced according to the mean number of faecal coliform bacteria (full line); types of spring site: discharge from a\u00a0pipe (open triangles), protected reservoir (full triangles), open reservoir (open circles) and outflow by a\u00a0non distinct ditch (full circles); x-axis: codes of springs, arranged by mean concentration of coliform bacteria; y-axis: mean number of faecal coliform bacteria [C.F.U.\/l00\u2008ml.]<\/h6>\n<p>Z\u00a0Prahy jsme tak z\u00edskali za t\u0159i roky sledov\u00e1n\u00ed (= t\u00e9m\u011b\u0159 t\u0159i sezony) a\u017e 11 v\u00fdsledk\u016f m\u011b\u0159en\u00ed na ka\u017ed\u00fd pramen, nejni\u017e\u0161\u00ed po\u010det na ostatn\u00edch lokalit\u00e1ch byl p\u011bt stanoven\u00ed\/m\u011b\u0159en\u00ed na jeden pramen, tedy minim\u00e1ln\u011b jedna cel\u00e1 ro\u010dn\u00ed sezona. V\u00fdsledky byly tabel\u00e1rn\u011b zpracov\u00e1ny v\u00a0p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch p\u0159\u00edpadov\u00fdch studi\u00edch [10\u201313] a\u00a0krom\u011b standardn\u00edch v\u00fdstup\u016f grantu byly poskytnuty do datab\u00e1ze HEIS V\u00daV a\u00a0referovali jsme o\u00a0nich na konferenc\u00edch [5\u20137]. V\u00fdsledky sledov\u00e1n\u00ed pra\u017esk\u00fdch pramen\u016f byly publikov\u00e1ny v\u00a0samostatn\u00e9 publikaci [8]. V\u00fdsledky stanoven\u00ed fyzik\u00e1ln\u00edch a\u00a0chemick\u00fdch ukazatel\u016f kvality vody byly hodnoceny na z\u00e1klad\u011b dvou krit\u00e9ri\u00ed. Prvn\u00edm krit\u00e9riem byly limitn\u00ed hodnoty uveden\u00e9 ve vyhl\u00e1\u0161ce \u010d.\u00a0252\/2004 Sb., stanovuj\u00edc\u00ed hygienick\u00e9 po\u017eadavky na pitnou a\u00a0teplou vodu, v\u00a0platn\u00e9m zn\u011bn\u00ed. Druh\u00fdm krit\u00e9riem byly tzv.\u00a0\u201ehavarijn\u00ed\u201c limitn\u00ed hodnoty uveden\u00e9 v\u00a0Metodick\u00e9m doporu\u010den\u00ed SZ\u00da [9]. V\u00fdsledky mikrobiologick\u00fdch sledov\u00e1n\u00ed byly rovn\u011b\u017e posuzov\u00e1ny podle t\u011bchto krit\u00e9ri\u00ed, ov\u0161em s\u00a0t\u00edm, \u017ee kol\u00eds\u00e1n\u00ed nam\u011b\u0159en\u00fdch hodnot je v\u017edy podstatn\u011b vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e u\u00a0charakteristik chemick\u00fdch. Pro v\u00fdsledky z\u00a0Prahy je mo\u017eno prov\u00e1d\u011bt zobecn\u011bn\u00ed, pro ostatn\u00ed obce je po\u010det sledovan\u00fdch objekt\u016f pro zobec\u0148ov\u00e1n\u00ed n\u00edzk\u00fd, zejm\u00e9na p\u0159i vysok\u00e9 variabilit\u011b geologick\u00fdch podm\u00ednek.<\/p>\n<h2>Diskuse<\/h2>\n<p><strong>D\u011b\u010d\u00edn<\/strong> [10]: V\u00a0prvn\u00ed f\u00e1zi bylo nalezeno a\u00a0evidov\u00e1no sedm pramen\u016f, k\u00a0dal\u0161\u00edmu monitoringu bylo vybr\u00e1no p\u011bt, z\u00a0nich\u017e jeden byl opu\u0161t\u011bn b\u011bhem projektu pro minim\u00e1ln\u00ed nebo siln\u011b kol\u00edsavou vydatnost. Na konci monitoringu jeden pramen ztratil vodu, zjevn\u011b v\u00a0souvislosti s\u00a0v\u00fdstavbou vod\u00e1rensk\u00e9ho objektu v\u00a0bl\u00edzkosti (By\u0148ov). V\u0161echny prameny vyhovovaly krit\u00e9ri\u00edm pro fyzik\u00e1ln\u00ed a\u00a0chemick\u00e9 ukazatele, jakost po bakteriologick\u00e9 str\u00e1nce byla v\u017edy problematick\u00e1. V\u00a0n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech je to jist\u011b v\u00fdznamn\u011b ovlivn\u011bno stavem objektu pramene. Suma pr\u016fm\u011brn\u00e9 vydatnosti sledovan\u00fdch pramen\u016f je 0,58\u2008l\/s.<\/p>\n<p><strong>Plze\u0148<\/strong> [11]: Soustavn\u011b bylo monitorov\u00e1no sedm pramen\u016f. V\u0161echny vyhovovaly chemick\u00fdm krit\u00e9ri\u00edm, v\u00a0krajn\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b krit\u00e9ri\u00edm \u201ehavarijn\u00edm\u201c [9]. Po str\u00e1nce mikrobiologick\u00e9 vyhovoval jedin\u00fd zdroj, odvod\u0148uj\u00edc\u00ed hydrogeologick\u00e9 struktury a\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 na \u00farovni hladiny Radbuzy. Suma pr\u016fm\u011brn\u00e9 vydatnosti sledovan\u00fdch pramen\u016f je 0,94\u2008l\/s.<\/p>\n<p><strong>Brno<\/strong> [12]: V\u00a0prvn\u00ed f\u00e1zi projektu bylo nav\u0161t\u00edveno 21 evidovan\u00fdch pramen\u016f a\u00a015 jich bylo d\u00e1le sledov\u00e1no. Po str\u00e1nce chemick\u00e9 vyhovovaly krit\u00e9ri\u00edm pro pitnou vodu, obdobn\u011b jako na ostatn\u00edch lokalit\u00e1ch. Jedin\u00fd pramen krit\u00e9ri\u00edm pitn\u00e9 vody vyhovoval i\u00a0po str\u00e1nce mikrobiologick\u00e9, v\u0161echny ostatn\u00ed p\u0159edstavovaly jist\u00fd a\u017e zna\u010dn\u00fd stupe\u0148 hygienick\u00e9ho rizika. Suma pr\u016fm\u011brn\u00e9 vydatnosti sledovan\u00fdch pramen\u016f je 2,5\u2008l\/s.<\/p>\n<p><strong>Praha<\/strong> [13]: V\u00a0prvn\u00ed f\u00e1zi projektu bylo evidov\u00e1no 150 pramen\u016f. \u010ctrn\u00e1ct z\u00a0nich nebylo nalezeno a\u00a012 nav\u0161t\u00edven\u00fdch bylo bez vody. K\u00a0dal\u0161\u00edmu monitoringu bylo vybr\u00e1no 67 pramen\u016f. B\u011bhem vlastn\u00edho monitoringu bylo osm pramen\u016f vy\u0159azeno z\u00a0d\u016fvodu v\u00fdrazn\u00e9ho sn\u00ed\u017een\u00ed vydatnosti\u00a0apod. a\u00a0nov\u011b\/zp\u011btn\u011b byly za\u0159azeny \u010dty\u0159i nov\u00e9 a\u00a0jeden rekonstruovan\u00fd pramen. Obecn\u011b je v\u00a0Praze lokalizace\u00a0pramen\u016f i\u00a0p\u0159\u00edstup k\u00a0nim zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v\u00a0ostatn\u00edch sledovan\u00fdch m\u011bstech \u2013 d\u00edky ostr\u016fvkovit\u00e9mu rozr\u016fst\u00e1n\u00ed m\u011bsta do vy\u0161\u0161\u00edch poloh je \u0159ada pramen\u016f zachov\u00e1na, i\u00a0kdy\u017e posledn\u00ed prameny v\u00a0historick\u00e9m st\u0159edu m\u011bsta zmizely nejpozd\u011bji v\u00a019.\u00a0stolet\u00ed. Rozs\u00e1hl\u00fd soubor dovoluje podrobn\u011bj\u0161\u00ed anal\u00fdzu ne\u017e jen posouzen\u00ed podle p\u0159edpis\u016f ur\u010duj\u00edc\u00edch vhodnost vody pro pitn\u00e9 \u00fa\u010dely. Souhrnnou \u010d\u00e1st vyhodnocen\u00ed v\u00fdsledk\u016f p\u0159ej\u00edm\u00e1me v\u00a0m\u00edrn\u00e9 \u00faprav\u011b z\u00a0na\u0161\u00ed kni\u017en\u00ed publikace [8], ve kter\u00e9 je tak\u00e9 zpracov\u00e1na mapa rozlo\u017een\u00ed pramen\u016f v\u00a0jednotliv\u00fdch m\u011bstsk\u00fdch \u010d\u00e1stech a\u00a0jejich pasporty, v\u010detn\u011b sou\u0159adnic GPS. Na\u0161e sledov\u00e1n\u00ed nezahrnovalo prameny, kter\u00e9 jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed uzav\u0159en\u00fdch z\u00e1sobovac\u00edch syst\u00e9m\u016f, jako nap\u0159.\u00a0hradn\u00ed vodovod. Vedle pramen\u016f se v\u00a0Praze nach\u00e1z\u00ed tak\u00e9 rozs\u00e1hl\u00fd soubor odvod\u0148ovac\u00edch \u0161tol na Pet\u0159\u00edn\u011b a\u00a0okol\u00ed, jeho\u017e kapacita m\u016f\u017ee v\u00fdznamn\u011b p\u0159isp\u011bt jako zdroj u\u017eitkov\u00e9 vody. Suma pr\u016fm\u011brn\u00e9 vydatnosti sledovan\u00fdch pramen\u016f je cca 35\u2008l\/s, k\u00a0tomu lze p\u0159i\u010d\u00edst vydatnost syst\u00e9mu \u0161tol na Pet\u0159\u00edn\u011b cca 12,3\u2008l\/s.<\/p>\n<p>Chemick\u00e9 ukazatele jakosti: v\u0161echny prameny, u\u00a0kter\u00fdch jsme v\u00a0obdob\u00ed\u2028 2011\u20132013 sledovali z\u00e1kladn\u00ed ukazatele jakosti vody, vyhovovaly po str\u00e1nce chemick\u00e9 po\u017eadavk\u016fm na pitnou vodu s\u00a0v\u00fdjimkou koncentrace dusi\u010dnan\u016f a\u00a0v\u00a0n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech p\u0159ekra\u010dovaly\u00a0limit koncentrace \u017eeleza. Dusi\u010dnany jsou produktem kontaminace podzemn\u00edch vod slou\u010deninami dus\u00edku, p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00a0p\u016fdy v\u00a0infiltra\u010dn\u00edch oblastech (ne nutn\u011b kontaminovan\u00e9). Ale koncentrace dusi\u010dnan\u016f do 100\u2008mg\/l nezp\u016fsobuj\u00ed p\u0159i ob\u010dasn\u00e9 nebo kr\u00e1tkodob\u00e9 konzumaci pot\u00ed\u017ee [9]. V\u00fdjimku tvo\u0159\u00ed pou\u017eit\u00ed vody na p\u0159\u00edpravu kojeneck\u00e9 stravy, co\u017e asi pro m\u011bstsk\u00e9 prameny nep\u0159ipad\u00e1 v\u00a0\u00favahu. Z\u00a0na\u0161ich v\u00fdsledk\u016f a\u00a0stavu okol\u00ed pramen\u016f lze p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee v\u011bt\u0161inou nejsou ani kontaminov\u00e1ny specifick\u00fdmi polutanty. P\u0159\u00edpadn\u00e1 kontaminace t\u011bmito specifick\u00fdmi l\u00e1tkami v\u0161ak nebyla projektem zkoum\u00e1na. V\u00fdsledky odpov\u00eddaj\u00ed z\u00e1v\u011br\u016fm ostatn\u00edch studi\u00ed \u2013 z\u00e1kladn\u00ed chemick\u00e9 ukazatele jakosti v\u011bt\u0161inou nebr\u00e1n\u00ed kr\u00e1tkodob\u00e9mu nebo nouzov\u00e9mu u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed vody k\u00a0pit\u00ed.<\/p>\n<p>Bakteriologick\u00e9 ukazatele jakosti: bakteriologick\u00e9 ukazatele jakosti vody (koliformn\u00ed bakterie, <em>E. coli<\/em>\u00a0atd.) jsou p\u0159edev\u0161\u00edm indik\u00e1tory, kter\u00e9 maj\u00ed zajistit, \u017ee voda nen\u00ed kontaminov\u00e1na patogenn\u00edmi bakteriemi z\u00a0tr\u00e1vic\u00edho traktu lid\u00ed a\u00a0zv\u00ed\u0159at. Naproti tomu nespecifick\u00e9 heterotrofn\u00ed bakterie, rostouc\u00ed na agaru p\u0159i 22\u2008\u00b0C, se ve vod\u011b mohou mno\u017eit, proto\u017ee p\u0159i b\u011b\u017en\u00fdch teplot\u00e1ch vyu\u017e\u00edvaj\u00ed organick\u00e9 l\u00e1tky ve vod\u011b jako substr\u00e1ty. Vysok\u00e9 po\u010dty jejich koloni\u00ed tedy mohou indikovat tak\u00e9 zv\u00fd\u0161enou kontaminaci rozlo\u017eiteln\u00fdmi organick\u00fdmi l\u00e1tkami. Ostatn\u00ed sledovan\u00e9 mikrobi\u00e1ln\u00ed skupiny se kultivuj\u00ed p\u0159i 37 \u00b0C, resp. 42 \u00b0C, tedy teplot\u00e1ch simuluj\u00edc\u00edch prost\u0159ed\u00ed st\u0159eva. Jak se to projevuje v\u00a0hodnocen\u00ed na\u0161ich v\u00fdsledk\u016f?<\/p>\n<p>Pr\u016fm\u011brn\u00e9 hodnoty po\u010dt\u016f bakteri\u00ed b\u011bhem na\u0161ich stanoven\u00ed ukazuj\u00ed, \u017ee jakost vody n\u011bkter\u00fdch pramen\u016f spl\u0148ovala i\u00a0po bakteriologick\u00e9 str\u00e1nce standard pitn\u00e9 vody v\u017edy, \u0159ada dal\u0161\u00edch pramen\u016f vykazovala ob\u010dasn\u00fd v\u00fdskyt koliformn\u00edch bakteri\u00ed. D\u00e1le jsme zjistili, \u017ee pro pit\u00ed bez dal\u0161\u00ed \u00fapravy (dezinfekce, var) je \u0159ada pramen\u016f v\u00a0b\u011b\u017en\u00fdch situac\u00edch naprosto nevyu\u017eiteln\u00e1 \u2013 to \u010dasto odhadne i\u00a0zcela laick\u00fd pozorovatel. Dnes je k\u00a0dispozici \u0159ada komer\u010dn\u00edch p\u0159\u00edpravk\u016f pro p\u0159\u00edpravu pitn\u00e9 vody na m\u00edst\u011b, zalo\u017een\u00fdch na principu dezinfekce nebo filtrace, kter\u00e9 lze pou\u017e\u00edt pro spolehlivou \u00fapravu vody pro individu\u00e1ln\u00ed z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<a href=\"http:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/04\/Fuksa-2.jpg\" rel=\"shadowbox[sbpost-1831];player=img;\"><img decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"340\" class=\"alignnone size-full wp-image-1768 lazyload\" data-src=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/04\/Fuksa-2.jpg\" alt=\"Fuksa-2\" data-srcset=\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/04\/Fuksa-2.jpg 800w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/04\/Fuksa-2-300x128.jpg 300w, https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/04\/Fuksa-2-768x326.jpg 768w\" data-sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" src=\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\" style=\"--smush-placeholder-width: 800px; --smush-placeholder-aspect-ratio: 800\/340;\" \/><\/a>\n<h6>Obr.\u00a02. Rozd\u011blen\u00ed monitorovan\u00fdch pramen\u016f (n = 89) do skupin podle pr\u016fm\u011brn\u00e9 koncentrace dusi\u010dnanu; osa x: pr\u016fm\u011brn\u00e1 koncentrace dusi\u010dnanu [mg\/l NO<sub>3<\/sub>], osa y: po\u010det pramen\u016f ve skupin\u011b<br \/>\nFig. 2. Distribution of monitored springs (n = 89) into groups according to mean concentration of nitrate; x-axis: mean nitrate concentration, y-axis: number of springs in the group<\/h6>\n<p>P\u0159i zkoum\u00e1n\u00ed p\u0159\u00ed\u010din kontaminace m\u011bstsk\u00fdch pramen\u016f jsme zjistili, \u017ee \u00farove\u0148 v\u00fdskytu bakteriologick\u00fdch indik\u00e1tor\u016f jakosti, na rozd\u00edl od chemick\u00fdch ukazatel\u016f, souvis\u00ed tak\u00e9 se stavem vlastn\u00edho prameni\u0161t\u011b, resp. \u201eobjektu\u201c pramene. Otev\u0159en\u00e9 prameny s\u00a0neohrani\u010den\u00fdmi okraji a\u00a0mo\u017enostmi smyvu okoln\u00ed p\u016fdy maj\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed riziko fek\u00e1ln\u00ed bakteriologick\u00e9 kontaminace nap\u0159\u00edklad z\u00a0plo\u0161n\u00e9ho a\u00a0intenzivn\u00edho ven\u010den\u00ed dom\u00e1c\u00edch mazl\u00ed\u010dk\u016f, v\u00a0okrajov\u00fdch \u010d\u00e1stech Prahy pravd\u011bpodobn\u011b i\u00a0aktivity nap\u0159.\u00a0\u010dern\u00e9 zv\u011b\u0159e. Tot\u00e9\u017e plat\u00ed i\u00a0pro l\u00e9pe chr\u00e1n\u011bn\u00e9 prameny v\u00a0obdob\u00ed t\u00e1n\u00ed sn\u011bhu, velk\u00fdch de\u0161\u0165\u016f\u00a0apod., kdy i\u00a0do t\u011bchto \u201eobjekt\u016f\u201c vnik\u00e1 povrchov\u00e1 voda. Rizikov\u00e9 jsou i\u00a0klasick\u00e9 zapu\u0161t\u011bn\u00e9 stud\u00e1nky, kde voda z\u00a0\u201et\u016f\u0148ky\u201c prakticky neodt\u00e9k\u00e1 \u2013 pokud jsou v\u00a0bl\u00edzkosti obydl\u00ed \u010di jin\u00e9ho zdroje kontaminace, mohou b\u00fdt i\u00a0intenzivn\u011b kontaminov\u00e1ny. Dob\u0159e j\u00edman\u00e9 prameny, p\u0159edev\u0161\u00edm typu trubky vyt\u00e9kaj\u00edc\u00ed z\u00a0ochrann\u00e9 z\u00eddky nebo z\u00a0dokonale uzav\u0159en\u00e9ho objektu, jsou celkem bez rizika kontaminace \u2013 pokud nen\u00ed voda vedena z\u00a0v\u011bt\u0161\u00ed vzd\u00e1lenosti s\u00a0mo\u017enost\u00ed kontaminace na cest\u011b nebo pokud nen\u00ed voda kontaminovan\u00e1 ji\u017e ve zvodni (nap\u0159\u00edklad z\u00a0net\u011bsn\u00e9 kanalizace). Anal\u00fdza pro soubor soustavn\u011b monitorovan\u00fdch pramen\u016f v\u00a0obdob\u00ed 2011\u20132013 je pro fek\u00e1ln\u00ed koliformn\u00ed bakterie zpracov\u00e1na na <em>obr.\u00a01<\/em>. Z\u00a0v\u00fdsledk\u016f jasn\u011b vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee jakost vody v\u00fdznamn\u011b kles\u00e1 od typu \u201etrubka\u201c po v\u00fdv\u011bry odt\u00e9kaj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edmo stru\u017ekou. Ukazuje na mo\u017enosti i\u00a0limity vyu\u017eit\u00ed v\u00e1zan\u00e9 na sanaci a\u00a0\u00fapravu vlastn\u00edho objektu pramene \u010di prameni\u0161t\u011b. Limitn\u00ed hodnota pro pitnou vodu je u\u00a0obsahu t\u011bchto bakteri\u00ed nulov\u00e1, tedy i\u00a0p\u0159i n\u011bkolikan\u00e1sobn\u00e9m sn\u00ed\u017een\u00ed kontaminace pramene povrchovou \u00fapravou jeho v\u00fdv\u011bru nemus\u00ed tato voda limity pro pitnou vodu spl\u0148ovat. D\u016fle\u017eit\u00e1 je i\u00a0kontaminace z\u00a0infiltra\u010dn\u00edho \u00fazem\u00ed pramene. V\u00a0m\u011bstsk\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch v\u011bt\u0161inou nelze dostate\u010dnou soustavnou a\u00a0dlouhodobou ochranu infiltra\u010dn\u00ed oblasti zabezpe\u010dit.<\/p>\n<p>Zde je nutno upozornit na jeden problematick\u00fd aspekt nez\u00e1visl\u00e9 p\u00e9\u010de o\u00a0prameny\/stud\u00e1nky. I\u00a0kdy\u017e je tato p\u00e9\u010de v\u011bt\u0161inou pod dozorem m\u00edstn\u00ed samospr\u00e1vy, nen\u00ed soustavn\u011b organizov\u00e1na. Proto obecn\u011b nedoporu\u010dujeme br\u00e1t v\u00e1\u017en\u011b r\u016fzn\u00e9 \u201eanal\u00fdzy\u201c um\u00edst\u011bn\u00e9 na tabulk\u00e1ch u\u00a0n\u011bkter\u00fdch pramen\u016f. Jakkoliv je jejich vyv\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed vedeno chv\u00e1lyhodnou snahou, tak bud\u00ed klamn\u00fd dojem, \u017ee pramen je systematicky kontrolov\u00e1n, proto\u017ee se v\u011bt\u0161inou v\u00e1\u017e\u00ed k\u00a0jednomu (star\u00e9mu a\u00a0\u010dasto ne\u010diteln\u00e9mu) datu odb\u011bru a\u00a0mnohdy nerespektuj\u00ed dnes standardn\u00ed z\u00e1sady kvality vzorkovac\u00edch a\u00a0laboratorn\u00edch prac\u00ed a\u00a0jejich dokumentace.<\/p>\n<p>Tento vztah \u2013 z\u00e1vislost na stavu m\u011bstsk\u00e9ho pramene\/v\u00fdv\u011bru \u2013 v\u011bt\u0161inou nebyl prok\u00e1z\u00e1n pro chemick\u00e9 charakteristiky a\u00a0konduktivitu vody. To lze demonstrovat na distribuci dusi\u010dnanu, kter\u00fd se do podzemn\u00edch vod dost\u00e1v\u00e1 nap\u0159\u00edklad ze zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u016fdy, z\u00a0net\u011bsn\u00e9 kanalizace a\u00a0emisemi plo\u0161n\u00fdch zdroj\u016f (nap\u0159. doprava). Na <em>obr.\u00a02<\/em> jsou zpracov\u00e1ny pr\u016fm\u011brn\u00e9 koncentrace dusi\u010dnanu v\u0161ech soustavn\u011b monitorovan\u00fdch m\u011bstsk\u00fdch pramen\u016f (n = 89). Pades\u00e1t osm pramen\u016f odpov\u00edd\u00e1 koncentrac\u00ed dusi\u010dnanu norm\u011b pro pitnou vodu. Pokud tuto kategorii posuneme do \u00farovn\u011b 60\u2008mg\/l, tak u\u00a0sedmdes\u00e1ti (77 %) nen\u00ed t\u0159eba o\u00a0koncentraci dusi\u010dnanu nijak uva\u017eovat, zvl\u00e1\u0161t\u011b p\u0159i kr\u00e1tkodob\u00e9m pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed, proto\u017ee dusi\u010dnany tak\u00e9 b\u011b\u017en\u011b p\u0159ij\u00edm\u00e1me s\u00a0potravou. Pro nouzov\u00e9 z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed to nep\u0159edstavuje probl\u00e9m v\u016fbec [9]. Podstatn\u00e1 jsou t\u0159i zji\u0161t\u011bn\u00ed:<\/p>\n<ul>\n<li>Koncentrace dusi\u010dnanu ve sledovan\u00fdch m\u011bstsk\u00fdch pramenech b\u00fdv\u00e1 m\u00edrn\u011b zv\u00fd\u0161en\u00e1 proti p\u0159irozen\u00e9mu pozad\u00ed. V\u00a0na\u0161em souboru dat je v\u011bt\u0161ina pramen\u016f pod limitem 50\u2008mg\/l NO<sub>3<\/sub>, co\u017e je z\u00e1klad v\u011bt\u0161iny sv\u011btov\u00fdch norem pro jakost pitn\u00e9 vody a\u00a0hodnoty p\u0159es 100\u2008mg\/l jsou v\u00fdjimkou.<\/li>\n<li>Sezonn\u00ed variabilita koncentrac\u00ed dusi\u010dnanu je relativn\u011b n\u00edzk\u00e1. N\u00edzk\u00e1 sezonn\u00ed variabilita plat\u00ed i\u00a0pro koncentrace chloridu a\u00a0s\u00edranu.<\/li>\n<li>\u00darove\u0148 bakteri\u00e1ln\u00edho zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed pramen\u016f je obecn\u011b ur\u010dena jak kontaminac\u00ed zvodn\u00ed, tak stavem prameni\u0161t\u011b. Faktorem, ur\u010duj\u00edc\u00edm ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f vyu\u017eitelnost vody z\u00a0pramen\u016f pro aktu\u00e1ln\u00ed vyu\u017eit\u00ed, je v\u00a0prvn\u00ed \u0159ad\u011b stav prameni\u0161t\u011b a\u00a0zabezpe\u010den\u00ed vlastn\u00edho v\u00fdv\u011bru proti povrchov\u00e9 kontaminaci.<\/li>\n<\/ul>\n<h2>Z\u00e1v\u011br<\/h2>\n<p>Dosud existuj\u00edc\u00ed prameny v\u00a0intravil\u00e1nech m\u011bst ji\u017e d\u00e1vno nepln\u00ed funkci standardn\u00edch vodn\u00edch zdroj\u016f, ale p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed p\u016fvodn\u00ed krajinu p\u0159erostlou m\u011bsty, ve kter\u00fdch \u017eijeme. M\u016f\u017eeme je pova\u017eovat za vz\u00e1cn\u00fd poz\u016fstatek dob, kdy byla m\u011bsta mal\u00e1 a\u00a0jejich obyvatel\u00e9 je\u0161t\u011b nebyli zcela z\u00e1visl\u00ed na s\u00edt\u00edch, v\u010detn\u011b vodovodn\u00edch. To samo je d\u016fvod, pro\u010d je dnes t\u0159eba je chr\u00e1nit jako objekty a\u00a0chr\u00e1nit tak\u00e9 jejich okol\u00ed a\u00a0cesty podzemn\u00ed vody.<\/p>\n<p>Jakost vody z\u00a0pramen\u016f nem\u016f\u017ee odpov\u00eddat pitn\u00e9 vod\u011b z\u00a0ve\u0159ejn\u00fdch vodovod\u016f, i\u00a0kdy\u017e je \u0159ada pramen\u016f b\u011b\u017en\u011b pou\u017e\u00edv\u00e1na jako individu\u00e1ln\u00ed zdroje vody, mnohdy s\u00a0v\u00edrou, \u017ee je lep\u0161\u00ed ne\u017e vodovodn\u00ed. U\u00a0\u201eslavn\u00fdch\u201c pramen\u016f by se m\u011bly m\u00edstn\u00ed org\u00e1ny starat o\u00a0spolehliv\u00e9 anal\u00fdzy vody a\u00a0pr\u016fb\u011b\u017en\u011b obnovovan\u00e9 informace pro n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky, nicm\u00e9n\u011b ob\u010dasn\u00e9 napit\u00ed nebo pou\u017eit\u00ed k\u00a0va\u0159en\u00ed nep\u0159edstavuje u\u00a0zna\u010dn\u00e9 \u010d\u00e1sti n\u00e1mi sledovan\u00fdch pramen\u016f z\u00e1sadn\u00ed riziko, nejv\u00fd\u0161e men\u0161\u00ed individu\u00e1ln\u00ed probl\u00e9my. Ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f se n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk m\u016f\u017ee s\u00e1m rozhodnout podle stavu prameni\u0161t\u011b a\u00a0jeho okol\u00ed.<\/p>\n<p>Z\u00edskali jsme poprv\u00e9 data ze soustavn\u00e9ho monitoringu 89 pramen\u016f ve \u010dty\u0159ech m\u011bstech \u010cR, kter\u00e1 jsou ulo\u017eena v\u00a0datab\u00e1z\u00edch. V\u00fdsledky ukazuj\u00ed, \u017ee chemick\u00e9 charakteristiky jakosti vody (a\u00a0ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f i\u00a0vydatnost) jsou pom\u011brn\u011b stabiln\u00ed a\u00a0nekol\u00edsaj\u00ed se sezonn\u00edmi zm\u011bnami. Z\u00edskan\u00e9 soubory dat jsou p\u0159\u00edstupn\u00e9 v\u00a0p\u0159\u00edpadov\u00fdch studi\u00edch.<\/p>\n<p>N\u011bkter\u00e9 prameny mohou b\u00fdt vyu\u017eity jako n\u00e1hradn\u00ed zdroj vody, nez\u00e1visl\u00fd na zdroj\u00edch energie\u00a0apod. Pro intenzivn\u011bj\u0161\u00ed vyu\u017eit\u00ed v\u00a0p\u0159\u00edpadech nouze by m\u011bly b\u00fdt upraveny pro bezpe\u010dn\u00fd p\u0159\u00edstup a\u00a0odb\u011br vody. Pr\u016fb\u011b\u017en\u00e9 informace o\u00a0jakosti v\u00a0jejich sp\u00e1dov\u00e9 oblasti mohou podstatn\u011b zm\u00edrnit probl\u00e9my z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed vodou p\u0159i men\u0161\u00edch v\u00fdpadc\u00edch s\u00edt\u00ed nebo v\u00a0po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edch f\u00e1z\u00edch p\u0159\u00edpadn\u00fdch rizikov\u00fdch stav\u016f.<\/p>\n<h3>Pod\u011bkov\u00e1n\u00ed<\/h3>\n<p><em>Auto\u0159i d\u011bkuj\u00ed Ministerstvu vnitra \u010cR za poskytnut\u00ed grantu VG20112014028 \u201eN\u00e1hradn\u00ed zdroje vody v\u00a0obc\u00edch v\u00a0krizov\u00fdch situac\u00edch \u2013 vyu\u017eit\u00ed p\u016fvodn\u00edch zdroj\u016f a\u00a0pramen\u016f\u201c a\u00a0recenzent\u016fm tohoto \u010dl\u00e1nku za cenn\u00e9 p\u0159ipom\u00ednky a\u00a0doporu\u010den\u00ed.<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>During 2011\u20132015 we have studied water springs remaining in big cities. The main objective was verifying the possibility of using local springs as local sources of water in risk situations as failures of water or energy supply systems.<\/p>\n","protected":false},"author":8,"featured_media":1792,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[87],"tags":[380,308,381,112,379],"coauthors":[329,330,331,222],"class_list":["post-1831","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-hydrochemistry-radioecology-microbiology","tag-emergency-water-supply","tag-groundwater","tag-nitrate","tag-springs","tag-urban-hydrogeology"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1831","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/8"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1831"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1831\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":30317,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1831\/revisions\/30317"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1792"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1831"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1831"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1831"},{"taxonomy":"author","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/coauthors?post=1831"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}