{"id":1303,"date":"2015-12-10T14:57:27","date_gmt":"2015-12-10T14:57:27","guid":{"rendered":"http:\/\/www.vtei.cz\/?p=1303"},"modified":"2024-07-16T10:16:28","modified_gmt":"2024-07-16T09:16:28","slug":"risk-assessment-of-drying-up-of-small-streams-in-the-czech-republic","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/2015\/12\/risk-assessment-of-drying-up-of-small-streams-in-the-czech-republic\/","title":{"rendered":"Risk assessment of drying up of small streams in the Czech Republic"},"content":{"rendered":"

<\/i> This article is available in Czech only. For translation or more information on this topic, please contact author.<\/h4>\n

Souhrn<\/h2>\n

Pro \u010ceskou republiku byla navr\u017eena kategorizace \u00fazem\u00ed z\u00a0hlediska rizika vysych\u00e1n\u00ed drobn\u00fdch vodn\u00edch tok\u016f (I. a\u017e IV. \u0159\u00e1d podle Strahlera). Byly stanoveny t\u0159i stupn\u011b rizika (mal\u00e9, st\u0159edn\u00ed a\u00a0velk\u00e9) pro detailn\u00ed plo\u0161ky povod\u00ed (povod\u00ed IV. \u0159\u00e1du). Stupn\u011b rizika byly definov\u00e1ny na\u00a0z\u00e1klad\u011b hodnot vybran\u00fdch abiotick\u00fdch charakteristik povod\u00ed a\u00a0jejich kombinac\u00ed. V\u00fdb\u011br charakteristik a\u00a0jejich hrani\u010dn\u00ed hodnoty byly odvozeny metodou klasifika\u010dn\u00edch strom\u016f. Klasifikov\u00e1ny byly lokality, kter\u00e9 byly rozd\u011bleny do\u00a0skupin podle toho, zda na\u00a0nich bylo zji\u0161t\u011bno vysych\u00e1n\u00ed. Vysych\u00e1n\u00ed bylo detekov\u00e1no metodou retrospektivn\u00ed biologick\u00e9 indikace. Tato nov\u00e1 metoda, zalo\u017een\u00e1 na\u00a0anal\u00fdze makrozoobentosu, byla vyvinuta na\u00a0z\u00e1klad\u011b komplexn\u00edho v\u00fdzkumu vysychaj\u00edc\u00edch i\u00a0permanentn\u00edch tok\u016f v\u00a0obdob\u00ed 2012\u20132015. Pomoc\u00ed uveden\u00e9 metody bylo vyhodnoceno 332 lokalit (1\u2009362 vzork\u016f), sledovan\u00fdch na\u00a0drobn\u00fdch vodn\u00edch toc\u00edch \u010cR v\u00a0rozmez\u00ed let 1997 a\u017e 2015. V\u00fdsledn\u00fd stupe\u0148 rizika vysych\u00e1n\u00ed drobn\u00fdch vodn\u00edch tok\u016f pro vytvo\u0159en\u00ed mapy byl odvozen pomoc\u00ed metody klasifika\u010dn\u00edch strom\u016f z\u00a0deficitu sr\u00e1\u017eek, typu krajinn\u00e9ho pokryvu, pod\u00edlu hornin s\u00a0obsahem j\u00edlovc\u016f, parametr\u016f geomorfologick\u00fdch a\u00a0z\u00a0pod\u00edlu stojat\u00fdch vod v\u00a0povod\u00ed. \u00dazem\u00ed s\u00a0mal\u00fdm rizikem vysych\u00e1n\u00ed p\u0159edstavuje 45,3\u00a0%, se st\u0159edn\u00edm 23,3\u00a0% a\u00a0s\u00a0velk\u00fdm rizikem 31,3\u00a0% rozlohy \u010cR. Vysoce rizikov\u00e1 jsou povod\u00ed s\u00a0p\u0159evahou orn\u00e9 p\u016fdy a\u00a0pod\u00edlem vodn\u00edch ploch v\u011bt\u0161\u00edm ne\u017e 1\u00a0\u2030. Kategorizace m\u00e1 slou\u017eit jako podklad pro rozhodovac\u00ed procesy zejm\u00e9na pro management vodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, zem\u011bd\u011blstv\u00ed a\u00a0ochrany p\u0159\u00edrody.<\/p>\n

\u00davod<\/h2>\n

Sucho je fenom\u00e9n, kter\u00fd je obt\u00ed\u017en\u00e9 jednozna\u010dn\u011b definovat, p\u0159esto\u017ee je mu v\u011bnov\u00e1na zna\u010dn\u00e1 pozornost i\u00a0mimo oblasti s\u00a0typicky aridn\u00edm klimatem. Dopady sucha se v\u00a0posledn\u00edch letech zab\u00fdv\u00e1 i\u00a0\u0159ada projekt\u016f ve\u00a0st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b. Na\u00a0problematiku sucha lze nahl\u00ed\u017eet z\u00a0r\u016fzn\u00fdch hledisek, komplexn\u00ed pohled s\u00a0akcentem na\u00a0ekologick\u00e9 aspekty v\u00a0akvatick\u00fdch syst\u00e9mech nab\u00edz\u00ed v\u00a0mezin\u00e1rodn\u00edm m\u011b\u0159\u00edtku monografie Drought and aquatic ecosystems [1]. Sucho v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch je v\u0161estrann\u011b vyhodnoceno v\u00a0aktu\u00e1ln\u011b vydan\u00e9 monografii zpracovan\u00e9 t\u00fdmem odborn\u00edk\u016f pod veden\u00edm profesor\u016f Br\u00e1zdila a\u00a0Trnky [2]. \u010cesk\u00e1 republika nebyla v\u00a0minulosti pova\u017eov\u00e1na za\u00a0zemi bezprost\u0159edn\u011b ohro\u017eenou suchem, a\u010dkoliv se obdob\u00ed sucha s\u00a0nezanedbateln\u00fdmi d\u016fsledky vyskytovala i\u00a0v\u00a0minulosti [2\u20136]. Situace se zm\u011bnila na\u00a0p\u0159elomu tis\u00edcilet\u00ed, zejm\u00e9na po\u00a0extr\u00e9mn\u00edm pr\u016fb\u011bhu po\u010das\u00ed v\u00a0roce 2003 [7] a\u00a0tak\u00e9 v\u00a0roce 2015, kdy byla nap\u0159.\u00a0na\u00a0\u0159ad\u011b tok\u016f zaznamen\u00e1na historick\u00e1 minima za\u00a0obdob\u00ed cel\u00e9ho p\u0159\u00edstrojov\u00e9ho sledov\u00e1n\u00ed [8]. Fenom\u00e9n sucha se tak dostal do\u00a0pop\u0159ed\u00ed z\u00e1jmu \u0159ady resort\u016f st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1vy, zejm\u00e9na Ministerstva zem\u011bd\u011blstv\u00ed a\u00a0Ministerstva \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed. Oba resorty byly na\u00a0z\u00e1klad\u011b Usnesen\u00ed k\u00a0p\u0159\u00edprav\u011b realizace opat\u0159en\u00ed pro zm\u00edrn\u011bn\u00ed negativn\u00edch dopad\u016f sucha a\u00a0nedostatku vody vl\u00e1dou \u010cR pov\u011b\u0159eny zpracovat b\u011bhem dvou let koncepci ochrany p\u0159ed n\u00e1sledky sucha [9].<\/p>\n

Pro tvorbu koncepce budou d\u016fle\u017eit\u00fdmi vstupy jak identifikace p\u0159\u00ed\u010din v\u00fdskytu sucha, tak kategorizace \u00fazem\u00ed z\u00a0hlediska m\u00edry rizika v\u00fdskytu sucha, proto\u017ee do\u00a0oblast\u00ed s\u00a0vysok\u00fdm rizikem by m\u011bla b\u00fdt sm\u011b\u0159ov\u00e1na jednotliv\u00e1 opat\u0159en\u00ed k\u00a0omezen\u00ed n\u00e1sledk\u016f sucha. Z\u00e1sadn\u00edm vstupem by tak\u00e9 m\u011bla b\u00fdt znalost \u00fa\u010dinnosti jednotliv\u00fdch typ\u016f opat\u0159en\u00ed.<\/p>\n

K\u00a0vymezen\u00ed rizikov\u00fdch \u00fazem\u00ed lze p\u0159istupovat r\u016fzn\u011b podle toho, zda je sledov\u00e1no sucho meteorologick\u00e9, hydrologick\u00e9, zem\u011bd\u011blsk\u00e9 nebo socioekonomick\u00e9. Z\u00e1kladn\u00edm p\u0159\u00edstupem pro toto vymezen\u00ed je vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed index\u016f sucha r\u016fzn\u00e9ho typu; p\u0159ehled a\u00a0hodnocen\u00ed jejich p\u0159ednost\u00ed a\u00a0slabin viz [2, 10]. \u010casto jsou pou\u017e\u00edv\u00e1ny indexy zalo\u017een\u00e9 na\u00a0meteorologick\u00fdch datech, nap\u0159.\u00a0v\u00a0evropsk\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku byla navr\u017eena klasifikace \u00fazem\u00ed na\u00a0\u00farovni kombinovan\u00fdch \u00fazemn\u00edch celk\u016f NUTS (Nomenclature of Units for Territorial Statistics), zalo\u017een\u00e1 na\u00a0vyu\u017eit\u00ed indexu SPEI (Standardized Precipitation Evapotranspiation Index) [11]. V\u00a0\u010cR jsou z\u00a0pohledu sucha meteorologick\u00e1 data tak\u00e9 intenzivn\u011b analyzov\u00e1na (viz
\nwww.chmi.cz a [8]). Kategorizace \u00fazem\u00ed na\u00a0z\u00e1klad\u011b hodnocen\u00ed pomoc\u00ed n\u011bkolika klimatick\u00fdch index\u016f je uvedena v\u00a0Atlasu podneb\u00ed \u010ceska [12]. Hodnocen\u00edm sucha zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho s\u00a0d\u016frazem na\u00a0jeho kr\u00e1tkodobou predikci se intenzivn\u011b v\u011bnuje \u00dastav agrosyst\u00e9m\u016f a\u00a0bioklimatologie na\u00a0Mendelov\u011b univerzit\u011b v\u00a0Brn\u011b (www.intersucho.cz). Identifikaci zraniteln\u00fdch oblast\u00ed z\u00a0hlediska nedostatku vodn\u00edch zdroj\u016f pro sou\u010dasnost i\u00a0budouc\u00ed obdob\u00ed provedli nap\u0159.\u00a0Beran a\u00a0Hanel [13], po\u010detn\u00e9 dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edstupy k\u00a0hodnocen\u00ed rizik spojen\u00fdch se suchem jsou uvedeny v monografii o suchu [2].<\/p>\n\"zahradkova-1\"<\/a>\n

Obr.\u00a01. Rozm\u00edst\u011bn\u00ed lokalit na\u00a0mal\u00fdch vodn\u00edch toc\u00edch klasifikovan\u00fdch metodou retrospektivn\u00ed bioindikace do\u00a0t\u0159\u00edd podle permanence pr\u016ftoku: PER\u00a0\u2013 toky st\u00e1le tekouc\u00ed, VUL\u00a0\u2013 toky vysychaj\u00edc\u00ed nepravideln\u011b, INT\u00a0\u2013 toky vysychaj\u00edc\u00ed pravideln\u011b
\nFig. 1. The distribution of sites used in the analyses, classified by the retrospective bioindication method into groups according to the permanence of flow: PER (permanent)\u00a0\u2013 a\u00a0constant flow, VUL (vulnerable)\u00a0\u2013 an irregular drying up, INT (intermittent)\u00a0\u2013 a\u00a0regular drying up<\/h6>\n

Jedn\u00edm z\u00a0nejn\u00e1padn\u011bj\u0161\u00edch projev\u016f epizod sucha je pokles hladin vodn\u00edch tok\u016f. Toto tzv.\u00a0hydrologick\u00e9 sucho je intenzivn\u011b studov\u00e1no na\u00a0z\u00e1klad\u011b hodnocen\u00ed \u00fadaj\u016f z\u00a0hydrologick\u00fdch stanic, kter\u00e9 jsou obvykle um\u00edst\u011bny na\u00a0v\u011bt\u0161\u00edch toc\u00edch. Sucho je pro tento \u00fa\u010del definov\u00e1no ur\u010ditou hranic\u00ed zabezpe\u010den\u00e9ho pr\u016ftoku (zpravidla hranice Q95, ale nap\u0159.\u00a0i\u00a0Q355<\/sub>\u00a0apod.). Velmi n\u00edzk\u00e9 pr\u016ftoky, a\u00a0zejm\u00e9na pr\u016ftoky nulov\u00e9, maj\u00ed z\u00e1va\u017en\u00e9 dopady na\u00a0p\u0159e\u017eit\u00ed \u017eiv\u00fdch organism\u016f (bioty) s\u00a0konsekvencemi nejen pro jakost vod, ale i\u00a0pro jednotliv\u00e9 ekosyst\u00e9my v\u00a0krajin\u011b, pro kter\u00e9 je voda jedn\u00edm z\u00a0p\u0159edpoklad\u016f samotn\u00e9 existence. Problematice n\u00edzk\u00fdch, nulov\u00fdch a\u00a0takzvan\u011b minim\u00e1ln\u011b p\u0159\u00edpustn\u00fdch pr\u016ftok\u016f byla v\u011bnov\u00e1na pozornost ji\u017e v\u00a0minulosti, v\u00a0\u010cR viz\u00a0nap\u0159.\u00a0pr\u00e1ce\u00a0M. Zelinky [14]. V\u00a0obdob\u00ed implementace sm\u011brnice 2000\/60\/ES (R\u00e1mcov\u00e1 sm\u011brnice o\u00a0vod\u00e1ch) [15] je akcentov\u00e1na problematika ekologick\u00e9ho stavu vodn\u00edch \u00fatvar\u016f povrchov\u00fdch vod a\u00a0d\u00edky tomu jsou koncepty optim\u00e1ln\u00edho stanoven\u00ed minim\u00e1ln\u00edch z\u016fstatkov\u00fdch pr\u016ftok\u016f d\u00e1le rozv\u00edjeny. Kategorizaci \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky do\u00a0\u010dty\u0159 typ\u016f oblast\u00ed v\u00a0z\u00e1vislosti na\u00a0charakteru hydrologick\u00e9ho re\u017eimu a\u00a0na\u00a0kl\u00ed\u010dov\u00fdch procesech, kter\u00e9 se v\u00a0dan\u00e9 oblasti pod\u00edlej\u00ed na\u00a0tvorb\u011b odtoku, navrhli Mrkvi\u010dkov\u00e1 a\u00a0Balv\u00edn v\u00a0souvislosti s\u00a0n\u00e1vrhem postupu stanoven\u00ed minim\u00e1ln\u00edch z\u016fstatkov\u00fdch pr\u016ftok\u016f [16].<\/p>\n

Z\u00a0hlediska typu tok\u016f, na\u00a0kter\u00fdch doch\u00e1z\u00ed v\u00a0obdob\u00edch sucha k\u00a0nejmarkantn\u011bj\u0161\u00edm zm\u011bn\u00e1m, pat\u0159\u00ed k\u00a0nejohro\u017een\u011bj\u0161\u00edm toky men\u0161\u00ed, I. a\u017e IV. \u0159\u00e1du podle Strahlera [17]. Jejich hydrologick\u00fd re\u017eim v\u00edce z\u00e1vis\u00ed na\u00a0lok\u00e1ln\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch v\u00a0konkr\u00e9tn\u00edm mal\u00e9m povod\u00ed, ne\u017e je tomu u\u00a0tok\u016f v\u011bt\u0161\u00edch. Na\u00a0v\u011bt\u0161in\u011b mal\u00fdch tok\u016f zpravidla nejsou um\u00edst\u011bny m\u011b\u0159ic\u00ed stanice a\u00a0exaktn\u00ed \u00fadaje o\u00a0jejich pr\u016ftoc\u00edch chyb\u00ed. K\u00a0v\u00fdskytu n\u00edzk\u00fdch pr\u016ftok\u016f a\u017e k\u00a0vyschnut\u00ed tok\u016f v\u0161ak objektivn\u011b doch\u00e1z\u00ed, to lze dolo\u017eit \u00fadaji z\u00a0informa\u010dn\u00edho syst\u00e9mu (IS) SALAMANDER (www.is2ms.monsms.cz)\u00a0b\u00fdval\u00e9 Zem\u011bd\u011blsk\u00e9 vodohospod\u00e1\u0159sk\u00e9 spr\u00e1vy (ZVHS), v\u00a0n\u011bm\u017e jsou ulo\u017eena data z\u00a0monitoringu drobn\u00fdch vodn\u00edch tok\u016f. Informace o\u00a0vyschnut\u00ed poch\u00e1z\u00ed tak\u00e9 z\u00a0ter\u00e9nn\u00edch pr\u016fzkum\u016f autor\u016f.<\/p>\n\"zahradkova-2\"<\/a>\n

Obr.\u00a02. Mapa deficitu sr\u00e1\u017eek: kvantily rozd\u00edl\u016f \u00fahrn\u016f sr\u00e1\u017eek a\u00a0evapotranspirace pro povod\u00ed IV. \u0159\u00e1du; hodnota 0,1 odpov\u00edd\u00e1 situaci, kdy evapontraspirace p\u0159evl\u00e1d\u00e1 nad
\nsr\u00e1\u017ekami v\u00a0povod\u00ed v\u00a00\u201310\u00a0% p\u0159\u00edpad\u016f, tedy jen v\u00a0nejsu\u0161\u0161\u00edch letech; hodnota 1 odpov\u00edd\u00e1\u00a0situaci, kdy evapontraspirace p\u0159evl\u00e1d\u00e1 nad sr\u00e1\u017ekami v\u00a0povod\u00ed v\u00a091\u2013100\u00a0% p\u0159\u00edpad\u016f
\nFig. 2. Map of the rainfall deficit: quantiles of the differences between precipitation\u00a0and evapotranspiration in the 4th order catchments (the smallest hydrological units); the value 0.1 corresponds to a\u00a0situation when evapotranspiration prevails over precipitation in the catchment in 0\u201310% of cases, i.e. in the driest years; the value 1 corresponds to a\u00a0situation when evapotranspiration prevails over precipitation in the catchment in 91\u2013100% of cases<\/h6>\n

Pojmem vyschnut\u00ed toku je v\u00a0kontextu t\u00e9to publikace m\u00edn\u011bno \u00fapln\u00e9 vymizen\u00ed povrchov\u00e9ho pr\u016ftoku z\u00a0koryta toku (mohou zb\u00fdvat pouze izolovan\u00e9 t\u016fn\u011b bez propojen\u00ed s\u00a0povrchov\u00fdm tokem). Tento jev, zejm\u00e9na pokud nastane na\u00a0del\u0161\u00edm \u00faseku toku po\u00a0del\u0161\u00ed dobu (dny a\u017e m\u011bs\u00edce), m\u00e1 dalekos\u00e1hl\u00e9 dopady na\u00a0ekologick\u00fd stav toku i\u00a0chemick\u00e9 vlastnosti vody. Dal\u0161\u00edm v\u00fdznamn\u00fdm negativn\u00edm d\u016fsledkem vyschnut\u00ed toku je naru\u0161en\u00ed jeho funkce jako v\u00fdznamn\u00e9ho krajinn\u00e9ho prvku, nebo\u0165 toky slou\u017e\u00ed jako biokoridory. To pak vede ke\u00a0zv\u00fd\u0161en\u00ed fragmentace \u0159\u00ed\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b a\u00a0degradaci jej\u00edch funkc\u00ed v\u00a0krajin\u011b.\u00a0Pr\u016ftoky ve\u00a0v\u011bt\u0161\u00edch toc\u00edch jsou i\u00a0v\u00a0podm\u00ednk\u00e1ch kulturn\u00ed krajiny do\u00a0zna\u010dn\u00e9 m\u00edry z\u00e1visl\u00e9 na\u00a0vodnosti tok\u016f ni\u017e\u0161\u00edch \u0159\u00e1d\u016f. Posuzujeme\u00ad\u00ad\u2011li \u0159\u00ed\u010dn\u00ed s\u00ed\u0165 v\u00a0\u010cR podle d\u00e9lky tok\u016f, pak pod\u00edl tok\u016f I. a\u017e IV. \u0159\u00e1du \u010din\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 92\u00a0%. Jejich stav do\u00a0zna\u010dn\u00e9 m\u00edry odr\u00e1\u017e\u00ed stav krajiny jako celku. Znalost konkr\u00e9tn\u00ed m\u00edry rizika vyschnut\u00ed men\u0161\u00edch tok\u016f je d\u016fle\u017eit\u00e1 p\u0159inejmen\u0161\u00edm pro management vodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, zem\u011bd\u011blstv\u00ed a\u00a0ochrany p\u0159\u00edrody.<\/p>\n

V\u00fdzkumem vysych\u00e1n\u00ed drobn\u00fdch vodn\u00edch tok\u016f, jeho d\u016fsledky pro vodn\u00ed biotu a\u00a0mo\u017enostmi zp\u011btn\u00e9 (retrospektivn\u00ed) indikace epizody vyschnut\u00ed toku bioindika\u010dn\u00edmi metodami se zab\u00fdv\u00e1 t\u00fdm pracovn\u00edk\u016f V\u00fdzkumn\u00e9ho \u00fastavu vodohospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho T. G. Masaryka,\u00a0v.v.i., Mendelovy univerzity a\u00a0firmy WELL Consulting,\u00a0s.\u00a0r.\u00a0o., v\u00a0projektu podporovan\u00e9m Technologickou agenturou \u010cR: Vysych\u00e1n\u00ed tok\u016f v\u00a0obdob\u00ed klimatick\u00e9 zm\u011bny: predikce rizika a\u00a0biologick\u00e1 indikace epizod vyschnut\u00ed jako nov\u00e9 metody pro management vodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed a\u00a0\u00fadr\u017eby krajiny (projekt \u010d.\u00a0TA02020395, akronym BIOSUCHO).<\/p>\n\"zahradkova-3\"<\/a>\n

Obr.\u00a03. Mapa pod\u00edlu j\u00edlovc\u016f v\u00a0podlo\u017e\u00ed v\u00a0povod\u00edch IV. \u0159\u00e1du
\nFig. 3. Map of the share of claystone bedrock in the 4th<\/sup> order catchments<\/h6>\n

Retrospektivn\u00ed indikace vysych\u00e1n\u00ed tok\u016f je zalo\u017eena na\u00a0anal\u00fdz\u00e1ch makrozoobentosu. Makrozoobentos, \u010dili makroskopi\u010dt\u00ed bezobratl\u00ed \u017eivo\u010dichov\u00e9 ob\u00fdvaj\u00edc\u00ed dno vodn\u00edch biotop\u016f, citliv\u011b reaguj\u00ed na\u00a0epizody vyschnut\u00ed toku. Doch\u00e1z\u00ed ke\u00a0kvalitativn\u00edm i\u00a0kvantitativn\u00edm zm\u011bn\u00e1m ve\u00a0struktu\u0159e spole\u010denstev, kter\u00e9 jsou identifikovateln\u00e9 p\u0159i hodnocen\u00ed standardn\u011b odeb\u00edran\u00fdch vzork\u016f makrozoobentosu, a\u00a0to po\u00a0dobu nejm\u00e9n\u011b jednoho roku po\u00a0vyschnut\u00ed. Uvedenou metodou byly vyhodnoceny vzorky makrozoobentosu nejen z\u00a0projektu BIOSUCHO, ale i\u00a0vhodn\u00e9 vzorky ulo\u017een\u00e9 v\u00a0datab\u00e1zi IS SALAMANDER, vytvo\u0159en\u00e9ho v\u00a0letech 1997 a\u017e 2010.<\/p>\n

Jedn\u00edm z\u00a0c\u00edl\u016f projektu BIOSUCHO je tak\u00e9 vymezen\u00ed oblast\u00ed, v\u00a0nich\u017e je zv\u00fd\u0161en\u00e9 riziko vysych\u00e1n\u00ed drobn\u00fdch vodn\u00edch tok\u016f (DVT). V\u00a0tomto p\u0159\u00edsp\u011bvku se proto zab\u00fdv\u00e1me kategorizac\u00ed \u00fazem\u00ed \u010cR podle m\u00edry rizika vysych\u00e1n\u00ed drobn\u00fdch vodn\u00edch tok\u016f. Kategorizace je provedena na\u00a0z\u00e1klad\u011b abiotick\u00fdch charakteristik povod\u00ed, zpracovateln\u00fdch do\u00a0vrstev GIS, a\u00a0v\u00fdsledk\u016f hodnocen\u00ed makrozoobentosu z\u00a0obou uveden\u00fdch zdroj\u016f.<\/p>\n

Pr\u016ftoky v\u00a0toc\u00edch obecn\u011b jsou ovliv\u0148ov\u00e1ny \u0159adou faktor\u016f se synergick\u00fdm nebo antagonistick\u00fdm \u00fa\u010dinkem. Jedn\u00e1 se o\u00a0jevy klimatick\u00e9, kter\u00e9 jsou v\u00a0\u010dase prom\u011bnliv\u00e9 a\u00a0\u010dlov\u011bkem minim\u00e1ln\u011b ovlivniteln\u00e9, o\u00a0p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b stabiln\u00ed charakteristiky geologick\u00e9 a\u00a0geomorfologick\u00e9, o\u00a0slo\u017eit\u011b hydrogeologicky podm\u00edn\u011bn\u00e9 pom\u011bry v\u00a0podzemn\u00edch vod\u00e1ch a\u00a0v\u00a0neposledn\u00ed \u0159ad\u011b o\u00a0vlivy lidsk\u00e9 \u010dinnosti, kter\u00e9 je mo\u017en\u00e9 korigovat (odb\u011bry povrchov\u00fdch a\u00a0podzemn\u00edch vod, manipulace s\u00a0pr\u016ftoky, \u00fadr\u017eba krajiny, renaturace \u010di revitalizace tok\u016f).<\/p>\n\"zahradkova-4\"<\/a>\n

Obr.\u00a04. Mapa v\u00fdskytu v\u00fdznamn\u00fdch geomorfologick\u00fdch hranic v\u00a0povod\u00edch IV. \u0159\u00e1du
\nFig. 4. Map of the occurrence of important geomorphological boundaries within 4th<\/sup> order catchments<\/h6>\n

Vstupn\u00ed v\u00fdb\u011br abiotick\u00fdch charakteristik pro tuto studii byl proveden podle v\u00fdsledk\u016f p\u0159edchoz\u00edch v\u00fdzkum\u016f. Z\u00a0liter\u00e1rn\u00edch \u00fadaj\u016f byla p\u0159evzata informace o\u00a0tom, \u017ee povod\u00ed na\u00a0j\u00edlovc\u00edch vykazuj\u00ed signifikantn\u011b vy\u0161\u0161\u00ed hodnoty nedostatkov\u00fdch objem\u016f ne\u017e povod\u00ed s\u00a0jinou litologi\u00ed [18]. V\u00a0r\u00e1mci vlastn\u00edch p\u0159edb\u011b\u017en\u00fdch anal\u00fdz v\u00a0projektu BIOSUCHO bylo provedeno podrobn\u00e9 hydrogeologick\u00e9 posouzen\u00ed situace na\u00a087 \u00fasec\u00edch tok\u016f (lokalit\u00e1ch), z\u00a0nich\u017e 32 bylo vysychav\u00fdch a\u00a055 nevysychav\u00fdch [19]. Jako nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed d\u016fvod vysych\u00e1n\u00ed byl uveden odb\u011br podzemn\u00ed vody v\u00a0povod\u00ed, zv\u011bt\u0161en\u00ed mocnosti kvart\u00e9rn\u00edch n\u00e1plavov\u00fdch ulo\u017eenin spojen\u00e9 se zm\u011bnou sp\u00e1du toku a\u00a0v\u00fdskyt \u0159\u00e1dov\u011b propustn\u011bj\u0161\u00edch vlo\u017eek hornin v\u00a0povod\u00ed. Jako potenci\u00e1ln\u011b rizikov\u00e1 byla na\u00a0z\u00e1klad\u011b t\u00e9to studie hodnocena povod\u00ed drobn\u00fdch tok\u016f, kter\u00fdmi proch\u00e1zej\u00ed hranice mezi geomorfologick\u00fdmi podcelky s\u00a0poklesem st\u0159edn\u00ed v\u00fd\u0161ky ter\u00e9nu v\u011bt\u0161\u00edm ne\u017e 200\u2008m a\/nebo zm\u011bnou sklonu svah\u016f. Pro n\u011bkter\u00e9\u00a0z\u00a0uveden\u00fdch charakteristik v\u0161ak bylo problematick\u00e9 z\u00edskat kompletn\u00ed a\u00a0konzistentn\u00ed \u00fadaje pro vrstvy GIS v\u00a0p\u0159im\u011b\u0159en\u00e9 podrobnosti. Pro dal\u0161\u00ed hodnocen\u00ed byla proto jako pou\u017eiteln\u00e1 d\u00e1le zpracov\u00e1na charakteristika v\u00fdskytu v\u00fdznamn\u00fdch tektonick\u00fdch lini\u00ed a\u00a0vyhodnocen pod\u00edl krasov\u00fdch a\u00a0pseudokrasov\u00fdch jev\u016f jako ur\u010dit\u00fd z\u00e1stupn\u00fd ukazatel k\u00a0propustnosti podlo\u017e\u00ed v\u00a0povod\u00ed. Hranice mezi geomorfologick\u00fdmi jednotkami byly d\u00e1le zpracov\u00e1ny podrobn\u011bji\u00a0\u2013 na\u00a0\u00farovni okrsk\u016f (viz\u00a0Metodiku).<\/p>\n\"zahradkova-5\"<\/a>\n

Obr.\u00a05. Mapa pod\u00edlu kras\u016f a\u00a0pseudokras\u016f v\u00a0povod\u00edch IV. \u0159\u00e1du
\nFig. 5. Map of the share of the karstic and pseudo\u00ad\u2011karstic areas in the 4th<\/sup> order catchments<\/h6>\n

Z\u00a0antropogenn\u00edch vliv\u016f byl jako d\u00e1le vyu\u017eiteln\u00fd vyhodnocen ukazatel typu krajinn\u00e9ho pokryvu. Vliv r\u016fzn\u00fdch typ\u016f povrch\u016f na\u00a0toky z\u00a0hlediska kvalitativn\u00edho i\u00a0kvantitativn\u00edho byl prok\u00e1z\u00e1n [20]. Na\u00a0pr\u016ftoky v\u00a0toc\u00edch maj\u00ed objektivn\u011b vliv tak\u00e9 n\u00e1dr\u017ee r\u016fzn\u00e9ho typu v\u00a0jejich povod\u00ed, proto byl za\u0159azen tak\u00e9 pod\u00edl ploch stojat\u00fdch vod v\u00a0hodnocen\u00e9m povod\u00ed.<\/p>\n

V\u00fdsti\u017enost klasifikace \u00fazem\u00ed, tedy i\u00a0v\u00fdb\u011br jednotliv\u00fdch mapov\u00fdch vrstev a\u00a0pot\u00e9 jejich kombinac\u00ed, byla posuzov\u00e1na pomoc\u00ed informac\u00ed o\u00a0re\u00e1ln\u00e9m vyschnut\u00ed tok\u016f (pozorov\u00e1n\u00ed anebo m\u011b\u0159en\u00ed v\u00a0ter\u00e9nu) a\u00a0podle v\u00fdsledk\u016f hodnocen\u00ed biologick\u00fdch vzork\u016f nov\u011b vyvinutou metodou retrospektivn\u00ed indikace vyschnut\u00ed toku podle makrozoobentosu [21].<\/p>\n

C\u00edlem studie tedy byla kategorizace \u00fazem\u00ed \u010cR z\u00a0hlediska rizika vysych\u00e1n\u00ed drobn\u00fdch vodn\u00edch tok\u016f v\u00a0podob\u011b mapy v\u00a0m\u011b\u0159\u00edtku 1 : 200\u2009000. D\u00edl\u010d\u00edmi c\u00edli bylo:\u00a0(i) posouzen\u00ed v\u00fdznamnosti abiotick\u00fdch charakteristik \u00fazemn\u00edch jednotek na\u00a0\u00farovni povod\u00ed IV. \u0159\u00e1du z\u00a0hlediska rizika vysych\u00e1n\u00ed drobn\u00fdch vodn\u00edch tok\u016f, a\u00a0to na\u00a0z\u00e1klad\u011b informac\u00ed z\u00edskan\u00fdch p\u0159\u00edm\u00fdmi (pozorov\u00e1n\u00ed, m\u011b\u0159en\u00ed) i\u00a0nep\u0159\u00edm\u00fdmi (retrospektivn\u00ed bioindikace) metodami a\u00a0(ii) konstrukce mapy rizika na\u00a0z\u00e1klad\u011b kombinace vybran\u00fdch vrstev, tj.\u00a0kategorizace \u00fazem\u00ed. Kategorizace \u00fazem\u00ed bude od\u00a0r.\u00a02016 k\u00a0dispozici v\u00a0port\u00e1lu Hydroekologick\u00e9ho informa\u010dn\u00edho syst\u00e9mu HEIS (www.heisvuv.cz).<\/p>\n

Metodika<\/h2>\n

Zdroje dat<\/h3>\n

Za\u00a0drobn\u00e9 vodn\u00ed toky pro \u00fa\u010del t\u00e9to studie pova\u017eujeme toky od\u00a0I. do\u00a0IV. \u0159\u00e1du podle Strahlera. R\u00e1mcov\u011b se toto vymezen\u00ed shoduje s\u00a0pojet\u00edm drobn\u00fdch vodn\u00edch tok\u016f, kter\u00e9 byly v\u00a0gesci b\u00fdval\u00e9 ZVHS. Data pou\u017eit\u00e1 pro konstrukci map lze rozd\u011blit na\u00a0informace o\u00a0\u017eiv\u00e9 slo\u017ece\u00a0\u2013 makrozoobentosu (data biotick\u00e1) a\u00a0na\u00a0informace o\u00a0abiotick\u00fdch charakteristik\u00e1ch. Vzorky makrozoobentosu, odeb\u00edran\u00e9 pomoc\u00ed ru\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b v\u00a0jarn\u00ed a\u00a0podzimn\u00ed sezon\u011b semikvantitativn\u00ed metodou PERLA [22], poch\u00e1zely ze sledov\u00e1n\u00ed modelov\u00fdch lokalit v\u00a0projektu BIOSUCHO (celkem 23 lokalit, sledovan\u00e9 obdob\u00ed 2012\u20132014, celkov\u00fd po\u010det vzork\u016f 110). Dal\u0161\u00edm zdrojem dat byla datab\u00e1ze IS SALAMANDER, kter\u00e1 obsahuje \u00fadaje o\u00a0odb\u011brech makrozoobentosu na\u00a0900 lokalit\u00e1ch, a\u00a0to jak antropogenn\u011b ovlivn\u011bn\u00fdch, tak v\u00a0p\u0159\u00edrod\u011b bl\u00edzk\u00e9m stavu, na\u00a0kter\u00fdch bylo provedeno t\u00e9m\u011b\u0159 5\u2009000 odb\u011br\u016f. Data z\u00a0tohoto zdroje byla pro anal\u00fdzy, jejich\u017e v\u00fdsledky jsou prezentovan\u00e9 v\u00a0tomto \u010dl\u00e1nku, o\u010di\u0161t\u011bna od\u00a0\u00fadaj\u016f z\u00a0lokalit vykazuj\u00edc\u00edch zn\u00e1mky organick\u00e9ho zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed (hodnoceno p\u0159ednostn\u011b podle hodnot saprobn\u00edho indexu, rutinn\u011b u\u017e\u00edvan\u00e9 bioindika\u010dn\u00ed metody [23]) s\u00a0ohledem na\u00a0velikost toku na\u00a0hranici oligo- a\u00a0beta\u00ad\u2011mezosaprobity, resp. st\u0159edu beta\u00ad\u2011mezosaprobity. D\u00e1le byly vy\u0159azeny lokality, na\u00a0nich\u017e byly zji\u0161t\u011bny n\u00edzk\u00e9 hodnoty pH (s\u00a0v\u00fdskytem minim\u00e1ln\u00edch hodnot < 6, nebo medi\u00e1nov\u00fdch hodnot < 7). Vzorky makrozoobentosu z\u00a0takto ovlivn\u011bn\u00fdch lokalit mohou vykazovat zm\u011bny podobn\u00e9 t\u011bm, kter\u00e9 jsou vyvol\u00e1ny vysych\u00e1n\u00edm, a\u00a0to by vedlo k\u00a0chybn\u00fdm v\u00fdsledk\u016fm prov\u00e1d\u011bn\u00fdch anal\u00fdz. Do\u00a0dal\u0161\u00edho hodnocen\u00ed byly za\u0159azeny lokality sledovan\u00e9 nejm\u00e9n\u011b jeden rok v\u00a0jarn\u00edm a\u00a0podzimn\u00edm aspektu v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b minim\u00e1ln\u011b antropogenn\u011b ovlivn\u011bn\u00fdch tok\u016f, co\u017e byly lokality syst\u00e9mu PERLA, tzv.\u00a0referen\u010dn\u00ed [24], kter\u00e9 byly t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00fdlu\u010dn\u011b nevysychaj\u00edc\u00ed. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b dat z\u00a0takzvan\u00e9ho standardn\u00edho monitoringu ZVHS, mezi nimi\u017e byly ponech\u00e1ny i\u00a0toky s\u00a0ovlivn\u011bn\u00fdm hydrologick\u00fdm re\u017eimem nebo s\u00a0\u00fapravami koryt, byly hodnoceny lokality sledovan\u00e9 minim\u00e1ln\u011b dva roky. Z\u00a0uveden\u00fdch zdroj\u016f poch\u00e1zela tak\u00e9 \u010d\u00e1st dat abiotick\u00fdch, vztahuj\u00edc\u00edch se k\u00a0lokalit\u00e1m a\u00a0vzork\u016fm, dal\u0161\u00ed \u00fadaje poch\u00e1zely z\u00a0vrstev geografick\u00fdch informa\u010dn\u00edch syst\u00e9m\u016f (GIS), jejich\u017e p\u016fvod je pops\u00e1n n\u00ed\u017ee.<\/p>\n\"zahradkova-6\"<\/a>\n

Obr.\u00a06. Mapa v\u00fdskytu v\u00fdznamn\u00fdch geologick\u00fdch poruch a\u00a0zlom\u016f v\u00a0povod\u00edch IV. \u0159\u00e1du
\nFig. 6. Map of the occurrence of important geological faults in the 4th<\/sup> order catchments<\/h6>\n

Klasifikace lokalit<\/h3>\n

Jednotliv\u00e9 vzorky byly vyhodnoceny metodou rektrospektivn\u00ed bioindikace [21] do\u00a0t\u0159\u00ed t\u0159\u00edd:<\/p>\n

INT\u00a0\u2013 intermitentn\u00ed (intermittent)\u00a0\u2013 vysychaj\u00edc\u00ed \u0159\u00e1dov\u011b na\u00a0t\u00fddny na\u00a0\u00faseku toku del\u0161\u00edm ne\u017e 1\u2008km;<\/p>\n

VUL\u00a0\u2013 zraniteln\u00e9 (vulnerable)\u00a0\u2013 vysychaj\u00edc\u00ed nepravideln\u011b, \u0159\u00e1dov\u011b na\u00a0stovk\u00e1ch metr\u016f pouze na n\u011bkolik dn\u00ed;<\/p>\n

PER\u00a0\u2013 permanentn\u00ed (permanent)\u00a0\u2013 trvale tekouc\u00ed.<\/p>\n

Hodnocen\u00ed vzork\u016f na\u00a0z\u00e1klad\u011b anal\u00fdzy makrozoobentosu podle uveden\u00e9 metodiky bylo p\u0159evedeno na\u00a0klasifikaci lokalit n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem: jako INT byla vyhodnocena lokalita v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b dvou a\u00a0v\u00edce vzork\u016f makrozoobentosu hodnocen\u00fdch jako INT, nebo jednoho vzorku INT a\u00a0jednoho \u010di v\u00edce vzork\u016f hodnocen\u00fdch jako VUL. Jako VUL byla lokalita hodnocena v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b v\u00fdskytu nejm\u00e9n\u011b dvou vzork\u016f hodnocen\u00fdch jako VUL, v\u00fdjime\u010dn\u011b tak\u00e9 p\u0159i kombinaci vzork\u016f PER a\u00a0jednoho vzorku INT. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b pom\u011bru v\u00fdsledk\u016f VUL : PER = 1 : 3 a\u00a0vy\u0161\u0161\u00edm ve\u00a0prosp\u011bch PER byla lokalita hodnocena jako PER. Pokud nebylo mo\u017en\u00e9 vzorek odebrat z\u00a0d\u016fvodu vyschnut\u00ed, byla dan\u00e1 sezona hodnocena jako INT.<\/p>\n

Kategorizace \u00fazem\u00ed<\/h2>\n

\u00dazemn\u00ed jednotky pro hodnocen\u00ed<\/h3>\n

Kategorizace \u00fazem\u00ed byla provedena na\u00a0\u00farovni hydrologick\u00e9ho povod\u00ed IV. \u0159\u00e1du,\u00a0tedy detailn\u00edch plo\u0161ek povod\u00ed (http:\/\/www.dibavod.cz\/data\/text_charakteristiky_toku.pdf). Pokud je v\u00a0textu pou\u017eit pojem \u201epovod\u00ed\u201c bez dal\u0161\u00edho up\u0159esn\u011bn\u00ed (povod\u00ed Odry, povod\u00ed nad lokalitou\u00a0apod.), jsou v\u017edy m\u00edn\u011bna povod\u00ed IV. \u0159\u00e1du. Vy\u0161\u0161\u00ed \u00farovn\u00ed pro hodnocen\u00ed byly \u00fatvary povrchov\u00fdch vod (http:\/\/heis.vuv.cz\/data\/spusteni\/identchk.asp?typ=96\u2008&\u2008oblast=isvs_utv), tj. v\u00fdznamn\u00e9 \u00fazemn\u00ed celky pro vodohospod\u00e1\u0159sk\u00fd management, kter\u00e9 je mo\u017en\u00e9 agregovat do\u00a0dal\u0161\u00edch vy\u0161\u0161\u00edch jednotek.<\/p>\n\"zahradkova-7\"<\/a>\n

Obr. 7. Mapa pod\u00edlu nep\u0159\u00edzniv\u00e9ho druhu povrchu (typ 2) v povod\u00edch IV. \u0159\u00e1du; prezentov\u00e1n je pod\u00edl nejv\u00edce ovlivn\u011bn\u00fdch ploch (CORINE: orn\u00e1 p\u016fda, urbanizovan\u00e1 \u00fazem\u00ed a komplexn\u00ed syst\u00e9my kultur a parcel)
\nFig. 7. Map of the share of adverse type of land cover (artificial areas, arable land, complex cultivation patterns after CORINE) in the 4th<\/sup> order catchments<\/h6>\n

Vrstvy GIS testovan\u00e9 pro konstrukci mapy rizika vysych\u00e1n\u00ed drobn\u00fdch vodn\u00edch tok\u016f<\/h3>\n

Na\u00a0z\u00e1klad\u011b v\u00fdsledk\u016f p\u0159edb\u011b\u017en\u00fdch v\u00fdzkum\u016f bylo pro hodnocen\u00ed p\u0159ipraveno sedm n\u00ed\u017ee uveden\u00fdch vrstev GIS. Prvn\u00ed z\u00a0nich je mapa deficitu sr\u00e1\u017eek, kter\u00e1 vymezuje oblasti, v\u00a0nich\u017e p\u0159evl\u00e1d\u00e1 v\u00fdpar nad sr\u00e1\u017ekami. Mapa byla konstruov\u00e1na na\u00a0z\u00e1klad\u011b dat ze 131 bod\u016f pravideln\u00e9 \u010dtvercov\u00e9 s\u00edt\u011b o\u00a0velikosti gridu 25\u2009\u00d7\u200925\u2008km. Pro v\u00fdpo\u010det byly pou\u017eity \u010dasov\u00e9 \u0159ady teplot vzduchu a\u00a0\u00fahrn\u016f sr\u00e1\u017eek z\u00a0obdob\u00ed let 1961\u20132011 (kter\u00e9 poskytl \u010cesk\u00fd hydrometeorologick\u00fd \u00fastav\u00a0\u2013 data byla odvozena v\u00a0r\u00e1mci projektu s\u00a0n\u00e1zvem Zp\u0159esn\u011bn\u00ed dosavadn\u00edch odhad\u016f dopad\u016f klimatick\u00e9 zm\u011bny v\u00a0sektorech vodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, zem\u011bd\u011blstv\u00ed a\u00a0lesnictv\u00ed a\u00a0n\u00e1vrhy adapta\u010dn\u00edch opat\u0159en\u00ed [25] (metodika odvozen\u00ed gridov\u00fdch dat je pops\u00e1na v\u00a0\u0160t\u011bp\u00e1nkovi a kol. [26], chyb\u011bj\u00edc\u00ed nov\u011bj\u0161\u00ed data pak dopo\u010d\u00edt\u00e1na). Z\u00a0\u010dasov\u00fdch \u0159ad teplot vzduchu byla pro ka\u017ed\u00fd den vypo\u010dtena evapotranspirace podle vztahu Oudina [27]. Z\u00a0\u010dasov\u00fdch \u0159ad evapotranspirace a\u00a0sr\u00e1\u017eek byl pro ka\u017ed\u00fd bod gridov\u00e9 s\u00edt\u011b 25\u2009\u00d7\u200925\u2008km stanoven deficit sr\u00e1\u017eek (\u00fahrn sr\u00e1\u017eek, kter\u00fd chyb\u00ed v\u00a0dan\u00e9m bod\u011b k\u00a0rovnov\u00e1ze mezi v\u00fdparem a\u00a0sr\u00e1\u017ekami) podle vzorce:<\/p>\n\"zahradkova-vzorec-1\"<\/a>\n

kde Rd je rozd\u00edl mezi vypo\u010dten\u00fdmi hodnotami evapotranspirace a\u00a0\u00fahrn\u016f sr\u00e1\u017eek za\u00a0jeden den v\u00a0mm, EPd je vypo\u010dten\u00e1 hodnota evapotranspirace pro konkr\u00e9tn\u00ed den a\u00a0SRAd je denn\u00ed \u00fahrn sr\u00e1\u017eek v\u00a0mm. Pro ka\u017ed\u00fd gridov\u00fd bod byly z\u00a0rozd\u00edlu \u00fahrn\u016f sr\u00e1\u017eek a\u00a0evapotranspirace vypo\u010dteny kvantily rozd\u00edl\u016f \u00fahrn\u016f sr\u00e1\u017eek a\u00a0evapotranspirace po\u00a010\u00a0%. Pro tyto kvantily byly pomoc\u00ed plo\u0161n\u00e9 interpolace (u\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed interpola\u010dn\u00ed metody IDW a\u00a0digit\u00e1ln\u00edho modelu reli\u00e9fu) vytvo\u0159eny mapy zn\u00e1zor\u0148uj\u00edc\u00ed oblasti, v\u00a0nich\u017e u\u00a0dan\u00e9ho kvantilu p\u0159evl\u00e1d\u00e1 evapotranspirace nad sr\u00e1\u017ekami.<\/p>\n

Hodnoty kvantil\u016f byly p\u0159evedeny do\u00a0\u0161k\u00e1ly 0\u20131, p\u0159i\u010dem\u017e 0 znamen\u00e1 minim\u00e1ln\u00ed rizikovost z\u00a0hlediska vysych\u00e1n\u00ed DVT.<\/p>\n

Jako dal\u0161\u00ed vhodn\u00e9 vrstvy pro dopln\u011bn\u00ed klimatick\u00e9ho modelu deficitu sr\u00e1\u017eek byly pro tvorbu v\u00fdsledn\u00e9 mapy rizika vysych\u00e1n\u00ed DVT vybr\u00e1ny nebo vytvo\u0159eny de novo n\u00ed\u017ee uveden\u00e9 vrstvy pro GIS a\u00a0p\u0159evedeny na\u00a0\u0161k\u00e1lu o\u00a0rozsahu 0\u20131.<\/p>\n

Vrstvy p\u0159\u00edrodn\u00edch podm\u00ednek<\/strong><\/p>\n

V\u00fdskyt hornin s\u00a0obsahem j\u00edlovc\u016f v\u00a0povod\u00ed (http:\/\/www.geology.cz\/extranet\/mapy) (0 = \u017e\u00e1dn\u00e9 j\u00edlovce v\u00a0podlo\u017e\u00ed, 1 = 100\u00a0% j\u00edlovc\u016f v\u00a0podlo\u017e\u00ed).<\/p>\n

V\u00fdskyt v\u00fdznamn\u00fdch hranic mezi geomorfologick\u00fdmi okrsky [28] v\u00a0povod\u00ed. Postup odvozen\u00ed: linie je hranice mezi geomorfologick\u00fdmi okrsky X a\u00a0Y; absolutn\u00ed hodnota rozd\u00edlu pr\u016fm\u011brn\u00e9 nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ky X a\u00a0pr\u016fm\u011brn\u00e9 nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ky Y d\u011blen\u00e1 stem je koeficient nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ky; absolutn\u00ed hodnota rozd\u00edlu pr\u016fm\u011brn\u00e9ho sklonu svahu X a\u00a0pr\u016fm\u011brn\u00e9ho sklonu svahu Y d\u011blen\u00e1 dv\u011bma je koeficient sklonu svahu; sou\u010dtem t\u011bchto dvou koeficient\u016f je d\u00e1n celkov\u00fd koeficient v\u00fd\u0161ky a\u00a0sklonu pro ka\u017edou hrani\u010dn\u00ed linii. Ka\u017ed\u00e9mu povod\u00ed je p\u0159i\u0159azena hodnota vypo\u010dten\u00e1 jako d\u00e9lka v\u0161ech lini\u00ed (hranic mezi geomorfologick\u00fdmi okrsky) proch\u00e1zej\u00edc\u00edch povod\u00edm, p\u0159i\u010dem\u017e d\u00e9lka ka\u017ed\u00e9 linie byla vyn\u00e1sobena sv\u00fdm koeficientem. P\u0159evod na\u00a0\u0161k\u00e1lu 0\u20131 byl odvozen od\u00a0maxim\u00e1ln\u00ed hodnoty zji\u0161t\u011bn\u00e9 pro \u010cR.<\/p>\n\"zahradkova-8\"<\/a>\n

Obr.\u00a08. Mapa pod\u00edlu ploch vybran\u00fdch stojat\u00fdch vod v\u00a0povod\u00edch IV. \u0159\u00e1du; do\u00a0stojat\u00fdch vod nejsou zahrnuty velk\u00e9 vodn\u00ed n\u00e1dr\u017ee (se z\u00e1kladn\u00edm objemem v\u011bt\u0161\u00edm ne\u017e 2\u2008mil. m2), z\u00a0men\u0161\u00edch n\u00e1dr\u017e\u00ed jsou za\u0159azeny n\u00e1dr\u017ee s\u00a0rekrea\u010dn\u00edm, z\u00e1vlahov\u00fdm a\u00a0rybochovn\u00fdm \u00fa\u010delem, v\u010detn\u011b rybn\u00edk\u016f
\nFig. 8. Map of the share of stagnant water surfaces in the 4th<\/sup> order catchments; large reservoirs (with a\u00a0basic capacity of more than 2\u2008mil. cubic meters) are not included in the calculation; smaller reservoirs are included only if they serve for recreation, irrigation or fish farming, while fish\u00ad\u2011ponds are included all<\/h6>\n

V\u00fdskyt oblasti kras\u016f a\u00a0pseudokras\u016f, podchycuj\u00edc\u00ed oblasti s\u00a0krasov\u00fdm typem propustnosti, a\u00a0tedy specifick\u00fdm hydrologick\u00fdm re\u017eimem; mapa byla zalo\u017eena na\u00a0informac\u00edch AOPK (http:\/\/jeso.nature.cz\/) [29], (0 = \u017e\u00e1dn\u00e9 krasy \u010di pseudokrasy, 1 = 100\u00a0% plochy povod\u00ed tvo\u0159eno krasy nebo pseudokrasy).<\/p>\n

V\u00fdskyt v\u00fdznamn\u00fdch tektonick\u00fdch jev\u016f\u00a0\u2013 poruch, zlom\u016f v\u00a0povod\u00ed (http:\/\/www.geology.cz\/extranet\/mapy) byl hodnocen pro jednotliv\u00e1 povod\u00ed IV. \u0159\u00e1du podle geologick\u00e9 mapy Geo\u010cR 500 tak, \u017ee bylo individu\u00e1ln\u011b posuzov\u00e1no, zda jde o\u00a0jev, kter\u00fd m\u016f\u017ee m\u00edt z\u0159eteln\u00fd vliv na\u00a0vodn\u00ed re\u017eim toku, nebo tento vliv nen\u00ed pravd\u011bpodobn\u00fd (nap\u0159.\u00a0kr\u00e1tk\u00fd zlom le\u017e\u00edc\u00ed v\u00a0okrajov\u00e9 \u010d\u00e1sti povod\u00ed nebyl d\u00e1le zva\u017eov\u00e1n), v\u00fdsledkem je bin\u00e1rn\u00ed hodnocen\u00ed (0\/1).<\/p>\n

Vrstvy antropogenn\u00edch vliv\u016f<\/strong><\/p>\n

Typ krajinn\u00e9ho pokryvu (landuse): jednotky definovan\u00e9 podle manu\u00e1lu (http:\/\/www.eea.europa.eu\/publications\/tech40add) byly expertn\u011b spojeny do t\u0159\u00ed\u00a0skupin z\u00a0hlediska jejich o\u010dek\u00e1van\u00e9ho vlivu na\u00a0pr\u016ftoky hodnocen\u00fdch tok\u016f Hodnocen byl pod\u00edl typu 2 (0 = absence v\u00a0povod\u00ed, 1 = 100\u00a0% v\u00a0povod\u00ed) s\u00a0ohledem na\u00a0minoritn\u00ed pod\u00edl typu 1 a\u00a0z\u00a0toho plynouc\u00ed komplementarity typ\u016f 0 a\u00a02:<\/p>\n