![\"\"](\"https:\/\/www.vtei.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/Datel-1.jpg\")
<\/a>\nObr. 1. Hydrogeologick\u00e9 rajony zasahuj\u00edc\u00ed na \u00fazem\u00ed Prahy. Hranice Prahy je zobrazena \u010dervenou lini\u00ed [6]
\nFig. 1. Hydrogeological zones in the territory of Prague. The border of Prague is shown by a red line [6]<\/h6>\n
Z\u00e1stavba a velk\u00e1 plocha nepropustn\u00fdch povrch\u016f v m\u011bstsk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed v\u00fdznamn\u011b omezuj\u00ed tvorbu p\u0159\u00edrodn\u00edch zdroj\u016f podzemn\u00ed vody; podle intenzity urbanizace se v\u00fd\u0161e uveden\u00e9 hodnoty p\u0159\u00edrodn\u00edch zdroj\u016f d\u00e1le zmen\u0161uj\u00ed, nap\u0159. ve vnit\u0159n\u00ed Praze na m\u00e9n\u011b ne\u017e polovinu uv\u00e1d\u011bn\u00fdch hodnot, platn\u00fdch pro volnou krajinu. Bylo by velmi p\u0159\u00ednosn\u00e9, kdyby se v oblasti vn\u011bj\u0161\u00ed Prahy poda\u0159ilo p\u0159ijmout takov\u00e1 opat\u0159en\u00ed k podpo\u0159e infiltrace, aby se p\u0159\u00edrodn\u00ed zdroje v \u00fazem\u00ed s intenzivn\u011b pokra\u010duj\u00edc\u00ed urbanizac\u00ed udr\u017eely bl\u00edzko sv\u00fdch p\u016fvodn\u00edch hodnot.<\/p>\n
Pro infiltraci jsou nejvhodn\u011bj\u0161\u00edm prost\u0159ed\u00edm v\u00e1pence, p\u00edskovce a \u0161t\u011brkop\u00edsky kolem vodn\u00edch tok\u016f, naopak nejm\u00e9n\u011b vhodn\u00fdm prost\u0159ed\u00edm jsou svrchnoproterozoick\u00e9 a paleozoick\u00e9 b\u0159idlice. Vysok\u00e1 infiltra\u010dn\u00ed schopnost v\u00e1penc\u016f je doprov\u00e1zena jejich vysokou zranitelnost\u00ed v\u016f\u010di zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed. Kontaminant spole\u010dn\u011b s infiltruj\u00edc\u00ed vodou m\u016f\u017ee velmi rychle proniknout do podzem\u00ed, um\u011bl\u00e1 podpora infiltrace zde proto mus\u00ed br\u00e1t v \u00favahu i tato zv\u00fd\u0161en\u00e1 rizika. [1] [7]<\/p>\n
Infiltra\u010dn\u00ed vlastnosti p\u016fd<\/h2>\n
Pro infiltraci sr\u00e1\u017eek je d\u016fle\u017eit\u00e1 i funkce p\u016fdn\u00edho pokryvu, tedy do jak\u00e9 m\u00edry pom\u00e1h\u00e1, nebo naopak znesnad\u0148uje infiltraci sr\u00e1\u017eek do podzemn\u00ed vody. K hodnocen\u00ed p\u016fd byla pou\u017eita klasifikace tzv. hydrologick\u00fdch skupin p\u016fd [8]. P\u016fdy podle sv\u00fdch hydrologick\u00fdch vlastnost\u00ed rozd\u011bluje do \u010dty\u0159 skupin A, B, C, D na z\u00e1klad\u011b minim\u00e1ln\u00ed rychlosti infiltrace vody do p\u016fdy bez pokryvu po dlouhodob\u00e9m sycen\u00ed. Infiltra\u010dn\u00ed schopnost\u00ed p\u016fd je schopnost povrchu p\u016fdy pohlcovat vodu. Z hlediska vhodnosti pro infiltraci plat\u00ed, \u017ee \u010d\u00edm vy\u0161\u0161\u00ed je infiltra\u010dn\u00ed schopnost p\u016fdy, t\u00edm vy\u0161\u0161\u00ed je infiltrace sr\u00e1\u017eek do podzemn\u00ed vody. Je to hodnocen\u00ed odli\u0161n\u00e9 od zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho hodnocen\u00ed p\u016fd, proto\u017ee v p\u016fd\u00e1ch s nejvy\u0161\u0161\u00ed infiltra\u010dn\u00ed schopnost\u00ed hroz\u00ed nebezpe\u010d\u00ed rychl\u00e9ho vysou\u0161en\u00ed p\u016fd a tak\u00e9 ne\u017e\u00e1douc\u00edho transportu \u017eivin do hlub\u0161\u00edho podlo\u017e\u00ed a do podzemn\u00edch vod.<\/p>\n
Infiltra\u010dn\u00ed schopnost p\u016fd je syntetick\u00fd parametr, kter\u00fd je v \u010dase prom\u011bnn\u00fd, jeliko\u017e na n\u011bj p\u016fsob\u00ed \u0159ada vliv\u016f \u2013 klimatick\u00e9 pom\u011bry (sr\u00e1\u017eky, teplota), fyzik\u00e1ln\u00ed vlastnosti p\u016fd (zrnitost, struktura, p\u00f3rovitost, slo\u017een\u00ed), vodn\u00ed pom\u011bry p\u016fd (vlhkost, hydraulick\u00e1 vodivost, vysok\u00e1 hladina podzemn\u00ed vody) a d\u00e1le o\u017eiven\u00ed p\u016fdy souvisej\u00edc\u00ed s vyu\u017eit\u00edm \u00fazem\u00ed (rostlinn\u00fd pokryv, hloubka a charakter ko\u0159enov\u00e9ho syst\u00e9mu, v\u00fdskyt p\u016fdn\u00edch \u017eivo\u010dich\u016f aj.). Hydrologick\u00e9 skupiny p\u016fd charakterizuj\u00ed p\u016fdu s ohledem na dobu hodnocen\u00ed a pou\u017eit\u00e9 m\u011b\u0159\u00edtko.<\/p>\n
Skupina A zahrnuje p\u016fdy s vysokou rychlost\u00ed infiltrace (>0,20 mm\/min) \u2013 hlubok\u00e9, dob\u0159e a\u017e nadm\u011brn\u011b odvodn\u011bn\u00e9 p\u00eds\u010dit\u00e9 p\u016fdy na p\u00edskovc\u00edch, p\u00edsc\u00edch a \u0161t\u011brc\u00edch. Do skupiny B pat\u0159\u00ed p\u016fdy se st\u0159edn\u00ed rychlost\u00ed infiltrace (0,10 a\u017e 0,20 mm\/min) \u2013 p\u016fdy st\u0159edn\u011b hlubok\u00e9 a\u017e hlubok\u00e9, st\u0159edn\u011b a\u017e dob\u0159e odvodn\u011bn\u00e9, hlinitop\u00eds\u010dit\u00e9 a\u017e j\u00edlovito-hlinit\u00e9. Skupina C obsahuje p\u016fdy s n\u00edzkou rychlost\u00ed infiltrace (0,05 a\u017e 0,10 mm\/min) \u2013 p\u016fdy j\u00edlovitohlinit\u00e9 a p\u016fdy s m\u00e1lo propustnou vrstvou v p\u016fdn\u00edm profilu.<\/p>\n
A skupina D zahrnuje p\u016fdy s velmi n\u00edzkou rychlost\u00ed infiltrace (<0,05 mm\/min) \u2013 j\u00edlovit\u00e9 p\u016fdy a j\u00edly, zamok\u0159en\u00e9 p\u016fdy s trvale vysokou hladinou podzemn\u00ed vody \u010di m\u011blk\u00e9 p\u016fdy s nepropustn\u00fdm podlo\u017e\u00edm t\u011bsn\u011b p\u0159i povrchu. [8] [9] Z hlediska vhodnosti k infiltraci jsou nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed hydrologick\u00e9 skupiny p\u016fd A a B, skupina C je m\u00e9n\u011b vhodn\u00e1 a skupina D vymezuje \u00fazem\u00ed nevhodn\u00e9 pro infiltraci z povrchu.<\/p>\n
Metodick\u00fd p\u0159\u00edstup k hodnocen\u00ed vhodnosti urbanizovan\u00e9ho \u00fazem\u00ed k infiltraci<\/h2>\n
P\u0159i definov\u00e1n\u00ed parametr\u016f, je\u017e jsou ur\u010duj\u00edc\u00ed pro hodnocen\u00ed vhodnosti \u00fazem\u00ed k infiltraci, bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee jsou velmi podobn\u00e9 parametr\u016fm pou\u017e\u00edvan\u00fdm pro stanoven\u00ed zranitelnosti podzemn\u00edch vod z hlediska pr\u016fniku zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed z povrchu do podzemn\u00ed vody. Jejich v\u00fdznam je v\u0161ak t\u0159eba v\u011bt\u0161inou ch\u00e1pat inverzn\u011b \u2013 \u00fazem\u00ed ozna\u010den\u00e9 jako nejv\u00edce zraniteln\u00e9 je z\u00e1rove\u0148 velmi vhodn\u00e9 pro infiltraci a naopak, \u00fazem\u00ed m\u00e1lo zraniteln\u00e9 je obvykle i nevhodn\u00e9 k infiltraci vody pod povrch \u00fazem\u00ed. \u00dasp\u011b\u0161n\u011b tedy bylo mo\u017en\u00e9 nav\u00e1zat na proveden\u00e9 v\u00fdzkumy t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se zranitelnosti podzemn\u00edch vod v\u016f\u010di zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed. Specifick\u00fdm souhrnn\u00fdm parametrem v urbanizovan\u00e9m prost\u0159ed\u00ed je pak informace o intenzit\u011b a charakteru z\u00e1stavby, jak je uvedeno d\u00e1le.<\/p>\n
Je t\u0159eba tak\u00e9 upozornit na skute\u010dnost, \u017ee jak zranitelnost, tak vhodnost k infiltraci se hodnot\u00ed v r\u00e1mci z\u00e1jmov\u00e9ho \u00fazem\u00ed v relativn\u00edch kategori\u00edch. To je d\u00e1no \u00fa\u010delem t\u011bchto hodnocen\u00ed \u2013 definovat ty oblasti, kde je vhodnost \u2013 a t\u00edm i efektivnost opat\u0159en\u00ed k podpo\u0159e infiltrace \u2013 relativn\u011b nejv\u011bt\u0161\u00ed a kde je naopak nejmen\u0161\u00ed; a podobn\u011b je to i se zranitelnost\u00ed. Tyto informace lze pak \u00fa\u010dinn\u011b pou\u017e\u00edvat v \u0159\u00edzen\u00e9m vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed \u00fazem\u00ed, v omezov\u00e1n\u00ed nepropustn\u00fdch ploch v z\u00f3n\u00e1ch s vysokou infiltrac\u00ed, ve v\u011bt\u0161\u00ed podpo\u0159e zasakovac\u00edch prvk\u016f v oblastech s lep\u0161\u00edmi infiltra\u010dn\u00edmi parametry, v optim\u00e1ln\u00edm um\u00eds\u0165ov\u00e1n\u00ed environment\u00e1ln\u011b rizikov\u00fdch provoz\u016f, ve sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed z\u00e1stavby do \u00fazem\u00ed s men\u0161\u00edmi dopady na hydrologick\u00fd cyklus krajiny atd. Mapy zranitelnosti podzemn\u00edch vod i mapy vhodnosti plochy k infiltraci tak \u00fazem\u00ed rozd\u011bluj\u00ed do n\u011bkolika t\u0159\u00edd, kter\u00e9 jsou syntetick\u00fdm pohledem p\u0159i zapo\u010dten\u00ed relevantn\u00edch hodnocen\u00fdch parametr\u016f.<\/p>\n
Vyu\u017eit\u00ed metod hodnocen\u00ed zranitelnosti podzemn\u00ed vody<\/h2>\n
Pojem zranitelnosti podzemn\u00edch vod se poprv\u00e9 objevuje ji\u017e u Margata [10], jen\u017e v r\u00e1mci konstrukce map ochrany podzemn\u00ed vody vymezil tzv. zraniteln\u00e1 \u00fazem\u00ed, kde kontaminace snadno pronikne z povrchu do podzemn\u00ed vody. V jeho pojet\u00ed zranitelnost podzemn\u00edch vod \u00fazce souvis\u00ed s existenc\u00ed p\u0159irozen\u00fdch ochrann\u00fdch vrstev mezi povrchem \u00fazem\u00ed a hladinou podzemn\u00ed vody. P\u0159irozen\u00e1 ochrana kolektor\u016f podzemn\u00edch vod je tak tvo\u0159ena nadlo\u017en\u00edmi horninov\u00fdmi a p\u016fdn\u00edmi vrstvami (kryc\u00ed ochrann\u00e9 vrstvy) a jejich vlastnostmi. Podle charakteru t\u011bchto vrstev, kter\u00e9 ur\u010duj\u00ed, jak snadno a jak rychle kontaminuj\u00edc\u00ed l\u00e1tka z povrchu pronikne do podzemn\u00ed vody, se hodnot\u00ed riziko zranitelnosti podzemn\u00ed vody. Teoretick\u00e9 aspekty tohoto p\u0159\u00edstupu byly d\u00e1le rozpracov\u00e1ny v pr\u016fb\u011bhu 70. a 80. let v \u0159ad\u011b publikac\u00ed; z\u00e1sadn\u00ed shrnut\u00ed obsahuje jednak manu\u00e1l US National Research Council [11] a pak pr\u00e1ce Vrby a Zaporozce [12], je\u017e shrnuje v\u00fdsledky pr\u00e1ce Komise pro ochranu podzemn\u00edch vod Mezin\u00e1rodn\u00ed asociace hydrogeolog\u016f (IAH), p\u0159edev\u0161\u00edm r\u016fzn\u00e9 p\u0159\u00edklady z praxe, a tak\u00e9 obsahuje doporu\u010denou legendu pro mapy zranitelnosti podzemn\u00edch vod.<\/p>\n
P\u0159i hodnocen\u00ed zranitelnosti hraje v\u00fdznamnou roli m\u011b\u0159\u00edtko zpracov\u00e1n\u00ed a m\u011b\u0159\u00edtko dostupn\u00fdch podklad\u016f. Zat\u00edmco detailn\u00ed hodnocen\u00ed zranitelnosti na mal\u00e9 plo\u0161e p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 znalost preferen\u010dn\u00edch cest pr\u016fsaku a proud\u011bn\u00ed (p\u016fdn\u00ed edafon, pukliny, propustn\u00e9 vrstvy a horizonty apod.), p\u0159i region\u00e1ln\u00edm hodnocen\u00ed jsou d\u016fle\u017eit\u00e9 zpr\u016fm\u011brovan\u00e9 hodnoty hydraulick\u00fdch parametr\u016f a litologick\u00fdch popis\u016f a z\u00e1le\u017e\u00ed na odborn\u00e9 erudici zpracovatel\u016f mapy zranitelnosti, do jak\u00e9 m\u00edry pova\u017euj\u00ed za pot\u0159ebn\u00e9 se v\u011bnovat i identifikaci heterogenit r\u016fzn\u00e9ho p\u016fvodu, m\u011b\u0159\u00edtka a v\u00fdznamu, a jejich zahrnut\u00ed do v\u00fdstup\u016f.<\/p>\n
Nejroz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00ed metodu ve sv\u011bt\u011b, pou\u017e\u00edvanou k hodnocen\u00ed zranitelnosti podzemn\u00edch vod, vyvinul pro US EPA Aller et al. [13] [14], kter\u00fd definoval sedm hlavn\u00edch parametr\u016f zranitelnosti podzemn\u00edch vod:<\/p>\n
- \n
- D hloubka hladiny podzemn\u00ed vody (depth to water)<\/li>\n
- R dotace podzemn\u00ed vody ze sr\u00e1\u017eek (recharge)<\/li>\n
- A charakter saturovan\u00e9 z\u00f3ny (aquifer media)<\/li>\n
- S charakter p\u016fdn\u00edho pokryvu (soil media)<\/li>\n
- T morfologie ter\u00e9nu (topography)<\/li>\n
- I charakter nesaturovan\u00e9 z\u00f3ny (impact of vadose zone)<\/li>\n
- C hydraulick\u00e1 vodivost (conductivity)<\/li>\n<\/ul>\n
Jejich v\u00fdznam se hodnot\u00ed ve \u0161k\u00e1le od 1 do 10, kdy 10 znamen\u00e1 nejvy\u0161\u0161\u00ed zranitelnost. Ka\u017ed\u00fd parametr m\u00e1 nav\u00edc svoji v\u00e1hu v hodnot\u00e1ch od 1 do 5.<\/p>\n
B\u011bhem let se vytvo\u0159ila v r\u016fzn\u00fdch zem\u00edch \u0159ada modifikac\u00ed modelu DRASTIC, nastaven\u00ed parametr\u016f a volba jejich v\u00e1hy se m\u016f\u017ee li\u0161it v z\u00e1vislosti na m\u00edstn\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch (r\u016fzn\u00e9 hydrogeologick\u00e9, klimatick\u00e9, litologick\u00e9 a pedologick\u00e9 pom\u011bry). V \u010cesk\u00e9 republice byla t\u00edmto p\u0159\u00edstupem v roce 2012 vytvo\u0159ena syntetick\u00e1 mapa zranitelnosti podzemn\u00edch vod \u010cR v m\u011b\u0159\u00edtku 1 : 50 000 [15]. Je tak\u00e9 vhodn\u00e9 uv\u00e9st, \u017ee aplikace modelu DRASTIC p\u0159eva\u017euje do m\u011b\u0159\u00edtek 1 : 50 000 a men\u0161\u00edch, pro detailn\u00ed hodnocen\u00ed men\u0161\u00edch \u00fazem\u00ed je v\u011bt\u0161inou t\u0159eba v\u011bt\u0161\u00ed modifikace a \u00fapravy cel\u00e9ho syst\u00e9mu (v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed dopad heterogenit v\u0161eho druhu).<\/p>\n
Vrba a Zaporozec [12] upozor\u0148uj\u00ed na zpracovatelskou slo\u017eitost cel\u00e9ho syst\u00e9mu a navrhli ho zjednodu\u0161it definov\u00e1n\u00edm \u010dty\u0159 hlavn\u00edch atribut\u016f ovliv\u0148uj\u00edc\u00edch zranitelnost podzemn\u00edch vod. Jsou jimi p\u016fda, nesaturovan\u00e1 z\u00f3na, saturovan\u00e1 z\u00f3na a dotace kolektoru; za vedlej\u0161\u00ed atributy ozna\u010duj\u00ed topografii (morfologie ter\u00e9nu), podlo\u017e\u00ed kolektoru a interakci podzemn\u00ed a povrchov\u00e9 vody.<\/p>\n
Vhodnost zastav\u011bn\u00e9ho \u00fazem\u00ed k infiltraci<\/h2>\n
V \u010cR poprv\u00e9 aplikoval metodick\u00fd p\u0159\u00edstup z map zranitelnosti na vhodnost \u00fazem\u00ed k infiltraci Hrkal [16], jen\u017e v roce 2010 zpracoval cel\u00e9 \u00fazem\u00ed \u010cR, ale jen ve velmi p\u0159ehledn\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku 1 : 500 000 a bez z\u0159etele k urbanizaci \u00fazem\u00ed.<\/p>\n
Metodick\u00e9 p\u0159\u00edstupy pou\u017e\u00edvan\u00e9 pro hodnocen\u00ed zranitelnosti podzemn\u00edch vod byly experiment\u00e1ln\u011b ov\u011b\u0159eny na \u0161esti povod\u00edch v oblasti vn\u011bj\u0161\u00ed Prahy, kter\u00e9 byly sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u00fdzkumn\u00e9ho projektu Anal\u00fdza adapta\u010dn\u00edch opat\u0159en\u00ed ke zm\u00edrn\u011bn\u00ed dopad\u016f zm\u011bny klimatu a urbanizace na vodn\u00ed re\u017eim v oblasti vn\u011bj\u0161\u00ed Prahy, \u0159e\u0161en\u00e9ho v r\u00e1mci Opera\u010dn\u00edho programu Praha \u2013 p\u00f3l r\u016fstu \u010cR. Jde o povod\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch drobn\u00fdch pra\u017esk\u00fdch tok\u016f:<\/p>\n
- \n
- Kopaninsk\u00fd potok<\/li>\n
- horn\u00ed povod\u00ed Motolsk\u00e9ho potoka (po Motolsk\u00e9 rybn\u00edky)<\/li>\n
- Dalejsk\u00fd potok<\/li>\n
- Lipansk\u00fd potok<\/li>\n
- Drahansk\u00fd potok<\/li>\n
- Vino\u0159sk\u00fd potok<\/li>\n<\/ul>\n
Povod\u00ed byla zvolena tak, aby reprezentovala r\u016fzn\u00e1 p\u0159\u00edrodn\u00ed prost\u0159ed\u00ed oblasti vn\u011bj\u0161\u00ed Prahy i odli\u0161n\u00fd charakter a intenzitu z\u00e1stavby, aby bylo mo\u017en\u00e9 z\u00edskan\u00e9 zku\u0161enosti a postupy metodicky aplikovat na cel\u00e9 jej\u00ed \u00fazem\u00ed. K posouzen\u00ed jednotliv\u00fdch parametr\u016f z modelu DRASTIC bylo vyu\u017eito n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dostupn\u00fdch podklad\u016f:<\/p>\n
- \n
- in\u017een\u00fdrskogeologick\u00e9 mapy Prahy v m\u011b\u0159\u00edtku 1 : 5 000\u2028(horninov\u00e9 pom\u011bry, hloubka hladiny podzemn\u00ed vody) [17]<\/li>\n
- klimatick\u00e9 a bilan\u010dn\u00ed \u00fadaje \u010cHM\u00da (dotace podzemn\u00ed vody ze sr\u00e1\u017eek)<\/li>\n
- geologick\u00e9 mapy 1 : 50 000 Geo\u010cR50 [18] a vrstva Charakter horninov\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed syntetick\u00e9 mapy zranitelnosti [15] (charakter saturovan\u00e9 a nesaturovan\u00e9 z\u00f3ny)<\/li>\n
- hydrologick\u00e9 skupiny p\u016fd (charakter p\u016fdn\u00edho pokryvu) [9]<\/li>\n
- topografick\u00e1 mapa [19] (morfologie ter\u00e9nu)<\/li>\n
- vrstva transmisivity hornin syntetick\u00e9 mapy zranitelnosti [15] (propustnost hornin)<\/li>\n<\/ul>\n
Vzhledem k tomu, \u017ee \u010d\u00e1st map byla k dispozici jen v rastrov\u00e9 form\u011b (in\u017een\u00fdrskogeologick\u00e1 mapa, hydrogeologick\u00e1 mapa), jejich vyu\u017eit\u00ed bylo omezen\u00e9. Jeliko\u017e se jako nezbytn\u00e9 uk\u00e1zaly informace o hloubce hladiny podzemn\u00ed vody, tento \u00fadaj byl v plo\u0161e pilotn\u00edch \u00fazem\u00ed zdigitalizov\u00e1n a dopln\u011bn o poznatky z ter\u00e9nn\u00ed rekognoskace \u00fazem\u00ed.<\/p>\n
Z anal\u00fdzy pou\u017eitelnosti metodiky DRASTIC (s ohledem na doporu\u010den\u00fd p\u0159\u00edstup podle n\u00e1vrhu [12]) pro hodnocen\u00ed infiltra\u010dn\u00edho potenci\u00e1lu v \u00fazem\u00ed vn\u011bj\u0161\u00ed Prahy vyplynuly n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed z\u00e1v\u011bry a doporu\u010den\u00ed:<\/p>\n
- \n
- \n
- ______________________________<\/ul>\n<\/li>\n<\/ul>\n
- \n
- 1. Znalost hloubky hladiny podzemn\u00ed vody je z\u00e1sadn\u00ed, proto\u017ee (spole\u010dn\u011b s p\u00f3rovitost\u00ed hornin) ur\u010duje velikost z\u00e1sobn\u00edho prostoru pro infiltrovanou vodu. Tento parametr je nezbytn\u00e9 v z\u00e1jmov\u00e9m \u00fazem\u00ed zn\u00e1t s p\u0159esnost\u00ed vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed z m\u011b\u0159\u00edtka zpracov\u00e1n\u00ed. Pro parametr plat\u00ed \u00fam\u011bra: \u010d\u00edm hloub\u011bji se nach\u00e1z\u00ed hladina podzemn\u00ed vody, t\u00edm vy\u0161\u0161\u00ed vhodnost \u00fazem\u00ed k infiltraci. Je v\u011bt\u0161inou posta\u010duj\u00edc\u00ed vych\u00e1zet z pr\u016fm\u011brn\u00e9 hloubky hladiny podzemn\u00ed vody pod povrchem \u00fazem\u00ed. V n\u011bkter\u00fdch \u00fazem\u00edch s velk\u00fdm rozkyvem hladiny (net\u00fdk\u00e1 se pilotn\u00edch \u00fazem\u00ed vn\u011bj\u0161\u00ed Prahy) podzemn\u00ed vody (obvykle na rozvodnic\u00edch v \u00fazem\u00edch s velk\u00fdm sezonn\u00edm kol\u00eds\u00e1n\u00edm sr\u00e1\u017eek) je v\u0161ak u\u017eite\u010dn\u00e1 i znalost maxim\u00e1ln\u00ed \u00farovn\u011b hladiny, proto\u017ee ta v ur\u010dit\u00fdch obdob\u00edch m\u016f\u017ee v\u00fdznamn\u011b sni\u017eovat objem z\u00e1sobn\u00edho prostoru. V r\u00e1mci hodnocen\u00ed pilotn\u00edch povod\u00ed byl parametr hloubka hladiny zahrnut ve form\u011b t\u0159\u00ed interval\u016f pr\u016fm\u011brn\u00fdch hloubek: 0\u20132 m pod povrchem, 2\u20136 m a v\u00edce ne\u017e 6 m pod povrchem.<\/ul>\n<\/li>\n<\/ul>\n
- \n
- ______________________________<\/ul>\n<\/li>\n<\/ul>\n
- \n
- 2. Variabilnost sr\u00e1\u017eek je d\u016fle\u017eit\u00fd parametr pro hodnocen\u00ed infiltrace ve velk\u00fdch \u00fazem\u00edch s variabiln\u00ed morfologi\u00ed a nadmo\u0159skou v\u00fd\u0161kou, proto\u017ee mno\u017estv\u00ed sr\u00e1\u017eek (pota\u017emo efektivn\u00edch sr\u00e1\u017eek, tzn. sr\u00e1\u017eek po ode\u010dten\u00ed v\u00fdparu) prim\u00e1rn\u011b ur\u010duje velikost infiltrace do podzemn\u00ed vody. V oblasti vn\u011bj\u0161\u00ed Prahy je v\u0161ak tento parametr monot\u00f3nn\u00ed bez v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch plo\u0161n\u00fdch zm\u011bn, co\u017e souvis\u00ed s podobnou morfologi\u00ed (poz\u016fstatek ploch\u00e9 paroviny roz\u010dlen\u011bn\u00e9 \u00fadol\u00edmi vodn\u00edch tok\u016f) i podobnou nadmo\u0159skou v\u00fd\u0161kou relativn\u011b nevelk\u00e9ho \u00fazem\u00ed. Pro hodnocen\u00ed relativn\u00edch zm\u011bn v infiltra\u010dn\u00edm potenci\u00e1lu proto tento parametr nebyl d\u00e1le zva\u017eov\u00e1n.<\/ul>\n<\/li>\n<\/ul>\n
- \n
- ______________________________<\/ul>\n<\/li>\n<\/ul>\n
- \n
- 3. Charakter saturovan\u00e9 a nesaturovan\u00e9 z\u00f3ny se v jednotliv\u00fdch pilotn\u00edch povod\u00edch prakticky shodoval, tyto dva parametry jsme proto slou\u010dili do jednoho. Z charakteru vyskytuj\u00edc\u00edch se hornin nav\u00edc vypl\u00fdv\u00e1 i jejich propustnost, proto byl tento parametr rovn\u011b\u017e zahrnut do jedn\u00e9 vrstvy charakteru horninov\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed. Vrstva charakteru horninov\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed zahrnuj\u00edc\u00ed tyto \u00fadaje rozd\u011bluje \u00fazem\u00ed do p\u011bti kategori\u00ed podle potenci\u00e1lu k infiltraci [15]. Nejl\u00e9pe propustn\u00e9 horniny maj\u00ed vysok\u00fd potenci\u00e1l k infiltraci (p\u00edskovce, \u0161t\u011brkop\u00edsky) a naopak horniny typu b\u0159idlic a j\u00edlovc\u016f maj\u00ed tento potenci\u00e1l n\u00edzk\u00fd.<\/ul>\n<\/li>\n<\/ul>\n
- \n
- ______________________________<\/ul>\n<\/li>\n<\/ul>\n
- \n
- 4. Pro infiltraci p\u0159\u00edmo z povrchu \u00fazem\u00ed m\u00e1 d\u016fle\u017eit\u00fd v\u00fdznam charakter p\u016fdn\u00edho pokryvu. Jeho v\u00fdznam kles\u00e1 v p\u0159\u00edpadech, \u017ee nehodnot\u00edme p\u0159irozenou infiltraci z povrchu, ale infiltra\u010dn\u00ed potenci\u00e1l podpo\u0159en\u00fd technick\u00fdmi zasakovac\u00edmi prvky (nap\u0159. zasakov\u00e1n\u00ed sr\u00e1\u017ekov\u00fdch vod ze st\u0159ech), je\u017e se v\u011bt\u0161inou nach\u00e1zej\u00ed v ur\u010dit\u00e9 hloubce n\u011bkolika metr\u016f pod ter\u00e9nem, vesm\u011bs tedy pod p\u016fdn\u00edm pokryvem. Uk\u00e1zala se dobr\u00e1 pou\u017eitelnost nov\u011b definovan\u00fdch hydrologick\u00fdch skupin p\u016fd, kter\u00e9 je d\u011bl\u00ed do \u010dty\u0159 z\u00e1kladn\u00edch skupin A, B, C a D [8] [9]. Skupina A zahrnuje nejpropustn\u011bj\u0161\u00ed p\u016fdy a m\u00e1 nejv\u011bt\u0161\u00ed infiltra\u010dn\u00ed potenci\u00e1l, naopak skupina D znamen\u00e1 m\u00e1lo propustn\u00e9 p\u016fdy, je\u017e znamenaj\u00ed p\u0159ek\u00e1\u017eku pro v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed infiltraci. Nejpropustn\u011bj\u0161\u00ed p\u016fdy p\u00eds\u010dit\u00e9ho charakteru jsou sv\u00e1z\u00e1ny s podlo\u017e\u00edm p\u00edskovc\u016f a \u0161t\u011brkop\u00edsk\u016f, naopak m\u00e1lo propustn\u00e9 p\u016fdy se vyskytuj\u00ed na skaln\u00edm podkladu b\u0159idlic, sl\u00ednovc\u016f nebo v\u00e1penc\u016f.<\/ul>\n<\/li>\n<\/ul>\n
- \n
- ______________________________<\/ul>\n<\/li>\n<\/ul>\n
- Charakter horninov\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed s rozd\u011blen\u00edm hornin do p\u011bti skupin podle infiltra\u010dn\u00edho potenci\u00e1lu. Syntetick\u00e1 data sestaven\u00e1 na z\u00e1klad\u011b digit\u00e1ln\u00ed geologick\u00e9 mapy Geo\u010cR [18] zahrnuj\u00ed litologickou charakteristiku hornin saturovan\u00e9 a nesaturovan\u00e9 z\u00f3ny (v\u010detn\u011b zv\u011btralinov\u00e9ho pl\u00e1\u0161t\u011b a kvart\u00e9rn\u00edho pokryvu), typ zvodn\u011bn\u00ed a velikost propustnosti, v p\u0159esnosti zobrazen\u00ed 1 : 50 000 [15].<\/li>\n
- Hydrologick\u00e9 skupiny p\u016fd zahrnuj\u00ed rozd\u011blen\u00ed p\u016fd do \u010dty\u0159 skupin podle infiltra\u010dn\u00edho potenci\u00e1lu v posledn\u00ed dostupn\u00e9 verzi, zpracovan\u00e9 podle metodiky V\u00daMOP [9]. \u00dadaje jsou k dispozici v m\u011b\u0159\u00edtku 1 : 5 000.<\/li>\n
- Hloubka hladiny podzemn\u00ed vody, rozd\u011blen\u00e1 do t\u0159\u00ed interval\u016f (0\u20132 m, 2\u20136 m a v\u00edce ne\u017e 6 m), odkazuj\u00edc\u00ed (spolu s p\u00f3rovitost\u00ed hornin) na voln\u00fd z\u00e1sobn\u00ed objem pro infiltrovanou vodu. Data byla p\u0159evzata z in\u017een\u00fdrskogeologick\u00e9 mapy Prahy na port\u00e1lu IPR Praha [17]. \u00dadaje jsou k dispozici v m\u011b\u0159\u00edtku 1 : 5 000. In\u017een\u00fdrskogeologick\u00e9 mapy Prahy byly zpracov\u00e1v\u00e1ny v\u011bt\u0161inou v 80. letech 20. stolet\u00ed. Pokles hladin podzemn\u00ed vody, k n\u011bmu\u017e doch\u00e1z\u00ed v posledn\u00edm obdob\u00ed vlivem klimatick\u00fdch zm\u011bn, se na \u00fazem\u00ed Prahy m\u016f\u017ee projevovat p\u0159edev\u0161\u00edm na vyv\u00fd\u0161enin\u00e1ch, kde je hladina mnohem hloub\u011bji ne\u017e zde uva\u017eovan\u00fdch 6 m, a naopak m\u011blk\u00e9 hladiny jsou op\u0159en\u00e9 o m\u00edstn\u00ed vodn\u00ed toky, jejich v\u011bt\u0161\u00ed zm\u011bny proto nenastaly. Pokud n\u011bkde lok\u00e1ln\u011b do\u0161lo k m\u00edrn\u00fdm pokles\u016fm hladiny podzemn\u00ed vody oproti vyu\u017eit\u00fdm podklad\u016fm, je to pod mez\u00ed p\u0159esnosti dosa\u017een\u00fdch syntetick\u00fdch v\u00fdstup\u016f.<\/li>\n<\/ul>\n
Tyto t\u0159i skupiny \u00fadaj\u016f byly v prost\u0159ed\u00ed ArcGIS vhodn\u011b zkombinov\u00e1ny za vytvo\u0159en\u00ed dvou syntetick\u00fdch map posuzuj\u00edc\u00edch r\u016fzn\u00e9 aspekty vhodnosti \u00fazem\u00ed pro infiltraci:<\/p>\n
- \n
- mapa infiltra\u010dn\u00edho potenci\u00e1lu p\u016fdn\u00edho a horninov\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed, kombinuj\u00edc\u00ed prvn\u00ed dv\u011b vrstvy<\/li>\n
- mapa infiltra\u010dn\u00ed kapacity \u00fazem\u00ed, zd\u016fraz\u0148uj\u00edc\u00ed i informace o voln\u00e9m z\u00e1sobn\u00edm objemu pro infiltrovanou vodu<\/li>\n<\/ul>\n
Mapa infiltra\u010dn\u00edho potenci\u00e1lu<\/h2>\n
Infiltra\u010dn\u00ed potenci\u00e1l znamen\u00e1 vhodnost p\u016fdn\u00edho a horninov\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed pro infiltraci sr\u00e1\u017ekov\u00fdch a povrchov\u00fdch vod. Jde o syntetick\u00fd v\u00fdstup zalo\u017een\u00fd na kombinaci vrstev charakteru horninov\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed a hydrologick\u00fdch skupin p\u016fd. Hodnocen\u00ed je v z\u00e1sad\u011b zalo\u017eeno hlavn\u011b na propustnosti p\u016fdn\u00edch a horninov\u00fdch vrstev, ale zahrnuje i dal\u0161\u00ed aspekty vych\u00e1zej\u00edc\u00ed ze zastoupen\u00fdch p\u016fdn\u00edch a horninov\u00fdch typ\u016f (p\u00f3rovitost, typ zvodn\u011bn\u00ed, vlhkost p\u016fd aj.).<\/p>\n
Mapa je zobraziteln\u00e1 pro cel\u00e9 \u00fazem\u00ed vn\u011bj\u0161\u00ed Prahy (obr. 2) a jej\u00ed p\u0159esnost odpov\u00edd\u00e1 m\u011b\u0159\u00edtku region\u00e1ln\u00edho zpracov\u00e1n\u00ed 1 : 50 000. V\u00fdsledn\u00fd infiltra\u010dn\u00ed potenci\u00e1l je zobrazen ve \u010dty\u0159ech t\u0159\u00edd\u00e1ch:<\/p>\n
- \n
- vysok\u00fd infiltra\u010dn\u00ed potenci\u00e1l (zelen\u00e1 barva)<\/li>\n
- zv\u00fd\u0161en\u00fd infiltra\u010dn\u00ed potenci\u00e1l (\u017elut\u00e1 barva)<\/li>\n
- n\u00edzk\u00fd infiltra\u010dn\u00ed potenci\u00e1l (okrov\u00e1 barva)<\/li>\n
- zanedbateln\u00fd infiltra\u010dn\u00ed potenci\u00e1l (\u010derven\u00e1 barva)<\/li>\n<\/ul>\n
Z mapy na obr. 2 vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee v\u011bt\u0161ina \u00fazem\u00ed vn\u011bj\u0161\u00ed Prahy m\u00e1 sp\u00ed\u0161e n\u00edzk\u00fd infil-\u2028tra\u010dn\u00ed potenci\u00e1l a hodnoty vysok\u00e9ho a zv\u00fd\u0161en\u00e9ho potenci\u00e1lu se vyskytuj\u00ed jen na omezen\u00fdch ploch\u00e1ch (zelen\u00e9 a \u017elut\u00e9 barvy). O to v\u011bt\u0161\u00ed pozornost je t\u0159eba v\u011bnovat jejich ochran\u011b a d\u016frazu na podporu vsakov\u00e1n\u00ed sr\u00e1\u017eek pr\u00e1v\u011b v nich.<\/p>\n
Mapa umo\u017e\u0148uje celkov\u00e9 hodnocen\u00ed \u00fazem\u00ed a je vyu\u017eiteln\u00e1 nap\u0159. pro \u0161ir\u0161\u00ed \u00fazemn\u00ed pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed, nap\u0159. v katastr\u00e1ln\u00edch \u00fazem\u00edch. Pro hodnocen\u00ed men\u0161\u00edch \u00fazem\u00ed, nap\u0159. rozvojov\u00fdch ploch nebo jednotliv\u00fdch pozemk\u016f, je t\u0159eba situaci up\u0159esnit s vyu\u017eit\u00edm zdrojov\u00fdch vrstev a ter\u00e9nn\u00ed rekognoskace.<\/p>\n
![\"\"](\"data:image\/svg+xml;base64,PHN2ZyB3aWR0aD0iMSIgaGVpZ2h0PSIxIiB4bWxucz0iaHR0cDovL3d3dy53My5vcmcvMjAwMC9zdmciPjwvc3ZnPg==\")
<\/a>\nObr. 2. P\u0159ehledn\u00e1 mapa infiltra\u010dn\u00edho potenci\u00e1lu na \u00fazem\u00ed prstence vn\u011bj\u0161\u00ed Prahy [20]. Hranice Prahy zobrazena tmavo\u010derven\u011b, plochy pilotn\u00edch povod\u00ed \u010derven\u011b. Tmav\u00e1 oblast uprost\u0159ed ohrani\u010den\u00e1 okrovou lini\u00ed zn\u00e1zor\u0148uje \u00fazem\u00ed, je\u017e nebylo p\u0159edm\u011btem v\u00fdzkumu (vnit\u0159n\u00ed Praha).
\nFig. 2. An overview map of infiltration potential in the territory of outer Prague [20].\u2028The border of Prague is shown in dark red, the areas of the pilot catchments in red lines.<\/h6>\nNa obr. 3 je uveden detail infiltra\u010dn\u00edho potenci\u00e1lu v povod\u00ed Motolsk\u00e9ho potoka. I z n\u011bho je vid\u011bt, \u017ee na v\u011bt\u0161in\u011b \u00fazem\u00ed p\u0159eva\u017euje prost\u0159ed\u00ed s n\u00edzk\u00fdm infil-\u2028tra\u010dn\u00edm potenci\u00e1lem a jen n\u011bkolik ploch odkazuje na zv\u00fd\u0161en\u00e9 a vysok\u00e9 hodnoty (\u017elut\u00e9 a zelen\u00e9 barvy). Podpora infiltrace, v\u00fdstavba vsakovac\u00edch prvk\u016f a \u00fazemn\u00ed ochrana by proto m\u011bla sm\u011b\u0159ovat p\u0159edev\u0161\u00edm do t\u011bchto \u010d\u00e1st\u00ed povod\u00ed, proto\u017ee \u00fa\u010dinnost p\u0159ijat\u00fdch opat\u0159en\u00ed bude zde nejv\u011bt\u0161\u00ed.<\/p>\n
<\/a>\nObr. 3. Mapa infiltra\u010dn\u00edho potenci\u00e1lu povod\u00ed Motolsk\u00e9ho potoka [20]
\nFig. 3. Map of the infiltration potential of the Motol stream catchment [20]<\/h6>\nMapa infiltra\u010dn\u00ed kapacity<\/h2>\n
Zaveden\u00fd parametr infiltra\u010dn\u00ed kapacita znamen\u00e1 syntetick\u00e9 hodnocen\u00ed \u00fazem\u00ed zd\u016fraz\u0148uj\u00edc\u00ed \u2013 vedle infiltra\u010dn\u00edho potenci\u00e1lu \u2013 hloubku hladiny podzemn\u00ed vody, kter\u00e1 odkazuje na voln\u00fd z\u00e1sobn\u00ed prostor pro infiltrovanou vodu. Mapa tedy kombinuje v\u0161echny t\u0159i skupiny \u00fadaj\u016f, a to v pom\u011bru 1 : 1 : 2 ve prosp\u011bch parametru hloubky hladiny podzemn\u00ed vody. Existence voln\u00e9ho z\u00e1sobn\u00edho objemu je toti\u017e z\u00e1sadn\u00edm p\u0159edpokladem \u00fasp\u011b\u0161nosti intenzifikace zasakov\u00e1n\u00ed sr\u00e1\u017ekov\u00fdch vod v \u00fazem\u00ed.<\/p>\n
Mapa infiltra\u010dn\u00ed kapacity byla zpracov\u00e1na pouze v ploch\u00e1ch \u0161esti pilotn\u00edch povod\u00ed. Jej\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed na celou plochu vn\u011bj\u0161\u00ed Prahy je z\u00e1visl\u00e9 na postupu \u010dasov\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00e9 digitalizace \u00fadaj\u016f o hladin\u011b podzemn\u00ed vody, je\u017e jsou zat\u00edm k dispozici na v\u011bt\u0161in\u011b \u00fazem\u00ed jen v rastrov\u00e9 form\u011b (in\u017een\u00fdrskogeologick\u00e9 mapy Prahy na port\u00e1lu IPR Praha [17]). Vzhledem k v\u00fdznamu tohoto parametru v\u0161ak doporu\u010dujeme v brzk\u00e9 dob\u011b realizaci t\u011bchto prac\u00ed, kter\u00e9 by m\u011bly zahrnovat nejen digitalizaci rastrov\u00fdch map, ale i jejich aktualizaci ve form\u011b ter\u00e9nn\u00edho ov\u011b\u0159en\u00ed na dostupn\u00fdch bodech a p\u0159\u00edpadnou \u00fapravu p\u016fvodn\u00edch hydroizohyps.<\/p>\n
V\u00fdsledn\u00e1 infiltra\u010dn\u00ed kapacita \u00fazem\u00ed je zobrazena ve \u010dty\u0159ech t\u0159\u00edd\u00e1ch:<\/p>\n
<\/p>\n
- 5. Morfologie ter\u00e9nu je parametr, kter\u00fd m\u00e1 velk\u00fd v\u00fdznam p\u0159i hodnocen\u00ed velk\u00fdch \u00fazem\u00ed s dostate\u010dnou tvarovou i v\u00fd\u0161kovou diverzifikac\u00ed, je\u017e se odr\u00e1\u017e\u00ed na variabilit\u011b sr\u00e1\u017eek a rychlosti povrchov\u00e9ho odtoku. Krajina vn\u011bj\u0161\u00ed Prahy m\u00e1 podobn\u00fd charakter ter\u00e9nu a nach\u00e1z\u00ed se v podobn\u00e9 nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce (180\u2013390 m n. m.) [19]. Tento parametr proto nebyl k dal\u0161\u00edmu hodnocen\u00ed infiltra\u010dn\u00edho potenci\u00e1lu \u00fazem\u00ed vyu\u017eit.<\/ul>\n
Pro hodnocen\u00ed vhodnosti \u00fazem\u00ed vn\u011bj\u0161\u00ed Prahy k infiltraci tak byly vyu\u017eity t\u0159i okruhy dat:<\/p>\n
- \n
<\/p>\n
- \n
- \n
<\/p>\n
- \n
- \n
<\/p>\n
- \n
- \n
<\/p>\n
- \n
- \n
<\/p>\n
- \n
- \n
<\/p>\n
- \n
- \n
<\/p>\n
- \n
- \n
<\/p>\n
- \n
- \n
- \n