{"id":10805,"date":"2020-12-15T09:29:46","date_gmt":"2020-12-15T08:29:46","guid":{"rendered":"https:\/\/www.vtei.cz\/?p=10805"},"modified":"2024-07-17T11:05:29","modified_gmt":"2024-07-17T10:05:29","slug":"ecotoxicological-evaluation-of-river-sediments-in-selected-localities-of-the-odra-river-basin","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/2020\/12\/ecotoxicological-evaluation-of-river-sediments-in-selected-localities-of-the-odra-river-basin\/","title":{"rendered":"Ecotoxicological evaluation of river sediments in selected localities of the Odra river basin"},"content":{"rendered":"

<\/i> This article is available in Czech only. For translation or more information on this topic, please contact author.<\/h4>\n

 <\/p>\n

Souhrn<\/h2>\n

P\u0159\u00edsp\u011bvek se zab\u00fdv\u00e1 problematikou zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed \u0159\u00ed\u010dn\u00edch (dnov\u00fdch) sediment\u016f v\u00a0povod\u00ed \u0159eky Odry, kter\u00e9 se nach\u00e1z\u00ed na jednom z\u00a0nejv\u00edce antropogenn\u011b zne\u010di\u0161t\u011bn\u00e9m \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky. Prezentovan\u00e9 v\u00fdsledky vych\u00e1zej\u00ed ze zhodnocen\u00ed \u0159\u00ed\u010dn\u00edch sediment\u016f odebran\u00fdch na osmi vybran\u00fdch profilech vodn\u00edch \u00fatvar\u016f, n\u00e1le\u017e\u00edc\u00ed do povod\u00ed \u0159eky Odry, pomoc\u00ed baterie p\u011bti ekotoxikologick\u00fdch test\u016f zahrnuj\u00edc\u00edch indik\u00e1torov\u00e9 organismy r\u016fzn\u00fdch trofick\u00fdch \u00farovn\u00ed. Ekotoxikologick\u00e9 hodnocen\u00ed sediment\u016f bylo provedeno kontaktn\u00edmi testy a\u00a0rovn\u011b\u017e na vodn\u00fdch v\u00fdluz\u00edch sediment\u016f pomoc\u00ed akvatick\u00fdch test\u016f. K\u00a0detekci byl vyu\u017eit test na chvostoskoc\u00edch Folsomia candida<\/em>, test kl\u00ed\u010divosti a\u00a0inhibice r\u016fstu na semenech Sinapis alba<\/em>, test inhibice r\u016fstu na sal\u00e1tu Lactuca sativa<\/em>, luminiscen\u010dn\u00ed test na bakteri\u00edch Vibrio fischeri<\/em> a\u00a0stanoven\u00ed potenci\u00e1ln\u00ed nitrifikace a\u00a0inhibice nitrifikace. Sledov\u00e1n\u00ed byla dopln\u011bna kvantitativn\u00ed anal\u00fdzou majoritn\u00edch a\u00a0t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f ze stabilizovan\u00fdch vodn\u00fdch v\u00fdluh\u016f vzork\u016f dnov\u00fdch sediment\u016f pomoc\u00ed metody atomov\u00e9 absorp\u010dn\u00ed spektrometrie. V\u00a0r\u00e1mci hodnocen\u00ed byla porovn\u00e1na citlivost jednotliv\u00fdch test\u016f a\u00a0d\u00e1le byla provedena anal\u00fdza toxick\u00e9ho zat\u00ed\u017een\u00ed sediment\u016f z\u00a0jednotliv\u00fdch sledovan\u00fdch lokalit. Na z\u00e1klad\u011b dosa\u017een\u00fdch v\u00fdsledk\u016f lze konstatovat, \u017ee sedimenty odebran\u00e9 z\u00a0Bohum\u00ednsk\u00e9 stru\u017eky a\u00a0\u0159eky Lu\u010diny vykazovaly nejvy\u0161\u0161\u00ed toxick\u00e9 zat\u00ed\u017een\u00ed. Rovn\u011b\u017e bylo potvrzeno, \u017ee vypov\u00eddaj\u00edc\u00ed hodnota akvatick\u00fdch ekotoxikologick\u00fdch test\u016f je velmi n\u00edzk\u00e1 a\u00a0pro testov\u00e1n\u00ed sediment\u016f je vhodn\u00e9 preferovat kontaktn\u00ed ekotoxikologick\u00e9 testy.<\/p>\n

\u00davod<\/h2>\n

V\u00a0\u0159\u00ed\u010dn\u00ed\u00a0s\u00edti \u010cesk\u00e9 republiky dosahuj\u00edc\u00ed v\u00a0sou\u010dasnosti d\u00e9lky p\u0159ibli\u017en\u011b 33 260 km je usazeno p\u0159ibli\u017en\u011b 5 \u00d7 106<\/sup> m3<\/sup> sedimentu, v\u00a0n\u011bm\u017e se akumuluje v\u011bt\u0161ina z\u00a020\u00a0prioritn\u00edch nebezpe\u010dn\u00fdch l\u00e1tek, ale tak\u00e9 mno\u017estv\u00ed dal\u0161\u00edch nebezpe\u010dn\u00fdch l\u00e1tek anorganick\u00e9 i\u00a0organick\u00e9 povahy. Kontaminov\u00e1ny jsou p\u0159edev\u0161\u00edm \u00faseky tok\u016f vyskytuj\u00edc\u00ed se v\u00a0oblastech se zv\u00fd\u0161enou pr\u016fmyslovou a\u00a0zem\u011bd\u011blskou \u010dinnost\u00ed [1, 2]. Sou\u010d\u00e1st\u00ed zhodnocen\u00ed stavu \u00fatvar\u016f povrchov\u00fdch vod a\u00a0kvality povrchov\u00fdch vod jsou rovn\u011b\u017e informace o\u00a0kvalit\u011b a\u00a0mno\u017estv\u00ed pevn\u00fdch slo\u017eek vodn\u00edho ekosyst\u00e9mu, kter\u00fdmi jsou plaveniny a\u00a0dnov\u00e9 sedimenty. Anal\u00fdzy dnov\u00fdch sediment\u016f poskytuj\u00ed na rozd\u00edl od anal\u00fdz vody komplexn\u011bj\u0161\u00ed informaci o\u00a0v\u00fdskytu kontaminant\u016f s\u00a0akumula\u010dn\u00edm potenci\u00e1lem ve sledovan\u00e9m toku [1].<\/p>\n

Kontaminace dnov\u00e9ho sedimentu je \u00fazce spjata se zne\u010di\u0161t\u011bn\u00edm vody dan\u00e9ho \u0159\u00ed\u010dn\u00edho toku. V\u00a0z\u00e1vislosti na hydrologick\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch a\u00a0morfologii \u0159eky se mohou suspendovan\u00e9 \u010d\u00e1stice usadit a\u00a0st\u00e1t se tak sou\u010d\u00e1st\u00ed dnov\u00fdch sediment\u016f, \u010dasto mnoho kilometr\u016f za zdrojem p\u016fvodn\u00edho zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed [3]. Velk\u00fd povrch miner\u00e1ln\u00edch \u010d\u00e1stic p\u0159\u00edtomn\u00fdch v\u00a0sedimentu je d\u016fle\u017eit\u00fd p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b pro nav\u00e1z\u00e1n\u00ed elektricky nabit\u00fdch polutant\u016f, a\u00a0to p\u0159edev\u0161\u00edm kationt\u016f t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f (nap\u0159. arsen, kadmium, chrom, m\u011b\u010f, nikl, rtu\u0165, olovo, zinek a\u00a0mangan) [4]. Sorpce je umo\u017en\u011bna d\u00edky vazb\u011b z\u00e1porn\u00e9ho n\u00e1boje vyskytuj\u00edc\u00edho se na povrchu v\u011bt\u0161iny p\u0159\u00edrodn\u00edch miner\u00e1l\u016f\u00a0sedimentu s\u00a0kladn\u011b nabit\u00fdmi kationty t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f [5]. Mezi l\u00e1tky schopn\u00e9 sorpce t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f pat\u0159\u00ed hydratovan\u00e9 hlinitok\u0159emi\u010ditany (j\u00edly), hydratovan\u00e9 oxidy, k\u0159emi\u010ditany, uhli\u010ditany a\u00a0fosfore\u010dnany [6]. Nezastupitelnou roli p\u0159i\u00a0sorpci t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f m\u00e1 tak\u00e9 velikost jednotliv\u00fdch \u010d\u00e1stic miner\u00e1ln\u00edch l\u00e1tek tvo\u0159\u00edc\u00edch \u0159\u00ed\u010dn\u00ed sediment [5]. Ve vodn\u00edch toc\u00edch dosahuj\u00ed miner\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1stice zna\u010dn\u00e9ho rozsahu velikost\u00ed, a\u00a0to od \u2264\u00a00,004 mm u\u00a0j\u00edlovit\u00fdch frakc\u00ed a\u017e po balvany o\u00a0velikosti \u2265 256 mm [7]. Frakce sedimentu o\u00a0velikosti \u010d\u00e1stic < 0,1 mm dok\u00e1\u017ee d\u00edky sv\u00e9mu specifick\u00e9mu povrchu nav\u00e1zat vy\u0161\u0161\u00ed koncentrace t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f, ne\u017e frakce obsahuj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1stice v\u011bt\u0161\u00edch rozm\u011br\u016f [5]. Pr\u016fb\u011bh sorp\u010dn\u00edch proces\u016f je rovn\u011b\u017e \u00fazce ovliv\u0148ov\u00e1n hodnotami pH prost\u0159ed\u00ed. Se sn\u00ed\u017een\u00edm hodnot pH jsou kationty t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f desorbov\u00e1ny z\u00a0povrchu \u010d\u00e1stic sedimentu a\u00a0n\u00e1sledn\u011b jsou uvoln\u011bny do vodn\u00e9 f\u00e1ze, odkud se mohou vlivem pr\u016ftoku dan\u00e9ho toku transportovat do dal\u0161\u00edch lokalit d\u00e1le po proudu [8]. Nebezpe\u010dnost zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed sediment\u016f t\u011b\u017ek\u00fdmi kovy spo\u010d\u00edv\u00e1 nejen v\u00a0jejich toxick\u00e9m p\u016fsoben\u00ed na \u017eiv\u00e9 organismy, ale tak\u00e9 ve velmi lehk\u00e9 schopnosti akumulace. Kovy z\u00a0antropogenn\u00edch zdroj\u016f se nach\u00e1zej\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00a0nest\u00e1l\u00fdch frakc\u00edch sediment\u016f. Odtud mohou b\u00fdt vst\u0159eb\u00e1v\u00e1ny organismy, d\u00e1le se dost\u00e1vat p\u0159es jednotliv\u00e9 trofick\u00e9 \u00farovn\u011b do dal\u0161\u00edch \u010d\u00e1st\u00ed potravn\u00edho \u0159et\u011bzce [9, 10], a\u00a0znamenat tak riziko pro \u0161irok\u00e9 spektrum organism\u016f.<\/p>\n

Velk\u00e1 plocha povrchu nejjemn\u011bj\u0161\u00edch \u010d\u00e1stic tvo\u0159\u00edc\u00edch sediment se z\u00e1rove\u0148 uplat\u0148uje p\u0159i vazb\u011b elektroneutr\u00e1ln\u00edch polutant\u016f, jejich\u017e nejv\u011bt\u0161\u00ed zastoupen\u00ed p\u0159edstavuj\u00ed perzistentn\u00ed organick\u00e9 l\u00e1tky (POPs), a\u00a0to d\u00edky jejich hydrofobn\u00edmu charakteru [11]. Hydrofobnost je vlastnost d\u016fle\u017eit\u00e1 pro zachycov\u00e1n\u00ed n\u011bkter\u00fdch nepol\u00e1rn\u00edch organick\u00fdch polutant\u016f, jako jsou nap\u0159. ropn\u00e9 l\u00e1tky (NEL), n\u011bkter\u00e9 pesticidy a\u00a0jejich rezidua, polycyklick\u00e9 aromatick\u00e9 uhlovod\u00edky (PAU), polychlorovan\u00e9 bifenyly (PCB), adsorbovateln\u00e9 organick\u00e9 halogeny (AOX) a\u00a0dal\u0161\u00ed podobn\u00e9 l\u00e1tky [12]. Vliv skokov\u00fdch zm\u011bn hodnot pH na desorpci organick\u00fdch l\u00e1tek z\u00a0\u010d\u00e1stic sedimentu nen\u00ed tak markantn\u00ed, jako je tomu u\u00a0kationt\u016f t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f. V\u00fdjimkou jsou ionizovateln\u00e9 organick\u00e9 molekuly, kter\u00e9 se podobn\u011b jako kationty t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f mohou adsorbovat na povrch \u010d\u00e1stic sedimentu [13]. Z\u00e1sadn\u00ed vliv na desorpci organick\u00fdch l\u00e1tek nav\u00e1zan\u00fdch na organickou hmotu tvo\u0159\u00edc\u00ed sediment p\u0159edstavuj\u00ed ve vod\u011b rozpu\u0161t\u011bn\u00e9 organick\u00e9 l\u00e1tky. Uv\u00e1d\u00ed se, \u017ee vysok\u00e9 koncentrace rozpu\u0161t\u011bn\u00e9ho organick\u00e9ho uhl\u00edku v\u00a0povrchov\u00e9 vod\u011b mohou v\u00fdrazn\u011b ovliv\u0148ovat desorpci toxick\u00fdch l\u00e1tek (nap\u0159. PCB, PAU) nav\u00e1zan\u00fdch na sediment [14].<\/p>\n

Zpr\u00e1va o stavu vodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky v roce 2018 [15] vydan\u00e1 MZe \u010cR uv\u00e1d\u00ed, \u017ee sedimenty a plaveniny d\u00edl\u010d\u00edho povod\u00ed horn\u00ed Odry jsou dlouhodob\u011b zne\u010di\u0161t\u011bny zejm\u00e9na polyaromatick\u00fdmi uhlovod\u00edky (benzo(a)pyrenem, benzo(b)fluorantenem, benzo(g,h,i) perylenem, benzo(k)fluorantenem a indeno(1,2,3-cd)pyrenem). Kontaminace sedimentu t\u011bmito l\u00e1tkami souvis\u00ed pravd\u011bpodobn\u011b s\u00a0dlouhodobou atmosf\u00e9rickou depozic\u00ed produkt\u016f spalov\u00e1n\u00ed fosiln\u00edch paliv z\u00a0pr\u016fmyslov\u00fdch zdroj\u016f,\u00a0lok\u00e1ln\u00edch topeni\u0161\u0165 a\u00a0dopravy v\u00a0regionu povod\u00ed a\u00a0splachy z\u00a0kontaminovan\u00fdch ploch. Rovn\u011b\u017e Hydrologick\u00e1 ro\u010denka \u010cesk\u00e9 republiky 2017 [1] vydan\u00e1 \u010cHM\u00da shodn\u011b uv\u00e1d\u00ed, \u017ee pro d\u00edl\u010d\u00ed oblast povod\u00ed horn\u00ed Odry jsou na v\u011bt\u0161in\u011b sledovan\u00fdch profil\u016f charakteristick\u00e9 nadlimitn\u00ed obsahy polyaromatick\u00fdch uhlovod\u00edk\u016f v\u00a0sedimentu (antracen, fluoranten a\u00a0suma 5 PAU). Nejvy\u0161\u0161\u00ed koncentrace byly nam\u011b\u0159eny v\u00a0sedimentech z\u00edskan\u00fdch z\u00a0\u0159eky Odry v\u00a0Bohum\u00edn\u011b pod ostravskou pr\u016fmyslovou aglomerac\u00ed. Z\u00a0hlediska m\u00edry zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed byl jako nadlimitn\u00ed se vzr\u016fstaj\u00edc\u00edm trendem vyhodnocen obsah olova a\u00a0fluorantenu v\u00a0plavenin\u00e1ch a\u00a0sedimentu \u0159eky Ostravice v\u00a0Ostrav\u011b.<\/p>\n

Obecn\u011b se doporu\u010duje, aby se toxicita \u0159\u00ed\u010dn\u00edho sedimentu stanovovala komplexn\u011b pomoc\u00ed chemick\u00e9 anal\u00fdzy a\u00a0sou\u010dasn\u011b biologick\u00fdmi testy, tedy i\u00a0jako biologick\u00e1 odpov\u011b\u010f organismu na expozici \u0161kodliv\u00fdmi l\u00e1tkami. Testovac\u00ed organismus vystaven\u00fd \u00fa\u010dink\u016fm kontaminovan\u00e9ho sedimentu umo\u017e\u0148uje stanovit \u00fa\u010dinky chemick\u00fdch l\u00e1tek adsorbovan\u00fdch na dnov\u00fd sediment [16]. Bl\u00e1ha [17] uv\u00e1d\u00ed, \u017ee ekotoxikologick\u00e9 testy dnov\u00fdch sediment\u016f maj\u00ed sv\u00e9 vyu\u017eit\u00ed nejen v\u00a0oblasti aplikace na zem\u011bd\u011blskou p\u016fdu podle vyhl\u00e1\u0161ky \u010d. 257\/2009 Sb., ale tak\u00e9 p\u0159i ov\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed \u0161kodlivosti l\u00e1tek \u010di sm\u011bs\u00ed pro vodn\u00ed organismy, \u0161kodlivosti odpad\u016f ve vztahu ke stanovovan\u00e9 nebezpe\u010dn\u00e9 vlastnosti Ekotoxicita (HP14), p\u0159\u00edpustnosti vyu\u017eit\u00ed odpadn\u00edch zemin a\u00a0stavebn\u00edch sut\u00ed k\u00a0ter\u00e9nn\u00edm \u00faprav\u00e1m a\u00a0rekultivac\u00edm a\u00a0stavu testovan\u00e9 matrice formou nez\u00e1visl\u00fdch test\u016f (testy nez\u00e1visl\u00e9 na rozsahu limitn\u00edch hodnot chemick\u00fdch polutant\u016f zakotven\u00fdch v\u00a0legislativ\u011b). V\u00a0legislativ\u011b \u010cesk\u00e9 republiky je zakotveno hned n\u011bkolik z\u00e1kladn\u00edch ekotoxikologick\u00fdch test\u016f standardn\u011b vyu\u017e\u00edvan\u00fdch p\u0159i hodnocen\u00ed kvality p\u016fdy a\u00a0dnov\u00fdch sediment\u016f. Jedn\u00e1 se o\u00a0vyhl\u00e1\u0161ku \u010d. 257\/2009 Sb., o\u00a0pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed sediment\u016f na zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u016fd\u011b, d\u00e1le vyhl\u00e1\u0161ku \u010d. 94\/2016 Sb., o\u00a0hodnocen\u00ed nebezpe\u010dn\u00fdch vlastnost\u00ed odpad\u016f a\u00a0vyhl\u00e1\u0161ku \u010d. 294\/2005 Sb., o\u00a0podm\u00ednk\u00e1ch ukl\u00e1d\u00e1n\u00ed odpad\u016f na skl\u00e1dky a\u00a0jejich vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed na povrchu ter\u00e9nu. D\u00e1le existuje \u0161irok\u00e9 spektrum variant dopl\u0148kov\u00fdch ekotoxikologick\u00fdch test\u016f pou\u017e\u00edvan\u00fdch v\u00a0\u010cR, kter\u00e9 ji\u017e nejsou zakotveny v\u00a0legislativ\u011b, ale mno\u017estv\u00ed laborato\u0159\u00ed je pou\u017e\u00edv\u00e1 jako dopl\u0148kov\u00e9 pro zp\u0159esn\u011bn\u00ed a\u00a0validaci nam\u011b\u0159en\u00fdch v\u00fdsledk\u016f.<\/p>\n

P\u0159edkl\u00e1dan\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek je zam\u011b\u0159en na hodnocen\u00ed toxick\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed dnov\u00fdch sediment\u016f odebran\u00fdch z\u00a0vodn\u00edch tok\u016f povod\u00ed \u0159eky Odry na \u017eiv\u00e9 organismy a\u00a0rovn\u011b\u017e ov\u011b\u0159en\u00ed vhodnosti vyu\u017eit\u00ed kombinace vybran\u00e9 baterie biologick\u00fdch test\u016f zahrnuj\u00edc\u00ed organismy r\u016fzn\u00fdch trofick\u00fdch \u00farovn\u00ed pro sledov\u00e1n\u00ed ekotoxick\u00fdch \u00fa\u010dink\u016f dnov\u00fdch sediment\u016f. Pro komplexn\u011bj\u0161\u00ed zhodnocen\u00ed sediment\u016f byla detekce toxick\u00fdch vliv\u016f na \u017eiv\u00e9 organismy dopln\u011bna kvantitativn\u00ed anal\u00fdzou majoritn\u00edch a\u00a0t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f ze stabilizovan\u00fdch vodn\u00fdch v\u00fdluh\u016f vzork\u016f dnov\u00fdch sediment\u016f pomoc\u00ed metody atomov\u00e9 absorp\u010dn\u00ed spektrometrie.<\/p>\n

MATERI\u00c1LY A\u00a0METODY<\/h2>\n

V\u00fdb\u011br tok\u016f pro odb\u011br sediment\u016f<\/h3>\n

V\u00fdb\u011br lokalit pro odb\u011br dnov\u00fdch sediment\u016f byl proveden na z\u00e1klad\u011b v\u00fdskytu aktivn\u00ed pr\u016fmyslov\u00e9 \u010dinnosti v\u00a0okol\u00ed sledovan\u00e9ho toku, pop\u0159\u00edpad\u011b byly zohled\u0148ov\u00e1ny lokality se starou ekologickou z\u00e1t\u011b\u017e\u00ed po ji\u017e ukon\u010den\u00e9 t\u011b\u017eb\u011b \u010di pr\u016fmyslov\u00e9 v\u00fdrob\u011b. Vybran\u00e9 lokality jsou graficky zn\u00e1zorn\u011bny v\u00a0map\u011b (obr. 1<\/em>). Jako legenda k\u00a0map\u011b slou\u017e\u00ed tabulka 1<\/em>, v\u00a0n\u00ed\u017e jsou zaznamen\u00e1ny jednotliv\u00e9 toky a\u00a0lokalizace m\u00edst, na nich\u017e byly odb\u011bry provedeny, v\u010detn\u011b polohy GPS.<\/p>\n

Tabulka 1. P\u0159ehled odb\u011brn\u00fdch m\u00edst dnov\u00fdch sediment\u016f
\nTable 1. Overview of bottom sediment sampling points<\/h5>\n\"\"<\/a>\n\"\"<\/a>\n
Obr. 1. Mapa odb\u011brn\u00fdch m\u00edst sediment\u016f, legenda vyzna\u010den\u00fdch lokalit, viz\u00a0tabulka 1 <\/em>(zdroj: https:\/\/www.openstreetmap.org\/)
\nFig. 1. Map of sediment sampling points, legend of marked localities see Table 1 <\/em>(source: https:\/\/www.openstreetmap.org\/)<\/h6>\n

Odb\u011br a\u00a0p\u0159\u00edprava sediment\u016f<\/h3>\n

Vzorky dnov\u00fdch sediment\u016f byly odeb\u00edr\u00e1ny na osmi profilech \u0161esti tok\u016f v\u00a0r\u00e1mci povod\u00ed \u0159eky Odry (obr. 2<\/em>). Vzorkov\u00e1n\u00ed bylo prov\u00e1d\u011bno v\u00a0souladu s\u00a0\u010cSN ISO\u00a05667-12\u00a0[18]. Na\u00a0ka\u017ed\u00e9 z\u00a0uveden\u00fdch\u00a0lokalit byl pomoc\u00ed nerezov\u00e9 lopatky odeb\u00edr\u00e1n sm\u011bsn\u00fd vzorek dnov\u00e9ho sedimentu o\u00a0celkov\u00e9 hmotnosti 10 kg. Odb\u011br byl na ka\u017ed\u00e9m profilu realizov\u00e1n na \u010dty\u0159ech\u00a0m\u00edstech nap\u0159\u00ed\u010d korytem z\u00a0hloubky 10\u201315\u00a0cm, kdy m\u00edsta odb\u011bru byla od sebe vzd\u00e1lena 0,25\u20131 m, v\u00a0z\u00e1vislosti na \u0161\u00ed\u0159ce koryta. Odebran\u00fd materi\u00e1l byl ulo\u017een do plastov\u00e9 n\u00e1doby a\u00a0n\u00e1sledn\u011b byl transportov\u00e1n do laborato\u0159e, kde se po dobu 2\u20134 t\u00fddn\u016f v\u00a0z\u00e1vislosti na struktu\u0159e a\u00a0zrnitosti materi\u00e1lu pozvolna vysou\u0161el na plastov\u00fdch t\u00e1cech p\u0159i laboratorn\u00ed teplot\u011b. Po \u00fapln\u00e9m vysu\u0161en\u00ed byl ka\u017ed\u00fd vzorek pros\u00e9v\u00e1n p\u0159es s\u00edto o\u00a0velikosti pr\u016fm\u011bru ok 2\u00a0mm s\u00a0deklarovanou inertnost\u00ed vhodnou pro stanoven\u00ed t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f a\u00a0akutn\u00ed toxicity. U\u00a0proset\u00fdch vzork\u016f byla stanovena hodnota pH podle \u010cSN ISO 10390 [19] a\u00a0WHC p\u016fdy podle \u010cSN ISO 11274 [20]. Pro pot\u0159eby poveden\u00ed zkou\u0161ek na semenech Sinapis alba<\/em> a\u00a0bakteri\u00edch Vibrio fischeri<\/em> a\u00a0rovn\u011b\u017e pro chemickou anal\u00fdzu vybran\u00fdch kov\u016f pomoc\u00ed atomov\u00e9 absorp\u010dn\u00ed spektrometrie (AAS) byly p\u0159ipraveny vodn\u00e9 v\u00fdluhy vzork\u016f sediment\u016f podle normy \u010cSN EN 12457\u20134 [21]. P\u0159ed proveden\u00edm AAS byly v\u0161echny vzorky filtrov\u00e1ny p\u0159es membr\u00e1nov\u00e9 filtry Pragopor 6 (p\u00f3ry < 0,4 \u00b5m) k\u00a0eliminaci z\u00e1kalu zp\u016fsoben\u00e9ho p\u0159\u00edtomnost\u00ed j\u00edlov\u00fdch miner\u00e1l\u016f a\u00a0byly stabilizov\u00e1ny p\u0159\u00eddavkem kyseliny dusi\u010dn\u00e9.<\/p>\n\"\"<\/a>\n

Obr. 2. Fotografie vybran\u00fdch lokalit odb\u011bru
\nFig. 2. Images of selected sampling sites<\/h6>\n

Chemick\u00e1 anal\u00fdza vybran\u00fdch kov\u016f<\/h3>\n

Stanoven\u00ed iont\u016f kov\u016f bylo provedeno metodou atomov\u00e9 absorp\u010dn\u00ed spektrometrie (AAS). Pro stanoven\u00ed iont\u016f Ca, Mg, Fe, K, Na a\u00a0Zn byla pou\u017eita plamenov\u00e1 atomizace se vzduch-acetyl\u00e9nov\u00fdm plamenem na p\u0159\u00edstroji Varian AA240 FS (Varian, USA). Pr\u016ftok plyn\u016f byl 13,5 l.min-1<\/sup> (vzduch) a\u00a02 l.min-1<\/sup> (acetyl\u00e9n). Stanoven\u00ed bylo provedeno p\u0159i vlnov\u00fdch d\u00e9lk\u00e1ch 422,7 nm (Ca), 202,6 nm (Mg), 372,0 nm (Fe), 404,4 nm (K), 330,3\u00a0nm (Na) a\u00a0213,9 nm (Zn). Ionty Pb, Cd a\u00a0Cr byly stanoveny metodou AAS s\u00a0elektrotermickou atomizac\u00ed na p\u0159\u00edstroji Agilent 240Z AA s\u00a0grafitovou p\u00edckou Agilent GTA120 (Agilent technologies, USA). Stanoven\u00ed Pb prob\u00edhalo p\u0159i vlnov\u00e9 d\u00e9lce 283,3 nm a\u00a0jako modifik\u00e1tor (v\u00a0re\u017eimu co-inject) byl pou\u017eit dihydrogenfosfore\u010dnan amonn\u00fd. Stanoven\u00ed Cd bylo realizov\u00e1no p\u0159i vlnov\u00e9 d\u00e9lce 228,8 nm a\u00a0stanoven\u00ed Cr p\u0159i vlnov\u00e9 d\u00e9lce 357,9 nm. P\u0159i stanoven\u00ed Cd a\u00a0Cr nebyl pou\u017eit modifik\u00e1tor. Obsah iont\u016f rtuti byl stanoven metodou studen\u00fdch par (CV AAS) na p\u0159\u00edstroji Varian AA240FS s\u00a0jednotkou gener\u00e1toru studen\u00fdch par VGA77 (Agilent technologies, USA). Pro p\u0159\u00edpravu v\u0161ech kalibra\u010dn\u00edch roztok\u016f byly pou\u017eity standardy jednotliv\u00fdch iont\u016f (Sigma-Aldrich s. r. o., \u010cesk\u00e1 republika).<\/p>\n

Test akutn\u00ed toxicity na semenech ho\u0159\u010dice b\u00edl\u00e9 (Sinapis alba)<\/em><\/h3>\n

Test na semenech ho\u0159\u010dice b\u00edl\u00e9 byl proveden podle Metodick\u00e9ho pokynu odboru odpad\u016f ke stanoven\u00ed ekotoxicity odpad\u016f M\u017dP \u010cR [22]. Hodnoceny byly vodn\u00e9 v\u00fdluhy vzork\u016f sediment\u016f bez pou\u017eit\u00ed koncentra\u010dn\u00ed \u0159ady vznikl\u00e9 \u0159ed\u011bn\u00edm. Sou\u010d\u00e1st\u00ed testu byla negativn\u00ed a\u00a0pozitivn\u00ed kontrola s\u00a0vyu\u017eit\u00edm standardn\u00ed l\u00e1tky dichromanu draseln\u00e9ho (100 mg.l-1<\/sup>). Test byl prov\u00e1d\u011bn ve sklen\u011bn\u00fdch Petriho misk\u00e1ch o\u00a0pr\u016fm\u011bru 150 mm ve t\u0159ech paraleln\u00edch opakov\u00e1n\u00edch. Z\u00a0ka\u017ed\u00e9ho vodn\u00e9ho v\u00fdluhu vzorku bylo na povrch filtra\u010dn\u00edho pap\u00edru v\u00a0Petriho misce napipetov\u00e1no 5 ml. Pot\u00e9 bylo na zvlh\u010den\u00fd filtra\u010dn\u00ed pap\u00edr rozm\u00edst\u011bno celkem 30\u00a0semen ho\u0159\u010dice b\u00edl\u00e9. Inkubace prob\u00edhala v\u00a0termostatu bez p\u0159\u00edstupu sv\u011btla po dobu 72\u00a0\u00b1\u00a02 hodin, p\u0159i teplot\u011b 20 \u00b1 2 \u00b0C. Sledovan\u00fdm parametrem testu byla pr\u016fm\u011brn\u00e1 d\u00e9lka ko\u0159en\u016f semen ho\u0159\u010dice b\u00edl\u00e9 po 72 hodin\u00e1ch, ze\u00a0kter\u00e9 byla vypo\u010d\u00edt\u00e1na inhibice r\u016fstu.<\/p>\n

Test akutn\u00ed toxicity na bakterii Vibrio fischeri<\/em><\/h3>\n

Pro zji\u0161t\u011bn\u00ed akutn\u00ed toxicity vzork\u016f vodn\u00fdch v\u00fdluh\u016f vzork\u016f sediment\u016f byl proveden luminiscen\u010dn\u00ed test na bakteri\u00edch Vibrio fischeri<\/em> podle \u010cSN EN ISO 11348-1 [23]. Sou\u010d\u00e1st\u00ed ka\u017ed\u00e9ho testu byla negativn\u00ed a\u00a0pozitivn\u00ed kontrola s\u00a0vyu\u017eit\u00edm standardn\u00ed l\u00e1tky dichromanu draseln\u00e9ho (0,4\u2013100 mg.l-1<\/sup>). M\u011b\u0159en\u00ed inhibice luminiscence bylo prov\u00e1d\u011bno po 15 a\u00a030minutov\u00e9 expozici pomoc\u00ed luminometru s\u00a0m\u011b\u0159\u00edc\u00ed celou temperovanou na 15 \u00b1 1 \u00b0C (LUMIStox, Hach-Lange GmbH). Z\u00a0v\u00fdsledk\u016f test\u016f inhibice luminiscence byly vypo\u010d\u00edt\u00e1ny hodnoty inhibice emise sv\u011btla u\u00a0bakteri\u00ed Vibrio fischeri<\/em> v\u00a0porovn\u00e1n\u00ed s\u00a0kontrolou.<\/p>\n

Test akutn\u00ed toxicity na chvostoskoc\u00edch (Folsomia candida)<\/em><\/h3>\n

Test pro stanoven\u00ed mortality a\u00a0inhibice reprodukce chvostoskok\u016f (Folsomia candida)<\/em> byl proveden podle \u010cSN EN ISO 11267 [24]. Principem testu bylo procentu\u00e1ln\u00ed stanoven\u00ed mortality a\u00a0inhibice reprodukce chvostoskok\u016f (Folsomia candida)<\/em> po 28denn\u00ed expozici ve vzorc\u00edch sediment\u016f, nebo ve sm\u011bsi artifici\u00e1ln\u00ed p\u016fdy s\u00a0koncentra\u010dn\u00ed \u0159adou ov\u011b\u0159ovan\u00e9 standardn\u00ed l\u00e1tky. Test byl prov\u00e1d\u011bn ve sklen\u011bn\u00fdch n\u00e1dob\u00e1ch s\u00a0pevn\u00fdm uz\u00e1v\u011brem ve t\u0159ech\u00a0paraleln\u00edch opakov\u00e1n\u00edch. Do ka\u017ed\u00e9 n\u00e1doby bylo nav\u00e1\u017eeno 30 g such\u00fdch vzork\u016f dnov\u00fdch sediment\u016f, kter\u00e9 byly n\u00e1sledn\u011b zvlh\u010deny destilovanou vodou na hodnotu 50 % WHCmax<\/sub>. Pot\u00e9 bylo na povrch zvlh\u010den\u00e9ho substr\u00e1tu pomoc\u00ed dechov\u00e9ho exhaustoru um\u00edst\u011bno 10 jedinc\u016f Folsomia candida<\/em> ze synchronizovan\u00e9 kultury. Inkubace prob\u00edhala v\u00a0termostatu bez p\u0159\u00edstupu sv\u011btla po dobu 28 dn\u00ed, p\u0159i teplot\u011b 20 \u00b1 2 \u00b0C. V\u00a0pr\u016fb\u011bhu inkubace byla zaji\u0161t\u011bna aerace, potrava a\u00a0byl kontrolov\u00e1n v\u00fdpar vody. Po uplynut\u00ed doby expozice se obsah jednotliv\u00fdch sklenic p\u0159evedl do Petriho misky o\u00a0pr\u016fm\u011bru 150 mm. Po obarven\u00ed kontrastn\u00ed l\u00e1tkou (\u010dern\u00e1 tu\u0161, pop\u0159. modr\u00fd inkoust) byla po vyfotografov\u00e1n\u00ed digit\u00e1ln\u00edm fotoapar\u00e1tem s\u00a0vysok\u00fdm rozli\u0161en\u00edm provedena anal\u00fdza v\u00a0programu ImageJ. Sledovan\u00fdm parametrem testu byl po\u010det adultn\u00edch a\u00a0juveniln\u00edch jedinc\u016f. Na z\u00e1klad\u011b z\u00edskan\u00fdch hodnot bylo vypo\u010d\u00edt\u00e1no procento mortality adultn\u00edch jedinc\u016f a\u00a0procento pr\u016fm\u011brn\u00e9 inhibice reprodukce.<\/p>\n

Test pro stanoven\u00ed potenci\u00e1ln\u00ed nitrifikace\u00a0\u2013 mikrometoda<\/h3>\n

Mikrometoda testu pro stanoven\u00ed potenci\u00e1ln\u00ed nitrifikace byla provedena podle \u010cSN ISO 15685 [25]. Pro ka\u017ed\u00fd vzorek sedimentu byly p\u0159ipraveny \u010dty\u0159i polyethylenov\u00e9 zkumavky o\u00a0objemu 50 ml. Do zkumavky bylo nav\u00e1\u017eeno 2,5 g vzorku a\u00a0p\u0159id\u00e1no 10 ml zku\u0161ebn\u00edho m\u00e9dia. Zkumavky byly um\u00edst\u011bny do orbit\u00e1ln\u00ed t\u0159epa\u010dky (Rotamax 120, Heidolph Instruments GmbH & CO. KG, N\u011bmecko) s\u00a0rychlost\u00ed ot\u00e1\u010den\u00ed 175\u00a0ot.min-1<\/sup>, kde se inkubovaly p\u0159i laboratorn\u00ed teplot\u011b po dobu 2 h a\u00a06\u00a0h. N\u00e1sledn\u011b byl z\u00a0ka\u017ed\u00e9 zkumavky odebr\u00e1n 1 ml vzorku do zkumavek s\u00a01 ml roztoku KCl (c =\u00a04\u00a0mol.l-1<\/sup>) a\u00a0po inkubaci (20 minut) byly vzorky centrifugov\u00e1ny (MR23i, Thermo Fisher Scientific Inc., USA) p\u0159i 3 000 g<\/em> po dobu 2 minut. U\u00a0vznikl\u00e9ho supernatantu bylo provedeno spektrofotometrick\u00e9 stanoven\u00ed mno\u017estv\u00ed dusitan\u016f na mikrotitra\u010dn\u00ed desti\u010dce (Epoch, BioTek Inc., USA) p\u0159i vlnov\u00e9 d\u00e9lce \u03bb\u00a0=\u00a0540 \u00b1 10 nm. Nam\u011b\u0159en\u00e9 hodnoty byly vyhodnoceny prost\u0159ednictv\u00edm softwaru Gen5\u2122 ver. 1.11.<\/p>\n

Test akutn\u00ed toxicity na semenech lociky set\u00e9 (Lactuca sativa)<\/em><\/h3>\n

Test na p\u0159edkl\u00ed\u010den\u00fdch semenech sal\u00e1tu lociky set\u00e9 (Lactuca sativa)<\/em> byl proveden podle SOILETOX-SOP-20 [26]. Do transparentn\u00edch testovac\u00edch n\u00e1dob ve 3\u00a0paraleln\u00edch stanoven\u00edch bylo nav\u00e1\u017eeno 155 g such\u00fdch re\u00e1ln\u00fdch vzork\u016f dnov\u00fdch sediment\u016f, kter\u00e9 byly n\u00e1sledn\u011b zvlh\u010deny destilovanou vodou na hodnotu 70 % WHCmax<\/sub>. Jako negativn\u00ed kontrola slou\u017eila artifici\u00e1ln\u00ed p\u016fda. Pot\u00e9 bylo do ka\u017ed\u00e9 n\u00e1doby rozm\u00edst\u011bno 15 p\u0159edkl\u00ed\u010den\u00fdch semen sal\u00e1tu. N\u00e1doby byly uzav\u0159eny v\u00edkem a\u00a0um\u00edst\u011bny do termostatu (MIR-154, Sanyo, Japonsko) s\u00a0nastavenou teplotou 24 \u00b0C, bez p\u0159\u00edstupu sv\u011btla. Po 120 h inkubace byly zm\u011b\u0159eny d\u00e9lky ko\u0159en\u016f v\u0161ech semen s\u00a0p\u0159esnost\u00ed na 1 mm. Nam\u011b\u0159en\u00e1 data byla pot\u00e9 zpracov\u00e1na pro v\u00fdpo\u010det procenta inhibice r\u016fstu ko\u0159en\u016f Lactuca sativa.<\/em><\/p>\n

V\u00fdsledky a diskuse<\/h2>\n

V\u00a0r\u00e1mci hodnocen\u00ed vzork\u016f dnov\u00fdch sediment\u016f z\u00a0vybran\u00fdch vodn\u00edch \u00fatvar\u016f povod\u00ed \u0159eky Odry bylo provedeno stanoven\u00ed hodnoty pH sediment\u016f a\u00a0jejich vodn\u00fdch v\u00fdluh\u016f a\u00a0rovn\u011b\u017e byla stanovena WHC re\u00e1ln\u00fdch vzork\u016f sediment\u016f. Hodnota pH u\u00a0vzork\u016f sediment\u016f z\u00a0jednotliv\u00fdch lokalit se pohybovala v\u00a0rozmez\u00ed 6,46\u20137,79, vodn\u00e9 v\u00fdluhy sediment\u016f vykazovaly podobn\u00e9 hodnoty v\u00a0intervalu 6,57\u20137,70. Vodn\u00ed kapacita WHC byla u\u00a0v\u011bt\u0161iny vzork\u016f v\u00a0rozmez\u00ed 0,305\u20130,455 ml.g-1<\/sup> sedimentu, pouze u\u00a0vzorku sedimentu odebran\u00e9ho z\u00a0Bohum\u00ednsk\u00e9 stru\u017eky v\u00a0profilu Nov\u00fd Bohum\u00edn byl nam\u011b\u0159ena vy\u0161\u0161\u00ed hodnota (0,872 ml.g-1<\/sup>).<\/p>\n

AAS anal\u00fdza<\/h3>\n

V\u00fdsledky stanoven\u00ed rozpu\u0161t\u011bn\u00fdch iont\u016f kov\u016f ve v\u00fdluz\u00edch jednotliv\u00fdch vzork\u016f jsou uvedeny v\u00a0tabulce 2<\/em>. Z\u00a0pohledu obsah\u016f majoritn\u00edch iont\u016f (Ca, Mg, Fe, Na a\u00a0K) se zna\u010dn\u011b odli\u0161uje vzorek z\u00a0Bohum\u00ednsk\u00e9 stru\u017eky, kter\u00fd vykazuje n\u00e1sobn\u011b vy\u0161\u0161\u00ed obsahy Ca, Na a\u00a0K\u00a0v\u00a0porovn\u00e1n\u00ed s\u00a0ostatn\u00edmi vzorky. Zv\u00fd\u0161en\u00fd obsah t\u011bchto iont\u016f v\u00a0Bohum\u00ednsk\u00e9 stu\u017ece je pravd\u011bpodobn\u011b zp\u016fsoben vypou\u0161t\u011bn\u00edm slan\u00fdch d\u016fln\u00edch vod z\u00a0vodn\u00ed j\u00e1my \u017dofie v\u00a0Orlov\u00e9 [27] a\u00a0He\u0159manick\u00e9ho rybn\u00edku [26] a\u00a0m\u016f\u017ee p\u0159isp\u00edvat k\u00a0vy\u0161\u0161\u00ed ekotoxikologick\u00e9 z\u00e1t\u011b\u017ei zp\u016fsobovan\u00e9 sedimentem z\u00a0t\u00e9to lokality.<\/p>\n

Tabulka 2. Nam\u011b\u0159en\u00e9 koncentrace majoritn\u00edch kov\u016f ve vzorc\u00edch
\nTable 2. Measured concentrations of major metals in samples<\/h5>\n\"\"<\/a>\n
Tabulka 3. Nam\u011b\u0159en\u00e9 koncentrace iont\u016f t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f ve vzorc\u00edch
\nTable 3. Measured concentrations of heavy metal ions in samples<\/h5>\n\"\"<\/a>\n

Obsahy iont\u016f t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f ve v\u00fdluz\u00edch sediment\u016f jsou uvedeny v\u00a0tabulce 3<\/em>. Zji\u0161t\u011bn\u00e9 hodnoty obsah\u016f iont\u016f t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f jsou u\u00a0v\u0161ech zkouman\u00fdch vzork\u016f v\u00fdluh\u016f sediment\u016f velmi n\u00edzk\u00e9, \u010dasto pod limitem kvantifikace pou\u017eit\u00e9 analytick\u00e9 metody. Lze konstatovat, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e1 z\u00a0nam\u011b\u0159en\u00fdch hodnot nep\u0159ekra\u010duje p\u0159\u00edpustn\u00e9 hodnoty stanoven\u00e9 na\u0159\u00edzen\u00edm vl\u00e1dy \u010d. 401\/2015 Sb. [28]. S\u00a0v\u00fdjimkou obsahu Pb spl\u0148uj\u00ed v\u00fdluhy i\u00a0po\u017eadavky kladen\u00e9 na pitnou vodu z\u00a0pohledu obsahu zkouman\u00fdch iont\u016f t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f dan\u00e9 vyhl\u00e1\u0161kou \u010d. 70\/2018 Sb. [29]. Ionty t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f tedy pravd\u011bpodobn\u011b nep\u0159edstavuj\u00ed u\u00a0zkouman\u00fdch sediment\u016f rizikov\u00fd faktor.<\/p>\n

Statistick\u00e9 hodnocen\u00ed<\/h3>\n

Pro jednotliv\u00e9 sledovan\u00e9 parametry byla provedena statistick\u00e1 anal\u00fdza zahrnuj\u00edc\u00ed test na normalitu dat (Shapiro-Wilk test), test pro anal\u00fdzu variance (ANOVA) a\u00a0test pro mnohon\u00e1sobn\u00e9 porovn\u00e1v\u00e1n\u00ed (Tukey test). Na z\u00e1klad\u011b Shapiro-Wilk testu bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee v\u0161echna nam\u011b\u0159en\u00e1 data poch\u00e1zej\u00ed z\u00a0norm\u00e1ln\u00edho rozd\u011blen\u00ed. Test pro anal\u00fdzu variance (ANOVA) jednotliv\u00fdch metod potvrzuje, \u017ee vzorky dnov\u00fdch sediment\u016f signifikantn\u011b ovliv\u0148uj\u00ed sledovan\u00fd negativn\u00ed \u00fa\u010dinek. Mortalita Folsomia candida <\/em>(F = 4,845; P<\/em>-value = 0,0026), inhibice reprodukce Folsomia candida<\/em> (F = 5,618; P<\/em>-value = 0,0012), potenci\u00e1ln\u00ed nitrifikace (F = 644,3; P<\/em>-value < 0,0001), inhibice r\u016fstu ko\u0159ene Lactuca sativa<\/em> (F = 11,73; P<\/em>-value < 0,0001), inhibice luminiscence Vibrio fischeri<\/em> (F = 6,007; P<\/em>-value = 0,0002). V\u00fdsledky Tukey testu jsou uvedeny v\u00a0textu u\u00a0v\u00fdsledk\u016f jednotliv\u00fdch zkou\u0161ek v\u00a0r\u00e1mci ekotoxikologick\u00e9ho hodnocen\u00ed.<\/p>\n

Ekotoxikologick\u00e9 hodnocen\u00ed<\/h3>\n

Vodn\u00e9 v\u00fdluhy\u00a0odebran\u00fdch vzork\u016f sediment\u016f p\u0159ipraven\u00e9 podle \u010cSN EN 12457\u20134 [21] byly testov\u00e1ny na semenech Sinapis alba<\/em> a\u00a0bakteri\u00edch Vibrio fischeri<\/em>. Na z\u00e1klad\u011b proveden\u00e9ho testu na Sinapis alba<\/em> bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd ze vzork\u016f dnov\u00fdch sediment\u016f nezp\u016fsoboval inhibici r\u016fstu ko\u0159ene ho\u0159\u010dice b\u00edl\u00e9 (Sinapis alba<\/em>). U\u00a0v\u0161ech sledovan\u00fdch vzork\u016f byla pozorov\u00e1na stimulace, jej\u00ed\u017e pr\u016fm\u011brn\u00e1 hodnota \u010dinila 23,85 \u00b1 4,04 %. Pr\u016fm\u011brn\u00e9 hodnoty d\u00e9lky ko\u0159en\u016f ho\u0159\u010dice b\u00edl\u00e9 a\u00a0vypo\u010dten\u00e9 procento stimulace r\u016fstu ko\u0159ene po expozici vodn\u00fdmi v\u00fdluhy vzork\u016f sediment\u016f shrnuje tabulka 4<\/em>.<\/p>\n

Tabulka 4. Pr\u016fm\u011brn\u00e9 hodnoty d\u00e9lky ko\u0159en\u016f ho\u0159\u010dice b\u00edl\u00e9 (Sinapis alba) a\u00a0vypo\u010dten\u00e9 procento inhibice (resp. stimulace) r\u016fstu ko\u0159ene po expozici vodn\u00fdm v\u00fdluhem re\u00e1ln\u00fdch vzork\u016f sediment\u016f
\nTable 4. Average values of white mustard root length (Sinapis alba) and calculated percentage of root growth inhibition (stimulation) after exposure to aqueous extract of real sediment samples<\/h5>\n\"\"<\/a>\n

Pro ov\u011b\u0159en\u00ed vhodnosti pou\u017eit\u00ed akvatick\u00fdch test\u016f pro hodnocen\u00ed dnov\u00fdch sediment\u016f byl proveden druh\u00fd akvatick\u00fd test akutn\u00ed toxicity na bakteri\u00edch Vibrio fischeri<\/em>. Nejvy\u0161\u0161\u00ed inhibice luminiscence byla pozorov\u00e1na u\u00a0vzorku sedimentu poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z\u00a0\u0159eky Lu\u010diny v\u00a0lokalit\u011b Ostrava, NH Z\u00e1\u0159i\u010d\u00ed (33,73 \u00b1 5,27 %, Tukey test: P<\/em>-value = 0,0015). Na ostatn\u00edch sledovan\u00fdch lokalit\u00e1ch vykazovaly vodn\u00e9 v\u00fdluhy sediment\u016f inhibici luminiscence v\u00a0rozmez\u00ed 10,593\u201319,023 %. Porovn\u00e1n\u00ed inhibice luminiscence bakteri\u00ed Vibrio fischeri<\/em> mezi jednotliv\u00fdmi vzorky dnov\u00fdch sediment\u016f je zobrazeno na obr. 3<\/em>.<\/p>\n\"\"<\/a>\n

Obr. 3. Porovn\u00e1n\u00ed inhibice luminiscence bakteri\u00ed Vibrio fischeri<\/em> mezi jednotliv\u00fdmi vzorky dnov\u00fdch sediment\u016f
\nFig. 3. Comparison of luminescence inhibition of Vibrio fischeri<\/em> bacteria among individual samples of bottom sediments<\/h6>\n

Na z\u00e1klad\u011b dosa\u017een\u00fdch v\u00fdsledk\u016f lze konstatovat, \u017ee akvatick\u00e9 testy vyu\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed vodn\u00e9 v\u00fdluhy sediment\u016f jsou m\u00e9n\u011b citliv\u00e9 a\u00a0nepotvrdily toxick\u00e9 \u00fa\u010dinky u\u00a0vzork\u016f sledovan\u00fdch sediment\u016f, pop\u0159. indikovaly n\u00edzk\u00e9 toxick\u00e9 p\u016fsoben\u00ed. Testov\u00e1n\u00ed vzork\u016f sediment\u016f na semenech ho\u0159\u010dice b\u00edl\u00e9 (Sinapis alba)<\/em> neprok\u00e1zalo toxick\u00fd vliv sledovan\u00fdch vzork\u016f na kl\u00ed\u010divost a\u00a0r\u016fst semen, naopak byl pozorov\u00e1n stimula\u010dn\u00ed \u00fa\u010dinek, kter\u00fd byl pravd\u011bpodobn\u011b zp\u016fsoben p\u0159\u00edtomnost\u00ed nutrient\u016f v\u00a0sedimentech. Obdobn\u00e9 v\u00fdsledky uv\u00e1d\u011bj\u00ed Czerniawska-Kusza a kol. [30], kte\u0159\u00ed na vzorc\u00edch siln\u011b antropogenn\u011b zne\u010di\u0161t\u011bn\u00fdch sediment\u016f z\u00edskan\u00fdch z\u00a0toku Mlyn\u00f3wka v\u00a0Opoli nam\u011b\u0159ili hodnoty stimulace r\u016fstu ko\u0159ene ho\u0159\u010dice b\u00edl\u00e9 v\u00a0rozmez\u00ed 20\u201325 %. V\u00fdsledek m\u011b\u0159en\u00ed rovn\u011b\u017e zd\u016fvod\u0148uj\u00ed pravd\u011bpodobnou p\u0159\u00edtomnost\u00ed velk\u00e9ho mno\u017estv\u00ed \u017eivin ulo\u017een\u00fdch v\u00a0sedimentu (slou\u010deniny dus\u00edku a\u00a0fosforu), kter\u00e9 mohou zcela p\u0159ekr\u00fdt inhibi\u010dn\u00ed \u00fa\u010dinek fytotoxick\u00fdch kontaminant\u016f, a\u00a0zp\u016fsobit tak fale\u0161n\u011b negativn\u00ed v\u00fdsledky.<\/p>\n

Test akutn\u00ed toxicity na bakteri\u00edch Vibrio fischeri<\/em> prok\u00e1zal slab\u00e9 toxick\u00e9 p\u016fsoben\u00ed l\u00e1tek p\u0159\u00edtomn\u00fdch v\u00a0sedimentu na v\u0161ech sledovan\u00fdch profilech. V\u00a0sou\u010dasnosti se ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f p\u0159i testov\u00e1n\u00ed na bakteri\u00edch Vibrio fischeri <\/em>upou\u0161t\u00ed od metody testu ve vodn\u00e9m v\u00fdluhu. D\u016fvodem je \u0161patn\u00e1 vyluhovatelnost sedimentu, kter\u00e1 omezuje mo\u017enost p\u0159esn\u00e9ho stanoven\u00ed toxikologick\u00e9ho indexu (EC50<\/sub>). Pln\u011b tuto metodu nahrazuje metoda, ve\u00a0kter\u00e9 se testuje \u00fa\u010dinek suspenze sediment\u016f. Jarque a\u00a0kol. [31] uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee vodn\u00e9 v\u00fdluhy byly p\u0159i testov\u00e1n\u00ed na bakteri\u00edch Vibrio fischeri<\/em> ve srovn\u00e1n\u00ed se suspenzemi sediment\u016f z\u00edskan\u00fdch z\u00a0\u0159eky Moravy a\u00a0D\u0159evnice v\u00fdrazn\u011b m\u00e9n\u011b toxick\u00e9. U\u00a0v\u00fdluh\u016f byla 50% inhibice pozorov\u00e1na jen z\u0159\u00eddka a\u00a0toxicita mohla b\u00fdt pops\u00e1na jen jako inhibice luminiscence. Vzhledem k\u00a0tomuto trendu Bl\u00e1ha [17] doporu\u010duje p\u0159i novelizaci vyhl\u00e1\u0161ky \u010d. 257\/2009 Sb. pro komplexn\u011bj\u0161\u00ed stanoven\u00ed zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159it mo\u017enosti testov\u00e1n\u00ed na bakteri\u00edch Vibrio fischeri<\/em> o\u00a0nov\u00e9 metody jak kapaln\u00fdch vzork\u016f, tak zav\u00e9st do \u010desk\u00e9 legislativy pr\u00e1v\u011b metody testov\u00e1n\u00ed v\u00a0suspenzi pevn\u00e9 matrice. Bl\u00e1ha [32] ji\u017e ve sv\u00e9 star\u0161\u00ed pr\u00e1ci poukazuje na neefektivnost akvatick\u00fdch test\u016f ekotoxicity. Podle n\u011bj aplikace akvatick\u00fdch test\u016f ve form\u011b, jakou uv\u00e1d\u00ed tabulka \u010d.\u00a010.2 vyhl\u00e1\u0161ky \u010d. 294\/2005 Sb. na sedimenty, kter\u00e9 byly dlouhodob\u011b exponov\u00e1ny vliv\u016fm vodn\u00edho prost\u0159ed\u00ed, nen\u00ed v\u017edy zcela efektivn\u00ed. Doporu\u010duje u\u00a0sediment\u016f aplikovat sp\u00ed\u0161e kontaktn\u00ed ekotoxikologick\u00e9 testy na roupic\u00edch, chvostoskoc\u00edch, sal\u00e1tu \u010di pou\u017e\u00edt nitrifika\u010dn\u00ed testy.<\/p>\n

Z\u00a0d\u016fvodu nedostate\u010dn\u00e9 vypov\u00eddaj\u00edc\u00ed schopnosti akvatick\u00fdch test\u016f byly pro hodnocen\u00ed vybran\u00fdch sediment\u016f za\u0159azeny kontaktn\u00ed testy, kter\u00e9 nemohou b\u00fdt ovlivn\u011bny n\u00edzkou vyluhovatelnost\u00ed, a\u00a0d\u00edky tomu jsou pova\u017eov\u00e1ny za testy o\u00a0vy\u0161\u0161\u00ed citlivosti. Z\u00e1stupcem kontaktn\u00edch test\u016f pro hodnocen\u00ed akutn\u00ed toxicity dnov\u00fdch sediment\u016f byl test inhibice reprodukce a\u00a0mortality u\u00a0chvostoskok\u016f (Folsomia candida)<\/em>. Nejvy\u0161\u0161\u00ed dosa\u017een\u00e1 hodnota procenta mortality a\u00a0inhibice reprodukce byla zji\u0161t\u011bna u\u00a0vzorku sedimentu odebran\u00e9ho z\u00a0Bohum\u00ednsk\u00e9 stru\u017eky v\u00a0lokalit\u011b Nov\u00fd Bohum\u00edn (mortalita 16,67 \u00b1 6,24 %, Tukey test: P<\/em>-value = 0,0461; inhibice reprodukce 39,40 \u00b1 13,25 %, Tukey test: P<\/em>-value = 0,0011). Chemick\u00e1 anal\u00fdza AAS nepotvrdila zv\u00fd\u0161en\u00fd v\u00fdskyt t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f v\u00a0sedimentu z\u00edskan\u00e9ho z\u00a0Bohum\u00ednsk\u00e9 stru\u017eky, nicm\u00e9n\u011b vzorek sedimentu obsahoval vysok\u00e9 koncentrace majoritn\u00edch kov\u016f ve srovn\u00e1n\u00ed s\u00a0pr\u016fm\u011brem ostatn\u00edch vzork\u016f, a\u00a0to 8,8\u00d7 v\u00edce Ca, 2,5\u00d7 v\u00edce Mg, 4\u00d7 v\u00edce Fe, 7,3\u00d7 v\u00edce Na, kter\u00e9 mohly ovlivnit hodnoty mortality a\u00a0inhibice reprodukce chvostoskok\u016f. V\u00fdskyt vysok\u00fdch koncentrac\u00ed majoritn\u00ed kov\u016f v\u00a0Bohum\u00ednsk\u00e9 stru\u017ece je i\u00a0v\u00a0sou\u010dasnosti ovlivn\u011bn b\u00e1\u0148skou \u010dinnost\u00ed [33]. Z\u00a0Vodn\u00ed j\u00e1my \u017dofie stejnojmenn\u00e9ho dolu jsou do Bohum\u00ednsk\u00e9 stru\u017eky \u010derp\u00e1ny slan\u00e9 d\u016fln\u00ed vody, pro zabr\u00e1n\u011bn\u00ed p\u0159eronu vody do st\u00e1le funk\u010dn\u00ed \u010d\u00e1sti uheln\u00e9ho rev\u00edru. Podle z\u00e1kona \u010d.\u00a044\/1988 Sb., o\u00a0ochran\u011b a\u00a0vyu\u017eit\u00ed nerostn\u00e9ho bohatstv\u00ed, (Horn\u00ed z\u00e1kon) [34] nejsou od\u010derpan\u00e9 slan\u00e9 d\u016fln\u00ed vody pova\u017eov\u00e1ny za odpadn\u00ed vodu, a\u00a0proto mohou b\u00fdt rovnou vypou\u0161t\u011bny do vodn\u00edho toku, kde se vysok\u00e9 koncentrace jinak ne\u0161kodn\u00fdch sol\u00ed dostate\u010dn\u011b z\u0159ed\u00ed. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b \u0159eky Lu\u010diny v\u00a0lokalit\u011b Ostrava, NH Z\u00e1\u0159i\u010d\u00ed mohly zv\u00fd\u0161en\u00ed hodnot mortality (21,67 \u00b1 9,43 %, Tukey test: P<\/em>-value = 0,0041) a\u00a0inhibice reprodukce chvostoskok\u016f (24,15 \u00b1 9,37 %) zp\u016fsobit relativn\u011b vy\u0161\u0161\u00ed koncentrace kadmia (0,00804 mg.kgsu\u0161<\/sub>-1<\/sup>), zv\u00fd\u0161en\u00e1 koncentrace zinku (0,888 mg.kgsu\u0161<\/sub>-1<\/sup>),\u2028\u010di p\u0159\u00edtomnost rtuti (0,0064 mg.kgsu\u0161<\/sub>-1<\/sup>). Srovn\u00e1n\u00ed mortality a\u00a0inhibice reprodukce chvostoskok\u016f (Folsomia candida<\/em>) mezi jednotliv\u00fdmi typy vzork\u016f dnov\u00fdch sediment\u016f jsou zn\u00e1zorn\u011bny na obr. 4<\/em>.<\/p>\n\"\"<\/a>\n

Obr. 4. Srovn\u00e1n\u00ed mortality a\u00a0inhibice reprodukce chvostoskok\u016f (Folsomia candida)<\/em> mezi jednotliv\u00fdmi typy vzork\u016f dnov\u00fdch sediment\u016f
\nFig. 4. Comparison of Folsomia candida <\/em>mortality and reproduction inhibition among individual types of bottom sediment samples<\/h6>\n

Dal\u0161\u00edm kontaktn\u00edm testem vyu\u017eit\u00fdm pro hodnocen\u00ed dnov\u00fdch sediment\u016f byl test akutn\u00ed toxicity pro stanoven\u00ed inhibice r\u016fstu ko\u0159ene sal\u00e1tu lociky set\u00e9 (Lactuca sativa var.\u00a0capitata<\/em>). Nejvy\u0161\u0161\u00ed inhibice r\u016fstu ko\u0159ene byly pozorov\u00e1ny u\u00a0vzork\u016f sedimentu poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z\u00a0Bohum\u00ednsk\u00e9 stru\u017eky v\u00a0lokalit\u011b Nov\u00fd Bohum\u00edn (58,77 \u00b1 8,78 %, Tukey test: P<\/em>-value < 0,0001) a\u00a0\u0159eky Lu\u010diny v\u00a0lokalit\u011b Ostrava, NH Z\u00e1\u0159i\u010d\u00ed (56,91 \u00b1 9,90 %, Tukey test: P<\/em>-value < 0,0001). Zv\u00fd\u0161en\u00e1 m\u00edra inhibice r\u016fstu ko\u0159ene byla pravd\u011bpodobn\u011b zp\u016fsobena vy\u0161\u0161\u00edmi koncentracemi majoritn\u00edch kov\u016f ve srovn\u00e1n\u00ed s\u00a0pr\u016fm\u011brem ostatn\u00edch vzork\u016f, a\u00a0to 8,8\u00d7 v\u00edce Ca, 2,5\u00d7 v\u00edce Mg, 4\u00d7 v\u00edce Fe, 7,3\u00d7 v\u00edce Na, kter\u00e9 mohly zp\u016fsobit zv\u00fd\u0161enou inhibici r\u016fstu ko\u0159ene sal\u00e1tu lociky set\u00e9 (Lactuca sativa var.\u00a0capitata<\/em>), obdobn\u011b jako v\u00a0testu s\u00a0vyu\u017eit\u00edm chvostoskok\u016f. Rovn\u011b\u017e Farga\u0161ov\u00e1 [35] uv\u00e1d\u00ed, \u017ee sal\u00e1t locika set\u00e1 (Lactuca sativa<\/em>) vykazuje nejvy\u0161\u0161\u00ed citlivost na t\u011b\u017ek\u00e9 kovy a\u00a0dal\u0161\u00ed l\u00e1tky. Srovn\u00e1n\u00ed inhibice r\u016fstu ko\u0159ene sal\u00e1tu (Lactuca sativa<\/em>) mezi jednotliv\u00fdmi typy vzork\u016f dnov\u00fdch sediment\u016f je zobrazeno na obr. 5<\/em>.<\/p>\n\"\"<\/a>\n

Obr. 5. Srovn\u00e1n\u00ed inhibice r\u016fstu ko\u0159ene sal\u00e1tu (Lactuca sativa) <\/em>mezi jednotliv\u00fdmi typy vzork\u016f dnov\u00fdch sediment\u016f
\nFig. 5. Comparison of lettuce root growth inhibition (Lactuca sativa)<\/em> among different types of bottom sediment samples<\/h6>\n

Dal\u0161\u00edm z\u00a0baterie vybran\u00fdch test\u016f byla mikrometoda pro stanoven\u00ed potenci\u00e1ln\u00ed nitrifikace proveden\u00e1 podle metodiky uveden\u00e9 v\u00a0p\u0159\u00edloze B \u010cSN ISO 15685 [25]. Na z\u00e1klad\u011b z\u00edskan\u00fdch hodnot absorbance koncentra\u010dn\u00ed \u0159ady standardn\u00ed l\u00e1tky dusitanu sodn\u00e9ho p\u0159i \u03bb =\u00a0540 \u00b1 10 nm byly vypo\u010d\u00edt\u00e1ny koncentrace dusitan\u016f v\u00a0jednotliv\u00fdch vzorc\u00edch dnov\u00fdch sediment\u016f po 2 a\u00a06hodinov\u00e9 inkubaci ve zku\u0161ebn\u00edm m\u00e9diu. V\u00fdpo\u010dtem byla stanovena u\u00a0jednotliv\u00fdch vzork\u016f potenci\u00e1ln\u00ed nitrifikace jako koncentrace ng.g1<\/sup> NO2<\/sub>-N v\u00a0su\u0161in\u011b p\u016fdy za hodinu. Nejvy\u0161\u0161\u00ed hodnota potenci\u00e1ln\u00ed nitrifikace byla nam\u011b\u0159ena u\u00a0vzorku sedimentu poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z\u00a0Bohum\u00ednsk\u00e9 stru\u017eky v\u00a0lokalit\u011b Nov\u00fd Bohum\u00edn (396,23 \u00b1 15,08 ng\/g NO2<\/sub>-N v\u00a0su\u0161in\u011b p\u016fdy za hodinu). Nejni\u017e\u0161\u00ed hodnoty potenci\u00e1ln\u00ed nitrifikace byly nam\u011b\u0159eny u\u00a0vzork\u016f sediment\u016f poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z\u00a0\u0159eky\u00a0Lu\u010diny v\u00a0lokalit\u011b Ostrava, NH Z\u00e1\u0159i\u010d\u00ed (3,19 \u00b1 2,05 ng.g-1<\/sup> NO2<\/sub>-N v\u00a0su\u0161in\u011b p\u016fdy za hodinu) a\u00a0\u0159eky Ol\u0161e\u00a0\u2013 v\u00a0lokalit\u011b T\u0159inec, \u017eelez\u00e1rny (8,12 \u00b1 4,84 ng.g-1<\/sup> NO2<\/sub>-N v\u00a0su\u0161in\u011b p\u016fdy za hodinu). Srovn\u00e1n\u00ed potenci\u00e1ln\u00ed nitrifikace mezi jednotliv\u00fdmi typy vzork\u016f dnov\u00fdch sediment\u016f je uvedeno na obr. 6<\/em>.<\/p>\n\"\"<\/a>\n

Obr. 6. Srovn\u00e1n\u00ed potenci\u00e1ln\u00ed nitrifikace mezi jednotliv\u00fdmi typy vzork\u016f dnov\u00fdch sediment\u016f
\nFig. 6. Comparison of potential nitrification among individual types of bottom sediment samples<\/h6>\n

Norma \u010cSN ISO 15685 [25] v\u00a0tabulce A. 2 uv\u00e1d\u00ed pr\u016fm\u011brnou referen\u010dn\u00ed hodnotu potenci\u00e1ln\u00ed nitrifikace nezne\u010di\u0161t\u011bn\u00e9 referen\u010dn\u00ed p\u016fdy jako 540 ng.g-1<\/sup> NO2<\/sub>-N v\u00a0su\u0161in\u011b p\u016fdy za hodinu, ni\u017e\u0161\u00ed hodnoty indikuj\u00ed zv\u00fd\u0161enou kontaminaci. Vzorky sediment\u016f vykazuj\u00edc\u00ed n\u00edzk\u00e9 hodnoty potenci\u00e1ln\u00ed nitrifikace jsou daleko v\u00edce zne\u010di\u0161t\u011bn\u00e9 ne\u017e vzorky, kter\u00e9 vykazuj\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed hodnoty. Rovn\u011b\u017e p\u016fdy obhospoda\u0159ovan\u00e9 ekologick\u00fdm zp\u016fsobem bez pou\u017eit\u00ed hnojiv, pesticid\u016f a\u00a0dal\u0161\u00edch l\u00e1tek, kter\u00e9 by mohly zp\u016fsobit kontaminaci p\u016fdy, vykazuj\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed hodnoty potenci\u00e1ln\u00ed nitrifikace ne\u017e p\u016fdy kontaminovan\u00e9 t\u011bmito l\u00e1tkami [36]. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b \u0159eky Lu\u010diny v\u00a0lokalit\u011b Ostrava, NH Z\u00e1\u0159i\u010d\u00ed mohla b\u00fdt n\u00edzk\u00e1 hodnota potenci\u00e1ln\u00ed nitrifikace zp\u016fsobena relativn\u011b vy\u0161\u0161\u00edmi koncentracemi kadmia (0,00804\u00a0mg.kgsu\u0161<\/sub>-1<\/sup>), zv\u00fd\u0161enou koncentrac\u00ed zinku (0,888 mg.kgsu\u0161<\/sub>-1<\/sup>), \u010di p\u0159\u00edtomnost\u00ed rtuti (0,0064 mg.kgsu\u0161<\/sub>-1<\/sup>). V p\u0159\u00edpad\u011b \u0159eky Ol\u0161e v lokalit\u011b T\u0159inec, \u017eelez\u00e1rny mohla b\u00fdt n\u00edzk\u00e1 hodnota potenci\u00e1ln\u00ed nitrifikace zp\u016fsobena relativn\u011b vy\u0161\u0161\u00edmi koncentracemi olova (0,3473 mg.kgsu\u0161<\/sub>-1<\/sup>) a\u00a0kadmia (0,00737 mg.gsu\u0161<\/sub>-1<\/sup>). Jako u\u00a0jedin\u00e9ho vzorku byla zaznamen\u00e1na p\u0159\u00edtomnost chromu (0,0481 mg.kgsu\u0161<\/sub>-1<\/sup>) a\u00a0zaznamen\u00e1na byla tak\u00e9 ve srovn\u00e1n\u00ed s\u00a0ostatn\u00edmi vzorky nejvy\u0161\u0161\u00ed koncentrace zinku (1,333 mg.kgsu\u0161<\/sub>-1<\/sup>). V\u00a0obou p\u0159\u00edpadech tak\u00e9 nen\u00ed vylou\u010dena mo\u017enost, \u017ee na tak n\u00edzk\u00fdch hodnot\u00e1ch potenci\u00e1ln\u00ed nitrifikace maj\u00ed vliv p\u0159\u00edtomn\u00e9 organick\u00e9 l\u00e1tky.<\/p>\n\"\"<\/a>\n

Obr. 7. Srovn\u00e1n\u00ed citlivosti jednotliv\u00fdch ekotoxikologick\u00fdch test\u016f
\nFig. 7. Sensitivity comparison of individual ecotoxicological tests<\/h6>\n

Na z\u00e1klad\u011b nam\u011b\u0159en\u00fdch dat, kter\u00e1 byla zanesena na obr. 7<\/em>, lze sledovat rozd\u00edln\u00e9 hodnoty citlivosti proveden\u00fdch metod. Obecn\u011b lze konstatovat, \u017ee ni\u017e\u0161\u00ed citlivost p\u0159i hodnocen\u00ed ekotoxick\u00fdch vlastnost\u00ed dnov\u00fdch sediment\u016f p\u0159edstavovaly akvatick\u00e9 testy. Nejni\u017e\u0161\u00ed vypov\u00eddaj\u00edc\u00ed schopnost vykazoval test inhibice r\u016fstu ko\u0159ene ho\u0159\u010dice b\u00edl\u00e9 (Sinapis alba)<\/em>. Hodnoty pro svou relativn\u011b silnou stimulaci nebyly na obr. 7<\/em> zaneseny. D\u00e1le se n\u00edzkou vypov\u00eddaj\u00edc\u00ed schopnost\u00ed projevil test na bakteri\u00edch Vibrio fischeri<\/em>, co\u017e potvrzuje spr\u00e1vnost sou\u010dasn\u00e9ho trendu v\u00a0testov\u00e1n\u00ed s\u00a0vyu\u017eit\u00edm tohoto testu, kdy se upou\u0161t\u00ed od hodnocen\u00ed vodn\u00fdch v\u00fdluh\u016f a\u00a0p\u0159ech\u00e1z\u00ed se na testov\u00e1n\u00ed l\u00e1tek v\u00a0suspenzi [17, 31]. Zm\u011bna metodiky testu na Vibrio fischeri<\/em> p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed podstatn\u00e9 zv\u00fd\u0161en\u00ed citlivosti tohoto testu. V\u00fdsledky dosa\u017een\u00e9 pomoc\u00ed kontaktn\u00edch test\u016f vykazovaly v\u00fdznamn\u011b zv\u00fd\u0161en\u00e9 procento pozorovan\u00e9ho efektu u\u00a0sledovan\u00fdch organism\u016f. Nejvy\u0161\u0161\u00ed negativn\u00ed odezva, tedy inhibice r\u016fstu ko\u0159en\u016f, byla pozorov\u00e1na v\u00a0testu na Lactuca sativa<\/em>, kdy byla u jednotliv\u00fdch vzork\u016f dnov\u00fdch sediment\u016f pozorov\u00e1na inhibice v rozsahu 14,16\u201358,77 %. Rovn\u011b\u017e v\u00fdsledky detekovan\u00e9 v testu s vyu\u017eit\u00edm chvostoskok\u016f Folsomia candida<\/em> vykazovaly hodnoty reprodukce dosahuj\u00edc\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 40 % procentn\u00ed inhibice. Ni\u017e\u0161\u00ed citlivost se projevila u\u00a0mortality chvostoskok\u016f (Folsomia candida), <\/em>kdy byla pozorov\u00e1na inhibice pouze do 21,67 %. <\/em>Zji\u0161t\u011bn\u00ed rozd\u00edln\u00e9 citlivosti u\u00a0t\u011bchto dvou sledovan\u00fdch parametr\u016f v\u00a0testu na Folsomia candida<\/em> je v\u00a0souladu s\u00a0\u00fadaji zji\u0161t\u011bn\u00fdmi v\u00a0literatu\u0159e [37], kde je rovn\u011b\u017e popisov\u00e1na n\u011bkolikan\u00e1sobn\u011b men\u0161\u00ed citlivost chvostoskok\u016f v\u00a0ukazateli mortalita ne\u017e reprodukce. Vhodnou metodou pro hodnocen\u00ed sediment\u016f se rovn\u011b\u017e jev\u00ed stanoven\u00ed potenci\u00e1ln\u00ed nitrifikace, pomoc\u00ed kter\u00e9 byl na v\u0161ech sledovan\u00fdch lokalit\u00e1ch prok\u00e1z\u00e1n negativn\u00ed vliv indikuj\u00edc\u00ed zv\u00fd\u0161enou kontaminaci. P\u0159ehledn\u00e9 v\u00fdsledky\u00a0test\u016f akutn\u00ed toxicity na vybran\u00fdch indik\u00e1torov\u00fdch organismech jsou uvedeny v\u00a0tabulce 5<\/em>. Celkov\u011b lze na z\u00e1klad\u011b dosa\u017een\u00fdch v\u00fdsledk\u016f konstatovat, \u017ee akvatick\u00e9 typy ekotoxikologick\u00fdch test\u016f jsou vzhledem k\u00a0ni\u017e\u0161\u00ed citlivosti m\u00e9n\u011b vhodn\u00e9 pro stanovov\u00e1n\u00ed ekotoxick\u00fdch \u00fa\u010dink\u016f dnov\u00fdch sediment\u016f. Testov\u00e1n\u00ed by m\u011blo b\u00fdt prov\u00e1d\u011bno prioritn\u011b na kontaktn\u00edch testech, kter\u00e9 poskytuj\u00ed spolehliv\u011bj\u0161\u00ed informace o\u00a0zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed sedimentu v\u00a0dan\u00e9 lokalit\u011b.<\/p>\n

Tabulka 5. Souhrnn\u00e9 v\u00fdsledky z\u00a0test\u016f akutn\u00ed toxicity na vybran\u00fdch indik\u00e1torov\u00fdch organismech; toxick\u00fd efekt (+), \u017e\u00e1dn\u00fd toxick\u00fd efekt (-), slab\u00fd toxick\u00fd efekt (+\/-)
\nTable 5. Summary of results of acute toxicity tests using chosen indicator organisms; toxic effect (+), no toxic effect (-) weaker toxic effect (+\/)<\/h5>\n\"\"<\/a>\n

Vyhodnocen\u00ed negativn\u00edho efektu zaznamenan\u00e9ho v jednotliv\u00fdch testech akutn\u00ed toxicity u vzork\u016f sediment\u016f ze sledovan\u00fdch lokalit je zobrazeno v\u00a0tabulce 5<\/em> a\u00a0obr. 8<\/em>. Nejv\u00edce zne\u010di\u0161t\u011bn\u00e9 dnov\u00e9 sedimenty se nach\u00e1zely v\u00a0lokalit\u00e1ch Bohum\u00ednsk\u00e1 stru\u017eka\u00a0\u2013 Nov\u00fd Bohum\u00edn, Lu\u010dina\u00a0\u2013 NH Z\u00e1\u0159i\u010d\u00ed a\u00a0\u010cern\u00fd potok\u00a0\u2013 Ostrava-P\u0159\u00edvoz. Na ostatn\u00edch sledovan\u00fdch profilech vykazovaly odebran\u00e9 dnov\u00e9 sedimenty ve v\u011bt\u0161in\u011b vyu\u017eit\u00fdch test\u016f slab\u00fd toxick\u00fd efekt, a\u00a0tedy p\u0159edstavuj\u00ed potenci\u00e1ln\u011b zanedbateln\u00e9 riziko pro sledovan\u00e9 indik\u00e1torov\u00e9 organismy.<\/p>\n\"\"<\/a>\n

Obr. 8. Srovn\u00e1n\u00ed negativn\u00edho efektu pozorovan\u00e9ho v\u00a0testech akutn\u00ed toxicity u\u00a0vzork\u016f sediment\u016f z\u00a0jednotliv\u00fdch lokalit
\nFig. 8. Comparison of the negative effect observed in acute toxicity tests on sediment samples from individual localities<\/h6>\n

Z\u00e1v\u011br<\/h2>\n

V\u00a0r\u00e1mci monitoringu zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed vodn\u00edho prost\u0159ed\u00ed je pot\u0159eba sledovat nejen jakost vody, ale i\u00a0stav dnov\u00fdch sediment\u016f. Sedimenty na sv\u00e9 \u010d\u00e1stice sorbuj\u00ed polutanty anorganick\u00e9 a\u00a0organick\u00e9 povahy, kter\u00e9 se akumuluj\u00ed a\u00a0mohou se p\u0159i skokov\u00e9 zm\u011bn\u011b podm\u00ednek v\u00a0dan\u00e9m toku uvolnit do vody, a\u00a0ohrozit tak cel\u00fd ekosyst\u00e9m.<\/p>\n

V\u00a0r\u00e1mci hodnocen\u00ed toxick\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed dnov\u00fdch sediment\u016f na okoln\u00ed ekosyst\u00e9m byla provedena baterie p\u011bti ekotoxikologick\u00fdch test\u016f na vzorc\u00edch odebran\u00fdch na vodn\u00edch toc\u00edch v\u00a0r\u00e1mci povod\u00ed \u0159eky Odry. Na z\u00e1klad\u011b proveden\u00fdch kontaktn\u00edch test\u016f bylo stanoveno, \u017ee sedimenty z\u00a0Bohum\u00ednsk\u00e9 stru\u017eky odebran\u00e9 v\u00a0lokalit\u011b Nov\u00fd Bohum\u00edn a\u00a0\u0159eky Lu\u010diny v\u00a0lokalit\u011b NH Z\u00e1\u0159i\u010d\u00ed p\u0159edstavuj\u00ed vzorky s\u00a0vy\u0161\u0161\u00edm toxick\u00fdm zat\u00ed\u017een\u00edm. L\u00e1tky nav\u00e1zan\u00e9 v\u00a0t\u011bchto sedimentech mohou po uvoln\u011bn\u00ed do vody ohrozit ekosyst\u00e9m dan\u00e9 lokality. Na ostatn\u00edch sledovan\u00fdch lokalit\u00e1ch bylo pozorov\u00e1no m\u00edrn\u011bj\u0161\u00ed toxick\u00e9 p\u016fsoben\u00ed na indik\u00e1torov\u00e9 ekotoxikologick\u00e9 organismy. V\u00a0testech vyu\u017e\u00edvaj\u00edc\u00edch vodn\u00e9 v\u00fdluhy sediment\u016f bylo potvrzeno, \u017ee citlivost a\u00a0vypov\u00eddaj\u00edc\u00ed hodnota t\u011bchto test\u016f vyu\u017e\u00edvan\u00fdch pro hodnocen\u00ed sediment\u016f je velmi n\u00edzk\u00e1 v\u00a0porovn\u00e1n\u00ed s\u00a0kontaktn\u00edmi testy.<\/p>\n

Ze zji\u0161t\u011bn\u00fdch v\u00fdsledk\u016f vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee pro komplexn\u011bj\u0161\u00ed ekotoxikologick\u00e9 zhodnocen\u00ed dnov\u00fdch sediment\u016f je pot\u0159eba v\u017edy vyu\u017e\u00edvat baterii test\u016f s\u00a0organismy r\u016fzn\u00fdch trofick\u00fdch \u00farovn\u00ed s\u00a0preferenc\u00ed vyu\u017eit\u00ed kontaktn\u00edch test\u016f p\u0159ed akvatick\u00fdmi testy hodnot\u00edc\u00edmi vodn\u00e9 v\u00fdluhy sediment\u016f. Ekotoxikologick\u00e9 sledov\u00e1n\u00ed je vhodn\u00e9 doplnit chemickou anal\u00fdzou pro kvalitativn\u00ed a\u00a0kvantitativn\u00ed stanoven\u00ed t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f a\u00a0organick\u00fdch l\u00e1tek. Tyto anal\u00fdzy poskytuj\u00ed cenn\u00e9 informace pro vysv\u011btlen\u00ed \u00fa\u010dink\u016f dan\u00e9ho vzorku sedimentu na testovan\u00fd organismus.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

The paper deals with the issue of pollution of river (bottom) sediments in the Odra river basin, which is located in one of the most anthropogenically polluted areas of the Czech Republic. The presented results are based on the evaluation of river sediments collected on eight selected profiles of water bodies belonging to the Odra river basin using a battery of five ecotoxicological tests including indicator organisms of different trophic levels.<\/p>\n","protected":false},"author":8,"featured_media":10878,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[87],"tags":[2336,1931,2334,2331,1793,2332,825,2335,2337,392,2330,2333],"coauthors":[2309,2310,2311],"class_list":["post-10805","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-hydrochemistry-radioecology-microbiology","tag-battery-of-tests","tag-contamination","tag-ecotoxicology","tag-folsomia-candida","tag-hydrochemistry","tag-lactuca-sativa","tag-legislation","tag-odra-river-basin","tag-potential-nitrification","tag-sediments","tag-sinapis-alba","tag-vibrio-fischeri"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10805","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/8"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10805"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10805\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":30608,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10805\/revisions\/30608"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media\/10878"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10805"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10805"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10805"},{"taxonomy":"author","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vtei.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/coauthors?post=10805"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}