Články autora

Způsoby nakládání s bioodpadem v Praze a ve vybraných hlavních městech států Evropské unie

Bioodpad neboli odpad podléhající anaerobnímu nebo aerobnímu rozkladu se díky způsobu využívání zelených ploch zejména ve velkých městech s velkou hustotou osídlení stal problematickou složkou komunálního odpadu.

Rozhovor s Ole Frijs-Madsenem, velvyslancem Dánského království v České republice

Rozhovor s Ole Frijs-Madsenem, velvyslancem Dánského království v České republice, na téma pitné vody, ceny vody v Dánsku a mnoho dalšího.

Biouhel – nová perspektiva v technologii dočišťování odpadních vod, nebo slepá ulička?

Biouhel (biochare) má mnohostranné využití v oboru technologie vody, a to nejen jako součást technologického řešení čištění a úpravy vod, ale i jako materiál vyráběný z odpadních produktů této technologie. V článku se zamýšlíme nad perspektivou této aplikace a nad možností a potřebou jejího výzkumu.

Diskusní fórum Hospodaření s vodou v krajině

Dne 28. března 2019 uspořádaly na Novotného lávce v Praze společně Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost a Česká limnologická společnost diskusní fórum, jehož tématem bylo „Hospodaření s vodou v krajině“.

Putovní výstava ke 100. výročí založení VÚV TGM

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i., si Vás jménem svého ředitele, Ing. Tomáše Urbana a autora výstavy RNDr. Tomáše Hrdinky, Ph.D., dovoluje co nejsrdečněji pozvat na putovní výstavu při příležitosti 100. výročí založení naší instituce.

Workshop „Vodní stopa“

Dne 22. května 2019 Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i., v pražském areálu pořádal workshop tuzemských a zahraničních expertů zabývajících se problematikou posuzování vodní stopy (WF).

Stanovení základní typologie věžových vodojemů

Příspěvek přináší prvotní pokus o systematické pojetí stanovení typologie věžových vodojemů pro potřeby řešení výzkumného projektu Věžové vodojemy – identifikace, dokumentace, prezentace, nové využití. Navazuje na předchozí stanovení odborné terminologie problematiky a definování objektu zájmu. Z typologického hlediska je na věžové vodojemy nahlíženo jako na nedílnou součást větších technologických celků – vodovodních systémů. V rámci základního dělení je pak sestavena typologie věžových vodojemů založená na výběru parametrů – stavební situace věžových vodojemů ve vztahu k dalším objektům, funkce věžových vodojemů, nosná konstrukce, tvar a materiál akumulační nádrže, počet nádrží a účel objektu.

Posúdenie obdobia 2001–2015 voči referenčnému obdobiu 1961–2000 z pohľadu zmien dlhodobých prietokových charakteristík vo vybraných vodomerných staniciach na Slovensku

Obdobie rokov 2000 až 2015, je obdobím, v ktorom sme pozorovali výrazné rozdiely a extrémy v hydrologickom režime slovenských tokov. Slovenský hydrometeorologický ústav v rámci svojich úloh spracúva komplexné posúdenie hydrologických charakteristík so zameraním na hodnotenie sucha.

Určení rozsahu půdy nechráněné vegetací v období přívalových srážek za účelem posouzení erozního rizika

Článek popisuje metodu, zdrojová data i výsledky analýzy erozní ohroženosti podle nové metodiky využití dálkového průzkumu Země pro ochranu zemědělské půdy. Metoda je testována na pozemcích AGRA Řisuty, s. r. o. Pro zjištění přítomnosti vegetačního pokryvu na jednotlivých půdních blocích či jejich částech jsou využívána data z družic Landsat 8 a Sentinel 2.

Databáze ochranných pásem vodních zdrojů v České republice

Databáze ochranných pásmem vodních zdrojů (OPVZ) vznikla ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka, v. v. i., (dále jen VÚV TGM) přibližně v roce 2004. V následujících letech proběhla řada dílčích aktualizací. V letech 2015–2017 byl v rámci podpory výkonu státní správy Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) řešen projekt s názvem Aktualizace OPVZ v ČR.

Kvalita vody pražských potoků. Část 1: Motolský a Litovický potok

Článek shrnuje výsledky sledování kvality vody ve vybraných profilech Motolského a Litovického potoka, které probíhalo v roce 2018. Sledování bylo zaměřeno na změny obsahu živin (formy dusíku a fosforu), koncentrace chlorofylu-a a na kvalitativní složení společenstva fytoplanktonu a zooplanktonu.

Společný průzkum Dunaje 4 – největší mezinárodní říční expedice roku 2019 se blíží

V červnu 2019 bude na Den Dunaje zahájena největší mezinárodní říční expedice roku – Společný průzkum Dunaje 4 (Joint Danube Survey 4, JDS4) ve 13 zemích v povodí Dunaje včetně České republiky.

Rozhovor s Ing. Tomášem Urbanem, ředitelem VÚV TGM, v. v. i.

Rozhovor s Ing. Tomášem Urbanem, ředitelem VÚV TGM, v. v. i., o jeho působení na pozici ředitele výzkumného ústavu vodohospodářského, Národní koalici pro boj se suchem a mnoho dalšího.

Spolupráce mezi Českem a Dánskem v oblasti vodohospodářství bude pokračovat

Česko-dánské dny vody 2019 přispěly k rozvoji další spolupráce mezi českými a dánskými institucemi a firmami. Těchto dní probíhajících od 18. do 20. března se zúčastnili zástupci devíti dánských firem společně s představitelem Skupiny dánské vodárenské technologie (Danish Water Technology Group) sdružující více než 600 dánských společností, které nabízí řešení v oblasti vodního hospodářství.

Klimatické změny v dryasu a na počátku holocénu – vzestup hladiny oceánů a jeho dopad na migraci civilizací na Blízkém východě a v prostoru Indického oceánu

Běžná historie či archeologie je v současnosti sice značně vyspělým oborem, který již dávno překonal v průběhu dvacátého století své původní, spíše jen humanitní, zaměření – při hlubším seznámení s řadou publikovaných příspěvků či monografií však lze shledat určitý deficit ve vazbě na poměrně nedávné poznatky z oblasti historie změn klimatu.

Česko-dánská konference o snižování spotřeby vody v Mladé Boleslavi a Plzni

Dne 18.–20. března 2019 pořádá Velvyslanectví Dánského království Česko-dánské dny vody 2019. Cílem je otevřít dialog mezi českými a dánskými subjekty o snižování spotřeby vody a dalších vodohospodářských výzvách v průmyslové výrobě, ale i veřejném sektoru.

Pošli to dál – aneb z čeho Průhonický park vyrábí biomasu sinic pro nádrž Hostivař?

Památku UNESCO – Průhonický park navštěvují ročně statisíce lidí. Pohled na parkové rybníky je však v posledních pěti letech nevábný, protože je zejména v letních měsících pokryt souvislou vrstvou sinic tvořících vodní květ. Správa parku investovala více než 100 mil. Kč do obnovy krajinných scenerií a dendrologické péče, ale páchnoucí vodní prvky v parku (systém jezů, toků a nádrží) působí na návštěvníky odpudivě.

Kvalita vody a zhodnocení antropogenního znečištění sedimentů fluviálních jezer Labe

Tato práce je zaměřena na zhodnocení kvality vody a antropogenního znečištění sedimentů ve starých ramenech Kozelská tůň a Vrť středního toku Labe. Stará říční ramena jsou významnými ekosystémy, ve kterých se může ukládat velké množství znečištěného materiálu. Tato kontaminace může pocházet z průmyslových zdrojů znečištění především z 2. pol. 20. století.

Možnosti využití starých topografických map z let 1763–1768 pro hodnocení vývoje vodních ploch a potenciál jejich obnovy

Potenciál obnovy vodních ploch je aktuálním tématem v současném krajinném plánování. Nejčastěji jsou na území České republiky zkoumány vodní plochy na starých topografických mapách od poloviny 19. století, na kterých je již velmi dobrá polohová přesnost topografického zákresu.

Vliv rybníků na kvalitu vody VN Jordán v Táboře

Míra eutrofizace vodní nádrže Jordán v Táboře dosáhla na přelomu milénia velmi vysoké úrovně. To významně omezilo její vodárenské i rekreační využití. V letech 2011–2014 proběhlo na nádrži poměrně rozsáhlé odbahnění, v jehož průběhu bylo odstraněno téměř 270 tis. m3 sedimentů.

Rozhovor s hydrobiologem RNDr. Jindřichem Durasem, Ph.D.

Rozhovor se hydrobiologem RNDr. Jindřichem Durasem, Ph.D., předsedou České fosforové platformy, z. s., členem Výboru České limnologické společnosti, z. s.

Rybníky jako předmět vědeckého výzkumu

Rybníky utvářejí charakter krajiny na mnoha místech v České republice, v některých oblastech jsou dokonce dominujícím krajinným prvkem. Nejznámější současnou rybníkářskou oblastí je bezpochyby Třeboňsko, najdeme u nás ale i další významné soustavy.

Konference Rybníky

Konference Rybníky již tradičně probíhá v červnu a je pořádána jako dvoudenní akce s večerním neformálním posezením plánovaným vždy na první večer. První den je zaměřen na celkovou problematiku rybníků a přináší široké spektrum pohledů na tyto významné krajinné prvky.

Informace o semináři ČVTVHS Aktuální problematika malých vodních nádrží a ochranných hrází na tocích

Problematika výstavby, provozu a oprav malých vodních nádrží (včetně suchých nádrží) a ochranných hrází na tocích je v naší republice trvale aktuální, a to bez ohledu na momentální hydrologické podmínky, tj. nejen pro extrémní období povodní i sucha posledních let.

Kvalita prostředí vodních prvků památkově chráněných areálů

Vodní prvky představují významnou součást prostředí kulturních památek, památkových zón a rezervací. K naplnění požadovaných funkcí, které mohou zahrnovat sociální, historické, rekreační a vzdělávací, ale také environmentální funkce, je nutné zajistit jejich odpovídající cílový stav.

Stanovení odnosu půdy z rýhové eroze metodou digitální fotogrammetrie a metodou volumetrické kvantifikace

Článek představuje dvě rozdílné metody měření rýhové eroze, která patří k častým důsledkům extrémních srážkových úhrnů. Na vybrané lokalitě, postižené výraznou rýhovou erozí, byly pomocí volumetrické kvantifikace a blízké fotogrammetrie zdokumentovány projevy eroze způsobené přívalovými srážkami.

Věžové vodojemy – výzkumný projekt mapující vývoj a podobu věžových vodojemů na našem území

Příspěvek přináší souhrn vstupních informací o výzkumném projektu Věžové vodojemy – identifikace, dokumentace, prezentace, nové využití. Ten se zabývá vývojem věžových vodojemů na dnešním území České republiky od počátků jejich vzniku až do současnosti.

Hodnocení stavu útvarů povrchových vod v České republice za období 2013–2015

Tento článek si klade za cíl seznámit odbornou veřejnost se souhrnnými výsledky hodnocení ekologického a chemického stavu, resp. potenciálu útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ a kategorie „jezero“ za období let 2013–2015 v České republice, které byly v roce 2017 realizovány Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, v. v. i. (dále VÚV TGM).

Batymetrické měření pro stanovení morfologie dna vodní nádrže

Informační a komunikační technologie jsou v současné době jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujících ekonomický a společenský vývoj. Obdobný vývoj a trendy ve vazbě na informační a komunikační technologie lze zaznamenat i v oboru vodního hospodářství.

Vybrané metody hodnocení životního prostředí

Příspěvek nastiňuje možnosti vybraných metod hodnocení životního prostředí. Jeho cílem je upozornit na vzrůstající potřebu věnovat se této integrální vědní disciplíně více i v České republice.

Rozhovor s významným českým hydrotechnikem prof. Ing. Vojtěchem Brožou, DrSc.

Rozhovor s významným českým hydrotechnikem prof. Ing. Vojtěchem Brožou, DrSc., o jeho kariéře v oblasti vodního hospodářství, jeho pohledu na současná vodní díla a jejich tvorbu atd.

Sto let vodního díla Les Království na horním Labi jako připomínka v rámci oslav velkého výročí vzniku samostatného Československa

Pro mnohé to je nejkrásnější přehrada u nás, s unikátními romantickými prvky na koruně. Je vedena v seznamu národních kulturních památek ČR pod poněkud zvláštním označením Vodní elektrárna – přehrada Les Království v Bílé Třemešné, i když to zřejmě není zásluhou samotné vodní elektrárny.

Odborný seminář „Problematika revizí domovních ČOV podle § 15a vodního zákona“

Dne 11. září 2018 proběhl na Novotného lávce v Praze pod záštitou odborné skupiny Odpadní vody-čistota vod při ČVTVHS, z. s., a ve spolupráci s odbornou skupinou ČAO při České asociaci pro vodu akreditovaný seminář zaměřený na revize domovních čistíren o velikosti do 50 EO.

Ohlédnutí za Národním dialogem o vodě 2018

Tradiční setkání vodohospodářské veřejnosti, zástupců státní správy a samosprávy, které se již vžilo pod označením Národní dialog o vodě, se konalo ve dnech 18.–19. září 2018. Letošní, již osmé pokračování akce, přineslo dvě organizační změny.

60 let radiologie ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka

Již více než 60 let je ve Výzkumném ústavu vodohospodářském řešena problematika výskytu a chování radioaktivních látek ve vodě. Se sledováním přírodních a umělých radionuklidů v hydrosféře započal již v roce 1956 tým pod vedením Dr. Ing. Jaroslava Bulíčka.

HAMR: online systém pro zvládání sucha – operativní řízení během suché epizody

Zvýšený výskyt suchých období v České republice s sebou přináší potřebu vytvořit či upravit legislativu. Neméně důležité je vytvoření nástroje, který bude sloužit pro rozhodování v období sucha na jednotlivých úrovních managementu.

Katalog přírodě blízkých opatření pro zadržení vody v krajině a jeho uplatnění ve webové mapové aplikaci pro veřejnost

Katalog přírodě blízkých opatření pro zadržení vody v krajině je jedním z výstupů řešení problematiky sucha v gesci Ministerstva životního prostředí. Hlavním cílem bylo sestavit soubor opatření, která jsou vhodná pro zvýšení retence vody v krajině a zároveň nemají významný negativní vliv na ekologický stav vodních útvarů.

Studie hodnocení účinku přírodě blízkých opatření v povodí Olešné u Pelhřimova pomocí modelů BILAN, HEC-HMS a HYPE

V rámci několika výzkumných úkolů pro MŽP, zejména v oblasti problematiky zvládání sucha, byl vypracován katalog přírodě blízkých opatření a vytipovány typické lokality pro jejich aplikaci. Účinek navržených opatření na různé aspekty hydrologického režimu povodí byl hodnocen prostřednictvím modelových nástrojů.

Zjišťování účinnosti akčního programu podle nitrátové směrnice 91/676/EHS v době klimatické změny

Nitrátová směrnice definuje pravidla pro vymezení zranitelných oblastí a stanovuje nástroje ke snížení znečištění vod dusičnany ze zemědělské produkce. Základním nástrojem je akční program a také zásady správné zemědělské praxe.

Návrh obsahu plánu pro zvládání sucha a nedostatku vody v ČR

Příspěvek představuje návrh obsahu plánu pro zvládání sucha a nedostatku vody v ČR. Plán je základní dokument ochrany před následky sucha. Slouží ke koordinaci činností v daném území v období sucha a nedostatku vody.