Články autora

Rozhovor s odborníky na téma ochranných pásem vodních zdrojů

Rozhovor se zabývá rozborem aktuální situace v oblasti dnes často diskutovaných ochranných pásem vodních zdrojů. Otázky zodpovídají odborníci Ing. Jiří Novák z Vodárenské akciové společnosti, a. s., v Brně a Ing. Petra Oppeltová, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně.

Odvádění a čištění odpadních vod v Moldavsku – současný stav a perspektivy

Článek přináší základní informace o současném stavu odkanalizování a čištění odpadních vod v Moldavsku. Tyto údaje jsou shrnutím poznatků z průzkumu jednotlivých lokalit (zpravidla měst nad 10 000 obyvatel) provedeného v rámci projektu zahraniční rozvojové spolupráce ČR.

Předpokládaná plavba římských lodí z Carnunta do Mušova – I

Pojednávanou problematiku možného dopravního využití řeky Moravy a Dyje až po Mušov je možné rozdělit na dvě historicky doložené, poměrně časově krátké, etapy, u kterých lze shledat jen minimální vzájemné souvislosti.

50 let česko-polské spolupráce ve vodním stavitelství

Vnitrozemská vodní plavba se v 19. a 20. století stala ve všech rozvinutých státech rovnocenným partnerem silniční a železniční dopravy, vhodným zejména pro přepravu nákladů na střední a velké vzdálenosti. Podnět k výstavbě kapacitní labsko-vltavské vodní cesty a výkonné, ekologicky vhodné i levné nákladní dopravě po Vltavě a Labi až k německým hranicím dal koncem 19. století zemský výbor tehdejšího Českého království založením tzv. Kanalizační komise.

Zatopené kulturní a přírodní dědictví jižní Moravy

Základním tématem projektu je zamyšlení nad tím, co vše zmizelo pod hladinami vodních nádrží. Toto téma je zde zobrazeno z pohledu mnoha oborů charakterizujících kulturní a přírodní dědictví, jako je historie, vodní hospodářství, hydrobiologie, hydrochemie, geografie, jakost vod a krajinná ekologie.

Pravěké a středověké osídlení v areálech tří současných jihomoravských nádrží

Všechna tři zatopená území ležela v odlišném přírodním prostředí, které výrazně formovalo jejich osudy. Pro poznání proměn osídlení mají nezastupitelný význam archeologické prameny. Jestliže před budováním Vranovské a Brněnské přehrady nebyl v předstihu proveden žádný archeologický výzkum, takže jsme odkázáni jen na poznatky z okolí, pak před budováním vodního díla na řece Dyji byl zatopený areál soustavně archeologicky zkoumán.

Vývoj zatopených obcí od poloviny 15. do poloviny 19. století

Období se zabývá dlouhým vývojovým obdobím, které prodělaly později zatopené obce v souladu s vývojem moravského venkova od doby raného novověku do počátků formování občanské společnosti, život obyvatel ovlivňovalo nevolnictví, poddanství, robotní práce a vrchnostenská správa majitelů panství.

Přehrady a vodní bezobratlí živočichové

Budování vodních nádrží (přehrad) zásadně mění přírodu a krajinu nejen na zaplaveném území, ale i mimo něj, včetně všech struktur a vazeb. V rámci řešení projektu Ministerstva kultury ČR Zatopené kulturní a přírodní dědictví jižní Moravy (DF13P01OVV012) byla věnována pozornost třem jihomoravským lokalitám – Vranovské přehradě, Brněnské přehradě a vodnímu dílu Nové Mlýny.

Jak stavby jihomoravských nádrží ovlivnily společenstva vodních a mokřadních rostlin

V rámci řešení projektu Zatopené kulturní a přírodní dědictví jižní Moravy bylo shromážděno velké množství údajů o složení společenstev vodních a bažinných rostlin v řekách Svratce a Dyji před vybudováním Brněnské přehrady (1935–1940), Vranovské přehrady (1930–1933) a vodního díla Nové Mlýny (1975–1988).

Historie a současnost vodního hospodářství v ploše a povodí Vranovské a Brněnské přehrady a vodního díla Nové Mlýny

Při zamyšlení nad vývojem vodního hospodářství a změnami přírodního prostředí v povodí sledovaných vodních děl je zjevné, že k nejzásadnějším změnám došlo na plochách přímo zatopených přehradní vodou, nicméně vliv vodohospodářských děl je významně rozsáhlejší.

Výstavba Vranovské a Brněnské přehrady a vodního díla Nové Mlýny a zánik obcí Bítov, Kníničky a Mušov

Stále vzrůstající počet povodní na dolních tocích Dyje a Svratky vyvolával potřebu úprav jejich toků. Ve 20. stol. se jevila proto potřeba výstavby přehrad. Krajina umožňovala jejich výstavbu nedaleko Vranova na Dyji a Kníniček na Svratce.

Změny využití krajiny v důsledku stavby vodních nádrží

Příspěvek se zabývá dopady budování vodních nádrží na změny využití krajiny v zátopových oblastech a v zázemí tří jihomoravských nádrží – Nové Mlýny, Vranov a Brno. Pro sledování vývoje využití krajiny byly použity dostupné staré topografické mapy.

Vodní nádrže a jejich krajina ve výtvarném umění

Jedním ze základních směrů krajinné ekologie je hodnocení změn krajiny prostřednictvím srovnání jejího stavu (využití) v různých časových obdobích. K tomuto účelu se běžně používají mapy, fotografie, letecké i družicové snímky. Významným podkladem pro krajinně ekologickou interpretaci však mohou být i malířská a grafická zobrazení krajiny, pokud jsou ovšem dostatečně realistická.

Rozhovor s doc. Ing. Antonínem Bučkem, CSc., českým krajinným ekologem

Rozhovor s doc. Ing. Antonínem Bučkem, CSc., českým krajinným ekologem, na téma projektu a vydané knihy Zatopené kulturní a přírodní dědictví jižní Moravy.

Dlouhodobé kolísání průtoků Vltavy v Praze

První část studie obsahuje doporučení pro výběr reprezentativního období pozorování pro výpočet charakteristik průměrných průtoků. Je to výsledek analýzy časové řady průtoků Vltavy v Praze s počátkem v roce 1801.

Nutrienty ve vodách povodí Mostiště

Článek prezentuje výsledky projektu zaměřeného na zlepšení situace v povodí vodárenské nádrže Mostiště, kde není dosahován dobrý stav vod z důvodu vysoké zátěže vod nutrienty.

Hydrologické a hydrogeologické poměry povodí Lišanského potoka u Rakovníka

Tématem příspěvku je rozbor hydrologických a hydrogeologických poměrů v malé části dolního povodí Lišanského potoka u Rakovníka, kde od 15. století byl přirozený stav ovlivněn lidskou činností.

Možnosti extrapolace digitálního modelu terénu z rastru DMR 5G

Nad územím celé České republiky bylo provedeno letecké laserové snímkování (LiDAR), díky němuž je možné vytvářet rastry digitálního modelu terénu. Tyto podklady mají široké uplatnění v různých odvětvích

Rozhovor s Ing. Jiřím Hůlkou, náměstkem Státního ústavu radiační ochrany, v. v. i., v oblasti výzkumu a vývoje

Rozhovor s náměstkem v oblasti výzkumu a vývoje Ing. Jiřím Hůlkou ze Státního ústavu radiační ochrany, který je od roku 2011 veřejnou výzkumnou institucí, kdy byl zřízen rozhodnutím předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Rozhovor pojednává o radiační ochraně a veřejných výzkumných institucích a jejich problematice.

Specialista vzorkování vod a požadavky na jeho odbornou způsobilost

Za odběr vzorků pro účely stanovené vodním zákonem, zákonem o vodovodech a kanalizacích a zákonem o ochraně veřejného zdraví zodpovídá zkušební laboratoř.

Diplom akademika Theodora Ježdíka

V roce 1980 u příležitosti 90. výročí narození akademika Theodora Ježdíka vyhlásil tehdejší Český ústřední výbor vodohospodářské společnosti ČSVTS z podnětu prof. Ing. Dr. L. Votruby, DrSc., Diplom akademika Theodora Ježdíka jako cenu za stěžejní díla z oblasti teorie, výzkumu, vývoje, přípravy, výstavby a provozu vodohospodářských děl a zařízení.

Zápis z jednání valné hromady ČVTVHS, z. s.

Dne 24. května 2017 proběhlo zasedání valné hromady ČVTVHS, z. s., na Novotného lávce.

Kolmatace umělých mokřadů

Kolmatace je zcela přirozeným jevem, ale v umělých mokřadech využívaných k čištění a dočišťování odpadních vod je jevem nežádoucím. Proto je nutné při návrhu a provozování umělých mokřadů dodržovat zásady, které mohou vznik a rozvoj kolmatace významně omezit.

Hydrologická bilance a disponibilní vodní zdroje v České republice v době hydrologického sucha

Článek se zabývá hodnocením hydrologické bilance na celém území České republiky, které bylo rozděleno do 133 mezipovodí za období 1981–2015 v měsíčním časovém kroku.

Regionalizace nedostatkových objemů v České republice

Cílem této studie je regionalizace České republiky z hlediska rizika výskytu sucha v jednotlivých povodích. Regionalizace České republiky byla provedena pro sadu 133 (mezi-)povodí pro období 1901–2015.

Vyhodnocení vlivu sucha a nedostatku vody na užívání vod

V dílčím úkolu Vyhodnocení dopadu sucha na užívání vod podpory výkonu státní správy v problematice sucho (v gesci Ministerstva životního prostředí) byly analyzovány současné nástroje pro bilanční hodnocení.

Modelování efektu přírodě blízkých opatření na hydrologickou bilanci v povodí Trkmanky

Efekt přírodě blízkých opatření na hydrologickou bilanci byl modelován na povodí Trkmanky. Povodí se nachází na jižní Moravě a je intenzivně zemědělsky obhospodařované.

Potenciál aplikace přírodě blízkých opatření pro zadržení vody v krajině a zlepšení ekologického stavu vodních útvarů

V rámci prací na sestavení návrhu koncepce ochrany před následky sucha na území České republiky byla provedena analýza a hodnocení potenciálu přírodě blízkých opatření pro zadržení vody v krajině.

Příprava a zpracování Koncepce na ochranu před následky sucha pro území České republiky

Od roku 2014 probíhají aktivity směřující k nastavení koncepčního politického rámce pro zajištění ochrany území ČR před následky sucha a nedostatku vody. Příspěvek ve své úvodní části shrnuje rozhodující fáze procesu přípravy Koncepce na ochranu před následky sucha pro území ČR v rámci meziresortní pracovní skupiny VODA-SUCHO a dále uvádí nejdůležitější teze koncepce.

Zhodnocení dopadů sucha v útvarech povrchových vod na vodní a vodu vázané organismy

V rámci řešení dílčího úkolu Zhodnocení dopadů sucha v útvarech povrchových vod na vodní a vodu vázané organismy projektu zahrnující činnosti k podpoře výkonu státní správy v problematice sucho v roce 2016 byla zpracována zejména rešeršní analýza potenciálního vlivu sucha na jednotlivé složky a ukazatele hodnocení stavu vodních útvarů jako prostředku pro hodnocení kvality vodních ekosystémů.

Vodohospodářské aspekty převodů vody v rámci ochrany před následky sucha a nedostatku vody v ČR

Téma uplatňování převodů vody ve vodním hospodářství se stává opět aktuální v souvislosti s přípravou opatření na ochranu před následky sucha a nedostatku vody.

Varovný systém pro pražskou vodárenskou soustavu před znečištěním mikropolutanty

Lékaři s trochou nadsázky tvrdí, že zdravý člověk neexistuje, setkat se lze pouze s pacientem špatně vyšetřeným. Toto tvrzení lze aplikovat i na pitnou a odpadní vodu.

Návrh obsahu plánu pro zvládání sucha a nedostatku vody v ČR

Příspěvek představuje přípravnou fázi návrhu obsahu plánu pro zvládání sucha a nedostatku vody v ČR v procesu připomínkování. Plán je základní dokument ochrany před následky sucha. Slouží ke koordinaci činností v daném území v období sucha a nedostatku vody.

Rozhovor s prof. Ing. Zdeňkem Žaludem, Ph.D., profesorem na Mendelově univerzitě v Brně na téma změny klimatu

Sdělovací prostředky reagují především na aktuální situace a vzhledem k vyššímu výskytu extrémních situací, jako jsou epizody sucha, vlny veder, výskyt intenzivních srážek, je jejich komentování přirozeně častějším mediálním tématem. Z pohledu člověka odtrženého od přírody se může množství a frekvence tohoto typu informací zdát skutečně vysoká.

Nedivme se, že je sucho

Historické civilizace vyschly, archeologové je nachází pod nánosy písku. Nejstarší velká civilizace byla v Mezopotámii na území dnešní Sýrie mezi řekami Eufrat a Tygris. Záběry ze Sýrie můžeme vidět každý den – je to vyschlá země bez stromů, bez vegetace, bez vody. Jakou chybu udělaly historické civilizace, že vyschly, poučili jsme se?

Aktuální stav problematiky ochranných pásem vodních zdrojů

Aktuální situace v oblasti ochranných pásem vodních zdrojů (dále také OPVZ) je v České republice dlouhodobě problematická, a to nejen z hlediska jejich vymezování, ale také správného nastavení opatření či dostupnosti dat veřejnosti.

Stochastické řízení zásobní funkce nádrže s použitím evolučních algoritmů

V článku popsaný model používá stochastickou předpověď různé délky. Předpověď je vždy kratší než 1 rok. Pro adaptivní řízení je použita pouze první hodnota řady řízených odtoků.

Spolupráce VÚV TGM, v. v. i., a státních podniků Povodí v rámci Radiační monitorovací sítě ČR

Článek uvádí přehled základních právních předpisů upravujících činnost Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v. v. i., a jednotlivých Povodí, státní podnik, v rámci Radiační monitorovací sítě ČR.

Odhad vývoje budoucích odběrů vody v ČR

V předloženém článku jsou shrnuty závěry projektu TD020113, jehož cílem bylo stanovení možných budoucích potřeb vody v časovém horizontu 2030 až 2050.

Vypustit nebo znovu využít?

V souvislosti s klimatickými změnami, které přinášejí stále větší nerovnoměrnosti v distribuci srážek, dochází ke střídání období sucha a období, kdy je vody nadbytek, a může docházet k větším či menším povodním.