Články autora

Monitoring na povodí pro vyhodnocení vlivu realizací přírodě blízkých opatření

V rámci projektu Sucho byl na území České republiky zahájen komplexní monitoring vodních toků a pozemků v jejich povodích za účelem vyhodnocení vlivu realizací revitalizačních akcí, které mají chránit před dopady sucha.

Jaký je současný stav sucha v České republice a je důvod se obávat?

Na tyto a jiné otázky nám odpověděli odborníci, kteří denně přichází do styku s problematikou sucha a nedostatku vody.

Seminář Suché období 2014–2017: vyhodnocení, dopady a opatření

Dne 30. května se na Novotného lávce v Praze uskutečnil seminář Suché období 2014–2017: vyhodnocení, dopady a opatření pořádaný Českou vědeckotechnickou vodohospodářskou společností ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem a Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, v. v. i.

Dynamika vyplavování pesticidních látek v povodí Čechtického potoka

Využití automatických vzorkovačů se stává běžnou součástí detailního – bilančního monitoringu koncentrací a odnosů látek. Průměrné výsledky běžného monitoringu bodových vzorků jsou oproti reálnému stavu často podhodnocené.

Predikce průtoků modelem SWAT na příkladu povodí vodního díla Olešná

Příspěvek je zaměřen na posouzení výsledků simulace průtoků komplexním modelem SWAT, který je obtížný pro užívání z hlediska potřeby vstupních dat o půdách a managementu povodí.

Stanovení velmi nízkých objemových aktivit tritia pro potřeby využití tritia jako stopovače

V současnosti jsou hlavními zdroji tritia v životním prostředí přetrvávající dopady atmosférických testů jaderných zbraní v minulém století, tritium vypouštěné jadernými zařízeními a jeho přirozená produkce v atmosféře. Díky jeho všeobecné přítomnosti a příznivým vlastnostem je tritium ve formě HTO využíváno jako stopovač v podzemních a povrchových vodách.

Změny v chemismu a biologii mezotrofní nádrže po mimořádném snížení hladiny

Vodárenská nádrž Opatovice je významným zdrojem pitné vody pro okresní město Vyškov na jižní Moravě severovýchodně od Brna. Po částečném snížení hladiny v roce 2012 a po významném snížení v roce 2017 byly zaznamenány znatelné změny v chemismu i v biologii nádrže.

Významné nepříznivé vlivy opatření na užívání silně ovlivněných vodních útvarů: zkušenosti a příklady ze zahraničí

V dubnu 2018 se konal v Bruselu mezinárodní workshop zaměřený na posuzování významnosti nepříznivých vlivů plánovaných opatření na užívání nebo širší prostředí silně ovlivněných a umělých vodních útvarů. Tato problematika souvisí s implementací Rámcové směrnice o vodách 2000/60/ES a harmonizací úrovně dobrého ekologického potenciálu mezi členskými státy EU.

Rozhovor s hydrobioložkou RNDr. Zdeňkou Žákovou, CSc.

Rozhovor s hydrobioložkou RNDr. Zdeňkou Žákovou, CSc., na téma její dlouhodobé praxe, přírodních čistíren a projektu Zatopené kulturní a přírodní dědictví jižní Moravy.

Světový den migrace ryb aneb kam putují ryby?

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i., Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR), Rada Českého rybářského svazu, z. s. (ČRS), a místní organizace Českého rybářského svazu Lysá n. Labem (MO ČRS Lysá n. Labem) společně s Odbornou skupinou – Komisí pro rybí přechody při AOPK ČR uspořádaly v rámci Světového dne migrace ryb (WFMD) již druhý ročník osvětové akce pro děti, mládež a širokou veřejnost tentokrát s názvem „Kam putují ryby?“

XXV. konference Radionuklidy a ionizující záření ve vodním hospodářství

Již tradiční XXV. konference Radionuklidy a ionizující záření ve vodním hospodářství se uskutečnila ve dnech 24.–25. 4. 2018 v hotelu Clarion v Českých Budějovicích. Odborným garantem byl Ing. E. Hanslík, CSc., (VÚV TGM, v. v. i.) a organizačním garantem Ing. V. Bečvář, CSc. (ČVTVHS, z. s.).

Jednání Valné hromady ČVTVHS, z. s.

Dne 24. května 2018 se konalo na Novotného lávce v Praze zasedání Valné hromady ČVTVHS, z. s.

Posouzení efektivity navržených opatření v ploše povodí hydrologickým modelem

Příspěvek prezentuje část výstupů čtyřletého projektu Nové postupy optimalizace systémů integrované ochrany území v kontextu jejich ekonomické udržitelnosti. Jeho cílem je posouzení efektivnosti komplexního systému opatření navržených v ploše části povodí Litavy.

Vláhová bilance – ukazatel vody v krajině

Průběh počasí v posledních letech dokládá, že proměnlivost našeho počasí roste, a tím se také zvyšuje frekvence výskytu povodní, ale také sucha. Sucho bez ohledu na to, o jaký druh se jedná, znamená, že v naší krajině je nedostatek vody.

Vliv dostupnosti kyslíku a dusičnanů na cyklus fosforu v sedimentu – příklad nádrže Vranov

Přítokové části eutrofních nádrží jsou typické vysokou primární produkcí fytoplanktonu a následnou sedimentací organického materiálu. Mikrobiální procesy spotřebovávají při jeho mineralizaci akceptory elektronů a v závislosti na míchání vodního sloupce může docházet k výkyvům jejich dostupnosti.

Jak se projevuje úroveň zákonných a technických předpisů na aplikaci modrozelené infrastruktury

Česká republika v dostatečné míře nevytváří předpoklady pro koncepční přístup k odvodňování měst a obcí podle principů udržitelného rozvoje. Ministerstvo zemědělství ČR, které má v gesci vodu, zcela ignoruje skutečnost, že adaptace urbanizovaných území na změnu klimatu mimo jiné stojí na důsledné aplikaci principů hospodaření s dešťovou vodou, a to nejlépe prostřednictvím modrozelené infrastruktury.

Rozhovor s ředitelem Českého hydrometeorologického ústavu Mgr. Markem Riederem

Rozhovor s ředitelem Českého hydrometeorologického ústavu Mgr. Markem Rieder na téma jeho dlouholetého působení ve VÚV TGM a jeho zkušeností s vodou. Jaké jsou jeho plány do budoucna?

Masový úhyn velevruba tupého v EVL Ohře

Ohře je jednou z řek, na kterých se zčásti zachovala původní struktura toku se zastoupením mělčích proudivějších úseků s hlubšími tůněmi a tišinami. Toto je i důvod, proč se na Ohři vyskytuje několik chráněných živočichů, kvůli kterým byla na řece Ohři vyhlášená evropsky významná lokalita (EVL).

Odborný seminář Vyhodnocení stavu povrchových vod za období 2013–2015

Dne 21. března 2018 proběhl na Novotného lávce v Praze pod záštitou odborné skupiny Odpadní vody-čistota vod při ČVTVHS seminář na téma Vyhodnocení stavu povrchových vod za období 2013–2015.

Preference Čechů pro adaptační opatření ke zmírnění dopadů povodní a sucha

Cílem výzkumu je zjistit postoje a preference obyvatel ČR vůči adaptačním opatřením na snížení dopadů povodní a sucha. Na jaře 2016 jsme uskutečnili dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku obyvatel ČR (3 666 respondentů). Více než polovina dotázaných očekává, že jejich domácnost bude v příštích 10 letech častěji vystavena dopadům sucha a vln horka.

Trendy vývoje koncentrací fosfor v nádržích Orlík a Slapy

Na základě datových řad pro koncentrace fosforu (P) v nádržích Slapy a Orlík a v jejich hlavních přítocích jsme zrekonstruovali vstup P z povodí do těchto dvou nádrží pro období 1961–2015 a sestavili nádržové modely retence P. Koncentrace P v obou nádržích rostly od 60. let minulého století až do roku 1991 a pak začaly klesat, v nádrži Slapy ale s výrazně zvýšenou meziroční variabilitou.

Informace o ORAM

Odra River Alarm Modul (ORAM) bude součástí projektu NAVAROSO. V posledních dvaceti letech nejsou k dispozici žádné výsledky ze stopovacích pokusů české části řeky Odry.

Principy přístupu k řešení optimalizace ochrany vody a půdy v subpovodích řeky Svratky

V současné době je v kontextu rozvíjející se populace a probíhající klimatické změny stále více akcentována potřeba trvalého udržení množství a jakosti vody. Výzkumný projekt NAZV QJ1620040 byl zahájen v roce 2016 s cílem komplexně řešit možnosti snížení kontaminace povrchových vod jak z plošných, tak bodových zdrojů nerozpuštěnými látkami, dusíkem a fosforem v povodích vodních zdrojů.

Posouzení funkčních objemů vodního díla Vír I na aktualizovaná vstupní data

Cílem příspěvku je přednést výsledky studie, která měla za úkol posouzení účinnosti funkčních objemů nádrže Vír I na aktualizovaná vstupní data. Studie byla zaměřena na přepočet zásobního objemu, zabezpečenosti nalepšeného odtoku vody z nádrže a na posouzení ochranného objemu nádrže.

Stanovení hodnot minimálních zůstatkových průtoků v podmínkách ČR

Nový metodický přístup stanovení minimálních zůstatkových průtoků (dále jen MZP) slouží jako podklad pro nařízení vlády ČR a samozřejmě vyvolává širokou diskusi nad jeho dopadem, a to jak z hlediska ochrany přírody, tak rovněž, a to především, z hlediska jeho dopadu na nakládání s vodami a hospodaření na nádržích.

Voda v kulturách starého Peru

Nejstarší dějiny Peru jsou obvykle spojovány s říší Inků. Je pravda, že za vlády Inky Pachacutiho se jednalo o říši, která na jihoamerickém kontinentu neměla obdoby. Když Pachacuti v r. 1471 zemřel, táhla se jeho říše na území dlouhém 3 800 km od dnešního Chile na jihu po Ekvádor na severu a zčásti zasahovala i do území dnešní Argentiny, Brazílie a Bolívie

Rozhovor s ředitelem Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví RNDr. Mgr. Petrem A. Skřehotem, Ph.D.

Znalecký ústav bezpečnosti a ochrany zdraví, z. ú., je nezávislá instituce, která se zaměřuje na znaleckou, vědecko-výzkumnou, vzdělávací a osvětovou činnost v oblasti bezpečnosti práce, ergonomie, požární ochrany, prevence nehod a havárií, hygieny práce včetně radiační, bezpečnostního inženýrství a risk managementu.

ČVTVHS, z. s., v roce 2017

V roce 2017 pokračovala standardní činnost, výbor společnosti se sešel desetkrát, jednání se vždy účastnili členové kontrolní komise. Valná hromada se konala 24. května na Novotného lávce a byla nevolební. V plánu roku 2017 bylo třináct odborných akcí, přičemž některých jsme se účastnili pouze organizační, propagační či personální spoluprací (Sedimenty vodných tokov a nádrží, 18th International Conference on Transport and Sedimentation of Solid Particles, Vodní nádrže 2017 a Vodní toky 2017).

Variabilita odezvy vybraných hydrologických modelů na typické průběhy krátkodobých srážek

Příspěvek prezentuje část výstupů tříletého projektu Vliv variability krátkodobých srážek a následného odtoku v malých povodích České republiky na hospodaření s vodou v krajině. Jeho cílem bylo odvodit a poskytnout uživatelům moderní formou dosud chybějící průběhy subdenních návrhových srážek a analyzovat vliv jejich variability na hydrologické modelování a navrhování staveb v krajině.

Kategorizace povodí IV. řádu pro potřeby srážko-odtokového modelování

Motivace pro kategorizaci povodí vychází z potřeby navazujícího hydrologického modelování v tříletém projektu Vliv variability krátkodobých srážek a následného odtoku v malých povodích České republiky na hospodaření s vodou v krajině. V tomto projektu byly odvozeny typické průběhy návrhových srážek o délce trvání 6 hodin a prostřednictvím hydrologického modelování byl hodnocen dopad jejich variability na návrhové parametry užívané v projekční praxi i řadě odborných studií.

Webové služby pro poskytování návrhových srážek

V rámci využití nástrojů geografických informačních systémů (GIS) v hydrologickém modelování se do popředí dostávají tzv. webové služby, které uživatelům umožňují rychle a efektivně získat potřebná vstupní data pro vlastní modelování. Z hlediska jednoho z klíčových vstupů – návrhových dešťů – je tento deficit v rámci ČR značný.

Komunální odpadní voda jako diagnostické médium

Příspěvek nastiňuje možnosti využití epidemiologického přístupu k analýze komunálních odpadních vod k monitoringu životního stylu obyvatelstva, stravovacích návyků, dopadů stavu životního prostředí na člověka, hodnocení zdravotního stavu populace a sledování spotřeby nezákonných drog a dalších látek v monitorované populaci.

Vývoj podzemního odtoku z části Českomoravské vrchoviny

Článek se zabývá vývojem podzemního odtoku z části Českomoravské vrchoviny. Jedná se o téma aktuální a vzhledem k současné situaci také často diskutované. Problematika podzemních vod a jejich doplňování je zásadním (nejen) hydrogeologickým problémem, jelikož nepříznivé klimatické podmínky v posledních letech, a to zejména nízké srážkové úhrny, mají negativní vliv na doplňování podzemních vod a dochází ke snižování jejich hladin.

Rozhovor s Mgr. Lukášem Zárubou ředitelem odboru ochrany vod na Ministerstvu životního prostředí

Rozhovor s ředitelem odboru ochrany vod na Ministerstvu životního prostředí Mgr. Lukášem Zárubou na téma hraničních vod, posuzování vlivů na životní prostředí a mnoho dalšího.

Vícedílný a divácky úspěšný seriál České televize „Vltava v obrazech“

V rámci dokumentárního cyklu České televize „Hledání ztraceného času“ (460 dílů) byla též odvysílána samostatná část (tzv. tematická minisérie) „Vltava v obrazech“, která představila nejdelší českou řeku Vltavu. Soubor filmových dokumentů má celkem 86 dílů (26 hodin vysílacího času) a systematicky postupuje od pramene řeky až k jejímu soutoku s Labem v Mělníku.

ČVTVHS, z. s., v roce 2018

Pokud jde o odborné akce v roce 2018, lze v této chvíli uvést několik záměrů, které se časem budou zpřesňovat (názvy, popř. zaměření) a nepochybně i doplňovat dalšími.

Klasifikace kvality povrchových vod

Článek představuje novelizovanou normu ČSN 75 7221 Kvalita vod – Klasifikace kvality povrchových vod [1], která nahrazuje předchozí 19 let platnou normu [2]. Předmětem novely bylo zohlednit požadavky na současnou úroveň ochrany povrchových vod, a to jak z hlediska ukazatelů znečištění, tak i úrovně přípustného znečištění. Revizí prošel jak rozsah ukazatelů, tak mezní hodnoty tříd kvality.

Mikrobiální znečištění povrchových vod

Tento příspěvek shrnuje problematiku mikrobiálního znečištění tekoucích povrchových vod v České republice. Jsou zde uvedeny limity indikátorových mikroorganismů v aktuálních právních předpisech a technických normách, dále jsou uvedeny charakteristiky nejpoužívanějších indikátorů fekálního znečištění a metody jejich stanovení.

Stanovení úrovně dna vodních děl z historických projektových dokumentací

Monitoring a údržba vodních děl vyžadují znalost jejich referenčního stavu charakterizujícího návrhové parametry. Referenční stav je odvozován primárně z dostupných projektových dokumentací, které jsou vhodně zvolenými metodami převedeny na digitální model terénu dna.

Změny obsahu radionuklidů v povrchové vodě v okolí Jaderné elektrárny Temelín v období 1990–2016

V příspěvku jsou prezentovány výsledky dlouhodobého sledování výskytu a chování radionuklidů 3H, 90Sr a 137Cs v povrchové vodě v okolí Jaderné elektrárny Temelín (JE Temelín). Tyto umělé radionuklidy pochází především z reziduálního znečištění po atmosférických testech jaderných zbraní a havárii jaderného reaktoru v Černobylu v minulém století.